Zahraniční studentka Víkend ve Vídni část 3.

Podobné dokumenty
2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

Kapitola IV. Mezizemí

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

Naruto Násilná Sakura. Napsal uživatel Wiggin Úterý, 24 Červenec :10 - Aktualizováno Úterý, 24 Červenec :19

Žába 92 / 93. zahrada.indd :26:09

m.cajthaml Na odstřel

Klasické pohádky. Medvídek Pú. Page 1/5

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Korpus fikčních narativů

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém


Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE


rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Růžová víla jde do města

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.


Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Josífek byl už opravdový školák,

Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Telefonní budka. Varovný telefonát

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN

Deník,,správnýho psa

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

14 16 KH CS-C

PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Co byste o této dívce řekli?

Kristýnka 21 - Hrátky v koupelně

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

Josef zhasl a zalezl do peřin. Do pokoje jen slabě pronikaly pruhy světla ze zatažených závěsů.

Páni! chytil se za hlavu Viky, když si sundal aktovku a uviděl, jak po pádu dopadla. Zkusil z ní rukou setřít bahnitou vrstvu, ale jenom tím dokonal

Tim 2,2 o.s Omluva

Jan Kameníček VACANT

Potrestat nebo nepotrestat

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla


POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Legenda o třech stromech

Svatopluk Václav Vobejda. Kérkonošské poudačky a pšouky vysočiny

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Pro tuto povídku můžete hlasovat ve svém uživatelském účtu na v sekci Moje knihovna. Povídka nebyla v rámci objektivity nijak upravena.

Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Vražda. na Hallandovi. Pia Juulová

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

e nevíte, jak se to dělá? Ale to je přece velmi jednoduché. Vezme se miska mléka, provázek a zhasne se. A taky je třeba vědět, že maminka s tatínkem

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika

Ke dvanácté hodině se omluvili zbylým svatebním hostům, zaplatil útratu a naložil novomanželku s mámou do auta.

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr

MALÝ ALMANACH O VELKÉ SPOLUPRÁCI

Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép)

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

ISBN

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Osnova, nadpis. Osnova, nadpis

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

remorkér čekal u čáry ponoru. Posádka se ho snažila dostat dolů po provazovém žebříku, ale jelikož hrozilo nebezpečí, že spadne a zabije se, chytili

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

Literární druhy a žánry

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

Vatikánská princezna

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Honzík. dobrodružství v městečku Postýlkov

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své

Cesta života / Cesta lásky

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

Transkript:

Zahraniční studentka - 07 - Víkend ve Vídni část 3. Trysky Ráno mě probudil hlasitý hovor, linoucí se ze shora. Jen jsem se převalil na posteli a rukou hledal svou milenku. Nebyla tam. Marně jsem se snažil si uvědomit, kdy odešla. Musela být opatrná a tichá jako myška, protože jinak bych se vzbudil. Vstal jsem z postele, rozhlédl se po pokoji a spatřil tu spoušť. Oblečení poházené po pokoji, zválená postel a pozůstatky po našem nočním řádění. Pomalu se mi vracely vzpomínky na včerejší večer, na to poházené oblečení po chodbě. Jestli její rodiče vstali dřív, než ona ode mne odešla, mohl z toho být pěkný průšvih. Proto ten hlasitý rozhovor. Sebral jsem se, trochu poklidil pokoj, aby to nevypadalo jako po výbuchu a odešel jsem do koupelny. Pustil jsem sprchu a postavil se pod proud vody. Kapky vody po mě stékaly a odnášely s sebou pozůstatky vášnivé noci. Z koupelny jsem se vynořil jako znovuzrozený. Oblékl jsem se a odešel ještě na chvíli do pokoje. Cestou jsem ani nezaregistroval, že hádka už utichla. Vešel jsem do pokoje a na posteli seděla ta, se kterou jsem prožil vášnivou noc. Tvářila se smutně. Ahoj. Co je? zeptal jsem se. Ahoj. Máme problém. To mi tak nějak došlo. Tak o co jde? Než jsem ráno od tebe odešla, tak už rodiče byli vzhůru. A cestička z oblečení od vchodu k pokoji byla víc než výmluvná. Navíc jsem je prý vzbudila. Tak to mě mrzí. Mě taky. Takže jsem ráno dostala školení o slušném chování, o bezpečném sexu a tak. Navíc si domysleli, jak to bylo ve čtvrtek a to byla poslední kapka. A jéje. Přesně tak. Mám se jít nahoru omluvit? Omluvit asi ne, já to nějak vyžehlím. Aha. A pomůžeš mi to tu trochu uklidit? To víš, že pomůžu, vždyť to byla také moje práce. Pustili jsme se do skládání a uklízení věcí. Spousta ohýbání a předklánění. Vypadalo to, že schválně na mě vystrkuje zadeček a dává mi nahlédnout do svého výstřihu. Samozřejmě, že mě to nenechalo chladným. Neodolal jsem a občas ji po tom vystrčeném zadečku pohladil. Zabloudil jsem až k její buchtičce. I na ní bylo vidět vzrušení, na kraťáskách už měla malou vlhkou skvrnu. Bradavky se pod lehkým tričkem také pěkně rýsovaly. Ona mi to také vracela, vždy když kolem mě musela projít, nezapomněla mi sáhnout do rozkroku, či se mi tam natlačit zadečkem. Šílel jsem z toho, chytal jsem ji za ruce a snažil se ji alespoň políbit. Pokaždé se mi vykroutila, ani snaha svalit ji na postel nepřinášela kýžené výsledky. Odporovala mi se slovy, že to teď nejde, když jsou doma rodiče a že je nemá cenu víc dráždit. Už jsem měl skoro všechno sbaleno, když se ozval nějaký hluk z chodby. Raději jsme zanechali všech nepřístojných věcí. Ozvalo se zaklepání na dveře. Dále, řekli jsme společně. Odcházíme, vrátíme se až k večeru, řekla její máma. Omlouvám se za problémy, vážně mě to mrzí, snažil jsem se to trochu vyžehlit. Na shledanou, prohlásila úsečně a zavřela dveře. Díky za snahu to vyžehlit. Nemáš zač, ono to stejně asi moc nepomohlo.

To nevadí i snaha se cení. Já do večera ještě něco vymyslím. Tak fajn. A teď to pojď douklidit. Dál jsme pokračovali v uklízení a samozřejmě i ve vzájemném vzrušování. Zaslechli jsme prásknutí vchodových dveří, zrovna ve chvíli, kdy se předkláněla a rovnala mi věci do tašky. Pohled na ni mě zlákal. Přišel jsem k ní blíž a stáhl si kalhoty ke kolenům. Zatím mi nevěnovala pozornost. Využil jsem toho, zahákl prsty za okraj jejích kraťásků a stáhl jí je dolů. Bez zaváhání jsem do ní zezadu vstoupil. Kdyby se rukama neopřela o křeslo, tak by upadla. Jen otočila hlavu, usmála se a sama začala přirážet. Zarachotily klíče v zámku. Okamžitě bylo po vzrušení. Ztuhli jsme a rychle se oblékli. Jen jsme něco zapomněli, hned zas jdeme, ozvalo se ode dveří. Oba jsme si oddechli, že nevrazili rovnou do pokoje. Dobrý den. Ještě jednou se omlouvám, za to, co se stalo, zkusil jsem to znovu vyžehlit. Dobrý den. Jsem rád, že to říkáte. Ale příště to řekněte rovnou. Rozhodně by to bylo slušnější. Nemám rád, když mi někdo lže. V tom přišla její matka se zapomenutou taškou. Jen jsme se trochu chladně rozloučili a oni odešli. Chtěl jsem využít příležitosti. Chytil jsem ji za obě ruce a přitáhl ji k sobě ve snaze ji políbit. Raději ne, co kdyby se zase vrátili, odporovala mi. A co večer? zkoušel jsem ji ukecat. To se uvidí. Jestli jo, tak to musíme zvládnout potichu. A to je problém? S tebou docela jo. Zní to jako pochvala. Moc mě to těší, naparoval jsem se. Jen se moc nevytahuj, mně to moc potichu nejde, ani když jsem sama. Aha, tak to jo. Tak se převlékni a jdeme na další obhlídku. Dneska je v plánu Shönbrunn a večer pak Prátr. No teda. To zní úžasně. Ale mnohem radši bych než jsem stačil dokončit myšlenku, dala mi prst na rty. Já vím. To já taky, vždyť si sáhni, než jsem se nadál, už jsem měl ruku u ní pod šortkami. Využil jsem příležitosti a okamžitě si začal pohrávat s její zmáčenou mušličkou. Nahmátl jsem klitoris a několikrát přes něj přejel. Zavzdychala. Zatímco se mi klínem přitiskla na ruku, snažila se mou ruku vytáhnout ze svého klína. Takovou rozporuplnou reakci jsem nečekal. Zesílil jsem své úsilí a odpor zmizel. Místo, aby se snažila odsunout mou ruku, začala mi pomáhat. Druhou rukou mě objímala kolem krku. Přidržovala se, aby neupadla. Vypadalo to, že ji ani nohy neunesou. Tiskla se ke mně a vzdychala mi do ucha. Brzy jsem měl prsty celé mokré od její šťávičky. Zarazil jsem dva prsty do té nenasytky a rejdil s nimi uvnitř. Netrvalo dlouho a její kundička se mi začala stahovat kolem prstů. Celá se mi třásla v náručí, jak její tělo zachvátil orgasmus. Kdybych ji nedržel, upadla by. Ona vyrazila nahoru, aby se oblékla, já zůstal dole. Chvíli mi to trvalo, protože se stanem na spodkách se špatně obléká. Nakonec jsem to přeci jen zvládl a mohli jsme vyrazit na další obhlídku města. Ona měla na sobě jen tričko odhalující bříško, sukni ke kolenům a na zádech měla malý batůžek. Tak jdeme? zeptala se. Já jen mlčky přikývl a vyrazil ze dveří. Problém, který jsem měl při oblékání, se znovu vrátil. Courali jsme po zoo i zahradách a sklenících Shönbrunnu. Každé vhodné zákoutí jsem chtěl důkladně prozkoumat a využít, jen mi to nebylo dopřáno. Buď tam vždycky někdo byl, nebo přišel. Raději jsme pokračovali v prohlížení krás Vídně. Navštívili jsme zámek a došli se podívat i na to, jak se dělá pořádný štrůdl. Trocha kultury mi odvedla myšlenky jinam. Byl zrovna čas oběda, tak jsme si sedli do

restaurace a dali si něco k jídlu. Tak teď asi ten Prátr nedám, řekl jsem po obědě. Neboj, ten má ještě čas. Chtěla bych ti ještě ukázat jedno místo, řekla a vedla mě na metro. Než jsem se nadál, vystupovali jsme. Ani jsem si nevšiml, kde jsme. Aby také ano, když jsem měl oči jen pro ni a celou cestu jí koukal do výstřihu. Vyšli jsme z metra a stáli uprostřed parku. Jen jsem tiše koukal. Všude na trávě leželi lidé, ať mladí nebo starší, rodiny s dětmi i jednotlivci, na pikniku, s knížkou, na rande nebo jen tak. Tak co? zeptala se. Pěkné, nikdy bych si nemyslel, že uprostřed Vídně bude něco takového. To není všechno, řekla a vzala mě za ruku. Šli jsme kousek po cestě, kde volné prostranství parku bylo rozdrobené živým plotem na několik romantických zákoutí. Všude kvetly růže. Zamilované dvojice leželi na dekách. Vybrali jsme si také jedné volné místečko. Sundala batoh ze zad a vyndala z něj deku. Rozprostřela ji na zemi a vyzvala mě, abych si lehl. Neodporoval jsem a natáhl se na deku, ona mě napodobila. Tak co říkáš na tohle? zeptala se a políbila mě. Úžasné odpověděl jsem a polibek jí vrátil. Zanedlouho jsme se na dece převalovali v těsném objetí. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem ležel na zádech s rukama nad hlavou a ona na mne seděla. Klínem se otírala o můj klín a ňadra jsem měl těsně nad obličejem. Musela cítit můj tuhnoucí úd. Jen se usmála a vášnivě mě políbila. Chytla obě mé ruce a jednou rukou mi je přidržovala, nebránil jsem se a jen vyčkával, co z toho bude. Volnou rukou si sáhla pod sukni. Nabrala svou vlhkost na prsty a olízla je. Chceš taky? zeptala se. Jen jsem přikývl. Znovu sáhla dolů a tentokráte šťávičky rozetřela po mých rtech. S velkou chutí jsem je olíznul. Chutná? Chtěl bys ještě? Chutná a moc. Rád si dám přídavek. Opět zanořila ruku pod sukni. Ozvalo se rozepínání zipu a vzápětí povolil i knoflík. Svou něžnou ručkou vklouzla pod mé kraťasy i spodky a sevřela mého dobyvatele v dlani. Jen jsem slastí vzdychl. Osvobodila ho a dala mu pocítit teplo svého lůna. Usídlil se mezi lapličkami, ale dovnitř jejího těla nepronikl. To ostatně bylo dobře, byl jsem tak vzrušený, že i tohle mě vydráždilo na nejvyšší míru. Ona si toho ostatně byla vědoma, protože se jen potutelně usmívala. Ještě několikrát se zhoupla v bocích. Nadechl jsem se, abych ji upozornil, že už brzy budu. Jen se ještě trochu předklonila a položila mi prst na ústa. Poslední zhoupnutí a dílo bylo dokonáno. Míra vzrušení přesáhla hranice mého sebeovládání a já dal všemu volný průchod. Cítil jsem tlak v podbřišku a pak slastné uvolnění. Sperma se dralo ven v mocných dávkách v marné snaze dosáhnout cíle. Skončilo pouze na vnitřní straně její sukně. Promiň, už to nešlo vydržet Šššš, já vím. To nevadí. Vždyť jsem tě od rána jen dráždila. Narovnala se, sáhla pro kapesníček a otřela mě i sebe a snažila se alespoň trochu vyčistit sukni. Při té očistě zaregistrovala, že můj bojovník je stále připravený. To vypadá, že můžeme pokračovat, řekla s úsměvem. Zalovila znovu v batůžku a vyndala kondomy. Odhrnula sukni, aby mi ho mohla lépe nasadit. Konečně jsem opět uviděl její prcinku celou

odhalenou a lesklou. Nasadila mi ochranu a nasedla si. Chvíli jen tak bez hnutí seděla. Stahovala a zatínala poševní svaly, poskytovala mi tak velice příjemnou intimní masáž. Pomalu se nadzvedávala a opětovně spouštěla. Nechala svou sukni odhrnutou, abych viděl, jak v ní mizí část mého těla a znovu se objevuje. Ňadra, uvězněná pouze pod tričkem, se nádherně pohupovala. Rty pevně sevřené a oči zavřené. Se zakloněnou hlavou pokračovala v pravidelných pohybech. Ruce jsem ji položil na obnažená stehna. Hladil jsem ji po jemné bělostné kůži a postupoval směrem k její mušličce. Dosáhl jsem na její knoflíček rozkoše. Sotva jsem se ho dotkl, z úst jí uniklo zavzdychání a pohyby se stávaly rychlejšími. Aby nekřičela nahlas, kousala se nejprve do rtů, později do hřbetu ruky. Prsty jsem útočil na toho strážce rozkoše a na svém tvrdolínovi, zasunutém hluboko uvnitř jejího těla, jsem cítil stahy její pochvičky. Blížila se k vrcholu. Několik posledních pohybů a vlna orgasmu proběhla jejím tělem. Vyčerpáním se na mě zhroutila. Chvěla se a oddychovala. Opatrně jsem ji položil na záda. Stále zasunutý uvnitř její kundičky jsem pomalu začal přirážet. Prodlužoval jsem tak její rozkoš. S každým zásunem proběhlo jejím tělem zachvění a unikl jí další vzdech. Bylo mi jedno, že jsme na veřejném místě a jestli nás někdo zaslechne nebo uvidí. Dál jsem pracoval na našem uspokojení. Tiskl jsem její stehna k bříšku a rozevřená kundička mě radostně vítala mlaskavými zvuky. Plenil jsem ji se stále větší intenzitou. Cítil jsem, že i já se blížím ke svému konci. Znovu a znovu jsem pronikal na dno její prcinky. Každé vniknutí znamenalo o krok blíž k vyvrcholení. Naposledy jsem zasunul a životodárná tekutina ze mne vytryskla a zachytila se v kondomu. Lehl jsem si vedle ní a snažil se popadnout dech. Kolem nás bylo slyšet několik hlasů. Má milenka se vzpamatovala a hned začala sbírat naše věci. Musíme zmizet, špitla mým směrem. A proč? Neptej se a dělej, než bude průšvih. Rychle jsem se dal do pořádku, naházel zbytek věcí do batůžku, vzal si ho na záda a společně jsme zmizeli směrem k metru. Dej mi batůžek, potřebuju si odskočit. Na to se nedalo nic říct. Odevzdal jsem jí ho a ona s ním zmizela na záchod. Čekal jsem jen pár minut. Objevila se. Zůstal jsem na ni zírat. Znečištěnou sukni vyměnila za jinou, mnohem kratší, která jí sahala sotva pod zadeček. Všiml jsem si, že si vzala i kalhotky. Nastoupili jsme do prvního metra a jeli do Prátru. Celé odpoledne jsme strávili na různých atrakcích i jen tak sezením na lavičce. Užívali jsme si volný den a krásné počasí a samozřejmě možnost být spolu. Nakoupili jsme i několik suvenýrů. Dokonce jsme mezi polibky a vzájemným škádlením a osaháváním zvládli domluvit omluvný plán na večer. Cestou domů jsme se zastavili v obchodě, koupil jsem láhev vína a velkou kytku, a vyrazili jsme na večeři. Abych dostál našemu plánu, došel jsem se po náročném dnu vysprchovat a zkulturnit. Oblékl jsem se a vyrazil za všemi nahoru do jídelny, abych napravil svou chybu. Představil jsem se, otci předal láhev, matce kytku, oběma jsem oznámil, že chodím s jejich dcerou a požádal je o svolení zůstat v jejich domě. Byl jsem pochválen za upřímnost a přivítán do rodiny. Otec rovnou otevřel láhev a začali jsme pít. Po přípitku následovala večeře a po večeři se pokračovalo v pití. V družné náladě jsme vydrželi pít až do noci. Kolem půlnoci jsme se rozešli do postelí. A já dokonce neodcházel do postele sám, měl jsem doprovod. Konečně jsme se zase jednou nemuseli schovávat. Jen jsem si nebyl jistý, jestli po dnešku a po tom množství alkoholu ještě něco zvládnu. Už cestou dolů do pokoje nám začínalo být jasné, jaké bude pokračování. Celou dobu jsme se k sobě tiskli a osahávali. Za dveřmi pokoje jsme se ihned svlékli a vrhli se na sebe. Ve víru vášně jsme padli společně do postele a to je to poslední, co si z toho večera pamatuji.

Další vzpomínky jsou až na příjemné ranní probuzení v objetí mé milenky. Dali jsme si společnou sprchu, uklidili pokoj a sbalili mé věci. Následovala snídaně a pak bohužel odjezd domů. Ve vlaku jsem se snažil rozvzpomenout na včerejší noc. Hlavou mi vířily útržky vzpomínek na naše milování. Zavřel jsem oči a znovu ji viděl stát před sebou nahou a vyzývavou, nabízející mi každý kousek svého těla k polaskání. Viděl jsem, jak leží na posteli a roztahuje nohy, poté znovu, jak klečí a vystrkuje na mě svou rozkošnou prdelku. Ty představy mě vzrušily. Jen jsem stále měl pocit, že mi uniká nějaký důležitý detail. Netušil jsem, co by to mohlo být. Nevadí, stejně nás již brzy čeká konference. S myšlenkou na prožitý víkend jsem ve vlaku usnul. Probudil jsem se, až když vlak zastavoval doma.