Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Moravskoslezském kraji 13,7 % 1 a celkový počet dosahoval 88 301 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán pokles míry o více než 1,1 procentního bodu. - V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala. Od roku 2004 začala klesat až na hodnotu 8,3 % v dubnu 2006. Obdobným trendem se vyvíjela i míra v Moravskoslezském kraji. - Seřadíme-li kraje podle velikosti hodnot míry sestupně od nejvyšší po nejnižší, pak v dubnu 2006 zaujímá, po Ústeckém kraji (14,9 %), 2. místo s nejvyšší mírou v České republice. Celková nezaměstnanost v krajském pohledu (dubnové hodnoty) % 2002 93322 14,8% 8,8% 2003 102495 16,1% 9,6% 2004 106239 17,0% 10,2% 2005 1 94529 14,9% 8,9% 2006 1 88301 13,7% 8,3% Volná pracovní místa evidovaná na úřadech práce v kraji (dubnové hodnoty) volných pracovních míst / 1 volné pracovní místo 2002 3709 25,2 9,3 2003 2282 44,9 12,4 2004 2604 40,8 12,5 2005 1 2987 31,6 8,6 2006 1 5286 16,7 6,1 ČR volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a mladistvých/ 1 volné pracovní místo ČR Podíl % 2002 440 27,9 6,0 11,9% 17,3% 2003 397 27,7 7,2 17,4% 17,7% 2004 363 26,2 7,5 13,9% 15,2% 2005 1 409 16,8 5,8 13,7% 10,6% 2006 1 695 8,4 2,8 13,1% 14,6% Pozn.: Podíl % () = počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé/ celkový počet volných pracovních míst v kraji (v ČR) volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé zahrnuje pracovní místa, na která se mohou hlásit mladiství a absolventi škol. - V dubnu 2006 bylo na úřadech práce evidováno 5 286 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 16,7, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem (6,1 na jedno volné pracovní místo) velmi vysoký počet. (Je však třeba 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové v ČR byla MPSV v roce 2005 zavedena nová metodika statistického monitorování této oblasti. Podle této metodiky jsou získávána data o uchazečích o zaměstnání, kteří jsou dosažitelní. Za dosažitelné jsou považováni všichni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, v rekvalifikačních kurzech, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství a nejsou v pracovní neschopnosti. Původní metodika výše uvedené okolnosti nezohledňovala. 1
brát ohled na strukturu volných pracovních míst, která nemusí příliš odpovídat struktuře na úřadech práce.) - Volná pracovní místa na úřadech práce nelze považovat za reprezentativní vzorek poptávky po pracovnících ze strany zaměstnavatelů. Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatelé mají zájem získat zaměstnance určité kvality, a proto v mnoha případech volí jiný způsob vyhledávání zaměstnance (např. výběrem z těch zájemců o práci, kteří se zaměstnavatelům hlásí sami, doporučením zaměstnanců, inzertní nabídkou, Internetem, personálními agenturami atd.). - Z celkového počtu volných pracovních míst 13,1 %, tj. 695 pracovních míst, zahrnovala pracovní místa, na která se mohli hlásit mladiství a absolventi škol. Oproti roku 2005 se procentuální podíl volných míst pro absolventy a mladistvé na celkovém počtu volných pracovních míst snížil (o více než 0,5 procentních bodů) a je nižší než celorepublikový průměr (14,6 %). Pro srovnání - nejnižší hodnotu podílu vykazuje Hl. m. Praha (5,6 %), nejvyšší Pardubický kraj (30,2 %). - Na jedno evidované volné pracovní místo v kraji, na které se mohli hlásit absolventi škol a mladiství, připadali 8,4 těchto uchazečů, což je ve srovnání s celorepublikovým průměrem (2,8) velmi vysoký počet. Vzhledem ke změně metodiky 2 stanovení počtu nelze porovnávat krajské hodnoty za rok 2006 s údaji z předchozích let. Celková nezaměstnanost v jednotlivých okresech 1 k dubnu 2006 k dubnu 2006 Bruntál 7445 14,5% Frýdek-Místek 13301 11,4% Karviná 25184 18,3% Nový Jičín 8609 10,2% Opava 9764 10,8% Ostrava-město 23998 14,8% Nezaměstnanost v krajském pohledu - K objektivnímu posouzení je využíván ukazatel - míra. je dána poměrem počtu dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu (tj. zaměstnaných, i příp. pokračujících dále ve vzdělávání) dané kategorie vzdělání či skupiny oborů 3. Hodnota míry vyjadřuje, kolik procent dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. 4 2 Viz dále v textu. 3, která je na těchto stránkách uváděna, je vypočtena jako podíl počtu čerstvých (tj., kteří ukončili studium nejdéle dvanáct měsíců před okamžikem zjišťování, v tomto případě nejpozději v květnu předchozího roku) a celkovým počtem, kteří ukončili studium v kalendářním roce předcházejícím roku výpočtu. 4 Do roku 2004 byly počty a míry zkresleny nejednotným přístupem úřadů práce k definici absolventa - uchazeče o zaměstnání. Jednotlivé úřady práce přecházely postupně od dříve využívané definice (vycházející ze zákoníku práce) k novější (vycházející ze zákona o zaměstnanosti). Od roku 2005 byl přístup úřadů práce sjednocen. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004, již pojem absolvent - uchazeč o zaměstnání nedefinuje, jsou zde vyčleňováni uchazeči, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, kam absolventi středních škol spadají v rámci kategorie - fyzické osoby do 25 let věku. Samostatně jsou uváděni pouze 2
- UPOZORNĚNÍ: Pro rok 2006 došlo ke změně metodiky stanovování míry v krajích. Počty i jsou vztahovány ke školám v kraji, ve kterém studovali. V předchozích letech byla míra stanovována z počtu, kteří ukončili studium na školách v kraji a počtu evidovaných v kraji (tj. podle místa bydliště). Tím docházelo k disproporcím, někdy i znemožňujícím výpočet, např. v kraji byli evidováni nezaměstnaní absolventi určitého oboru vzdělání a přitom žádná škola v kraji tento obor nevyučovala. Od roku 2006 jsou uváděny počty v rozčlenění podle kraje, kde absolvovali vzdělávání. (Údaje za rok 2006 tedy nelze porovnávat s předchozími lety.) - V dubnu 2006 dosahovala míra středních a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji 19,1 % (3 039 ), což je hodnota podstatně vyšší, než celorepublikový průměr (11,4 %). je krajem s nejvyšší mírou škol v České republice. - Porovnáme-li míry Moravskoslezského kraje podle kategorií dosaženého vzdělání, nižší 5 míry v kraji vykazují absolventi s vyšší kategorií vzdělání - absolventi maturitních oborů středních odborných škol, gymnazisté a absolventi vyšších odborných škol. (Je to zčásti dáno i tím, že ve studiu pokračuje větší část těchto než pokračuje vyučených v nástavbovém studiu.) - V následujících dvou tabulkách jsou shrnuty počty škol, počty z předchozího školního roku a z nich odvozené míry v Moravskoslezském kraji podle kategorie vzdělání (vyučení, vyučení s maturitou, maturitní obory středních odborných škol a vyšší odborné školy). Pro porovnání jsou rovněž uvedeny míry za ČR. V posledním řádku jsou uvedeny dubnové hodnoty pro rok 2006. - Při interpretaci škol je třeba vycházet z relativního ukazatele míry, nikoli z ukazatele absolutního, tedy z počtu. Absolutní ukazatel počet je totiž pro porovnávání situace na trhu práce podle jednotlivých kategorií vzdělání a skupin oborů zavádějící. - Vzhledem k výše zmíněné změně metodiky sledování počtu v krajích nelze provádět meziroční srovnání roku 2006 s rokem 2005 a předchozími lety a posuzovat vývoj. - Změna metodiky ovlivnila počty a míry ve všech krajích ČR, zásadní vliv měla především v Hl. m. Praha, Karlovarském, Plzeňském a Středočeském kraji. Část zaregistrovaných jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce v Moravskoslezském kraji studovala na školách v jiných krajích (především ve Zlínském a Olomouckém kraji). 6 V letech 2002 2005 byli mezi nezaměstnané absolventy Moravskoslezského kraje počítáni všichni nezaměstnaní absolventi zaregistrovaní jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce tohoto kraje. škol Moravskoslezského kraje byla tedy nadhodnocována. V roce 2006 jsou mezi nezaměstnané absolventy škol Moravskoslezského kraje započítáváni pouze nezaměstnaní absolventi, kteří absolvovali školy v tomto kraji. absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Ve statistickém sledování jsou nadále ze strany ÚP a MPSV vykazovány počty škol - uchazečů o zaměstnání, a to ve všech případech do dvou let po ukončení školy. 5 V souhrnu o 12 procentních bodů. 6 Přičemž tento počet mírně převyšoval počty, občanů ostatních krajů, kteří vystudovali školy v Moravskoslezském kraji. 3
škol v Moravskoslezském kraji je podle nové metodiky nižší, než kdyby byla počítána původním způsobem, jak tomu bylo pro roky 2002 2005. - škol Moravskoslezského kraje je znázorněna v následujícím grafu. v krajském pohledu denní studium (dubnové hodnoty) 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s MZ (L0,L5) SOŠ s MZ (M) VOŠ (N) Kraj ČR v krajském pohledu - denní studium (dubnové hodnoty) Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR Kraj ČR 2002 35,5% 20,3% 10,6% 7,2% 31,5% 21,4% 26,9% 15,2% 17,4% 12,9% 2003 42,1% 23,4% 9,7% 6,4% 40,0% 23,5% 28,0% 16,3% 20,5% 13,2% 2004 39,6% 23,2% 8,2% 6,1% 33,1% 21,2% 23,8% 15,0% 14,9% 13,6% 2005 30,6% 17,9% 7,5% 4,8% 28,0% 16,1% 20,1% 12,2% 15,8% 10,9% 2006 27,2% 15,7% 6,4% 4,4% 24,1% 14,0% 17,4% 11,0% 11,1% 9,1% Pozn.: = NZ/Abs. a počet v krajském pohledu - denní studium Vyučení (E,H) Gymnázium (K) Vyučení s maturitou (L0,L5) SOŠ s maturitou (M) VOŠ (N) Kategorie vzdělání Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ Abs. NZ 2002 5310 1885 2915 308 821 259 5414 1454 737 128 2003 5367 2262 2388 232 1566 626 5336 1493 595 122 2004 5792 2293 3137 256 1522 504 5246 1248 524 78 2005 5468 1674 3053 229 1602 448 5334 1072 589 93 2006 5140 1400 2912 187 1802 435 5417 944 657 73 Pozn.: Abs. - počet (šk.r. 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005) NZ - počet (dubnové hodnoty) - Následující tabulka uvádí hodnoty v členění nejen podle kategorie vzdělání, ale také podle skupin oborů vzdělávání. Pokud u některých skupin oborů vzdělání chybí hodnoty některých ukazatelů, daná skupina oborů se v této kategorii vzdělání v kraji buď nevyučuje, nebo z ní vychází velmi nízký počet. - Při bližším studiu tabulky je třeba brát v úvahu, že věrohodnost ukazatele míry je nízká, jestliže je počet dané kategorie vzdělání a skupiny oborů příliš malý (tj. pohybuje-li se řádově v desítkách). 4
Přehled o, kteří vystudovali školu v kraji v dubnu 2006 - denní studium Vyučení (kategorie E,H) Vyučení s maturitou (kategorie L0,L5) SOŠ s maturitou (kategorie M) VOŠ (kategorie N) Skupina oborů (kód, název) Celkem 5140 1400 27,2% 15,7% 1802 435 24,1% 14,0% 5417 944 17,4% 11,0% 657 73 11,1% 9,1% 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 51 18 35,3% 20,0% 13,1% 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 26 3 11,5% 11,3% 11 1 9,1% 9,1% 18 1 5,6% 8,8% 23 Strojírenství a strojírenská výroba 922 191 20,7% 11,9% 276 49 17,8% 9,5% 407 69 17,0% 9,8% 9 0,0% 5,6% 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. tech. 474 95 20,0% 10,4% 461 86 18,7% 10,4% 623 51 8,2% 8,1% 19 3 15,8% 12,6% 28 Technická chemie a chemie silikátů 16,2% 12,9% 93 6 6,5% 7,6% 29 Potravinářství a potravinářská chemie 265 70 26,4% 16,5% 7 2 28,6% 12,1% 10,9% 12,5% 31 Textilní výroba a oděvnictví 144 49 34,0% 18,1% 49 16 32,7% 15,0% 76 20 26,3% 14,8% 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 19,5% 23,4% 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 411 109 26,5% 15,8% 45 13 28,9% 15,4% 0 0 0,0% 12,2% 13,5% 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 25 8 32,0% 12,7% 11,5% 20 6 30,0% 13,6% 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 475 141 29,7% 18,8% 44 18 40,9% 19,8% 369 55 14,9% 10,6% 14,8% 37 Doprava a spoje 0 0,0% 10,0% 0 0,0% 11,1% 120 28 23,3% 12,3% 25,0% 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 0 0,0% 3,6% 27 3 11,1% 8,1% 10,5% 41 Zemědělství a lesnictví 277 66 23,8% 14,5% 26 6 23,1% 14,9% 241 52 21,6% 17,0% 19,6% 43 Veterinářství a veterinární prevence 16,1% 53 Zdravotnictví 22 2 9,1% 4,8% 436 30 6,9% 5,7% 128 2 1,6% 4,5% 61 Filozofie, teologie 11,5% 63 Ekonomika a administrativa 156 34 21,8% 17,0% 24 10 41,7% 20,8% 1093 182 16,7% 10,9% 176 34 19,3% 12,6% 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 460 113 24,6% 16,5% 387 100 25,8% 15,4% 12 1 8,3% 10,1% 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 1168 395 33,8% 19,0% 201 51 25,4% 14,7% 503 109 21,7% 14,3% 178 21 11,8% 9,0% 66 Obchod 426 132 31,0% 16,8% 182 61 33,5% 17,6% 6,9% 0 0,0% 15,2% 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 6,3% 331 93 28,1% 15,0% 24 4 16,7% 12,5% 69 Osobní a provozní služby 349 105 30,1% 18,6% 16 9 56,3% 12,1% 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 21 4 19,0% 10,3% 5,4% 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 262 70 26,7% 11,9% 55 6 10,9% 6,9% 78 Obecně odborná příprava 181 23 12,7% 6,3% 82 Umění a užité umění 0 0,0% 9,3% 0 0,0% 11,7% 158 24 15,2% 11,2% 56 2 3,6% 6,3% 79 Gymnázium 2912 187 6,4% 4,4% Data za duben 2006 nelze srovnávat s výpočty z předchozích let, protože v tomto roce se údaje týkají škol v kraji, bez ohledu na místo trvalého bydliště absolventa. Podrobnější vysvětlení lze nalézt v publikaci Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2006 - viz www.nuov.cz, záložka Publikace a periodika. Připravil NÚOV s využitím dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání. 5