RocÏnõÂk 1997 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKE REPUBLIKY CÏ aâstka 41 RozeslaÂna dne 29. kveïtna 1997 Cena KcÏ 37,10 OBSAH: 117. Vyhla sï ka Ministerstva zïivotnõâho prostrïedõâ, kterou se stanovujõâ emisnõâ limity a dalsïõâ podmõânky provozovaânõâ stacionaârnõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ a ochrany ovzdusïõâ 117 VYHLA SÏ KA Ministerstva zï ivotnõâho prostrïedõâ ze dne 12. kveïtna 1997, kterou se stanovujõâ emisnõâ limity a dalsïõâ podmõânky provozovaânõâ stacionaârnõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ a ochrany ovzdusïõâ Ministerstvo zïivotnõâho prostrïedõâ stanovõâ podle 5 odst. 5 a 8 a 20 põâsm. a), b) a d) zaâkona cï. 309/1991 Sb., o ochraneï ovzdusïõâ prïed znecïisït'ujõâcõâmi laâtkami (zaâkon o ovzdusïõâ), ve zneïnõâ zaâkona cï. 218/1992 Sb. a zaâkona cï. 158/1994 Sb., (daâle jen ¹zaÂkon o ovzdusïõâª) a podle 12 põâsm. a), c), d) a e) zaâkona CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 389/1991 Sb., o staâtnõâ spraâveï ochrany ovzdusïõâ a poplatcõâch za jeho znecïisït'ovaânõâ, ve zneïnõâ zaâkona cï. 211/1993 Sb., zaâkona cï. 158/1994 Sb. a zaâkona cï. 86/1995 Sb., (daâle jen ¹zaÂkonª): CÏ A ST PRVNI OBECNA USTANOVENI 1 PrÏedmeÏt uâ pravy Tato vyhlaâsïka obsahuje: a) seznam laâtek znecïisït'ujõâcõâch ovzdusïõâ, kategorizaci stacionaârnõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, limity znecïisït'ovaânõâ, prïõâpustnou tmavost kourïe a technickeâ podmõânky provozu stacionaârnõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, b) zpuê sob zjisït'ovaânõâ mnozïstvõâ emisõâ a technickeâ prostrïedky pro meïrïenõâ emisõâ, c) pozïadavky na vedenõâ provoznõâ evidence velkyâch a strïednõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, d) pozïadavky na kvalitu, zpuê sob dodaâvky a prodej paliv. 2 Pro uâcïely teâto vyhlaâsïky se rozumõâ: a) hmotnostnõâm tokem emise mnozïstvõâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky odvaâdeïneâ ze stacionaârnõâho zdroje znecïisït'ovaânõâ (daâle jen ¹zdroj znecïisït'ovaânõâª) do vneïjsïõâho ovzdusïõâ (daâle jen ¹ovzdusÏõª), vyjaâdrïeneâ v hmotnostnõâch jednotkaâch za jednotku cïasu (naprïõâklad kg.h -1, t.r -1 ); vyjadrïuje mõâru vlivu zdroje znecïisït'ovaânõâ na ovzdusïõâ,
Strana 2314 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 b) hmotnostnõâ koncentracõâ emise mnozïstvõâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky vyjaâdrïeneâ v hmotnostnõâch jednotkaâch v jednotce objemu nosneâho plynu (naprïõâklad mg.m -3 ); urcïuje kvalitu technologickeâho procesu z hlediska ochrany ovzdusïõâ, c) meïrïenõâm emisõâ stanovenõâ hmotnostnõâch tokuê emisõâ na zaâkladeï zmeïrïenyâch hodnot hmotnostnõâch koncentracõâ emisõâ, poprïõâpadeï i objemoveâho pruê toku plynu, kteryâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky unaâsïõâ, d) vyâpocïtem emisõâ stanovenõâ hmotnostnõâch tokuê emisõâ laâtkovou bilancõâ technologickeâho procesu nebo pomocõâ emisnõâch faktoruê, e) emisnõâm faktorem pomeïr hmotnosti do ovzdusïõâ prïechaâzejõâcõâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky ke hmotnosti paliva nebo mnozïstvõâ tepla v palivu, nebo hmotnosti vstupnõâ suroviny, nebo jednotce produkce, f) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm emisõâ pruê beïzïneâ meïrïenõâ hmotnostnõâch koncentracõâ emisõâ pomocõâ prïõâstrojuê pro tento uâcïel konstruovanyâch, s registracõâ a soubeïzïnyâm vyhodnocovaânõâm a uchovaâvaânõâm nameïrïenyâch hodnot pomocõâ prostrïedkuê vyâpocïetnõâ techniky, g) jednoraâzovyâm meïrïenõâm emisõâ meïrïenõâ emisõâ provaâdeïneâ pomocõâ jednotlivyâch meïrïenõâ v intervalech a zpuê sobem prïedepsanyâm touto vyhlaâsïkou; jednoraâzoveâ meïrïenõâ se provaâdõâ manuaâlnõâm odbeïrem vzorku a naâslednou fyzikaâlnõâ, fyzikaâlneï-chemickou nebo chemickou analyâzou, nebo s pouzïitõâm prïõâstrojuê pro kontinuaâlnõâ meïrïenõâ, nebo prïõâstroji pro tento uâcïel konstruovanyâmi, h) jednotlivyâm meïrïenõâm meïrïenõâ jedneâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky v nosneâm plynu v trvaânõâ od prïiblizïneï 1 minuty do 24 hodin, v zaâvislosti na koncentraci znecïisït'ujõâcõâ laâtky nebo metodeï jejõâho stanovenõâ, i) poruchou zdroje znecïisït'ovaânõâ takovaâ v duê sledku technickeâ zaâvady vzniklaâ odchylka od normaâlnõâho provozu, kteraâ je popsaâna v mõâstnõâm provoznõâm prïedpisu ( 7 odst. 2 zaâkona o ovzdusïõâ), vcïetneï lhuê ty pro jejõâ odstraneïnõâ, prïi nõâzï souvisle do doby jejõâho odstraneïnõâ nemohou byât dodrzïeny emisnõâ limity, j) havaâriõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ nenadaâlyâ nebo neocïekaâvanyâ stav, prïi neïmzï bezprostrïedneï a vyârazneï vzrostou emise znecïisït'ujõâcõâch laâtek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit beïzïnyâmi technickyâmi postupy, k) palivem jakyâkoliv tuhyâ, kapalnyâ nebo plynnyâ spalitelnyâ materiaâl, s vyâjimkou odpadu, pokud je spalovaân za uâcïelem zõâskaânõâ v neïm obsazïeneâ energie v zarïõâzenõâ k tomu uâcïelu vyrobeneâm nebo odborneï prïizpuê sobeneâm. CÏ A ST DRUHA SEZNAM LA TEK ZNECÏ ISÏ TÏ UJIÂCIÂCH OVZDUSÏ IÂ, KATEGORIZACE ZDROJUÊ ZNECÏ ISÏ TÏ OVA NIÂ, LIMITY ZNECÏ ISÏ TÏ OVA NIÂ, PRÏ IÂPUSTNA TMAVOST KOURÏ E A TECHNICKE PODMIÂNKY PROVOZU ZDROJUÊ ZNECÏ ISÏ TÏ OVA NI 3 U technologickyâch objektuê obsahujõâcõâch stacionaârnõâ zarïõâzenõâ ke spalovaânõâ paliv pro vyârobu elektrïiny nebo tepla se stanovujõâ emisnõâ limity podle druhu spalovaneâho paliva a jmenoviteâho tepelneâho vyâkonu zarïõâzenõâ tak, zïe samostatnyâm zdrojem znecïisït'ovaânõâ je a) kotel, pokud je jeho jmenovityâ tepelnyâ vyâkon 50 MW a vysïsïõâ, b) u kotluê o jmenoviteâm tepelneâm vyâkonu nizïsïõâm nezï 50 MW 1. kotel, pokud je jedinyâm s tõâmto tepelnyâm vyâkonem v kotelneï, 2. skupina kotluê s tõâmto tepelnyâm vyâkonem, pokud spalujõâ stejnyâ druh paliva a pokud vypousïteïjõâ nebo by s ohledem na usporïaâdaânõâ mohly vypousïteït spaliny spolecïnyâm komõânem, 3. ze skupiny kotluê s tõâmto tepelnyâm vyâkonem kotel, kteryâ spaluje jinyâ druh paliva, nezï kteryâ je spalovaân v ostatnõâch kotlõâch, 4. kazïdyâ z kotluê s tõâmto tepelnyâm vyâkonem, pokud nejsou spaliny vypousïteïny nebo by nemohly byât s ohledem na usporïaâdaânõâ vypousïteïny spolecïnyâm komõânem. 4 Seznam laâtek znecïisït'ujõâcõâch ovzdusïõâ Seznam znecïisït'ujõâcõâch laâtek ( 2 zaâkona o ovzdusïõâ) je uveden v prïõâloze cï. 1. Kategorizace zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, limity znecïisït'ovaânõâ, prïõâpustnaâ tmavost kourïe a technickeâ podmõânky provozu zdrojuê znecïisït'ovaânõâ 5 (1) Kategorizace vybranyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, emisnõâ limity vybranyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ (daâle jen ¹specificke emisnõâ limityª), prïõâpustnaâ tmavost kourïe a technickeâ podmõânky provozu vybranyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ jsou uvedeny v prïõâloze cï. 2. Technicke podmõânky provozu vybranyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, obsahujõâcõâ pozïadavky na konstrukci a vybavenõâ zarïõâzenõâ a provozovaânõâ technologickeâho procesu, specifickeâ emisnõâ limity doplnï ujõâ nebo nahrazujõâ. Pro vybraneâ zdroje znecïisït'ovaânõâ platõâ vyâhradneï specifickeâ emisnõâ limity, prïõâpustnaâ tmavost kourïe a technickeâ podmõânky jejich provozu uvedeneâ v prïõâloze cï. 2, pokud nenõâ v teâto prïõâloze vyâslovneï stanoveno jinak.
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2315 (2) Pro velkeâ a strïednõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ, ktereâ nejsou vybranyâmi zdroji znecïisït'ovaânõâ uvedenyâmi v prïõâloze cï. 2, platõâ limity a prïõâpustnaâ tmavost kourïe uvedeneâ v prïõâloze cï. 3 (daâle jen ¹vsÏeobecneÏ platneâ emisnõâ limityª). ZnecÏisÏt'ujõÂcõ laâtky, pro ktereâ budou vsïeobecneï platneâ emisnõâ limity uplatneïny, dohodne provozovatel s CÏ eskou inspekcõâ zïivotnõâho prostrïedõâ (daâle jen ¹inspekceª); tyto znecïisït'ujõâcõâ laâtky charakteristickeâ pro danyâ technologickyâ proces vyâbeïrem ze seznamu znecïisït'ujõâcõâch laâtek uvedenyâch v prïõâloze cï. 1 navrhne s ohledem na prïimeïrïenost naâkladuê na jejich sledovaânõâ provozovatel. 6 (1) ZarÏõÂzenõÂmi zvlaâsït' zaâvazïnyâch technologickyâch procesuê [ 3 odst. 2 põâsm. a) zaâkona o ovzdusïõâ ± velkeâ zdroje znecïisït'ovaânõâ] jsou vybraneâ technologickeâ procesy a zarïõâzenõâ oznacïeneâ v prïõâloze cï. 2 jako velkyâ zdroj znecïisït'ovaânõâ a v ostatnõâch prïõâpadech, prïekracïuje-li prïi projektovaneâm vyâkonu zdroje a prïi hmotnostnõâ koncentraci odpovõâdajõâcõâ emisnõâmu limitu rocïnõâ hmotnostnõâ tok emise alesponï jedneâ nebo võâce z daâle uvedenyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek hodnotu: a) 200 t tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek nebo b) 1000 t oxidu sirïicïiteâho nebo c) 4 t chloru a jeho teïkavyâch anorganickyâch sloucïenin uvaâdeïnyâch jako chlor nebo d) 10 t teïkavyâch organickyâch laâtek uvaâdeïnyâch jako elementaârnõâ uhlõâk nebo e) 200 t oxiduê dusõâku uvaâdeïnyâch jako oxid dusicïityâ nebo f) 1 t sulfanu (sirovodõâku) nebo g) 2 t teïkavyâch anorganickyâch sloucïenin fluoru uvaâdeïnyâch jako fluor nebo h) 50 t oxidu uhelnateâho. (2) ZarÏõÂzenõÂmi zaâvazïnyâch technologickyâch procesuê [ 3 odst. 2 põâsm. b) zaâkona o ovzdusïõâ ± strïednõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ] jsou vybraneâ technologickeâ procesy a zarïõâzenõâ oznacïeneâ v prïõâloze cï. 2 jako strïednõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ a v ostatnõâch prïõâpadech, cïinõâ-li prïi projektovaneâm vyâkonu zdroje a prïi hmotnostnõâ koncentraci odpovõâdajõâcõâ emisnõâmu limitu rocïnõâ hmotnostnõâ tok emise alesponï jedneâ nebo võâce znecïisït'ujõâcõâch laâtek od 20 do 100 % rocïnõâch hmotnostnõâch tokuê emisõâ znecïisït'ujõâcõâch laâtek uvedenyâch v prïedchozõâm odstavci. CÏ A ST TRÏ ETI ZPUÊ SOB ZJISÏ TÏ OVA NI MNOZÏ STVI EMISI A TECHNICKE PROSTRÏ EDKY PRO MEÏ RÏ ENI EMISI 7 SpolecÏna ustanovenõâ (1) Emise se zjisït'ujõâ s pomocõâ meïrïenõâ nebo vyâpocïtem v zaâvislosti na tom, co poskytuje vzhledem k povaze a usporïaâdaânõâ technologickeâho procesu spraâvneïjsïõâ vyâsledky. Emisnõ faktory jsou uvedeny v prïõâloze cï. 4. (2) Emise zjisït'ovaneâ s pomocõâ meïrïenõâ prokazujõâ provozovateleâ jednoraâzovyâm meïrïenõâm nebo kontinuaâlnõâm meïrïenõâm. (3) Pomocõ meïrïenõâ jsou zjisït'ovaâny emise jen teïch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, pro neïzï maâ danyâ zdroj znecïisït'ovaânõâ urcïeny emisnõâ limity. Toto ustanovenõâ neplatõâ pro jmenoviteï urcïeneâ zdroje znecïisït'ovaânõâ ( 13 azï 16). (4) OdbeÏr vzorkuê nebo meïrïenõâ se provaâdõâ v mõâsteï prïed vyuâsteïnõâm odpadnõâho plynu do ovzdusïõâ nebo na jineâm mõâsteï, jestlizïe je v neïm slozïenõâ odpadnõâho plynu stejneâ jako ve vyuâsteïnõâ nebo je prïesneï definovaâno obsahem srovnaâvacõâ slozïky, nejcïasteïji kyslõâku. Vlastnõ analyâza se provaâdõâ zpuê sobem a postupy uvedenyâmi v opraâvneïnõâ k autorizovaneâmu meïrïenõâ emisõâ. 1 ) (5) VybudovaÂnõ meïrïicõâho mõâsta a jeho udrzïovaânõâ v provozuschopneâm stavu zajisït'uje provozovatel. (6) Jako soucïaâst technicko-organizacïnõâch opatrïenõâ provozovatel uvede teâzï zpuê sob sledovaânõâ provozu zdroje a stanovenõâ emisõâ pro prïõâpad vyâpadku (havaârie) kontinuaâlnõâho meïrïenõâ emisõâ. (7) ZarÏõÂzenõÂ, kteraâ jsou provozovaâna pouze v situaci krajnõâ nouze nebo po dobu v uâhrnu neprïekracïujõâcõâ 700 hodin v kalendaârïnõâm roce a jsou pro takovaâ pouzïitõâ prïedem oznacïena a evidovaâna inspekcõâ, nemusejõâ byât kontinuaâlnõâm meïrïenõâm vybavena, i kdyby jinak takoveâ povinnosti podleâhala ( 13 azï 16). (8) Provozovatele zarïõâzenõâ podle odstavce 7 mohou pozïaâdat inspekci o individuaâlnõâ uâpravu rozsahu a lhuê t jednoraâzoveâho meïrïenõâ. (9) Od meïrïenõâ lze upustit v prïõâpadech, kdy a) nelze soudobyâmi technickyâmi prostrïedky zarucïit, zïe meïrïenõâ odraâzïõâ skutecïnyâ stav znecïisït'ovaânõâ nebo by spraâvneâ meïrïenõâ vyzïadovalo neuâmeïrneâ naâklady, b) bylo meïrïenõâm nebo rozborem provoznõâ situace a podmõânek jednoznacïneï prokaâzaâno, zïe je emise zaâvislaâ pouze na mnozïstvõâ a slozïenõâ pouzïõâvaneâ suroviny. 1 ) 3 odst. 2 põâsm. i) zaâkona CÏ NR cï. 389/1991 Sb., o staâtnõâ spraâveï ochrany ovzdusïõâ a poplatcõâch za jeho znecïisït'ovaânõâ, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.
Strana 2316 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 JednoraÂzove meïrïenõâ 8 (1) JednoraÂzove meïrïenõâ se provaâdõâ a) u velkyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ jedenkraât za kalendaârïnõâ rok, pokud nemajõâ povinnost meïrïit kontinuaâlneï, b) u strïednõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ po skoncïenõâ platnosti individuaâlneï stanovenyâch emisnõâch limituê 2 ) nebo po prvnõâm uvedenõâ do provozu a daâle vzïdy po kazïdeâ zaâmeïneï paliva nebo suroviny, nebo po kazïdeâm vyâznamneâm a trvaleâm zaâsahu do konstrukce nebo vybavenõâ zdroje, a to do sïesti meïsõâcuê od vzniku jedneâ z vyâsïe uvedenyâch skutecïnostõâ. TermõÂn meïrïenõâ oznaâmõâ provozovatel inspekci nejmeâneï 14 dnõâ prïedem. Provozovatel muê zïe oznaâmenyâ termõân konaânõâ meïrïenõâ odvolat. Tuto skutecïnost ihned po jejõâm vzniku oznaâmõâ inspekci. (2) JednoraÂzovyÂm meïrïenõâm se stanovujõâ emise teïch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, pro neïzï maâ danyâ proces urcïeny emisnõâ limity, s vyâjimkou teïch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, jejichzï rocïnõâ hmotnostnõâ toky emisõâ prïekracïujõâ hodnoty uvedeneâ v 6 odst. 1. OdchylneÏ od tohoto ustanovenõâ je povinnost meïrïenõâ upravena u jmenoviteï urcïenyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ ( 13 azï 16). (3) PouzÏite manuaâlnõâ metody pro meïrïenõâ musõâ byât schopny zmeïrïit koncentraci znecïisït'ujõâcõâch laâtek alesponï ve vyâsïi 10 % emisnõâho limitu. PrÏednost majõâ integraâlnõâ metody stanovenõâ koncentracõâ znecïisït'ujõâcõâch laâtek. Je-li nezbytneâ uzïõât bodoveâho odbeïru vzorku, je trïeba pocïet odebranyâch vzorkuê prïimeïrïeneï zvyâsïit. (4) JednoraÂzova meïrïenõâ zajisït'ujõâ provozovateleâ prostrïednictvõâm osob k meïrïenõâ zpuê sobilyâch. 1 ) 9 (1) PrÏi jednoraâzoveâm meïrïenõâ manuaâlnõâmi metodami se provaâdeïjõâ nejmeâneï a) trïi jednotlivaâ meïrïenõâ za obvykleâho provozu zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s nemeïnnyâmi provoznõâmi podmõânkami a nejmeâneï jedno dalsïõâ jednotliveâ meïrïenõâ, dosïlo-li ke zmeïneï provoznõâch podmõânek pokryâvajõâcõâ alesponï 6 hodin provozu zdroje znecïisït'ovaânõâ, b) sïest jednotlivyâch meïrïenõâ u zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s promeïnlivyâmi provoznõâmi podmõânkami pokryâvajõâcõâch alesponï 12 hodin provozu zdroje znecïisït'ovaânõâ, c) trïi jednotlivaâ meïrïenõâ u zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s periodickyâm, prïerusïovanyâm, sïarzïovyâm zpuê sobem vyâroby tak, zïe kazïdeâ pokryâvaâ cïasovyâ interval cyklu nebo sïarzïe, pokud trvaâ maximaâlneï 4 hodiny a pocïaâtek a konec je zrïetelneï definovaân. TrvaÂ-li cyklus võâce nezï 4 hodiny, meïrïõâ se emise pruê beïzïneï po celou dobu trvaânõâ jednoho vyârobnõâho cyklu. U zdrojuê s opakovaânõâm cyklu v intervalu delsïõâm nezï jeden den se meïrïõâ jeden vyârobnõâ cyklus. Doba odbeïru dõâlcïõâch, na sebe navazujõâcõâch vzorkuê se prïizpuê sobõâ ocïekaâvanyâm koncentracõâm. MeÏrÏenõ se vyhodnotõâ jako vaâzïenyâ pruê meïr velicïin. (2) PouzÏije-li se k jednoraâzoveâmu meïrïenõâ prïõâstrojuê pro kontinuaâlnõâ meïrïenõâ nebo kontinuaâlneï pracujõâcõâch prïõâstrojuê pro tento uâcïel konstruovanyâch, cïinõâ minimaâlnõâ doba meïrïenõâ a) 6 hodin u zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s nemeïnnyâmi provoznõâmi podmõânkami, b) 12 hodin u zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s promeïnlivyâmi provoznõâmi podmõânkami. U zdrojuê znecïisït'ovaânõâ s periodickyâm, prïerusïovanyâm nebo sïarzïovyâm zpuê sobem vyâroby se meïrïenõâ provaâdõâ po celou dobu trvaânõâ cyklu. TrvaÂ-li cyklus nejdeâle 4 hodiny, musõâ jednoraâzoveâ meïrïenõâ zahrnovat nejmeâneï trïi sïarzïe, pokud je mozïno je proveâst beïhem jednoho dne. TrvaÂ-li jeden cyklus deâle nezï 4 hodiny, meïrïõâ se emise pruê beïzïneï po celou dobu trvaânõâ jednoho vyârobnõâho cyklu. 10 (1) VyÂsledky jednoraâzoveâho meïrïenõâ musõâ byât zpracovaâny tak, aby je bylo mozïno porovnat s emisnõâmi limity. Schopnost zdroje dodrzïovat emisnõâ limity je prokaâzaâna, pokud je strïednõâ hodnota zjisïteïneâ koncentrace s prïipocïtenõâm smeïrodatneâ odchylky mensïõâ nezï emisnõâ limit. (2) Vyhodnocenõ jednoraâzoveâho meïrïenõâ musõâ teâzï obsahovat emisnõâ faktory a podmõânky jejich platnosti odvozeneâ pro jednotliveâ konkreâtnõâ meïrïeneâ zarïõâzenõâ nebo technologickyâ proces. (3) JednoraÂzove meïrïenõâ prïõâstroji pro kontinuaâlnõâ meïrïenõâ nebo kontinuaâlneï pracujõâcõâmi prïõâstroji pro tento uâcïel konstruovanyâmi se vyhodnotõâ jako strïednõâ hodnoty za kazïdyâch 30 minut meïrïenõâ a pruê meïr za celeâ meïrïenõâ. KontinuaÂlnõ meïrïenõâ 11 (1) KontinuaÂlnõ meïrïenõâ se pouzïije u velkyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ v teïch prïõâpadech, kdy se emisnõâho limitu dosahuje uâpravou technologickeâho rïõâzenõâ vyârobnõâho procesu nebo pouzïitõâm zarïõâzenõâ k cïisïteïnõâ odpadnõâho plynu. 2 ) 14 odst. 3 zaâkona cï. 309/1991 Sb., o ochraneï ovzdusïõâ prïed znecïisït'ujõâcõâmi laâtkami (zaâkon o ovzdusïõâ), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2317 (2) KontinuaÂlnõÂm meïrïenõâm se zjisït'uje dodrzïovaânõâ emisnõâho limitu pouze teâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky, jejõâzï rocïnõâ hmotnostnõâ tok emise prïekracïuje hodnoty uvedeneâ v 6 odst. 1. (3) OdchylneÏ od ustanovenõâ odstavcuê 1 a 2 je povinnost kontinuaâlnõâho meïrïenõâ upravena u jmenoviteï urcïenyâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ ( 13 azï 16). (4) Tam, kde to provozovatel povazïuje za uâcïelneâ nebo hospodaârneâ, muê zïe v raâmci technicko-organizacïnõâch opatrïenõâ navrhnout nahrazenõâ kontinuaâlnõâho meïrïenõâ jinyâm kontinuaâlnõâm zpuê sobem sledovaânõâ staâlosti funkce zarïõâzenõâ k odstranï ovaânõâ znecïisït'ujõâcõâch laâtek. (5) Data zjisït'ovanaâ kontinuaâlnõâm meïrïenõâm nebo jinyâm kontinuaâlnõâm zpuê sobem ve smyslu prïedchaâzejõâcõâho odstavce musõâ byât uschovaâna a chraâneïna proti pozmeïnï ovaânõâ. (6) Metody meïrïenõâ a technickeâ pozïadavky na prïõâstroje pro kontinuaâlnõâ meïrïenõâ jsou uvedeny v prïõâloze cï. 5. Technicke pozïadavky v odpovõâdajõâcõâm rozsahu a vztahujõâcõâ se k pouzïiteâ metodeï musõâ splnit i prïõâstroje pro meïrïenõâ referencïnõâch a komplementaârnõâch velicïin a prïõâstroje nahrazujõâcõâ kontinuaâlnõâ meïrïenõâ ve smyslu odstavce 4. (7) Kalibrace meïrïidel se provaâdõâ postupem a ve lhuê taâch, ktereâ jsou prïedepsaâny vyârobcem. ProvaÂdõ ji pomocõâ standarduê ten, kdo kontinuaâlnõâ meïrïenõâ provozuje. (8) SpraÂvnost uâdajuê kontinuaâlnõâho meïrïenõâ musõâ byât jednou za rok oveïrïena opraâvneïnou osobou ve smyslu 3 odst. 2 põâsm. i) zaâkona; daâle vzïdy prïi vyâznamneâm zaâsahu do meïrïicõâho systeâmu nebo technologickeâho procesu nebo vyâznamneâ zmeïneï zpracovaâvanyâch surovin. 12 (1) Z hodnot nameïrïenyâch v intervalech ne kratsïõâch nezï 1 minuta dle typu prïõâstroje se vypocïte strïednõâ hodnota koncentrace prïõâslusïneâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky za kazïdyâch 30 minut meïrïenõâ prïi stanovenyâch referencïnõâch podmõânkaâch. Za trïicetiminutovou strïednõâ hodnotu se povazïuje aritmetickyâ pruê meïr vyâsledkuê zaznamenanyâch meïrïenõâ po dobu nejmeâneï 20 minut sledovaneâho intervalu. (2) StrÏednõ hodnoty se roztrïõâdõâ pomocõâ pocïõâtacïe do nejmeâneï 20 trïõâd, na ktereâ je rozdeïlen interval od nuly do dvojnaâsobku emisnõâho limitu, a to pocïõânaje prvnõâm dnem kalendaârïnõâho roku nebo prvnõâm dnem zahaâjenõâ provozu. ZvlaÂsÏt' se zaznamenaâ prïekrocïenõâ 1,2naÂsobku a dvojnaâsobku emisnõâho limitu. (3) Ze strïednõâch hodnot se vypocïte pruê meïrnaâ dennõâ strïednõâ hodnota koncentrace znecïisït'ujõâcõâ laâtky a porovnaâ se s hodnotou emisnõâho limitu; prïekrocïenõâ se zaznamenaâ. (4) Hodnoty musõâ byât kdykoliv prïõâstupneâ, vyâstupy z nich se zpracovaâvajõâ denneï a souhrnneï pak poslednõâ den kalendaârïnõâho roku. Dennõ vyâstupy mohou byât vytisïteïny nebo mohou byât uklaâdaâny na zaâlozïnõâ elektronickyâ nosicï. Souhrnny vyâstup za kalendaârïnõâ rok musõâ byât vytisïteïn. (5) PrÏi pouzïitõâ kontinuaâlnõâho meïrïenõâ emisõâ se emisnõâ limit povazïuje za dodrzïenyâ, jestlizïe jsou v pruê - beïhu kalendaârïnõâho roku soucïasneï splneïny tyto podmõânky: a) pruê meïr vsïech dennõâch strïednõâch hodnot je nizïsïõâ nezï hodnota emisnõâho limitu, b) 95 % vsïech strïednõâch hodnot je nizïsïõâ nezï 120 % emisnõâho limitu, c) vsïechny strïednõâ hodnoty jsou nizïsïõâ nezï dvojnaâsobek hodnoty emisnõâho limitu. (6) PrÏi hodnocenõâ dodrzïenõâ emisnõâho limitu se neprïihlõâzïõâ k vyâpadkuê m kontinuaâlnõâho meïrïenõâ, neprïekrocïõâ-li 5 % celkoveâ provoznõâ doby zdroje znecïisït'ovaânõâ v kalendaârïnõâm roce. (7) Do hodnot rozhodnyâch pro posouzenõâ dodrzïenõâ emisnõâho limitu se nezahrnujõâ uâdaje zjisïteïneâ v dobeï uvaâdeïnõâ zarïõâzenõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ do provozu, v dobeï jeho odstavovaânõâ z provozu nebo prïi odstranï ovaânõâ jeho poruchy, poprïõâpadeï havaârie. DeÂlka prïõâpustneâ doby trvaânõâ teïchto stavuê se rïõâdõâ naâvodem k obsluze zpracovanyâm vyârobcem zarïõâzenõâ a musõâ byât uvedena v souboru technicko-organizacïnõâch opatrïenõâ jako zaâvazneâ soucïaâsti mõâstnõâho provoznõâho prïedpisu. (8) ZpracovaÂnõ vyâsledkuê kontinuaâlnõâho meïrïenõâ u stacionaârnõâch spalovacõâch zarïõâzenõâ s jmenovityâm tepelnyâm vyâkonem veïtsïõâm nezï 50 MW musõâ takeâ umozïnit vyjaâdrïenõâ a) meïsõâcïnõâ pruê meïrneâ hmotnostnõâ koncentrace emise, b) pro oxid sirïicïityâ a tuheâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky 97. percentilu 48hodinovyÂch pruê meïruê hmotnostnõâ koncentrace emise a skutecïnosti, zda prïi meïsõâcïnõâm zaâkladu hodnocenõâ padne do paâsma 110 % emisnõâho limitu, c) pro oxidy dusõâku 95. percentilu 48hodinovyÂch pruê meïruê hmotnostnõâ koncentrace emise a skutecïnosti, zda prïi meïsõâcïnõâm zaâkladu hodnocenõâ padne do paâsma 110 % emisnõâho limitu. MeÏ rï enõâ u jmenoviteï urcï enyâ ch zdrojuê znecï isï t'ovaâ nõâ 13 ElektraÂrny, teplaârny a vyâtopny (1) U elektraâren, teplaâren a vyâtopen se meïrïenõâm zjisït'ujõâ tuheâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky, oxid sirïicïityâ, oxidy dusõâku s prïepocïtem na oxid dusicïityâ, oxid uhelnatyâ a obsah kyslõâku.
Strana 2318 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 (2) U zdroje znecïisït'ovaânõâ o jmenoviteâm tepelneâm vyâkonu do 150 MW se zjisït'ujõâ laâtky podle odstavce 1 jednoraâzovyâm meïrïenõâm, prïi jmenoviteâm tepelneâm vyâkonu vysïsïõâm nezï 150 MW kontinuaâlnõâm meïrïenõâm. (3) U zdrojuê znecïisït'ovaânõâ uvedenyâch v odstavcõâch 1 a 2 se neprovaâdõâ meïrïenõâ tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, jde-li o zdroje spalujõâcõâ vyâlucïneï plynneâ palivo, a oxidu sirïicïiteâho, jde-li o zdroje spalujõâcõâ plynneâ nebo kapalneâ palivo, jestlizïe dodavatel paliva zarucïuje staâlyâ obsah sõâry v palivu na takoveâ uârovni, aby prïi spalovaânõâ nebyl prïekrocïen emisnõâ limit. (4) U elektraâren, teplaâren a vyâtopen s kotli o jmenoviteâm tepelneâm vyâkonu 50 MW a vysïsïõâm, spalujõâcõâmi tuhaâ nebo kapalnaâ paliva, se ve spalinaâch zjisït'ujõâ jednoraâzovyâm meïrïenõâm emise teïzïkyâch kovuê uvedenyâch v prïõâloze cï. 1 a perzistentnõâch organickyâch laâtek (polychlorovaneâ bifenyly, polychlorovaneâ dibenzodioxiny, polychlorovaneâ dibenzofurany, polycyklickeâ aromatickeâ uhlovodõâky) vzïdy po prvnõâm uvedenõâ zdroje do provozu a daâle vzïdy po kazïdeâ zaâmeïneï paliva nebo po kazïdeâm vyâznamneâm a trvaleâm zaâsahu do konstrukce nebo vybavenõâ zdroje, a to do sïesti meïsõâcuê od vzniku jedneâ z vyâsïe uvedenyâch skutecïnostõâ. U zdrojuê jizï provozovanyâch musõâ byât meïrïenõâ podle tohoto odstavce provedeno do 30. cïervna 1998. 14 Spalovny zvlaâsïtnõâho a nebezpecïneâho odpadu (1) U spaloven zvlaâsïtnõâho a nebezpecïneâho odpadu, s vyâjimkou komunaâlnõâho odpadu, se ve spalinaâch zjisït'uje meïrïenõâm a) teplota spalin, obsah kyslõâku a oxidu uhelnateâho, b) obsah tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, anorganickyâch sloucïenin chloru (vyjaâdrïenyâch jako chlorovodõâk), oxidu sirïicïiteâho, oxiduê dusõâku (vyjaâdrïenyâch jako oxid dusicïityâ), c) obsah anorganickyâch sloucïenin fluoru (vyjaâdrïenyâch jako fluorovodõâk) a organickyâch laâtek (vyjaâdrïenyâch jako sumaârnõâ uhlõâk), d) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu, kobaltu, olova, meïdi, manganu a jejich sloucïenin, e) soucïtovyâ obsah polychlorovanyâch dibenzodioxinuê a dibenzofuranuê, v neïmzï jsou jednotliveâ slozïky prïepocïteny pomocõâ koeficientuê ekvivalentu toxicity podle prïõâlohy cï. 6. (2) ZnecÏisÏt'ujõÂcõÂ laâtky, teplota spalin a obsah kyslõâku uvedeneâ v odstavci 1 se zjisït'ujõâ: a) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm u vsïech spaloven, a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky, teplota spalin a obsah kyslõâku uvedeneâ pod põâsmenem a), b) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm u spaloven s vyâkonem vysïsïõâm nezï 1 t/h spalovaneâho odpadu; do vyâkonu 1 t/h spalovaneâho odpadu jednoraâzovyâm meïrïenõâm alesponï jednou v kalendaârïnõâm roce; a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmenem b), c) jednoraâzovyâm meïrïenõâm jednou v kalendaârïnõâm roce u vsïech spaloven, a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmeny c) a d), d) jednoraâzovyâm meïrïenõâm vzïdy po prvnõâm uvedenõâ spalovny do provozu a daâle jedenkraât za trïi kalendaârïnõâ roky v prïõâpadeï spalovaânõâ odpaduê staâleâho slozïenõâ, a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmenem e). (3) KontinuaÂlnõÂ meïrïenõâ teploty a obsahu kyslõâku podle odstavce 1 põâsm. a) se provaâdeïjõâ ve spalovacõâ komorïe za poslednõâm prïõâvodem spalovacõâho vzduchu. MeÏrÏenõÂ obsahu kyslõâku lze provaâdeït i za spalovacõâ komorou prïed mõâstem dalsïõâho prïõâvodu vzduchu. (4) Provozovatel neprovaâdõâ meïrïenõâ emisõâ teïch znecïisït'ujõâcõâch laâtek uvedenyâch v odstavci 1 põâsm. c) azï e), jejichzï vyâskyt lze ve spalinaâch s prïihleâdnutõâm ke slozïenõâ spalovaneâho odpadu prokazatelneï vyloucïit. 15 Spalovny komunaâlnõâho odpadu (1) U spaloven komunaâlnõâho odpadu se ve spalinaâch zjisït'uje meïrïenõâm a) teplota spalin a obsah kyslõâku, b) obsah tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek a oxidu uhelnateâho, c) obsah anorganickyâch sloucïenin chloru (vyjaâdrïenyâch jako chlorovodõâk), oxidu sirïicïiteâho, oxiduê dusõâku (vyjaâdrïenyâch jako oxid dusicïityâ), d) obsah anorganickyâch sloucïenin fluoru (vyjaâdrïenyâch jako fluorovodõâk), e) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu, kobaltu, olova, meïdi, manganu a jejich sloucïenin, f) obsah organickyâch laâtek (vyjaâdrïenyâch jako sumaârnõâ uhlõâk), g) soucïtovyâ obsah polychlorovanyâch dibenzodioxinuê a dibenzofuranuê, v neïmzï jsou jednotliveâ slozïky prïepocïteny pomocõâ koeficientuê ekvivalentu toxicity podle prïõâlohy cï. 6. (2) ZnecÏisÏt'ujõÂcõÂ laâtky, teplota spalin a obsah kyslõâku uvedeneâ v odstavci 1 se zjisït'ujõâ takto: a) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm u vsïech spaloven, a to teplota spalin a obsah kyslõâku uvedeneâ pod põâsmenem a), b) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm u spaloven s vyâkonem vysïsïõâm nezï 1 t/h spalovaneâho odpadu; do vyâkonu 1 t/h spalovaneâho odpadu jednoraâzovyâm meïrïenõâm alesponï jednou v kalendaârïnõâm roce; a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmenem b), c) kontinuaâlnõâm meïrïenõâm u spaloven s vyâkonem vysïsïõâm nezï 3 t/h spalovaneâho odpadu; do vyâkonu 3 t/h spalovaneâho odpadu jednoraâzovyâm meïrïenõâm
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2319 alesponï jednou v kalendaârïnõâm roce; a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmenem c), d) jednoraâzovyâm meïrïenõâm jednou v kalendaârïnõâm roce u vsïech spaloven, a to znecïisït'ujõâcõâ laâtky uvedeneâ pod põâsmeny d) azï g). (3) KontinuaÂlnõ meïrïenõâ teploty a obsahu kyslõâku podle odstavce 1 põâsm. a) se provaâdeïjõâ ve spalovacõâ komorïe za poslednõâm prïõâvodem spalovacõâho vzduchu. MeÏrÏenõ obsahu kyslõâku lze provaâdeït i za spalovacõâ komorou prïed mõâstem dalsïõâho prïõâvodu vzduchu. 16 VyÂroba vaâpna, cementu a zpracovaânõâ magnezitu (1) PrÏi vyâpalu vaâpna, cementaârïskeâho slõânku a magnezitu se zjisït'uje kontinuaâlnõâm meïrïenõâm emise tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, oxiduê dusõâku (v prïepocïtu na oxid dusicïityâ) a oxidu sirïicïiteâho kazïdeâ z teïchto laâtek, pokud hmotnostnõâ tok emise prïekracïuje 15 kg/h. Funkce odlucïovacïuê tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek vsïak musõâ byât pruê beïzïneï sledovaâna a evidovaâna. (2) U sïachtovyâch vaâpenickyâch pecõâ s vnitrïnõâm topenõâm se zjisït'ujõâ emise tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, oxiduê dusõâku (v prïepocïtu na oxid dusicïityâ) a oxidu sirïicïiteâho jednoraâzovyâm meïrïenõâm tak, aby byly zõâskaâny hodnoty hmotnostnõâch tokuê emisõâ odpovõâdajõâcõâ celeâmu zavaâzïecõâmu cyklu, a to alesponï jednou v kalendaârïnõâm roce. (3) U mlecõâch zarïõâzenõâ a chladicïuê prïi vyârobeï vaâpna, cementu a zpracovaânõâ magnezitu se zjisït'uje kontinuaâlnõâm meïrïenõâm emise tuhyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek, pokud hmotnostnõâ tok emise prïekracïuje 15 kg/h. Funkce odlucïovacïuê vsïak musõâ byât pruê beïzïneï sledovaâna a evidovaâna. (4) Od kontinuaâlnõâho meïrïenõâ emise oxidu sirïicïiteâho podle odstavce 1 lze upustit, pokud je jeho hmotnostnõâ koncentrace zjisïteïnaâ z materiaâloveâ bilance a oveïrïenaâ jednoraâzovyâm meïrïenõâm nizïsïõâ nezï 50 % hodnoty emisnõâho limitu. CÏ A ST CÏ TVRTA POZÏ ADAVKY NA VEDENI PROVOZNI EVIDENCE VELKY CH A STRÏ EDNIÂCH ZDROJUÊ ZNECÏ ISÏ TÏ OVA NI 17 Provoznõ evidence Provoznõ evidence je dokladem o plneïnõâ povinnostõâ stanovenyâch provozovateli zaâkonem o ovzdusïõâ a touto vyhlaâsïkou. Je rovneïzï zaâkladnõâm zdrojem uâdajuê pro zpracovaânõâ databaâzõâ informacïnõâch systeâmuê o zdrojõâch znecïisït'ovaânõâ ovzdusïõâ a jejich emisõâch a k hodnocenõâ uâcïinkuê zdrojuê znecïisït'ovaânõâ na zïivotnõâ prostrïedõâ. 18 Obsah provoznõâ evidence a poskytovaânõâ uâ dajuê (1) Provoznõ evidence se vede samostatneï pro kazïdyâ jednotlivyâ velkyâ a strïednõâ zdroj znecïisït'ovaânõâ. Jejõ soucïaâstõâ jsou zaâznamy o souhrnneâm meïsõâcïnõâm a rocïnõâm vyhodnocenõâ provoznõâch uâdajuê vedenyâch pro kazïdeâ jednotliveâ zarïõâzenõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ a daâle provoznõâ uâdaje o zdroji souvisejõâcõâ se sledovanyâm znecïisït'ovaânõâm ovzdusïõâ. V prïõâpadeï strïednõâho zdroje znecïisït'ovaânõâ ± kotelny, kteraâ obsahuje vyâhradneï kotle s instalovanyâmi vyâkony do 0,2 MW, se vyâsïe uvedeneâ zaâznamy vedou pro zdroj jako celek. (2) V provoznõâ evidenci se zaznamenaâvajõâ: a) staâleâ uâdaje nutneâ k identifikaci zdroje znecïisït'ovaânõâ a promeïnneâ uâdaje o provozu zarïõâzenõâ a technologie, produkovanyâch emisõâch, o jakosti a spotrïebeï paliva a surovin, o zarïõâzenõâ k omezovaânõâ emisõâ, o emisõâch a jejich meïrïenõâ, o provozu zarïõâzenõâ ve smyslu 7 odst. 7, a to v rozsahu uvedeneâm v prïõâloze cï. 7, b) uâdaje o poruchaâch, zpuê sobu jejich odstraneïnõâ; daâle uâdaje o havaâriõâch a zpuê sobu jejich likvidace. (3) Souhrnne vyhodnocenõâ uâdajuê provoznõâ evidence obsahuje prïehled vsïech staâlyâch uâdajuê a pruê meïrnyâch hodnot vsïech promeïnnyâch uâdajuê. Souhrnne vyhodnocenõâ zpracovaâvajõâ provozovateleâ vyplneïnõâm formulaârïuê kazïdyâ rok a prïedaâvajõâ ho prïõâslusïneâmu orgaânu ochrany ovzdusïõâ k datu stanoveneâmu pro splneïnõâ oznamovacõâ povinnosti podle 8 odst. 1 zaâkona. Pro uchovaâvaânõâ provoznõâ evidence a souvisejõâcõâch dokladuê platõâ obecneâ prïedpisy pro archivaci. 3 ) (4) Provozovatel poskytuje na zaâkladeï zïaâdosti prïõâslusïneâho orgaânu ochrany ovzdusïõâ uâdaje vedeneâ v provoznõâ evidenci kdykoliv. (5) Provozovatel oznamuje uâdaje o zahaâjenõâ a ukoncïenõâ provozu, vcïetneï zmeïn podmõânek provozovaânõâ zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, do 15 dnuê od vzniku teïchto skutecïnostõâ 4 ) a) inspekci (velkeâ a strïednõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ), b) okresnõâmu uârïadu, na jehozï uâzemõâ se zdroj znecïisït'ovaânõâ nachaâzõâ, (strïednõâ zdroje znecïisït'ovaânõâ). (6) U daje, ktereâ provozovatel oznacïõâ za prïedmeït 3 ) ZaÂkon CÏ NR cï. 97/1974 Sb., o archivnictvõâ, ve zneïnõâ zaâkona CÏ NR cï. 343/1992 Sb. 4 ) 7 odst. 1 põâsm. e) zaâkona cï. 309/1991 Sb.
Strana 2320 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 obchodnõâho tajemstvõâ, 5 ) nesmeïjõâ byât bez jeho põâsemneâho souhlasu prïedaâny trïetõâm osobaâm. Za prïedaânõâ trïetõâm osobaâm se nepovazïuje vyuzïitõâ uâdajuê pro zpracovaânõâ databaâzõâ informacïnõâch systeâmuê o zdrojõâch znecïisït'ovaânõâ ovzdusïõâ a jejich emisõâch provaâdeïnyâch v puê sobnosti Ministerstva zïivotnõâho prostrïedõâ. 19 HlaÂsÏenõÂ havaârie (1) HlaÂsÏenõÂ provozovatele o havaârii orgaânuê m ochrany ovzdusïõâ 6 ) obsahuje: a) naâzev zarïõâzenõâ a urcïenõâ mõâsta a cïasu vzniku, a pokud je to znaâmo, i prïedpoklaâdanou dobu trvaânõâ havaârie, b) druh emisõâ znecïisït'ujõâcõâch laâtek a jejich pravdeïpodobneâ mnozïstvõâ, c) prïijataâ opatrïenõâ. (2) Do 14 dnuê po hlaâsïenõâ havaârie podle odstavce 1 provozovateleâ vypracujõâ a prïedajõâ zpraâvu, kteraâ vedle souhrnu vsïech dostupnyâch podkladuê pro stanovenõâ mnozïstvõâ uniklyâch znecïisït'ujõâcõâch laâtek do ovzdusïõâ obsahuje: a) naâzev zarïõâzenõâ, u neïhozï dosïlo k havaârii, b) cïasoveâ uâdaje o vzniku a dobeï trvaânõâ havaârie, c) druh a mnozïstvõâ emisõâ znecïisït'ujõâcõâch laâtek po dobu havaârie, d) prïõâcïinu havaârie, e) prïijataâ konkreâtnõâ opatrïenõâ k zamezenõâ vzniku dalsïõâch prïõâpaduê havaâriõâ, f) cïasovyâ uâdaj o hlaâsïenõâ havaârie inspekci. (3) Provozovatel poskytne na vyzïaâdaânõâ inspekce doplnï ujõâcõâ uâdaje, ktereâ souvisejõâ se vznikem, pruê beïhem, likvidacõâ a s duê sledky havaârie. CÏ AÂ ST PAÂ TAÂ POZÏ ADAVKY NA KVALITU, ZPUÊ SOB DODAÂ VKY A PRODEJ PALIV 20 (1) Za palivo se povazïuje zejmeâna: a) cïerneâ uhlõâ a paliva z neïj odvozenaâ (naprïõâklad brikety, koks, proplastek, aditivovanaâ a bezdyâmnaâ paliva), b) hneïdeâ uhlõâ a paliva z neïj odvozenaâ (naprïõâklad brikety, polokoks, aditivovanaâ a bezdyâmnaâ paliva), c) rasïelinoveâ brikety, palivovaâ rasïelina, d) prïõârodnõâ kusoveâ drïõâvõâ, vcïetneï prïirostleâ kuê ry, chrastõâ a sïisïek, i ve formeï naprïõâklad sïteïpkuê, e) prïõârodnõâ nekusoveâ drïevo (naprïõâklad piliny, brusnyâ prach nebo kuê ra) i ve formeï naprïõâklad briket, f) slaâma, traâva nebo podobneâ rostlinneâ laâtky, g) produkty destilace ropy a dalsïõâ oleje (s obsahem PCB do 10 ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlõâ, h) zemnõâ plyn ropnyâ nebo karbonskyâ, svõâtiplyn, propan cïi butan nebo jejich smeïs a jineâ cïisteâ uhlovodõâky, vodõâk, i) koksaârenskyâ plyn, duê lnõâ plyn, vysokopecnõâ plyn, konvertorovyâ plyn, bioplyn, plyn z rafineriõâ, synteâznõâ plyn s obsahem sõâry do 0,1 % hm. a jineâ pruê mysloveâ plyny s obsahem sõâry do 0,1 % hm. (2) Brikety z paliv smeïjõâ byât vyrobeny pouze s pouzïitõâm takovyâch pojiv, o nichzï je prïedem znaâmo, zïe prïi jejich spalovaânõâ nevznikajõâ jineâ laâtky nezï prïi spalovaânõâ paliv. (3) Spolu s palivem lze spalovat i jineâ spalitelneâ laâtky, ktereâ nejsou palivem a o nichzï je prïedem znaâmo, zïe prïi jejich spalovaânõâ nevznikajõâ jineâ laâtky nezï prïi spalovaânõâ paliv. Jejich uzïitõâ nesmõâ prïekrocïit 25 % okamzïiteâho tepelneâho prïõâkonu a spalovacõâ zarïõâzenõâ musõâ byât na jejich spalovaânõâ konstruovaâno a vybaveno k dodrzïenõâ emisnõâch limituê znecïisït'ujõâcõâch laâtek charakteristickyâch pro danyâ spalovacõâ proces. Tyto jineâ spalitelneâ laâtky musõâ byât popsaâny v mõâstnõâm provoznõâm prïedpisu vcïetneï zpuê sobu dozoru nad manipulacõâ s nimi. (4) VyuzÏõÂvaÂnõÂ tepelneâho obsahu ostatnõâch spalitelnyâch laâtek, ktereâ nejsou palivy a nesplnï ujõâ podmõânku uvedenou v odstavci 3, se rïõâdõâ ustanovenõâm 11 odst. 1 põâsm. g) zaâkona o ovzdusïõâ. (5) Palivo dodaâvaneâ pro spalovaânõâ v malyâch zdrojõâch znecïisït'ovaânõâ 7 ) a obyvatelstvu musõâ splnï ovat pozïadavky na jakost uvedeneâ v prïõâloze cï. 8. (6) PrÏi nabõâdce paliva a distribuci prodejce osveïdcïuje jeho kvalitu. OsveÏdcÏenõÂ musõâ obsahovat: a) obchodnõâ jmeâno, sõâdlo a identifikacïnõâ cïõâslo nebo jmeâno, prïõâjmenõâ, bydlisïteï, mõâsto podnikaânõâ prodejce, b) druh paliva a jeho vyârobnõâ oznacïenõâ, c) prohlaâsïenõâ o neprïekrocïenõâ prïõâslusïneâ limitnõâ meïrneâ sirnatosti nebo obsahu sõâry, d) hmotnost, e) datum naklaâdky, 5 ) 18 zaâkona cï. 513/1991 Sb., obchodnõâ zaâkonõâk, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê. 6 ) 7 odst. 1 põâsm. e) zaâkona cï. 309/1991 Sb. 7 ) 3 odst. 2 põâsm. c) zaâkona cï. 309/1991 Sb.
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2321 f) obchodnõâ jmeâno, sõâdlo nebo jmeâno a prïõâjmenõâ, bydlisïteï, poprïõâpadeï mõâsto podnikaânõâ kupujõâcõâho, g) jmeâno a prïõâjmenõâ pracovnõâka, kteryâ osveïdcïenõâ vystavil. CÏ A ST SÏ ESTA PRÏ ECHODNAÂ, ZRUSÏ OVACI A ZA VEÏ RECÏ NA USTANOVENI 21 (1) Povinnost kontinuaâlnõâho meïrïenõâ stanovenaâ prïed uâcïinnostõâ teâto vyhlaâsïky se i nadaâle nevztahuje: a) na zdroje znecïisït'ovaânõâ, pro neïzï inspekce stanovila termõân pro dosazïenõâ emisnõâch limituê noveâho zdroje podle 14 odst. 3 zaâkona o ovzdusïõâ a 3 odst. 2 põâsm. h) zaâkona na dobu po 1. cïervnu 1997; v teïchto prïõâpadech musõâ byât kontinuaâlnõâ meïrïenõâ zahaâjeno k takto stanoveneâmu termõânu, b) na zdroje znecïisït'ovaânõâ, jejichzï provoz bude v naâvaznosti na rozhodnutõâ inspekce o emisnõâch limitech podle 14 odst. 3 zaâkona o ovzdusïõâ a 3 odst. 2 põâsm. h) zaâkona nejpozdeïji do 31. prosince 1998 ukoncïen. (2) Provozovatele strïednõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, kterïõâ ucïinili opatrïenõâ k dosazïenõâ emisnõâch limituê stanovenyâch pro noveâ zdroje znecïisït'ovaânõâ prïed uâcïinnostõâ teâto vyhlaâsïky a v tomto obdobõâ neuskutecïnili dosud jednoraâzovaâ meïrïenõâ, provedou meïrïenõâ nejpozdeïji do 30. cïervna 1998. 22 Emisnõ limity uvedeneâ v prïõâlohaâch cï. 2 a 3, ktereâ byly vyhlaâsïeny prïed uâcïinnostõâ teâto vyhlaâsïky opatrïenõâm FederaÂlnõÂho vyâboru pro zïivotnõâ prostrïedõâ k zaâkonu cï. 309 ze dne 9. cïervence 1991 o ochraneï ovzdusïõâ prïed znecïisït'ujõâcõâmi laâtkami vyhlaâsïenyâm v cïaâstce 84/1991 Sb., ve zneïnõâ opatrïenõâ FederaÂlnõÂho vyâboru pro zïivotnõâ prostrïedõâ ze dne 23. cïervna 1992 vyhlaâsïeneâho v cïaâstce 84/1992 Sb. a vyhlaâsïky cï. 122/1995 Sb., nejsou zprïõâsneïnyâmi nebo noveï vyhlasïovanyâmi emisnõâmi limity ve smyslu 5 odst. 6 zaâkona o ovzdusïõâ. BeÏh lhuê t podle 5 odst. 6 zaâkona o ovzdusïõâ zapocïatyâch pro tyto emisnõâ limity prïed uâcïinnostõâ teâto vyhlaâsïky zuê staâvaâ zachovaân. 23 ZrusÏujõ se : 1. vyhlaâsïka Ministerstva zïivotnõâho prostrïedõâ cï. 205/ /1993 Sb., kterou se stanovõâ pozïadavky na vedenõâ provoznõâ evidence velkyâch a strïednõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ a rozsah dalsïõâch uâdajuê poskytovanyâch jejich provozovateli orgaânuê m ochrany ovzdusïõâ, 2. vyhlaâsïka Ministerstva zïivotnõâho prostrïedõâ cï. 206/ /1993 Sb., kterou se stanovõâ pozïadavky na kvalitu paliv k prïõâmeâmu spalovaânõâ a jejich prodej, 3. vyhlaâsïka Ministerstva zïivotnõâho prostrïedõâ cï. 270/ /1993 Sb., o zpuê sobu zjisït'ovaânõâ mnozïstvõâ emisõâ a o technickyâch prostrïedcõâch pro jejich meïrïenõâ u velkyâch a strïednõâch zdrojuê znecïisït'ovaânõâ, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 304/1995 Sb., 4. prïõâlohy cï. 1, 2 a 3 opatrïenõâ FederaÂlnõÂho vyâboru pro zïivotnõâ prostrïedõâ k zaâkonu cï. 309 ze dne 9. cïervence 1991 o ochraneï ovzdusïõâ prïed znecïisït'ujõâcõâmi laâtkami vyhlaâsïeneâho v cïaâstce 84/1991 Sb., ve zneïnõâ opatrïenõâ FederaÂlnõÂho vyâboru pro zïivotnõâ prostrïedõâ ze dne 23. cïervna 1992 vyhlaâsïeneâho v cïaâstce 84/ /1992 Sb. a vyhlaâsïky cï. 122/1995 Sb. 24 Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem 1. cïervna 1997. Ministr: Ing. Skalicky v. r.
Strana 2322 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 SEZNAM ZNECÏISÏTÏUJIÂCIÂCH LAÂTEK PrÏõÂloha cï. 1 k vyhlaâsïce cï. 117/1997 Sb. 0. skupina - ZaÂkladnõÂ znecïisït'ujõâcõâ laâtky tuheâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky oxid sirïicïityâ oxidy dusõâku oxid uhelnatyâ 1. skupina 1. podskupina 2. podskupina 3. podskupina 4. podskupina azbest benzo(a)pyren 2-naftylamin beryllium a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Be kadmium a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Cd dibenzoantracen arsen a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako As sloucïeniny chromu sïestimocneâho vyjaâdrïeneâ jako Cr kobalt a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Co nikl a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Ni akrylonitril benzen 1,3±butadien 1,2±dibromethan epichlorhydrin ethylenoxid (oxiran) hydrazin propylenoxid vinylchlorid polychlorovaneâ bifenyly polychlorovaneâ dibenzofurany polychlorovaneâ dibenzodioxiny
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2323 2. skupina 1. podskupina 2. podskupina 3. podskupina rtut' a jejõâ sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Hg thallium a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Tl selen a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Se telur a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Te antimon a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Sb cõân a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Sn fluoridy vyjaâdrïeneâ jako F - chrom a jeho sloucïeniny (mimo Cr VI ) vyjaâdrïeneâ jako Cr kyanidy vyjaâdrïeneâ jako CN - mangan a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Mn meïd' a jejõâ sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Cu olovo a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Pb vanad a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako V zinek a jeho sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako Zn 3. skupina 1. podskupina 2. podskupina 3. podskupina antimonovodõâk (stibin) arsenovodõâk (arsan) fosforovodõâk (fosfan) fosgen chlorkyan brom a jeho plynneâ sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako HBr fluor a jeho plynneâ sloucïeniny vyjaâdrïeneâ jako HF chlor kyanovodõâk sirovodõâk (sulfan) silneâ anorganickeâ kyseliny vyjaâdrïeneâ jako H amoniak anorganickeâ plynneâ sloucïeniny chloru vyjaâdrïeneâ jako HCl
Strana 2324 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 4. skupina 1. podskupina 2. podskupina acetaldehyd anilin benzylchlorid diethylamin 1,2-dichlorethan 1,1-dichlorethylen dimethylamin ethanolamin ethylakrylaât fenol formaldehyd kresoly kyselina akrylovaâ kyselina mravencïõâ merkaptany methylakrylaât methylamin nitrobenzen nitrofenoly nitrokresoly nitrotolueny pyridin sirouhlõâk 1,1,2,2-tetrachlorethan tetrachlorethylen thioethery o-toluidin (2-methylanilin) trichlormethan trichlorethylen benzaldehyd butylaldehyd 1,4-dichlorbenzen 1,1-dichlorethan ethylbenzen furfural (2-furaldehyd) chlorbenzen 2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien) 2-chlorpropan izopropylbenzen kyselina octovaâ methylacetaât methylmetakrylaât
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2325 3. podskupina 1-methylnaftalen 2-methylnaftalen naftalen styren toluen vinylacetaât xyleny aceton alkylalkoholy bifenyl 2-butanon butylacetaât dibutylether diethylether difenylether 1,2-dichlorethylen dichlormethan diizopropylether dimethylether ethylacetaât ethylenglykol 4-hydroxy-4-ethy1-2-pentanon chlorethan methylester kyseliny benzooveâ 4-methyl-2-pentanol N-methylpyrolidon olefiny s vyâjimkou 1,3-butadienu parafiny s vyâjimkou methanu
Strana 2326 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 PrÏõÂloha cï. 2 k vyhlaâsïce cï. 117/1997 Sb. KATEGORIZACE VYBRANYÂCH ZDROJUÊ ZNECÏISÏTÏOVAÂNIÂ, SPECIFICKEÂ EMISNIÂ LIMITY, PRÏIÂPUSTNAÂ TMAVOST KOURÏE A TECHNICKEÂ PODMIÂNKY PROVOZU VYBRANYÂCH ZDROJUÊ ZNECÏISÏTÏOVAÂNIÂ Pro uâcïely teâto prïõâlohy vyhlaâsïky se uzïõâvaâ oznacïenõâ: ± vztazïneâ podmõânky A pro emisnõâ limit, znamenajõâcõâ koncentraci prïõâslusïneâ laâtky v sucheâm plynu za normaâlnõâch podmõânek (101,32 kpa, O o C), neïkdy s udaânõâm referencïnõâho obsahu neïktereâ laâtky v nosneâm plynu (obvykle kyslõâku) ± vztazïneâ podmõânky B pro emisnõâ limit, znamenajõâcõâ koncentraci prïõâslusïneâ laâtky ve vlhkeâm plynu za normaâlnõâch podmõânek (101,32 kpa, O o C), neïkdy s udaânõâm referencïnõâho obsahu neïktereâ laâtky v nosneâm plynu (obvykle kyslõâku) ± vztazïneâ podmõânky C pro emisnõâ limit, znamenajõâcõâ koncentraci prïõâslusïneâ laâtky v nosneâm plynu za obvyklyâch provoznõâch podmõânek. OznacÏenõÂ ªnest.ª u cïõâselnyâch hodnot emisnõâch limituê znacïõâ, zïe pro uvedenou znecïisït'ujõâcõâ laâtku se emisnõâ limit nestanovuje.
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2327 1. PALIVOENERGETICKY PRUÊMYSL 1.1 SpalovaÂnõ paliv za uâcïelem vyâroby tepla a/nebo elektrïiny v tech± nologickyâch objektech obsahujõâcõâch stacionaârnõâ zarïõâzenõâ o jme± noviteâm tepelneâm vyâkonu vysïsïõâm nezï 0,2 MW (strïednõâ a velkeâ zdroje znecïisït'ovaânõâ). Stejne emisnõâ limity platõâ i pro tataâzï zarïõâzenõâ mimo palivoenergetickyâ pruêmysl. Emisnõ limity platõâ pro vztazïneâ podmõânky A a obsah kyslõâku v nos± neâm plynu, uvedeneâm ve sloupci 7. Instalov. Emisnõ limit v [mg/m 3 ] pro Refer. tepelnyâ obsah vyâkon tuheâ oxid oxidy oxid organ. kysl. [MWt] laâtky sirïicï. dusõâku uheln. laâtky TL SO 2 j. NO 2 CO j. S C O 2 [%] 1.1.1 Uhelne kotle s granulacïnõâm, vyâtavnyâm a rosïtovyâm ohnisïteïm 1) 4 0,2 - - 650 - nest. 6 - - 1100 2) - -ª- -ª- 4 0,2 azï 1 - - - nest. -ª- -ª- 4 1 azï 5 - - - 650 -ª- -ª- 4 0,2 azï 5 250 - - - -ª- -ª- 4 0,2 azï 50-2500 - - -ª- -ª- 4 5 azï 50 150 - - 400 -ª- -ª- 4 50 100 - - 250 -ª- -ª- 4 50 azï 300-1700 - - -ª- -ª- 4 300-500 - - -ª- -ª- 1) teâzï granulacïnõâ nebo rosïtoveâ kotle s prïirïazenyâmi fluidnõâmi reak± tory, jejich kombinace s fluidnõâmi ohnisïti nebo rekonstrukce teïchto kotluê s vyuzïitõâm prvkuê fluidnõâ techniky 2) pro vyâtavnaâ ohnisïteï 1.1.2 Kotle spalujõâcõâ drïevo 1) 4 5 2) 2) 2) 2) 50 11 1) rovneïzï tak nekontaminovanyâ drïevnõâ odpad, kuêru a podobneâ rostlinneâ laâtky 2) emisnõâ limity pro spalovaânõâ uhlõâ, odpovõâdajõâcõâ instalovaneâmu vyâ-
Strana 2328 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 konu 1.1.3 Kotle spalujõâcõâ kapalnaâ paliva 4 0,2 - - - 175 nest. 3 4 0,2 azï 5-1) 500 - -ª- -ª- 4 0,2 azï 50 100 - - - -ª- -ª- 4 5 - - 450 - -ª- -ª- 4 5 azï 300-1700 - - -ª- -ª- 4 50 50 - - - -ª- -ª- 4 300-500 - - -ª- -ª- 1) obsah sõâry v palivu max. 1% hm. 1.1.4 Kotle spalujõâcõâ plynnaâ paliva 4 0,2 50 1) 35 2) 200 100 nest. 3 900 3) 300 4) 1) pro plynnaâ paliva z neverïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ (vycïisïteïnyâ koksaârenskyâ nebo vysokopecnõâ plyn, bioplyn, propan cïi butan nebo jejich smeïsi, plyn z rafineriõâ) 2) pro plynnaâ paliva z verïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ 3) pro plynnaâ paliva mimo paliv z verïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ a koksaârenskeâho plynu (viz odst. 1.5) 4) prïi spalovaânõâ propanu cïi butanu, nebo jejich smeïsõâ 1.1.5 FluidnõÂ kotle spalujõâcõâ fosilnõâ paliva 4 5 azï 50 100 800 400 250 nest. 6 75% 1) -ª- -ª- 4 50 50 500 400 250 -ª- -ª- 75% 1) -ª- -ª- 5 5 2) -ª- -ª- 1) nelze-li prïi spalovaânõâ tuzemskeâho paliva dosaâhnout emisnõâho limitu prïi uânosneâm prïõâdavku aditiva, musõâ byât koncentrace snõâzïena alesponï na 25 % puêvodnõâ hodnoty 2) emisnõâ limity fluidnõâch kotluê se jmenovityâm tepelnyâm vyâkonem nizïsïõâm nezï 5 MWt jsou stejneâ jako emisnõâ limity klasickyâch kotluê v zaâvislosti na druhu spalovaneâho paliva
CÏ aâstka 41 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 Strana 2329 1.1.6 KogeneracÏnõ jednotky s põâstovyâm spalovacõâm motorem 4 0,2 1) 130 2) 3) 2000 4) 650 150 7) 5 8) 4000 5) 500 6) Odkazy : 1) kogeneracïnõâ jednotky jsou trïõâdeïny podle prïõâkonu 2) prïi pouzïitõâ kapalnyâch paliv 3) prïi pouzïitõâ motoroveâ nafty nesmõâ celkovyâ obsah sõâry prïekrocïit 0,05% hm. a v ostatnõâch kapalnyâch palivech 1% hm.; prïi pouzïitõâ plynnyâch paliv nesmõâ byât celkovyâ obsah sõâry v palivu vysïsïõâ nezï 2200 mg/m3 v prïepocïtu na obsah methanu, resp. 60 mg/mj tepla, prïivedeneâho v palivu 4) u vzneïtovyâch motoruê s tepelnyâm prïõâkonem vysïsïõâm nezï 5 MW 5) u vzneïtovyâch motoruê s tepelnyâm prïõâkonem do 5 MW vcïetneï 6) u zaâzïehovyâch motoruê 7) uâhrnnaâ koncentrace vsïech laâtek s vyâjimkou metanu prïi hmotnostnõâm toku vysïsïõâm nezï 3 kg/h 8) pro oxid uhelnatyâ a oxidy dusõâku platõâ emisnõâ limit pro suchyâ plyn; pro tuheâ znecïisït'ujõâcõâ laâtky a organickeâ laâtky platõâ pro vlhkyâ plyn 1.1.7 PrÏõÂmotopne teplovzdusïneâ systeâmy pro vytaâpeïnõâ 1) 4 0,2 2) 2) 2) 2) nest. 17 1) systeâmy, v jejichzï zarïõâzenõâ dochaâzõâ k prïõâmeâmu styku plamene, resp. mõâchaânõâ horkyâch spalin s ohrïõâvanyâm vzduchem, jehozï cïaâst soucïasneï slouzïõâ jako zdroj kyslõâku pro spaâlenõâ paliva; spalovat se smõâ jen plynnaâ paliva, kteraâ jsou dodaâvaâna z verïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ, a daâle propan, butan nebo jejich smeïsi a daâle bezolovnataâ kapalnaâ paliva s obsahem sõâry do 0,05% hm. a to v souladu s technickyâmi podmõânkami stanovenyâmi vyârobcem 2) cïõâselneâ hodnoty emisnõâch limituê pro kotle podle spalovaneâho paliva
Strana 2330 SbõÂrka zaâkonuê cï. 117 / 1997 CÏ aâstka 41 1.1.8 Plynove turbiny Objemovy Emisnõ limit v [mg/m 3 ] pro Refer. tok obsah spalin tuheâ oxid oxidy oxid organ. kysl. [m 3 /h] laâtky sirïicï. dusõâku uheln. laâtky O 2 TL SO 2 j. NO 2 CO j. S C [%] 5 60 000 100 1) 1700 350 100 nest. 15 4_ 60 000 50 2) 1700 300 100 nest. 15 1) prïi spalovaânõâ uhelnyâch suspensõâ a energetickyâch plynuê z neverïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ; prïi spalovaânõâ kapalnyâch paliv a topnyâch plynuê z verïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ je emisnõâm limitem stupenï tmavosti dyâmu podle Bacharachovy stupnice, kteryâ nesmõâ prïekrocïit prïi vsïech provoznõâch stavech 4. stupenï zcïernaânõâ 2) prïi spalovaânõâ uhelnyâch suspensõâ a energetickyâch plynuê z neverïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ; prïi spalovaânõâ kapalnyâch paliv a topnyâch plynuê z verïejnyâch distribucïnõâch sõâtõâ je emisnõâm limitem stupenï tmavosti dyâmu podle Bacharachovy stupnice, kteryâ nesmõâ prïekrocïit prïi trvaleâm provozu 2. stupenï zcïernaânõâ a prïi najõâzïdeïnõâ 3. stupenï zcïernaânõâ 1.2 SpalovaÂnõ võâce druhuê paliv v jednom zarïõâzenõâ a) PrÏi spalovaânõâ võâce druhuê paliv v jednom spalovacõâm zarïõâzenõâ tak, zïe je spalovaân vzïdy jeden druh paliva, platõâ emisnõâ limit pro pouzïityâ druh paliva. b) PrÏi spalovaânõâ võâce druhuê paliv v jednom spalovacõâm zarïõâzenõâ sou± cïasneï je emisnõâ limit urcïen emisnõâm limitem paliva, jehozï podõâl na tepelneâm prïõâkonu zarïõâzenõâ cïinõâ 75% a võâce. JestlizÏe podõâl na tepelneâm prïõâkonu zarïõâzenõâ zïaâdneâho z pouzïityâch paliv nedosahuje teâto hodnoty, stanovõâ se emisnõâ limit a referencïnõâ obsah kyslõâku vaâzïenyâm pruêmeïrem hodnot emisnõâch limituê resp. hodnot referencï± nõâch obsahuê kyslõâku jednotlivyâch druhuê pouzïityâch paliv, kde va± hou je jejich podõâl na tepelneâm prïõâkonu zarïõâzenõâ. 1.3 Integrace kotle s plynovou turbinou a) Je-li za plynovou turbinou zarïazen spalinovyâ kotel bez prïitaâpeï± nõâ, nebo s prïitaâpeïnõâm stejnyâm palivem do vyâsïe 20% tepelneâho prïõâ± konu plynoveâ turbiny, platõâ pro tuto konfiguraci stejneâ emisnõâ limity, a referencïnõâ podmõânky jejich stanovenõâ jako pro plynoveâ turbiny prïõâslusïneâho objemoveâho toku. b) V prïõâpadeï, zïe je za plynovou turbinou zarïazen spalinovyâ kotel s prïitaâpeïnõâm jinyâm palivem, nebo jeho tepelnyâ prïõâkon ve stejneâm palivu prïekracïuje 20% tepelneâho prïõâkonu plynoveâ turbiny, stanovõâ se emisnõâ limit a referencïnõâ obsah kyslõâku vaâzïenyâm pruêmeïrem hod±