ČIMA V BRNÉ. Prosba Nedělejte, prosím, ve skalách ani v okolí nepořádek. Své odpadky si, prosím, odneste sebou. Pěknou polezenici přejí

Podobné dokumenty
Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha

Rumpál. Průvodce skalní oblastí. Rumpál

HOROLEZECKÝ PRŮVODCE VÝŘÍ SKÁLY ZDENĚK DĚDEK HUBKA PAVEL ZELINÁŘ TŮMA

Kreutzberg. Na osazení stabilních jistících prostředků se kromě prvovýstupců finančně spolupodíleli ČHS, společnost Voda Kamarád, a HORCE.

Macocha **** 1. Klenba PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

Horolezecký průvodce POUSTEVNA

Zpracoval a vydal horolezecký klub Babí Lom - Kuřim v roce Vydání tohoto průvodce podpořil Městský úřad v Kuřími.

HOROLEZECKÝ MINIPRŮVODCE LEZENÍM V BANÁTU

Bílý potok *** 1. Zbojnické skály - Sektor 1 PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

Vápencové lezení za humny

Mrtnická skála-bouldry

Radyňské skály. 1. Velká skála. 2. Svatební stěna. 3. Andrejšky. 4. Ostrá hůrka

1 Šestiskobová 4+ J.Jiříček - V.Šmída, Vlevo od S hrany šikmo vzhůru po rampě pod převis, traverz doprava na hranu a vlevo od ní nahoru

technického rázu. Možnosti prvovýstupů byly tímto takřka vyčerpány. V 80. letech přibylo několik cest na III. masivu, prostoupených místními lezci a

Městské skály. 1. Vyhlídka. 2. Zadní blok

Sázavská žula. Nejhezčí lezení je na Jílovské věži a na Kýlech. Výška stěn je 8 15 metrů. Orientace převážně JV JZ.

Plotny u Malešova. Šimákovská stěna Ještě před tím projdeme pod impozantní polověžě Šimákovská stěna. Poskytuje kolmé a dobře odjištěné lezení.

Jedlák Vánoční věž a okolí

T. B. Trnavské balvany

ØÍ ù c 2. Horolezecký prùvodce. Lezec Publishing

Rakousko, Berchtesgadenské Alpy

Ludvíkov Žofka *** PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

Čertovy kameny. I. Hřib

Informace o stavu lezeckého objektu Kočičí kameny (platnost ke dni )

Přílepská skála. Zpracoval horolezecký klub Rakovník 1994.

Horolezecký průvodce oblasti Mařenka. Jiří Šplíchal, Jiří Lužnický, Igor Novák, Miloš Sládek, Jiří Pěnkava, Jiří Skandera, František Kutta

Vysoký vrch. Přístup

Horolezecký průvodce. 222 cest

NAD VESNICÍ KLOKOČÍ. KLOKOČSKÝ PRŮCHOD (Prochoda) Masiv. Masivy táhnoucí se od Klokočkého průchodu kolem věže Radnice až ke hřbitovu.

DRÁTNÍK. Název Drátník nebo též Dráteničky pochází z doby, kdy ještě na Milovech a v okolí byly hamry na výrobu kovového zboží.

Hruboskalsko. Dešťové údolí. O Smítkův poklad 2015: Terénní manuál. kdy, s kým, poznámka

Poznámky: BABYLONSKÝ LOM PRŮVODCE SKALNÍ OBLASTÍ. Ho.Domažlice P.M., ' " N, 12 52' 6.

Rabštejn Oblast Rabštejna patři mezi největší a nejznámější oblasti v Jeseníkách. Lezecká oblast Rabštejn se nachází 4 kilometry jižně od Sedla

Mini boulderový průvodce závodními bouldery HOJ Boulder IV. 2009

ČESKÝ RÁJ BORECKÉ SKÁLY

ZAJIŠTĚNÉ CESTY

Skály v okolí Bělé pod Pradědem

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Letní vysokohorská turistika 2014 Lienzké Dolomity

Horolezecký průvodce

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

Naturfreunde Klettersteig-Garten Weichtalhaus. Rakousko, Rax-Schneeberg-Gruppe

Loupensko - Dračí hřeben - sever

ZAJIŠTĚNÉ CESTY

Dan Hölzl, Filip Křivinka, papous.webnode.cz,

Kozelka Stát Česká Republika Kraj Západní Čechy Materiál sopečný tuff Charakter kolmé, lišty a dírky Jišténí kruhy, bohrháky Klasifikace 3 až 9

ČESKY. Okolo Sokolova PĚŠÍ VÝLETY OKOLO SOKOLOVA

Rabštejn ***** PRŮVODCE LEZENÍM NA JESENICKU

Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací

Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby

Salzburgsko: Pidinger

Moravský kras Josefovské údolí bouldry ***

Hradiště Přístup: GPS:

1: Zákaz volného pohybu psů - CELKOVÝ PŘEHLED. Legenda. Město Havlíčkův Brod. Havlíčkovo nám Havlíčkův Brod

KOZELKOVSKÁ DVANÁCTKA

Horolezecký průvodce

TAŠOV. horolezecký průvodce. Jarmil Hofírek Daniel Hölzl Filip Křivinka Jan Šauli. Ústí nad Labem

SKALNÍ OBLASTI V ČECHÁCH Saša Krško Pro začínající lezce, horolezce pohodáře a výcvik vysokohorských turistů

HOSTINNÉ. Trasa č. 1 Panoráma. 14 km. Trasa: (značení až od Červené Výšinky)

Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály.

PROFIL / POPIS TRASY 5km

Autor: Zden k Vaník (1986) P ístup:

Horolezecké názvosloví. 1) Terén 2) Lezecké činnosti 3) Materiál

Letní lezení ve Francii

c dagjan Jak tam došlapete Po čem si tam budete šlapat Pověst o vzniku skal Současnost... 4

Dálkový pochod na 50 km. Start: hod.

Virtual Cup Vysočinou ze Žďáru nad Sázavou

Čeřínek. Skalní mísy Přední skála u Čeřínku. Formanská studánka u Čeřínku

Veletržní sraz Chytej cesta na ubytovnu

Stahování lana v případě, že je kruh/smyce položená naplocho na skále

Výstup na Mont Blanc. 9. září 2016

HOSTINNÉ. Trasa č. 3 Okolo Hostinného. 6,5 km Hostinné Poštovní Dvůr Hostinné. Trasa:

PODROBNÝ PLÁN TRAS A INSTRUKCE PRO ÚČASTNÍKY ZÁVODU

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

PROFIL / POPIS TRASY 5km

KOZELKOVSKÁ DVANÁCTKA

Použité zdroje: Metodika HO Šakal Vypracoval: Tomáš Matějka

ŽEHROV pracovní verze

ZAJIŠTĚNÉ CESTY KRUŠNÉ HORY

BETLÉMSKÉ SKÁLY centrální část

Přechod Calanques aneb Milešovka po Provensálsku ( )

Skály v okolí Bělé pod Pradědem

Z i m n í s p o r t y

Příloha č. 3. Kopie zdrojů informací pro stanovení obvyklé ceny

Trasa č.1. - Pohodka

94. Sněhová věž 95. Malá jehla 96, Dóm 97. Malý dóm 98. Východní věž 99. Východní roh

Herní materiál. Pro 2 až 6 hráčů od 10 let

Z Benecka na rozhlednu Žalý

KLOKOČSKÉ OKRAJE. ALMA MATER Masiv. KLENBA Masiv. STRAŠIDLO Masiv. ZDÁNLIVKA Masiv. Pás okrajů táhnoucích se nad silnicí.

Hazmburk Vladislav Rapprich

Černolické skály. Jan Puš c dagjan 2005

JIŠTĚNÍ TOP ROPE JIŠTĚNÍ TOP ROPE

Pravidla lezení v pískovcových skalních oblastech v Čechách

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka

LEZECKÉ TERÉNY KOLÍNSKA Vladimír Střihavka (2002)

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku?

Průvodce po šutrech Divoká Šárka

Okruh z Luhačovic na východ

Transkript:

ČIMA V BRNÉ Úvodem Čima je čedičová věž s impozantní 35m údolní stěnou, která vyčnívá z lesa nad místní částí Brná v Ústí nad Labem. První výstupy jsou připisovány německým lezcům, čeští lezci tu zanechali stopu od konce 50. let až do roku 2006. V současnosti jsou logické linie pro prvovýstupy vyčerpány. Některé cesty odjistil nerezovými kroužky na přelomu 80. a 90. let 20. století ústecký lezec Jan Hoblák, zásadní proměnou věž prošla na konci 90. let, kdy cesty mocně dojistil borháky různé kvality Karel Bělina. Kompletní facelift pak nastal v létě 2018, kdy po vypadnutí jednoho borháku s lezcem Supem bylo staré jištění nahrazeno lepenými borháky. Proč na Čimu v Brné zajet: + cesty jsou slušně odjištěné normovanými borháky s možností zakládání vlastního jištění, řada z nich má i štand s karabinou = dá se pohodlně lézt s horním lanem (pro nejdelší cesty min. 70 m dlouhým) + je tu široké spektrum krátkých i dlouhých cest ve stěnách i spárách + leze se tu s magnéziem + stěny z velké části míří na jih, pro lezení v prosluněném jaru či podzimu ideál + je tu parádní příroda a výhledy na údolí Labe z vrcholu jsou dechberoucí Proč na Čimu nejezdit: - kvalita skály je různorodá, materiál se místy odlamuje v šupinách, občas tu jsou volné šutry, helmu vždy s sebou. - když je vedro, na černé skále se upečete - tatranský nástup se smekajícím se štěrkem není pro každého, trekové hole lze jen doporučit - nejdelší cesty jsou převážně spáry Prosba Nedělejte, prosím, ve skalách ani v okolí nepořádek. Své odpadky si, prosím, odneste sebou. Pěknou polezenici přejí Filip Křivinka Michael Vyleťal editoři průvodce V Ústí n.l. 30.8.2018

ČIMA V BRNÉ Charakteristika Údolní stěnu Čimy dělí Zarostlá cesta na dvě části - nižší levou Stěnu svahu s lehčími cestami do 20 m, která má charakter masivu s dolezy na stráň nad ním, a vyšší pravou Vrcholovou věž s 35m výstupy a s dolezy na samostatný vrchol opatřený několika štandy na slanění. Pěkné cesty jsou i v užší V stěně. Náhorní stěna skýtá cesty 8-15 m dlouhé. Popis cest Čima v Brné je monolit s 39 cestami či variantami. Oproti předchozím průvodcům začíná číslování Z spárou a plynule obtéká věž po směru hodinových ručiček. Používá se klasifikace UIAA, ovšem hodnocení některých cesty spíše odpovídá Welzenbachově škále. Jinými slovy: některá z pětek dokáže pěkně potrápit. Jištění a bezpečnost Čima je až na Neznámou variantu zajištěna 8 cm dlouhými borháky Raveltik/Singing Rock z fondů Českého horolezeckého svazu. Vklíněnce a friendy ale přibalte na dojištění - můžou se zatraceně hodit. Skála je místy lámavá, proto je helma povinná. Dávejte pozor, aby si děti pod stěnou hrály v dostatečném odstupu od lezoucích. Hlavně na pěšince nad Stěnou svahu je spousty volných kamenů, které kolemjdoucí může snadno shodit dolů. Poloha a přístup Na Čimu v Brné jsou v zásadě 2 přístupy - zdola a shora. Přístup shora je delší, ale pozvolnější. Zdola Přístup je po silnici ze Ústí nad Labem Střekova pod hradem, za ním na křižovatce doleva ulicí Na zacházce vzhůru na další křižovatku. Zde ulicí Na Čihadle, tou asi 1 km, dále Karafiátovou. Z další křižovatky doleva ulicí Pod rezervací asi 250 m, po levé straně cedule značící chráněnou oblast. O 50 m výše po silnici je místo pro 2-3 auta. Od cedule je to ke skále přímo vzhůru do kopce lesem 10 minut. Autobusem MHD č. 17 nebo 27 z Hlavního nádraží v Ústí nad Labem do zastávky Na Rybárně. Z té doleva vzhůru stejnojmennou ulicí až na její konec. Zde doleva ulicí Zlatá stezka až do ulice Karafiátová a nakonec ulicí Pod rezervací asi 1,5 km. Pak od cedule vzhůru ke skále. Shora Autem na Novou Ves, auto nechte cca v místě, kde naučná stezka odbočuje ze silnice, nebo jej nechte v obci. Dejte se po naučné stezce jižním směrem (odbočka ze silnice není úplně zřetelná) polní cestou mezi keři a stromy a po 0,5 km dojdete k rozcestníku nad rezervací. Od něj 30 m doleva a po spádnici dojdete po 5 min k náhorní stěně Čimy.

1) Západní spára 5 V. Matěcha, jištěn, asi 1960. Nad Stěnou svahu v úzké Z stěně spárou (3 bh), výše po hraně (bh) na plošinu (štand) a přímo n.v. 2) Západní hrana 3 Vpravo v náhorní stěně vzhůru k 1. bh cesty Krátká, traverz doprava za hranu, Západní spárou (bh) na plošinu (štand) a přímo n.v. 3) Krátká 5 J. Rada, 7.7.1961. Vpravo v náhorní stěně z police koutem (2 bh) a převislou spárou na plošinu (štand) a přímo n.v. 4) Nesmysl 5 J. Kulič, D. Eminger, 14.4.1980. Vpravo v náhorní stěně z kouta od 1. bh cesty Krátká doleva převislou stěnou (2 bh) n.v. 5) Náhorní převis 4 M. Matras, 5.5.1959. Z police v náhorní stěně (bh) doprava do koutku ve tvaru A, z něj převisem (bh) levou nebo pravou spárou n.v. 6) Cesta středem 5 Z police v náhorní stěně (bh), přímo trhlinou ve tvaru V (bh) a středem stěny n.v. 7) Stará cesta 4 Z police v náhorní stěně (bh) doleva do koutové spáry (bh) a tou n.v. 8) Zelené přilepence 5 J. Kulič, D. Eminger, 7.4.1980. Vlevo od Staré cesty při pravé hraně pilíře (2 bh) n.v.

9) Cesta R 5 J. Rada, jištěn, 29.3.1961. V levé části náhorní stěny trhlinou ve středu pilíře (2 bh) a po levé hraně n.v. 10) Kouzelný svět 5 K. Bělina, M. Švajgl, 18.3.1999. V levé části náhorní stěny při levé hraně pilíře (3 bh) a Cestou R n.v. 11) Mokrá 5 K. Bělina, J. Houser, 21.11.1971. V levé části náhorní stěny ze svahu šikmo doleva stěnou na polici ve V stěně (bh), stěnou těžce vzhůru a při pravé hraně n.v. 12) Východní stěna 4 Středem V stěny (3 bh) n.v. 13) * Nýtová hrana 6 J. Rada, T. Hála, 7.7.1960. Z nejnižšího bodu V stěny po levé hraně (4 bh) n.v. 14) Neznámá varianta 7+ autoři neznámí, 2005. Úplně vpravo v údolní stěně přímo přes převis (bh) a plotnou (bh, K, 3 bh) ke 4. bh Nýtové hrany, libovolně n.v. (celkem 6 bh + 1 K) 15) * Zkratková 6 F. Chlumský, V. Slouka, asi 1962. V pravé části údolní stěny koutem a výše úzkou spárou (4 bh) na polici ke 4. bh Nýtové hrany a tou n.v. 16) Zkratková - varianta 6+ D. Hölzl, I. Kubešová, L. Velík, J. Kail, 4.9.2006. Od 3. bh cesty Zkratková vlevo (3 bh) k žebru (!), na hranu a n.v. (celkem 6 bh)

17) Žežická majle 6 K. Bělina, M. Švajgl, 14.3.1999. Vlevo od Zkratkové, stěnou a trhlinou (3 bh) na polici k 1. bh Staré údolní cesty. 18) * Stará údolní cesta 5 němečtí lezci. V pravé části údolní stěny zpočátku dvojspárou na polici (bh), dále spárou (4 bh) pod převis a přes něj n.v. 19) Stará údolní cesta - varianta 5 J. Rada, jištěn, 29.6.1960. Od 4. bh Staré údolní cesty pravou spárou n.v. 20) Superdiretissima 8 D. Proft, P. Vostřel, 20.12.2000. Vpravo od Mlezákovy spáry plotnou (7 bh) a Starou údolní cestou n.v. 21) * Mlezákova spára 5 němečtí lezci. Středem údolní stěny spárou (bh) až do jejího rozšíření (bh), převislým výlezem (bh) a spárou (2 bh) pod vrchol do hlubokého kouta (bh), odtud převisem a nebo vlevo n.v. (celkem 6 bh) 22) * Diretissima 6 J. Rada, jištěn, 14.1.1962. Variantou Matěchovy cesty (2 bh) pod skalní okno, pod ním doprava křížem (bh) přes Mlezákovu spáru do úzké spáry (4 bh), tou k 5. bh Staré údolní cesty a spárou n.v. (celkem 8 bh) 23) Matěchova cesta - varianta 5 F. Chlumský, V. Slouka, asi 1962. Vpravo od Matěchovy cesty klikatou spárou přes (2 bh) do skalního okna (štand + velké hodiny). 24) Matěchova cesta 5 V. Matěcha, asi 1959. Vlevo v údolní stěně širokým vhloubením, výše spárou (3 bh) do skalního okna (štand + velké hodiny). Z okna doleva na římsu a vpravo ruční spárou (bh) do hlubokého kouta Mlezákovy spáry (bh) a tou n.v. (celkem 6 bh + štand) 25) Matěchova cesta - varianta Břišní tanec 6 M. Matras, jištěn, 16.4.1960. Z římsy nad skalním oknem v Matěchově cestě vlevo trhlinou podél hrany (3 bh) na plošinu (štand). Přímo n.v.

26) * Francouzský model 5 J. Nescheida stř. K. Bělina, R. Meffert, 18.10.1998. Vlevo od Matěchovy cesty pilířem až na římsu nad skalní okno (8 bh), dále stále přímo Matěchovou cestou - variantou Břišní tanec (3 bh) na plošinu (štand). Přímo n.v. (celkem 11 bh) 27) Zarostlá 4 V. Slouka, asi 1960. Širokým vhloubením, v něm dvojspárou (bh) pod převis (bh), spárou na polici Západní hrany. 28) * Americká cesta 5 asi 1987. Vpravo ve Stěně svahu plotnou (2 bh), přes převísek (bh) a zářezem n.v. 29) Cvičná cesta 4 K. Bělina, J. Houser, 21.11.1971. Vpravo ve Stěně svahu spárou (2 bh) n.v. 30) * Pěkná cesta 4 J. Týče s druhy, 29.2.1984. Vpravo ve Stěně svahu stěnou (3 bh) n.v. 31) Břečťanová 4 K. Bělina, L. Janišová, 5.1.1969. Ve střední části Stěny svahu spárou na její konec (bh), stěnou n.v. 32) Ořechová 4 K. Bělina, J. Mayer, 1.3.1964. Ve střední části Stěny svahu spárou (2 bh) n.v. 33) Jackova cesta 4 J. Dvořák, P. Novák, 23.8.1988. Ve střední části Stěny svahu nástup jako Obyčejná pravá a přímo stěnou (3 bh) n.v. 34) Obyčejná pravá 3 Ve střední části Stěny svahu šikmou spárou na stupně a stěnou přímo n.v. 35) Obyčejná levá 3 Ve střední části Stěny svahu spárou na stupeň a šikmo doleva n.v. 36) Slabikář 3 Vlevo ve Stěně svahu spárou (bh) n.v. 37) Abeceda 4 J. Rada, V. Šebek, 16.4.1992. Vlevo ve Stěně svahu krátkou spárou (bh) a výše pilířkem n.v. 38) Krajní cesta 3 Vlevo ve Stěně svahu šikmou spárou n.v. 39) Okrajová cesta 3 K. Bělina, M. Bělinová, 21.3.1998. Úplně vlevo ve Stěně svahu trhlinou (bh) n.v.