č. j. 13 Co 47/2018-786 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Levého a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobců: a) Dalibor Novobilský, narozený dne 23. 3. 1971 bytem Dobratice 362, 739 51 Dobratice b) Viktorie Novobilská, narozená dne 12. 5. 1982 bytem Dobratice 362, 739 51 Dobratice oba zastoupeni advokátkou JUDr. Evou Janíkovou sídlem Farní 19, 738 01 Frýdek-Místek proti žalované: Ekonomické stavby s. r. o., IČO 25224476 sídlem Ke Křižovatce 466, 330 08 Zruč-Senec zastoupená advokátkou JUDr. Hanou Kapitánovou sídlem sady 5. května 296/36, 301 00 Plzeň o zaplacení částky 1 356 607,50 Kč o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 3. 11. 2017, č. j. 7 C 337/2012-738, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím zamítl soud prvního stupně žalobu, jíž se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 1 356 607,50 Kč (výrok I), dále rozhodl o povinnosti žalobců uhradit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení (výrok II) a o státem zálohovaných nákladech řízení (výrok III). Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla 10. 12. 2008 uzavřena smlouva o dílo č. 07/433, na základě níž se žalovaná jako zhotovitel zavázala provést pro žalobce stavbu rodinného domu na pozemkové parcele p. č. 368 v k. ú. a obci Dobratice. Dílo žalobci převzali 26. 5. 2010. Po předání díla započal běh tříleté záruční doby podle ust. 647 obč. zák., jak vyplývá také z čl. VII bod 2 smlouvy o dílo. Během záruční doby žalobci po opakovaných reklamacích dne 25. 7. 2012 od smlouvy o dílo odstoupili. Žalovaná potvrdila převzetí písemné listiny s odstoupením žalobcům od smlouvy 30. 7. 2012. Odstoupením žalobci pokládali smlouvu za zrušenou a požadovali, aby si účastníci navzájem vrátili poskytnutá plnění, jak předpokládá ust. 457, 458 odst. 1 obč. zák. S odůvodněním, že zhotovenou nemovitost užívají k bydlení, a proto její vydání není dobře možné, uplatnili nárok na poskytnutí peněžité náhrady ve smyslu ust. 458 odst. 1 věta druhá obč. zák. v částce 1 356 607,50 Kč, představující rozdíl mezi částkou, kterou poskytli žalovanému na cenu díla (2 310 000 Kč) a hodnotou rodinného domu sníženou o náklady na nutné opravy, jak ji zjistil
2 13 Co 47/2018 znaleckým posudkem, který pro ten účel zadali, Ing. Martina Kaděra (v částce 953 392,50 Kč). 2. Soud prvního stupně před rozhodnutím ve věci samé posuzoval především prejudiciální otázku platnosti odstoupení žalobců od smlouvy. Žalobci uplatnili odstoupení jako nárok z odpovědnosti za vady díla, které se vyskytly na díle po jeho převzetí v tříleté záruční době. Namítali, že dílo obsahuje velký počet vad, které brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady. Tyto vady byly žalovanou mnohokrát opravovány, ale bezvýsledně, případně ve zpožděném termínu, anebo nebyly opraveny vůbec. V odstoupení poukazovali jednak na vady, které reklamovali již před vlastním odstoupením od smlouvy (např. nefunkční [zničená] folie střešní krytiny, nekvalitně provedené zateplení podkrovních sádrokartonů, opětovné záplatování zničené parozábrany atd.), dále pak některé vady reklamovali poprvé až přímo v odstoupení od smlouvy (vady, které vyplynuly ze znaleckého posudku Ing. Martina Kaděry). 3. Na podkladě rozsáhlého dokazování, kdy měl k dispozici jak znalecké posudky předložené stranami (znalecký posudek Ing. Martina Kaděry předložený žalobci a znalecké posudky Ing. Václava Vrážela a Ing. Jaromíra Vrby, CSc., předložené žalovanou), tak znalecké posudky, které sám zadal dvěma znaleckým ústavům (posudek znaleckého ústavu qdq services, s. r. o. a revizní znalecký posudek ústavu STATIKUM s. r. o.), dospěl soud prvního stupně k závěru, že na straně žalobců nebyly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy předpokládané ust. 648 odst. 2 obč. zák., neboť nebyla prokázána žádná řádně a včas žalobci reklamovaná neodstranitelná vada díla, která by bránila v užívání věci jako věci bez vady, a nebyla zjištěna ani žádná vada díla, která by se nejméně dvakrát odstraňovala, znovu se vyskytla, a přitom byla žalobci řádně reklamována podle ust. 649 obč. zák., případně, že by věc trpěla nejméně třemi odstranitelnými vadami, které svým charakterem bránily užívání věci jako věci bez vady a byly řádně reklamovány. Soud prvního stupně konstatoval, že neshledal podmínky ani pro přiznání přiměřené slevy z ceny díla ve smyslu ust. 648 odst. 2 věta třetí obč. zák., neboť nárok z odpovědnosti za vady nebyl žalobci řádně uplatněn. 4. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci včasné odvolání. V prvé řadě namítali, že všechny vady díla byly z jejich strany řádně a včas uplatněny vlastním úkonem odstoupení od smlouvy, z něhož vyplývá konkretizace jednotlivých skrytých vad stejně jako jednoznačné uplatnění konkrétního nároku z titulu odpovědnosti žalované za vady, a to práva na odstoupení od smlouvy o dílo podle ust. 648 odst. 2 obč. zák. Práva žalobců z titulu odpovědnosti žalované za vady díla byla tímto právním úkonem uplatněna v záruční době (doručení odstoupení od smlouvy žalované nebylo žalovanou zpochybňováno), žalobci v listině o odstoupení vady díla řádně specifikovali, žalovanou byly tyto vady v podstatě uznány, toliko nebyly odstraněny, a znaleckým posudkem znaleckého ústavu STATIKUM s. r. o., ale i dalšími znaleckými posudky konstatovanými k důkazu, bylo potvrzeno, že se jedná o vady díla, které žalobce opravňovaly od smlouvy o dílo odstoupit. Namítali, že smlouvu o dílo uzavřeli s žalovanou v postavení spotřebitelů, a proto se na řadu vad díla, které žalovaná neopravila do 30ti dnů, jak předpokládá ust. 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, musí nahlížet jako na vady neodstranitelné a žalobcům svědčí z titulu odpovědnosti žalované za tyto vady stejná práva, jako by se jednalo o vady, které nelze odstranit. Namítali, že soud prvního stupně neprovedl důkazy, které označili, zejména místní šetření a důkazy ohledně zdravotního stavu žalobců ve vztahu ke kvalitě provedeného díla. Konečně pak napadenému rozhodnutí vytýkali absenci řádného odůvodnění a z něho vyplývající nepřezkoumatelnost rozhodnutí. 5. Na odvolání žalobců reagovala žalovaná replikou. Polemizovala s uplatněnými odvolacími důvody žalobců. Navrhovala potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně. Žalovaná se plně ztotožnila se závěry soudu prvního stupně v tom smyslu, že nebyla zjištěna žádná neodstranitelná vada, která by bránila v užívání věci jako věci bez vady a nebyla zjištěna ani žádná odstranitelná vada bránící řádnému užívání stavby. S argumentací žalobců založenou na aplikaci ust. 19 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se dle žalované soud prvního
3 13 Co 47/2018 stupně vypořádal, resp. zjistil, že majoritu tvrzených vad žalovaná odstranila. Soud prvního stupně podle žalované dospěl ke správnému závěru, že žalobci nebyli oprávněni od smlouvy odstoupit, neboť zjištěné vady nebrání řádnému užívání věci, čímž absentuje základní rozhodující znak pro právní posouzení možnosti odstoupení od smlouvy dle ust. 648 odst. 2 obč. zák. Zdůraznila, že bylo-li konstatováno, že opakovaně neodstranila vadu v podobě,,nefunkční folie střešní krytiny a,,nekvalitně provedeného zateplení podkrovních sádrokartonů, pak tyto vady odstraňovala a po jejich odstranění již žalobci dále tyto vady nereklamovali, čímž zákonitě neposkytli součinnost k případnému opětovnému zjištění vad a neumožnili žalované jejich odstranění, v důsledku uvedeného proto žalovanou zkrátili na právu (anebo povinnosti) vadu bezplatně odstranit. Za takových okolností nelze podle žalované ust. 19 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, aplikovat, neboť předmětné ustanovení předpokládá možnost zhotovitele (žalované) vadu odstranit, což bylo v daném případě žalované v důsledku jednání žalobců odepřeno. Dále se žalovaná ztotožnila se závěry soudu prvního stupně v tom smyslu, že nebylo možno podané žalobě vyhovět ani z části, resp. přiznat žalobcům nárok na přiměřenou slevu z ceny díla podle ust. 648 odst. 2 věta třetí obč. zák., neboť žalobci nesplnili požadavky ust. 649 obč. zák., tedy řádně vady nereklamovali, neboť neuplatnili konkrétní nárok z odpovědnosti za vady. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně předcházejícího řízení ( 212, 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné. 7. Předmětem řízení byl v daném případě nárok na vydání plnění poskytnutého podle smlouvy o dílo, která byla zrušena odstoupením žalobců od této smlouvy právním úkonem z 25. 7. 2012, a proto soud prvního stupně správně aplikoval právní úpravu ust. 648 odst. 2, 457, 458 odst.1 obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013, v souladu s ust. 3028 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., podle něhož práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. 8. Podle ust. 648 odst. 1 obč. zák. jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu přísluší u vad odstranitelných, jestliže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu. 9. Z hlediska právního hodnocení je v dané věci podstatné, zda odstoupení žalobců od smlouvy z 25. 7. 2012 bylo jako právní úkon platné a vedlo k účinnému zrušení smlouvy o dílo, která byla mezi účastníky uzavřena. V kontextu řešeného případu šlo především o posouzení zákonných předpokladů, jimiž právo objednatele odstoupit od smlouvy o dílo podmiňuje ust. 648 odst. 2 obč. zák. Soud prvního stupně vedl rozsáhlé dokazování směřující k prokázání skutečnosti, zda dílo v době odstoupení žalobců od smlouvy vykazovalo vady, zda se jednalo o vady odstranitelné či neodstranitelné, popř. kdy a jakým způsobem byly tyto vady před vlastním odstoupením od smlouvy uplatněny. Skutkové závěry soudu prvního stupně však postrádají dostatečnou oporu ve skutkových zjištěních rozhodných pro závěr, zda vady díla, které byly prokázány, brání řádnému užívání věci. Přestože soud prvního stupně přibral do řízení dva znalecké ústavy, neuložil jim znalecký úkol zjistit skutkové okolnosti relevantní pro závěr o tom, zda charakter zjištěných vad brání řádnému užívání věci. Skutkové zjištění o této okolnosti představuje jeden ze základních kvalifikačních znaků ust. 648 odst. 2 obč. zák. Znalecký úkol zjistit, zda vady díla brání řádnému užívání věci, zadal soud prvního stupně znaleckým ústavům jen ohledně vad neodstranitelných, které však nebyly zjištěny (s výjimkou odklonu obvodové stěny ve druhém patře od svislice, avšak ohledně této vady se odvolací soud ztotožňuje se
4 13 Co 47/2018 závěrem soudu prvního stupně, že nebyla reklamována před uplynutím záruční doby). Znalecký ústav STATIKUM s. r. o. označil veškeré vady díla za vady odstranitelné, u jediné vady, a to absence kotvení pozednice pomocí šikmých táhel v místě příček podkroví, pak konstatoval, že se jedná o nepřípustnou vadu z hlediska požadavku normy na odolnost bránící řádnému užívání rodinného domu. U ostatních odstranitelných vad se k otázce, zda brání k řádnému užívání domu, nevyjádřil. Nebylo-li znaleckému ústavu soudem prvního stupně zadáno se k této otázce vyjádřit, potom ze samotné skutečnosti, že se ústav k této otázce nevyjádřil, nelze bez dalšího dovozovat, že zjištěné odstranitelné vady díla nebrání jeho řádnému užívání jako věci bez vady. Předmětná otázka pak nebyla zadána ani znaleckému ústava qdq services, s. r. o.. 10. Odvolací soud proto doplnil dokazování výslechem znalce znaleckého ústavu STATIKUM s. r. o. k otázce, zda odstranitelné vady stavby, které znalecký ústav zjistil, jsou takového charakteru, že dílčí prvky stavby dotčené předmětnými vadami nesplňují normu použitelnosti a tyto vady tak brání řádnému užívání stavby. Z výpovědi slyšeného znalce vyplynulo, že absence kotvení pozednice pomocí šikmých táhel v místě příček podkroví představuje zcela zásadní vadu narušující statiku celého domu, jejímž důsledkem je řada poruch, které se na nemovitosti vyskytují, ať už se jedná o trhliny v obvodovém nosném zdivu nebo v prostoru schodiště, narušení sádrokartonových podhledů atd. Znalec konstatoval, že tato vada díla brání zásadním způsobem užívání stavby jako věci bez vady. Za další zásadní vadu vybočující z norem použitelnosti a bránící řádnému užívání věci, označil znalec nefunkční folii střešní krytiny. Tato vada sice byla žalovanou odstraňována v opravném termínu 21. 12. 2010, nebyla však odstraněna, což potvrdil svým posudkem již znalecký ústav qdq services, s. r. o., který konstatoval neodstranění této vady u výlezu na střechu a u komína, kde bylo zjištěno poškození difuzní folie. Podle posudku znaleckého ústavu STATIKUM s. r. o. jde o to, že pojistná hydroizolace (difuzní folie) nebyla provedena řádným způsobem. Při místním šetření znalecký ústav zjistil vyplnění spojů folie montážní pěnou a nesprávné napojení folie u komína. V uvedených místech pojistná hydroizolace neplní svoji funkci. Za příčinu vadného provedení pojistné izolace (difuzní folie) označil znalecký ústav STATIKUM s. r. o. absenci projekčních detailů ukončení izolace u komína a půdního výlezu a ve hřebeni střechy, v neposlední řadě vadné vedení a provedení stavebních prací týkajících se izolace střechy. Za další vadu bránící řádnému užívání věci pak znalecký ústav označil nekvalitně provedené zateplení podkrovních sádrokartonů, kdy dochází k promrzání sádrokartonu, což zabraňuje přirozenému úniku vlhkosti z domu, vznikají mokré mapy a plísně na vnitřní straně podkroví. Podle posudku ústavu neodpovídá žalovanou provedené zateplení projekčnímu návrhu uvedenému v projektové dokumentaci. Sonda potvrdila také teplený most. Na vzniku poruch zateplení sádrokartonu měly vliv mj. deformace krovu, které způsobily poruchu ve styku zateplení a sádrokartonu, což souvisí s narušením statiky domu v důsledku absence pozednice pomocí šikmých táhel v místě příček podkroví. Podle znalce se jedná o vadu bránící řádnému užívání věci. Je namístě poukázat na to, že tato vada byla odstraňována žalobcem dvakrát 16. 12. 2010 a 2. 5. 2011, přičemž její neodstranění potvrdil také znalecký posudek znaleckého ústavu qdq services, s. r. o., který rovněž vadu označil za závažnou, významně ovlivňující tepelně technické vlastnosti celé stavby. Za další vadu bránící řádnému užívání věci označil znalec deformaci a narušení parozábrany. Její instalace dle znaleckého ústavu neodpovídá projektu. 11. Na podkladě výše uvedených skutkových zjištění, která v průběhu odvolacího řízení vyplynula z výslechu znalce znaleckého ústavu STATIKUM s. r. o., je zřejmé, že dílo obsahuje větší počet vad (více než tři), bránících řádnému užívání stavby (absence kotvení pozednice šikmých táhel v místě příček podkroví, nekvalitně provedené zateplení podkrovních sádrokartonů, nefunkční folie střešní krytiny, vadná instalace parozábrany, resp. její narušení). Předmětné vady vytkli žalobci v listině o odstoupení od smlouvy o dílo z 25. 7. 2012 a mimo jiné právě s ohledem na tyto vady bránící řádnému užívání domu uplatnili nárok na odstoupení od smlouvy o dílo. S žalovanou lze souhlasit pouze potud, že žalobci tím, že některé z těchto vad uplatnili až vlastním úkonem odstoupení od smlouvy o dílo, znemožnili žalované tyto vady před
5 13 Co 47/2018 odstoupením odstranit. Charakter a závažnost vad však svědčí pro závěr, že jejich odstranění by předpokládalo náklady a práce v rozsahu, jejichž realizaci lze stěží označit za ekonomickou a zejména pak zásadním je to, že pokud dílo vykazuje více odstranitelných vad, které brání řádnému užívání věci, pak podle ust. 648 odst. 2 obč. zák. není právo objednatele na odstoupení od smlouvy podmíněno dřívějším uplatněním nároku na odstranění vad díla. V daném případě bylo po doplnění dokazování výslechem znalce znaleckého ústavu SATATIKUM s. r. o. zjištěno, že stavba vykazuje větší počet vad (více než tři), pro které věc nemůže být řádně užívána. Jedná se o vady zcela zásadního charakteru narušující statiku domu, jeho tepelně-izolační vlastnosti a předpokládaný estetický standard. Na podkladě uvedených zjištění proto hodnotí odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně odstoupení žalobců od smlouvy o dílo právním úkonem z 25. 7. 2012 jako platné. 12. Dospěl-li vzhledem k uvedenému odvolací soud k závěru o opodstatněnosti základu uplatněného nároku, je namístě, aby byla posouzena dále také výše nároku. Soud prvního stupně veden odlišným právním názorem se výší uplatněného nároku dosud nezabýval. Nemohl tak činit ani odvolací soud, neboť dokazování o výši nároku přesahuje meze přezkumu odvolacího soudu. Proto odvolacímu soudu nezbylo, než za podmínek ust. 219a odst. 2 o. s. ř. napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně vázán dle 226 odst. 1 o.s.ř. právním názorem odvolacího soudu o platném odstoupení žalobců od předmětné smlouvy o dílo (zrušení smlouvy o dílo) dle 648 odst. 2 obč. zák. povede důkazní řízení ke zjištění a prokázání výše žalobci uplatněného nároku. 13. V dalším průběhu řízení rozhodne soud prvního stupně také o nákladech tohoto odvolacího řízení (ust. 224 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Plzeň 7. června 2018 JUDr. Marta Havlová v. r. předsedkyně senátu