Introduction LADISLAV MIKO

MIKO L. 2013: History of oribatid studies (Acarina, Oribatida) in the Krkonoše National Park (the Giant Mountains, Czech Republic), with a revised checklist of all known species of the Giant Mountains. Opera Corcontica 50/S: 143 164. History of oribatid studies (Acarina, Oribatida) in the Krkonoše National Park (the Giant Mountains, Czech Republic), with a revised checklist of all known species of the Giant Mountains Historie studia pancířníků (Acarina, Oribatida) Krkonošského národního parku (Krkonoše, Česká republika) s revidovaným seznamem všech známých druhů Krkonoš LADISLAV MIKO Institute of Environmental Studies, Faculty of Science, Charles University in Prague, Prague, CZ, ladislavmiko@seznam.cz Abstract An overview of studies of oribatid mites in the Giant Mountains (Krkonoše, Czech Republic) from the first records to the present is presented here. The presence of rare and unique species is commented, and the high importance of soil fauna of the Krkonoše Mountains National Park is documented. A list of all known species together with their known localities is presented after a critical revision of published data. The first reliable data on oribatid fauna from the territory of the Giant Mountains are from 1931, but intensive research has only been carried out in the last two decades. Altogether, 216 species of oribatids are known from the territory of the Czech Giant Mountains (Krkonoše National Park) up to the end of 2012. From 71 species recorded from the Polish part of the mountains (Karkonosze National Park), 18 have not yet been found in the Czech park, so the total number of known species from the Giant Mountains reached 234 species. Until recently, four species had only been recorded in the context of the Czech Republic from the Giant Mountains, several others are known only from broader High Sudetes mountain range (2 species) or are characteristic for higher elevations of mountains in general (10 species). Keywords: orbatid mites, Acarina, Oribatida, Krkonoše (Giant Mountains), check-list Abstrakt Práce přináší přehled všech známých prací o pancířnících Krkonoš (Česká republika) od prvních záznamů do současnosti. Je diskutován výskyt vzácných a unikátních druhů a doložen velký význam půdní fauny Krkonošského národního parku. Seznam všech známých druhů včetně jejich lokalit je výsledkem kritické revize publikovaných údajů. První hodnověrné informace o fauně pancířníků z území Krkonoš jsou už z roku 1931, rozsáhlejší průzkum byl ale prováděn až v posledních dvou dekádách. Úhrnem bylo ke konci roku 2012 z území českého Krkonošského národního parku známo 216 druhů pancířníků. Ze 71 druhů známých z polské strany pohoří (Karkonoski Park Narodowy) nebylo prozatím na české straně nalezeno 18 druhů, takže celkový počet z celého území Krkonoš čítá 234 druhů. Do současné doby byly v kontextu České republiky čtyři druhy nalezeny pouze na území Krkonoš, několik dalších je známo ze širší oblasti pohoří Vysokých Sudet (2 druhy), nebo jsou známy z vyšších horských poloh České republiky obecně (10 druhů). Klíčová slova: pancířníci, Acarina, Oribatida, Krkonoše, seznam Introduction Oribatid mites (Acarina, Oribatida) form one of the most important and species-rich groups of soil microarthropods, belonging to soil mesofauna. Together with springtails (Collembola), they play important roles in soil ecosystems, contributing to fragmentation and initial degradation of dead organic matter and regulating decomposition processes. Their action also contributes to the creation of soil structure. This contribution is particularly important in the acid conditions of many types of forest litter, where the humus

144 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 of the moder form is created. The high number of species 539 species known from the Czech Republic according to my own recent census, based on published checklists of STARÝ (2000a, b) and later studies and also the rather broad range of their ecological adaptations make them useful not only for biological diversity studies, but also for bio-indication (RUSEK 2005, MIKO 2009). However, their broader use in bioindication studies was hampered by the absence of comprehensive determination keys and many unresolved taxonomical questions. Traditionally, the older determination keys of German authors were used (SELLNICK 1929, 1960; WILLMANN 1931), but these did not cover the Czech fauna completely and, obviously, did not reflect the latest taxonomical results. The situation partly improved after the publication of modern keys of Czechoslovak genera (KUNST 1971) and determination keys of Russian authors (GHILYAROV & KRIVOLUTSKY 1975). Nevertheless, even these keys did not resolve many existing confusions and unclarities regarding the status of known taxa, synonyms etc. The very comprehensive work of KUNST (1968), which addressed many of those questions, unfortunately remained unpublished. On top of it, even the fauna of the most researched parts of Europe (including the Czech territory) is not yet completely known new records of the presence are still very common and even new species, unknown to science are still described (eg. MIKO 1993, MIKO & WEIGMANN 1996, WEIGMANN & MIKO 1998, MIKO 2008, MOUREK et al. 2011 etc.). At present, new determination keys, which attempt to reflect the present knowledge, are available for oribatid studies (WEIGMANN 2006), including the parts contributed by myself and addressing otherwise very complex families of Damaeidae and Opiidae (MIKO 2006a, b). Based on this, the research of oribatids will hopefully be boosted and will allow the collection of more precise data on the presence of oribatids in different habitats and ultimately inform about their ecological preferences, so that the use of this very perspective model group in bio-indication could be much broader. Although the knowledge of the oribatid fauna of the Giant Mountains today may be considered as quite sufficient, it was only actually studied in the Czech part of the mountain range by several authors. An overview of these authors as well as a history of these studies is presented in the following chapter. As providing a history of oribatid studies in the first Czech National park, together with creation of a check-list, represents one of the two main goals of this article, the information is quite detailed. Nevertheless, in general terms it provides a quality demonstration of tes the trends in soil biological research in Central Europe. History of oribatid studies in the Giant Mountains (Krkonoše, Karkonosze, Riesengebirge) The oldest known record of oribatid mites from the territory of the Czech Republic is a report of the presence of the species Hydrozetes lacustris on the Velká Jizerská Louka meadow, a remarkable mountain meadow in close vicinity to the Giant Mountains (ZACHARIAS 1886). Nevertheless, it is remarkable that despite the Giant Mountains being the highest mountains of the Sudetes mountain range and also of the Czech Republic, no data about its oribatid mite fauna were available until second half of the last century. The only exception is a record of Camisia horrida by WILLMANN (1931). The first broader information was published by VANĚK (1957), who recorded 17 species. Much more comprehensive research was conducted by KUNST (1968) at aseries of localities including subalpine and alpine zones of the Giant Mountains, for the first time after the establishment of the Krkonoše National Park in 1963. However, he only recorded the species of particular importance or species which were rarely found in other places in the former Czechoslovakia. Therefore, even if it could be assumed that he collected many more species, he only recorded 45 species not known before from the territory. It has to be noted, that despite this, he was able to find some of the most remarkable species, being unique in the Giant Mountains or very rare in the context of the territory of the Czech Republic, such as Camisia solhoeyi (known at that time as Camisia lapponca), Unduloribates undulatus, Pantelozetes alpestris, Mucronothrus nasalis, Neonothrus humicola, Carabodes tenuis, Trichoribates monticola, Oromurcia sudetica, Mycobates tridactylus and Mycobates carli. It took almost another quarter of a century until the next, rather broadly undertaken research in the Giant Mountains was conducted. In addition to the 63 known species, STARÝ (1994) reported 88 additional species, and laid out quite comprehensive pic-

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 145 ture of the fauna of the territory for the first time. The higher number of species he referred to was caused by the still unclear synonymy in some genera, but after recent revision of his data, he documented the overall presence of 151 species on the territory. From these, several were again unique or rarely documented from the whole Czech Republic, e.g. Liochthonius perfusorius, Trimalaconothrus foveolatus, Nothrus longipilus, Phthiracarus affinis, Suctobelba discrepans, Trichoribates rotundatus and Oribatula pallida. Since the work of STARÝ (1994), the research has accelerated and several studies have been conducted (see Figs. 1 and 2). The results of the unpublished thesis of MATERNA (1996) were published later, just before the end of the century (MATERNA 1999), and increased the number of known species to 183, adding 32 additional species to the Giant Mountains fauna. Several works appeared after 2000 and particularly from 2005 (PIŽL & STARÝ 2000, STARÝ 2005, STARÝ & MATĚJKA 2010, 2011), in relation to the research about dynamics of spruce forest ecosystem. Part of this research is unpublished except of reports available on internet. Summing up, the number of known species from Czech part of the Giant Mountains, or the Krkonoše National Park reached 216, which represents 40% of total Czech oribatid fauna. The growth in the numbers of known species obviously resulted from increased sampling efforts, but also thanks to the growing number of researched localities and habitat types. While species reported by VANĚK (1957) were collected at a single locality (Dvorská Bouda chalet), KUNST (1968) added a broad set of 18 localities from both the western and eastern parts of the Giant Mountains, covering mostly alpine and subalpine parts of the National Park and mountain spruce and beech forests. He brought the first information about the oribatids of the peaks of highest elevations (Mt. Sněžka, Mt. Kotel, Pančavská Louka meadow, Kozí Hřbety ridges, Labská Bouda meadow, Mt.Vysoké Kolo), as well as glacial valleys (Obří Důl valley, Velká Studniční Jáma cirque, Kotelní Jámy cirques, Labský Důl valley, Modrý Důl valley), complemented by information from forests near to the upper tree limit and from larger valleys with more human impact (Mt. Černá hora, Patejdlova Bouda enclave, Dolní Mísečky enclave, Dvorský Les forest, Zelený Důl valley, the town of Pec pod Sněžkou, Rudník village). STARÝ (1994) collected mostly in new localities, but in principle also with a preference for alpine and subalpine vegetation at higher elevations (Mt. Studniční Hora, Pančavská Louka meadow, Schustlerova Zahrádka back garden, Navorská Jáma cirque, Úpská Rašelina peatbog, Labský Důl valley), together with some forested areas and areas with meadows extensively used by humans (Třídomí enclave, Přední Rennerovky enclave, V Bažinkách forest). Altogether he repeated the sampling in 2 already researched areas (Labský Důl valley, Pančavská Louka meadow), and added 7 new localities to the list. The work of MATERNA (1996, 1999) concentrated on the localities on elevation gradient within the Valley of the Bílé Labe river, between the town of Špindlerův Mlýn and Mt. Studniční Hora. He added 5 new localities and repeated the sampling on Mt. Studniční Hora and Mt. Sněžka. Another 10 new localities were investigated between 2000 and 2012 (PIŽL & STARÝ 2001, STARÝ & MATĚJKA 2010, 2011), in addition to repeated sampling at known localities. Altogether, information for this overview was available from 40 localities in the Giant Mountains (Figs. 1 and 3), while repeated sampling occurred only in some of them (Mt. Sněžka, Mt. Studniční Hora, Mt. Vysoké Kolo, Pančavská Louka meadow, Obří Důl valley, Labský Důl valley). To my knowledge, all published records until end of 2012 were included, as well as formally unpublished information (papers, reports) which were available physically (thesis) or via internet. To my knowledge, some projects are still ongoing (Starý Matějka) and new localities may still be investigated in the near future. To complete the overall information on the oribatid fauna of the whole mountain range, the information from the Polish side should be complemented. Based on published check-lists (OLSZANOWSKI et al., 1996, GABRYŚ et al. 2008 and NIEDBAŁA 2012), 71 species were recorded from the Polish Giant Mountains (Karkonosze). From this total, 18 species have not been recorded from the Czech side, which increases the final number of known species from the whole territory of the Giant Mountains to 234 species in all. Nevertheless, all the species known from the Polish part of the mountains and not confirmed from Czech Giant Mountains, are known from the fauna of the Czech Republic, and most probably occur also in the Czech side. The author is aware of much less detailed

146 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 Vaněk 1957 Kunst 1968 Starý 1994 after 1995 Fig. 1. Map of the Krkonoše National Park (KRNAP) with localities of known oribatid records. Zonation of national park is given in different shades of grey: darkest represent zones I+II (core zone), lighter grey represents zone III and the white area is a buffer zone. Obr. 1. Mapa Krkonošského národního parku (KRNAP) se známými lokalitami výskytu pancířníků. Zónace národního parku je vyjádřena různými odstíny šedé barvy: nejtmavší odpovídá jádrové zóně (zóna I a II), světle šedá označuje III. zónu a bílá plocha označuje ochranné pásmo národního parku. 250 200 150 100 50 0 known species new records 1 1 before 1945 18 17 1945 1964 63 45 1965 1984 151 1985 1994 88 183 1995 2004 32 216 33 2005 present 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 1 1945 1964 total new added 19 18 1965 1984 26 7 1985 1994 31 1995 2004 5 40 3 2005 present Fig. 2. Growth of the number of species recorded from the Krkonoše National Park (KRNAP) over time. Obr. 2. Nárůst počtu známých druhů z území Krkonošského národního parku (KRNAP) v čase. Fig. 3. Development of the number of researched localities in the Krkonoše NP (KRNAP) over time. Obr. 3. Vývoj počtu studovaných lokalit v Krkonošském národním parku (KRNAP).

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 147 information provided on the findings on the Polish side of the Giant Mountains. Unfortunately, Polish checklists do not always report on particular localities within Polish side of the mountains (Karkonosze), and detailed research about localities would be lenghty, burdensome and clearly beyond the scope of the paper. Polish findings are therefore reported below under a simple, all-embracing locality, which does not aim to show detailed distributions, but rather to illustrate which species could be expected in further research on the Czech territory. Unique, rare and remarkable oribatid species of the Giant Mountains The importance of the territory of the Giant Mountains for the soil biodiversity is underlined by the high number of species found here. Among them, several are deserving of special attention. While it is not within the scope of this article to analyse the ecological requirements of the species, nor their bioindication values, information about the geographical distribution is relevant from the point of view of biodiversity conservation. Four species have only been recorded in the Giant Mountains within the territory of the Czech Republic: Liochthonius dilutus, Pantelozetes alpestris, Unduloribates undulatus and Mycobates patrius. Anther two species, namely Trichoribates monticola and Mycobates tridactylus were also found in (sub-) alpine zone of the Kralický Sněžník Mts and the Hrubý Jeseník Mts, ie. they are restricted to the mountains of the High Sudetes range. Oromurcia sudetica, Trichoribates rotundatus and Eobrachychthonius latior have a similar distribution within the Czech Republic, but were also found in the Moravskoslezské Beskydy Mts, belonging to the Carpathians. A group of other species seems to be distributed more broadly in the higher Czech mountains, including in the south and west of the Czech territory, ie. the Šumava Mts and the Novohradské Hory Mts. This group is represented in the Giant Mountains by the species Phthiracarus spadix, Camisia solhoeyi, Platynothrus capillatus, Carabodes tenuis, Suctobelbella vera, Limnozetes rugosus and Mycobates tridactylus. While some of them may prefer specific mountain habitats (high mountain forests, habitats of the subalpine and alpine zones, mountain peatbogs and mires), other may be present just thanks to better preserved natural habitats generally. This may be also relevant for next group of species, which were found except of the Giant Mountains also outside mountain ranges, but usually in well preserved habitats of other protected areas. This group is represented by e.g. Sellnickochthonius hungaricus, Mucronothrus nasalis, Trimalaconothrus indusiatus, Camisia invenusta, Cultroribula dentata, Suctobelbella baloghi, Suctobelbella hammerae, Siculobata leontonycha and Oribatula pallida. Some of them may have a broader distribution, but may have been misinterpreted in the past, or overlooked. Finally, it should be noted that some of the mentioned species, which are at home in the Giant Mountains and the Krkonoše National Park, were listed on the red list of endangered species of the Czech Republic, namely Camisia solhoeyi, Platynothrus capillatus, Neonothrus humicolus, Unduloribates undulatus and Mucronothrus nasalis. From the zoogeographic point of view, the oribatid fauna of the Giant Mountains represents an island of boreo-montane species within the broader Central- European context. The rare, and in Central Europe, endangered species mentioned above are in most cases common in the northern part of the Palearctic region. Some of these species most probably evolved in high elevations of Central European mountains (particularly the Alps, Carpathians and Sudetes), and are represented by close relatives in the north (e.g. Camisia solhoeyi vs. Camisia lapponica). Nonetheless, the largest group of species are the Palearctic or Western-Palearctic (European) species, some common species (such as Oppiella nova, Tectocepheus velatus) even have a cosmopolitan distribution. Detailed zoogeographical analysis was not attempted, partly also because our knowledge about the distribution of many species is still very fragmented. Revised checklist of oribatid mites documented in the Giant Mountains In the following list, all known records of oribatid mites from both the Czech and Polish part of the mountains, protected by 2 neighbouring national parks (Krkonošský národní park, Karkonoski Park Naro-

148 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 dowy), are given. Czech records are given together with authors (in square parenthesis). Polish records were taken from OLSZANOWSKI et al. (1996), GABRYŚ et al. (2008) and NIEDBAŁA (2012), and are presented in the text under. Synonyms are presented only for the cases, when the names were used in publications related to the territory of the Czech Republic, or directly to the territory of the Giant Mountains, such as the previous checklist of STARÝ (2000a), or papers which sourced this overview. For the full list of synonyms and system used see WEIGMANN (2006). Palaeacaridae 1. Palaeacarus hystricinus Trägårdh, 1932, Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010] Brachychthoniidae 2. Brachychthonius berlesei Willmann, 1928, Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 3. Brachychthonius bimaculatus Willmann, 1936, 4. Brachychthonius impressus Moritz, 1976, Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [Starý 2005] Brachychthonius semiornatus Evans, 1952 = Sellnickochthonius immaculatus, Brachychochthonius immaculatus (Forsslund, 1942) = Sellnickochthoniusimmaculatus Brachychochthonius suecicus (Forsslund, 1942) = Sellnickochthonius suecicus Brachychochthonius zelawaiensis (Sellnick, 1928) = Sellnickochthonius zelawaiensis 5. Brachychthonius pius Moritz, 1976 Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 6. Eobrachychthonius latior (Berlese, 1910) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999]; 7. Eobrachychthonius oudemansi Van der Hammen, 1952 = Liochthonius laetepictus (Berlese, 1910) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách ; 8. Liochthonius alpestris (Forsslund, 1958) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Sněžka [STARÝ 2005], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] 9. Liochthonius brevis (Michael, 1888) = L. perpusillus (Berlese, 1910) Labe [MATERNA 1996, 1999], Nad Benzínou [STARÝ & MATĚJKA 2010], Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010], Sněžka [STARÝ 2005]; 10. Liochthonius clavatus (Forsslund, 1942) Sněžka [STARÝ 2005] 11. Liochthonius dilutus Moritz, 1976 Labe [MATERNA 1996, 1999] Liochthonius ensifer (Strenzke, 1951) = Liochthonius furcillatus 12. Liochthonius evansi (Forsslund, 1958) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010], Schustlerova zahrádka, V bažinkách ; 13. Liochthonius furcillatus (Willmann, 1942) = L. ensifer (Strenzke, 1951) Navorská jáma, V bažinkách [STARÝ 1994] 14. Liochthonius hystricinus (Forsslund, 1942) Sněžka [Starý 2005]; Liochthonius laetepictus (Berlese, 1910) = Eobrachychthonius oudemansi 15. Liochthonius lapponicus (Trägårdh, 1910) 16. Liochthonius muscorum Forsslund, 1964 Schustlerova zahrádka ; 17. Liochthonius neglectus Moritz, 1976 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] 18. Liochthonius perfusorius Moritz, 1976 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Střední hora [STARÝ & MATĚJKA 2010] Liochthonius perpusillus (Berlese, 1910) = Liochthonius brevis 19. Liochthonius propinquus Niedbała, 1972 20. Liochthonius sellnicki (Thor, 1930)

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 149 Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Třídomí, V bažinkách ; 21. Liochthonius simplex (Forsslund, 1942) Labe [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách [STARÝ 1994] 22. Liochthonius strenzkei Forsslund, 1963 23. Liochthonius tuxeni (Forsslund, 1957) Sněžka [STARÝ 2005]; 24. Neobrachychthonius magnus Moritz, 1976 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [STARÝ 2005] 25. Neobrachychthonius marginatus Forsslund, 1942 26. Poecilochthonius spiciger (Berlese, 1910) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011] 27. Sellnickochthonius hungaricus (Balogh, 1943) Hanapetrova Paseka [STARÝ & Matějka 2011] 28. Sellnickochthonius immaculatus (Forsslund, 1942) = Brachychthonius semiornatus Evans, 1952 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Modrý důl [KUNST 1968], Sněžka [STARÝ 2005]; 29. Sellnickochthonius jacoti (Evans, 1952) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011] 30. Sellnickochthonius suecicus (Forsslund, 1942) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 31. Sellnickochthonius zelawaiensis (Sellnick, 1928) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 32. Synchthonius crenulatus (Jacot, 1938) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Úpská rašelina 33. Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951) Hypochthoniidae 34. Hypochthonius luteus Oudemans, 1917 35. Hypochthonius rufulus C. L. Koch, 1835 Důl Bílého Labe [Materna 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Schustlerova zahrádka, Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Třídomí [STARÝ 1994]; Eniochthoniidae 36. Hypochthoniella minutissima (Berlese, 1910) = Eniochthonius minutissimus (Berlese, 1910) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Schustlerova zahrádka Eniochthonius minutissimus (Berlese, 1910) = Hypochthoniella minutissima Eulohmanniidae 37. Eulohmannia ribagai (Berlese, 1910) Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010], U bukového pralesa [STARÝ & MATĚJKA 2010], V bažinkách [STARÝ 1994] Phthiracaridae Atropacarus csiszarae (Balogh & Mahunka, 1979) = Steganacarus (Atropacarus) csiszarae Atropacarus striculus (C. L. Koch, 1835) = Steganacarus (Atropacarus) striculus Calyptophthiracrus. cretensis Mahunka, 1979 = Hoplophthiracarus illinoisensis 38. Hoplophthiracarus illinoisensis (Ewing, 1909) = Hoplophthiracarus pavidus (Berlese, 1913) = Calyptophthiracarus cretensis Mahunka, 1979 Přední Rennerovky Hoplophthiracarus. pavidus (Berlese, 1913) = Hoplophthiracarus illinoisensis 39. Phthiracarus affinis (Hull, 1914) Labský důl, Přední Rennerovky Phthiracarus borealis (Trägårdh, 1910)= Phthiracarus crenophilus 40. Phthiracarus boresetosus Jacot, 1930 Sněžné Domky [NIEDBAŁA 2012] 41. Phthiracarus clavatus Parry, 1979 Labský důl [Niedbała, 2012], Sněžka [NIEDBAŁA 2012], V bažinkách [NIEDBAŁA 2012];

150 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 42. Phthiracarus compressus Jacot, 1930 43. Phthiracarus crenophilus Willmann, 1951 = Phthiracarus borealis (Trägårdh, 1910) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Labský důl [STARÝ 1994], Navorská jáma, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora 44. Phthiracarus ferrugineus (C. L. Koch, 1841) Sněžka [STARÝ 2005] Phthiracarus flexisetosus Parry, 1979 = Phthiracarus longulus 45. Phthiracarus globosus (C. L. Koch, 1841) Dvorská bouda [VANĚK 1957]; 46. Phthiracarus laevigatus (C. L. Koch, 1844) = Phthiracarus nitens Nicolet, 1855 47. Phthiracarus longulus (C. L. Koch, 1841) Phthiracarus nitens Nicolet, 1855 = Phthiracarus laevigatus Phthiracarus opacus Niedbała, 1986 = Phtiracarus stramineus Phthiracarus piger (Scopoli, 1763) species inquirenda The identity of this species is unclear, the name was perhaps often attributed to any large species of Phthiracarus in the past. Therefore, the recorded findings are in reality most probably linked with several other species and species as such is not considered to be proven in the Giant Mountains nor in the Czech Republic. Reported from: Dvorská bouda [VANĚK 1957] 48. Phthiracarus spadix Niedbała, 1983 Navorská jáma [NIEDBAŁA, 2012], Schustlerova zahrádka [NIEDBAŁA, 2012], Sněžka [NIEDBAŁA 2012], Studniční hora [NIEDBAŁA 2012]; 49. Phthiracarus stramineus (C. L. Koch, 1841) = Phthiracarus opacus Niedbała, 1986 V bažinkách, 50. Steganacarus (s. str.) applicatus (Sellnick, 1920) V bažinkách 51. Steganacarus (s. str.) spinosus (Sellnick, 1920) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský Důl [NIEDBAŁA 2012], Navorská jáma [NIEDBAŁA 2012], Schustlerova zahrádka [NIEDBAŁA 2012], Studniční hora [NIEDBAŁA 2012], Třídomí [NIEDBAŁA 2012], V bažinkách [NIEDBAŁA 2012] 52. Steganacarus (Atropacarus) csiszarae (Balogh & Mahunka, 1979) 53. Steganacarus (Atropacarus) striculus (C. L. Koch, 1835) Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl [STARÝ 1994], Navorská jáma, Pančavská louka, Přední Rennerovky [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, Úpská rašelina, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; Euphtiracaridae Entomotritia piffli Märkel, 1964 = Mesotritia nuda 54. Euphthiracarus cribrarius (Berlese, 1904) Obří důl [Kunst 1968], Studniční hora [NIEDBAŁA 2012] Euphthiracarus mixtus Mahunka, 1979 = Euphthiracarus monodactylus 55. Euphthiracarus monodactylus (Willmann, 1919) = Euphthiracarus mixtus Mahunka, 1979 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Obří důl [KUNST 1968], Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách, Velká Studniční jáma [KUNST 1968] 56. Mesotritia nuda (Berlese, 1887) = Entomotritia piffli Märkel, 1964 Obří důl [KUNST 1968] 57. Protoribotritia oligotricha Märkel, 1963 Liščí hora [STARÝ & MATĚJKA 2010] 58. Rhysotritia ardua (C. L. Koch, 1841) Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka 59. Rhysotritia duplicata (Grandjean, 1953) V bažinkách

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 151 Malaconothridae Malaconothrus egregius (Berlese, 1904) = Malaconothrus monodactylus Malaconothrus globiger Trägårdh, 1910 = Malaconothrus monodactylus Malaconothrus gracilis Van der Hammen, 1952 = Malaconothrus monodactylus Malaconothrus mollisetosus Hammer, 1952 = Malacontohrus monodactylus 60. Malaconothrus monodactylus (Michael, 1888) = Malaconothrus egregius (Berlese, 1904) = Malaconothrus globiger Trägårdh, 1910 = Malaconothrus gracilis Van der Hammen, 1952 = Malaconothrus mollisetosus Hammer, 1952 = Malaconothrus processus Van der Hammen, 1952 = Malaconothrus punctulatus Van der Hammen, 1952 Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Navorská jáma, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Úpská rašelina, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] Malaconothrus processus Van der Hammen, 1952 = Malaconothrus monodactylus Malaconothrus punctulatus Van der Hammen, 1952 = Malacontohrus monodactylus 61. Trimalaconothrus foveolatus Willmann, 1931 Pančavská louka 62. Trimalaconothrus indusiatus (Berlese, 1916) This species, reported from the Krkonoše Mts (and also from South Bohemia), was not confirmed from any of the surrounding countries, and was reliably known only from its classical Italian locality. Therefore, the determination is seen as questionable, and the presence of this species can be only confirmed after checking the identity of original material. Nevertheless, it is counted as separate species present in the fauna of Giant Mountains. Navorská jáma, Pančavská louka 63. Trimalaconothrus maior (Berlese, 1910) = Trimalaconothrus novus (Sellnick, 1921) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka Trimalaconothrus novus (Sellnick, 1921) = Trimalaconothrus maior Trhypochthoniidae 64. Mucronothrus nasalis (Willmann, 1929) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka [KUNST 1968] 65. Trhypochthonius tectorum (Berlese, 1896) Nothridae 66. Nothrus anauniensis Canestrini&Fanzago, 1876 = Nothrus biciliatus C. L. Koch, 1841 auct. Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Třídomí [STARÝ 1994]; Nothrus biciliatus C. L. Koch, 1841 auct.? species inguirenda = N. anauniensis 67. Nothrus borussicus Sellnick, 1928 Sněžka; 68. Nothrus longipilus (Berlese, 1910) Navorská jáma 69. Nothrus palustris C. L. Koch, 1839 Dvorská bouda [VANĚK 1957] [VANĚK 1957]; PL Karkonosze 70. Nothrus pratensis Sellnick, 1928 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Pančavská louka, Úpská rašelina ; 71. Nothrus silvestris Nicolet, 1855 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999]; Camisiidae 72. Camisia biurus (C. L. Koch, 1839) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999]; 73. Camisia horrida (Hermann, 1804) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [Materna 1996, 1999], Přední Rennerovky, Studniční hora [MATERNA 1996, 1999]; 74. Camisia invenusta (Michael, 1888)

152 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999]; Camisia lapponica (Trägårdh, 1910) auct. = Camisia (Ensicamisia) lapponica (Trägårdh, 1910) 75. Camisia segnis (Hermann, 1804) Dvorská bouda [VANĚK 1957]; Camisia solhoeyi Colloff, 1993 = Camisia (Ensicamisisa) solhoeyi Colloff, 1993 76. Camisia spinifer (C. L. Koch, 1835) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011]; Camisia (Ensicamisia) lapponica (Trägårdh, 1910) auct. det. dubia In Central Europe the species determined as C. lapponica perhaps belongs completely to the recently described C. solhoeyi. All known records are therefore reported there. 77. Camisia (Ensicamisia) solhoeyi Colloff, 1993 = Camisia lapponica (Trägårdh, 1910) auct. Kozí hřbety [KUNST 1968], Labský důl [STARÝ 1994], Pančavská louka [KUNST 1968], Patejdlova bouda [KUNST 1968], Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Úpská rašelina ; 78. Heminothrus longisetosus Willmann, 1925 = Heminothrus paolianus longisetosus Willmann, 1925 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Liščí hora [STARÝ & MATĚJKA 2010], Modrý důl [KUNST 1968], Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010], Pančavská louka, Vysoké Kolo [STARÝ & MATĚJKA 2010]; Heminothrus paolianus Berlese, 1913 det. dubia Checked individuals from the Czech Republic belong to H. longisetosus Willmann, 1925, earlier reported as H. paolianus longisetosus, hence perhaps the record of H. paolianus. 79. Heminothrus targionii (Berlese, 1885) Heminothrus thori (Berlese, 1904) = Platynothrus thori 80. Neonothrus humicolus (Forsslund, 1955) Sněžka [KUNST 1968; STARÝ 2005], Studniční hora, Velká Studniční jáma [KUNST 1968], Vysoké Kolo [STARÝ & MATĚJKA 2010]; PL Karkonosze 81. Platynothrus capillatus (Berlese, 1914) Labský důl [KUNST 1968], Modrý důl [KUNST 1968], Navorská jáma, Pančavská louka [Kunst 1968], Patejdlova bouda [KUNST 1968], Schustlerova zahrádka, Velká Studniční jáma [KUNST 1968]; 82. Platynothrus peltifer (C. L. Koch, 1839) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Navorská jáma, Pančavská louka [STARÝ 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí [STARÝ 1994], V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 83. Platynothrus thori (Berlese, 1904) = Heminothrus thori (Berlese, 1904) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Rudník [KUNST 1968]; Nanhermanniidae 84. Nanhermannia comitalis Berlese, 1916 85. Nanhermannia coronata Berlese, 1913 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Kotelní jámy [KUNST 1968], Labský důl, Pančavská louka, Třídomí [STARÝ 1994], Úpská rašelina, V bažinkách 86. Nanhermannia elegantula Berlese, 1913 Dvorský les [KUNST 1968], Obří důl [KUNST 1968], Třídomí 87. Nanhermannia nana (Nicolet, 1855) = N. nanus (Nicolet, 1855) auct. Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Kotelní jámy [KUNST 1968]; Nanhermannia nanus (Nicolet, 1855) auct. = Nanhermannia nana 88. Nanhermannia sellnicki Forsslund, 1958 Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010] Hermanniidae 89. Hermannia convexa (C. L. Koch, 1839)

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 153 Černá hora [KUNST 1968], Modrý důl [KUNST 1968]; 90. Hermannia gibba (C. L. Koch, 1839) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Třídomí, V bažinkách ; Neoliodidae 91. Poroliodes farinosus (C. L. Koch, 1840) Pančavská louka [KUNST 1968] Damaeidae Adamaeus onustus (C. L. Koch, 1841) = Damaeus (Adamaeus) onustus 92. Belba bartoši Winkler, 1955 = Belba pseudocorynopus Märkel, 1960 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [Starý 1994], Schustlerova zahrádka, Třídomí, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 93. Belba compta (Kulczyński, 1902) = Belba verrucosa Bulanova-Zachvatkina, 1962 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999; MOUREK & MIKO, 2009], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Obří důl [KUNST 1968], Labský důl [STARÝ 1994], V bažinkách, Sněžka [STARÝ 2005] 94. Belba corynopus (Hermann, 1804) Dvorská bouda [VANĚK 1957] Belba pseudocorynopus Märkel, 1960 = Belba bartoši Belba verrucosa Bulanova-Zachvatkina, 1962 = Belba compta 95. Damaeobelba minutissima (Sellnick, 1920) Patejdlova bouda [KUNST 1968], V bažinkách 96. Damaeus (s. str.) gracilipes (Kulczyński, 1902) = Hypodamaeus gracilipes (Kulczyński, 1902) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách Damaeus quadrihastatus (Märkel et Meyer, 1960) = Spatiodamaeus verticillipes 97. Damaeus (Paradamaeus) clavipes (Hermann, 1804) = Paradamaeus clavipes (Hermann, 1804) Pančavská louka [KUNST 1968] 98. Epidamaeus tatricus (Kulczyński, 1902) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labská bouda [KUNST 1968], Malá Kotelní jáma [MOU- REK & MIKO, 2009], Navorská jáma [Starý 1994], Studniční hora Hypodamaeus gracilipes (Kulczyński, 1902) = Damaeus gracilipes 99. Metabelba pulverosa Strenzke, 1953 = Metabelba pulverulenta (C. L. Koch, 1839) auct. Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách Metabelba pulverulenta (C. L. Koch, 1839) auct. = M. pulverosa The name of the classical species of Koch was in reality most probably used for individuals of Porobelba spinosa. The name pulverulenta was used by many authors as a synonym for M. pulverosa, but this cannot be reliably proved and therefore synonyms cannot be accepted. Records under this name nevertheless belong to M.pulverosa and are reported there. 100. Metabelba rohdendorfi Bulanova-Zachvatkina, 1965 Pančavská louka Paradamaeus clavipes (Hermann, 1804) = Damaeus (Paradamaeus) clavipes 101. Porobelba spinosa (Sellnick, 1920) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Navorská jáma [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994] Cepheidae 102. Cepheus cepheiformis (Nicolet, 1855) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl 103. Cepheus dentatus (Michael, 1888) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [KUNST 1968]; 104. Cepheus grandis Sitnikova, 1975

154 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 105. Cepheus latus C. L. Koch, 1835 Pančavská louka [KUNST 1968]; 106. Conoppia palmicincta (Michael, 1888) Přední Rennerovky Ctenobelbidae 107. Ctenobelba pectinigera (Berlese, 1908) = Ctenobelba obsoleta C. L. Koch, 1841 auct. Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] Ctenobelba obsoleta C. L. Koch, 1841 auct. species inquirenda = Ctenobelba pectinigera The identity of obsoleta remains unclear, and the synonymy of obsoleta and pectinigera is not reliably proven, nevertheless, records under this name assumed this synonymy and therefore refer to C. pectinigera. Eremaeidae 108. Eueremaeus oblongus (C. L. Koch, 1835) Dívčí stráň [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] Zetorchestidae 109. Microzetorchestes emeryi (Coggi, 1898) Velká Studniční jáma [KUNST 1968] Microzetidae 110. Microzetes septentrionalis (Kunst 1963) = Nellacarus septentrionalis Kunst 1963 Nad Benzínou [STARÝ & MATĚJKA 2010] Nellacarus septentrionalis Kunst 1963 = Microzetes septentrionalis Caleremaeidae 111. Caleremaeus monilipes (Michael, 1882) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Obří důl [KUNST 1968], Pančavská louka [KUNST 1968], Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí Astegistidae 112. Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905) = Cultroribula falcata Evans, 1952 Dvorský les [KUNST 1968] 113. Cultroribula dentata Willmann 1950 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] Cultroribula falcata Evans, 1952 = Cultroribula bicultrata 114. Cultroribula juncta (Michael, 1885) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] Liacaridae 115. Adoristes ovatus (C. L. Koch, 1839) = Adoristes poppei (Oudemans, 1906) Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí [STARÝ 1994], V bažinkách Adoristes poppei (Oudemans, 1906) = Adoristes ovatus 116. Liacarus coracinus (C. L. Koch, 1841) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pančavská louka, Přední Rennerovky, Schustlerova zahrádka, Třídomí 117. Liacarus xylariae (Schrank, 1803) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] 118. Xenillus tegeocranus (Hermann, 1804) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pančavská louka Peloppiidae 119. Ceratoppia bipilis (Hermann, 1804) Dvorská bouda [VANĚK 1957], Přední Rennerovky, Sněžka [STARÝ 2005] 120. Ceratoppia quadridentata (Haller, 1882) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] 121. Ceratoppia sexpilosa Willmann, 1938 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Modrý důl [KUNST 1968], Navorská jáma, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka Carabodidae 122. Carabodes areolatus Berlese, 1916 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 155 123. Carabodes femoralis (Nicolet, 1855) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Třídomí [STARÝ 1994], V bažinkách ; 124. Carabodes labyrinthicus (Michael, 1879) Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka [STARÝ 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 125. Carabodes marginatus (Michael, 1884) Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma [STARÝ 1994], Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora ; Carabodes minusculus Berlese, 1923 auct. = Carabodes willmanni 126. Carabodes ornatus Štorkán, 1925 Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 127. Carabodes rugosior Berlese, 1916 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, V bažinkách ; 128. Carabodes tenuis Forsslund, 1953 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Obří důl [KUNST 1968], Labský důl, Černá hora [KUNST 1968], V bažinkách ; 129. Carabodes willmanni Bernini, 1975 = Carabodes minusculus Berlese, 1923 auct. Tectocepheidae Tectocepheus sarekensis Trägårdh, 1910 = T. velatus sarekensis 130. Tectocepheus velatus velatus (Michael, 1880) = Tectocepheus velatus (Michael, 1880) Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Přední Rennerovky, Sněžné Domky [PIŽL & STARÝ 2001], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Sněžka [MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [STARÝ 1994], Úpská rašelina, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 131. Tectocepheus velatus sarekensis Trägårdh, 1910 = Tectocepheus sarekensis Trägårdh, 1910 Dvorská bouda [VANĚK 1957], Hanapetrova Paseka [STARÝ & Matějka 2011], Labský důl, Navorská jáma, Pančavská louka, Přední Rennerovky, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora, Třídomí, Úpská rašelina, V bažinkách Quadroppiidae 132. Quadroppia monstruosa Hammer, 1979 = Quadroppia paolii Woas, 1986 Sněžka [STARÝ 2005] Quadroppia paolii Woas, 1986 = Quadroppia monstruosa 133. Quadroppia quadricarinata (Michael, 1885) This described species were not distinguished by many authors for a long period. Consequently, other species of the genus were recorded under the name Quadroppia quadricarinata in the past, without doubts presented, and recorded also. The correctness of determination in old records is impossible to verify, the species is nevertheless common in the Giant Mountains. Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005; MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996,

156 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 1999], Třídomí, V bažinkách Oppiidae 134. Berniniella bicarinata (Paoli, 1908) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Sněžka [STARÝ 2005] 135. Berniniella hauseri (Mahunka, 1974) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011] 136. Berniniella sigma (Strenzke, 1951) Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 137. Discoppia (Cylindroppia) cylindrica (Pérez- -Iňigo, 1965) Důl Bílého Labe [Materna 1996, 1999] 138. Dissorhina ornata (Oudemans, 1900) Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005; MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí [STARÝ 1994], Úpská rašelina, V bažinkách Lauroppia acuminata (Strenzke, 1951) = Oppiella acuminata Lauroppia falcata (Paoli, 1908) = Oppiella falcata Lauroppia falcata marginedentata (Strenzke, 1951) = Oppiella marginedentata Lauroppia fallax (Paoli, 1908) = Oppiella (Rhinoppia) fallax Lauroppia maritima (Willmann, 1929) = Oppiela maritima Lauroppia neerlandica (Oudemans, 1900) = Oppiella (Moritzoppia) neerlandica Lauroppia translamellata (Willmann, 1923) = Oppiella (Moritzoppia) translamellata Medioppia obsoleta (Paoli, 1908) = Oppiella (Rhinoppia) obsoleta Medioppia subpectinata (Oudemans, 1900) = Oppiella (Rhinoppia) subpectinata 139. Microppia minus (Paoli, 1908) = Microppia minutissima (Sellnick, 1950) Sněžka [STARÝ 2005] Microppia minutissima (Sellnick, 1950) = Microppia minus Moritzoppia keilbachi (Moritz, 1969) = Oppiella (Moritzoppia) keilbachi Moritzoppia unicarinata (Paoli, 1908) = Oppiella (Moritzoppia) unicarinata 140. Multioppia laniseta Moritz, 1966 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách 141. Oppiella falcata (Paoli, 1908) = Lauroppia falcata (Paoli, 1908) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994], V bažinkách Oppiella falcata marginedentata (Strenzke, 1951) = Oppiella marginedentata 142. Oppiella maritima (Willmann, 1929) = Lauroppia maritima (Willmann, 1929) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách 143. Oppiella nova (Oudemans, 1902) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Navorská jáma, Pančavská louka, Přední Rennerovky, Schustlerova zahrádka [STARÝ 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, V bažinkách 144. Oppiella (Moritzoppia) neerlandica (Oudemans, 1902) = Lauroppia neerlandica (Oudemans, 1902)

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 157 Taking into account that common species O. nova was for the long period erroneously interpreted as a synonym of O. neerlandica, most of presented older records very probably refer to O. nova instead Oppiella (Moritzoppia) neerlandica. Unfortunately, identity of older findinfg cannot be checked, the species is nevertheless present in Giant Mountains. Only recent records can be reliably considered as proved. Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl [STARÝ 1994], Navorská jáma, Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], Úpská rašelina, V bažinkách 145. Oppiella (Moritzoppia) unicarinata (Paoli, 1908) = Moritzoppia unicarinata (Paoli, 1908) Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách 146. Oppiella (Rhinoppia) fallax (Paoli, 1908) = Lauroppia fallax (Paoli, 1908) Labský důl 147. Oppiella (Rhinoppia) obsoleta (Paoli, 1908) = Medioppia obsoleta (Paoli, 1908) Labský důl, Navorská jáma [STARÝ 1994], Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Studniční hora, V bažinkách 148. Oppiella (Rhinoppia) subpectinata (Oudemans, 1900) = Medioppia subpectinata (Oudemans, 1900) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pančavská louka, Přední Rennerovky [STARÝ 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Sněžné Domky [PIŽL & STARÝ 2001], Třídomí, V bažinkách 149. Subiasella quadrimaculata (Evans, 1952) Navorská jáma Suctobelbidae 150. Suctobelba discrepans Moritz, 1970 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách 151. Suctobelba regia Moritz, 1970 Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005] 152. Suctobelba reticulata Moritz, 1970 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Schustlerova zahrádka 153. Suctobelba secta Moritz, 1970 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí 154. Suctobelba trigona (Michael, 1888) Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Navorská jáma, Přední Rennerovky [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, Úpská rašelina [STARÝ 1994], V bažinkách 155. Suctobelbella acutidens (Forsslund, 1941) Pančavská louka, Studniční hora, V bažinkách 156. Suctobelbella alloenasuta Moritz, 1971 Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách 157. Suctobelbella baloghi (Forsslund, 1958) Studniční hora Suctobelbella bella (Berlese, 1904) det. dubia, species inquirenda Species identity is unclear and determination cannot be proved or rectified. Recorded in Třídomí 158. Suctobelbella falcata (Forsslund, 1941) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí, V bažinkách 159. Suctobelbella hammerae (Krivolutsky, 1965) Třídomí, V bažinkách Suctobelbella intermedia (Willmann, 1939) = Suctobelbella subtrigona 160. Suctobelbella latirostris (Strenzke, 1950) Labe [MATERNA 1996, 1999] Suctobelbella lobata (Strenzke, 1950) = Suctobelbella acutidens lobata 161. Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941) Schustlerova zahrádka

158 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 162. Suctobelbella nasalis (Forsslund, 1941) V bažinkách 163. Suctobelbella palustris (Forsslund, 1953) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Navorská jáma, Pančavská louka [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994], Třídomí, Úpská rašelina, V bažinkách 164. Suctobelbella sarekensis (Forsslund, 1941) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Přední Rennerovky, Třídomí, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 165. Suctobelbella similis (Forsslund, 1941) Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí, V bažinkách 166. Suctobelbella subcornigera (Forsslund, 1941) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Navorská jáma, Přední Rennerovky, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 167. Suctobelbella subtrigona (Oudemans, 1916) = Suctobelbella intermedia (Willmann, 1939) Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Schustlerova zahrádka [STARÝ 1994], Sněžka [Starý 2005], V bažinkách [Starý 1994] 168. Suctobelbella vera (Moritz, 1964) V bažinkách Autognetidae 169. Autogneta parva Forsslund, 1947 Dvorský les [KUNST 1968], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Velká Studniční jáma [KUNST 1968] Autogneta willmanni (Dyrdowska, 1929) auct. = Conchogneta dalecarlica Identity of the species of Dyrdowska is unclear, findings under this name nevertheless belong to C. dalecarlica and are reported under this name. If this synonymy could be confirmed, the name willmanni should have preference, but for the time being the name of Forsslund is retained. 170. Conchogneta dalecarlica (Forsslund, 1947) = Autogneta willmanni (Dyrdowska, 1929) auct. Dvorský les [KUNST 1968], Pančavská louka, Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Pec pod Sněžkou [KUNST 1968] Thyrisomidae 171. Banksinoma lanceolata (Michael, 1885) Dvorský les [KUNST 1968], V bažinkách [STARÝ 1994] Gemmazetes alpestris (Willmann, 1929) = Pantelozetes alpestris 172. Pantelozetes alpestris (Willmann, 1929) = Gemmazetes alpestris (Willmann, 1929) Pančavská louka, Studniční hora, Vysoké Kolo [KUNST 1968] 173. Pantelozetes paolii (Oudemans, 1913) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Přední Rennerovky Hydrozetidae 174. Hydrozetes lacustris (Michael, 1882) = Hydrozetes octosetosus Willmann, 1931 Černá hora [KUNST 1968], Obří důl [KUNST 1968], Pančavská louka, Úpská rašelina Hydrozetes octosetosus Willmann, 1931 = Hydrozetes lacustris Limnozetidae 175. Limnozetes ciliatus (Schrank, 1803) = Limnozetes sphagni (Michael, 1880) Černá hora [KUNST 1968], Navorská jáma [STARÝ 1994], Pančavská louka, Studniční hora, Úpská rašelina 176. Limnozetes rugosus (Sellnick, 1923) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999]

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 159 Limnozetes sphagni (Michael, 1880) = Limnozetes ciliatus Cymbaeremaeidae 177. Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855) Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999]; PL Karkonosze Phenopelopidae 178. Eupelops acromios (Hermann, 1804) = Eupelops planicornis (Schrank, 1803) Dvorská bouda [VANĚK 1957], Sněžka [STARÝ 2005] Eupelops duplex (Berlese, 1916) = Eupelops torulosus Eupelops fuligineus (C. L. Koch, 1839) ( fuliginosus: lapsus!) = Eupelops plicatus 179. Eupelops occultus (C. L. Koch, 1835) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011] Eupelops planicornis (Schrank, 1803) = Eupelops acromios 180. Eupelops plicatus (C. L. Koch, 1835) = Eupelops fuligineus (C. L. Koch, 1839) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & Matějka 2011], Labský důl, Navorská jáma, Pančavská louka [KUNST 1968; STARÝ 1994], Přední Rennerovky, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora, Schustlerova zahrádka, Třídomí 181. Eupelops torulosus (C. L. Koch, 1839) = Eupelops duplex (Berlese, 1916) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl, Sněžka [STARÝ 2005], Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] Unduloribatidae 182. Unduloribates undulatus (Berlese, 1914) Obří důl [KUNST 1968], Sněžka [KUNST 1968], Vysoké Kolo [KUNST 1968] Achipteriidae 183. Achipteria coleoptrata (Linné, 1758) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Přední Rennerovky, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 184. Anachipteria deficiens Grandjean, 1932 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [STARÝ 2005] 185. Parachipteria willmanni Van der Hammen, 1952 Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] Oribatellidae 186. Ophidiotrichus borussicus (Sellnick, 1908) Weigmann (2006) synonymised this species with O. tectus, but unpublished argumentation of KUNST (1968) clearly demonstrates that borussicus is a separate, different species. Dolní Mísečky [KUNST 1968], Zelený důl [Kunst 1968] Ophidiotrichus connexus (Berlese, 1904) = O. tectus 187. Ophidiotrichus tectus (Michael, 1884) = Ophidiotrichus connexus (Berlese, 1904) U hadí cesty [STARÝ & MATĚJKA 2010] Oribatella berlesei Michael, 1898 auct.= Oribatella brevipila. Species O. berlesei most probably does not occur in Central Europe, the name was used by Sellnick for a species, later described by Bernini as O. brevipila. All findings recorded under the name berlesei are reported here under brevipila. 188. Oribatella brevipila Bernini, 1977 = Oribatella berlesei Michael, 1898 auct. Sněžka [STARÝ 2005] 189. Oribatella calcarata (C. L. Koch, 1835) 190. Oribatella quadricornuta Michael, 1880 Labe [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [STARÝ 2005] 191. Oribatella sexdentata Berlese, 1916 Černá hora [KUNST 1968] Galumnidae 192. Galumna lanceata (Oudemans, 1900) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách

160 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 Ceratozetidae 193. Ceratozetella minima (Sellnick, 1928) Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] 194. Ceratozetella sellnicki (Rajski, 1958) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011] 195. Ceratozetella thienemanni (Willmann, 1943) Labský důl, Husí Boudy [STARÝ & Matějka 2011], Obří důl [STARÝ & MATĚJKA 2010], Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora 196. Ceratozetes gracilis (Michael, 1884) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Sněžka [STARÝ 2005] 197. Ceratozetes mediocris Berlese, 1908 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999] 198. Diapterobates humeralis (Hermann, 1804) Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005] 199. Edwardzetes edwardsi (Nicolet, 1855) Černá hora [KUNST 1968], Dívčí stráň [MATERNA 1996, 1999], Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Úpská rašelina ; 200. Fuscozetes fuscipes (C. L. Koch, 1844) Modrý důl [KUNST 1968], Navorská jáma [STARÝ 1994] 201. Fuscozetes setosus (C. L. Koch, 1839) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora, Třídomí [Starý 1994]; 202. Jugatala angulata (C. L. Koch, 1839) = Jugatala rotundata Willmann, 1953 = Jugatala rotunda Willmann, 1953 Sněžka [Starý 2005] Jugatala rotundata Willmann, 1953 = Jugatala angulata Jugatala rotunda Willmann, 1953 = Jugatala angulata 203. Melanozetes meridianus Sellnick, 1928 Labe [MATERNA 1996, 1999], Kozí hřbety [KUNST 1968], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka [KUNST 1968; STARÝ 1994], Sněžka [KUNST 1968; STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994; MATERNA 1996, 1999], Třídomí, Úpská rašelina, V bažinkách [STARÝ 1994]; 204. Melanozetes mollicomus (C. L. Koch, 1839) Dvorská bouda [VANĚK 1957], Pančavská louka Oromurcia bicuspidata Thor, 1930 det. dubia Weigmann (2006) mentioned the potential synonymy of O. sudetica and O.bicuspidata. If they indeed are synonyms, O. bicuspidata would be the proper name of the species. On the other hand, if the concept of O. sudetica is valid (which is followed here until the synonymy will be fully clarified), the species O. bicuspidata is absent in our territory and replaced by O. sudetica. In any case, only a single species is present in the Czech Republic. 205. Oromurcia sudetica Willmann, 1939 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Modrý důl [KUNST 1968], Navorská jáma, Pančavská louka [KUNST 1968], Schustlerova zahrádka [STARÝ 1994], Sněžka [KUNST 1968; STARÝ 2005], Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011]; 206. Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855) Studniční hora, Úpská rašelina ; 207. Trichoribates monticola (Trägårdh, 1902) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MatErna 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [KUNST 1968; MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999] 208. Trichoribates rotundatus Willmann, 1939 Kotel [KUNST 1968], Pančavská louka [STARÝ 1994]

MIKO: HISTORY OF ORIBATID STUDIES 161 209. Trichoribates trimaculatus (C. L. Koch, 1835) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka, Sněžka [STARÝ 2005; MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [STARÝ 1994], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] Chamobatidae Chamobates alpinus Schweizer, 1956 species inquirenda Most probably a synonym of Chamobates birulai. 210. Chamobates birulai Kulczyński, 1902 = Chamobates tricuspidatus Willmann, 1953 =? Chamobates alpinus Schweizer, 1956 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999], V bažinkách 211. Chamobates borealis (Trägårdh, 1902) = Chamobates incisus van der Hammen, 1952 = Chamobates schuetzi Oudemans, 1902 auct. Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MaTerna 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka, Přední Rennerovky [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Sněžka [KUNST 1968; STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994; MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, Úpská rašelina, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] Chamobates incisus van der Hammen, 1952 = Ch. borealis 212. Chamobates pusillus (Berlese, 1895) Dvorská bouda [VANĚK 1957] Chamobates schuetzi Oudemans, 1902 auct. = Chamobates borealis Individuals from our territory, determined following older German determination keys as Ch. schuetzi belong in reality to Ch. borealis and are reported here under this name. The real Ch. schuetzi is not clearly defined and is not confirmed from the Czech territory. Chamobates tricuspidatus Willmann, 1953 = Chamobates birulai According to Weigmann (2006) these are identical species and the names are synonyms. The presence of two different, morphologically so similar species with the same development of the rostrum in Central Europe is indeed highly improbable. The synonymy is therefore accepted here, despite traditional use of the name tricuspidatus in our literature, based on the interpretation of Kunst (1968). Records of tricuspidatus are given under birulai. 213. Chamobates voigtsi (Oudemans, 1902) Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Labský důl [Starý 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí [STARÝ 1994], V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] Mycobatidae 214. Minunthozetes pseudofusiger (Schweizer, 1922) Sněžka [STARÝ 2005], Třídomí, V bažinkách 215. Minunthozetes semirufus (C. L. Koch, 1841) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Sněžka [MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] 216. Mycobates carli Schweizer, 1922 Labe [MATERNA 1996, 1999], Kotel [KUNST 1968], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Modrý důl [KUNST 1968], Pančavská louka [KUNST 1968; STARÝ 1994], Sněžka [STARÝ 2005], Studniční hora [STARÝ 1994; MATERNA 1996, 1999], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Úpská rašelina, V bažinkách 217. Mycobates patrius Shaldybina, 1970 This species was described from the far North- -East of Russia (Chukotka), and finding in the Czech Republic is surprising. Unfortunately, I did not have material available for revision. As the species should be easily distinguishable from M. tridactylus, it is accepted here. Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999]

162 OPERA CORCONTICA 50/S 2013 218. Mycobates tridactylus Willmann, 1929 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorský les [KUNST 1968], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [MATERNA 1996, 1999] 219. Punctoribates punctum (C. L. Koch, 1839) Sněžka [STARÝ 2005] Euzetidae 220. Euzetes globulus (Nicolet, 1855) Dvorská bouda [VANĚK 1957], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011] Scheloribatidae 221. Dometorina saxicola Grandjean, 1951 Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] Hemileius initialis (Berlese, 1908) = Scheloribates (Hemileius) initialis Liebstadia badensis (Sellnick, 1928) = Liebstadia longior 222. Liebstadia humerata Sellnick, 1928 223. Liebstadia longior (Berlese, 1908) = Liebstadia badensis (Sellnick, 1928) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorský les [KUNST 1968], V bažinkách 224. Liebstadia similis (Michael, 1888) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Kotelní jámy [KUNST 1968], Navorská jáma, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005] Paraleius leontonycha (Berlese, 1910) = Siculobata leontonycha 225. Siculobata leontonycha (Berlese, 1910) = Paraleius leontonycha (Berlese, 1910) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Černá hora [KUNST 1968]; 226. Scheloribates laevigatus (C. L. Koch, 1835) Labe [MATERNA 1996, 1999], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Sněžka [STARÝ 2005], Sněžné Domky [PIŽL & STARÝ 2001], Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 227. Scheloribates latipes (C. L. Koch, 1844) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Třídomí 228. Scheloribates (Hemileius) initialis (Berlese, 1908) = Hemileius initialis (Berlese, 1908) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Přední Rennerovky [Starý 1994], Sněžka [STARÝ 2005], V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] Oribatulidae 229. Oribatula pallida Banks, 1906 Labe [MATERNA 1996, 1999], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Pančavská louka, Schustlerova zahrádka, Sněžka [STARÝ 2005; MATERNA 1996, 1999], Studniční hora [STARÝ 1994; MATERNA 1996, 1999] 230. Oribatula tibialis (Nicolet, 1855) Labe [MATERNA 1996, 1999], Dvorská bouda [VANĚK 1957], Hanapetrova Paseka [STARÝ & MATĚJKA 2011], Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011], Krakonoš [MATERNA 1996, 1999], Labský důl, Luční hora [MATERNA 1996, 1999], Navorská jáma, Pančavská louka, Přední Rennerovky [STARÝ 1994], Schustlerova zahrádka, Studniční hora, Sněžka [KUNST 1968; STARÝ 2005; MATERNA 1996, 1999], Sněžné Domky [PIŽL & STARÝ 2001], Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999], Třídomí, V bažinkách, Zadní Rennerovky [STARÝ & MATĚJKA 2011] 231. Phauloppia coineaui Travé, 1961 Sněžka [STARÝ 2005] 232. Phauloppia rauschenensis (Sellnick, 1908) Husí Boudy [STARÝ & MATĚJKA 2011] 233. Phauloppia lucorum (C. L. Koch, 1841) Důl Bílého Labe [MATERNA 1996, 1999] 234. Zygoribatula exilis (Nicolet, 1855) = Zygoribatula lineola Berlese, 1916 Dívčí stráň, Důl Bílého Labe, Krakonoš, Špindlerův Mlýn [MATERNA 1996, 1999] Zygoribatula lineola Berlese, 1916 = Zygoribatula exilis