Zpráva. o činnosti styčných důstojníků pro menšiny a jejich pracovních skupin za 1. pololetí roku 2014

Zpráva o činnosti styčných důstojníků pro menšiny a jejich pracovních skupin za 1. pololetí roku 2014 Říjen 2014

Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 PŘEHLED O ČINNOSTI NA ÚSEKU MENŠIN NA CELOREPUBLIKOVÉ ÚROVNI... 4 VYMEZENÍ POJMŮ... 6 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK... 7 PŘEHLED O ČINNOSTI NA ÚSEKU MENŠIN V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH... 8 JIHOČESKÝ KRAJ... 8 JIHOMORAVSKÝ KRAJ... 11 KARLOVARSKÝ KRAJ... 14 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ... 18 LIBERECKÝ KRAJ... 25 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ... 31 OLOMOUCKÝ KRAJ... 36 PARDUBICKÝ KRAJ... 44 PLZEŇSKÝ KRAJ... 49 HL. M. PRAHA... 54 STŘEDOČESKÝ KRAJ... 59 ÚSTECKÝ KRAJ... 69 VYSOČINA... 71 ZLÍNSKÝ KRAJ... 76 2/78

Úvod Zpráva o činnosti styčných důstojníků pro menšiny a jejich pracovních skupin za 1. pololetí 2014 Zpráva o činnosti styčných důstojníků a členů jejich pracovních skupin za období 1. pololetí 2014 (dále jen Zpráva ) předkládá výsledky činnosti Policie ČR na úseku menšin za dané období. Zpráva vychází z podkladů, které vypracovali styční důstojníci pro menšiny jednotlivých KŘP, styčný důstojník pro menšiny Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky a vlastní analýzy situace na úseku menšin ze strany odboru bezpečnostní politiky MV ČR. Zpracování podkladů je ustanoveno v aktualizované Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám pro období let 2013 2014 (dále jen Strategie ) 1 a bylo uloženo styčným důstojníkům ZP PP č. 258/2013, o činnosti na úseku menšin. Cílovou skupinou činnosti styčných důstojníků pro menšiny (dále jen styční důstojníci ) a jejich pracovních skupin jsou příslušníci menšin, přičemž pojem menšina je ve Strategii definován v širším smyslu slova. Jedná se tedy nejen o osoby nebo skupiny osob, které se odlišují na základě etnických, rasových, náboženských či obecně kulturních zvláštností, ale popřípadě také na základě sociální situace, která vede k jejich marginalizaci nebo podle odlišného právního statutu, tj. občany jiného státu cizince. V následujících kapitolách je nejdříve představen krátký přehled situace na celorepublikové úrovni a realizované vzdělávací aktivity za 1. pololetí 2014, následně jsou v dalších kapitolách zpracovány výstupy činnosti na úseku menšin jednotlivých KŘP. 1 Online na stránkách Ministerstva vnitra ČR: http://www.mvcr.cz/clanek/policie-a-minority-dokumenty- 666717.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d. 3/78

Přehled o činnosti na úseku menšin na celorepublikové úrovni Souhrnný přehled V České republice (dále jen ČR ) bylo k 31. 12. 2013 evidováno 10 512 419 obyvatel. Oproti roku 2001 je to nárůst o 282 359 osob. Za tímto růstem stojí nejen zvyšující se porodnost několika posledních let, ale také vyšší počet cizinců legálně pobývajících na území ČR 2. Nejpočetnější skupinou cizinců v ČR jsou lidé s ukrajinským státním občanstvím (117 810), na druhém místě jsou Slováci (84 380) následováni Vietnamci (53 110), Rusy (36 055), Němci (20 780) a Poláky (17 856) 3. Nejvyšší podíl tvoří cizinci v Praze, dále pak v Karlovarském, Středočeském a Plzeňském kraji. Policejní práce ve vztahu k menšinám na území celé ČR vychází z principu uplatňování rovného a korektního přístupu, respektování menšinových odlišností, aniž by však toto respektování znamenalo zvýhodňování nebo zvýšenou toleranci k nezákonnému jednání osob z menšinových skupin. Základním nástrojem profesionální práce policie s menšinami je zejména institut styčného důstojníka, přičemž hlavním úkolem styčného důstojníka je zprostředkování kontaktů mezi Policií ČR a menšinovými komunitami a podílení se na řešení trestné činnosti, která se příslušníků menšin a menšinových skupin jakkoli dotýká. Mezi další činnosti patří monitoring výskytu příslušníků menšin v daném teritoriu včetně jejich problémů a kriminogenních faktorů, budování oboustranné důvěry mezi policií a příslušníky menšin, uplatňování principů služby veřejnosti 4, aktivní zapojení se do komunitního plánování a sestavení plánu činnosti pracovní skupiny pro menšiny na následující kalendářní rok. V roce 2013 bylo ustanoveno ZP PP č. 258/2013 zařazení styčných důstojníků pod Odbor služby pořádkové policie, čímž došlo návazně k personálním změnám na pozicích styčného důstojníka, na kterém následně navázaly i některé personální změny u členů pracovních skupin. Styční důstojníci se tak v 1. pol. 2014 seznamovali nejen s vlastní činností na úseku menšiny, ale i se samotnými členy pracovní skupiny. V roce 2014 se PEX nepodařilo navázat na předchozí série protiromských demonstrací z uplynulých let. Navzdory snahám o mobilizaci jak pravicových extremistů, hooligans i místní populace byla účast na takovýchto shromážděních minimální. Na 1. Máje uspořádala Dělnická strana sociální spravedlnosti netradičně shromáždění v Ústí nad Labem, které souviselo především s volbami do Evropského parlamentu a kterého se zúčastnilo zhruba 250 pravicových extremistů. Strana se však dlouhodobě potýká s výrazným nezájmem a nízkou účastí. Veškeré tyto aktivity byly Policií ČR (včetně členů pracovní skupiny pro menšiny) bedlivě monitorovány a obešly se bez dalších incidentů. Fenoménem posledních let, který se problematiky menšin také úzce dotýká, je změna struktury vlastnictví bytového fondu, která přímo souvisí s tím, jak města a obce prodávají obecní byty nájemníkům do soukromého vlastnictví a stavební bytová družstva převádějí byty do vlastnictví jednotlivým členům. Počet bytů v osobním vlastnictví tak za posledních 10 let stoupl o 150,8 % ze 421 654 na 1 057 452. Naopak počet nájemních bytů se snížil o 37,3 % a o 21,2 % klesl i počet bytů 2 K 31. 12. 2013 bylo na území ČR registrováno 436 252 cizinců, blíže online na http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=oby5092pu_ok&&kapitola_id=743. 3 Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Online na http://vbd.czso.cz/. 4 Viz ZP PP č.180/2012, o plnění základních úkolů služby pořádkové policie. 4/78

družstevních 5. Tato skutečnost se negativně projevuje zejména u sociálně slabých osob, pro které v jejich tíživé situaci často zůstává jako jedinou možností bydlení na ubytovnách. Preventivní aktivity Mezi pravidelné preventivní činnosti Policie ČR lze i v tomto pololetí zařadit přednáškovou činnost na základních a středních školách na téma prevence kriminality a rizikového chování, účast na příměstských táborech pro děti ze sociálně slabších rodin, účast ve výchovných komisích spolu se zástupci vedení škol, spolupráce se státní správou (např. s OSPOD), spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi (účast na jimi pořádaných aktivitách nebo festivalech) apod. Styční důstojníci a členové pracovních skupin usilují v rámci své činnosti o úzké zapojení do komunitního plánování, prohlubování spolupráce s nevládními a neziskovými organizacemi, zástupci menšinových komunit a samosprávami, které v jejich příslušných regionech působí. Vzdělávací aktivity V rámci průběžného vzdělávání policistů v oblasti menšinové problematiky se ve dnech 10. 12. března 2014 uskutečnilo celorepublikové pracovní setkání styčných důstojníků a členů jejich pracovních skupin v Zařízení MV Solenice. Policisté se na něm navzájem seznámili se specifiky a výsledky své práce v jednotlivých krajích za uplynulé období a dále byli proškoleni k aktuálním tématům z oblasti menšinové problematiky, konkrétně na problematiku integrace a odstraňování předsudků s tím spojených. Na setkání zazněly příspěvky lektorů z řad akademické obce, samosprávy, policie i neziskových organizací, např. starostka obce Obrnice, paní Drahomíra Miklošová, držitelka ceny Rady Evropy za vzorovou integraci Romů do většinové společnosti, paní prof. Anna Hogenová, CSc. z PF UK Praha nebo pan Jan Černý, pracovník Člověka v tísni o.p.s. Následně bylo v rámci projektu Efektivní rozvoj a posilování kompetencí lidských zdrojů financovaného z EFS prostřednictvím OP LZZ v průběhu května a června 2014 realizováno osm interaktivních sebezkušenostních tréninků 6. Tréninků se jednotlivě zúčastnili styční důstojníci KŘP Moravskoslezského, Jihomoravského, Karlovarského, Olomouckého, Jihočeského, Ústeckého kraje a hl. m. Prahy společně se členy svých pracovních skupin. Bylo proškoleno přibližně 120 policistů z celkového plánovaného počtu 240 osob. Tréninky byly realizovány formou zážitkového učení 7, která umožňuje hlubší a trvalejší udržení získaných informací a mnohdy také proměnu vnitřního náhledu na konkrétní 5 Ibid. 6 Do konce října bude realizováno celkem 16 běhů, kterých se zúčastní jak styční důstojníci a členové pracovních skupin, tak i lektoři P ČR a další policisté, kteří se ve zvýšené míře setkávají při výkonu služby s příslušníky menšin. 7 Zážitkové učení (angl. experiential learning) zdůrazňuje klíčovou roli vlastního zážitku v procesu učení a odlišuje se tak od kognitivních a behaviorálních teorií učení. Zcela obecně lze říci, že jde o takový proces učení, v němž se lidé individuálně nebo ve spolupráci s ostatními pokoušejí prostřednictvím cílené reflexe a ověřování či transformace zažitého objevit nové možnosti, které nemusejí být zřejmé z běžné zkušenosti. Takto nově získaným informacím přiřazují osobní význam s individuálním dopadem na jejich bezprostřední životní realitu a jejich fungování v ní. 5/78

problémy. Dále byly do tréninků zakomponovány prvky osobního rozvoje, rozvoje týmové spolupráce a možnosti řešení stresových situací. Vymezení pojmů Sociálně vyloučená osoba je taková osoba (nebo skupina osob), které je výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. Mezi osoby sociálně vyloučené patří např. osoby s nedostatečným vzděláním, dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, s fyzickým nebo mentálním handicapem, osoby trpící závislostí, osamělí senioři, imigranti, příslušníci různě definovaných menšin (etnicky, nábožensky), atd. Sociálně vyloučená lokalita je taková lokalita, dům, ulice, čtvrt či rezidenční oblast (tj. nejen ghetto nebo uzavřený dvorní trakt na okraji města, ale i samostatně stojící objekt, ubytovna, bytový dům), které obývají nebo k pobytu užívají zejména osoby sociálně vyloučené, resp. sociálním vyloučením ohrožené (např. osoby dlouhodobě nezaměstnané, nízko kvalifikované, chudé či jinak stigmatizované, tzv. lidé se slabými komunikační dovednosti, neznalostí institucionálního prostředí, nepřítomností vazeb na vnější svět apod.). Sociálně vyloučené lokality mohou být vyloučené jak na základě prostorové, sociálněekonomické izolace nebo kulturní odlišnosti, tak i symbolického vyloučení, případně kombinací všech uvedených znaků. Rom pro účely této Zprávy je za Roma považována taková osoba, která se za Roma sama považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásila nebo je za Roma považována významnou částí svého okolí, a to na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. 6/78

Přehled použitých zkratek APK Asistent prevence kriminality EFS Evropský sociální fond KŘP Krajské ředitelství policie KŘP-H Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje MČ Městská část MP Městská policie MÚ Městský úřad OAMP MV ČR Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky OOP Obvodní oddělení policie OPL Omamné a psychotropní látky OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OSPOD Orgán sociálně-právní ochrany dětí OSPP Odbor služby pořádkové policie OTP Oddělení tisku a prevence OÚ Obecní úřad PEO Pohotovostní a eskortní oddělení OSPP PEX Pravicoví extremisté PIO (PIS) Preventivně informační oddělení (preventivně informační skupina) P ČR Policie České republiky SVL sociálně vyloučená lokalita ÚO Územní odbor ÚSKPV PP ČR Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky ZP PP Závazný pokyn policejního prezidenta 7/78

Přehled o činnosti na úseku menšin v jednotlivých krajích Jihočeský kraj Kvalifikovaný odhad počtu a struktury příslušníků menšin včetně srovnání s předchozím obdobím V Jihočeském kraji se zdržují cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky, kterých je celkem 15.239. Nejvíce zastoupenou národnostní menšinou v kraji je dlouhodobě menšina ukrajinská (cca 3.818, pokles o 76 osob), následuje slovenská (cca 3.193, nárůst o 98 osob), vietnamská (cca. 2.582, nárůst o 41 osob) a ruská (cca 495, pokles o 6 osob). Ve srovnání s předchozím pololetím (období od 31. 10. 2013 do 30. 4. 2014) je počet cizinců vyšší o 141 osob. Přehled počtů cizinců v Jihočeském kraji: České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Přechodně 2 139 1 053 540 583 308 705 632 Trvale 3 009 1 601 1 092 757 763 1 041 1 016 Celkem 5 148 2 654 1 632 1 340 1 071 1 746 1 648 (údaj k 30. 4. 2014, Zdroj: IS CIS - úloha TDU) Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k romské národnosti v Jihočeském kraji přihlásilo celkem 274 osob, což znamená třikrát méně než v roce 2001. V roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo 613 osob, což činí úbytek o 339 občanů. Početní zastoupení obyvatel romské menšiny v Jihočeském kraji lze pouze odhadovat na základě terénní sociální práce romských poradců a terénních pracovníků. Z následující tabulky vyplývá, že největší početní zastoupení obyvatel cílové skupiny je ve velkých městech kraje: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Tábor. Obec Počet obyvatel Odhady počtu z terénu Podle sčítání lidu v roce 2011 České Budějovice 154 443 2 500 42 Český Krumlov 42 099 1 600 73 Jindřichův Hradec 47 732 1 500 14 Písek 51 964 800 44 Tábor 80 664 600 22 Prachatice 33 602 500 18 Strakonice 45 309 450 17 Vimperk 17 711 200 8 Kaplice 19 846 200-8/78

Soběslav 22124 175 7 Týn nad Vltavou 14041 150 3 Třeboň 25239 150 15 Milevsko 18697 125 4 Trhové Sviny 18477 100 2 Vodňany 11818 50 3 Dačice 19778 30 1 Blatná 13916 30 1 CELKEM V R. 2001 CELKEM V R. 2011 ROZDÍL 637 460 625 267 + 12 193 9 160 274 613-339 (údaje: Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2013, Krajský úřad Jihočeského kraje) Prostorové rozčlenění romských komunit je různorodé. Romové, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách 8), jsou prostorově segregováni od městských aglomerací (ul. Vrbenská v Českých Budějovicích, Větřní apod.), ale na druhé straně se nachází sociálně vyloučené lokality přímo v centrech měst či panelových sídlištích (sídliště Máj v Českých Budějovicích, sídliště Mír v Českém Krumlově apod.). Informace o uskutečněných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin včetně spolupráce s orgány státní správy, samosprávy a s nevládními organizacemi Spolupráce s nevládními a neziskovými organizacemi trvá a je nadále prohlubována. Pracovní skupina styčného důstojníka pro menšiny byla ve sledovaném období v kontaktu zejména s: Centrum na podporu cizinců České Budějovice účast na platformě, hlavním tématem byl zák. č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. Organizace pro pomoc uprchlíkům České Budějovice představení projektu Začátek ve svém určený pro nezaměstnané ženy cizinky, které chtějí na území ČR podnikat. Mezinárodní organizace pro migraci pomoc při realizaci dobrovolného návratu pro moldavského státního příslušníka do domovského státu (pro migranty, kteří porušili pobytový režim možnost důstojného a bezplatného návratu domů). Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže, České Budějovice setkání se zástupci SPŠ a VPŠ MV ČR v Holešově s romskými žáky mající zájem o studium v rámci projektu Vzdělávání národnostních menšin. Občanské sdružení Naděje o. s., Písek. 8) Čl. 1 písm. c) ZP PP č. 258/2013, o činnosti na úseku menšin 9/78

Spolupráce pokračuje se všemi subjekty, nejen s nevládními organizacemi, ale i se subjekty státní správy a samosprávy, se kterými byly navázány kontakty. Jedná se zejména o romské koordinátory, terénní sociální pracovníky a pracovníky OSPOD obecních, městských úřadů, Magistrátu města České Budějovice a Krajského úřadu Jihočeského kraje. Styčná důstojnice se v uvedeném období účastnila jednání územní komise č. 2 (poradní orgán Magistrátu města České Budějovice)., na kterém se řešila aktuální situace v lokalitě Čtyři Dvory (sídliště Máj). Za zmínku rovněž stojí aktivní účast a spolupráce s orgány města ve věci výběrových řízení na pozice APK. Styčná důstojnice byla členem výběrové komise APK v Českých Budějovicích a výběrového řízení se osobně účastnila. Ve Strakonicích v souvislosti s projektem APK byly realizovány besedy, kterých se účastnili členové pracovní skupiny pro menšiny. Členem pracovní skupiny pro menšiny z Oddělení a tisku a prevence pravidelně navštěvuje základní a střední školy, kdy téma besed se odvíjí od požadavků vedení škol a jedná se zejména o prevenci v dopravě, bezpečí pro dívky, šikanu a kyberšikanu. Za zmínku stojí i aktivní práce a komunikace člena pracovní skupiny s romskou menšinou prostřednictvím sociální sítě, kdy odpovídá na dotazy týkající se protiprávních jednání (např. podezření z možného týrání, kdy bylo vyloučeno domácí násilí a věc byla šetřena jako přestupek; prověření možného podvodného jednání apod.). Tento způsob komunikace je mezi mladými Romy běžný a může být cestou k posílení důvěry mezi policií. Spolupráce s nevládními a neziskovými organizacemi trvá a je nadále prohlubována. Plánované preventivní akce: účast na rozhlasovém vysílání stanice Českého rozhlasu v pořadu O Roma wakeren Významně medializované události, jejich komentář, příklad dobré praxe, pozitivní prezentace K mediálně prezentovaným událostem týkajících se problematiky menšin lze uvést žhářský útok na dům obydlený Romy, ke kterému došlo v červenci 2013 v Českých Budějovicích a v prvním pololetí roku 2014 probíhalo soudní řízení. Obžalovaný polil chodník a obvodové zdi domu naftou a následně měl vyhrožovat, že dům zapálí. Po zásahu obyvatele domu nebyl tento čin dokonán. Muž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 2,5 roku ve věznici s dozorem a povinností podrobit se ambulantnímu protialkoholnímu léčení. 10/78

Jihomoravský kraj Kvalifikovaný odhad počtu a struktury menšinových komunit včetně srovnání s předchozím obdobím Příslušníci romské menšiny v Jihomoravském kraji jsou nejpočetněji zastoupeni ve městě Brně. Kromě Brna romské obyvatelstvo žije po celém území kraje, zejména pak v Břeclavi, Hodoníně, na Vyškovsku, Znojmě a v Zastávce u Brna. Podle statistických údajů uvedených ve Strategii romské integrace v Jihomoravském kraji na období 2014 2018 (Krajský úřad Jihomoravského kraje) žije v Brně asi 15-17 000 Romů, což představuje přibližně 4% zastoupení z celkového počtu cca 400 000 obyvatel Brna. Romové žijí především na území Městské části Brno-střed, Brno-sever, Brno-Židenice, Brno-jih, Brno-Královo Pole, zejména pak v okolí ulic Cejl, Bratislavská, Francouzská, Vranovská a Dukelská třída. Dalších 2 000 2 500 romských obyvatel žije v dalších lokalitách v Jihomoravském kraji. Dle údajů Krajského úřadu Jihomoravského kraje v počtu cca 800-900 osob v Břeclavi, 500-600 osob v Hodoníně, cca 400 osob ve Znojmě, na Vyškovsku cca 500 a v Zastávce u Brna cca 100 osob. Celkový počet Romů žijících v Jihomoravském kraji činí tedy cca 20 000. Počty obyvatel romského původu jsou stabilní, na jižní Moravě s častými návštěvami příbuzných ze Slovenska, nedochází k zásadnější migraci. Dalšími početnějšími menšinami, které žijí na území Jihomoravského kraje, je vietnamská menšina, zejm. v Brně v městské části Brno-Černovice, která má přímý i nepřímý vztah k vietnamským tržnicím na ul. Olomoucká v Brně. Struktura a počet obyvatelstva zde se nemění, jedná se o cca 2 000 osob s přechodným a trvalým pobytem v ČR. V Blansku žije a pracuje velká komunita Mongolů, která je uzavřená, bez problémů, v počtu cca 550 osob, dalších 150-200 osob mongolské národnosti žije také v Brně. K početně výrazněji zastoupeným národnostním menšinám v Jihomoravském kraje patří Ukrajinci, kterých je okolo 10 000 osob. Početní stav uvedených národnostních menšin se nijak výrazně nemění. Celkově bylo k 30. dubnu 2014 v Jihomoravském kraji zaevidováno více než 38 000 cizinců (tj. 9% z celkového počtu v ČR). Mezi minoritním obyvatelstvem a komunitami cizinců v rámci Jihomoravského kraje nebylo zjištěno napětí nebo výraznější problémy, počet a struktura menšin a komunit se ve srovnání s rokem 2013 nezměnila. Kvalifikovaný odhad počtu a struktury sociálně vyloučených lokalit a jejich stručná charakteristika včetně zaznamenaných sociálně patologických jevů V Brně se sociálně vyloučené lokality nachází především na území MČ Brno-střed, Brno-sever, Brno-Židenice, Brno-jih, Brno-Královo Pole. Počet Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení se v městě Brně odhaduje na 8 10 000, což je asi polovina předpokládaného počtu romských obyvatel. V dalších lokalitách Jihomoravského kraje žije na základě kvalifikovaného odhadu asi 2 000 2 500 romských obyvatel: V Břeclavi (asi 800 900) z toho cca 80 osob ohroženo sociálním vyloučením 11/78

v Hodoníně (asi 500-600) z toho je jedna pětina (asi 106 osob) ohrožená sociálním vyloučením ve Znojmě (asi 400), z toho ohrožených sociálním vyloučením asi tři čtvrtiny na Vyškovsku (asi 500 Vyškov a Ivanovice na Hané) sociálním vyloučením je ohroženo asi 180, tj. více než třetina v Zastávce (asi 100), z nich cca 70 osob ohrožených sociálním vyloučením. Celkově se tedy jedná o dalších cca 700 750 osob v rámci Jihomoravského kraje ohrožených sociálním vyloučením. V souvislosti se sociálně vyloučenými osobami P ČR řeší zejména drobnou majetkovou kriminalitu. Dlouhodobým problémem je drogová kriminalita v romské komunitě, kde dochází jak k výrobě a distribuci OPL, tak i ke konzumaci různých drog, především mezi romskou mládeží. Informace o uskutečněných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin včetně spolupráce s orgány státní správy, samosprávy a s nevládními organizacemi Dne 13. 2. 2014 byla prezentována pracovní skupina pro problematiku menšin a její činnost na setkání ředitele KŘP s hejtmanem a starosty obcí. Spolupráci s partnery na úrovni samosprávy, státní správy, nevládních a příspěvkových organizací zabývajících se problematikou menšin navázali všichni členové PS s územní působností (vč. nově zařazených). Možnosti další spolupráce, preventivních aktivit, schůzek, účasti na komunitním plánování apod. vycházejí z potřeb a požadavků zmíněných subjektů. Styčná důstojnice se v měsíci březnu a květnu zúčastnila metodické porady s pracovníky, kteří zajišťují integraci romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností na Krajském úřadu Jihomoravského kraje, dále je zajištěna pravidelná účast (každý měsíc) styčné důstojnice a zástupců OOP Brno-sever, OOP Brno-Komárov a policisty na problematiku extremismu v romském středisku DROM. Tento pravidelný kontakt nejenom s nevládními organizacemi a se zástupci státní správy a samosprávy umožňuje P ČR možnost dohodnutí okamžité další spolupráce dle momentální potřeby. Pravidelné přednášky na téma prevence kriminality a rizikového chování na základních školách v sociálně vyloučených lokalitách ve městě Brně jsou organizované zejména oddělením tisku a prevence (v 1. pol. r. 2014 navštíveny ZŠ Lidická, ZŠ Křenová, ZŠ Sekaninova, což jsou školy s početně nejvýraznějším zastoupením Romů). Přednášky probíhají i v jiných městech v rámci KŘP Jihomoravského kraje (např. Břeclav, Vyškov). Mimo jiné působí členové PS ve výchovných komisích spolu se zástupci vedení škol (s převahou romských dětí) a spolupracují s OSPOD. Informace o plánovaných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin Dne 15. 7. 2014 proběhne setkání zástupců IQ Roma servis se zástupci pracovní skupiny pro menšiny specializovaných na problematiku drog, kdy zástupci IQ Roma servis sdělili okruh problémů, které by rádi s P ČR diskutovali. V Blansku je na září 2014 plánovaná beseda pro mongolskou menšinu na téma přestupky a trestné činy šetřené P ČR, trestněprávní odpovědnost (akci organizuje Jihomoravské regionální 12/78

centrum na podporu integrace cizinců přes Charitu Blansko v součinnosti s Oddělením tisku a prevence KŘP Jihomoravského kraje). Také ve 2. pol. r. 2014 jsou plánovány přednášky na téma prevence kriminality a rizikového chování na základních školách v sociálně vyloučených lokalitách a spolupráce s partnery na úrovni samosprávy, státní správy, nevládních a příspěvkových organizací zabývajících se problematikou menšin ze strany členů pracovní skupiny pro menšiny. 13/78

Karlovarský kraj Kvalifikovaný odhad počtu a struktury příslušníků menšin včetně srovnání s předchozím obdobím V současné době lze konstatovat, že počet cizinců v Karlovarském kraji se nijak výrazně od poslední zprávy nezměnil, činí kolem cca 19.000 osob. Nejčastějším účelem pobytu cizinců zůstává podnikání, zaměstnání a sloučení rodiny. Nejpočetněji jsou v Karlovarském kraji zastoupeni Vietnamci, Ukrajinci, Slováci, Němci a Rusové. Další výrazné zastoupení má romská národnost, a to i přesto, že se k romské národnosti hlásí pouze zlomek z celkového počtu těchto osob. V Karlovarském kraji považujeme za klíčovou komunitu právě komunitu romskou a vietnamskou: Odhadem lze říci, že Romů žije v Karlovarském kraji cca 10.000, některé údaje hovoří o vyšším počtu této komunity. V některých lokalitách jedná se především o sociálně vyloučené lokality, se počty Romů mění i každý měsíc, a to především v ubytovnách a některých domech, kde se pronajímají byty Romům, kteří nejsou schopni hradit drahé pronájmy. Co se týká počtu vietnamské menšiny, která žije v Karlovarském kraji, lze tento počet odhadnout na cca 8.000 osob. Kvalifikovaný odhad počtu a struktury sociálně vyloučených lokalit a jejich stručná charakteristika včetně zaznamenaných sociálně patologických jevů V Karlovarském kraji je v současné době identifikováno cca 31 obcí se SVL. 14/78

Na mapě je vidět rozdíl v počtu lokalit v Karlovarském kraji, který nastal od roku 2006 do současné doby. Červeně zaznamenané obce jsou obce se SVL v roce 2006, modře zaznamenané další obce se sociálně vyloučenou lokalitou. Seznam obcí v Karlovarském kraji se SVL: 1 Hranice 12 Nejdek 23 Teplá 2 Štitary 13 Vřesová 24 Pěkovice 3 Aš 14 Chodov 25 Jáchymov 4 Cheb 15 Vintířov 26 Ostrov 5 Kraslice 16 Nové Sedlo 27 Karlovy Vary 6 Rotava 17 Horní Slavkov 28 Kozlov 7 Oloví 18 Nova Ves 29 Dobrá Voda 8 Dasnice 19 Poutnov 30 Albeřice 9 Sokolov 20 Služetín 31 Žlutice 10 Dolní Rychnov 21 Mrázov 11 Rovná 22 Nová Farma Co se týká sociálně patologických jevů v SVL, jedná se především o krádeže, násilnou trestnou činnost, užívání a distribuci drog a gamblerství. V přestupkovém řízení se jedná především o přestupky na úseku občanského soužití a veřejného pořádku. Informace o uskutečněných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin včetně spolupráce s orgány státní správy, samosprávy a s nevládními organizacemi 1. Aktivity SD a pracovní skupiny v 1. pololetí 2014: leden 2014 schůzka se zástupci organizace Český západ o.p.s. v obci Nová Farma. Byly předány informace o plánovaných akcích společnost a domluvena spolupráce s pracovní skupinou pro rok 2014 leden 2014 schůzka s Romy v obci Rotava, kde se hovořilo s Romy z Křesťanského sdružení Sintů a Romů. Zde byla představena činnost Romů ve sdružení a byly řešeny aktuální problémy Romů ve spolupráci s p. Kováčem z Romského sdružení ROMA K. Vary, dále byla ze strany Policie ČR nabídnuta spolupráce především v preventivní činnosti utvoření společného minitýmu s Asistenty prevence kriminality (APK) z MP Sokolov, v rámci čehož byly uskutečněny pravidelné schůzky s asistenty, kde se řešily aktuální problémy v lokalitě a dále byly realizovány společné hlídky. účast na akci I naše děti mají talent pořádanou organizací Člověk v tísni ve spolupráci s romskými rodiči mimo jiné se zde řešily problémy romských dětí ve školách pracovní schůzky v měsíci lednu 2014 a březnu 2014v Romském sdružení Khamoro Chodov pracovní schůzky v měsíci lednu 2014 a dubnu 2014 v romském sdružení Roma pracovní schůzky v měsíci lednu 2014, březnu a květnu 2014 v organizaci Člověk v tísni pracovní schůzka v měsíci dubnu 2014 ve sdružení Světlo Kadaň společně s organizací Člověk v tísni jsme zahájili činnost multifunkčního týmu v městě Nejdku 15/78

realizace setkání organizací a zástupců souvisejících profesí na téma menšiny a prevence kriminality v městě Ostrov ve spolupráci s městem Ostrov spolupořádání benefičního fotbalového utkání Policie ČR x vietnamská komunita v Sokolově květen 2014 zábavné odpoledne po děti ze SVL konané v obci Stružná, okr. K. Vary březen 2014 IMZ menšiny, specialisté po linii extremismu, AKT probíhá výběr policistů do projektu Zavádění policejních specialistů pro práci s romskou menšinou v sociálně vyloučených lokalitách průběžně je prováděno proškolování policistů v jednotlivých OOP v Karlovarském kraji v oblasti menšin 2. Dále byly provedeny následující akce: přednášky v mateřských, základních i středních školách, a to především v sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje pořádání Dětského dne v Sokolově 1x měsíčně bylo uspořádáno interaktivní odpoledne v Dětském klubu Šnek v Kraslicích pro děti ze soc. vyloučené lokality 3. SD je stálým členem Výboru pro menšiny při KVK. Výbor se schází 1x měsíčně zástupci jednotlivých menšinových komunit zde řeší své aktuální problémy a možnosti spolupráce. 4. Zástupci pracovní skupiny se pravidelně účastnili Lokálního partnerství v Sokolově, v Kraslicích a v Novém Sedle. 7. Probíhá finálová příprava projektu Mobidik společně s MP Karlovy Vary Mobilní dětský interaktivní klub pro děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením. 8. Je nadále udržován kontakt s občanskými sdruženími zabývajícími se problematikou menšin, a to: - Khamoro, o.s. - Roma, o.p.s. - Člověk v tísni, o.p.s. - Světlo Kadaň, o.s. - Pomoc v nouzi, o.p.s. - Kotec, o.p.s. - Český západ, o.s. - Křesťanské sdružení Sintů a Romů - Agentura pro sociální začleňování - Útočiště o.p.s. Informace o opatřeních přijatých policií v oblasti menšin za uplynulé období V rámci Karlovarského kraje bylo realizováno bezpečnostní opatření v souvislosti s akcí pravicových extremistů pochodem pod názvem Světlo za Drážďany, který proběhl 15. 2. 2014 v Karlových Varech. Pochodu se účastnili především extremisté ze SRN. 16/78

Informace o plánovaných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin Styčný důstojník zůstává nadále členem Výboru pro národnostní menšiny při Krajském úřadu Karlovarského kraje. Setkávání styčného důstojníka a PS v rámci Lokálního partnerství v Kraslicích a v Novém Sedle, zástupci občanských sdružení a místních samospráv v rámci již navázané vzájemné dohody a spolupráce. nadále bude pracovat multifunkční tým v městě Nejdku je plánované pokračování činnosti minitýmu s APK MP Sokolov nadále se budou provádět besedy a přednášky v různých školských i mimoškolských zařízeních v celém Karlovarském kraji. SD a PS se bude účastnit významných dnů jednotlivých menšinových komunit v Karlovarském kraji bude nadále prováděno proškolování v jednotlivých OOP v KVK kraji v oblasti menšin Významně medializované události, jejich komentář, příklad dobré praxe, pozitivní prezentace V rámci spolupráce s MP Sokolov byl utvořen minitým. Pracovní skupina pro menšiny a Asistenti prevence kriminality se pravidelně setkávali cca 1x za 14 dní, proběhlo několik společných hlídek, kdy se pohybovaly po SVL v Sokolově. Tyto společné hlídky byly pro obě strany velmi přínosné, policista pracovní skupiny pro menšiny ve společné hlídce s romskými APK získal větší znalost a přehled o dané lokalitě, a také přehled o problémech v těchto lokalitách. S pomocí APK jsme monitorovali pohyb obyvatel v jedné ze SVL u vlakového nádraží v Sokolově. APK sami i ve společných hlídkách komunikovali s Romy a snažili se svou činností předcházet protiprávnímu jednání. Dále se společně řešil problém se záškoláctvím romských dětí z těchto lokalit. Další důležitou spoluprací byla pomoc při kulturních a sportovních akcích Romů. Na konci května 2014 byla spolupráce s APK přerušena z důvodu ukončení jejich pracovního poměru. Nyní jsou již APK opětovně k MP Sokolov přijati a plánuje se další společná spolupráce. 17/78

Královéhradecký kraj Kvalifikovaný odhad počtu a struktury menšinových komunit včetně srovnání s předchozím obdobím Dle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se na území Královéhradeckého kraje z celkového počtu 547 916 obyvatel hlásí 5638 osob ke slovenské národnosti, 1260 k polské, 1269 k německé, 337 osob k romské národnosti, 2078 k ukrajinské a 893 k vietnamské. K výrazným migračním změnám či trendům v rámci KŘP-H nedochází. V kraji se již zastavil pokles počet počtu cizinců. V roce 2009 zde bylo hlášeno celkem 15244 cizinců, v roce 2010 celkem 14798 cizinců, v roce 2011 celkem 14 078 cizinců, v roce 2012 celkem 13269 cizinců, v roce 2013 celkem 13441 cizinců a v roce 2014 pak 13370 cizinců (přechodný i trvalý pobyt). Počty cizinců s povoleným pobytem dle okresů: - Hradec Králové 4575 (v roce 2013 4525) - Trutnov 2862 (v roce 2013 2854) - Náchod 2499 (v roce 2013 1937) - Jičín 1996 (v roce 2013 1937) - Rychnov nad Kněžnou 1438 (v roce 2013 1520) Co do počtu jednotlivých národnostních menšin je situace následující - Stát. příslušnost ukrajinská 3752 - Stát. příslušnost vietnamská 1568 - Stát. příslušnost polská 1631 - Stát. příslušnost slovenská 2288 Početní zastoupení obyvatel romské menšiny v Královéhradeckém kraji lze pouze odhadovat na základě informací Policie ČR a terénních pracovníků různých organizací a institucí. Mělo by se jednat o cca 10000 osob, přičemž tento počet je v Královéhradeckém kraji poměrně neměnný. Migrace Romů z jiných krajů či zemí je minimální. Kvalifikovaný odhad počtu a struktury sociálně vyloučených lokalita jejich stručná charakteristika včetně zaznamenaných sociálně patologických jevů ÚO Hradec Králové OOP Hradec Králové 1 - ul. Pražská, Honkova, Zelená, Kydlinovská, OC Atrium a Hl. vlakové nádraží OOP Hradec Králové 2 - ul. Okružní, Skladištní oblast, další romské rodiny jsou různě začleněny v městských zástavbách a nikde netvoří větší celek OOP Hradec Králové 3 - ubytovna Petrof cca 100 osob převážně Romů, ul. Pod Zámečkem cca 50 osob, ubytovna Náhon cca 20 osob OOP Nový Bydžov - U mlýna, Dukelská třída, Jan Žižky, Chudonice, celkem v celém Bydžově cca 320 Romů. Dále Smidary a Skřivany (60 Romů) OOP Třebechovice - ul. Orebická, Masarykovo nám., Pardubická, Černilov, celkem cca 200 Romů OOP Smiřice - ul. Cukrovarská cca 40 Romů 18/78

OOP Chlumec nad Cidlinou v Chlumci n. Cidl. žijí menší skupiny Romů (celkem cca 80), dalšími lokalitami jsou Olešnice, Lužec nad Cidlinou, cca 25 Romů. Struktura lokalit je v podstatě neměnná, pouze v Novém Bydžově v ulici Na Šarlejích bude vybudován zcela nový dům s pečovatelskou službou a ty stávající zbourány. Obecným problémem romské menšiny v rámci ÚO Hradec Králové (cca 2500 osob) je tíživá finanční situace v důsledku nezaměstnanosti a nízké vzdělanosti, s tím související patologické jevy jako je konzumace alkoholu, drog, gamblerství. V současné době začíná být velkým problémem toxikomanie u mladé generace Romů (uživatelé převážně pervitinu). ÚO Jičín OOP Kopidlno - obce Vysoké Veselí, Únětice (někteří Romové se stěhují do Kopidlna), Libáň OOP Hořice - Sylvárův Újezd OOP Jičín Řeheč, Dřevěnice Na Jičínsku se odhadem nachází 500 600 Romů (se shodným údajem pracuje P ČR i Krajský úřad Královéhradeckého kraje, který má informace od jednotlivých dotčených obcí). V rámci ÚO Jičín P ČR řeší spíše majetkovou kriminalitu (zejména krádeže kovů z opuštěných objektů zemědělských družstev a továren a skladů), dále pak přestupky na úseku občanského soužití. ÚO Náchod OOP Broumov - ul. Soukenická, Polákovy domy, Malé náměstí, Na Příkopech, Tyršova OOP Náchod - dům v ul. Anglická, Ruská (Kašparák), sídliště SUN, ul. 1. Máje č. p. 2013, Běloveská 391 (sociálně slabší obecně), ubytovna na Karlově nám. č. p. 88 (Vietnamci, Ukrajinci), ul. Poděbradova (Mongolové). V rámci města Náchod cca 2000 Romů. OOP Hronov - Riegrova 596, Havlíčkova 240, Na Padolí 223, 224, Vysoká Srbská č. p. 55 PS Červený Kostelec - Jiráskova 214, Letná 499, 271, (domy ve vlastnictví MÚ ČK, kde bydlí Romové), Na Strži 126 OOP Police nad Metují: vrchní část ul. 17. listopadu (např. č. p. 310,314, 360), ul. Na Babí 290, Žďárská 234 OOP Jaroměř - celá část Jaroměře - Josefova, v Jaroměři ul. Husova č. 212 OOP Nové Město nad Metují - ubytovna Malecí 581 a azylový dům č. p. 179 ul. 1. Máje Nové Město nad Metují, Černčice č. p. 32 Na Náchodsku je odhadováno cca 5000 Romů. Podíl národnostních menšin na trestné činnosti v rámci ÚO Náchod nijak výrazně nenarůstá. V rámci ÚO Náchod je výrazně kriminalita ovlivněna hranicí s Polskem, dochází zde k majetkové trestné činnosti v podobě vloupání do rekreačních objektů, garáží, kůlen a vozidel. Je zde podezření, že se na této trestné činnosti výrazně podílejí polští státní příslušníci, kteří byli v několika případech zadrženi hlídkami P ČR. 19/78

ÚO Rychnov nad Kněžnou OOP Dobruška - České Meziříčí č. p. 135 (80 Romů), Ledce, Pulický dvůr Dobruška (cca 30 Romů), Králova Lhota (cca 30 Romů) OOP Rychnov nad Kněžnou Pelclovo nábřeží, Slatina nad Zdobnicí OOP Kostelec nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí č. p. 180, Pobytové středisko MVČR pro žadatele o mezinárodní ochranu hlášeno 120 cizinců, Vamberk č. p. 52, Doudleby nad Orlicí č. p. 177 Na Rychnovsku celkem žije přibližně 1100 Romů. Za největší vyloučenou lokalitu lze považovat dům č. p. 135 v Českém Meziříčí, kde počet osob ubytovaných v domě kolísá mezi 50 80 lidmi, podle migrace osob ze Slovenské republiky. Největším problémem této lokality je množství odpadků za domem a nepravidelné odpojování dodávek vody (řešeno společně zainteresovanými institucemi za účasti člena pracovní skupiny). V rámci ÚO Rychnov nad Kněžnou nebyl zaznamenán žádný bezpečnostní problém ani problematika extremismu, P ČR tak řeší spíše drobnější majetkovou kriminalitu. Ve městě Kostelec nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou) je umístěno Pobytové středisko pro žadatele o mezinárodní ochranu, kde je v současné době ubytováno cca 120 cizinců, žadatelů o mezinárodní ochranu. Někteří z opakovaných žadatelů o mezinárodní ochranu (umožňuje jim v ČR zůstat delší dobu vyhnout se tak již pravomocnému rozhodnutí o vyhoštění) mají problémy s alkoholem. Kromě přestupků na úseku majetku a občanského soužití nejsou u žadatelů zaznamenány větší konflikty, v případě potřeby je situace řešena všemi zúčastněnými institucemi a nevládními organizacemi (město, MP, MV ČR, OAMP, Diecézní charita apod.), které o situaci ve městě a středisku jednají pravidelně. ÚO Trutnov OOP Trutnov ulice Náchodská 4, Trutnov Poříčí (probíhá rekonstrukce, která zvýší kapacitu na 16 bytů), penzion Úsvit (30 SVK), ubytovna Horal (cizinci), penzion Zemánek. OOP Žacléř ulice Havířská sociálně slabší obyvatelé. OOP Dvůr Králové nad Labem - ubytovna v ul. Krásnohorské (20 SVK, cizinci), rodiny spíše v soukromých bytech, Hejdukova, Dvůr Králové n. L. Strž. OOP Úpice cca 300 Romů, např. ulice Regnerova, Národní, Dr. A. Hejny (neoficiální údaje hovoří o min. dvojnásobném počtu Romů ve městě). Na Trutnovsku se nachází asi 1200 Romů. V sociálně vyloučených lokalitách, resp. v lokalitách se zvýšeným výskytem romské menšiny v rámci ÚO Trutnov, nebylo v roce 2014 zjištěno zvýšené napětí mezi majoritou a minoritou, ani registrována bezpečnostní rizika. Situace ve městě Úpice se stále projednává a řeší, v rámci jednání P ČR se zástupci samosprávy i dalších institucí bylo konstatováno, že nárůst trestné činnosti není v Úpici nikterak markantní, problémy také nezpůsobují jen Romové, ale i další občané Úpice, na městské ubytovně třeba Romové téměř nebydlí. Město Úpice projednává zvýšený počet přestupků. Dne 25. 6. 2014 byl na jednání zastupitelstva předložen návrh na zřízení kamerového systému (5 bodů) ve městě, přičemž svedení záznamů by bylo na P ČR, OOP Úpice. OOP Úpice má být cca do 2 měsíců posílena o 2 nové policisty. Městu se bohužel nepodařilo zabránit např. prodeji starších bytového domu, kde mají být ubytováni sociálně slabší osoby, zejména z romské komunity. Nepodařilo se rovněž prozatím prosadit zřízení 20/78

Městské policie ve městě, ale je možné, že toto téma bude po komunálních volbách znovu aktuální. Jednotlivých jednání se zástupci města a dalších subjektů se z pracovní skupiny pro menšiny účastní styčný důstojník nebo člen pracovní skupiny. V rámci Trutnovska jsou největším problémem nezaměstnanost, krádeže, toxikomanie, přestupky na úseku občanského soužití, vloupání do vozidel. Informace o uskutečněných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin včetně spolupráce s orgány státní správy, samosprávy a s nevládními organizacemi Většina členů pracovní skupiny se dle potřeby v průběhu 1. pololetí 2014 setkávalo a jednalo s pracovníky státních institucí a neziskových organizací (např. jednání prevence kriminality apod.), které mají za cíl se informovat o aktuální situaci a konkrétních problémech v rámci určité lokality či obce. Tato jednání tedy mají primárně preventivní charakter. P ČR pořádalo a účastnilo se preventivních přednášek na základních školách (okres Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Jičín). Tyto přednášky měli ovšem širší záběr a netýkali se pouze problematiky menšin. Tyto přednášky zajišťuje převážně Oddělení tisku a prevence. Dne 19. 3. 2014 proběhla na radnici v Náchodě schůzka komise prevence kriminality, na které se účastnila tisková mluvčí ÚO Náchod. Prevence v zařízeních s větším počtem menšin: - 14.1. Základní škola Nové Město n/m Ajaxův zápisník - 20.1. Odborné učiliště 17. Listopadu Hradec Králové trestná činnost spojená s návykovými látkami - 6.2. Základní škola Náchod trestní odpovědnost - 19.3. Základní škola Nové Město n/m základy trestní odpovědnosti - 1.4. Dětský domov Lánov všeobecná bezpečnost, protiprávní jednání - 5.6. Odborné učiliště 17. Listopadu Hradec Králové - trestní odpovědnost, trestná činnost mládež - 12.6. Odborné učiliště 17. Listopadu Hradec Králové - trestní odpovědnost, trestná činnost mládež - 25.6. Dětský domov Vrchlabí drogy, šikana - 26.3. a 16.4.2014 - Celodenní kurz komunikace s cizinci pořádaný Charitou a o.s. Slovo 21 účast celkem 16 policistů KŘP-H. Pořádající Charita s o.s. Slovo 21. Za uplynulé čtvrtletí byla mimo jiné uskutečněna různá jednání styčného důstojníka pro menšiny se zástupci vedoucí o.p.s. Romodrom, s pracovníky OAMP MVČR v Kostelci nad Orlicí, s metodičkou pro sociální oblast Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, protidrogovou koordinátorkou Krajského úřadu, vedoucí sociálně-správního odboru města Úpice. Z nevládních organizací, se kterými P ČR spolupracuje, jsou to zejména: - Občanské sdružení Romodrom v Úpici, Kopidlně a Hradci Králové - Integrační centrum pro cizince (Diecézní charita Hradec Králové) - Občanské sdružení Salinger Hradec Králové 21/78

- RIAPS Trutnov (Regionální institut ambulantních psychosociálních služeb) Informace o přijatých opatřeních policií v oblasti menšin v uplynulém období Ke dni 14. 2. 2014 došlo ke změně Rozkazu ředitele KŘP-H č. 99/2010, kterým se jmenuje styčný důstojník a pracovní skupina styčného důstojníka pro menšiny v působnosti Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje. Ke změně došlo na úseku předávání informací od Územních odborů na Odbor služby pořádkové policie. Na základě rozhodnutí ředitele KŘP-H, brig. gen. Mgr. Martina Červíčka byl ve vybraných městech (Broumov, Jaroměř, Úpice) posílen výkon služby P ČR. Ředitel KŘP-H se sám účastnil jednání s představiteli města Úpice a projednal s nimi aktuální situaci ve městě. Policisté integrovaného operačního střediska jsou informováni o aktuálním stavu SVL v kraji a v případě potřeby a rizika zhoršení bezpečnostní situace do místa vysílají další hlídky, např. nově vzniklého krajského útvaru Pohotovostní a eskortní oddělení Odboru služby pořádkové policie (dále jen PEO ). S problematikou byli seznámeni i vedoucí OOP, které mají ve svých okrscích SVL. Přímo v Úpici je zejména o víkendech a nočních plánován zesílený výkon služby o policisty Oddělení služební kynologie, Odboru dopravní policie, Odboru cizinecké policie a Pohotovostního a eskortního oddělení. Více viz bod f) této zprávy. Po jednání styčného důstojníka pro menšiny s Městskou policií Jaroměř byly stanoveny 2 dny kalendářním měsíci, kdy dochází k výplatám sociálních podpor a dávek občanům města Jaroměře Josefova a hrozí tak riziko narušení veřejného pořádku a rušení nočního klidu. Na tyto dny je posílen výkon služby útvaru OOP Jaroměř, PEO i strážníků Městské policie Jaroměř. Situace ve městě je jinak stabilní, je spíše zaznamenán pokles nápadu trestné činnosti. Ze strany styčného důstojníka pro menšiny byla nabídnuta jeho účast a komunitním plánování v Hradci Králové. Protože je ale spolupráce již nastavena s Oddělením tisku a prevence (účast 2 policistů na komunitním plánování), je nadbytečné, aby se na tomtéž podílel další policista. Ve vztahu k nově vzniklému útvaru PEO byla iniciována schůzka styčného důstojníka, vedoucího OSPP npor. Bc. Tichého (člena pracovní skupiny pro menšiny) a vedení Městské policie Hradec Králové. Projednávána byla zejména spolupráce na úseku TOXI a výkonu služby útvaru PEO v lokalitách, kde by mohlo docházet k protiprávnímu jednání i v souvislosti s výskytem romské menšiny, např. u OC Atrium v centru Hradce Králové. U problematiky TOXI došlo ze strany styčného důstojníka k proškolení strážníků Městské policie Hradec Králové. Styčný důstojník v uplynulém pololetí projednával bezpečnostní situaci s veliteli Městských policií ve městech Hradec Králové (26. 2. 2014), Náchod (15. 1. 2014), Trutnov (24. 6. 2014), Jaroměř (18. 2. 2014) a Hořice (16. 6. 2014). Cílem jednání bylo seznámit se s činností strážníků v daném městě, činností Asistentů prevence kriminality (např. Jaroměř) a nastavení spolupráce s útvary P ČR. Informace o plánovaných preventivních aktivitách policie v oblasti menšin - Pravidelná setkání a jednání se zástupci měst a obcí, vedení městských policií a neziskových organizací s cílem se informovat o stavu a navrhnout řešení dle dané situace 22/78

- Pokračovat ve spolupráci s Krajským úřadem na úseku menšin a protidrogové problematiky (vzájemná výměna informací, vhodný výběr projektů v oblasti prevence kriminality) - Činnost pracovní skupiny pro menšiny směřovat na proškolení policistů základních útvarů pořádkové policie, které primárně mají odpovědnost za lokalitu (jednotlivá OOP) - Spolupráce s Oddělením tisku a prevence útvarem Pohotovostní a eskortní oddělení OSPP KŘP-H hlídková a preventivní činnost. Informace k medializovaným událostem souvisejícím s menšinami, příklady dobré praxe a pozitivní prezentace policie v souvislosti s činností na úseku menšin Ze strany P ČR zde již od roku 2012 probíhají jednání a konzultace s představiteli města, které má za cíl za cíl se vzájemně informovat a nalézt řešení stávajícího stavu. Město Úpice zůstává nejvíce rizikovou oblastí i nadále, v nedávné době zde došlo k prodeji jednoho z bytových domů od soukromého majitele osobě, která má vazby na romskou komunitu z Nového Bydžova. Je zde tedy předpoklad, že se některé romské rodiny mohou do Úpice přistěhovat a zhoršit tak náladu mezi veřejností ve městě. Jako jediné město, které má na svém území početnou romskou komunitu bohužel nemá město Úpice Městskou policii, ani kamerový systém. Pořízení kamerového systému (5 kamer) bylo schváleno zastupitelstvem města Úpice dne 25. 6. 2014 a jeho záznamy budou svedeny na dozorčí službu útvaru P ČR OOP Úpice. Nejedná se ovšem o dotační program prevence kriminality, neboť zde nelze realizovat nepřetržitý monitoring výstupů z kamer. Nezisková organizace o.p.s. Romodrom zde ukončila k 1. 3. 2014 svou činnost v prostorách města Úpice a nadále sem pouze z Trutnova dojíždí jejich pracovnice. OOP Úpice má v současnosti 19 policistů, v nejbližší době bude posílen o další 2 policisty. Ve městě je zároveň vykonáván zesílený výkon služby o policisty Oddělení služební kynologie, dopravní policie, Odboru cizinecké policie a PEO. Na základě veřejnoprávní smlouvy je ve městě přítomna v nočních hodinách hlídka Městské policie Trutnov. Město Úpice bohužel rovněž nemůže ovlivnit prodej bytových domů soukromým majitelům, ke kterému došlo např. v uplynulém čtvrtletí, takže v nejbližší době lze očekávat přistěhování dalších obyvatel romské menšiny, což situaci nezlepšuje. Doposud ovšem k přistěhování dalších obyvatel nedošlo a dle některých informací již není mezi Romy o bydlení v Úpici zájem a chtěli by se přestěhovat do jiných měst, např. do Trutnova. 2) Dále došlo k medializaci situace kolem obchodního centra Atrium v Hradci Králové. Dne 10. 3. 2014 vyšel na serveru IDNES článek: 1) Dne 26. června 2014 došlo k vydání článku o situaci v Úpici na serveru IDNES: http://hradec.idnes.cz/problemy-s-neprizpusobivymi-v-upici-na-trutnovsku-fhi-/hradeczpravy.aspx?c=a140623_2076126_hradec-zpravy_pos http://hradec.idnes.cz/petice-kvuli-neprizpusobivym-u-atria-hradec-kralove-pci-/hradeczpravy.aspx?c=a140308_2042847_hradec-zpravy_kvi Na toto téma byla na 20. duben 2014 svolána porada zástupců P ČR, Městské policie Hradec Králové, neziskových organizací (o.s. Salinger), zástupců Magistrátu města Hradce Králové i ředitelky obchodního centra Atrium (centrum Hradce Králové). 23/78

Na jednáních byla projednána stávající situace a navrženy další postupy a možnosti všech zúčastněných subjektů. Kromě drobných krádeží v obchodech uvnitř obchodního centra zde není zaznamenáno P ČR ani Městskou policií žádné zvýšené protiprávní jednání jakýchkoliv osob, jde spíše jen o jakýsi pocit bezpečí pro majoritu (obyvatele města). Právě někteří obyvatelé se k situaci u OC Atrium vyjadřovali v médiích, přičemž došlo k podání nepřesných, zavádějících informací a uvedení údajných trestných činů (např. loupeží), které nebyly P ČR hlášeny či vůbec nebyly spáchány. V okolí OC Atrium a u přilehlého parku u restaurace Šalanda je i přesto nastaven zvýšený výkon služby pro hlídky místě příslušného OOP Hradec Králové 1, hlídek PEO i hlídek strážníků Městské policie. Na základě informací získaných při výše zmíněných jednáních k OC Atrium měli zástupci města Hradce Králové prověřit situaci ohledně přidělování k OC Atrium blízkých velkometrážních městských bytů osobám, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Tento fakt totiž situaci v centru města zhoršuje, osob bez práce tak přibývá a společně se setkávají na blízkém místě, tedy u OC Atrium, jehož okolí je vybaveno lavičkami, kde mohou strávit celý den. Běžný občan nemá žádný zájem setrvávat v městském bytě v centru města za současných vysokých nájmů a v centru Hradce Králové tak ubývá stávajících obyvatel z majority. Pomoc ze strany neziskových organizací je sice nabídnuta, ale nemá z pohledu P ČR velký efekt, u OC Atrium se setkávají celé rodiny romské menšiny od dětí předškolního věku až po seniory a na práci s nimi nemají organizace programy, ani kapacity. Romové sami ani o spolupráci nemají často zájem. S neziskovými organizacemi (o.p.s. Romodrom, o.s. Salinger) i dalšími institucemi (LAXUS, RIAPS) je probírána i problematika TOXI u romské menšiny, neboť na tu je pak navázána další trestná činnost, P ČR se problematice TOXI nejen v této lokalitě věnuje rovněž. V současné době byli na základě projektu Asistent prevence kriminality vybráni 2 zájemci o činnost asistentů prevence kriminality a 1 osoba do projektu Domovník. Tyto osoby mají po provedení školení v červenci zahájit svou činnost v Hradci Králové a svou přítomností v potřebných lokalitách a na ubytovně města přispět k dodržování veřejného pořádku ve městě. 24/78