Vážení klienti a obchodní přátelé, v tomto speciálním vydání bychom Vás rádi seznámili s novinkami, které přináší zásadní novelizace zákona o významné tržní síle. Rádi se s Vámi podělíme o naše postřehy k reálnému dopadu modifi kovaných ustanovení zákona pro Vaši obchodní činnost. Tyto postřehy vychází z našich dosavadních zkušeností s aplikací zákona, jakož i četných diskusí, které se v posledních měsících vedly v odborných kruzích i se zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud byste měli zájem o více informací k tomuto tématu, tj. zejména k praktickým důsledkům novely pro odběratelsko-dodavatelské vztahy, neváhejte se na nás obrátit. Jsme připraveni Vám k danému tématu poskytnout detailnější právní rozbor či konzultace. Užitečné čtení Vám přeje Robert Neruda Partner Nová pravidla pro obchodní řetězce v České republice SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZMĚN Dne 28. ledna 2016 podepsal prezident republiky dlouho očekávanou novelu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití ( Novela ). Novela nabude účinnosti 30. dnem ode dne jejího vyhlášení, tj. 6. 3. 2016. Zákon o významné tržní síle ( ZVTS ) je speciální právní normou, která upravuje vztahy mezi dodavateli potravin a jejich odběrateli (zejména maloobchodními řetězci) a jejímž účelem je zamezení zneužívání případné ekonomické závislosti dodavatelů na odběratelích. Dohledem nad jeho dodržováním je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ( ÚOHS ). ZVTS nabyl účinnosti 1. února 2010, přičemž od samotného začátku byl předmětem zásadních výhrad jak ze strany maloobchodních řetězců, tak značné části odborné veřejnosti. Předmětem kritiky byla jeho nekoncepčnost a nesrozumitelnost. Tu se ÚOHS snažil překonat svou výkladovou praxí, bohužel však bez hmatatelných úspěchů. Novela měla za cíl odstranit hlavní interpretační nejasnosti ZVTS při zachování jeho podstaty a základních principů. Novela se dotýká všech částí zákona, tj. jak hmotněprávních mj. vymezení zneužití významné tržní síly či rozdělení deliktů, tak i procesních postup ÚOHS při výkonu jeho pravomocí. Níže popisujeme některé z těchto změn a doplňujeme i náš první komentář. Nejvýznamnější změny se týkají: Vymezení působnosti zákona Definice pojmů, vč. významné tržní síly Vymezení zneužívajících praktik Náležitosti dodavatelsko-odběratelských smluv VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI ZÁKONA Věcná působnost ZVTS Novela rozšiřuje věcnou působnost ZVTS tak, že nově má jeho úprava dopadat nejen na zneužívání významné tržní síly ve vztahu k nákupu potravin za účelem jeho dalšího prodeje, ale též ve vztahu k poskytování služeb, které s tímto nákupem a prodejem souvisí. Fakticky tak nová právní úprava bude dopadat na všechny vztahy mezi dodavateli a odběrateli, které souvisí s dodáním potravin. Bude tedy nově regulovat např. poskytování marketingových či logistických služeb v souvislosti s nákupem a dalším prodejem potravin. Místní působnost ZVTS Novela rovněž výslovně vymezuje místní působnost ZVTS. Podle novelizovaného 1 odst. 2 ZVTS bude podle ustanovení ZVTS posuzováno i zneužití významné tržní síly, které se uskuteční v cizině, pokud jeho účinky nastanou nebo mohou nastat na území České republiky.
Novela tedy zavádí po vzoru soutěžního práva do aplikace pravidel obsažených v ZVTS pravidlo účinku, podle kterého není rozhodné, kde k jednání došlo, nýbrž zda toto jednání má dopad na území České republiky. V praxi to bude znamenat, že ÚOHS by mohl shledat jako porušení ZVTS jednání mateřských společností, které v zahraničí podle cizího práva uzavřou smlouvu, přičemž předmětem této smlouvy bude mj. úprava nákupu potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky. Zakázaný tak, dle ZVTS, bude i na nadnárodní úrovni dohodnutý zpětný bonus, který by nebyl navázán na množství. Regulaci ZVTS mohou podléhat i specifi cky upravené logistické či marketingové podmínky mezi mateřskými společnostmi. DEFINICE POJMŮ Novela také přímo zakotvila defi nice některých pojmů. Za nejvýznamnější lze považovat defi nice pojmů odběratel, nákupní aliance či potravina. Novela rovněž upravuje samotné vymezení významné tržní síly. Odběratel je nově defi nován jako podnikatel nebo nákupní aliance, pokud nakupují potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímají nebo poskytují služby s nákupem potravin související. Za odběratele se má považovat také ten, kdo takový nákup nebo služby pro jiného odběratele zajišťuje na základě smlouvy příkazního typu. Uvedenou změnou má být zřejmě ošetřeno možné obcházení zákona tím, že odběratel nakupuje potraviny přes zprostředkovatele. Tyto zprostředkovatele ÚOHS, dle dosavadního znění ZVTS, nemohl postihovat (podle důvodové zprávy se ÚOHS s touto praxí v minulosti u odběratelů již setkal). Tržní síla zprostředkovatelů by se posuzovala společně s tržní sílou odběratele, pro kterého je činnost zajišťována. V návaznosti na nově upravenou defi nici pojmu odběratel Novela zavádí také pojem nákupní aliance. Ta je defi nována jako uskupení odběratelů bez ohledu na to, zda má právní osobnost, vzniklé na základě smlouvy nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Nákupní aliancí se tak rozumí jakákoli forma spolupráce odběratelů, a to bez ohledu na to, zda má či nikoli formu právnické osoby. S ohledem na obecnost defi nice máme za to, že ji ÚOHS bude vykládat značně extenzivně. Podle Novely nákupní aliance nesou zodpovědnost ve stejném rozsahu jako odběratelé. Navíc členové aliance ručí za zaplacení pokuty uložené nákupní alianci společně a nerozdílně. Potravinou se rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Defi nice pojmu potravina byla převzata z evropské úpravy (nařízení 178/2002/ES). Z pojmu potravina jsou pak explicitně vyloučeny některé druhy zboží jako krmiva pro zvířata, kosmetické prostředky (ve smyslu směrnice Rady 76/768/EHS), léčivé přípravky (ve smyslu Rady 65/65/EHS a 92/73/EHS) nebo tabák a tabákové výrobky (ve smyslu směrnice Rady 89/622/EHS). Po Novele tak bude zboží, na které se ZVTS vztahuje, přesněji vymezeno. Novela rovněž změnila samotnou defi nici významné tržní síly, a to následovně: Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Nová defi nice tedy zřejmě defi nitivně zavádí absolutní koncept významné tržní síly. Podle tohoto konceptu se má tržní síla posuzovat u konkrétního odběratele bez ohledu na jeho jednotlivé dodavatele. Znamená to tedy, že pokud ÚOHS dospěje k závěru o existenci významné tržní síly u konkrétního odběratele, bude tento podléhat regulaci ZVTS ve vztahu ke všem svým dodavatelům. Zachována zůstává doposavad platná domněnka, že významnou tržní silou disponuje odběratel, jehož obrat na území České republiky dosahuje hodnoty 5 mld. Kč. Nově však Novela blíže specifi kuje, že obrat se počítá za poslední ukončené období v délce 12 měsíců a jen s ohledem na prodej potravin a služeb s tím souvisejících.
V případě, že je odběratel ovládanou osobou, počítá se do uvedené výše obratu i obrat ovládající osoby. V případě nákupních aliancí se zohledňuje obrat všech členů aliance. Koncept významné tržní síly nebude pro příště odvislý od podmínek soustavnosti a podstatného narušení hospodářské soutěže. To znamená, že postižitelné bude každé individuální zneužití významné tržní síly, nejen zneužití soustavné. Nově bude postižitelné také jednání, které sice splní formální znaky zneužití významné tržní síly, ale jeho dopad na soutěž bude toliko nepatrný. V této souvislosti je však třeba poukázat na nově zavedené pravidlo prioritizace (srov. 5 odst. 2), podle kterého ÚOHS odloží nedůvodné případy. Při posuzování důvodnosti by měl ÚOHS vycházet z míry závažnosti posuzovaného jednání, přihlédnout k povaze jednání, způsobu provedení a počtu dotčených subjektů. Jedná se o ustanovení zrcadlící obdobné oprávnění ÚOHS v souvislosti s šetřeními vedenými podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ( ZOHS ). Pokud jde o uplatňování tohoto ustanovení v praxi ZOHS, vydal ÚOHS svá vlastní výkladová pravidla, kterými specifi kuje a konkretizuje jeho aplikovatelnost v praxi. Není zřejmé, zda ÚOHS přijme výkladová pravidla i ve vztahu k prioritizaci podle ZVTS. VYMEZENÍ ZNEUŽÍVAJÍCÍCH PRAKTIK Generální skutková podstata zneužití významné tržní síly zůstává nezměněna. Podle 4 odst. 1 ZVTS je zneužití významné tržní síly zakázáno. Jednotlivá pravidla a skutkové podstaty zneužití významné tržní síly jsou však nově vtěleny přímo do textu ZVTS. Dosavadní přílohy 1 až 6, které byly proslulé svou ubohou kvalitou zpracování, se tak ruší. Nově přijatá pravidla jsou obecnějšího rázu dřívějších přibližně 80 pravidel uvedených v přílohách ZVTS je nyní obsaženo v jedenácti zvláštních skutkových podstatách vyjmenovaných přímo v 4 odst. 2 ZVTS. Za zneužití významné tržní síly tak bude považováno zejména: a) sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, b) sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění; c) uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním zboží nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje; d) sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev; e) sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje; f) sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší než 30 dní od doručení faktury; g) sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy; h) požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění; i) diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu porušení; j) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem nebo jím pověřenou fyzickou osobou nebo právnickou osobou na náklady dodavatele včetně požadování rozborů potravin na náklady dodavatele; nebo k) nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru odběratelem.
Skutkové podstaty zakotvené pod písm. a) až c) konsolidují povinnosti a zákazy odběratelů dříve upravené v příloze 5 (body 1 a 2) ZVTS. Ustanovení jsou však formulována obecněji a obsahují některé neurčité právní pojmy (např. výrazná nerovnováha či nepřiměřená hodnota ). Tato skutečnost může vést ke snížení právní jistoty odběratelů a také k extenzivnímu výkladu zákona ze strany ÚOHS. Podle našeho názoru nejcitelnější dopad pro obchodní činnost bude mít skutková podstata uvedená pod písm. d), týkající se možnosti uplatňování zpětných slev. Vzhledem k tomu, že novelizované znění ZVTS zakazuje (s výjimkou množstevních slev) měnit fakturovanou cenu zpětně, existuje riziko, že zpětné bonusy, které nepředstavují množstevní slevu, bude možno považovat za rozporné s 4 odst. 2 písm. d). Důsledkem této nové skutkové podstaty tak může být zcela zásadní změna nákupní politiky většiny obchodních řetězců v České republice. Ustanovení písm. e) je novelizovanou podobou dřívějšího zákazu inkasovat zalistovací poplatek před vystavením objednávky. Zákaz je však nově obecný a neváže se na okamžik vystavení objednávky, jako tomu bylo doposavad. Pod písm. f) se skrývá již dříve výslovně zakotvená povinnost týkající se maximální délky splatnosti faktur, jejíž porušení bylo i předmětem sankčního rozhodnutí ze strany ÚOHS. Otázkou zůstává, zda se nejedná o nadbytečné ustanovení, jelikož otázku splatnosti faktur nově řeší i jiné právní předpisy, např. občanský zákoník. Podle písm. g) jsou zakázány tzv. vratky. Zákaz byl zakotven již v dřívější úpravě, ovšem byl nově konsolidován do jediného ustanovení a namísto pojmů prokázané vady a reklamace užívá pojmu podstatného porušení smlouvy. Pokud jde o požadování náhrady sankce uložené odběrateli kontrolním orgánem po dodavateli (písm. h), pak za problematický považujeme zejména dodatek bez existence jeho zavinění. Po odběrateli lze totiž jen stěží požadovat, aby přesně vyloučil případy zavinění ze strany dodavatele. Zůstává tedy otázkou, kdo určí, zda zavinění vzniklo na straně dodavatele či na straně odběratele. Fakticky pak toto ustanovení bude zřejmě vykládáno v neprospěch odběratele. Skutková podstata uvedená pod písm. i) je obdobná té, jež zakotvuje ZOHS pro případ zneužití dominantního postavení formou diskriminace. Lze proto předpokládat, že nejproblematičtější z hlediska aplikace tohoto ustanovení bude prokázání rozdílných podmínek při srovnatelném plnění. Shodnost plnění totiž nespočívá pouze na objektivně měřitelných kritériích, jako je počet či váha, ale též např. ve kvalitě. Problematické pak může být posuzování srovnatelnosti plnění při poskytování služeb souvisejících s prodejem potravin. Za jednu z významných změn lze dále považovat úpravu dosavadního znění ZVTS týkajícího se provádění auditů ohledně výroby pod vlastní značkou obchodníka, pokud tento na sebe přejímá odpovědnost výrobce a kontrolu provádí na své vlastní náklady (viz písm. j)). Předmětem tohoto ustanovení je de facto zákaz, aby si odběratel nechával provádět audity či kontroly dodavatele na jeho náklady. Zákaz je přitom formulován obecně a jeho zdůvodnění není věnován prostor ani v důvodové zprávě. Novela tak nově nezakazuje provedení auditu na vlastní náklady odběratele, přesto vyvolává předmětné ustanovení otázky, zda jej nelze považovat za nepřiměřené omezení smluvní volnosti účastníků obchodního vztahu. Skutkovou podstatu uvedenou pod písm. k) považujeme za nadbytečnou. Domníváme se, že dané ustanovení je duplicitní k právní úpravě výkonu státního dozoru podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, která chrání tentýž veřejný zájem. V případě kolize právních úprav tak bude nezbytné zvážit, která z nich má přednost při postihu téhož protiprávního jednání. NÁLEŽITOSTI ODBĚRATELSKO-DODAVATELSKÝCH SMLUV Náležitosti smluv jsou nově upraveny samostatně v novém 3a ZVTS. Z předmětného ustanovení vyplývá, že smlouvy uzavřené odběratelem disponujícím významnou tržní silou a jeho dodavateli musí být sjednány písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat mj.: a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, budeli poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury,
výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k fi nančnímu plnění; b) dobu nebo způsob jejího určení pro dodávku předmětu koupě a určení jejího množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé dodávky předmětu koupě; c) v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení; d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána; a e) způsob postoupení pohledávky, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Nejspornějším ustanovením Novely je zavedení 3 % limitu na poskytování peněžních plnění ze strany dodavatele podle 3a písm. a). Vzhledem k neurčitosti pojmu veškeré peněžní plnění dodavatele není jasné, na která plnění se celkový 3 % limit bude vztahovat. To logicky vzbuzuje nervozitu jak na straně odběratelů, pro které fi nanční plnění ze strany dodavatelů představují významnou část příjmů, tak na straně dodavatelů, kteří mají zájem na propagaci svých výrobků prostřednictvím služeb nabízených odběrateli. Není přitom ani zřejmé, z jakého důvodu byla předmětná 3 % hranice zavedena, tedy proč má vůbec být v právním řádu zakotvena. Nejasnost ustanovení přitom může mít zásadní důsledky, neboť za porušení této povinnosti může být soutěžiteli s významnou tržní silou uložena sankce. V této souvislosti je přinejmenším diskutabilní, zda právní úprava 3 % limitu vyhovuje základním požadavkům vyplývajícím z ústavního pořádku na tzv. kvalitu práva. Jak totiž vyplývá z ustálené rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, každá právní norma, na níž se zakládá zásah orgánu veřejné moci do základních práv, musí být formulována s dostatečnou mírou přesnosti a určitosti, aby svým adresátům umožnila náležitě upravit své chování a s rozumnou mírou pravděpodobnosti předvídat okolnosti, kdy mohou čelit veřejnoprávní sankci. Ukládání případných sankcí za jednání, které bude, podle názoru ÚOHS, rozporné s požadavkem 3 % limitu, může být z ústavního hlediska tedy značně sporné. Konečnou odpověď na tuto otázku však může podat až Ústavní soud v rámci případného přezkumu souladu ZVTS s ústavním pořádkem České republiky. Podle citovaného ustanovení musí smlouva obsahovat mimo jiné (i) výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení a dále pak (ii) výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 %. Ze skutečnosti, že sleva a peněžní plnění představují dva samostatné elementy předmětného ustanovení, by proto, podle našeho názoru, bylo možné dovodit, že sleva představuje něco jiného než peněžní plnění. V tuto chvíli však bohužel nelze jednoznačně předvídat, jakým způsobem bude ÚOHS 3 % limit ve své praxi vykládat. Podstatnou náležitostí písemných smluv má být nově rovněž určení množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé objednávky předmětu koupě (srov. písm. b). Otázkou, která v této souvislosti vyvstává, je, zda za písemné určení jednotlivé objednávky bude ÚOHS považovat elektronickou objednávku odběratele zaslanou dodavateli prostřednictvím jeho elektronického systému, a to i za situace, kdy tyto objednávky nejsou v mnohých případech v praxi ze strany dodavatelů potvrzovány. Další významnou novinkou je zavedení povinnosti podle písm. e) citovaného ustanovení. Podle občanského zákoníku totiž může být pohledávka postoupena bez souhlasu dlužníka. Úmysl zákonodárce je tedy zřejmý, a sice upřít odběrateli možnost zablokovat postoupení pohledávek, které vůči němu má dodavatel. ZÁVĚR Novela s sebou přináší pozitivní i negativní změny. Za největší pozitivum považujeme přesnější vymezení pojmů odběratel a potravina. Bohužel však v daném případě převládají negativa. Předně je sporné zavedení absolutního konceptu tržní síly. V jeho důsledku může být odběratel považován
za odběratele s významnou tržní silou i vůči subjektům, které samy disponují výrazně vyšším fi nančním zázemím a silnější hospodářskou a vyjednávací pozicí. Je otázkou, jakým způsobem se ÚOHS postaví k situaci, kdy se dodavatel bude nacházet v dominantním postavení a jednání mezi ním a jeho odběratelem, tj. obchodním řetězcem s významnou tržní silou, bude naplňovat jak defi niční znaky skutkové podstaty zneužití dominantního postavení ze strany dodavatele, tak i zneužití významné tržní síly odběratele, tj. určitého obchodního řetězce. Máme přitom obavy, že ÚOHS se smíří spíše s deklarací zneužití významné tržní síly, neboť prokázání tohoto deliktu bude po Novele mnohem snadnější, než je tomu u zneužití dominantního postavení. Nebezpečné je rovněž zrušení podmínek soustavnosti a podstatného narušení soutěže. Odstranění těchto garancí může vést k nevhodnému nadužívání ZVTS. To s sebou nese mj. riziko přetížení kapacit ÚOHS, a to např. na úkor vyšetřování protisoutěžního jednání (kartelových dohod a zneužití dominance), které by přitom mělo být prioritou každého soutěžního úřadu. Tato negativa jsou dále prohloubena skutečností, že Novela zavádí relativně velké množství neurčitých právních pojmů (viz např. bez spravedlivého důvodu, výrazná nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran, nepřiměřená hodnota skutečně poskytnutého protiplnění ) a těžko vyložitelných povinností (viz zejména 3 % limit na plnění dodavatele). Tyto pojmy vyplývají z úmyslu zákonodárce odstranit kazuistickou úpravu (týkající se velmi konkrétních typů chování) a nahradit ji pravidly obecnějšími. V tomto případě však dochází ke značnému snížení právní jistoty na obou stranách obchodního vztahu, neboť ani odběratelé, ani dodavatelé nebudou mít jasno, které jednání je ještě v souladu se ZVTS a které nikoli. Skutečný dopad Novely bude možné posoudit až podle toho, jak k aplikaci ZVTS přistoupí ÚOHS. Doufejme, že bude postupovat rozumně. Již dnes lze však předpokládat, že Novela může vést k důsledkům, které zákonodárce nezamýšlel, např. v podobě zásadní změny základních principů nákupní politiky odběratelů. Autoři článku: Robert Neruda Partner Lenka Gachová Senior advokátka Roman Světnický Advokát Právnická fi rma roku v kategorii Právo hospodářské soutěže v České republice (2015) Nejúspěšnější kancelář v ČR a na Slovensku dle počtu nominací a titulů dosavadních ročníků soutěže Klienty nejlépe hodnocená právnická fi rma v České republice (2010, 2013, 2015) Právnická fi rma roku v České republice (2011, 2012, 2014, 2015) 1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009 2013)
Náš tým 180 právníků 500 spolupracovníků Naši klienti 1000 klientů 70 největších světových společností z Fortune 500 50 společností z Czech Top 100 7 společností z Czech Top 10 Mezinárodní spolupráce Právní poradenství ve více než 60 zemích světa ve 12 světových jazycích až 70 % případů zahrnuje mezinárodní prvek PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Florentinum, recepce A Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1 Nové Město Česká republika Tel.: +420 255 000 111 Fax: +420 255 000 110 Titanium Business Complex Nové sady 996/25 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421 Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420 Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901 www.havelholasek.cz