Statutární město Brno

KONEČNÁ VERZE ENVIROS, s.r.o. - ČERVEN 2009 Statutární město Brno PROGRAMOVÝ DODATEK K INTEGROVANÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Název publikace Referenční číslo Programový dodatek k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna aktualizace 2009 ECZ8127/c Číslo svazku Verze Konečná verze Datum Červen 2009 Odkaz na soubor Vedení projektu: Ing. Vladimíra Henelová vedoucí projektu Zpracovatelé: ENVIROS, s.r.o. CDV Brno Mgr. Jakub Bucek, Brno Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel Adresa klienta: Statutární město Brno Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna Kounicova 67 601 67 BRNO Kontaktní osoby: Ing. Martin Vaněček vedoucí Odboru životního prostředí p. Stanislav Švehlák Telefon.: 542 174 558 Fax: 542 174 509 E-mail: svehlak.stanislav@brno.cz STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 1

OBSAH 1. ÚVOD 3 1.1 Legislativní požadavky 3 1.2 Obsah Programového dodatku 3 2. ORIENTACE PROGRAMU 5 2.1 Globální cíl a specifické cíle Programu ke zlepšení kvality ovzduší - aktualizace 2009 5 2.2 Cílové/prioritní znečišťující látky Programu 10 2.3 Cílové/prioritní skupiny znečišťovatelů 10 2.4 Prioritní lokality na území města 11 3. PRIORITY A POPIS OPATŘENÍ 12 3.1 Souhrn priorit programu 12 3.2 Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM 10 13 3.3 Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO 2 16 3.4 Priorita 3 Snižování emisí NO x, těkavých organických látek a B(a)P 24 3.5 Priorita 4 Realizace horizontálních opatření ke zlepšení kvality ovzduší 27 4. HODNOCENÍ KONKRÉTNÍCH AKCÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORIT 32 5. FINANČNÍ RÁMEC 33 6. ODHAD NÁKLADŮ 36 7. RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ 38 8. ŘÍZENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 39 8.1 Schválení Programu a odpovědné osoby za jeho realizaci 39 8.2 Řízení programu 39 8.3 Monitorování Programu 39 8.4 Termíny vyhodnocení a aktualizace programu 43 9. AKTUALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU 44 10. PUBLICITA A OSVĚTA 45 11. ZAJIŠTĚNÍ VÝMĚNY DAT 46 12. SEZNAM ZKRATEK 47 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 2

1. ÚVOD 1.1 Legislativní požadavky Povinnost přípravy Programového dodatku k povinně zpracovávaných programům ke zlepšení kvality ovzduší byla kodifikována v zákoně č. 385/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů ( 7, odstavec 8) takto: Součástí programu ke zlepšení kvality ovzduší je programový dodatek. Struktura programového dodatku odpovídá zvláštnímu předpisu (článek 18, odstavec 3 Nařízení Rady (ES) 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech). Krajský a obecní úřad zahrne do programového dodatku pouze vlastní prioritní opatření a projekty nebo opatření a projekty vzešlé z místních programů ke zlepšení kvality ovzduší, které jsou v rámci místního programu určeny jako rozhodující pro kvalitu ovzduší. Programový dodatek k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno není vázán na konkrétní podpůrný program či zdroj financí. Významná část konkrétních akcí, které jsou v návrhu Programového dodatku uvedeny, bude financována ze zdrojů mimo město ze Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu životního prostředí, Operačního programu životní prostředí, Operačního programu podnikání a inovace, apod. Řada konkrétních akcí, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, není navíc primárně zaměřena na zlepšení kvality ovzduší (i když bude snížení imisní zátěže v osídlených oblastech jejich žádoucím vedlejším efektem). Smyslem Programového dodatku je proto stanovit priority z hlediska řízení kvality ovzduší a to způsobem, který umožní jich využít při rozhodování o výběru konkrétních akcí pro financování z dostupných zdrojů veřejného financování, zejména zdrojů Operačního programu životní prostředí. Východiskem pro stanovení priorit byla, na základě doporučení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR, analýza imisní situace v roce 2004 až 2007. Imisní situace a emisní inventura je podrobně provedena v Programu snižování emisí statutárního města Brna aktualizace 2009 a v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna aktualizace 2009. 1.2 Obsah Programového dodatku Metodickým pokynem Odboru ochrany ovzduší byla stanovena osnova a způsob vypracování programového dodatku k Programům ke zlepšení kvality ovzduší. Tato osnova vychází z Požadavky na obsah programového dodatku vyplývají z Nařízení rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a sice z článku 18, odst. 3. Metodický pokyn OOO MŽP stanovuje obsah programového dodatku takto: 1. Orientace A. Globální cíl a specifické cíle B. Priority prioritní znečišťující látky prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 3

prioritní města a obce celkové priority PZKO 2. Priority a popis opatření pro každou celkovou prioritu opatření pro každé opatření podopatření pro každé podopatření konkrétní prioritní akce (akce v prioritních městech a obcích, případně další konkrétní akce) průřezová opatření technická pomoc 3. Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit 4. Finanční rámec indikativní rozdělení možných prostředků mezi priority (jsou-li k dispozici) odhady nákladů na realizaci konkrétních akcí 5. Odhad nákladů 6. Rámec pro financování 7. Řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší 8. Aktualizace Programového dodatku 9. Publicita a osvěta 10. Zajištění výměny dat 11. Přílohy (podkladové materiály) Zpracovaný Programový dodatek k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna je vypracován v souladu s uvedenou osnovou. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 4

2. ORIENTACE PROGRAMU 2.1 Globální cíl a specifické cíle Programu ke zlepšení kvality ovzduší - aktualizace 2009 Globální cíl S ohledem na charakteristiku výchozího stavu, identifikované potřeby města Brna v kvalitě ovzduší a na požadavky legislativy jsou cíle Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší aglomerace Brno stanoveny takto: Globální cíl: Globálním cílem Programu je zajistit na území aglomerace Brno kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu Specifické cíle programu vycházejí z povinností a potřeb města v oblasti ochrany ovzduší, zejména ve vztahu k lokalitám s překročenými imisními limity, případně imisními limity a mezemi tolerance. Opatření, která povedou k dosažení imisních limitů na ochranu zdraví se týkají zejména dopravních intenzit na vybraných komunikacích, emisí z dopravních prostředků a jejich vlivu na kvalitu ovzduší, emisí vybraných spalovacích a technologických zdrojů. Kromě realizace opatření k odstranění již vzniklých problémů je zapotřebí vytvářet podmínky pro udržení kvality ovzduší a ochranu klimatu v ostatních lokalitách a to při současném uspokojování rozvojových potřeb města. To znamená podporovat snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší a emise skleníkových plynů ve stávající zástavbě a aplikovat současně preventivní opatření při realizaci rozvojových záměrů. Snahou je nejen dosažení dobré kvality ovzduší na území města (ve smyslu stávajících právních předpisů), ale také její udržení či zlepšování při současném rozvoji města. Specifické cíle Programu na území aglomerace Brno 1. Imisní zátěž suspendovanými částicemi (prašným aerosolem) velikostní frakce PM 10 je na území statutárního města Brna k roku 2011 snížena pod úroveň imisního limitu 2. Imisní zátěž látkami NO 2 je na území statutárního města Brna k roku 2010 snížena pod úroveň imisního limitu 3. Jsou snižovány emise B(a)P, a dále NO x a VOC (prekurzorů pro tvorbu ozonu) na území statutárního města Brna Zdůvodnění specifických cílů V roce 2003 žilo v oblastech, vyhlášených MŽP za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, cca 180 000 tis. obyvatel. V roce 2004 se počet obyvatel na území OZKO, STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 5

vyhlášených MŽP, snížil na cca 40 000 obyvatel. V roce 2007 byla OZKO vyhlášena na 33% území města s počtem exponovaných obyvatel 170 000. Následující tabulka uvádí rozlohu oblastí, na kterých byly v letech 2002 až 2007 na území statutárního města Brna (aglomerace Brno) vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO): Tabulka 1: Souhrnný přehled o překročení imisních limitů na území aglomerace Brno Aglomerace Brno PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) NO 2 (r IL) Benzen Souhrn překročení IL B(a)P Souhrn překročení CIL 2002-63,9 3,3-63,9 - - 2003-50,8 - - 50,8 - - 2004-10 - - 10 - - 2005 3 96,7 1,7-96,7 78 98,6 2006 2,1 62,9 5,2-62,9 76,8 76,8 2007-31,5 2,6-32,8 11,8 11,8 Zdroj: ČHMÚ Pozn.: IL = imisní limit, CIL = cílový imisní limit Jak ukazuje tabulka, hlavním problémem města Brna je imisní zátěž prašným aerosolem PM 10, kdy je na základě zjištění MMB i ČHMÚ překračován platný imisní limit k roku 2005 pro průměrné denní koncentrace. Narůstá také imisní zatížení oxidem dusičitým (NO 2 ), a to nad úroveň stanovenou jako limitní k roku 2010. Priority programu ke zlepšení kvality ovzduší a programového dodatku tyto skutečnosti respektují a kromě nápravných opatření ke snížení imisní zátěže prašným aerosolem frakce PM 10 (Priorita 1 Programu) navrhuje také opatření ke snížení imisní zátěže oxidem dusičitým NO 2 tak, aby k roku 2010 plnilo město Brno požadavky legislativy u této znečišťující látky (Priorita 2 Programu). Dalším problémem města je překračování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Kromě znečištění ovzduší se zvyšuje na území města také produkce emisí, zejména oxidů dusíku, které jsou závažným problémem celé ČR, která musí k roku 2010 splnit závazný národního emisní strop pro NO x k roku 2010 a další zpřísnění emisních stropů je projednáváno k roku 2020. Nárůst emisí NO x je zřetelný i z následující tabulky a je zapříčiněn z největší míry nárůstem silniční dopravy, zejména průjezdné, na komunikacích aglomerace Brno. Tabulka 2: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1-4, statutární město Brno, t/rok Kategorie Tuhé látky_pm 10 Oxidy dusíku NO x zdroje 2003 2004 2007 2003 2004 2007 REZZO 1 75,45 103,04 72,37 575,81 547,55 435,12 REZZO 2 20,51 6,11 13,11 117,43 157,64 109,29 REZZO 3 71,81 71,81 47,83 341,55 341,55 371,55 REZZO 4* 11,41 12,34 278,49* 3 019,18 4 007,78 4539,43 Celkem 179,18 193,30 411,80* 4 053,97 5 054,52 5 455,39 * emise včetně reemisí Nárůst u PM10 v REZZO 4 je způsoben zahrnutím reemisí do výpočtu emisí z dopravy Tyto emise nejsou zahrnuty v bilancích za rok 2003 a 2004. Primární emise dopravě jsou odhadnuty na cca 14 t/rok. Zdroj: HO Base, ENVIROS emisní bilance statutárního města Brna STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 6

Tabulka 3: Vývoj v emisích základních škodlivin, REZZO 1-4, statutární město Brno, t/rok Kategorie Oxid siřičitý SO 2 VOC zdroje 2003 2004 2007 2003 2004 2007 REZZO 1 125,25 125,25 139,70 53,43 53,43 96,49 REZZO 2 30,67 30,67 16,72 62,53 61,64 79,85 REZZO 3 110,60 110,60 105,43 78,67 78,67 80,44 REZZO 4 0,0184 0,0184 9,78** 0,00 0,00 1167,61* Celkem 266,54 266,54 271,63 194,63 193,75 1 424,39 Pozn.: Data v roce 2004 nebyla pro SO 2 aktualizována *V roce 2003 a 2004 nebyla provedena inventura emisí VOC z REZZO 4, v roce 2007 jsou tyto emise již vypočteny. **Nárůst u SO 2 oproti roku 2004 změna metodiky výpočtu Z uvedené tabulky je zřejmé, že u uvedených škodlivin není (ani tehdy, ohlédnemeli od metodických odlišností při emisní inventuře) vývoj - s výjimkou oxidu siřičitého SO 2 - příznivý. Většina velkých zdrojů znečišťování ovzduší (a všechny teplárenské zdroje v majetku města) je přitom plynofikována. Téměř všechny střední zdroje znečištění REZZO 2 jsou plynofikovány. Rozsáhlá síť parovodního a horkovodního rozvodu dálkového tepla napomáhá zejména v imisně exponovaných částech města (v historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k tvoření inverzí apod.) výrazně omezovat místní emise z nízkoemitujících stacionárních zdrojů znečištění. Vývoj emisí ze zdrojů REZZO 1 je u emisí prachu a oxidů dusíku příznivý a projevují se dopady přijatých opatření, stejně tak vývoj ve zdrojích REZZO 2. Rostou emise REZZO 3, které zahrnují emise ze zástavby na rozvojových plochách (růst v emisích NO x ). Nárůst emisí je způsobován růstem dopravního zatížení města Brna. Tabulka 4: Hodnoty koncentrací znečišťujících látek na měřících stanicích na území města Brna, rok 2008 Název stanice Provoz Měřená škodlivina (není vyčerpávající seznam) SO 2 roční PM 10 36.nejvy šší denní SO 2 4.nejvy šší denní PM 10 roční NO 2 roční NO 2 Hodinová, 19.nejvyš ší Brno - Arboretum MMB 4,86 12,51 27,72 37,05 30,96 104,83 108,85 Benzen B(a)P O3 Brno ul. Lány MMB Brno - Svatoplukova MMB 6,58 10,50 40,22 66,43 47,05 140,02 Brno - Výstaviště 34,87 58,77 37,54 104,25 Brno Zvonařka MMB 5,62 10,56 34,37 60,10 35,60 118,22 92,47 Brno - Masná 33,63 51,00 14,43 1,42 Brno střed ČHMÚ 7,23 34,41 55,29 40,90 109,04 2,66 87,38 Brno - Kroftova ČHMÚ 23,08 39,00 23,77 1,33 Brno Úvoz (Hot 1 Spot) 44,00 71 48,27 119,94 Brno - Tuřany ČHMÚ 4,10 15,55 25,93 44,88 19,97 69,82 119,48 Brno - Soběšice 4,50 17,88 12,36 Brno - Dobrovského ZÚ 23,21 37,00 10,84 Brno - Krasová ZÚ Brno - Húskova ZÚ Zdroj: Přehled stanic, registrovaných v IIS-ISKO, ČHMÚ, 2004, MMB- monitoring kvality ovzduší 1 V názvu stanice se objevuje termín hot-spot, Pod tímto názvem ČHMÚ se rozumí stanice orientovaná výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Jedná se o lokality splňující kritéria umístění odběrových zařízení zaměřených na dopravu dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 7

K překročení imisních limitů dochází na některých stanicích i v roce 2008 a je vyznačeno červeně. Rozmístění stanic imisního monitoringu rozdělených dle typu monitoringu v aglomeraci Brno je uvedeno na následujícím obrázku. Obrázek 1: Rozmístění měřících stanic na území aglomerace Brno Počet monitorovacích lokalit v aglomeraci Brno odpovídá platné legislativě NV č.597/2006 Sb. V aglomeraci Brno se v letech 2002-2008 podílelo na měření kvality ovzduší 14 stanic imisního monitoringu spravovaných 3 institucemi: Magistrát města Brna (lokality na mapě vyznačeny červenou barvou), Český hydrometeorologický ústav (lokality na mapě vyznačeny modrou barvou) a Zdravotní ústav se sídlem v Brně (lokality na mapě vyznačeny fialovou barvou). Aktuální stanice imisního monitoringu včetně popisu lokality a měřících programů je vždy možné nalézt na následujících webových stránkách: http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_2741.html. Monitorovací stanice provozované MMB pracují v nepřetržitém provozu, naměřená data jsou v reálném čase předávána radiovou sítí do centrálního dispečinku OŽP MMB. Údaje imisního monitoringu jsou dostupné na webovských stránkách Magistrátu města Brna, na: www.brno.cz/monitoring/. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 8

Obrázek 2: Modelové pole překročených průměrných denních koncentrací PM 10 k roku 2010 (LV = 50 µg/m 3 ), povinnost plnění imisního limitu k roku 2005 limit je překračován v případě více než 35 překročení (fialová barva) Obrázek 3: Imisní situace 2010 roční koncentrace oxidu dusičitého NO 2, limitní hodnota = 40 µg/m 3, povinnost plnění imisního limitu k roku 2010. Zdroj: J. Bucek STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 9

2.2 Cílové/prioritní znečišťující látky Programu Prioritními škodlivinami Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna aktualizace 2009 jsou tedy i nadále: Emise a imisní koncentrace prašného aerosolu frakce PM 10 ; U těchto částic dochází k překračování limitních průměrných denních koncentrací (včetně četnosti překročení) v roce 2007 na ploše cca 75 km 2 ; Imisní koncentrace NO 2 ; Naměřené hodnoty ročních průměrných koncentrací pro oxid dusičitý přesahují úroveň imisního limitu navýšeného o mez tolerance. Překročení je zjištěno na dopravních měřících stanicích v centru města Brna a dle výsledků rozptylové studie dochází k překračování imisního limitu i na dálnici D1 a jejím křížení s komunikací Vídeňská a dálnicí D2, na Dornychu a Kolišti; Emise NO x : emise této znečišťující látky narostly oproti emisní bilanci v roce 2004 v Brně o 0,5 kt/rok. 83% těchto emisí produkuje v roce 2007 doprava. Vysoké emise z dopravy se podílejí rozhodující měrou na znečištění ovzduší koncentracemi NO 2. Emise VOC, B(a)P: u těchto emisí je žádoucí jejich snižování emise VOC přispívají k plnění emisního stropu na úrovni kraje a jsou prekurzorem pro tvorbu přízemního ozonu, jehož cílový imisní limit je překročen na 100% území města a u imisí B(a)P, jejichž koncentrace v ovzduší překračují cílový imisní limit pro rok 2012 na 11,8% území města. 2.3 Cílové/prioritní skupiny znečišťovatelů Prioritními skupinami Programu jsou: Doprava (infrastruktura i vozový park) Přírodní zdroje primárního prachu Technologické průmyslové zdroje Malé zdroje znečištění (PM 10 a B(a)P), střední zdroje (NO 2 ) U emisí NO x jsou cílovou skupinou: Doprava Spalovací zdroje (včetně těch, které jsou ve zpracovatelském průmyslu a v terciéru) Tato specifikace vychází mj. i z předpokládaného podílu zdrojů znečištění na imisním zatížení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (zjištěného modelovým hodnocením kvality ovzduší): Tabulka 5: Podíl zdrojů na koncentracích znečišťující látky na stanicích s překročenými imisními limity Sektor Průměr denní PM 10 Průměr roční PM 10 Roční NO 2 Doprava 2 92,00 % - 88% 72,78% - 93,8% 88,84% - 75,0% Průmysl včetně výroby tepla a el. energie 2 1,35% - 2,35% 12,20% - 0,39% 3,05% - 11,0 % Zemědělství 2 0,00% - 0,21 % 0,00% 0,00% Obchod a obytné oblasti 2 1,70% - 1,30% 11,80% - 2,10% 8,10% - 14,0 % STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 10

2.4 Prioritní lokality na území města Prioritou jsou obecně veškeré městské části se stavebním úřadem, na jejichž území byly na základě vyhodnocení imisních dat za rok 2004 vyhlášeny Ministerstvem životního prostředí OZKO. Tabulka 6: Počet obyvatel a rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle ČHMÚ Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) NO2 (r IL + MT) B(a)P (CIL) Souhrn překroč ení IL Exponovan ých obyvatel Rozloha překroče ní IL Úřad městské části Brno-Bohunice 99,9-7,8 99,9 15 996 3,0 Úřad městské části Brno-Bosonohy 46,9-0,7 46,9 1 058 3,4 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8-6,9 84,8 2 705 5,3 Úřad městské části Brno-jih 95-38,2 95 7 564 14,3 Úřad městské části Brno-Jundrov 7,7-7,7 7,7 298 0,3 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 2,2-2,2 2,2 296 0,1 Úřad městské části Brno - Komín 0,7-0,7 0,7 51 0,1 Úřad městské části Brno-Královo Pole 7,4 4,1 19 11,5 3 200 1,1 Úřad městské části Brno - Líšeň 5,4-5,4 1 377 0,8 Úřad městské části Brno-Maloměřice a 12,6 2,8 2,8 2,8 12,6 624 1,2 Obřany Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 63-9,7 63 7 114 1,0 Úřad městské části Brno-sever 15,5 7,4 3,5 11,9 19,4 9 060 2,4 Úřad městské části Brno-Slatina 88,7-5,7 88,7 7 610 5,2 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 60-24,2 60 8 478 2,0 Úřad městské části Brno-střed 70,3 13,3 42,1 83,6 63 469 12,2 Úřad městské části Brno-Tuřany 70,6-11,6 70,6 3 327 11,2 Úřad městské části Brno-Vinohrady 50,7 21,3 68,6 50,7 7 478 1,0 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 34,1-43,4 34,1 7 572 1,5 Úřad městské části Brno - Źidenice 97,3 37,4 6,1 97,3 20 023 4,9 Úřad městské části Brno - Chrlice 50,6-50,6 3 732 4,8 Celkem 171 031 75,8 Zdroj: Sdělení MŽP k vymezení OZKO za rok 2007, vlastní výpočty Z výčtu podle exponovaných obyvatel je zřejmé, že prioritními městskými částmi jsou všechny městské části, které jsou vyznačeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, vzhledem k počtu exponovaných obyvatel pak zejména: Brno-Bohunice Brno-střed Brno-Źidenice Brno-sever Brno-Černovice Brno-jih Brno-Slatina Brno-Starý Lískovec Brno-Tuřany STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 11

3. PRIORITY A POPIS OPATŘENÍ 3.1 Souhrn priorit programu V návaznosti na stanovené specifické cíle, cílové škodliviny, lokality a skupiny emitentů, byly stanoveny celkové priority programu. V rámci jednotlivých priorit jsou následně navržena opatření, kterými by mělo být dosaženo specifických cílů. Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM 10 Zdůvodnění: Na území aglomerace Brno jsou od roku 2001 překračovány imisní limity pro prachové částice frakce PM 10 a to jak jejich průměrný 24-hodinový, tak průměrný roční limit. Velikost území, které je zvýšenému imisnímu zatížení vystaveno, se pohybovalo v roce 2007, kdy došlo k překročení pouze denních limitů, okolo 75 km 2 (cca 33 % území statutárního města Brna), počet exponovaných obyvatel se pohyboval v roce 2007 okolo 170 000 obyvatel. Časová naléhavost navrhovaných opatření: krátkodobá (imisní limit pro polétavý prach je v platnosti již od roku 2005, Česká republika požádala o prodloužení do roku 2011). Priorita 1 se vztahuje na městské části, stanovené sdělením Ministerstva životního prostředí, - viz Tabulka 5 uvedená výše). Priorita 2 - Snižování imisní zátěže vlivem NO 2 Zdůvodnění Naměřené hodnoty ročních průměrných koncentrací pro oxid dusičitý přesahují úroveň imisního limitu navýšeného o mez tolerance na třech městských částech. Imisní limit 40 µg/m 3 je překročován na měřících stanicích dopravního charakteru (ve stanicích Brno-Svatoplukova, Brno-střed a Brno-Úvoz). Dle výsledků rozptylové studie dochází k překračování imisního limitu i na dálnici D1 a jejím křížení s komunikací Vídeňská a dálnicí D2. Mez tolerance a imisní limit je překračován na Kolišti. Rozloha postiženého území je odhadována na cca 6 km 2, bohužel se meziročně zvětšuje. Riziko neplnění imisního limitu k roku 2010 je u NO 2 vysoké, ročně stoupá intenzita dopravy na vybraných úsecích komunikační sítě. Opatření v oblasti dopravy musí být plánována dostatečně předem, jejich efekt je pozvolný a dlouhodobý proto se domníváme, že imisní limit k roku 2010 splněn nebude. I ve výhledu je k dosažení imisního limitu zapotřebí vymáhání plnění již v minulosti navržených opatření a realizace nově navrhovaných opatření (zejména směřujících k vymístění části dopravních výkonů z centra města). Časová naléhavost navrhovaných preventivních opatření je krátkodobá (imisní limity vstupují v platnost v roce 2010), u mnohých opatření je realizace spíše středně a dlouhodobá. Priorita 2 se vztahuje zejména na lokality, identifikované modelovým hodnocením kvality ovzduší (viz tabulka 7). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 12

Priorita 3 Snižování emisí NO x, těkavých organických látek a B(a)P Zdůvodnění Emise oxidů dusíku na území města Brna tvoří cca 25% emisí Jihomoravského kraje a tento podíl narůstá. V roce 2007 došlo vlivem intenzit dopravy k nárůstu emisí z dopravy na území města Brna o 20% oproti roku 2003. Emise těkavých organických látek (VOC) se na celkových emisích JM kraje tak významně jako NO x nepodílejí, jsou ale spolu s NO x prekurzory přízemního ozónu, pro který je na 100% území města (aglomerace) Brno překročen cílový imisní limit. U imisí B(a)P došlo v roce 2007 k opětovnému překročení cílového imisního limitu, který má být plněn k roku 2012. Časová naléhavost je v případě emisí oxidů dusíku krátkodobá, u ostatních emisí střednědobá. Priorita č. 3 se vztahuje na celé území města Brna. 3.2 Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM 10 Pro Prioritu 1 jsou navržena opatření směřující ke: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Omezení emisí tuhých znečišťujících látek z dopravy Snížení emisí tuhých znečišťujících látek z komunikací Jsou navržena následující podopatření: Tabulka 7: Seznam podopatření Programového dodatku v Prioritě 1 Priorita Podopatření Termín realizace Vliv na kvalitu ovzduší P1 A17 Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku S +++ P1 A18 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí K ++++ P1 B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských a jiných technologických provozů K ++ P1 B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění S + P1 D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení D ++ P1 E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách K ++ P1 E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí K +++ P1 E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a realizace vegetačních úprav K + P1 E9 Účinná kontrola údržby komunikací K ++++ P1 E11(2009) Zavedení městských standardů v čistotě komunikací K + P1 E12(2009) Uplatnění požadavku na plochy uvnitř zastavěného území K +++ Tabulka 8: Kvalitativní ohodnocení dopadů na kvalitu ovzduší vysvětlivky ++++ velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v celé oblasti Brna +++ velmi pozitivní, výrazné zlepšení se předpokládá v oblastech se zvýšenou zátěží STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 13

++ pozitivní, ve vybraných oblastech je možno předpokládat mírné zlepšení + spíše pozitivní, tj. v některých oblastech zlepšení, v jiných se situace může zhoršit, ale pozitivní vliv převládá 0 neutrální, kvalita ovzduší se nezmění nebo se změní v některých oblastech k lepšímu, v jiných k horšímu A17 Snížení emisí prachových částic ve vozovém parku Podopatření v oblasti vozového parku jsou v kompetenci především Ministerstva dopravy (emise, dovoz vozidel). Tato opatření zahrnují např. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorů. Časová naléhavost: střednědobá Vhodné aktivity: výměna nebo vybavení vozidel MHD DPmB filtry. A18 Snížení prachu na komunikacích a v jejich okolí Komunikace jsou významným zdrojem sekundární prašnosti. Primárně emitované i sekundární suspendované částice sedimentují na zemský povrch a mohou být opakovaně působením vzdušného proudění resuspendovány do ovzduší a tak znovu zvyšovat imisní zátěž. Z tohoto důvodu je vhodné tuhé částice z povrchů odstraňovat. Jedná se především o povrchy komunikací, jejich úklid a údržbu omývání, skrápění apod. Při aplikaci opatření k omezování sekundární prašnosti je třeba prioritně přijmout opatření, která sníží vnášení prachu na komunikace a následně by měla být přijata opatření k jejich čištění (viz nástroje ve vztahu k uživatelům silnic, provozovatelům vozidel, apod.). Časová naléhavost: krátkodobá Vhodné aktivity jsou např. zajistit povinnost kropení při demolici budov a při zpracování stavební suti, závazně stanovit frekvenci čištění komunikací, v období beze srážek, důkladně vyčistit komunikace po zimě, stanovit termín a provést celoplošné čištění, zmapovat a vytvořit evidenci (ve spolupráci s BVaK) možných zdrojů vody pro čištění komunikací, aj. B1 Omezování emisí prachu ze slévárenských provozů Emise prachových částic ze slévárenských provozů a nově i provozu mlékárny Eligo, a. s. se vážným způsobem podílely na znečištění města Brna prachovými částicemi frakce PM 10, zejména v případě denních průměrných koncentrací. Tyto zdroje významně přispívají k imisím prachu jak pro nízkou výšku výduchů. Řešení problému spočívá v technologických záměnách a modernizaci dočišťovacích zařízení. Slévárenská zařízení i Eligo a. s. podléhají regulaci podle IPPC, v podmínkách provozu těchto zdrojů je požadavek na snížení emisí prachových částic uveden. Předmětem podopatření je instalace technologií, které sníží emise prachových částic - obnovou technologií s využitím jak preventivních technik, tak instalací BAT v čištění emisí. Týká se např.: náhradou mokrých zastaralých odlučovačů suchými filtry, instalací biofiltrů. využití odpadního tepla a zrušení uhelného zdroje, apod.. Časová naléhavost: krátkodobá Prioritní konkrétní akce: snížení technologických emisí ze slévárenských provozů a dalších průmyslových provozů na území města Brna - technická opatření. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 14

B2 Podpora plynofikace středních a velkých zdrojů znečištění Na území města Brna ještě existují cca 2 spalovací zdroje, spalující tuhá uhelná paliva. Tyto zdroje budou, pokud to pro ně bude únosné ekonomicky, přebudovány na ekologický způsob vytápění. Časová naléhavost: střednědobá Prioritní akce: spalovací zdroje doposud používající tuhá paliva D1 Podpora přeměny topných systémů na tuhá paliva v domech pro bydlení Podíl zdrojů ve skupině REZZO 3 na imisní zátěži prachem není vysoký a pohybuje se v rozsahu cca 10-15 %. Nicméně i zde určitě existuje potenciál ke snížení emisí a tím i imisí, protože patří mezi tzv. nízkoemitující zdroje s malou výškou komína. K rekonstrukci těchto zdrojů dochází většinou s modernizací domu, změnou majitele, apod. Zejména ve starší zástavbě Brna Střed a Brna Sever (dále pak v Králově Poli a v Židenicích) jsou stále využívána tuhá paliva k vytápění. Časová naléhavost: střednědobá Vhodné projekty tohoto podopatření zahrnují: instalaci nízkoemisích kotlů nižší třídy NO x (všechny MČ na jejichž území jsou vyhlášena OZKO kvůli NO 2 ), plynofikaci nebo napojení na CZT. Uznatelné lokality všechny, na jejichž území je vyhlášeno OZKO kvůli překračování limitů pro PM 10. E1 Omezení erozí na nezpevněných a nezatravněných plochách Snížení prašnosti z nezpevněných a nezatravněných ploch může významně snížit emise pevných částic do ovzduší a jejich usazování na komunikacích. Klasickým příkladem takovéto lokality je lokalita mezi stávajícím nádražím a nově uvažovaným nádražím v okolí komunikací Trnitá a Zvonařka. Pokud by tato lokalita byla urbanisticky a stavebně vyřešena, vedlo by to jednoznačně k poklesu prachového imisního zatížení v lokalitě. Plochy je nezbytné rekultivovat, případně zatravnit (se zohledněním možnosti vzniku pylů), vytvořit parky, a další opatření k regeneraci takových území. Tím se sníží potenciál jak primární, tak i sekundární prašnosti. Časová naléhavost: krátkodobá Vhodné akce: Zalesnění ploch, zatravnění Zpevnění povrchu komunikací E2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí Podopatření je třeba provázat s dalšími, organizačními opatřeními ke snížení emisí primárního prachu např. ve stavebnictví. Do tohoto podopatření patří aktivity jako: zpevňování a čištění povrchů v průmyslových areálech a organizační opatření k údržbě čistoty na hranicích průmyslových areálů. Časová naléhavost: krátkodobá Vhodné akce a projekty: Revitalizace průmyslových areálů Zpevňování povrchů v okolí průmyslových areálů. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 15

E3 Výsadba izolační, rekreační zeleně, parku, výsadba lesa a realizace vegetačních úprav Toto podopatření zahrnuje " výsadbu izolační, rekreační zeleně, parku, výsadbu lesa a realizace vegetačních úprav u komunikací, v zástavbě a u dalších zdrojů prašnosti ". Zeleň výrazně přispívá ke snížení hlučnosti a prašnosti pocházející z dopravy. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu automobilů je třeba eliminovat nepříznivé vlivy dopravy na obyvatele města. Časová naléhavost: krátkodobá Podpora tohoto opatření je doporučena v těch městských částech Brna, které jsou zařazeny mezi OZKO kvůli překročení imisního limitu pro PM 10 (viz Tabulka 6). Podpořena bude výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci. E9 Účinná kontrola údržby komunikací Zákon č. 13/1997 Sb. 19 obecné užívání komunikací stanovuje je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat,. Komunikace, 28 požaduje, aby při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace ten, který znečištění způsobí, nebo může způsobit, je bez průtahů odstranil. Časová naléhavost opatření: krátkodobá E11 Zavedení městských standardů v čistotě komunikací Městské standardy stanovují základní podmínky pro výstavbu. Jsou předpisem pro projektanty, investory a zhotovitele, pro návrh, projekt a realizaci stavby v městě Brně. Obdobně doporučujeme vytvořit standardy pro provádění staveb s důrazem na údržbu komunikací a minimalizaci vzniku prachových částic při provádění prací v těch městských částech, které jsou zařazeny mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Časová naléhavost: krátkodobá E12 Uplatnění požadavku na plochy uvnitř zastavěného území Plochy uvnitř zastavěného území musí být zpevněny nebo zabezpečeny vegetačním krytem. Vegetační kryt by měl být volen a udržován tak, aby nepřispíval k výskytu pylů a dalších alergenů. Uplatnění požadavku by přispělo výrazně ke snížení emisí z nezpevněných ploch na území města. Časová naléhavost: krátkodobá 3.3 Priorita 2 - Snižování imisní zátěže NO 2 Imisní zátěž oxidem dusičitým NO 2 je zcela záležitostí dopravy; její podíl na imisním zatížení je 95%, významnější je pak už jen podíl středních zdrojů znečištění ve výši 4,25%. Proto je tato priorita zaměřena výlučně na tyto dvě skupiny znečišťovatelů a týkají se: Omezování emisí oxidů dusíku a benzenu z dopravy Podporu ekonomicky přijatelné preference CZT Podporu instalaci kotlů vyšší třídy NO x STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 16

Tabulka 9: Seznam opatření Programového dodatku v Prioritě 2 Priorita Opatření Termín realizace Vliv na kvalitu ovzduší P2 A1 Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová vozidla D ++ P2 A2 Operativní kontrola emisních parametrů vozidel K + P2 A3 Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem S ++ P2 A4 Omezení automobilové dopravy v centrech měst K +++ P2 A5 Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města K 0 P2 A6 Obnova vozového parku D ++ P2 A7 Ekologizace MHD D ++ P2 A9 Regulace parkování systémy park and ride S + P2 A10 Bike and Ride S + P2 A11 Výstavba cyklotras S +++ P2 A12 Další rozvoj integrované dopravy D +++ P2 A14 Preference vozidel MHD v provozu S ++ P2 A19(2009) Výstavba nových komunikací D ++++ A20(2009) Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním P2 (optimalizací) počtů přechodů pro chodce S +++ P2 B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT D +++ P2 B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx D + P2 E4 Podpora energetickému řízení D + A1 Uplatňování emisních limitů Evropské unie pro nová vozidla Nová vozidla musí splňovat příslušné limity EURO pro množství emitovaných polutantů: oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxidy dusíku a pevné částice u dieselových vozidel. Konkrétně platí tyto předpisy: pro osobní vozidla se zážehovým a vznětovým motorem EURO 1 od r. 1993, EURO 2 od r. 1996 a EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005. Pro vznětové motory nákladních vozidel a autobusů platí EURO 0 (pro nákladní vozidla od r. 1988 1989), EURO 1od r. 1993, EURO 2 od r. 1996, EURO 3 od r. 2000 a EURO 4 od r. 2005 a EURO 5 od r. 2008. Opatření plně funguje a přispívá k tomu, že se produkce emisí nezvyšuje tak rychle jako dopravní objemy a výkony. Časová náročnost opatření: dlouhodobá A2 Kontrola emisních parametrů vozidel Na emisní situaci v dopravě se nepříznivě projevuje absence namátkových kontrol emisí vozidel přímo na silnicích. Vozidla jsou kontrolovány pouze 1-krát za 2 roky na stanicích technické kontroly přičemž pro žádné vozidlo není problémem osvědčení dostat. Důsledkem je, že se v provozu objevují i vozidla silně znečišťující ovzduší, především nákladní. Doplnění těchto periodických technických prohlídek o kontroly in situ (tj. přímo za provozu) by přispělo ke snížení emisí u těchto vozidel. Úkolem tohoto opatření by mělo být: vytvořit systém emisních kontrol za provozu, který bude obsahovat určení zodpovědností jednotlivých orgánů státní správy, regionálních a městských samospráv a Policie ČR, systém pokut a sankcí za překročení limitů a metodiky jak měření technicky zajistit. Časová naléhavost opatření: krátkodobá STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 17

A3 Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem a dodatečných technických opatření u vozidel je vytvářena Ministerstvem dopravy, které každoročně vypisuje Program úspor energie a využití alternativních paliv v rezortu dopravy (v rámci Národního programu hospodárného nakládání energií a jeho Státního programu) a je možno požádat o dotace, které mohou finančně alespoň částečně pokrýt přestavbu stávajících vozidel na ekologičtější paliva, nákupy ekologických vozidel veřejné dopravy, apod. Alternativním pohonem je myšlen zemní plyn, bionafta, elektřina. Časová naléhavost: střednědobá A4 Omezení automobilové dopravy v centrech měst Toto podopatření zahrnuje zejména: zákaz vjezdů těžkých nákladních vozidel do zóny centra města z 1. okruhu. Centrum je v tomto případě definováno jako oblast uvnitř malého městského okruhu (MMO). Zajištění zásobování centra pouze lehkými vozidly. Dále do tohoto opatření spadají tzv. zádržné systémy, jejichž vybudování bylo plánováno odborem dopravy MMB. Zádržné systémy - výsuvné sloupky na komunikacích jsou v provozu od r. 2008 Placené vjezdy do vybraných částí města (mýto) - Zavedení poplatků za vjezd do centra z prvního městského okruhu. Cílem opatření je snížení atraktivnosti IAD, zejména pro pravidelné cesty. Časová naléhavost: krátkodobá A5 Zavedení zón snížené rychlosti ve vybraných částech města Opatření probíhá na vybraných komunikacích a spočívá v zúžení silnice, v instalaci ostrůvků apod. Kladný vliv na kvalitu ovzduší má jen tehdy, nezpůsobuje-li kongesce a přílišné zpomalení dopravy. Časová naléhavost: krátkodobá A6 Obnova vozového parku Toto podopatření se týká cílené obnovy vozidel v organizacích řízených městem. Tato opatření zahrnují např. filtry k zachycování emisí ze spalovacích motorů. Obnova vozového parku probíhá nezávisle na aktivitách MMB, avšak MMB může přispívat k jeho naplnění např.: výběrem dodavatelů s moderním vozovým parkem obnovou vozového parku v organizacích zřízených městem nebo s majetkovou účastí města, Brněnské komunikace, Lesy města Brna, SAKO a.s., Brněnské vodovody a kanalizace, apod. Časová naléhavost: dlouhodobá A7 Ekologizace MHD snížení emisí u autobusů MHD Trendům přechodu cestujících k individuální dopravě je potřebné čelit zatraktivněním veřejné dopravy. Významnou roli v tom hraje atraktivnost vozidla. Nákup nových vozidel a modernizace stávajících vozidel musí respektovat prvky STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 18

zvyšující atraktivnost vozidla jak pro cestující tak i pro obslužný personál. Základem je finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku. Důraz by měl být kladen na co možná nejširší využití elektrické trakce v MHD (tramvaje, trolejbusy) a zatraktivnění veřejné dopravy v rámci obměny vozového parku DPmB - realizovat nákupy bezbariérových vozidel (pro matky s kočárky a vozíčkáře) a autobusů na alternativní paliva (zejména CNG). Předmětem podopatření je zvýšené tempo obměny vozového parku za nová vozidla, včetně nákupu dalších nových vozidel na CNG. V Brně by mělo jezdit alespoň 14 autobusů na CNG, aby plnící stanice byla ekonomicky rentabilní. Časová naléhavost: dlouhodobá Prioritní akce: DPMB plánuje pořízení 105 autobusů s pohonem na CNG, za období 5 let (obměna cca 20 autobusů ročně). Plynofikována by měla být celá vozovna Medlánky. V současné době (květen 2006) je v Brně 5 autobusů na CNG od různých výrobců ve zkušebním provozu. V roce 2006 proběhl zkušební provoz autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) celkem od 5 výrobců: SOR BN 12 (4-6/2006), TEDOM KRONOS 123G (5-6/2006), -SOLARIS URBINO 15 CNG (6-7/2006), - MERCEDES-BENZ CITARO CNG (7/2006) a CITELIS 12M CNG (7-8/2006). Průměrná spotřeba autobusů v testu byla 58,08 m3/100 km, což představovalo úsporu cca 5,- Kč na km, při nulové spotřební dani. Pořadí výrobců v testu nebylo zveřejněno a nebylo dosud rozhodnuto o nákupu vozidel. Vhodné akce: nákupy nových nízkoemisních vozidel DPmB nákupy vozidel na alternativní pohon - DPmB zřízení plnících stanic na alternativní paliva - DPmB obměny vozového parku za nová vozidla A9 Regulace parkování, podpora systémů Park and ride Tarify parkování v centrální části města zůstávají již několik let na stejné úrovni (20,-Kč / hod). Město preferuje budování parkovacích domů v centru před záchytnými parkovišti ve vnějších zónách města. Připravuje se veřejná zakázka Strategie parkování ve městě Brně, která by měla zahrnout problematiku P&R Opatření by mělo zvýšit podíl cestujících přepravených MHD na úkor individuální automobilové dopravy a tím přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Doprava by se mohla snížit řádově především na nejvíce zatížených úsecích poblíž centra, tj. MMO, Úvoz, Lidická, Drobného, Zvonařka, Křenová, Příkop, Milady Horákové a Cejl, za předpokladu, že nebudou vybudovány hromadné garáže v centru. Očekávané snížení zátěže lze odhadnout maximálně do 10 % vzhledem k rizikům specifikovaným v bodu 8. Přesněji by se snížení dalo zjistit s pomocí modelování dopravy, při využití speciálních funkcí. Realizace podopatření: Na vybraných přestupních uzlech budou vybudována nebo zvětšena parkoviště se službami pro řidiče (WC, zlevněné jízdné). Dále budou vytipovány plochy v majetku města kde se v současné době neparkuje (nehlídané, řidič na auto nevidí, hrozí zcizení vozidla), provede se jejich oplocení a prostřednictvím městských částí se nabídne podnikatelům jejich pronájem za účelem provozování parkoviště.součástí tohoto opatření by mělo být také zavedení STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 19

krátkodobého stání v centru města (max. 2 hod), výjimky delšího stání budou možné pouze na povolení Odboru dopravy MMB. Soubor akcí, nezbytných k realizaci podopatření: Zvýšit poplatky za parkování uvnitř MMO Zavést poplatky za parkování mezi MMO a 2. městským okruhem ve výši současné sazby parkování v centru. Vytipovat 5 lokalit pro výstavbu záchytných parkovišť tak aby obsloužily hlavní příjezdové komunikace Zvážit zda je skutečně nutné vybudovat podzemní garáže v centru v celém rozsahu a zda by nebylo možné přesunout výstavbu ještě nezapočatých garáží blíže k okrajům města, na lokality které budou vytipovány pro Park and Ride. Vybudovat nová nebo přestavět stávající parkoviště na vytypovaných lokalitách. Zabezpečit přehledné naváděcí dopravní značení (značky parkoviště se symboly P+R. Posílit spoje MHD na vytipovaných lokalitách. Platbu za parkovné promítnou do ceny jízdného. Časová naléhavost: střednědobá A10 Podpora systémů bike and ride Obsahem realizace tohoto opatření je vytipovat cca 20 lokalit pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol, především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. Tímto opatřením by se cyklistická doprava zatraktivnila i pro obyvatele méně fyzicky zdatné (kterých je většina) kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž, k čemuž přispívá i velmi členitý terén Brna. Obyvatelé by tak mohli uskutečnit cestu multimodálně a s vyloučením automobilu. Opatření by tedy mohlo mít na kvalitu ovzduší velmi příznivý vliv. Připravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy, která by dle zadávacích podmínek měla zahrnout i zařízení typu Bike and Ride Návod k realizaci: Vytipovat lokality pro vybudování objektů pro úschovu a parkování kol, především na konečných stanicích MHD, významných přestupních uzlech MHD, kde vedou cyklistické stezky. Přednostně by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. Vypracovat projektovou dokumentaci a zabezpečit vyrobení a dodávku 2-3 objektů pro pilotní projekty. Na vybrané lokalitě umístit objekt a zajistit jeho provozování příslušným úřadem městské části, rámci užívání veřejného prostranství. Provozování bude zahrnovat zejména údržbu zařízení. Opatření je doporučeno provázat s výstavbou hromadných garáží a parkovacích míst. Časová naléhavost: střednědobá STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 20

A11 Výstavba nových cyklotras V oblasti cyklistické dopravy je cílem vybudovat síť ucelených tras, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních ale především z bydliště na pracoviště. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy a využívat trasování podél stávajících vodních toků. Podrobně je koncepce budování cyklistických stezek popsána v Generelu cyklistické dopravy. Připravuje se aktualizace Generelu cyklistické dopravy. jeden z jejich hlavních cílů je i zahuštění a vzájemné propojení sítě cyklistických stezek. Časová naléhavost: střednědobá A12 Další rozvoj integrované dopravy Od 1.1.2004 funguje v Brně a okolí integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje Brno s okolními regiony. Vzhledem ke krátké době fungování má systém stále řadu nedostatků, které by se měly postupně eliminovat. Při dalším rozvoji brněnské IDS budou brány v úvahu u zejména připomínky a stížnosti cestujících. V roce 2005 proběhla II.fáze zavádění IDS, která do něho zahrnula dalších přibližně 50 obcí. Od poslední aktualizace Programu snižování emisí přibyly do IDS následující regiony: Boskovicko (březen 2007), Vyškovsko východ + Kyjovsko (červen 2008) a Hodonínsko, Břeclavsko a Veselsko (prosinec 2008). Co se týče rozlohy území, přibylo v poslední etapě rozšíření 27 % území kraje a 120 nových obcí v JMK. Dále postupně dochází k budování přestupních terminálů v návaznosti vlak - autobus. Časová naléhavost opatření: dlouhodobá A14 Preference vozidel MHD v provozu Preferování vozidel MHD v provozu má značný vliv na atraktivitu veřejné dopravy i na úspory provozních nákladů. V Brně se vyhrazené pruhy pro vozidla nacházejí pouze v ulici Úvoz mezi Konečného náměstím a Údolní, na ul. Opuštěné mezi Uhelnou a Trnitou a v ulici Křížové. Na vybraných světelně řízených křižovatkách byla zavedena preference všech vozidel MHD (tramvaj, trolejbus, autobus). Vozy MHD jsou vybaveny satelitní navigací GPS a ve spolupráci se SW vybavením centrálního dispečinku DPmB (kontrola dodržování jízdního řádu) samy si nastavují režimy některých světelných křižovatek, takže jimi projíždí bez zastavení nebo je jejich zdržení pouze krátkodobé. Takto jsou již vybaveny např. křižovatky Okružní Tř. gen. Píky, Provazníkova Tř. gen. Píky, výjezd tramvají ze samostatného drážního tělesa na ul. Vídeňskou, křížení tramvaj silnice u ZOO (OBI) atd.. Na dalších křižovatkách je preference vozidel MHD zřizována při rekonstrukci světelné signalizace nebo při jejich celkových rekonstrukcích. Doporučuje se rozšířit preferenci vozidel MHD na světelných křižovatkách, vyčlenění vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy na komunikacích s vysokým provozem vozidel MHD. Celkem 59 řízených křižovatek ve městě je napojeno na Řídící a informační systém (RIS), z čehož je 43 křižovatek s preferencí a na zbylých 16 probíhá monitoring. Časová naléhavost: krátkodobá Vhodné akce: Vybavení křižovatek, vyčlenění a úprava vyhrazených pruhů pro autobusy a trolejbusy MHD STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 21

A19 Výstavba nových komunikací V roce 2007 byla dokončena mimoúrovňová křižovatka MÚK Hlinky - Bauerova, která přispěla k větší plynulosti provozu v této lokalitě. Dále byla zahájena a v současnosti probíhá výstavba tunelů VMO Dobrovského, která by měla být hotova do roku 2011. Postupná výstavba VMO by měla odklonit část dopravy z městského centra. Dále je plánována přestavba železničního uzlu, která dosud zahájena nebyla. Účinnost tohoto opatření je podmíněna a kvalitní a rychlou veřejnou dopravou spojující nádraží v přesunuté poloze s okolím - v tomto smyslu má mimořádný význam plánovaný severojižní kolejový diametr (SJTD), s částečným zahloubením trasy do podzemí v centrální části města. V přípravě jsou 3 obchvaty: Nejdelší ze tří obchvatů obepne Tuřany. Obchvat má mít délku dva a půl kilometru a být dokončen v roce 2010. Obchvat Žebětína odvede z centra městské části auta projíždějící Žebětínem mezi Kohoutovicemi a Bystrcí. Třetí plánovaný obchvat bude vybudován ve Slatině. B3 Podpora ekonomicky přijatelné preference CZT Prioritní využití tepla ze zdrojů CZT spolu s uplatněním obnovitelných zdrojů energie (nespalovací procesy) prosazuje město Brno na základě realizované Územní energetické koncepce. Preference CZT je zakotvena zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, který ve svém 3 odst. 8 uvádí: (8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Obdobné požadavky vyplývají z evropského zákona o energetické účinnosti v budovách, jehož ustanovení se promítnou s největší pravděpodobností v novele zákona o hospodaření energií. Mateřská směrnice EU (Směrnice 2002/91/EC Evropského parlamentu a Rady ze 16.prosince 2002 o energetické účinnosti v budovách) vznikla jako návazný krok na Směrnici Rady 93/76/EC k omezení emisí oxidu uhličitého zvýšením energetické účinnosti. Tato směrnice zavazuje evropské státy nastavit minimální požadavky na energetickou náročnost budov, výpočetní postupy, které zajistí trvalé prosazování energetické náročnosti v budovách, a certifikaci budov. Členské státy mají také vyvíjet programy v oblasti úspor energie v budovách a podávat zprávy EU. Směrnice také stanoví, že u nových a rekonstruovaných budov s celkovou užitkovou plochou větší než 1000 m 2 mají členské státy EU zajistit, že je zvážena (a je na ni brán ohled před započetím výstavby) dostupnost z hlediska technického, životního prostředí a ekonomického alternativních systémů jako jsou: decentralizovaný systém dodávky energie založený na obnovitelné energii, dálkové nebo společně vytápění nebo chlazení, jestliže je k dispozici tepelná čerpadla, za určitých podmínek kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET). STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 22

Doporučujeme se touto problematikou zabývat jak v případě povolování zdrojů, tak v procesech územního a stavebního řízení. Zejména v imisně exponovaných částech města historickém jádru, v okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, v oblastech se sklony k inverzím apod. doporučujeme preferovat v rámci povolování ekologicky šetrné zdroje energie (zejména CZT, elektrická energie, solární energie). Je třeba upozornit na rizika při prosazování tohoto opatření - cena tepla z CZT je v současné době v porovnání s alternativními možnostmi ve vytápění (zemní plyn) vysoká. Město jako majitel soustavy CZT by mělo zabezpečit informovanost obyvatel o příčinách ceny tepla, průhlednou a transparentní cenotvorbu a vyvinout úsilí ke zlepšení konkurenceschopnosti ceny tepla pro vytápění. A20(2009) Zlepšení plynulosti dopravy nezvyšováním počtů přechodů pro chodce Předmětem opatření je optimalizace přechodů pro chodce tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zhoršování plynulosti dopravy. Město identifikuje vhodné přechody a postupně provede optimalizaci počtu a umístění přechodů. Časová naléhavost opatření: krátkodobá B4 Podpora instalaci kotlů vyšší třídy NOx Kotle vyšší třídy NO x (5. tř.), splňující požadavky na propůjčení certifikátu Ekologicky šetrný výrobek jsou v imisně exponovaných oblastech vyžadovány ze strany MMB vzhledem k vlivu středních a malých zdrojů znečištění na kvalitu ovzduší. Kotle 5. třídy mají mezní koncentraci NO x 70 mg/kwh, což přináší výrazné snížení emisí NO x oproti běžným kotlům. Požadavky jsou uplatňovány zejména na zvlášť dopravně zatížených komunikacích a v Městské památkové rezervaci, tj. ve středu města. Oprávněnost požadavku vyplývá z nezbytnosti dosahovat na území města Brna požadované kvality ovzduší, a tedy požadovaných koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Město Brno je stejně jako hl.m. Praha aglomerací se zpřísněnými požadavky na sledování a posuzování kvality ovzduší. Na jeho území je třeba uplatňovat jak nápravná tak preventivní opatření ke zlepšení a k udržení kvality ovzduší. Časová naléhavost opatření: krátkodobá Vhodné akce: V průběhu stavebního povolení jsou požadovány Odborem ochrany ŽP Magistrátu města Brna přísnější podmínky na provoz malých a středních zdrojů znečištění v emisích NO x vzhledem k nezbytnosti vytvářet podmínky pro dosažení imisních limitů. E4 Podpora energetickému řízení Energetické audity, realizované v objektech v majetku města, doporučily v objektech, budovách a provozech zřizovaných Magistrátem města Brna (včetně veřejného osvětlení) realizaci energeticky úsporných opatření. Realizace těchto opatření přispěje k úspoře výdajů na provoz dotčených zařízení případně umožní prostředky věnovat na vlastní účel provozovaného zařízení nebo na splátky investice. Realizovaná opatření a jejich přínosy je nutné sledovat a vyhodnocovat. Úkolem podopatření je propagovat a rozšiřovat výsledky existujícího energetické řízení v oblasti správy majetku města Brna (sektor školství), rozšiřovat počet objektů, podléhajících energetickému sledování a vyhodnocování vyhodnocovat STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO 23