Digitální video, střih a využití při prezentaci informací

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií Digitální video, střih a využití při prezentaci informací Bakalářská práce Autor: Jiří Fanc Informační technologie, MPIS Vedoucí práce: Doc. Ing. Stanislav Horný, CSc. Praha Březen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 31. března 2009 Jiří Fanc

Poděkování: Tímto bych rád poděkoval panu doc. Ing. Stanislavu Hornému, CSc. za cenné rady, připomínky a dohled nad touto bakalářskou prací. Panu Ing. Miloslavu Čemusovi za odbornou konzultaci v České televizi a celé své rodině za podporu při psaní této práce.

Anotace: Tato bakalářská práce podává přehled o základních termínech nutných pro pochopení problematiky digitálního videa. Analyzuje bezztrátovou a ztrátovou kompresi, současné využívané kodeky či další technické a programové vybavení pro záznam, editaci a přehrávání videa. Práce obsahuje praktickou část, kdy je rozebrána editace videa pomocí nástroje Ulead Video Studio 11 Plus. Dále poskytuje přehled možností prezentace a podává závěrečná doporučení pro odbornou i laickou veřejnost, která by se digitálním videem chtěla blíže zabývat. Anotation: This bachelor thesis gives an overview of the basic terms necessary for understanding of digital video. It analyzes the lossless and lossy compression, currently used codecs and other software and hardware for recording, editing and video playback. The work includes a practical part where the reader editing video using Ulead Video Studio 11 Plus. It provides an overview of options and presentation of final recommendations submitted by experts and the general public, which is more like digital video address.

Obsah: Úvod...7 1. Úvod do problematiky...8 1.1. Analog vs.,,digitál... 8 1.2. Základní terminologie... 8 1.3. Komprese... 11 1.3.1. Komprese videa... 12 1.3.1.1. Bezztrátové kodeky... 12 1.3.1.2. Ztrátové kodeky... 13 1.3.2. Komprese audia... 15 1.3.2.1. Bezztrátové kodeky... 15 1.3.2.2. Ztrátové kodeky... 16 1.4. Kontejnery... 18 2. Technické vybavení...21 2.1. Digitální videokamery... 21 2.1.1. Uživatelské dělení... 21 2.1.2. Dělení podle typu... 21 2.2. Hardware pro editaci videa... 23 2.2.1. Lineární a nelineární video editační systémy (střižny)... 24 2.2.2. On-line a off-line střižny... 25 2.3. Hardware pro přehrávání a nahrávání videa... 25 2.3.1. Digitální vysílání... 26 2.3.2. Digitální televizory, monitory, přehrávače a rekordéry... 26 3. Programové vybavení...30 3.1. Amatérské programy pro editaci... 30 3.1.1. Windows Movie Maker... 30 3.1.2. Ulead Video Studio 11 Plus... 31 3.2. Poloprofesionální programy pro editaci... 33 3.2.1. Adobe Premiere Pro CS4... 33 3.3. Profesionální programy pro editaci... 35 3.3.1. Avid... 35 3.4. Ostatní programy... 37 4. Tvorba digitálního videa...39 4.1. Příprava a zamyšlení... 39 4.2. Zachytávání videa a využití již uložených souborů... 39 4.3. Úprava objektů a tvorba požadovaného videa... 40 4.3.1. Časová osa a vkládání objektů... 40 4.3.2. Přidávání efektů a jiné úpravy... 41 4.3.3. Tipy při úpravách... 42 5

4.4. Export v Ulead Studio 11 Plus... 42 4.4.1. Export videa pomocí přednastavených formátů... 43 4.4.2. Export videa ve vlastním formátu... 44 4.4.2.1. MPEG... 44 4.4.2.2. AVI... 44 4.4.2.3. Ostatní... 44 4.4.3. Export zvukové stopy... 45 4.4.4. Vytvoření disku... 46 5. Využití při prezentaci...48 5.1. Internetová prezentace... 49 5.1.1. Co je streaming... 49 5.1.2. Jak vytvořené video prezentovat... 50 5.1.2.1. YouTube.com... 50 5.1.2.1.1. Umístění videa na YouTube.com... 50 5.1.2.1.2. Video z YouTube pomocí obdrženého kódu... 51 5.1.3. Další možnosti vkládání videa na web... 52 5.1.3.1. Přehrání pomocí JW-FLV Playeru... 52 6. Doporučení pro cílové skupiny...53 6.1. Domácí amatérská tvorba... 53 6.2. Poloprofesionální tvorba... 53 6.3. Profesionální tvorba... 54 Závěr...55 Seznam použité literatury...56 Seznam obrázků...59 6

Úvod Žijeme v období velkého technického rozvoje a stále častěji můžeme slýchat slova jako digitalizace, digitální apod. Co si však můžeme představit pod pojmem digitální video? Může to být film na digitálním nosiči, popřípadě legálně pořízený stažením z internetu, různé upoutávky (trailery) na akce či na budoucí novinky filmových pláten, on-line či offline internetové vysílání oblíbené televize nebo domácí videa pořízená u nás i ve světě. Vše můžeme sledovat například pomocí televizí, internetových prohlížečů nebo díky neustále se rozvíjejícím mobilním technologiím. Digitální video přineslo rovněž velký rozmach reklamních prvků, kdy k nám z každé strany proudí toky informací z velkoplošných obrazovek a projektorů ve veřejné dopravě, při procházkách městem a při dalších aktivitách. Tím se stalo digitální video téměř nedílnou součástí našeho života a je schopno usměrňovat naše myšlenky, i když si můžeme myslet, že tomu tak není. Digitalizace a vývoj technického pokroku přispěl k tomu, že zpracování a tvorba digitálního videa již není záležitostí pouze úzké skupiny lidí s velmi drahou technikou a výbornými znalostmi z oboru. Díky přechodu z analogové na digitální technologie tak můžeme mít i my doma svoji malou střižnu. Výhodami přechodu na digitální formu jsou zejména cena a funkce, které nám nové technologie poskytují. Málokdo si však uvědomuje, že přechodem z analogu začíná být výsledná kvalita ztrátovější, protože u digitálního videa dochází ke kompresím. Běžný divák však rozdíl příliš nerozezná. Abychom mohli video spatřit takové, jak ho vídáme každý den, je třeba vykonat mnoho činností. Tato práce si klade za cíl analýzu technického a programového vybavení při tvorbě digitálního videa a jeho využití tvůrci z řad laické a odborné veřejnosti s ohledem na požadovanou kvalitu záznamu. 7

1. Úvod do problematiky Digitální video si můžeme představit jako jakoukoli obrazovou informaci, s možným přidružením zvukové stopy (jako doprovodem), zaznamenanou na libovolném datovém nosiči (harddisk, CD, DVD, ). 1.1. Analog vs.,,digitál Oproti analogu, kdy musel být signál digitalizován pomocí speciálních grabovacích karet a při procesu navíc zkomprimován, u digitálního videa se o obojí postará digitální kamera během zaznamenávání. K převodu dat do počítače tak potřebujeme rychlé rozhraní a díky tomu docílíme přenos v poměru až 1:1. Digitální video má také výhodu v mnoha nových funkcích, které se stále vývojem techniky a programového vybavení rozšiřují. Je také cenově dostupnější pro běžné uživatele, kteří by chtěli zkusit práci s videem. 1.2. Základní terminologie Když se řekne pojem digitální video, lze se setkat s mnoha termíny. Tato kapitola shrne ty nejdůležitější, které je třeba znát a uchovat v paměti. Rozlišení Určuje počet obrazových bodů (pixelů), které je zařízení, např. monitor, schopno zobrazit. Většinou je udáváno jako počet sloupců (horizontálně) v poměru k počtu řádků (vertikálně). Sloupcová hodnota je uváděna jako první. V současné době je standardním rozlišením videa v normě PAL (Evropa) 720x576. Standard digitální TV HDTV 1080i však dnes poskytuje rozlišení 1920x1080. Poměr stran (aspect ratio) Poměr stran se většinou udává jako poměrná hodnota ve zlomcích (například 4:3, 16:9) nebo v jiných případech jako číslo (například 1,33; 1,78). Poměrem je myšlen skutečný poměr stran obrazu při přehrávání tj. bez černých pruhů. Snímková frekvence (fps) Snímková frekvence (Frames Per Second) udává počet snímků, které zobrazovací zařízení zobrazí za jednu sekundu. Platí, že čím jsou hodnoty větší, je i obraz kvalitnější. 8

,,Televizní formát PAL má 50 půlsnímků, tedy 25 celých snímků za sekundu (50 Hz). Televizní formát NTSC má 59,94 půlsnímků za sekundu (přesná hodnota je 60 Hz/1,001). 1 Datový tok (birate) Datový tok je obvykle udáván v počtu kilobitů za sekundu (kbps), které se při přehrávání zpracovávají. Opět platí, že čím více kilobitů za sekundu použije kodér pro kódování (obraz i zvuk), tím bude video kvalitnější.,,ale také záleží na použitém kodeku, každý má jiný optimální poměr bitů/pixel (MPEG-4: 0.2-0.5, MPEG-2: 0.3-1). Rozlišujeme CBR - konstantní bitrate a VBR - variabilní bitrate, který se průběžně mění tak, aby se udržovala konstantní kvalita. 2 Kodek Přejato z anglického,,codec. Termín vznikl spojením slov kodér a dekodér. Kodeky používáme ke komprimování a dekódování signálů nebo datových proudů (streamů).,,mezi nejznámější audio kodeky patří Fraunhofer MP3 nebo AC3Filter. Z video kodeků jsou asi nejznámější DivX a XviD. " 3 Kontejner Kontejner je soubor (datového toku), do kterého jsou uloženy proudy multimediálních dat (stop, streamů). Kontejnery se liší podle typu streamů a formátů, které podporují. Nejznámějšími kontejnery jsou AVI, MPEG, VOB, RM apod. Stream (datový tok) Je elementární součástí multimediálního souboru. Může nést informace ve formě videa, zvuku, kapitol nebo titulků. Jeden soubor může obsahovat více streamů stejného typu a může mít různou kvalitu a formát. Splitter Rozděluje kontejner na jednotlivé datové toky (streamy), které následně poskytne příslušným dekodérům. 1 Wikipedie. Snímková frekvence. [online].[cit 10.3.2009]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/snímková_frekvence 2 Jícha, Vladimír. Úvod do digitálního videa. [online].[cit 10.3.2009]. Dostupné z: http://jech.webz.cz/video.php 3 Jícha, Vladimír. Úvod do digitálního videa. [online].[cit 10.3.2009]. Dostupné z: http://jech.webz.cz/video.php 9

Grabování (zachytávání, capturing) Grabování je proces, při kterém se získávají data z externího zdroje a následně jsou uložena do počítače. Rendering V oblasti videa se tímto pojmem rozumí převod obrazového materiálu do podoby, kdy můžeme obraz plynule sledovat. Následuje po střihových úpravách typu efekty, titulky apod. Timecode Časový kód, který slouží k základní orientaci pro editora nebo editační systémy. Je přidáván do zvláštní stopy při zaznamenávání obrazu a zvuku pomocí kamer a kazet vybavených timecodem. Z formátu HH:MM:SS:FF (hodiny:minuty:sekundy:frame) se vždy můžeme dozvědět, kde se právě nacházíme. Timecode slouží také pro vymezení délky záznamu. FireWire (IEEE 1394) Firewire je rozhraní, které se mimo jiné využívá pro komunikaci mezi digitálními kamerami a počítači. Bylo vytvořeno firmou Apple, která jej označila jako IEEE 1394 a pod stejným názvem vznikl i patent. Stejnojmenné konsorcium výrobců, které rovněž vzniklo na popud Applu, kontroluje dodržování standardu a další rozvoj. Výhoda tohoto rozhraní je nejen ve vysoké přenosové rychlosti (modifikovaný standard by měl poskytovat šířku pásma až 3200 MBps), ale rovněž ve své univerzálnosti. Jeho pomocí lze připojit nejen digitální kamery, ale také digitální fotoaparáty, externí disky, skenery a další periférie. Díky podpoře Plug&Play jsou eliminovány problémy se sháněním ovladačů. Další výhodou, například oproti USB, je skutečnost, že přenos dat probíhá nezávisle na procesoru a tím zbytečně nezatěžuje procesy. Proto se také Firewire hodí i pro propojení spotřební techniky. USB se sice snaží vyrovnat rychlosti přenosu, ale skutečnost, že využívá při přenosech procesor, ho řadí až za Firewire. 10

,,Možnost zapojování periférií do řetězce (až 73 na jeden port) a vysoká přenosová rychlost navíc dovolují jednoduché sestavení externího diskového pole RAID s minimálními pořizovacími náklady. 4 HDMI Obrázek 1 Ukázka konektorů kabelu FireWire 5 High-Definition Multimedia Interface je multimediální rozhraní o vysokém rozlišení. Jeho výhodou je bezztrátový digitální přenos dat. Rozhraním se převádí obrazový signál i zvuk. První verze HDMI zvládaly přenos signálu pro 1920x1080p (WUXGA), HDMI 1.3 umí zvládat i rozlišení 2560x1600 (WQXGA). Nejčastější použití najde například v propojení mezi televizory a DVD přehrávači. 1.3. Komprese Komprese je v digitálním videu velmi důležitým procesem. Vzhledem k velkým kapacitním nárokům nekomprimovaného videa s velkým datovým tokem, kdy kupříkladu minuta záznamu může vysoko převýšit 1 GB, přistupujeme ke kompresi. Software, kterým provádíme kompresi a dekompresi audio a video souborů, nazýváme kodek. Pomocí tohoto nástroje nakonec můžeme za určitého snížení kvality svoje snímky vměstnat na vybrané médium jako CD, DVD a tak dále. Kompresi můžeme dělit na bezztrátovou a ztrátovou. 4 Novák, Jiří. Digitální video 5. [online].[cit 11.3.2009]. Dostupné z: http://grafika.cz/art/dv/dv_5.html 5 Obrázek zachycen z: http://fasteasycomputerrepair.com/images/firewire.jpg 11

Při bezztrátové kompresi nedochází ke ztrátám informací, data jsou přeskupena tak, aby zabrala co nejméně paměti. Vše probíhá při kompresním poměru, nejčastěji 2:1, je možno dosáhnout i vyšších poměrů. V druhém případě (ztrátová komprese) se již informace z výsledku mohou vytratit, aby se dosáhlo větších kompresních poměrů. Můžeme dosáhnout poměru až 30:1, aniž bychom zaznamenali výrazné rozdíly ve výsledku. Kodeky s podporou variabilního datového toku například dokáží v náročnějších scénách videa použít ke kompresi více bitů a při klidnějších scénách bitů méně. Samozřejmě lze dosahovat i větších poměrů, například 200:1, ale ztráta informace je pak zřetelná. 1.3.1. Komprese videa 1.3.1.1. Bezztrátové kodeky HuffYUV Tento kodek je nejznámějším bezztrátovým obrazovým (video) kodekem. Jeho autorem je Ben Rudiak-Gould (kodek uvolněn pod GPL licenci). Komprese pracuje podobně jako u ZIP kompatibilních nástrojů pro archivaci dat. Rychlost při kompresi může i na velmi slabých výpočetních strojích dosáhnout na hodnoty okolo 38 MB za sekundu. Je schopen dosáhnout až 30-40% původní velikosti videa.,,umožňuje komprimovat video ve formátu YUY2 (ve skutečnosti ne YUV, ale YCbCr), RGB a RGBA. 6 HuffYUV se v roce 2002 přestal vyvíjet. Lagarith Bezztrátový kodek Lagarith, jehož autorem je Ben Greenwood (kodek uvolněn pod licencí GPL verze 2), je alternativní větev kodeku HuffYUV. Byl stvořen primárně pro prostředí Windows, ale jeho použití je možné i na systémech Mac OS. Podporuje paralelní zpracování na multiprocesorových systémech a velkou škálu barevných modelů. Problémem může být, že konverze mezi modely mohou způsobit zaokrouhlovací chyby a následnou ztrátu dat. Nesnáze se snaží kodek vykompenzovat podporou barevných modelů jako YUY2, YV12, RGB či RGBA. Jednoznačnou výhodou je také fakt, že kodek každý snímek zakóduje odděleně a každý snímek je tak klíčový. To má pozitivní dopad zejména na spojování a posuny ve videu. 6 Wikipedie. Huffyuv. [online].[cit 11.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/huffyuv 12

FFV1 Obrazový (video) kodek FFV1 vyniká svým vyšším kompresním poměrem a zvládáním více barevných prostorů. Kodek je open-source projektu FFmpeg. LCL,,Jedná se o dva freewarové kodeky (AVIzlib a AVImszh). Pracují s barevnými modely RGB a YUV. 7 1.3.1.2. Ztrátové kodeky DV Je to formát, který se používá k záznamu u digitálních kamer. Využívá hardwarovou DCT kompresi obrazu. Dosahuje rozlišení obrazu 720x576 pixelů, 25 fps (snímků za sekundu) a datový tok má hodnotu 3,6 MB/s. MJPEG (Motion JPEG) Kompresní algoritmus tohoto kodeku se vyznačuje kompresí jednotlivých snímků, díky které je každý snímek komprimovaný zvlášť a je, stejně jako u kodeku Lagarith, jedinečný. To ho předurčuje pro diskové nelineární střihové systémy. Poměr komprese je v případě MJPEG mezi hodnotami 1:6 a 1:16. Kvalitního obrazu dosahují zejména poměry mezi 1:6 a 1:8. Střihové systémy MJPEG jsou vybaveny vlastním čipem, procesor se tak zatěžuje pouze při digitálních efektech typu prolínání či při přidávání titulků. MPEG-1 Tento kodek z dílny Motion Pictures Experts Group byl vytvořen pro práci s videem o rozlišení 352x240, 352x288 nebo 320x240, 25 fps a birate cca 1,5 MBit/s. Ve velké řadě případů používá kodek barevný prostor YCbCr. Je vysoce kompatibilní, využití najde nejen pro VCD, ale je vhodný i pro stream, určený hlavně pro aplikaci na CD média. Neumožňuje variabilní datový tok, nemá podporu prokládaných snímků, nabízí malou kvalitu a pro editaci videa není příliš vhodný. MPEG-2 7 Wikipedie. Video kodek. [online].[cit 11.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/video_kodek 13

Na rozdíl od svého předchůdce podporuje prokládání snímků, přichází také s větším rozlišením (720x576 možno libovolně měnit) a možností variabilního datového toku, což lze využít při velmi rychlých nebo naopak při pomalých scénách. Obdobně jako MPEG-1 není vhodný pro editaci. Při nízkém datovém toku se kvalita ztrácí stejně jako u MPEG-1 a navíc je procesor zatížen více. Při přehrávání je MPEG-2 celkově náročnější na procesy. Jeho využití je nejčastější na nosičích DVD a SVCD. MPEG-3 Třetí verze MPEG měla řešit problematiku nástupu HDTV, avšak jeho vývoj byl zastaven a místo toho byl využit MPEG-2. MPEG-4 MPEG-4 není přesnou definicí komprese a komprimačních algoritmů, ale představuje množinu vlastností a parametrů, jež musí kompresor splnit, aby mohl být označen jako MPEG-4 kompatibilní. Kodeky, které výše zmiňované využívají, jsou například DivX, XviD, Nero Digital a další. DivX Tento kodek je kompatibilní s MPEG-4 a je nesmírně populární zejména pro vysokou kvalitu obrazu při nízkém datovém toku. Jeho oblíbenost je z velké míry dána tím, že je kodek často používán pro ilegální kopírování filmů. Celovečerní filmy v dobré kvalitě na CD pro tento kodek totiž nejsou příliš velkým problémem. Nejnovější verze DivX7 nabízí i podporu video komprese H.264 a také kontejner Matroška. XviD V roce 2001, kdy byl uzavřen OpenDivX, se skupina programátorů rozhodla pokračovat a začala na jádru DivX vyvíjet nový kodek s označením XviD. Stejně jako jeho vývojový předchůdce je kompatibilní s MPEG-4. Výhodou XviDu je i velká podpora operačních systémů. QuickTime Za vznikem tohoto kodeku, který podporuje jak PC, tak Macintosh, stojí firma Apple. Do doby, kdy mu nehrozila konkurence v podání MPEG, byl kodek velmi používaný. Dosahuje komprese až 25:1 a je používán zejména pro CD a streamování. K použití je nutno také stáhnout QuickTime přehrávač. 14

RealVideo Kompresní formát RealVideo byl vyvinut firmou RealNetworks v roce 1997. Je podporován mnoha platformami a je společně s RealAudio obsažen v RealMedia. Je vhodný zejména pro streamování. Je obdobou QuickTime. ASF, WMV Obojí jsou kodeky vytvořené společností Microsoft, která tak reagovala na vývoj společností Apple a RealNetworks s formáty QuickTime a RealMedia. První vývojově starší ASF je vhodný hlavně pro streaming a částečně implementuje kompresi již zmiňovaného MPEG-4. Jeho nástupcem je WMV, které proniká i do formátů HD DVD a Blue-Ray. H.261, H.263 H.261 je standard pro videotelefonii a videokonference pomocí ISDN (64, 128 kbit/s). Je schopen regulovat datový tok v závislosti na aktuální propustnosti sítě. H.263 nabízí lepší parametry a při videotelefonii apod. využije větší rozlišení. H.264 Formát H.264, který je novou generací, přichází společně s digitálním vysíláním, HD-DVD a Blue-Ray disky. Je mimořádný pro svoji kompresi a velkou kvalitu obrazu. Klade však velké nároky na systém. Zřejmě ho však čeká velká budoucnost. 1.3.2. Komprese audia 1.3.2.1. Bezztrátové kodeky WavPack WavPack je open source (volně použitelný) bezeztrátový kodek, jehož autorem je David Bryant. Umožňuje hybridní kompresi, což v praxi znamená, že vytvoří soubor s kvalitní kompresí a následně druhý s daty, která byla ztracena. Výsledná komprese se může, v závislosti na vstupu, pohybovat od 30 do 70% původního souboru. WavPack podporuje vícekanálový zvuk. Celkově je zaměřen hlavně na kvalitu, a proto je vhodný pro profesionální využití. Formát mimo jiné podporuje ID3v1 tagy. Nese s sebou příponu *.WM. Existují ale i rychlejší kodeky, jako například FLAC. 15

FLAC Free Lossless Audio Codec neboli FLAC je dalším bezztrátovým kodekem. Je to rychlý kodek, jehož výsledná komprese může být mezi 60-70% původního souboru. Podobá se MP3, ale na rozdíl od něj není ztrátový. TAK Velice rychlý kodek (podobně jako FLAC), který oplývá velmi malou chybovostí. Autorem je Němec Thomas Becker. Kodek, který také podporuje streamování, byl napsán v Pascalu a prozatím je použitelný pouze na platformách Microsoft Windows. 1.3.2.2. Ztrátové kodeky MP3 Zřejmě nejznámější audioformát na světě, který získal velkou popularitu a je velmi rozšířen. Je založen na kompresi MPEG. Karlheinz Brandenburg dokázal vytvořit kodek, který dokáže původní soubor zmenšit až na desetiny původní velikosti, při zachování CD kvality zvuku. Odebírá takové zvukové části, které lidské ucho není schopno vstřebat. Využívá standardu MPEG-1 se třemi vrstvami proto odvozené MP3. WMA Formát je součástí Windows Media a byl původně navržen jako náhrada MP3, za které je Microsoft nucen platit. Jeho kvalita mohla být srovnávána až po vydání deváté verze Windows Media Playeru, kdy se přiblížil těm nejlepším. Nově podporuje i multikanálovou kompresi. Soubory mají koncovky *.ASF či *.WMA. Dolby Digital (AC-3) Původním označením AC-3 rozumíme ztrátovou kompresi od firmy Dolby Laboratories. Stal se následovníkem formátů Dolby Stereo, respektive Dolby Surround. Formát, který byl využíván především v kinech, je již dnes plně začleněn i v domácnostech. Vyskytuje se nejčastěji v konfiguraci 5.1 (šest kanálů 5 plnorozsahových a 1 nízkofrekvenční basový pro subwoofer), ale možností konfigurace je hodně. Po Dolby Digital Surround EX s nástupem HD-DVD přichází i vylepšená verze Plus, která nabízí datový tok až 3 MB/s, což je téměř 5x více než Dolby Digital. Přípony souborů jsou *.AC3. 16

Obrázek 2 Jedno z možných uspořádání Dolby Digital 5.1 8 AAC Následovník MP3, který je také patentován skupinou MPEG, a tudíž není volně šiřitelný. Je to jeden z nejvyspělejších kodeků a zřejmě mu patří budoucnost. Využívá standardu MPEG4 a středních a vyšších biratů. Již v této době je známo několik jeho modifikací FAAC, ACC Plus či ACC enkodér firmy Apple. Vorbis Další projekt, který se měl stát náhradou MP3, tentokrát za ním stála organizace Xiph.org. Nejčastěji je spojován s kontejnerem OGG, proto často nese označení OGG Vorbis. Nabízí vysokou kvalitu při nízkém datovém toku, podporuje vícekanálový zvuk a je také zahrnut v podpoře velké většiny přehrávačů. Speex Speex je volně šiřitelný kodek, který je součástí projektu nadace Xiph.org (OGG), komprimuje lidský hlas. Dokáže dosahovat velkých kompresí za mizivé ztráty srozumitelnosti hlasu. Jeho využití nenalezneme při kompresi telefonních hovorů, nýbrž při VoIP telefonii telefonování přes internet. 8 Obrázek zachycen z : http://shockwave-sound.com/content/img/surround-illustration.gif 17

1.4. Kontejnery AVI (Audio Video Interleave) Tento pravděpodobně nejrozšířenější kontejner pro ukládání videa byl v roce 1992 vytvořen firmou Microsoft přednostně pro platformu Windows. Až na výjimky podporuje, bez větších problémů, většinu kompresí obrazu i zvuku. Je kompatibilní se všemi operačními systémy. Popularitu mu zajišťuje i velká kompatibilita s přehrávacími zařízeními a programy. Soubory mají příponu *.AVI. Do tohoto kontejneru není možné uložit titulky ani jiné informace (kapitoly). Program Stream (PS nebo MPEG-PS),,Vnitřně jde o popis prokládání video a audio toku do jednoho proudu dat. Je to ISO/IEC standard. Na rozdíl od AVI neobsahuje indexovou tabulku, ale je vnitřně synchronizován časově. MPEG Program Stream je specifikován ve standardech MPEG-1 a MPEG-2 Part 1. Používá se v prostředí, kde je zaručena bezchybnost přenosu dat (DVD-Video). Při jeho tvorbě byla hlavním požadavkem jednoduchost pro snadnou implementaci v komerčních zařízeních. Díky tomu je využíván jako hlavní formát pro DVD video. Nevýhodou je, že se příliš nehodí pro editaci videa díky své jednodušší struktuře. Soubory užívají několika přípon, nejčastěji.mpg. 9 Transport Stream (MPEG-TS, M2T) Kontejner je velmi rozšířen zejména v oblasti digitálního vysílání. Je využíván také v AVCHD kamerách a Blu-Ray přehrávačích. Jako formáty obrazu jsou využívány MPEG- 2 a MPEG-4 AVC. Kontejner umí kódovat několik zvukových nebo titulkových stop. Soubory mají většinou koncovky *.TS, *.NTS či *.M2T. Ogg Jedná se o otevřený kontejner od nadace Xiph.org. Formát Ogg může ukládat audio a video v různých formátech, jako například MPEG-4 či MP3, ale obvykle využívá pro zvuk Vorbis, Flac a jiné a pro video kupříkladu kodek Tehora. Setkat se můžeme s koncovkami jako *.OGG, *.OGA či *.OGV. 9 Wikipedia. Multimediální konejner. [online].[cit 12.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/multimediální_kontejner#dal.c5.a1.c3.ad_kontejnery 18

MP4 Kontejner je součástí ISO standartu MPEG-4 a je proto určen prvotně pro MPEG-4 audio (AAC) a video (ASP, AVC). Zvládá však i další MPEG skupiny (MPEG-1 či MPEG- 2). Pro mobilní zařízení (např. mobily či přenosné multimediální přehrávače) je rozšířena 3GPP (3GP, 3GP2), což je modifikace MP4. Ke kompresi obrazu používá MP4 (3GP) formát H.263 a audio je komprimováno pomocí AMR. Matroška Tento poměrně nový multimediální kontejner, jehož název byl odvozen od Matrjošky (vícevrstvé panenky), je vyvíjen od roku 2002. Můžeme se setkat se soubory s koncovkami *.MKV,*.MKA (pouze audio) či *.MKS (pouze titulky). Umožňuje ukládání většiny existujících formátů jako MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4, VC-1, RealMedia, MP3, AC3, DTS, AAC, Vorbis, Flac či WavPack. Matroška se hodně využívá pro HD ripy a proto lze očekávat jeho velkou podporu od přehrávačů. Díky novému Divx7, který Matrošku implementuje, se můžeme v nejbližší době dočkat masivního rozšíření. Advanced Systems Format (ASF) V minulosti označován jako Advanced Streaming Format. Setkáme se v něm se soubory *.ASF, *.WMV nebo *.WMA. Formát není určený k tomu, aby nahradil AVI, ale především pro použití MPEG-4, Windows Media Video a Audio formátů. Cílem je také odstranit nedostatky AVI a jeho hlavní využití je svázáno především se streamováním pro potřeby internetu. Nevýhoda formátu je v jeho uzavřenosti, téměř nelze použít jiné kodeky, než Microsoft povolí. Licenční politika rovněž nedovoluje se soubory pracovat přímo, pouze za použití DirectShow filtrů Microsoftu. QuickTime Kontejner vyvinutý firmou Apple byl vytvořen jako konkurenční prostředek k AVI a pro použití pro vlastní aplikace a zařízení Applu. Setkáme se s příponami * MOV nebo * QT. 19

,,Na dobu svého vzniku to byl velmi dobře promyšlený formát, který pracuje s daty jako s atomy rozdělí je na více nedělitelné části dat. Každý atom má svoji hlavičku s informacemi o typu a uložení dat. Novější verze umožňují vzájemné zanořování atomů. 10 RealMedia,,Formát RealMedia používá příponu.rm. Jeho nasazení je především v internetovém vysílání díky jeho vnitřní struktuře, která také pracuje s objekty. Zajímavostí je možnost pracovat s proměnným tokem a navíc v případě poškození či nedodání některého z objektů, je možné jej jednoduše přeskočit a přehrávat dál. Používá kodeky RealVideo a RealAudio. 11 10 Wikipedia. Multimediální konejner. [online].[cit 12.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/multimediální_kontejner#dal.c5.a1.c3.ad_kontejnery 11 Wikipedia. Multimediální konejner. [online].[cit 12.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/multimediální_kontejner#dal.c5.a1.c3.ad_kontejnery 20

2. Technické vybavení Ve světě se to poslední dobou jen hemží technickým pokrokem. Vývojáři z oblasti digitální techniky nejsou výjimkou. Nároky na zvýšení kvality a zároveň na výrazné šetření času při tvorbě videa jsou den ode dne vyšší. Již dnes se tak mohou do rukou průměrného uživatele s průměrnou technikou dostat poměrně zajímavé prostředky, díky kterým má možnost si nejen kvalitně video přehrát, ale také v určité kvalitě sám vyrobit. 2.1. Digitální videokamery Videokamera je zařízení, které je schopno zachytit pohyblivý obraz a synchronizovat zvuk. Digitální videokamery můžeme rozdělit, stejně jako mnohé jiné produkty, do několika skupin. 2.1.1. Uživatelské dělení Dle uživatelských nároků je rozlišujeme na amatérské, poloprofesionální a profesionální. Amatérské videokamery Pro amatérskou tvorbu (širokou veřejnost) nám bohatě postačí levnější modely s jedním čipem (obrazovým snímačem) a automatickým nastavením. Poloprofesionální videokamery Poloprofesionální kamery (zde se setkáváme většinou se třemi snímači obrazu) jsou již záležitostí pokročilejších uživatelů a projektů, které mají dosahovat navenek již velmi dobré kvality, ale stále za rozumných finančních prostředků. Profesionální videokamery Profesionální kamery jsou pak využity kupříkladu celoplošnými televizemi. Kamery disponují celkově lepšími parametry nejen v rozlišení, ale také dosahují lepších výsledků při nižším osvětlení a mají velký dynamický rozsah. Dále je můžeme rozlišovat na kamery studiové a přenosné. 2.1.2. Dělení podle typu Na trhu se nachází velké množství kamer od několika výrobců. Každá kamera však není stejná. Liší se nejen funkcemi, ale hlavně technologií, na kterou záznam pořizují. Kamery ukládají data na: 21

MiniDV Digital Video je dnes zřejmě nejrozšířenější systém snímaní v amatérském videu. MiniDV kamery využívají k záznamu MiniDV kazety. Na kazetu o velikosti 65x48x12mm se vejde v závislosti na zvoleném typu (SP/LP) nahrávání 60 nebo 90 minut videa. Při využití LP (Long Play) se může vyskytnout problém, že pásku nepřehrajeme v jiném zařízení správně. Na vině je necelých 7 mikrometrů, které využívá režim jako šířku pro zaznamenání obrazu. Režim SP využívá 10 mikrometrů. D 8 (Digital 8) Jedná se o digitálního následovníka analogových systémů Video 8 (později Hi 8) firmy Sony. Digital 8 využívá stejných kazet jako kdysi analogových Hi 8, ale je rozdílný v digitálním kódování audia a videa. Pro tyto účely využívá DV kodek. DVCAM DVCAM je profesionální varianta DV standardu. Používá například o 50% širší záznam. Místo 10 mikrometrů nabízí 15, což snižuje riziko chyb. Dlouhý režim nahrávání (LP) není podporován. DVCAM je produktem firmy Sony. DVC Pro Za vznikem DVC Pro nestojí firma Sony, ale společnost Panasonic, která používá odlišný typ pásku než předešlá média. DVC Pro vyniká lepší lineární editační schopností a odolností. Využívá navíc rozchodu 18 mikrometrů, takže mnohem lépe eliminuje chyby. Následovníkem je DVC Pro 50, které využívá dva DV kodeky paralelně a zvyšuje tak 2x datový tok. Následuje DVC Pro HD (DVC Pro 100), které používá paralelně dokonce 4 kodeky a dokáže zaznamenávat videa o datovém toku až 100 Mbit za sekundu. Betacam a Digital Betacam Profesionální formát firmy Sony z roku 1982, který je původně analogový, avšak později přibyla i varianta Digital Betacam, která navazuje na Betacam. Nabízí dva druhy pásek S a L. První typ disponuje kapacitou až 40 minut nahrávání, ten druhý dokonce 124 minut. Digital Betacam zaznamenává video o datovém toku cca 90 Mbit/s. Jeho hlavním konkurentem se zdá být kazetový formát DVC Pro 50. Digitální varianta Betacam SP je Betacam SX, která je levnější než Digital Betacam. Video uchovává pomocí MPEG 4 22

komprese na rozdíl od YUV, který používá Digitalni Betacam. Kazety typu S a L nabízejí 62, respektive 194 minut záznamu. Disky Videokamery, které k záznamu používají jako záznamové médium disky o průměru 8 cm, využívají například DVD-R, DVD-RAM či přepisovatelnou možnost RW a nechybí ani varianty s Dual Layer DVD-R DL. Některé modely používají i formátů +R/RW. HDD a paměťové karty Jako paměťové médium k záznamu videa může sloužit i pevný disk či paměťová karta. Oba typy většinou využívají ke kódování MPEG-4. Hybridy Digitální kamery nemusí vždy poskytovat pouze jednu možnost záznamu. Na trhu můžeme vídat typy, které kombinují jak páskové ukládání, tak i záznam na pevné disky či paměťové karty. 2.2. Hardware pro editaci videa Videokamery tedy zachytí obraz a zvuk. V tuto chvíli nastupují další systémy, díky kterým může být záznam upraven dle vlastního uvážení. Znovu existuje spoustu různých typů zařízení, na kterých lze pracovat. Každý uživatel ke své práci využije jiné nástroje. Ať už z hlediska času, peněz i zkušeností, které při práci může zužitkovat. Obrázek 3 Ukázka pracoviště ČT 12 12 Obrázek zachycen z prezentace: Dostál, Martin. Školení pracovníků ČT 2008, str. 46 23

2.2.1. Lineární a nelineární video editační systémy (střižny) Lineární a nelineární video editační systém, jaké jsou mezi těmito dvěma pojmy rozdíly? Každý, kdo má doma počítač, videokameru a potřebné rozhraní pro přenos dat mezi tímto hardwarem (například FireWire) a následně pomocí editačního softwaru upravuje kamerový záznam, přidává titulky, prolínání apod., může říci, že vlastní nelineární střižnu. Nelineární editační systém je založen na počítačové technologii, kdy je obrazový i zvukový materiál ukládán na velkokapacitní paměťová média ve formě dat. K tomu jsou použity magnetické disky o kapacitách několika GB (gigabajtů) či TB (terabajtů). Následně je tak k dispozici libovolný záznam a v něm libovolná obrazová frekvence, kterou zrovna chceme zobrazit. Nemusíme tedy již převíjet celou pásku, abychom se dostali na požadované místo, proto je systém označován jako nelineární. Nelineární systémy jsou však hardwarově poměrně náročné. Paměti pro ně není téměř nikdy dost, celkově také záleží na rychlosti ostatních komponent v počítači. Rychlejší procesor, sběrnice i paměti jsou základem pro kvalitnější a rychlejší tvorbu. Obrázek 4 Ukázka nelineární střižny 13 Menší nároky na samotný,,mozek systému mají lineární video editační systémy. Lineární systém se totiž spoléhá zejména na kvalitní periferní zařízení (videopřehrávače, videorekordéry apod.), která přijímají informace a dle toho také pracují. Součástí jsou také zařízení na přidávání efektů či titulků. Systém pomocí pokynů vybere příslušné pásky a seřadí je lineárně (za sebou) v pořadí, jak bylo zadáno. Do výsledku se tak nahrávají jen určité sekce, které jsou nadefinovány, ale přehrávač se k tomuto místu vždy musí dostat 13 Obrázek zachycen z: http://www.avipro.cz/img/strizna.jpg 24

převinutím. Pro ovládání lineárních systémů může ještě dnes sloužit kupříkladu Pentium I a klasická disketa. Využití se pro tyto systémy stále najde kupříkladu v televizním zpravodajství, kde není většinou příliš času na přenášení záznamů do počítače. 2.2.2. On-line a off-line střižny Dalšími možnostmi, jak editovat video, jsou metody on-line a off-line zpracování.,,při nástupu prvních nelineárních střihových systémů byla kapacita pevných disků dosti omezená a navíc i pekelně drahá, takže záznam se digitalizoval pouze ve snížené komprimované kvalitě. Tím bylo umožněno provést "hrubý sestřih" v efektivnějším nelineárním systému (Off-line) a poté podle soupisky s timecodem provést finální střih v plné kvalitě (On-line). Tato závěrečná fáze se přitom odehrává v lineární střižně (opět pomocí playeru a recorderu), ale defacto jde pouze o mechanický proces (často i automatizovaný), kdy stroje jednotlivé záběry kopírují podle soupisky vygenerované počítačem. Tím jsou zachovány výhody nelineárního systému pro samotnou střihačskou práci a zároveň se ještě uplatní draze pořízené lineární systémy. Pojmy On-line a Off-line střih jsou ovšem často používány i v případě, kdy celý střih probíhá nelineárně. Důvodem je opět úspora úložného prostoru, takže pro samotný střih, kdy potřebujete mít v počítači hodiny originálního záznamu, provedete digitalizaci v nižší kvalitě. Když máte dostříháno, můžete z disku všechno smazat a necháte si pouze soupisku obsahující timecody. Podle ní pak počítač natáhne v plné kvalitě jen potřebné záběry a automaticky je seřadí. Nespornou výhodou je v tomto případě fakt, že nepotřebujete drahou lineární střižnu a především jsou pro On-line sestřih automaticky použity také veškeré filtry či obrazové efekty, tak jste je nastavili. V případě, že je On-line prováděn v lineární střižně, musíte totiž všechny prolínačky, barevné korekce, klíčování atd. provést znovu. 14 V dnešní době se ještě můžeme často setkat s on-line lineárními střižnami. Aby se dosáhlo lepší kvality, používají se na tomto typu střižen videa formátu Betacam. 2.3. Hardware pro přehrávání a nahrávání videa Nejen technika potřebná k realizaci videa, ale také technika nutná k tomu, abychom své projekty či projekty ostatních mohli sami sledovat, šla kupředu. Klasické CRT televizory dnes nahrazují LCD či plazma. Úhlopříčky rostou jako houby po dešti a celý obraz se 14 Novák, Jiří. Digitální video 6. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://www.grafika.cz/art/dv/dv6.html 25

transformuje z formátu 4:3 do širokoúhlého 16:9. Staré videorekordéry s VHS kazetami nahradily DVD přehrávače a rekordéry, které dnes nabízejí i interní paměť v podobě několika GB harddisku. V nejbližší době se také dočkáme úplného vypnutí analogového vysílání a zůstane pouze vysílání digitální. Zároveň se však v mnoha domácnostech stále nacházejí analogové televize, některé již však dostaly nového pomocníka ve formě set-top boxu, který dokáže digitální signál převést zpět do analogového a pošle ho do starého analogového zařízení. 2.3.1. Digitální vysílání Začátky digitálního vysílání sahají téměř 9 let zpátky. Oficiálního spuštění se však dočkalo až v roce 2005, kdy po pěti letech zkušebního provozu začala své pořady digitálně vysílat Česká televize, Nova a Český rozhlas. Postupem času se přidávaly další kanály, nejen od nových subjektů, ale byl přidán například sportovní kanál ČT či filmový kanál TV Nova. Digitální vysílání se rok od roku rozšiřovalo po celé České republice a v dnešní době se stále více mluví o postupném vypínání signálu analogového. Pražané zřejmě budou první, kteří se dočkají prvního vypínání analogového signálu.,,přechod na digitální TV vysílání čeká část Pražanů již za tři měsíce. Dne 30. dubna dojde k vypnutí vysílače Praha - Žižkov. Na včerejší tiskové konferenci Národní koordinační skupiny (NKS) předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák upozornil, že se obyvatelé Prahy nemusejí obávat úplné analogové tmy. 15,,Analogové TV vysílání by mělo být podle plánu přechodu vypnuto ve většině území ČR do 11. listopadu 2011 s výjimkou Zlínska a Jesenicka, kde by se tak mělo stát do konce června 2012. 16 2.3.2. Digitální televizory, monitory, přehrávače a rekordéry LCD televize a monitory,,displej z tekutých krystalů (anglicky Liquid crystal display, zkratkou LCD) je tenké a ploché zobrazovací zařízení skládající se z omezeného (velikostí monitoru) počtu barevných nebo monochromatických pixelů seřazených před zdrojem světla nebo 15 Parabola.cz. Do vypnutí analogového vysílání v Praze zbývá 90 dnů. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://www.parabola.cz/zpravicky/9147/do-vypnuti-analogoveho-vysilani-v-praze-zbyva-90- dnu/ 16 ihned.cz. Česká televize vypne na konci dubna analogové vysílání ČT1 ze Žižkova. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-33534590-ceska-televize-vypne-na-konci-dubna-analogove-vysilanict1-ze-zizkova 26

reflektorem. Vyžaduje poměrně malé množství elektrické energie; je proto vhodné pro použití v přístrojích běžících na baterie. V barevných LCD je každý pixel rozdělený do tří subpixelů, a to červeného, zeleného a modrého (tedy RGB). Svítivost každého pixelu je možné kontrolovat nezávisle na ostatních, díky tranzistorům; jejich kombinací lze pak dosáhnout milionů barev. Starší CRT monitory používaly podobnou metodu. Barevné složky (subpixely) je možné sestavit v různých geometriích, v závislosti na použití monitoru. V případě, že software zná geometrii monitoru, je možné zvýšit viditelné rozlišení pomocí metody subpixel rendering. Tato metoda je obzvláště praktická pro vyhlazování písma. LCD rozdělujeme na pasivní STN (Supertwist Nematic) a aktivní TFT (Thin-Film Transistors). 17 U televizí je samozřejmostí HD ready či Full HD a k tomu příslušná rozlišení. Nové typy, stejně jako jiné druhy TV, také nabízejí pestrá rozhraní, nevyjímaje HDMI. Televizory LCD mohou v budoucnu narazit na svůj vývojový potenciál. O budoucnost se tak může postarat alternativní podsvětlení diodami LED. Plazmové televize,,princip zobrazení na plazmových televizorech je natolik odlišný, že jej musíme v technologických základech popsat a vyvrátit některé mýty a pověry o těchto velkoplošných zobrazovačích. Pro plazmové TV platí, že jejich velikost není nikdy menší než 37", takže do ložnice či kuchyně jako sekundární televize se příliš nehodí. Problém nižších úhlopříček je v omezené miniaturizaci zobrazovacích plazmových buněk. I když ještě před rokem a pár měsíci nebylo myslitelné, aby někdo uvažoval o plazmě s úhlopříčkou 37" s "HD rozlišením" se 720 řádky - dnes je to realitou. Plazma je funkčně na hony vzdálená LCD. Každý pixel v obrazovce plazmy je tvořen třemi subpixely (RGB - Red, Green, Blue) a každý z nich je vyplněn plazmou (plynnou - nejčastěji jeden ze vzácných plynů - argon). Plazma emituje UV záření, které dopadá na scintilátor a ten se vlivem ionizujícího záření rozsvítí. Díky odděleným buňkám pro 17 Wikipedie. LCD. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/lcd 27

každou ze tří základních barev pak přes poslední vrstvu plazmového displeje vidíme danou barvu. Každý scintilátor (odvozeno od scintilace = záblesk) je naplněn jinou směsí plynu, a proto při dopadu UV záření produkuje světlo o jiné vlnové délce, což značí samozřejmě také jinou barvu (510 pro zelenou, 610 pro červenou a 450 nm pro modrou). Protože je počet subpixelů (např. 1024x768*3) a elektrod (2 a každý subpixel) je ovládajících mimořádně velký a nebylo by je možné ovládat nezávisle, bylo sáhnuto k ovládání subpixelů stejné barvy po řadách, což ovšem nevadí, protože se vše odehrává tak rychle, že si oko nestačí ničeho všimnout. Z principu lze jasně vidět, že výroba plazmových panelů o vysokém rozlišení a malé úhlopříčce může být problémem. Buňka subpixelu bývá zpravidla o velikosti 200µm x 200µm, ale u přicházejících plazem s Full HD rozlišením (1080 řádků) samozřejmě i méně. 18 OLED televize OLED jako nástupce LCD sice ještě není zcela na pořadu dne, ale společnost Sony ve spolupráci s dalšími dělají velké pokroky v této technologii. V současné době trh s OLED televizory není velký, povětšinou jsou výrobci ve fázi vývoje.,, Dosud jsme byli svědky OLED technologie pouze u mp3 přehrávačů, mobilních telefonů či kamer, budoucnost nám však otevírá dveře i k širokým úhlopříčkám. Potenciál této technologie je obrovský, dokáže zobrazovat více jak 16 milionů barev, má vynikající zorný úhel, vysoký kontrast a jas a také rychlou odezvu. Protože není třeba podsvícení, spotřeba proudu značně klesá a kvalita obrazu je zachována i za denního světla. Technologie plochých televizí jde velkými kroky kupředu. Také každým rokem společnosti investují velké částky do jednotlivých oblastí výzkumu. Sony se nyní zaměří právě na technologie modulů OLED televizí středních a velkých úhlopříček, od kterých v budoucnu očekává velkou konkurenceschopnost s LCD televizemi. 19 DVD přehrávače a rekordéry 18 Pctuning. Plazmová TV vs. LCD. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8942&itemid=101&limit=1&limits tart=1 19 www.lcd-plazma-televize.com. LCD a Plazma televize. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://www.lcd-plazma-televize.com/ 28

Za předpokladu, že se uživatel nechce spolehnout pouze na televizní vysílání, ale svůj oblíbený film nebo vlastní výtvor si chce pustit přes vlastní televizor, spolehne se právě na techniku pro přehrávání. Doba, kdy hrály prim videopřehrávače a rekordéry, je již minulostí. V současné době lze v domácnostech najít buď hybridní přehrávače, které podporují jak VHS, tak DVD, nebo již výlučně přístroje, které nejen přehrávají, ale také nahrávají na disky typu CD, DVD či Blue-ray, popřípadě i na pevný disk. Stále nejrozšířenější jsou však DVD disky, které již plně převzaly nadvládu nad CD, ale v budoucnu se asi budou muset smířit s tím, že budou předstiženi výše jmenovanými Blueray disky. Formát HD DVD, který byl souběžně vyvíjen, se v současné době posouvá do pozadí a přenechává místo svému,,modrému konkurentovi. Digital Video Disc neboli DVD umožňuje ukládat na jednu svoji stranu až 4,7 GB dat, ve dvou vrstvách je to pak 8,5 GB. Pokud použijeme nosič se dvěma stranami po jedné vrstvě, kapacitu zvýšíme na 9,4 GB. Když jedna strana ze dvou bude mít dvě vrstvy, disk dosáhne kapacity 13,2 GB. Při dvou vrstvách na obou stranách to znamená až 17,1 GB. Pro srovnání - disky, na které zapisuje modrý laser (Blue-ray), nabízí kapacitu až 25 GB u disku s jednou vrstvou, při použití dvouvrstvého 50 GB, oboustranně dvouvrstvý disk nabídne až 80 GB prostoru. Společnosti jako TDK či Hitachi koketují s myšlenkou výroby disků s kapacitou 200 GB, kdy disk nabídne 6 (TDK) či 8 (Hitachi) vrstev k zápisu. Již zmiňované disky HD DVD na jednu stranu jednovrstvého média dokáží zaznamenat až 15 GB dat, což je ve srovnání s Blue-ray nedostatečné. Současné DVD přehrávače a rekordéry nabízí velkou řadu funkcí, ke kterým patří například pozastavení živého vysílání, inteligentní rozdělování scén apod. Aktuální modely disponují i rozhraním HDMI a podporují také DivX či XviD kodeky s možností zobrazení titulků. V kombinaci s pevným diskem - dnes se doporučuje 250 GB - jsou důležitou součástí takzvaných domácích kin. 29

3. Programové vybavení Stejně důležité, jako mít kvalitní hardware, je důležité mít také kvalitní software, díky kterému lze realizovat své představy, jak by mělo video vypadat. Na trhu existuje nezměrné množství programů, které se neustále vyvíjejí a přináší pro uživatele další a další zajímavé a ulehčující funkce. Najdeme zde řadu programů různých cenových kategorií a také software, který je šířen zdarma. Ne vždy však platí, že čím dražší nástroj se pořídí, tím lepšího výsledku je dosaženo. Záleží na mnoha faktorech. Zejména je si třeba položit otázku, zda plně dokážeme využít všech funkcí a využít všechna nastavení toho určitého programu a zda máme i potřebnou techniku, abychom mohli softwaru umožnit jeho plnou funkčnost bez nutnosti přílišné časové prodlevy. 3.1. Amatérské programy pro editaci Programů v této kategorii je velké množství. Ne vždy se však jedná o freeware (tedy volně šiřitelný program). Ke známým produktům patří například VirtualDub, který sice nenabídne příliš střihových funkcí a nehodí se pro náročnější práci s videem, ale je silný v uplatňování různých video filtrů, bezkompresního střihu či spojování se zvukem, titulky a kapitolami. Dalšími hráči na tomto poli mohou být studia od Pinnaclu či Corelu nebo integrovaný nástroj Microsoft Windows Windows Movie Maker. 3.1.1. Windows Movie Maker Produkt Microsoft, se kterým je možno se setkat například ve své instalaci operačního systému Windows. Program, který využije u svých začátků téměř každý střihač videí, neklade příliš velké nároky na systém. Dle doporučení výrobce mu minimálně postačí procesor s frekvencí 600 MHz a paměť RAM o velikosti 128 MB, optimální konfigurace by však měla mít 1,5 GHz při 512 MB RAM. K vytvoření filmu ve WMM postačí několik jednoduchých přetažení myší. Následuje odstranění špatných snímků a dále pak lze film sdílet prostřednictvím webu, e-mailu nebo CD disků. Pro vytvoření DVD disku je však nutno se obrátit na jiné výrobce softwarů. Výsledek práce ve Windows Movie Makeru je také možno poslat zpět na pásku a přehrát pomocí jiného zařízení.,,do Movie Makeru 2 můžete importovat video ve formátech.asf,.avi,.m1v,.mp2,.mp2v,.mpe,.mpeg,.mpg,.mpv2,.wm, a.wmv, obrázky ve formátech.bmp,.dib,.emf,.gif,.jfif, 30

.jpe,.jpeg,.jpg,.png,.tif,.tiff, a.wmf a zvukové záznamy ve formátech.aif,.aifc,.aiff.asf,.au,.mp2,.mp3,.mpa,.snd,.wav, a.wma. 20 Celkově řečeno je Movie Maker poměrně zajímavý program pro začátečnickou tvorbu, který nabídne řadu různých efektů a může obohatit jednoduché domácí video. Pokud se však vytváří videa komplikovanější, nástroji od Microsoftu v tomto případě dojde dech. 3.1.2. Ulead Video Studio 11 Plus Program s označením Ulead Video Studio je produkt od společnosti Corel. Tento software pro editaci videa byl vždy oceňován pro svoji jednoduchost ovládání, ale také pro své pestré funkce, které sice nedosahují profesionálních programů, cenově jsou však jinde, než právě Video Studio od Corelu. To nyní využívá i vyspělou editaci pomocí kodeku AVCHD (Video s kodekem od firem Sony a Panasonic, který používá MPEG-4 AVC/H.264 s prostorovým zvukem 5.1 Dolby Digital), obsahuje vylepšeného průvodce na tvorbu DVD disků, více efektů na prolínání, titulků či automatickou korekci barevných tónů. Verze Plus navíc obsahuje kompletní pracovní balíček s HD DVD videem. Minimální konfigurace počítače v závislosti na tom, co se bude se softwarem dělat, je Pentium 4 (popřípadě ekvivalent AMD Athlon XP) a 512 MB či 1 GB RAM a více.,, Funkce, které VideoStudio 11 vyčleňují z šedého proudu konkurence, představují mimo jiné nový MPEG Optimizer, který uživatelům pomáhá zvolit nejlepší nastavení MPEGu pro renderování videí vzniklých kombinací různých formátů. MPEG Optimizer analyzuje bitrate jednotlivých klipů a doporučí nejvhodnější nastavení. Uživatelé teď také mohou renderování kdykoliv zapauzovat, aby získali více systémových prostředků pro jinou práci. Další významnou inovací je, pro tuto kategorii nezvyklá, přítomnost Dolby Digital 5.1 Creator Technology. Toto řešení velmi rychle a jednoduše konvertuje klasické dvoukanálové stereo do zvuku Dolby Digital 5.1. Konkurenční produkty vyžadují zakoupení speciálního plug-inu. VideoStudio 11 podporuje všechny populární formáty, zahrnující standardní i hi-definition video, obrázky a audio. Video samotné může být zachyceno z jakéhokoliv zdroje: DV videokamery (HDV i AVCHD), videokamery s pevným diskem (MOD), videokamery s USB připojením, mobilní telefony, DVD rekordéry, digitální i analogové TV tunery, VRC a webkamery. S novým DV-to-DVD průvodcem mají uživatelé možnost rychleji 20 Němec, Luboš. Movie Maker 2 pro Windows XP. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://www.grafika.cz/art/dv/moviemaker.html 31

a jednodušeji převádět záznamy DV ze svých videokamer na disky DVD. Ve skutečnosti nabízí VideoStudio kompletní zázemí pro authoring DVD, v němž je vytváření DVD a HD-DVD s multimediálním menu otázkou několika málo kliků. Pokročilejší uživatelé jistě využijí možnosti vytvářet svá vlastní DVD menu pomocí technologie SmartScene, která do menu vnese skutečnou interaktivitu. Pomocí pokročilých šablon v Movie Wizard mohou uživatelé vytvářet efekty doslova hollywoodského stylu. Vylepšené možnosti sdílení umožňují jednoduše přehrávat videa na populárních smartphonech a dalších mobilních zařízení. VideoStudio Plus navíc disponuje přímou podporou pro Apple ipod, Sony PSP, YouTube a mobilní telefony Nokia. Již dříve VideoStudio nabízelo antitřesové a světelné filtry. Nová verze poskytuje ještě širší škálu funkcí - jednak pro uživatele, kteří s editací videa začínají, ale také pro uživatele pokročilejší, kteří potřebují ušetřit čas. Funkce Auto Colour & Tone je založena na novém algoritmu korekce obrazu, který zavádí zcela nový kvalitativní standard. Funkce dokáže automaticky korigovat barvu a barevný tón videí nahraných za špatných světelných podmínek a docílí tak perfektního vyvážení bílé barvy. DeBlock Filter byl přidán, aby odstraňoval kompresní pozůstatky, které se často objevují na videích stažených z webu. Nový DeSnow Filter pak zase snižuje šum ve videích digitalizovaných z analogových zdrojů (například VHS). Aby měli uživatelé skutečně neomezené možnosti, přináší Ulead VideoStudio 11 také Overlay Video Tool, díky kterému mohou velmi jednoduše pracovat se zeleným pozadím. Nové preview okno pro Overlay zobrazuje originální obraz a je tak velmi snadné přesně nastavovat transparentnost. Verze Plus obsahuje také Expanded Timeline, která zpřehledňuje pracovní plochu, mimo jiné i při použití více overlayů. 21 V současné době je na trhu další produkt z řady Video Studií, tentokrát jeho dvanácté pokračování, které však nese nové označení Corel VideoStudio 12. To mimo jiné přináší podporu Blue-ray disků. Celkově je rodina video-editačních produktů od Corelu nástroj pro produkování vizuálně profesionálních videí a najde si jistě hodně obdivovatelů. Nová verze 12 se prodává okolo 2 000 Kč. 21 DIGIarena.cz. Corel představuje Ulead Video Studio 11. [online].[cit 17.3.2009]. Dostupné z: http://digiarena.zive.cz/titulni-strana/corel-predstavuje-ulead-videostudio-11/sc-21-sr-1-a- 4289/default.aspx 32