Nade vším tady vévodí (opravdu vévodí, a to po vévodech Eggenberských) tamhle nahoře zámek a hlavně věž, jedna z nejvěžovatějších věží, jaké jsem kdy viděl, řekl bych, že věže jsou česká specialita, protože nikde nemají takové divné báně, bachraté cibule, makovice, lucerny, přilepené věžičky a galerie a špičky jako u nás, každé staré české město má svou zvláštní věž, podle které se pozná, že tohle je Hradec a tohle Brno a tohle Budějovice a tohle Český Krumlov. Karel Čapek Český Krumlov, poutní Kájov a Kleť 25. 26.3. 2015 výlet nejen za památkami Ve čtvrtek 12. března večer jsem sledoval v TV zajímavý pořad o překrásném historickém městě Český Krumlov. Po jeho odvysílání jsem se rozhodl, že se tam opět vydám. Stále si říkám, že život je takový, jaký si ho uděláme. Když se nám nelíbí, máme možnost ho změnit. Když je člověk dospělý, rozhoduje o sobě sám, neboť jsme svobodní lidé. Nemusíme se chovat stále tak, jak jsme si kdysi usmysleli a i já se mohu místo na horách toulat po překrásných městech či vískách, když mám zrovna chuť. A proto jsem odjel do Jižních Čech se kochat krásou výtvorů našich předků. Ve čtvrtek jsem odjel vlakem z Jičína v 5.23 hodin přes Nymburk a Prahu do Českých Budějovic a odkud náhradním autobusem do Českého Krumlova, neboť je zde dlouhodobá výluka z důvodů elektrizace tratě v Národním parku Šumava. Český Krumlov, ČD (492) město 1.5 km - Zámecká zahrada 2.5 km město 7.5 km Č. Krumlov, ČD 9 km - Kájov, ČD Kájov, kostel 10.5 km Kájovská hospoda 13 km. 1
Český Krumlov je město plné staré slávy a zašlého kouzla, malebné a nezvykle krásné. V českých zemích bychom stěží hledali dvě místa, která skýtají na první pohled tolik podob jako je Český Krumlov a Praha. Historickými centry obou měst protéká řeka Vltava, na jednom břehu se v obou případech rozprostírá kouzelné staleté město, které neztratilo svůj středověký ráz, na druhém břehu českokrumlovské šlechtické sídlo se zachovalým městem tvořící podmanivý ostrůvek starých časů. Kouzlo tohoto jihočeského šperku ke všemu podtrhává vsazení do malebné krajiny. Řeka Vltava se zde několikrát točí, což vytváří řadu meandrů. 2 Od vlakového nádraží jsem asi 20 minut sestupoval k dominantě města, gotickému hradu, renesančně přestavěnému na zámek s barokní zahradou s francouzskou a anglickou zahradní úpravou, kaskádovou fontánou a zámeckým
jezírkem. Před nádvořím zámku jsem minul zaniklou Schwarzenberskou gardu (bývalá kasárna) a stoupal s mnoha turisty z Japonska, Číny a studenty z Itálie do překrásných zahrad nad městem, odkud jsou úžasné výhledy na celé město, které je uloženo v kotlině obehnané masivem Blanského lesa. Ze všech stran je vidět zámecká věž, čnící 35 m nad zemí. Neméně významný je most, který spojuje zámeckou zahradu se zámkem. Město s velebně působícím kostelem sv. Víta spolu s komplexem hradu a zámku tvoří jedinečnou dominantu celého okolí. 3
V zámecké zahradě je divadlo s otáčivým hledištěm, které čeká na rekonstrukci. Po prohlídce zahrad jsem sestoupil na náměstí Svornosti, kde je kamenná kašna, uprostřed morový mariánský sloup a za ní v dálce gotický trojlodní kostel sv. Víta. Na náměstí je renesanční radnice a mnoho zachovalých městských domů, renesančních, gotických a několik i barokních. Z náměstí se paprskovitě rozutíkají křivolaké uličky lemované půvabnými měšťanskými domy. Atmosféru dávných časů jsem nasával z fasád mnoha domů, z nichž jsem fotil např. domovní štít s rožmberským trubačem Gregorem. 4
Na sgrafitové výzdobě v Panské ulici na náměstíčku Na louži je na rohu překrásný starý restaurant Jakub se sgrafity a na jeho druhé straně je iluzivní malba oken a v jednom z nich je opička; na stejném náměstí je Wax museum, kde vystavují voskové figuríny. 5
Znovu jsem se vrátil na náměstí ke kašně, za kterou vyčnívá věž kostela sv. Víta. Na zámeckých schodech na jednom domě je vyobrazen medvěd, což bylo domovní znamení. Dlouho a s chutí jsem bloudil spletitými středověkými uličkami mezi řadou domků v podhradí zámku zvaném Latrán, kde převažují gotické a barokní domy. Dnes v nich jsou obchůdky se suvenýry, kavárny a hospůdky, a v nich převažující zahraniční turisté. 6
Další menší věž patří bývalému špitálu, nemocnici chudých. Vedlejší dům na rohu ulic má název přímo Dům Latrán a na vedlejším velmi starém domě jsou sgrafita s rožmberským jezdcem. Bezpočet průčelí krumlovských domů zdobí nejen typická sgrafita, ale i nápaditá, až vtipná malířská výzdoba. Jen pár metrů odtud se dokončuje oprava kláštera minoritů a dále středověký klášter klarisek, zatím nepřístupný. 7
Latrán obklopují městské hradby a zachovaná je pouze Budějovická brána. Čtvrť za řekou Latrán je spojena s městem Lazebnickým mostem. Nakonec jsem se ještě vrátil ke starému pivovaru, dnes s názvem Eggenberg, proti kterému stojí stará rotunda a na ní nápis Penzion. Krátce jsem navštívil městskou knihovnu, abych vyřídil několik mailů. Bohužel jedna zpráva byla velmi nepříjemná; Jitka mi sdělila, že dnes ráno zemřel můj spolužák a kamarád Petr, s kterým jsem se stýkal 60 let a kterého jsem před třemi dny ještě navštívil v Hradci Králové. Jel jsem za ním v pondělí odpoledne na kole, což bylo tam a zpět 111 km. Takový je také život. 8
S konstatováním, že Český Krumlov je drahocenná perla, jsem se vrátil posmutnělý na vlakové nádraží a odjel do blízkého Kájova, kde jsem měl předem zajištěné ubytování v Kájovské hospodě naproti nádraží. Teprve zde se obloha trochu zatáhla a k večeru začalo drobně mrholit. Nevadilo mi to v prohlídce poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve stylu jihočeské poutní gotiky, kde bydlí jeptišky. Kdybych měl spacák, mohl jsem v útulku pro pocestné možná u jeptišek i přespat. Jde o nejstarší mariánské poutní místo v Čechách. Nedaleko od kostela je sousoší sv. Josefa, sv. Tadeáše a sv. Antonína. Poté jsem využil blízké restaurace Konibar, kde jsem doplnil tekutiny Plzeňským a klábosil s místními staříky. V obci celý den nešel proud a tak Kájovská hospoda měla dnes zavírací den. Na dveřích však byl velký nápis: p.pírko ubytování volat: a č. telefonu, a tak jsem zavolal. 9
Autem přijel mladý chlapec a předal mi klíče od pěkného, až moc vytopeného pokoje s příslušenstvím. Večer jsem trávil při TV a brzo usnul opojen Tramínem červeným s přáním ráno se probudit před pátou hodinou a odjet prvním vlakem na Zlatou Korunu, kde je cisterciácký klášter; čekal mne výstup na horu Kleť. 27. 3. pá Zlatá Koruna, ČD Pod Granátníkem (682) 2 km Kokotín, hájovna (653) 3 km Terezina cesta, křižovatka 5 km Kleť (1084) 7 km Český Krumlov 14 km výpadovka Č. K. 15 km České Budějovice 17 km Praha 18 km Vstal jsem před pátou hodinou, posnídal a v 5.30 hod. jsem nastoupil do autobusu, který byl přistaven jako náhradní doprava přímo před penzionem. Pěší putování po červené turistické značce jsem začal poblíž stanice vlaku ve Zlaté Koruně za drobného mrholení. Cesta stále stoupala 10
smrkovým lesem k hájovně Kokotín, kde byla ještě další hospodářská stavení. Od pamětního kamene s nápisem Cesta kněžny Terezie drobný déšť ustal a na zemi ležel slabý poprašek sněhu a také se stoupající výškou se ochladilo. Poslední už velmi strmá část na Kleť vedla po namrzlých kamenech, kde to velmi klouzalo. Nejdříve jsem minul observatoř a poté přišel k horské chatě s nejstarší kamennou rozhlednou v Blanském lese, ale hustá mlha neumožňovala vyhlídku do krajiny na zámek Hluboká nebo na klášter ve Zlaté Koruně. Proto jsem se rychle vrátil po zelené turistické značce dolů na nádraží v Českém Krumlově. 11
Vlak však odjížděl až za dvě hodiny a tak jsem se vydal na výpadovku na České Budějovice. Jen dvě minuty jsem čekal, než mi zastavila menší dodávka značky Fiat s mladším řidičem, který mne odvezl do centra Českých Budějovic, do ulice Česká, kde jsem mu pomohl vyložit soudky s pivem do restaurace Potrefená husa, a kde jsme se rozloučili. Na náměstí Přemysla Otakara II., zakladatele města, které slaví letos 750 výročí, má být 28. října odhalena jeho socha z mrákotínské žuly, s čímž už dnes mnozí obyvatelé nesouhlasí, nelíbí se jim jak návrh sochy, tak její zamýšlené umístění. Nejprve jsem si prohlédl radnici s bustou T. G. Masaryka, který zde byl uvítán 12
v roce 1918 po návratu do vlasti. Poté uprostřed velkého náměstí, kde probíhaly velikonoční trhy, jsem fotil Samsonovu kašnu, kterou někdo den předem pomaloval nečitelnými nápisy. Socha Samsona má oficiálně s povolením radnice navlečený hokejový dres (před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji u nás). 13
Volný čas do odjezdu rychlíku do Prahy jsem využil k prohlídce překrásných fasád domů, jako je Obchodní galerie, hotel Zvon a mnoho dalších včetně Černé věže. Pohodlná byla cesta vlakem přes Prahu a Nymburk do Jičína, kam jsem se vrátil v půl šesté večer. Těšil jsem se na další den, kdy půjdu s Jitkou a přáteli na Slavnosti vína v zámku a v zámeckém sklepení v Lomnici nad Popelkou. V Jičíně 28. 3. 2015 I v a n Jitka Press Jičín Copyright Jitka 2015 14