zpravodaj 2006 / 2 >>> ÚNOR měsíčník stanice Církve bratrské Mladá Boleslav verze pro web Jizerské hory
OZNÁMENÍ Mike a Anne Domoney budou v Mladé Boleslavi 14. - 23. března 2006. Členské shromáždění (sborová rada) bude v neděli 26. března od 13:30 do 15:30 hod. Sborová dovolená (společně s benáteckými) je plánována v termínu 12.- 19. srpna 2006. CO (NE)DĚLÁME PŘED OBĚDEM Poměrně často využíváme pohostinnosti mých rodičů a chodíme k nim na oběd nebo v neděli po shromáždění na večeři. Jednoho dne jsme u nich opět zasedli k polévce. Tak dobrou chuť, popřáli jsme si. Mami, ještě modlit! vyžadovala Maruška. Pane, děkujeme za tohle jídlo, že nám ho babička připravila. Amen. Tu ne, tu dlouhou! nelíbilo se Marušce, jak jsem poděkování odbyla. Následující den pro změnu obědvali babička s dědečkem u nás. Už seděli s Maruškou a Magdou u polévky, já jsem ještě cosi dokončovala v kuchyni. Tak dobrou chuť, už můžete jíst, volám na ně, aby na mě už nečekali. Ještě modlit! Tentokrát se slova ujímá babička: Děkujeme Pane za tohle jídlo, že máme co jíst. Amen. Tu dlouhou! Nemáme žádné ustálené fráze, kterými bychom děkovali za jídlo, ale je fakt, že jsme-li samy doma, většinou při jídle vzpomínáme na různé kamarády a přimlouváme se za ně, aby jim také chutnalo a aby byli zdraví. Modlíme se tedy delší dobu, než trvaly výše uvedené dvě věty. Musím také podotknout, že babička ani děda křesťané nejsou. Babička má k víře blíže, ale pravidelné modlitby k jejímu standardu nepatří. Tak uvidíme. Bude-li Maruška i nadále trvat na tom, že se chce modlit tu dlouhou i s babičkou a dědou, třeba je to dovede k pravidelným modlitbám i v naší nepřítomnosti. A co se týče mých projevů víry, opět jsem si nelichotivě uvědomila, jak se v přítomnosti nevěřících lidí zmenšují a odchází do ústraní. Jsem-li s křesťany, mohutně děkuji, div ne před každým soustem. Jsem-li s nevěřícími, spokojím se s tichou modlitbou. Odpusť mi to, Pane, prosím. Ať jsem i v tomto ohledu upřímná jako děti. P.S.: A ještě perlička z času adventního, kdy se vánoční příběh smísil s pohádkami vysílanými k 40. narozeninám Večerníčka. Jak se jmenovali tři králové? ptáme se Marušky. Kašpar, Melichar a Trautenberk. Markéta Zavadilová NC_2006_02_web.doc strana 2
NEJLEPŠÍ PYROTECHNIK Jednou kdosi vyslovil myšlenku, která mě zaujala: Celý můj život je jak chůze po zaminovaném poli. I při nejlepší snaze občas šlápnu vedle a přijdu o další iluze o životě. Můj dovětek k tomu je: Ještě, že známe toho nejlepšího Pyrotechnika, který nejen, že dovede nášlapné miny toho Zlého zneškodnit, ale pokud ho posloucháme, on nás vždy upozorní na nebezpečné riziko a ukáže nám východisko. Jde jen o to, abychom vždy šlápli tam, kam nám ukazuje. Drahuška Čančíková PODĚKOVÁNÍ RODIČŮM O co v životě jde, rodiče? Vychovat z dětí vzdělané, schopné a aktivní lidi, kteří budou na své rodiče vzpomínat jen jako na ty, kteří je neustále nutili k větším a lepším výkonům, a jen těmi si zasloužili jejich ocenění? Nebo jde o to, abychom z nich vychovali milující bytosti, ohleduplné a chápající, nesoucí ochotně břemena druhých? Myslím, že tyto děti si v myslích uchovají vzpomínku na rodiče, kteří jim darovali to nejcennější. Lásku. Poznala jsem, že právě to měli v úmyslu moji rodiče, když nás vychovávali, a já jim za tu lásku moc děkuji. Drahuška Čančíková KNIHA Obnova zhrouceného světa Gordon MacDonald Práce, jež vychází z osobní autorovy zkušenosti, přináší odpověď na otázku, zda je možné znovu začít, pokud jsem ve svém životě udělal chybu, kterou jsem ublížil svému okolí i sobě. Tou chybou může být třeba špatné manažerské rozhodnutí, které ohrozí celou firmu, nebo nevinný flirt, který vede k nevěře a nakonec způsobí rozpad rodiny. Autor nejprve boří tři vžité mýty o zhrouceném světě : * zhroucený svět je spíše výjimkou než pravidlem; * mně se nic takového nemůže stát; * pokud se mi něco takového přihodí, určitě se z toho nějak sám dostanu. Dále pak přináší anatomii špatných rozhodnutí, která vedou k pádu. A nabízí nejen způsoby, jak tyto situace vyřešit, nýbrž i aktivní opatření, jak špatným rozhodnutím předcházet. Vydal Návrat Domů, 2005; Překlad: D. Drápal; Počet stran: 252; Rozměry: A5; Vazba: měkká (paperback); dvoubarevná obálka, cena: 252 Kč. NC_2006_02_web.doc strana 3
HAMAS ZVÍTĚZIL A co teď? Takové vítězství asi čekal málokdo. Nečekal ho patrně ani sám Hamas. Důsledky budou nedozírné. Nestane-li se zázrak, Západ bude muset prozřít. Těžko bude možno dále hovořit o pokračování mírového procesu. Kdo chtěl vidět, viděl, že už dlouho nepokračuje. Pro Bushe je to těžká rána. Chtěl, aby v arabském světě zavládla demokracie. V Íránu je nyní relativně demokraticky zvolený prezident, který popírá holocaust. Před několika lety v Alžírsku demokraticky zvítězili islamističtí hrdlořezové tam jim ale armáda neumožnila vítězství využít. V Palestině nyní demokraticky zvítězili ti, kteří neuznávají právo Izraele na existenci. Z jejich hlediska není o čem vyjednávat. Kdo si myslíte, že by zvítězil, kdyby se konaly demokratické volby v Saúdské Arábii? Na rozdíl od mnohých si nemyslím, že Bush měl postranní úmysly. Nemyslím si, že šel do Iráku kvůli ropě. Myslím si ale čím dál více, že podcenil, s čím má tu čest. Jsem přesvědčen, že malé úspěchy a velké neúspěchy demokracie v islámském světě nejsou nešťastnou náhodou. Čím dál tím více se ukazuje, že demokracie souvisí s náboženstvím více, než by si mnozí přáli. Demokracii zřejmě nelze zavést jen tím, že dáme dohromady nějakou ústavu s demokratickými, volenými institucemi, dáme dohromady volební komise a opatříme dostatek volebních plent a uren. Demokracie souvisí s určitým přístupem k životu. Souvisí s určitým přístupem k pravdě, s určitým hodnotovým žebříčkem. Tvrdím, že pokud se nezmění přístup k pravdě a systém hodnot, v muslimském světě demokracie nepokvete. Nicméně demokracii se byť ze zcela jiných důvodů přestává dařit i v Evropě. V podstatě jsme již nějakou dobu prohospodařovali kapitál, nashromážděný předchozími generacemi. Mám obavy, že už ho moc nezbývá. Ani náš převládající systém hodnot demokracii nepřeje. Arabské děti jsou už od mateřské školy po více než jednu generaci syceny nenávistí. Mnohé palestinské matky jsou hrdé na to, že jejich synové provedli sebevražedný útok, při němž zabili pokud možno co nejvíce izraelských civilistů. Opravdu je tak překvapivé, že Hamas zvítězil? Sebespokojená a rozmařilá Evropa má už celá desetiletí tendenci problémy neřešit. Když se problémy pokoušejí řešit Spojené státy, křičí, že to dělají špatně. Mnohdy má pravdu, ale sama není schopna nic lepšího nabídnout. Zruší embargo na vývoz zbraní do Číny, zruší sankce vůči Kubě, s Íránem bude jednat tak dlouho, dokud nebude mít atomovou pumu, bude přátelit s Putinem, ať dělá, co dělá. Palestinci usoudili, že bývalí teroristé byli (do značné míry díky evropské podpoře) už natolik zkorumpovaní, že museli být nahrazeni teroristy současnými. Teď bude Evropa - obávám se - jednat s Hamasem. O čem? Těžko domýšlet. V třicátých letech komunisté říkali, že u Madridu se bojuje za Prahu. Nemyslím si, že to byla pravda. Myslím si ale, že u Jeruzaléma se bojuje za Evropu. Není to poprvé. Ozbrojenec slaví vítězství Hamasu ve volbách (Autor: MOHAMMED ABED, AFP) Dan Drápal NC_2006_02_web.doc strana 4
PROHLÁŠENÍ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ V ČR K PROBLEMATICE EUTANAZIE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH Otázka eutanazie a doprovázení umírajících se stává stále více předmětem celospolečenské diskuse. Jsme hluboce přesvědčeni o závažnosti tématu, které se týká kohokoliv z nás, protože každý člověk je ohrožen nemocí, bolestí, opuštěností a smrtí. Proto se k této diskusi chceme připojit i my. V centru naší pozornosti je člověk a jeho život, který chápeme jako dar od Boha. Tento dar nezpochybňujeme ani ve chvíli nemoci a umírání. Umírání přijímáme jako součást života, proto je všestranná pomoc umírajícímu pomocí životu. Hájíme právo na důstojné umírání. Lidská důstojnost je pro nás zakotvena ve víře v Boha a v božský akt stvoření. Plně soucítíme s člověkem, který trpí, a vnímáme utrpení jako obtížnou situaci nejen pro umírajícího, ale i pro jeho okolí. Současně však nesouhlasíme se snahou tuto situaci, která s sebou často nese pocity zoufalství, bezmoci a prázdna, odstranit usmrcením nemocného člověka pomocí smrtícího prostředku. To ovšem neznamená, že jsme pro udržování každého života za každou cenu. Uvědomujeme si konečnost lidského života i meze možností léčby. Chceme upozornit na nebezpečí, která by byla s uzákoněním eutanazie spojena, a sice její provedení proti vůli pacienta či na základě přání vynuceného situací. Dále je nepřípustné, aby byl u někoho vytvářen pocit, že je již jen břemenem, a on se musel sám před sebou či před druhými omlouvat, že ještě vůbec žije. Taková zákonná úprava by také podkopávala důvěru vůči zdravotnímu personálu v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech důchodců a dalších zařízeních. Eutanazii nepovažujeme za možnost volby ve výjimečných případech, ale za znevážení lidského života. Vyzýváme k integrální péči o umírající a o ty, kteří je doprovázejí. Četné studie ze zemí, ve kterých byla eutanazie uzákoněna, zkušenosti zdravotního personálu i dalších asistujících osob ukazují, že lidé žádají takovéto řešení především z obavy ze ztráty důstojnosti a ze závislosti na druhých. Důvody, proč lidé často žádají eutanazii, nejsou pouze lékařské, nýbrž i sociální. V těchto zemích také narůstá počet usmrcení pacientů bez jejich souhlasu. Paliativní medicína je schopna odstranit bolest nebo ji alespoň zmírnit na snesitelnou míru. Proto je třeba pro důstojné umírání zprostředkovat umírajícímu vědomí, že zůstává naším bližním, že není ponechán sám sobě a není opuštěn. Je důležité vytvořit mu rodinné prostředí, kde se cítí být doma, zasazen do osobních vztahů. Navrhujeme proto věnovat větší pozornost integrální péči o umírající v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, domovech důchodců a dalších zařízeních. Tuto péči poskytuje nejen zdravotní a ošetřující personál, ale také rodina a další blízké osoby. Cennou zkušeností takového integrálního přístupu je hospicová péče, která se v České republice rozvíjí a potřebuje větší podporu, včetně domácí hospicové péče. Navrhujeme vzdělávání a doprovázení dobrovolníků, kteří jsou ochotni těžce nemocné a umírající doprovázet. Rovněž je třeba poskytnout finanční a legislativní podporu rodinám o umírající pečujícím. Jan Graubner, Česká biskupská konference;pavel Černý, Ekumenická rada církví v ČR; Karol Sidon, Vrchní pražský a zemský rabín;vladimír Sáňka, Ústředí muslimských obcí v ČR V Praze dne 9. prosince 2005 NC_2006_02_web.doc strana 5
NEDĚLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V MLADÉ BOLESLAVI Každou neděli v 16:00 v době zimního času (17:00 v době letního času), ve sboru Českobratrské církve evangelické, Husova 199, Mladá Boleslav. Během shromáždění funguje dětská besídka (nedělní škola). vedení kázání slovíčko k dětem 5.2. Toužimský Daniel Fajfr Iva Heřmanská SVP 12.2. Heřmanský Peter Cimala Dan Kohout 19.2. Čančík Jiří Heřmanský Petr Toužimský 26.2. Cimala Pavel Plchot (CB Apolenka Ramešová Soukenická, Praha) 5.3. Milda Petr Dvořáček Petra Mildová SVP 12.3. Koucký Tomáš Grulich (CB Hela Štechová Neděle ETS se sbírkou Černý Most, Praha) 19.3. Toužimský Mike Domoney Drahuška Čančíková 26.3. Cimala Petr Toužimský Jana Toužimská ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ rozpis v tabulce je pouze orientační, v průběhu může dojít ke změnám DALŠÍ PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ V MB modlitební biblická hodina - každé 2. pondělí v měsíci od 18:00 v budově ČCE - každou neděli 15 minut před shromážděním (v presbyterně) každé 3. pondělí v měsíci v 19:00 v budově ČCE dorost každý čtvrtek od 15:30. (kontakt: T. Dobrkovský - tel: 604 846 608) setkání každé 2. pondělí v měsíci od 19:00 v budově ČCE (po modlitební) rady starších Ti, kdo milují Pána, budou jako slunce vycházející v plné síle. (Soudců 5,31 - heslo na únor) Zpravodaj NA CESTĚ --->>> verze pro web Zpravodaj NA CESTĚ 2006; Vydává Církev bratrská Mladá Boleslav (stanice sboru CB v Benátkách n.j.), http://www.cb.cz/mlada.boleslav, e-mail: mlada.boleslav@cb.cz, číslo účtu u ČSOB - 183 640 448 / 0300; redaktor: Vladimír Rejmon, e-mail: v.rejmon@centrum.cz. Neprodejné - zdarma. NC_2006_02_web.doc strana 6