Vojkovický informátor 1/4 2009 čtvrtletník sboru Církve adventistů sedmého dne Vojkovice Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. Žalm 71,8
Šeptá: Miluji Tě! Narozeniny Leden 1. Kantor Radoslav 2. Sabela Lukáš 7. Vik Oldřich 12. Bardošová Darja 12. Pěkník David 16. Poloch Karel st. 16. Dýrrová Miriam 21. Bijoková Anna 24. Soviš David 25. Walach Vladimír st. 29. Manoli Vasile 31. Sosna Tomáš st. Únor 3. Kollárová Simona 4. Kantorová Ivana 14. Pěkníková Zuzana 14. Buroň Richard 17. Králíčková Miroslava 23. Sekanina Miroslav 27. Valachová Marta Ahoj! Jsem Jack. Jsem obyčejný kluk žijící se svou rodinkou v jedné malé vesničce. Věřím v Boha, ale přiznám se, často se tak nechovám. Víte, vlastně skoro vůbec. Nemyslím si, že jsem syn, na kterého mohou být rodiče hrdí. Ano, vystudoval jsem školu a dá se říct, že v okolí mám dobrou pověst. Přesto však nejsem dobrý syn, ani bratr a ani boží syn. Na veřejnosti vypadám možná jako dobrák, ale kdybyste přišli jako neviditelní hosté do našeho domu, viděli byste mou pravou tvář. Časté odmlouvání, nic nedělání, neochota naslouchat. Chovám se velice výbušně a buďte rádi, že mě nevidíte, když mi někdo říká nepříjemnou pravdu o mně do očí. Nemám vůbec čas. Nic nedělám, takže běda tomu, kdo mě vyruší! Nejsem na sebe vůbec hrdý. Určitě si o mně říkáte, že, ale to radši ani nebudu psát. Lidé kolem nás zažívají různé bolesti. Jeden muž nejprve ztratil sestru při autonehodě. Potom měl nádhernou ženu a dva syny. Mladší syn se zabil na motorce. A ani se ten muž nestačil vzpamatovat ze ztráty syna, ztratil svou milovanou ženu. Také při autonehodě, umírala mu v náručí. Přesto ten muž stále bojuje svůj život, i když přemýšlel o sebevraždě. A to je jen kapička v moři utrpení. Ženy se děsí toho, co bude, až se jejich opilí manželé vrátí z flámu. Děti musejí snášet týrání svých rodičů. Rodiny se musejí schovávat před vojáky. Jak se musí asi cítit člověk, když se dívá na svého blízkého a ví, že tu za chvíli nebude má rakovinu nebo jinou nemoc. Všude jen slzy a beznaděj. Všude jen kruté tváře a touha po moci. Pýcha, která často nepředchází pád. Přírodní katastrofy, nemoci, hlad, rasismus, deprese, války, touha po ukončení vlastního utrpení. Ne, to není žádný román, ale krutá skutečnost. Dívám se na sebe. Říkám si, co všechno neprožívám. Žiju si pohodlně v domečku, kde nejhorší katastrofa je vypadlý proud nebo když není něco sladkého na zub. Žiju si a dělám věci, které mi dělají radost. Je mi ze mě na nic. Každý den si říkám, že příště to udělám lépe. Že se konečně zachovám správně, udělám si čas na Boha a vykonám všechny své povinnosti. Jenže, nejde mi to. Mé odhodlání je příliš slabé a sílu nemám Dal mi svůj život. Nesl kříž. A i když jsem po Něm plivnul, podíval se na mne s láskou. A stále stojí u mě, i když vrážím do Jeho dlaní další hřeby, říká: Miluji Tě!
Šeptá: Miluji Tě! Po dlouhé době jsem se sešel se svým moc dobrým přítelem. Jsem s ním strašně moc rád. Nějakou dobu jsme se bavili. Potom řekl: Musím jít domů, hraje můj oblíbený seriál. Počkáš tu na mě? Prosím tě. S bolestí mé srdce souhlasilo. Během čekání jsem ale přišel na jednu věc. Najednou se čekající kamarád vžil do pozice Boha. Vždyť já Bohu říkám podobnou větu každý den několikrát. Je mi milejší moje zábava než osoba, která mne miluje! Co se děje, když jsou přátelé nebo rodina stále spolu? Jsou si bližší. Znají se do detailu. Jejich láska k sobě roste. Když budeme trávit čas s Bohem a budeme si s ním povídat a prožívat zkušenosti, pak Lásku budeme znát lépe a lépe. Naše láska k němu bude růst. Osoby, které se milují, chtějí spolu trávit co nejvíce času. S ním pak, když ho poznáme, budeme chtít strávit celou věčnost. Říká se to lehce. Já vím. Sám to nedokážu. Ale není to jen výmluva? Vzpomínám si na dobu, kdy jsem opravdu žil s Bohem. Tenkrát mě nic nesrazilo do kolen a vždycky byla cesta ven z jakéhokoliv problému. Kdo však žije podle Božího Ducha, v jeho srdci se rodí láska, radost, pokoj, trpělivost, přívětivost, laskavost, důvěra... (Galatským 5,22) Na každý den dostáváme od Pána Ježíše malé světýlko. Záleží na našem rozhodnutí! Na tom, jestli řekneme ano, nebo ne Pánu Bohu. Když se ráno pomodlíme, světýlko se zvětší. Když budeme v myšlenkách s Pánem během školy nebo práce, pak světýlko bude ještě větší. Záleží jen na nás, jestli na konci dne bude světýlko veliké, nebo maličké anebo úplně vyhaslé. Čím větší bude to světýlko na konci dne, tím větší dostaneme další den a potom další den a další a další. A nakonec budeme, jak říká Pán Ježíš, světlo světa. Co to znamená? Pán Ježíš je Světlo všem lidem na této planetě temnoty. Budeme-li světlo, znamená to, že Kristus žije v nás a naše staré já zemřelo. A námi pak bude Pán Ježíš osvěcovat cestu druhým. A oni zase dalším. Jmenuji se Jack. A nejsem jen tak obyčejný člověk. Mě totiž miluje samotný Bůh, zemřel za mne! Pokusím se být křesťanem. Pane, prosím pomoz mi! Amen. Narozeniny Březen 2. Pěkník Vlastislav 2. Kisza Benjamin 4. Sovišová Žaneta 7. Janková Gerda 9. Buroňová Dagmar 10. Galda Simeon 12. Mráz Jakub 15. Dýrr Ondřej 17. Pěkníková Olga 20. Schwarz Martin 21. Sosna Tomáš ml. 27. Koloničná Věra 27. Maďová Alena 29. Němec Jiří MASCH
Naše zdraví Margaríny jsou zdravotní riziko Oč jde a jak to začalo Transfigurované mastné kyseliny (anglicky trans-fats) jsou určité druhy nenasycených tuků (mohou být mono-nenasycené nebo poly-nenasycené). Transfigurované tuky se v přírodě vyskytují v nevelkém množství v masu a mléčných produktech. Tyto přirozené látky ale nepředstavují žádný problém. Transfigurované tuky z regálů v obchodech s nimi ovšem nemají mnoho společného. Jsou vytvořené průmyslově částečnou hydrogenací rostlinných olejů a živočišných tuků. Tento chemický proces byl vyvinut na počátku 19. století a první výrobek zpracovaný touto metodou poprvé přišel do prodeje v roku 1911 pod názvem Crisco. Na rozdíl od přirozených nejsou transfigurované tuky potřebné, a také nejsou právě prospěšné zdraví. Konzumace transfigurovaných tuků pětkrát zvyšuje riziko koronární srdeční choroby. Zdravotníci proto celosvětově doporučují omezení spotřeby transfigurovaných tuků na stopová množství. Transfigurované tuky získané částečnou hydrogenací olejů jsou obecně považovány za mnohem horší než přirozené. A teď je to zajímavé Margarín byl původně vyroben jako krmivo, po němž měli rychle přibývat krocani. Ty ale místo toho zabíjel. Ovšem lidé, kteří předtím vložili do výzkumu všechny své peníze, chtěli, aby se jim vrátily, a tak dali hlavy dohromady a uvažovali, co udělat, aby je dostali zpět. Původně to byla bílá hmota bez chuti a zápachu, takže do ní přidali žluté barvivo a umělou příchuť, a začali to lidem prodávat místo másla. Tak co, chutná? A teď o transfigurovaných tucích... Margaríny obsahují velmi mnoho transfigurovaných mastných kyselin (některé přes 50%... a ví někdo, CO je těch zbývajících 50%?) Podle poslední studie Harvard Medical, může konzumace margarínů, ve srovnání s těmi, které konzumují stejné množství másla, zvýšit počet onemocnění srdce u žen o 53%. Zvyšují celkový cholesterol a LDL (to je ten škodlivý cholesterol) a snižují HDL cholesterol, (prospěšný cholesterol). Až pětinásobně zvyšují ohrožení rakovinou. Snižují kvalitu mateřského mléka. Snižují odpověď organismu na antigen (imunita). Snižují odezvu těla na inzulín. Ale co je nejhorší... Margarínu chybí pouze jediná MOLEKULA aby z něj byla 100% umělá hmota!!! To poslední by samo o sobě mělo postačit k tomu, aby se soudný člověk ihned a do konce života vystříhal konzumace jakékoli formy umělých jedlých tu-
Naše zdraví Margaríny jsou zdravotní riziko ků a čehokoli jiného, co prošlo hydrogenací. Transfigurované tuky jsou nepřirozené, a proto je tělo nikdy nemůže strávit a spotřebovat ve formě energie. Ale ani správně vyloučit. Hromadí se v něm, lepí se na buňky, které dusí. Ucpává to arterie, ztučňuje játra a bez ohledu na tělesnou námahu nebo cvičení s tím nic neuděláte. Takže mrtvice, infarkt, selhání jater nebo ledvin nebo rakovina číhají hned za rohem. Nevěřte, zkuste tohle: Kupte vaničku umělého jedlého tuku, otevřete to a nechte někde venku ve stínu nebo v garáži. Po několika dnech pozorování si povšimnete několika věcí: - nepřiblíží se k tomu žádní hlodavci, žádný hmyz, ani otravné octomilky, ba ani švábi; - ani po letech se to nezkazí a nezačne jinak páchnout; - nemá to žádnou výživnou hodnotu, takže to nic nebude žrát a nic na tom ani v tom neporoste; - dokonce i plísně a mikroorganizmy se tomu vyhnou (a to už je co říct!!). Proč to nic živého nechce? Protože to je z 99.99% plast, který život zabíjí!! Co takhle rozpustit si na pánvi kelímek od jogurtu a namazat si to na topinku? Ne? Tak proč jíte margaríny? Pamatujte: COKOLI zabíjí život, zabíjí i VÁS... jen pomaleji. Konečně to nějaký chemik napsal. Rád bych k tomu dodal, že pokud vyšetřuji pacientky s podkožními lipomy a celulitidou na ultrazvuku, shodně odpovídají, že jí pouze umělé tuky, že žijí zdravě. Po pravdě, s takto zdravě žijícími ženami je vhodný jen čistě profesionální kontakt. Jejich tělesné schránky totiž připomínají živoucí mumie. Kdyby kdysi zvýšili příjem těchto umělých tuků v jídelníčku některých komunistických prominentů, byli by dokonale nakonzervovaní, takže by se k posmrtnému uchování jejich pozůstatků nemusela stavět nákladnou technikou vybavená mauzolea. (MUDr. Studnička) Většina odborníků na výživu dnes prohlašuje, že obyčejné máslo je lepší - pokud ho jíme s mírou. Není pochyb o tom, že máslo je přírodní produkt, zatímco margaríny musí být vyráběny složitým technologickým procesem a nejsou tedy přírodním tukem. Margarín by zůstal bez vydatné pomoci barviv a jiných přísad nevábnou šedivou hmotou. Do másla, na rozdíl od margarínu, nemusí být vitamíny přidávané uměle. Máslo obsahuje přírodní vitaminy, ze kterých jsou nejdůležitější A a D. Vitamin A je potřebný pro dobrý zrak a zdravou pokožku a navíc je důležitý antioxidant. Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku, důležitého prvku pro zdravé kosti a zuby. Tak. Teď už to víte! A povězte to přátelům... převzato z www.vyzivadeti.cz
Zajímavosti NENÍ TO KURIÓZNÍ? Na tomto čísle se podíleli: Lukáš Bolek Martin Buroň Martin Schwarz Lumír Maďa Jana Sosnová info@vojkovice.net informator.vojkovice.net Sbor Vojkovice Vojkovice 74 739 51 sbor@vojkovice.net www.vojkovice.net Chtěla bych se s vámi podělit o jednu pasáž z knihy Jak vyléčit srdce a domov IV. díl, který mne oslovil a přivedl k přemýšlení o sobě a mých prioritách v životě. NENÍ TO KURIÓZNÍ? Není to kuriózní, jak veliká je pětisetkorunová bankovka, když ji mám darovat církvi? Ale jak je malá, když s ní musíme jít nakupovat? Není to kuriózní, jak namáhavé je číst každý den jednu kapitolu z Bible? Ale jak lehké je číst noviny! Není to kuriózní, jak velikou obětí je věnovat Bohu jednu hodinu? Ale s jakou lehkostí se díváme jednu hodinu na televizi! Není to kuriózní, jak je jednoduché diskutovat s přáteli o politických názorech či náhledech? Ale jak je těžké mluvit o své víře v Ježíše! Není to kuriózní, jak je těžké najít si čas na odpolední pobožnost? Ale jak je jednoduché udělat si čas na večírek. Není to kuriózní, jak je lehké naučit děti hrát fotbal nebo vnoučata naučit plést? Ale jak je těžké naučit je modlit se, vést je k duchovnímu růstu a k tomu, jak žít evangelium v praxi! Není to kuriózní, jak je lehké strávit hodinu u telefonu? Ale jak je těžké se dvě minuty modlit! Co ve vás tyto věty vyvolávají? Nezrcadlí se vám v těch větách váš křesťanský život? Chvíli o tom přemýšlejme! Možná že nečtete žádné noviny, nediskutujete o politice a nehrajete fotbal, ale přesto: Každý z nás ví, jestli tím Boží Duch nemyslí právě jeho. Autor zmíněných vět ví, jak to vypadá v životě těch, kteří se nazývají křesťany. A to, co tak trefně popisuje, se zdá kuriózní, protože nám tímto způsobem ukazuje na lidskou slabost. Usmíváme se tomu, ale zapomínáme při tom na poslání těchto slov. 26-12-2008 Sosnová Jana