Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Otázky hledajících Vztahy. Óm Šrí Paramátmane Namaha

Transkript

1 Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Otázky hledajících Vztahy Óm Šrí Paramátmane Namaha Využijte svůj čas a energii pro hledání štěstí, míru a lásky Všichni si přejeme být šťastní a mít v životě lásku a klid. Lidé se ale málokdy cítí šťastní a jen velmi zřídka někdo trvale zažívá lásku a vnitřní mír. Proč tomu tak je? Jaká je příčina tohoto rozporu? Proč jen málokdo získává to, po čem všichni na světě tolik touží? Proč? Musí existovat nějaká příčina. Touha po štěstí, klidu a lásce se týká každého bez výjimky, a přesto se to podaří jen velmi malému množství lidí. Proč? Odpověď na tuto otázku je pro náš život zásadně důležitá. Všichni duchovně osvícení lidé zodpovídají tuto otázku stejným způsobem: Lidé sice štěstí, lásku a mír hledají, ale špatným způsobem. Proto se jim to také nedaří. Proto také ve svých životech nezažívají mír, štěstí a lásku. Lidé se snaží získat štěstí ve světě kolem sebe ve věcech, ve vztazích, pomocí smyslových zážitků Za všemi lidskými aktivitami je právě touha po štěstí. Dokonce i pro konzumaci alkoholu je motivací přání zapomenout na starosti, na minulost i na obavy z budoucnosti. V sebezapomenutí zažívá takový člověk na chvíli určitý klid. I sexuální prožitek je založený na podobném principu. Všichni jsme se ale mnohokrát přesvědčili o tom, že touto cestou lze dosáhnout jen krátkodobého uspokojení. Potěšení za chvíli odezní a starosti a napětí se nijak nezmenšily, vnitřní konflikt naopak ještě zesílil. Za nenaplněným hledáním štěstí, lásky a míru stojí základní nepochopení, kam se při hledání obracet. Štěstí, láska a mír jsou ve vás, ne nikde kolem vás. Proto začněte hledat jinak než dosud a obraťte se dovnitř, místo abyste se rozhlíželi kolem sebe. Pokud nezměníte způsob hledání, nemůžete uspět. Všechno, co hledáte, je součástí vaší čisté existence, neboli, jinými slovy, vaší duše či božského prvku v každém z nás. Jsme částečkou věčného štěstí, lásky a míru. Bůh je štěstím, láskou a klidem a my jsme Jeho součástí. Tuto skutečnost však můžeme naleznout jen v sobě tím, že přestaneme být zaměření ven ze sebe. 1

2 Většinou si chceme užívat potěšení svých smyslů. Tato radost ale nikdy netrvá dlouho a vždycky po ní následuje frustrace a nespokojenost. Chcete-li nastoupit cestu za skutečným štěstím, láskou a vnitřním mírem, musíte učinit první krok. Musíte začít na rovině smyslového vnímání. Prvním předpokladem je snaha o ukáznění svých smyslů. Jinak to nejde. Ještě nikdy se v historii celého světa nikomu nepodařilo najít trvalý mír a štěstí bez dobrovolného zřeknutí se požitků světa. Jinou cestu ke štěstí se nikdy nikomu najít nepodaří. Takto lze shrnout podstavu všech duchovních poselství. Nezáleží na tom, zda se obrátíme k moudrosti Krista, Krišny, Mohameda nebo jakékoli jiné duchovní autority. Jak jsem o tom mluvil včera, spojením všech náboženství je duchovnost. Duchovnost není v rozporu z žádným z náboženství. Je společná pro všechny. Proto je výzvou pro nás pro všechny, abychom se každý podle svých možností zdrželi užívání si světa. Buď přestanete být zaměření na požitky dobrovolně nebo vás k tomu přiměje přibývající věk. Potom už to jinak ani nepůjde. Až vám bude sedmdesát pět let, nebude už pro vás fyzicky možné přejíst se výborného jídla. Pokud se i přesto neovládnete, budete v noci trpět. Podobně už nebudete schopni si užívat sexu. Není například nic špatného na zálibě v cestování. Nejde však cestovat do nekonečna, jednoho dne už toho nebudete schopni. Budete se muset zastavit. Moudrost proto spočívá v tom, že se zastavíte dobrovolně, dříve než vás k tomu donutí váš věk. Mějte také na paměti, že v dalším životě budete pokračovat přesně z toho bodu, kam jste dospěli na konci svého života. Stupeň dosaženého vnitřního vývoje vám zůstane do dalšího života. Když se jemnohmotné tělo odděluje od fyzického těla, což nazýváme smrtí, všechno, co v něm bylo uloženo z tohoto života, putuje do dalšího zrození. Pán v Bhagavadgítě zdůrazňuje význam posledních okamžiků na co umírající člověk myslí a jak se cítí. Důležité je mít nakonec alespoň přání, aby člověk v dalším zrození více postoupil Ve všech duchovních textech najdeme toto ponaučení. Častá reakce většiny lidí je, že naplnit toto poselství je velmi obtížné. Ukázňovat se není snadné, o tom není pochyb. Cílem je, aby se to stalo vaší potřebou. Pokud se nesnažíte kontrolovat v některých základních aspektech, v následujících vtěleních vás nečeká nic dobrého. Je to zákonité. Jako příklad vám uvedu sexuální přitažlivost. Touhu ve vztahu k opačnému pohlaví nevyřeší ani stáří. S věkem ztrácíme kapacitu užívat si, ale vnitřní touha zůstává stejná. Je to velmi bezútěšný stav, když nutkání přetrvává dál, ale tělo již není schopno touhu uspokojit. Prožíváte 2

3 potom hotová muka. Vzpomínám si na lidi velmi pokročilého věku, dokonce i přes osmdesát let, kteří se mi upřímně svěřili. Přiznali, že je pro ně velmi obtížné snášet pnutí téměř stejné jako zamlada, ale bez schopnosti ho naplnit. Řekl jsem jim, že promarnili svoji šanci. Měli se snažit tehdy, kdy ještě měli energii věci změnit. Proto, prosím, vezměte vážně fakt, že váš čas a energie nejsou neomezené. Až vás energie opustí, nebudete schopni už pro sebe nic udělat. Pokud svoji energii nevložíte do užívání si potěšení, budete ji moci využít uvnitř pro svůj duchovní vývoj. Jako vyvrcholení cesty stahování se ze světa a obracení se v meditaci dovnitř získáte osvícení, v němž se dostanete nad všechny své přirozené instinkty. Tato cesta je prověřená. Ale může k tomu dojít pouze tehdy, kdy ještě máte k dispozici nějakou energii. Kolem osmdesáti let už nemá smysl mluvit o sebevládě nad smysly, protože už není zapotřebí. Už vám stejně nic jiného nezbývá. Kázeň má smysl jen tehdy, když ještě máte nějakou energii. Existují tři důležité faktory, které mohou být nápomocny pro váš duchovní vývoj: služba druhým lidem, meditace a zaměření se na své vlastní chyby a sebeanalýzu. Snažte se vnášet všechny tři uvedené faktory do svého života. Ještě bych rád zmínil jednu důležitou zásadu, která by měla dokonce předcházet zmíněným třem principům. O jakou zásadu jde? Přestaňte s věcmi jednoznačně škodlivými. Mám na mysli jednání odporující logice, zdravotním a hygienickým zásadám, morálce a vaší vnitřní rozlišovací schopnosti. Pokud se ve svém životě nevyvarujete těchto základních chyb, nebudete schopni skutečně meditovat či být prospěšní druhým lidem. Člověk zvyklý konzumovat alkohol nemůže myslet sattvicky, protože pitím jsou ovlivněna jeho centra v mozku. Podobně nemůže duchovně postoupit ten, kdo si nevydělává peníze čestným způsobem. Nemá význam, pokud se takový člověk snaží přispívat na charitu. Předpokladem pro příspěvky na dobročinné účely je získat peníze čestným způsobem. Nejprve přestaňte krást a teprve potom se můžete zabývat charitou. Daleko důležitější než vaše činnosti je pro váš vývoj vaše vnitřní motivace, s jakou věci děláte. Je potřeba pročistit své vnitřní nastavení. Otázky hledajících Otázka: Co vás inspiruje k meditaci? Odpověď: Láska k Bohu. Na mé cestě hrála důležitou roli otázka: Kdo jsem? Hledání odpovědi na tuto otázku bylo v mém životě tak silnou hnací silou, že jsem ji nedokázal zastavit. To byla moje osobní inspirace. 3

4 Otázka: Prosím, pomozte mi překonat mé ego a nahradit ho láskou. Odpověď: Už vám pomáhám. Není pochyb o tom, že hlavním problémem je právě ego. Jak praví svatí, největší překážkou je ego, které vytváří iluzi, že je individuální duše oddělena od Božství. Ego má nekonečně mnoho podob: Nejsem jen tak ledaskdo. Nejsem obyčejný člověk. Jsem velmi vzdělaný. Jsem přitažlivý. Jsem člověk, který má hodně peněz. Meditace vám pomůže i ve vyhlazování ega. Další hledající píše o tom, jak silně touží naleznout Boha. Podobnou touhu má většina z vás. Pokuste se o to, snažte se. Hledající dále píše: I když tolik toužím po Bohu, nějaká vnitřní síla mě zároveň zastavuje. Ano. Překážky na cestě vznikají z tendencí z minulosti, které si v sobě neseme na úrovni našeho jemnohmotného těla. Jsme vnitřně poutáni naší minulostí a touhami přitahováni k budoucnosti, takže jen velmi těžko setrváváme v přítomnosti. Abyste těmto věcem více porozuměli, věnujte se do hloubky studiu kvalitních komentářů Bhagavadgíty, zvláště kapitolám, kde Pán popisuje tři guny. Je důležité, abyste porozuměli, jak kvality tamas, radžas a sattva brání duchovnímu vývoji. Především kvalita tamasu a radžasu vytváří překážky pro duchovní cestu. Otázka: Jak se přestat bát bolesti? Odpověď: I v tomto směru vám může být nápomocná meditace. Čeho se lidé vlastně nejvíce bojí? Základním strachem je strach ze smrti. Postupně prohlubujeme poznání, že smrt se týká našeho fyzického těla, ale ne naší čisté existence - duše. Čím více jsme schopni toto pochopit, tím více se oprošťujeme od veškerého strachu. Otázka: Nedaří se mi být v kontaktu sám se sebou. Odpověď: V tomto směru máte pravdu. Ve skutečnosti nemůže být nikdo plně v kontaktu sám se sebou, dokud nedosáhne osvícení. Než do tohoto stavu, který bývá také nazýván duchovní seberealizací, dospějeme, neustále v nás přetrvává určitá propast oddělující nás od našeho skutečného Já. Po duchovní seberealizaci jsme v kontaktu sami se sebou neustále. Otázka: Existuje nějaká metoda, jak se připravit na smrt, aby probíhala pozitivním způsobem? To znamená umírat beze strachu. Odpověď: Ano, taková metoda existuje. Pokud chcete mít pozitivní smrt, žijte nejprve pozitivní život a nestrachujte se o průběh své smrti. Naplňte svůj život entuziasmem a motivací být prospěšní druhým lidem. 4

5 Čím pozitivnější a naplněnější bude váš život, tím připravenější budete i na smrt. Pokud dosáhnete osvícení, zemře pro vás smrt jednou pro vždy. Ani duchovně seberealizovaný člověk se nemůže vyhnout fyzické smrti, která se týká všech. Takový člověk však pochopil, že je ve skutečnosti součástí nesmrtelné Pravdy Boha. Realizujete, že vaše podstata, duše, je věčná. V okamžiku fyzické smrti potom nemáte nic, čeho byste litovali. Netrapte se tím, zda budete mít pozitivní smrt, ale zaměřte se nejdříve na to, abyste žili pozitivní život. Vztahy Další hledající, podobně jako mnoho jiných, píše o svých potížích v partnerském vztahu. Těmto potížím se nelze vyhnout, nikdy se jich nezbavíte. Když jsou dva lidé pohromadě, zákonitě to přináší vznik nějakých konfliktů. Zcela bez konfliktů můžete být jen tehdy, pokud budete mít jen jeden jediný vztah, a to s Bohem. Jinak se potížím nikdy zcela nevyhnete. Konflikty ve vztazích však lze minimalizovat. Jak? Zbavit se svého ega. Příčinou konfliktů a disharmonie ve vztazích bývá především očekávání, co vše bychom od partnera chtěli. Chceme, aby byli on či ona takoví, jaké bychom si je přáli mít. Zdá se nám, že se přece pro druhého tolik investujeme a on či ona nám to nevrací. Právě tyto naše postoje nám způsobují problémy. Pokuste se své postoje změnit. Snažte se spíše říkat si: Mám ji rád a snažím se pro ni co nejvíce udělat. Chci být svému milému co nejvíce užitečná. Ve skutečné lásce není dokonce zapotřebí ani vzájemnost. Pokud mně nějaká blízká osoba zanedbává, nestarám se o to a plním si svoji povinnost. Je to dávání, které vztahy zlepšuje, a naopak braní, které je zhoršuje. Jak by mohl zdárně pokračovat vztah, ve kterém se cítíte být tím hlavním vy a druhého vnímáte spíše jako prostředek pro své zájmy? Naopak, pokud si přejete být nástrojem pro štěstí svého blízkého člověka, je možné, že se vztah bude ubírat pozitivním směrem. Vztahy jsou ale také ovlivňovány faktorem osudu. Často se na základě povrchní přitažlivosti sblížíme s někým, o kom později zjistíme, že se chová jako by byl ze zcela jiné planety, naprosto odlišná osobnost než jsme my. Je také velmi obtížné poznat, kdo nám přichází do cesty proto, abychom mu splatili dluhy z minulosti. Duše se rodí na Zemi znovu a znovu, aby vyrovnaly své dluhy z minulosti. Karma z minulosti se tak postupně vymazává. Lidé se potkají a jejich protikladná osudová předurčení se střetnou a vznikají konflikty. Nejde jen o partnerské vztahy. Mnohdy jsem byl také svědkem konfliktů mezi rodiči a dětmi. Vztahy jsou ovlivňovány minulostí, která se v přítomnosti aktivovala. 5

6 Jak se od těchto všech pout osvobodit? Následováním duchovní cesty a postupnou přeměnou sebe sama. Jiná cesta neexistuje. Duchovní cesta je cestou vnitřní proměny. Dříve či později, v jednom ze svých životů, musí každý z nás přijmout za své principy duchovní cesty. Proč s tím tedy nezačít co nejdříve? Pokud jste již alespoň mentálně dospěli k pochopení, že je to pro vás to nejlepší, začněte zásady duchovní cesty následovat i prakticky. Pokud se to někomu nezdá a pochybuje, zda nechci příliš mnoho, odpovídám: Děkuji, je to zcela na vás. Pokud dokážete být šťastní jiným způsobem, buďte, nijak vám v tom nebráním. Vím, že většina z vás přistupuje k věcem velmi poctivě. Mám radost, že přicházejí upřímní lidé, kteří se opravdu chtějí změnit. Mohu vám jen předat svou vlastní zkušenost a moudrost duchovně probuzených lidí. Na cestě ale musíte kráčet sami. Uspokojení vám nemůže přinést, když si sním jogurt. Musíte si jogurt ochutnat sami. Stejně tak vám nepomůže moje duchovní praxe, musíte se duchovní cestě věnovat sami. Je však důležité vědět, kudy se máte dát. Proto jste sem přijeli. Bůh vám pomůže a pomáhá vám už nyní. Bože, očisti naši mysl, Dej, nechť toužíme sloužit světu a netoužíme po službě od druhých, S myšlenkou na Tebe nechť jsme schopni plnit dobře své povinnosti ve světě, Dej, nechť nalezneme útočiště u Tvých nohou. 6