Procestujte Londýn, město kde má Costa svůj domov Corto Caramel a Classic v nabídce Poznejte historii Costy! NEW Costa Coffee TIMES 05 2013 ZÁŘÍ-ŘÍJEN 2013 www.costa-coffee.cz Costa slaví: 42 let v Británii Ačkoli je Británie často považována za zemi milovníků čaje, kavárny tu měly dlouhou historii. V 17. století jich bylo na ostrovech okolo tří tisíc a byly dokonce populárnější než krčmy. Na konci 18. století ale začala jejich obliba vadnout. A i Costa Coffee dokázala podnítit vášeň Britů pro dobrou kávu. Celý příběh se začal odvíjet před 42 lety v Londýně, když italští imigranti Bruno a Sergio Costovi marně hledali kavárnu, kde by si mohli dopřát šálek obstojné kávy, na jakou byli zvyklí z domova. Bratři přijeli do Londýna z Parmy společně s rodiči a mladším sourozencem Giancarlem v 60. letech. Nebyli bohatí, ale měli kavárenskou zkušenost a věděli, jak má vypadat a chutnat dobrá káva. Dostat tehdy na ostrovech kávu se všemi
kavárna náležitostmi nebylo tak jednoduché, jak to může vypadat dnes. V Británii bylo pole doslova neorané a Sergio a Bruno Costovi do něj brzy zaryli první hlubokou brázdu. Trumfy? Skvělá káva a kus Itálie V roce 1971 si pronajali vlastní budovu na Vauxhall Bridge Road. Zatímco Giancarlo v ní prodával italské jídlo, jeho sourozenci pražili v horních patrech kávu. Italská komunita v Londýně jejich nabídku rychle zaznamenala a před dveřmi pražírny Costových se začaly tvořit stále delší a delší fronty. Lidé dokonce vážili hodně dlouhou cestu, třeba i ze Skotska, aby u nich nakoupili. Přišel tedy čas rozšířit své aktivity a otevřít si také vlastní kavárnu. V roce 1978 proto Sergio a Bruno Costovi nabídli Londýňanům kousek autentické italské kavárenské atmosféry. Kavárna se opírala hlavně o charakteristickou chuť Mocha Italia, jedinečné směsi tvořené zrny arabiky a robusty pražené pomalým procesem při nízkých teplotách. Bratři Costové od počátku ctili tradiční italskou soudržnost a dbali na to, aby nové kavárny rozjížděli rodilí Italové buď spojení s rodinou, nebo alespoň patřící do italské komunity na ostrovech. Ostatně Costa Coffee dodnes spoléhá na schopnosti hlavního baristy Gennara Pelliccii, což je nejdůležitější muž ve firmě, jehož jazyk je pojištěn u společnosti Lloyd na neuvěřitelných 10 milionů liber, v přepočtu 300 milionů korun. A 5 let v Česku Do Česka vstoupila Costa v listopadu 2008, první tuzemskou kavárnu otevřela v obchodním centru Flora. Do konce roku přichystala otevření dalších čtyř poboček v Teplicích, Pardubicích a Liberci. V roce 2011 převzala Costa Coffee síť třinácti českých poboček společnosti Coffee Heaven a počet svých kaváren tak zvýšila na dvacet. Na počátku letošního roku slavila otevření 25. pobočky. Nyní v tuzemsku řetězec funguje v šesti městech, nejvíce poboček je v Praze celkem osmnáct. Po dvou kavárnách je v Liberci a Pardubicích, jednu provozovnu mají v Teplicích, Plzni a Ostravě. Costa Coffee v číslech 10 na tolik milionů liber je pojištěn jazyk nejdůležitějšího muže firmy hlavního baristy Gennara Pelliccii 1 tolik milionů šálků kávy se prodá každý den ve Velké Británii. Nejpopulárnější je přitom latte. 30 v tolika zemích Costa působí, včetně České republiky 253 tolik kaváren má řetězec v Číně, do roku 2016 plánuje číslo zvednout na 500 1578 tolik kaváren Costa je jen ve Velké Británii, během loňského a letošního roku bylo otevřeno 186 nových
kavárna Potkali jsme u kafe Jak jste strávil letošní léto, našel jste čas na odpočinek a rodinnou dovolenou? Léto jsem si letos skutečně užil, byl jsem především s rodinou. Část dovolené jsme byli v zahraničí, část v České republice a díky posunutému startu přípravy jsem nakonec mohl vyrazit i na festival Rock for People v Hradci Králové. Odpočíval jsem především aktivně, příprava začala 8. července. Petr Čech: Muffin a káva jsou sladká odměna po zápase Vidět fotbalovou hvězdu Petra Čecha se šálkem kávy není nic výjimečného. Pije ji rád a často a označuje ji za svůj nejoblíbenější nápoj. A právě u kafe jsme si povídali o tom, jak strávil letošní léto a co zajímavého zažil... Rád se účastníte různých benefičních fotbalových akcí a také se věnujete dětem v rámci Fotbalové školy Petra Čecha. Co jste v tomto ohledu stihl? Díky tomu, že letos nebyl žádný šampionát, jsem stihl dvě takové akce a k tomu jsem se mohl věnovat i dětem na vlastní fotbalové akademii. S několika spoluhráči z reprezentace jsme vyrazili mimo jiné na exhibiční akci ve Lhotě u Kladna, skvělá byla benefice Marka Jankulovského v Ostravě. Výtečná organizace, přístup lidí, všechno mělo parametry hodné jména úspěšného fotbalisty. Na obou místech jsem se setkal se skvělými lidmi a to bylo nejdůležitější. Už jste si ve své akademii vyhlídnul svého následovníka? A nebude to třeba jednou váš syn? Na fotbalové škole je hodně nadaných dětí s velkou motivací i talentem, ale jsou příliš malé na to, abych mohl předvídat jejich budoucnost. Pokud jim vydrží zanícení, tak by mohli s fotbalem udělat díru do světa, ale záleží pouze na nich. A můj syn? Damíka fotbal baví, hodně ho sleduje, ale
kavárna bude jen na něm, jakou cestou se bude chtít vydat. Zmínil jste festival Rock for People, kde jste si zahrál na bicí s kapelou Eddie Stoilow. Jaké to bylo? Bylo to skvělé, ale nešlo pouze o naše představení. Prošli jsme si celý festivalový park, viděl jsem hodně lidí, kteří si užívali start prázdnin, bylo to moc fajn. Já byl před vystoupením nervóznější než před fotbalovým zápasem, přece jen to bylo zatím největší vystoupení s Eddie Stoilow a já nechtěl tolik diváků zklamat. Ale nakonec mám jen ty nejlepší pocity a vzpomínky. Věnoval jste se přes léto i dalším sportům kromě fotbalu? Během letošního léta jsem hrál především golf, jednou došlo i na tenis, ale hlavně jsem hodně odpočíval a s blížícím se startem přípravy udržoval kondici při běhu. Nic bych neměnil, protože ji považuji za úspěšnou. Že přijdou i nezdary, to ke sportu patří, ale nebyly výrazně žádné momenty, které bych chtěl vymazat. Potkáváme se nad šálkem kávy. Je pro vás káva povoleným dopingem před sportovním výkonem? Káva je v podstatě můj nejoblíbenější nápoj. Znamená pro mě volnou chvíli relaxace a především mi chutná. Ale za povolený doping bych ji nepovažoval nepiju ji proto, aby podpořila můj výkon. Máte svou oblíbenou kavárnu Costa Coffee? Na letišti Gatwick, kam okamžitě zamířím vždy ve tři ráno po návratu ze zápasů evropských pohárů. Tradičně si tam dám muffin a kávu na cestu. To je ta sladká odměna po zápase. Jaké ambice si dáváte do nadcházející sezony? Jen ty nejvyšší! V klubu si chci udržet místo v základní sestavě, získat s Chelsea co nejvíce trofejí a s národním týmem bych si přál postup na mistrovství světa do Brazílie. Litujete nějakého okamžiku z uplynulé sezony? Kdybyste mohl vrátit čas, udělal byste něco jinak?
NOVÉ PRODUKTY Kávové jednohubky CORTO Corto Classic Dvě dávky kávy extrahované pouhých 5 vteřin poskytují silnou chuť kávy Mocha Italia, ale díky menšímu obsahu kofeinu a přidanému mléku si šálek Corta můžete dopřát i ve večerních hodinách. Extrahováním v nejkratším možném čase se dosáhne té nejlahodnější, nejsladší chuti kávy. Každé Classic Corto zdobí malé umělecké dílo, ornament, který vytvoří naši zkušení baristé technikou latte art spočívající v přelití Corto jemnou mikropěnou. Caramel Corto Jedna znavená skotská matka, která zkraje 18. století chystala pro své děti sladkost po večeři, usnula, zvrhla zapálenou svíci do nádobky s cukrem a o něco později ji probudila libá vůně hmoty, kterou pojme- novala po své dceři karamel. Že tomu nevěříte, ale přesto máte rádi karamel? Že si lepivé karamelky vaše zuby nemohou dovolit? Dejte si Caramel Corto a užijte si karamel ve spojení s krátce extrahovanými dvěma dávkami prvotřídní kávové směsi Mocha Italia a mléčnou pěnou. LATTE ART Malování obrázku na kávu litím pěny je poměrně složitá technika, která vyžaduje speciální zaškolení baristy. Výsledek ovlivňuje kvalita a teplota mléka, materiál, tvar, velikost a čistota konviček, ze kterých se pěna nalévá, a v neposlední řadě zručnost a zkušenost baristy.
CESTOVÁNÍ Londýn: hlavní město pro sběratele zážitků Londýn mají Češi téměř na dosah ruky. Do britské metropole totiž létá hned několik nízkonákladových aerolinek, díky nimž si sem můžete za hubičku zajet klidně na otočku. Letecké společnosti využívají čtyři letiště v okolí britské metropole nejslavnější Heathrow doplňují ještě Gatwick, Stansted a Luton. Ze všech se přitom do centra Londýna dostanete nejpozději do hodiny.
CESTOVÁNÍ Londýn je nejkrásnější na přelomu září a října, protože na počátku podzimu v něm ještě vládne teplé a obvykle i suché počasí. Ale ať už se vydáte do Londýna kdykoliv, užijete si jej naplno. Možností, jak v něm trávit čas, je totiž nepřeberné množství své si tu najdou gurmáni, milovníci romantiky, památek, nočního života i nákupů, fotbaloví fanoušci či návštěvníci kulturních akcí a festivalů. Povinná místa pro nováčky Pokud jedete do Londýna prvně, neměli byste vynechat obvyklou sestavu míst. Zahrnuje Westminsterský a Buckinghamský palác, Tower a Tower Bridge či třeba Notting Hill. Westminsterský palác je sídlem britského parlamentu, jeho nejstarší částí je Westminster Hall z roku 1097. Palác sloužil až do 16. století jako královské sídlo, v 19. století byl po ničivém požáru téměř celý rekonstruován. Jednou z nejznámějších atrakcí paláce je Big Ben, hodinová věž s velkým zvonem, který Londýňanům i návštěvníkům města každou hodinu odbíjí čas. Hodiny na věži jsou přitom proslulé spolehlivostí a přesně šly i během bombardování během druhé světové války. Za celou dobu své existence se zastavily nebo zpozdily jen pětkrát. Buckinghamský palác je londýnským sídlem britského panovníka a funguje jako vůbec největší královská pracovna na světě už od roku 1837. Přestože se v paláci koná řada ceremoniálů a recepcí pořádaných královnou Alžbětou II., je přístupný i návštěvníkům. V paláci byste napočítali neuvěřitelných 775 pokojů, královská rodina a její hosté zde mají k dispozici 52 ložnic, pro personál je vyhrazeno 188 ložnic. Další z atrakcí, londýnský Tower, pak sloužil jako pevnost, zbrojnice, pokladnice, mincovna, palác, místo poprav, observatoř, ale také jako vězení pro lidi z vyšších vrstev. Naposledy tady seděl během druhé světové války nacistický pohlavár Rudolf Hess. Populární je každodenní ceremonie klíčů, tedy procedurální zamykání bran Toweru, které provádějí zdejší dozorci. Zajímavostí Toweru je také skutečnost, že tu vláda na vlastní náklady chová havrany. Podle pověsti totiž přítomnost havranů přináší Anglii bezpečí před nepřáteli. Vynechat nelze ani Tower Bridge stojící hned vedle Toweru, jehož stavba začala v roce 1886 a trvala osm let. Dvě věže mostu spojují výškové lávky, které v minulosti využívali chodci v době, kdy byly zvednuté mostovky při průjezdu lodí. To lze zažít i dnes, přestože
CESTOVÁNÍ lodní doprava je mnohem menší než v době výstavby. Přesto má ale přednost před silniční dopravou. Nasajte londýnské chutě a vůně Povinný exkurz po profláknutých londýnských místech pro nováčky můžete samozřejmě vynechat a vydat se třeba za gurmánskými zážitky. Těch tu můžete nasbírat nespočet, Londýn je totiž podobně jako New York tavicím kotlem, v němž se mísí různé kultury a světové kuchyně. Vychutnáte si tu pálivou indickou či thajskou kuchyni, stejně tak si ale můžete dopřát středomořské speciality, japonské sushi nebo vegetariánské lahůdky. Když budete znaveni a zatoužíte po šálku dobré kávy, můžete se zastavit v jedné z mnoha kaváren Costa Coffee, třeba zavítat do té nejstarší na Vauxhall Bridge Road poblíž proslulé pražírny kávové směsi Mocha Italia, kde se začala psát historie celosvětového kavárenského řetězce. Až načerpáte novou energii, můžete se opět vydat objevovat chutě Londýna. Místní si oblíbili třeba bangladéšskou či pákistánskou kuchyni, mnozí přitom jezdí na víkend poobědvat do uličky Brick Lane nedaleko East Endu. Vyhlášená je zdejší bangladéšská hospoda The Shampan. Ale pozor, právě v těchto končinách řádil kdysi Jack Rozparovač, tajemstvím dosud opředený vrahoun lehkých žen. Romantika v Chelsea a pak na nákupy Dobře najedeni se vydejte na procházku po londýnské čtvrti Chelsea, kde žije spousta příslušníků horních deseti tisíc. Slavní a bohatí si zde kupují domy, protože čtvrť je poměrně daleko od rušného
NOVÉ CESTOVÁNÍ PRODUKTY centra metropole a má tak trochu jinou atmosféru. Je tu nejstarší botanická zahrada a sídlí tu i klub FC Chelsea, jehož barvy hájí v Premier League i český reprezentační gólman Petr Čech. Fotbaloví fanoušci tak mohou své toulky zakončit právě na stadionu Stamford Bridge, ideálně při některém ze zápasů anglické ligy. Stejně jako do New Yorku, i do Londýna se jezdí nakupovat. Vždyť jsou tu desetitisíce obchodů a význam města v oblasti módy stále roste. Záleží pak ale, jak hluboko máte do kapsy, podle toho je třeba volit obchody. Světoznámé značky jsou dostupné na Stavba Tower Bridge začala v roce 1886 a trvala osm let. Dvě věže mostu spojují výškové lávky, které v minulosti využívali chodci v době, kdy byly zvednuté mostovky při průjezdu lodí.
CESTOVÁNÍ Oxford Street, která je asi největší nákupní třídou na starém kontinentu. Butiky proslulých módních návrhářů stojí především v Bond Street, ale mnozí Londýňané nejraději nakupují na trzích v Camdenu, Portobello Road či Brick Lane. (Mimochodem, pokud jste fanoušky filmového hitu Notting Hill, nemůžete Portobello Road vynechat. Právě tudy procházel zamilovaný Hugh Grant svými čtyřmi ročními obdobími ) Retro obchody okupují krytou tržnici Spitafieldsu, ideální je přijít na páteční módní trh s dílky mladých a kreativních londýnských návrhářů. Jedním z nejpopulárnějších trhů je rovněž Greenwich Market, kde se ve čtvrtek prodávají starožitnosti, o den později třeba sekáčové oděvy a o víkendech je tu prostor pro umělecká řemesla. Pokud si chcete nakoupit potraviny, skvělý je trh v Borough, případně rybí trh v Billingsgate. Oba mají výtečnou atmosféru a překypují vůněmi a chutěmi. Ženám se pak podlomí kolena každou neděli ráno na květinovém trhu na Columbia Road. Muzea a galerie jsou zdarma Jestli ale místo nákupů toužíte strávit čas v muzeích či galeriích, je pro vás Londýn dokonalým místem. Za vstup do nich se totiž již tradičně neplatí. Zdarma je tak i skvělé Britské muzeum či Národní galerie, je ale nutné smířit se s tím, že podobný nápad budou mít tisíce dalších turistů z celého světa. Naopak méně lidí je v Londýnském muzeu, navštívit můžete i Tate Britain či Tate Modern, zajímavé je Muzeum námořnictví v Greenwich, kde je i Královská observatoř s nultým poledníkem. Právě odtud se počítá zeměpisná délka. To byla jen malá ochutnávka toho, co můžete v Londýně zažít. Romantika, zábava, skvělé jídlo, euforie po vydařených nákupech, toho všeho se vám v britské metropoli dostane na kila. Londýn kypí životem na každém kroku, zjistěte to na vlastní kůži. Nebudete litovat.
ZE SVĚTA COSTY Nejlepší evropský barista je z Portugalska Vítězem evropského finále soutěže Barista roku, které se konalo 15. srpna v lotyšské Rize, je 23letý Portugalec Ricardo Costa, který pracuje pro řetězec Costa Coffee od roku 2010. Ricardo se v Rize utkal s dalšími osmi finalisty, mezi nimiž byla i naše Martina Průchová (na fotografii třetí zprava) z plzeňského OC Plaza. Mladý Portugalec přesvědčil porotu speciálním nápojem nazvaným Tajné pokušení, jehož klíčovou ingrediencí je zelené jablko pocházející z Ricardovy domoviny, Algarve na jihu Portugalska. Ricarda jako nejúspěšnějšího evropského baristu čeká na konci října celosvětové finále, ve kterém se utká s dalšími finalisty v Londýně. Absolutní vítěz, Šampion šampionů, se může těšit na desetidenní pobyt v některé ze zemí, z níž se dováží káva.
ZE SVĚTA COSTY Kapka historie v každém šálku 19 78 72 19 1971 Příběh Costa Coffee začal jednoho šedivého dne v Londýně v roce 1971. Tehdy byl připraven první šálek ze speciální směsi Mocha Italia a bratři Bruno a Sergio Costové začali prodávat svou kávu hrstce místních restaurací. 1978 Velký úspěch přinutil oba bratry otevřít si vlastní kavárnu. Ta první byla na Vauxhall Bridge Road v Londýně jen kousek od srdce firmy pražírny. 1988 Costa Coffee otevírá novou pražírnu na Old Paradise Street v Lambethu, právě tam se přesouvá produkce kávy.
ZE SVĚTA COSTY 1999 Otevírá se první mezinárodní kavárna v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Nyní už je jen dubajských poboček deset, ve třiceti zemích světa byste pak napočítali přes 2 570 kaváren řetězce Costa Coffee. 2006 Costa Coffee zakládá svou nadaci Costa Foundation, jejímž cílem je vylepšovat sociální a ekonomické podmínky v komunitách pěstitelů kávy v zemích, jako je Kolumbie, Kostarika, Etiopie, Guatemala, Uganda či Vietnam. Nadace se soustředí především na výstavbu škol a tedy zajištění vzdělání pro děti farmářů. Odneste si Costa Coffee Times s sebou Nestihli jste si přečíst celé vydání Costa Coffee Times? Nevadí. Naše noviny jsou určeny k odběru a můžete si je vzít s sebou a přečíst si je později. Případně naleznete obsah vydání také v ipadu a na internetu na stránkách www.costa-coffee.cz. 2008 Costa Coffee otevírá jubilejní 1000. mezinárodní kavárnu, kterou je první kavárna v Moskvě. 2009 Jen o rok později je otevřena rovněž 1000. kavárna také v domovské Velké Británii. Costa Coffee navíc ve slepém testu cappuccin v témže roce poráží své konkurenty v čele se Starbucks. Z průzkumu vychází, že až 70 procent milovníků kávy preferuje právě Costu. 2011 Costa Coffee slaví 40. narozeniny. 2013 V České republice si můžete dopřát kávu ve 25 kavárnách Costa Coffee. Osmnáct jich je v Praze, po dvou v Liberci a Pardubicích, další pak v Ostravě, Plzni a Teplicích.
speciál pro muže Před 25 lety změnil Gretzky dres a otřásl NHL Ať už se na to díváte, z které strany chcete, byla to největší sportovní výměna všech dob. Trejd, který neměl obdoby. Obchod století, který šokoval prakticky každého fanouška a navždy změnil měřítka sportu. Jak jinak byste také označili kšeft, při němž poprvé v kariéře změnil působiště největší hokejista nejen své generace, ale nejspíš i celé historie? Před rovnými pětadvaceti lety poslalo vedení Edmontonu Oilers hvězdného Wayna Gretzkého o dům (nebo spíš o pořádných pár domů) dál do Los Angeles Kings a fungování NHL se otřáslo v základech. Výměna přinesla pár základních poznatků. Kanaďané a s nimi celý hokejový svět pochopili, že hokej sice může být určitou formou náboženství, na jeho oltář se ale pokládají především dolary a nějaké ty centy k tomu. Když tehdejší majitel Los Angeles Kings Bruce McNall zaplatil za Gretzkého nevídaných 15 milionů dolarů a sepsal s ním mnohaletou a mnohamilionovou smlouvu, změnilo to myšlení všech majitelů klubů i hráčů. Změnilo to pohled na to, jak soutěž fungovala. V tom okamžiku, kdy to proběhlo, jsme věděli, že sice nemáme hodnotu jako Gretzky, ale že můžeme zároveň získat něco navíc i pro sebe, vzpomínal Luc Robitaille, spoluhráč slavné 99 v Los Angeles. McNall to schytal To samozřejmě nezůstalo bez odezvy, McNall svým bohatýrským obchodem rozpoutal peklo. Majitelé zbylých týmů NHL se zlobili, že jeho krok vyšponoval ceny na přestupním trhu a změnil podmínky vyjednávání s hráči. Pořád mi vyčítali, že budou muset najednou platit více, svěřil se pak McNall. Říkal jsem jim na to: Ne, nemusíte. Jsou snad vaši hráči tak cenní jako Wayne? Gretzky tehdy odcházel z Edmontonu v slzách. Stalo se to totiž poté, co Oilers ve finále Stanley Cupu 1988 rozdrtili Boston Bruins 4:0 na zápasy, Gretzky přitom finále rozhodl třemi brankami a deseti přihrávkami. S Olejáři slavil čtvrtý triumf v NHL, získal podruhé v kariéře trofej pro nejužitečnějšího hráče play-off a zdálo se, že hokejová
speciál pro muže dynastie v Edmontonu bude nepřemožitelná ještě řadu let. Jenže uprostřed července toho roku se nejdřív strhla mela okolo Gretzkého svatby s herečkou Janet Jonesovou. Už tehdy se objevily první spekulace, že ji bude následovat do Los Angeles. Nikdo tomu nevěřil O necelý měsíc později už všichni v šoku kroutili hlavou. Kanadské národní stříbro, chlapík přezdívaný The Great One, se stěhoval. O důvodech se spekuluje dodnes někteří tvrdí, že v tom byly jen peníze, jiní, že manželka, další, že obojí. Největším padouchem celé akce ale byl pro všechny majitel Edmontonu Peter Pocklington, který prý neměl s Gretzkým nejlepší vztahy, navíc se mu nechtělo platit plejádu hvězd v nejlepších letech. Trejd přepsal hokejovou mapu Gretzky pak změnil působiště ještě několikrát, to už ale takový rozruch neudělalo. Přes všechnu hořkost po prvním trejdu zbylo několik dobrých věcí. Hvězdná výměna dresu přepsala americkou hokejovou mapu. Gretzkého cesta na jih inspirovala vznik Foto: ČTK
speciál pro muže hokejových klubů ve městech, kde bylo na hokej vždy moc horko vznikly pak kluby jako Dallas, Phoenix, Tampa Bay či Anaheim. Díky Gretzkému se ve slunné Kalifornii začal znovu hrát hokej, začaly se rodit nové talenty. Než přišel, hrálo v celém státě hokej okolo tří tisíc dětí. Pak jich najednou hrálo okolo dvanácti tisíc, vzpomíná bývalý hráč NHL Craig Johnson, který s Gretzkým za Kings hrával. Zatímco Gretzky zůstal na výsluní řadu dalších let, další chlapík zapletený do výměny zůstal naopak schován v jeho stínu. Jimmy Carson měl Gretzkého v dresu Olejářů nahradit. Byl skvělý, za Kings dokázal v jedné sezoně nasázet i přes padesát branek a stále drží rekord NHL v počtu gólů dosažených před dvacátými narozeninami vsítil jich 92. Jenže šokovaným edmontonským fanouškům se nešlo zavděčit. Přestože v první sezoně nastřílel 49 branek a dosáhl sta bodů, byl na začátku další sezony vyměněn do Detroitu. Nebyl jsem Wayne Gretzky, hodnotil pak obrovská očekávání a tlak, který musel v dresu Olejářů snášet. Jeho produktivita po dalších přestupech, mimo jiné si znovu zahrál i za Los Angeles Kings, poklesla a Carson nakonec končil kariéru mimo NHL ve švýcarské či nižší americké lize IHL. Wayne Gretzky V Edmontonu strávil Gretzky celkem deset sezon v letech 1978 až 1988. Pak přišla osudná výměna do Los Angeles Kings, za něž odehrál necelých osm sezon. Poté putoval Gretzky na pouhých 18 zápasů do St. Louis Blues, aby na sklonku kariéry zakotvil v New York Rangers. Za ty odehrál tři ročníky a v jejich dresu také v roce 1999, po dvaceti letech v NHL, svou kariéru ukončil. V základní části NHL nastoupil do 1487 zápasů, nastřílel 894 gólů a nasbíral 1963 asistencí, což v součtu dělá 2857 bodů. Hranici dvou tisíc bodů překonal Gretzky jako jediný hráč v historii. V play-off přidal 208 utkání, v nichž nasázel 122 branek a zaznamenal 260 asistencí (382 bodů).
speciál pro muže Kde se žije nejdráž na světě? Možná by vás to překvapilo, ale mezi nejdražší metropole světa patří ta angolská. V Luandě se totiž platí hodně prakticky za všechno drahé je nejen ubytování, protože je obtížné najít bezpečné bydlení, navíc na úrovni, ale pořádně se prohnete i při koupi dováženého zboží. Angola je sice relativně chudá, ale pro cizince, kteří by tu chtěli bydlet, se náklady vyšplhají hodně vysoko. Hodnocení vyplývá ze studie společnosti Mercer, která zkoumá životní náklady ve 214 městech celého světa a zahrnuje vše od bydlení přes dopravu, jídlo, oděvy, potřeby pro domácnost až po návštěvy kin a divadel. Asi nepřekvapí, že je draho v Japonsku na čele žebříčku je Tokio, Ósaka je pak třetí za Luandou. Čtvrtá je Moskva, v závěsu za ní Ženeva, Singapur a Curych. A pak opět africké překvapení, sedmá je čadská metropole Ndjamena, pak je teprve Hongkong. A jak to vypadá na opačném konci žebříčku? A kde je Praha? Česká metropole obsadila 69. místo a oproti loňsku zlevnila před rokem byla totiž na 47. příčce. Slovenská Bratislava poklesla z 57. na 79. místo. Nejlevnějším zkoumaným městem je Karáčí či Islámábád v Pákistánu, třetí od konce je nikaragujská Managua. Z dostupnějších evropských měst patří mezi desítku nejlevnějších makedonské Skopje či albánská Tirana.
NOVÉ speciál PRODUKTY pro muže Bavorák do zásuvky cool Všechny automobilky touží být zelené. Alespoň trošku. Zařadilo se mezi ně i BMW, které vyrukovalo se sériovou podobou svého elektromobilu i3. Vůz neobvyklých, ale aspoň trochu dynamických tvarů, který vypadá jako návštěvník z vesmíru, se bude prodávat i na českém trhu. Cena odstartuje pod milionem korun, za zhruba 900 tisíc dostanete vůz s výkonem 125 kw a točivým momentem 250 Nm. Motor je spojen jen s jednostupňovým automatem, který se ovládá páčkou pod volantem. BMW čeká nasazení i-trojky především v městském prostředí, takže uvádí i zrychlení na padesátku to trvá 3,7 sekundy. Na klasickou stovku se dostanete za 7,2 sekundy. Maximálka je pak 150 km/h. Největším limitem elektromobilů je stále dojezd na jedno nabití. Jak je na tom bavorák? Bavorská automobilka uvádí, že BMW i3 dojede maximálně 160 kilometrů a z běžné zásuvky ho jeho majitel nabije za zhruba 8 hodin. Tedy za pracovní dobu či během noci. Nicméně vše se dá urychlit pořízením speciální nabíjecí stanice, pak se doba zkrátí o dvě hodiny.
speciál pro muže Motorola má první mobil po spojení s Googlem Po spojení s Googlem představila Motorola první mobilní telefon. Jmenuje se Moto X a měl by být budoucností značky. Google koupil firmu před více než rokem, na telefon se tak čekalo poměrně dlouho výsledkem je smartphone, jehož hlavním lákadlem má být možnost sestavit si přístroj podle vlastního vkusu. Ovšem jde hlavně o širokou nabídku barevných kombinací. Jestli to bude stačit, to se teprve ukáže. Moto X jinak patří spíše do střední třídy. Vedle displeje s úhlopříčkou 4,7 palce s rozlišením 1280 x 720 obrazových bodů nabídne dvoujádrový procesor Snapdragon S4 a dvojí úložiště buď 16 nebo 32 GB. V Americe bude telefon k mání za 199 dolarů v případě 16GB verze a 249 dolarů za verzi s 32 GB, Motorola zatím neplánuje dovážet přístroj oficiálně do Evropy.
STORY Úryvek z knihy Dan Brown inferno Ve svých knihách Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v jeho nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestsellerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly. Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň - a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět Vzpomínky se mu vracely pomalu jako bubliny stoupající z temnoty bezedné studny. Žena v závoji. Robert Langdon se na ni díval přes řeku, jejíž zčeřené vody byly rudé krví. Ta žena stála na opačném břehu bez hnutí, majestátně, hleděla na něj a tvář měla zakrytou. V ruce držela tainii, kterou nyní pozvedla, jako by tím pruhem látky zdravila moře mrtvol u svých nohou. Všude kolem se vznášel pach smrti. Hledej, zašeptala ta žena. A nalezneš. Langdon ta slova slyšel zřetelně, jako by mu je vyslovila přímo v hlavě. Kdo jsi? zavolal, ale z úst mu nevyšlo ani slovo. Čas se krátí, šeptala. Hledej a nalezneš. Langdon přistoupil o krok blíž k řece, ale už teď viděl, že voda je krvavě rudá a tak hluboká, že se nedá přebrodit. Když opět zvedl oči k zahalené ženě, zjistil, že
STORY těla u jejích nohou se rozmnožila. Teď už jich byly stovky, možná tisíce, některá ještě žila, svíjela se v mukách, umírala nepředstavitelnou smrtí spaloval je oheň, nořila se do exkrementů, požírala se navzájem. Po vodě se k němu nesly truchlivé výkřiky lidského utrpení. Žena k němu vykročila a vztáhla štíhlé ruce, jako by prosila o pomoc. Kdo jsi? vykřikl opět Langdon. Žena si místo odpovědi zvolna odhrnula závoj z tváře. Byla pozoruhodně krásná, ale starší, než si Langdon představoval: mohlo jí být šedesát, působila silně a vznešeně, jako socha, které se čas netýká. Měla přísnou bradu, hluboké, oduševnělé oči a dlouhé, stříbřité vlasy jí v kadeřích splývaly na ramena. Na krku jí visel amulet z lazuritu had ovíjející hůl. Langdon cítil, že ji zná. Věřil jí. Ale jak? Proč? Nyní ukázala na dvě nohy, které trčely ze země a kopaly do vzduchu. Zjevně patřily nějakému nebožákovi pohřbenému hlavou dolů. Na bledém stehně bylo blátem načmárané jediné písmeno: R. R? pomyslel si nejistě Langdon.Jako Robert? To jsem já? Tvář té ženy nic neprozrazovala.hledej, a nalezneš, opakovala. Náhle z ní začala vycházet bílá záře, která stále sílila. Celé tělo se jí intenzivně rozechvělo a pak se s ohlušujícím zahřměním rozletěla na tisíce světelných střípků. Langdon se s křikem prudce posadil. V pokoji zářilo jasné světlo. Byl tu sám. Vzduch ostře čpěl dezinfekcí a nějaký přístroj kdesi blízko tiše pípal v rytmu jeho srdce. Langdon se pokusil pohnout pravou rukou, ale zarazila ho řezavá bolest. Podíval se dolů a zjistil, že mu z předloktí vede kanyla. Puls mu zrychlil; přístroji to neušlo a pípání rovněž změnilo tempo. Kde to jsem? Co se stalo? Hlava mu v týle třeštila hlodavou bolestí. Opatrně zvedl volnou ruku a pokusil se zdroj bolesti nahmatat. Pod zacuchanými vlasy objevil tvrdé uzlíky asi desítky stehů pokrytých spečenou krví. Zavřel oči a snažil se vzpomenout si, co se mu to stalo. Nic. V hlavě naprostá prázdnota. Mysli. Jen tma. Do pokoje vtrhl člověk oblečený jako lékař; zřejmě ho zburcoval Langdonův splašený srdeční monitor. Muž měl hustou bradku, ježatý knír a pod bujným obočím přívětivé oči, ze kterých vyzařoval zamyšlený klid. Co co se stalo? vypravil ze sebe Langdon. Měl jsem nehodu? Vousáč si položil prst na rty, zase vyběhl ven a na chodbě na někoho zavolal. Langdon otočil hlavu, ale při tom pohybu jako by se mu do lebky zabodl osten. Zhluboka se nadechl a čekal, až bolest odezní. Pak začal pohledem velmi pomalu a systematicky zkoumat své sterilní okolí. Na pokoji bylo jen jedno lůžko. Nikde žádné květiny ani přání. Na pultu opodál leželo jeho oblečení, složené v čistém igelitovém sáčku. Bylo celé od krve.
NOVÉ STORY PRODUKTY Panebože. To tedy muselo být něco. Langdon nesmírně pomalu pootočil hlavu k oknu za lůžkem. Venku byla tma. Noc. Ve skle viděl jen vlastní odraz unaveného, sinalého cizího člověka v obležení lékařských přístrojů. Chodbou se sem blížily hlasy a Langdon stočil pohled zpět do místnosti. Lékař se vrátil. Tentokrát ho doprovázela jakási žena. Mohlo jí být něco málo přes třicet, na sobě měla modrý lékařský stejnokroj a silný ohon blond vlasů se pohupoval v rytmu jejího kroku. Doktorka Sienna Brooksová, představila se s úsměvem hned ve dveřích. Dnes tu s doktorem Marconim sloužím noční. Langdon malátně přikývl. Doktorka Brooksová, vysoká a svižná, se pohybovala sebejistým krokem sportovkyně. Dokonce i v neforemném lékařském mundúru vyzařovala pružnou eleganci. Langdonovi neušlo, že ač je zcela nenalíčená, má dokonale hladkou pleť: narušovalo ji jen drobné znaménko krásy těsně nad rty. Oči měla něžně hnědé, ale zároveň neobvykle pronikavé; jako by už viděly mnoho věcí, s jakými se lidé jejího věku obvykle příliš nesetkávají. Doktor Marconi nemluví dobře anglicky, vysvětlila, když si vedle něj sedala. Požádal mě, abych s vámi vyplnila přijímací formulář. Opět se usmála. Díky, zachraptěl Langdon. Takže, spustila stroze, jméno? Chvilku mu to trvalo. Robert Langdon. Posvítila mu tenkou baterkou do očí. Povolání? Tahle informace se mu vybavila ještě pomaleji. Profesor. Dějin umění a symbologie. Harvard. Doktorka Brooksová sklopila baterku. Jako by ji něco zaskočilo. Lékař s huňatým obočím vypadal stejně překvapeně. Vy vy jste Američan? Langdon se na ni zmateně zadíval. To jen že Zaváhala. Když jste se sem dneska večer dostal, neměl jste u sebe žádné doklady. A ten tvídový oblek anglické mokasíny mysleli jsme, že jste Brit. Jsem Američan, ujistil ji Langdon; na to, aby jí vysvětlil, že pokud jde o oblékání, dává přednost kvalitě, byl příliš vyčerpaný. Bolí vás něco? Hlava, odpověděl Langdon; ta její baterka cukání v lebce ještě zhoršila. Naštěstí ji lékařka právě schovala do kapsy, vzala Langdona za zápěstí a změřila mu tep. Probudil jste se s křikem, řekla. Pamatujete si, proč jste křičel? Langdonovi hlavou opět bleskl ten podivný výjev se zahalenou ženou obklopenou zmítajícími se těly. Hledej, a nalezneš. Měl jsem zlý sen. Bestseller Dana Browna vychází 18. 9. 2013