VY_52_INOVACE_CVSD2_20_4A Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Autor: Ţáci se prostřednictvím pověstí o Ječmínkovi a Bratru Palečkovi seznamují s pohusitskou dobou a vládou Jiřího z Poděbrad. Ţáci si vyluští kříţovku, kde v tajence dostanou jméno vysněného krále Ječmínka. Dále v hádance dostanou jméno Paleček. Pracují s textema hledají v něm, proč se Palečkovi říkalo bratr a kdo byli čeští bratři. ţák se prostřednictvím pověstí seznamuje s pohusitskou dobou kompetence komunikační: ţák čte s porozuměním Mgr. Vlasta Hýţová Datum: 24. května 2011 Popis činností Ţák vyluští kříţovku Tajenku doplní do věty Čtení pověsti o Ječmínkovi Reprodukce textu Vyluštění rébusu- Paleček Čtení pověsti o bratru Palečkovi Doplnění odpovědí na otázky z učebnice
1 2 3 4 5 6 7 8 1, Jméno vojevůdce Ţiţky 2, Česká princezna, která zasvětila ţivot Bohu 3, Manţelka Karla IV. dokázala přelomit i. 4, Karel IV. nechal postavit první kamenný. 5, Na tomto místě porazil Ţiţka Zikmundovo vojsko 6, Místo upálení Jana Husa 7, Jedna ze zbraní husitů 8, Otec vlasti S nelehkou dobou, která nastala po husitských válkách, jsou spojeny pověsti o králi, který se jmenoval../ doplň z kříţovky
Král Ječmínek je podle pověsti moravský, přesněji hanácký král. Svůj domov měl v Chropyni. Je ochráncem českých sladovníků. Král Ječmínek se podle pověsti narodil v ječmeni, kdyţ se jeho matka snaţila prchnout před vojáky svého zhýralého manţela, moravského kníţete z Chropyně, jenţ jí chtěl v náhlém záchvatu hněvu nechat popravit. Na útěku se ukryla v lánu ječmene a zmizela tak vojákům z očí. Později ji tam našly ţeny ze vsi a vedle ní leţelo děťátko, které se jí tam narodilo. Vzaly je tedy oba s sebou do vsi a podle místa, kde se narodil, pojmenovaly chlapce Ječmínek. Kdyţ se král o tom dozvěděl, stále ještě rozezlený, dal ţenu i dítě odvést ze vsi na odlehlé místo, daleko od domova. Jak plynul čas, počaly jej trápit výčitky svědomí. Neměl uţ nikde stání, ani jeho bujaré oslavy uţ ho nedokázaly rozveselit, a tak se rozhodl, ţe povolá svou ţenu a syna zpět. Kdyţ však poslové přišli na místo, kam je dříve dal odvést, bylo prázdné a nikdo nedokázal poradit kde jsou, nikdo je nikde neviděl. Kdyţ se to král dozvěděl, vsedl na koně a se svou druţinou se je vydal hledat. Projeli tak celou Moravu, nevynechali ţádnou vesničku, ţádnou jeskyni, ţádný hájek, ale svou ţenu se synem pán přesto nikde nenašel. Aţ jednou zahlédl u černé jeskyně starého poustevníka. Zeptal se jej, zdali mu neporadí, kde by našel svoji paní a syna. Poustevník se však proti němu postavil a pravil: "Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manţelky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím poţehnáním a spásou.ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a příjde aţ země moravská na tom bude nejhůře." Poustevníkova věštba o synu chropínského pána se roznesla Moravou a lid nepřestal čekat na krále Ječmínka. Nejdříve jej čekali ihned po králově smrti a doufali, ţe se snad kaţdou chvíli objeví. Král Ječmínek ale nepřicházel. Přešla léta, potom staletí a pověst o králi Ječmínkovi stále neutuchala. Po husitských válkách si lidé zvolili jako krále Zikmundova vnuka Ladislava. Byl však ještě malý chlapec a tak za něj nějakou dobu vládl zemský správce Jiřík z Poděbrad. Ladislav dospěl, ale hned na počátku své vlády zemřel. Čeští páni si zvolili za krále Jiříka. Ten chtěl, aby v zemi vládl pořádek a právo, a aby páni vrátili majetek, který za husitských válek získali neprávem. S postavou Jiříka je spojena ještě jedna pověst o bratru Jeho jméno máš blízko dlaně..???????
August Sedláček Paleček Jan Paleček byl šaškem u krále Jiřího a pána svého vtipem svým obveseloval. Ale Paleček byl také muţ spravedlivý, který častokráte právu a spravedlnosti k vítězství pomohl, ujímaje se chudých a potlačovaných. Kde se o nějaké křivdě dověděl, hned to králi vtipným svým způsobem řekl. A poněvadţ mnoho vtipných kousků provedl, široká šla o něm pověst po celé zemi, a ještě po stu letech si lidé rádi o Palečkovi vypravovali. Jednoho času stalo se, ţe spáchána vraţda uvečer, ale vrah vyskočiv utekl. Zamkli hned potom dům, a rychtář tam dopadl mladého Dubčanského, kterého měli za vraha. Nic mu nebylo platno zapírání, nazejtří ráno dali jej katu vésti k popravě. Tu na cestě naříkal řka: "Ach všemohoucí milý Boţe, budiţ tobě ţalováno, ţe mám z toho světa nevinně sjíti a nemám prve před Milostí královskou slyšán býti." To slyšel Paleček, který se k tomu přihodil, a řekl k rychtáři a katu: "Bratře fojte, a ty, bratře kate! Počkejte mi tu s tímto vězněm, který se volá ke králi, aţ já se zase vrátím od krále." I běţel spěšně na hrad ke králi a takto mluvil: "Bratře králi, slyšel jsem tam na tě ţalobu od ubohého vězně, ţe jsi ho neslyšel. Přece nejsi lepší neţ Pán Kristus a ten vězeň není horší neţ ďábel, a přece Pán Kristus ďábla vyslyšel a dal se mu na jeruzalémský kostel nositi a s sebou mluviti." Král hned nerozuměl jeho řeči, co chce, ale kdyţ mu Paleček pověděl, co viděl, poslal s ním dvorského maršálka do Prahy. Tedy k němu Dubčanský přiveden a potom propuštěn na rukojmě, aby se z toho do čtyř neděl vyvedl. Naštěstí se v tom čase vinného doptali. V jeden pátek sedl Paleček v královské světnici mezi mládence, kteří seděli za stolem u dveří, protoţe rád od stolu ke stolu přecházel. Přinesli jim ryby na stůl, ale samé toliko běličky. Tu vzal Paleček jednu, přistrčil ji k uchu, a ptal se jí: "Víš něco o mém bratru?" A kdyţ to několikráte tak řekl, dali se mládenci do smíchu, aţ to král slyšel a ptal se, co se děje. Maršálek odpověděl: "Milostivý králi, bratr Paleček sedí s těmi mládenci za stolem a mluví s rybami." Tu se král zasmál a řekl: "Bratře Palečku, co tam děláš? Proč nejdeš k nám ke stolu?" Odpověděl Paleček: "Bratře králi, povímť krátce. Měl jsem bratra rybáře, utonul mi v řece, a protoţ se těchto ryb ptám, vědí-li co o něm." I ptal se král zase: "A coť praví?" Řekl Paleček: "Tak praví, ţe jsou ještě mladé, a proto o něm nic nevědí, neţ abych se ptal těch starých ryb, které jsou na tvém stolu." Král porozuměv tomu, kázal naklásti největších ryb na talíř a donésti Palečkovi. Paleček v létě chodíval do vesnic a tu chudým lidem pomáhal, kdyţ opravovali nebo pokrývali chalupy. Kdyţ však přišlo poledne, nejedl u nich, neţ šel k zemanu neb šafáři. Kaţdý mu rád dal jísti, protoţe ho znali, ale někdy ho škádlili řkouce: "Bratře Palečku, však jsi u nás nedělal, proč u nás jíš?" Odpovídal vţdy: "Víš-li co, bratře, aţ ty budeš chudým, také tobě budu pomáhati, a aţ ten chudý bude tak bohatý jako ty, půjdu k němu jísti." Paleček býval při penězích, protoţe mu král dával kaţdou sobotu patnáct bílých haléřů. Nosíval ty peníze v měšečku na pasu a rozdával těm, kteří měli dětí mnoho a statku málo. Jednou vyšel ven a přenocoval v krčmě. Tu však byl také jeden zlosyn, kterýţ na to myslil, aby Palečkovi uřezal od pasu měšec, aţ bude spáti. Paleček však byl chytrý a opatrný a to zpozoroval, ţe zlosyn nespí a jen dělá, jako by spal. Kdyţ to tak přes půlnoc vydrţel, vstal a rozkázal zlosynovi, aby rozsvítil, ţe mu
dá na pivo. Kdyţ pak ten rozsvítil, Paleček vysypal peníze, a udělav dvě hromádky po půl osmu bílém, řekl: "Milý bratře, rozumím tomu, ţe nespíš, chtě můj měšec uřezati, a já také bdím, abys to neudělal, a tak sobě oba hlavy trápíme. A protoţ vezmi raději polovici hned, a dadouce sobě pokoj, spěme. A ještě ti poradím, abys toho řemesla nechal, sice visneš." Paleček mnoho sukní do roka míval. Neb kdyţ viděl člověka nuzného, dal mu se sebe sukni a pak šel bez sukně ke králi řka: "Bratře králi, dej mi sukni, neboť jsem první dal Pánu Bohu." I ptal se král: "I kde jsi viděl Pána Boha, ţes mu sukni dal?" Odpověděl Paleček: "I zdaliţ nevíš písma: Co jste mému nejmenšímu učinili, mně jste učinili." Krále Jiřího napomínal, aby se krále nebeského bál, lidi v pokoji a spravedlnosti spravoval, a s ním se rozţehnav, v Pánu usnul. Král Jiří umřel některý čas po něm. Kdo to byli bratři? Se kterým jménem jsou spojeni? Kterým návrhem Jiřík předběhl svou dobu?
Řešení 1 J A N 2 A N E Ţ K A 3 M E Č 4 M O S T 5 V Í T K O V 6 K O S T N I C E 7 C E P 8 K A R E L 1, Jméno vojevůdce Ţiţky 2, Česká princezna, která zasvětila ţivot Bohu 3, Manţelka Karla IV. dokázala přelomit i. 4, Karel IV. nechal postavit první kamenný. 5, Na tomto místě porazil Ţiţka Zikmundovo vojsko 6, Místo upálení Jana Husa 7, Jedna ze zbraní husitů 8, Otec vlasti
Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/je%c4%8dm%c3%adnek http://pruvodce.com/hrady_zamky_pamatky/povest.php?idn=&idp=54 AUGUSTA, Pavel ; HONZÁK, František. Vlastivěda pro 4.ročník. 3. Praha : ALBRA, 2001. 95 s. ISBN 80-86287-32-7.