A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Voda: bilancováno pro Jeseník, Bukovice, Dětřichov Jeseník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_001_01_41465 Název obce: Jeseník Kód obce (IČOB): 536385 (536385) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2062 (7102) Název ORP3: Jeseník Kód OPOU2 ČSÚ: 71022 Název OPOU2: Jeseník Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Obec - r.2005: 13039, r.2015: 14117 Místní část obce - r.2005: 11113, r.2015: 12150 Stránka 1 z 7
B.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město Jeseník se rozprostírá v horském údolí na soutoku horských říček Bělá a Staříč. Město obklopují ze tří stran zalesněné kopce Hrubého Jeseníku a Sokolského hřbetu, který je již součástí Rychlebských hor. Město bylo založeno v rámci kolonizace kraje někdy před rokem 1267, kdy se prvně objevuje v písemných pramenech ještě jako Frývaldov. V roce 1947 bylo město přejmenováno na Jeseník. V okolí města se dobývalo zlato, stříbro a železná ruda. Město se postupně rozrůstalo a v okolí vznikali další osady jako Ditrichštejn, Dětřichov, Bobrovník a Grafenberg. Největší rozmach města poznamenal vývoj nově vznikajícího textilního průmyslu. Zdejší klimatické a geografické podmínky dali vzniknout světově proslulým lázním. Lázně založil ve 20.letech 19. století Vincenc Priessnnitz (1799 1851), který využil léčivých účinků pramenité vody. Dnes se v lázních léčí choroby dýchacího ústrojí, štítné žlázi, choroby srdečně cévní, duševní a kožní. Vedle lázeňství je město významné jako centrum zimní a letní horské turistiky a je hospodářským, kulturním a sportovním centrem Jesenického regionu. V Jeseníku se rozvíjí především textilní a potravinářský průmysl. Zábou města prochází silnice I.třídy č. 44 od Červenohorského sedla (Šumperk Jeseník) a silnice společně se železnicí od Ramzovského sedla. Z hlediska dopravy je Jeseník vstupní branou do celého regionu. Z města Jeseník je možno pokračovat silnicí II/457 do Mikulovic, Polska a Zlatých Hor nebo severním směrem po silnici II /453 do Vápenné, Žulové a Javorníka. Železniční trať pokračuje z Jeseníka severovýchodním směrem do Mikulovic a Polska. Městem Jeseník protéká severním směrem řeka Bělá do které se na území města vlévá potok Staříč. Stávající zába se rozkládá v nadmořských výškách 420 630 m.n.m. Zába situovaná v centru města a podél řek se rozkládá v nadmořských výškách 420 460 m.n.m. Lázně Jeseník a zába situovaná na svazích se rozkládá v nadmořských výškách až 630 m.n.m. Řešené území patří mezi lázeňská místa. C. PODKLADY - Studie nakládání s odpadními vodami pro sdružení měst a obcí Jesenicka, zpracoval Hydroprojekt a.s., Sigma Engineering a.s., 1996 (projekt PHARE) - Územní plán - Pasport vodovodu a kanalizací okresu Jeseník, Ing. Matuška 1995 - Územní plán města Jeseník - Regionální plány implementace Směrnice Rady 98/83/EC - Provozní řád skupinového vodovodu Jeseník - Základní údaje provozovatele o u a provozu stávajícího vodovodu - Zlepšení kvality čištění odpadních vod na střední a severní Moravě, zpracoval AQUATIS v r. 2002 - Projektová dokumentace Jeseník doba kanalizace, DUR - Projektová dokumentace ČOV Jeseník, studie - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS - Vodovody - Potřeba vody z bilance - Bilancovány sídla Jeseník, Bukovice,Dětřichov - - Popis současného zásobování pitnou vodou - Ve městě Jeseník je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku společnosti VAK Vodovody a Kanalizace Jesenicka a.s. Provozovatelem celého systému je provozní společnost JVS Jesenická vodohospodářská společnost s.r.o. - Vodovod byl ěn postupně od roku 1895 a v současné době je na něj napojeno 99% obyvatel. - Původním zdrojem vody byly jímací zářezy v Prameništi Křížový Vrch odkud byla voda přiváděna do vodojemu Křížový Vrch a do rozvodné sítě města. Nad Lázněmi byly vybudovány vodojemy s prameništi pro zásobování Lázní Jeseník. D. VODOVODY Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV Obec: Jeseník Stránka 2 z 7
Legenda: Vodovody-rozvody: Úpravny vody: Čerpací stanice: Šachty: Vodojem zemní: věžový: Zdroje: ATS: Redukce tlaku: D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Bilancovány sídla Jeseník, Bukovice,Dětřichov Základní parametry: Ozn.: Jednotky: 2000 2005 2010 2015 Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel 13040 14020 15000 14750 Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r 1512,2 1342,3 1169,6 1180 Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r 856,7 938,3 1017 1026,1 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r 547,8 603,8 657 646,1 Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 115,1 118 120 120 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 180 183,4 185,8 190,6 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 317,7 262,3 213,6 219,2 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 4143 3677,6 3204,2 3232,8 Max. denní potřeba Qd m3/d 5593,1 4964,7 4325,7 4364,2 D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Ve městě Jeseník je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku společnosti VAK Vodovody a Kanalizace Jesenicka a.s. Provozovatelem celého systému je provozní společnost JVS Jesenická vodohospodářská společnost s.r.o. Vodovod byl ěn postupně od roku 1895 a v současné době je na něj napojeno 99% obyvatel. Původním zdrojem vody byly jímací zářezy v Prameništi Křížový Vrch odkud byla voda přiváděna do vodojemu Křížový Vrch a do rozvodné sítě města. Nad Lázněmi byly vybudovány vodojemy s prameništi pro zásobování Lázní Jeseník. Největší výba vodovodu probíhala v letech 1962 až 1967, kdy byla realizována výba skupinového vodovodu Jeseník, která zahrnovala výbu úpravny vody v Adolfovicích Q = 55 l/s, přívodní a rozvodné řady v Jeseníku a Rok: Stránka 3 z 7
Lázních Lipová. V 1972 až 1977 byla napojena Česká Ves. V polovině osmdesátých let byl zdrojově posílen vodovod města Jeseníku o prameniště Pomezí. Zároveň byl posílen odběr pro úpravnu vody v Adolfovicích o surovou vodu z Borového potoka. V této době byly poeny největší vodojemy města Jeseník a to vodojem Čapka 650 m3 a 1000 m3. Největší rozšíření SV Jeseník nastalo po připojení celé kaskády obcí v údolí řeky Bělé. Jsou to obce osada Adolfovice, Písečná, Hradec, Nová Ves, Široký Brod a Mikulovice. V současnosti má město Jeseník a několik zdrojů pitné vody se svými vodojemy a rozvodnou sítí, která zásobuje určité části města a tvoří tak samostatné vodovody a tlaková pásma. Systém zásobování města obsahuje 14 vodojemů o celkovém obsahu 5035 m3 a 7 pramenišť. Hlavní zdroje pitné vody pro město Jeseník a SV Jeseník jsou: Prameniště Křížový Vrch jímací území se nachází východně od města Jeseník. Je zde vybudováno 24 klasických zářezů délky 10-15 m a 10 jímacích štol délky 30m. Jímaná voda je svedena do 14 sběrných a přerušovacích jímek, odkud je voda svedena gravitačně do vodojemu Rudné Doly 2x150 m3, vodojemu 1x30m3, vodojemu Křížový Vrch 2x 200 (492,30 488,8) m3 a 1x 400 m3 (492,30 488,30). Vydatnost zdroje je Q = 20 l/s Úpravna vody Adolfovice zdrojem surové vody pro ÚV Adolfovice jsou vody ze Šumného potoka a Borového potoka. Vody ze Šumného potoka se jímají pomocí jímacího objektu, který je ve vzdálenosti asi 80m od úpravny. Jímací objekt je tvořen stupněm, v jehož horní hraně je sběrný žlab opatřený česlemi a za jímacím objektem je umístěn lapák písku.. Vody z Borového potoka se jímají podobným způsobem, ale vodu je nutno dopravit do ÚV přiváděcím řadem DN 500 délky 3600 m. ÚV Adolfovice je dimenzována na Q = 55 l/s. Voda z ÚV Adolfovice je dopravována gravitačně přívodním řadem DN200 a DN250 jednak do sítě města Jeseník, jednak do vodojemu Čapka 1000m3 (503-498,3 ) a do vodojemu Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 488,30). Ve vodojemu Křížový Vrch je voda z ÚV Adolfovice smíchána s podzemní vodou z prameniště Křížový Vrch. Řídící vodojemy Křížový Vrch slouží pro spotřebiště v Jeseníku a dále je voda z těchto vodojemů dopravována gravitačně přiváděcím řadem do vodojemů v České Vsi, Písečné, Hradce, Nové Vsi a Mikulovic, kde jsou k jednotlivým vodojemům odbočky. Vodojemy Křížový vrch jsou řídící vodojemy SV Jeseník větve Písečná, Hradec, Nová Ves, Široký Brod a Mikulovice. Další prameniště Jesenického vodovodu jsou : Prameniště Lázně I a II podzemní voda je jímána ve dvou na sobe nezávislých lokalitách. První zdroj původně sloužil pro lázně. Je situován na severovýchodní straně od areálu lázní a skládá se ze dvou větví, které jsou spojeny za čerpací stanicí. První větev je tvořena souou jímacích zářezů a jímek. Voda z první větve je do vodojemu Lázeňský 2x 200 m3 (659,32 656,05) dopravována gravitačně. Voda z druhé větve se musí do vodojemu čerpat. Druhý zdroj původně sloužil pro zásobování města Jeseník. Toto prameniště jímá podzemní vodu jímacími zářezy, kterých je v tomto systému 20. Z pramenních voda teče gravitačně do vodojemu Městský 2x 150 m3 (652.74 649,94). VDJ Lázeňský a VDJ Městský jsou spojeny potrubím a plní se postupně. VDJ Lázeňský a VDJ Městský zásobují vodou určitou část lázní Jeseníka a přes přerušovací komoru 1 m3 (572,18-571,60) vodojem Kalvodova 2x 125 m3 (515.71-513,10). Do vodojemu Kalvodova 2x 125 m3 teče ještě voda z prameniště Kalvodova, které je situováno nad vodojemem. Z vodojemu Kalvodova 2x 125 m3 je voda dopravována gravitačně do rozvodné sítě města. Rozvodná síť města Jeseník je zokruhována a je tvořena několika vodovody,které jsou schopny samostatně fungovat a vytvářejí samostatná tlaková pásma. Hlavními vodojemy vodovodu jsou vodojem Čapka 1000m3 (503-498,3 ) a vodojem Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 488,30). Vodojem Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 488,30). Rozvodná síť je zhotovena z materiálu různého stáří a různé kvality. Na vodovodu najdeme řady provedené v litině, oceli, PVC, PE, tvárné litině a azbestocementu v profilech DN 300 50. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Stávající systém zásobování pitnou vodou města Jeseník zůstane i do budoucna neoddělitelnou součástí SV Jeseník a zůstane zachován. Kapacita zdrojů je dostačující a oproti současnému u jsou značné rezervy v odběru povrchové vody ze Šumného a Borového potoka. Oba toky jsou dostatečně vodné a poskytují kvalitní surovou vodu. Ve výhledu se nepředpokládá zvýšení akumulace systému, pouze pro potřebu vodovodu Dětřichov bude vybudován vodojem 2 x 50 m3. Návrh předpokládá rozsáhlé rekonstrukce, rozšíření vodovodu do lokalit,kde není vybudován veřejný vodovod a do lokalit navržených pro novou zábu. Navržena je výba nového vodovodu v ul. O.Březiny dl. 170 m a výba 2,333 km rozvodné vodovodní sítě v lokalitě Za Podjezdem. Dle u ÚP je navržena výba 3,735 km rozvodné vodovodní sítě pro zábu navrhovanou ÚP. Vzhledem ke značnému stáří vodovodního systému jsou navrženy rozsáhlé rekonstrukce. Rekonstrukce vodovodu ul.havlíčkova 471m DN100,379 m DN80. Ul. J. Hory 440m DN 200, ul J.Hory Nerudova 620 m DN 200, Masarykovo náměstí 368 m DN 80 a Lipovská 460 m DN 200. Celkem se předpokládá zrekonstruovat cca 9,1 km vodovodu to je cca 20% rozvodné vodovodní sítě. V řešeném území se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů minerálních vod přírodních léčivých zdrojů a lázeňská místa. Při realizaci eb vodovodů a kanalizací je nutné postupovat v souladu s požadavky zákona č.164/2001sb. D.4 VYMEZENÍ ZDROJŮ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD UVAŽOVANÝCH PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU Na území města je několik vodovodů, které mají své zdroje. Okolní svahy jsou poměrně vodné a vyskytuje se zde několik samostatných zdrojů různé vydatnosti, kvality a informovanosti. V současné době nepoužívaný zdroj vody je prameniště Nad Pionýrským domem o vydatnosti cca 0,9l l/s. Žádné jiné zdroje vod nejsou uvažovány pro účely úpravy na vodu pitnou. D.5 VARIANTY NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Jestliže dojde k dlouhodobému přerušení dodávky vody pitné vody z ÚV Adolfovice bude ohrožena dodávka pitné Stránka 4 z 7
vody pro celý SV Jeseník. Ostatní prameniště budou schopny pokrýt potřebu vody pouze omezeně a bude nutno přistoupit k omezení dodávky pitné vody a v některých lokalitách přistoupit k individuálnímu zásobení. Zdroj vody Adolfovice je tedy pro zásobování pitnou vodou mimořádně důležitý pro zásobování pitnou vodou v celém regionu. Potřebu vody města Jeseník bude možno částečně pokrýt ze zdrojů nad Lázněmi a potřebu SV Jeseník ze zdroje na Křížovém Vrchu. Současně bude nutno provést zásahy v manipulaci u sekčních uzávěrů. Zvýšení zabezpečenosti dodávky pitné vody za krizové situace umožní rekonstrukce přivaděče z Lipové do vodojemu Lipová 400 m3. Řad je v současné době mimo provoz z důvodu havarijního u potrubí. Po zrekonstruování tohoto řadu bude možné dotovat vodovod Jeseník ze zdrojů na Pomezí o kapacitě Q = 12 l/s a posílit tak SV Jeseník. D.6 ČASOVÝ HARMONOGRAM V řešeném období se předpokládá rozsáhlá rekonstrukce rozvodných a zásobních řadů. Rozsáhlá rekonstrukce bude probíhat v letech 2002 2007 v souvislosti s výbou kanalizace. Postupná rekonstrukce se předpokládá v u PRVKÚK po roce 2015. Rekonstrukce přivaděče Lipová Jeseník je navržena na rok 2011-2012. Nová výba v lokalitě Za Podjezdem a O. Březiny bude probíhat v závislosti na ební připravenosti rozvojové lokality. Stránka 5 z 7
E. KANALIZACE A ČOV Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, čerpací stanice (ČS), výústě Obec: Jeseník Legenda: Kanalizace: Ochranné pásmo: Vyústění: do 2015 po 2015 I IA IB II IIA IIB hranice aglomerací ČOV: Čerpací stanice: Výpusti: Odlučovací k. ČOV- ČOV- ČS- ČS- E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: E.2 VÝZNAMNÍ PRODUCENTI ODPADNÍCH VOD Ve městě se nachází tyto významnější podniky: HARD - strojírenský závod - s vlastní mechanicko-biologickou ČOV Mlékárna Jeseník - odpadní vody jsou odváděny do městské kanalizace a na ČOV Česká Ves Rok: 2000 2005 2010 2015 Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel 10370 12410 14450 14550 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 10370 12410 14450 14550 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) 118 117 117 116 Produkce odpadních vod Mov m3/den 1407,6 1488,6 1569,5 1578 BSK5 BSK5 kg/den 718,6 763 808,2 813 NL NL kg/den 685,2 734 783 788,2 CHSK CHSK kg/den 1437,2 1527 1616,5 1626 Stránka 6 z 7
E.3 POPIS SOUČASNÉHO STAVU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ OV Ve městě Jeseník je stávající jednotná kanalizační síť vybudována v celkové délce 42 km. Splaškové odpadní vody jsou odváděny od více jak 80 % všech obyvatel města i průmyslu. Provozovatelem této kanalizační sítě je Jesenická vodohospodářská společnost. Odpadní vody jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV na katastrálním území obce Česká Ves (popis ČOV viz Česká Ves). Kanalizační síť je různého stáří, některé stoky nevyhovují např. svým profilem, ale i ebnětechnickým em. Jelikož jednotná kanalizační síť odvádí i dešťové vody, jsou průměry trub v rozměrech DN 1000 - DN 300. Jsou zde ale i stoky, které odvádí splašky, o průměru 200 mm, dokonce i 150 mm přípojky od domů. E.4 POPIS ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ OV VE VÝHLEDU Uvažuje se rekonstruovat úseky stávající kanalizace v severní, jižní a střední části města. Např. na náměstí je kanalizace téměř v havarijním u, rovněž tak v přilehlých ulicích v centru města. V některých ulicích, tam kde je stávající profil DN 200, bude stoka rekonstruována na profil DN 300 mm (projekt je připraven). Rekonstrukce stávajících stok bude nutná v celkové délce 5.333 m. Vedle uvedených rekonstrukcí se navrhuje dovybudovat splaškové stoky v jihovýchodní a jihozápadní části města o profilech DN 250 mm v délce 6.070 m. V jižní části bude nutné zřídit novou dešťovou stoku DN 1000, která umožní odvádět odpadní vodu z území služeb a nerušící se průmyslové výroby. Navrhuje se propojit přilehlé místní části Bukovice a Dětřichov. Rovněž se bude pokračovat s dovybudováním kanalizační sítě v Lipová lázně, propojení do městské kanalizační sítě Jeseník je již provedeno. Lázně Jeseník jsou již odkanalizovány a napojeny do hlavní stoky vedoucí jednak po levém břehu potoka Stařič a následně po pravém břehu řeky Bělé směrem severním až ke stávající ČOV Česká Ves. Kanalizační síť ve městě je gravitační, pouze navrhované budoucí napojení odpadních vod z Bukovic bude řešeno výtlakem z čerpací stanice. V řešeném území se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů minerálních vod přírodních léčivých zdrojů a lázeňská místa. Při realizaci eb vodovodů a kanalizací je nutné postupovat v souladu s požadavky zákona č.164/2001sb. E.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM Výba kanalizace: 2005-2006 Rekonstrukce kanalizace: dle finančních možností F. EKONOMICKÁ ČÁST Výpočet nákladů na výbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. - Vodovody: 54,05 - Kanalizace: 79.237 - Celkem: 133,28 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 30.6.2004 PRVK - základní verze 2004, VODING Hranice, s.r.o. Stránka 7 z 7