Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci Japonsko Jan Novák 1N 2012/2013
Obsah 1.Základní informace...3 1.1.Historie...4 1.2. Přírodní poměry...4 1.2.1Povrch...4 1.2.2Podnebí...5 1.3.Fauna a flóra...6 1.4.Státní zřízení a administrativní členění...6 1.5.Hospodářství...7 1.6.Náboženství...8 2.Zdroje...9 2
1 Základní informace Ilustrace 1: Vlajka Zdroj: maps.com Mapa 1: Mapa Japonska Zdroj: freeworldmaps.net Rozloha: 377 915 km 2 (61. na světě) Počet obyvatel: 127 mil. (10. na světě, odhad 2010) Jazyk: japonština Náboženství: šintoismus 83,9 %, buddhismus 71,4 % (mnoho lidí věří v obě formy náboženství) Hlavní město: Tokio Státní zřízení: konstituční monarchie Panovník hlava země: císař Akihito (korunován 7. ledna 1989) Časové pásmo: +8 hodin Měna: japonský jen Administrativní dělení: 47 prefektur 3
1.1 Historie Původ obyvatel Japonska dosud není zcela vysvětlen. První osidlování Japonska proběhlo ve starší době kamenné. Důvodem byl pokles hladiny moří, díky kterému se vytvořilo suchozemské spojení se Sibiří a Koreou. Za první skutečné obyvatele ostrovů se považují Ainuové, kteří dodnes přežívají na ostrově Hokkaidó. Nejstarší důkaz o japonském císařství se datuje do roku 297 n. l. Po celou dobu císařství je u moci stejná dynastie, která je proto nejstarší vládnoucí dynastií na světě. Od 12. až po 19. století je v Japonsku faktická moc. V tomto období je Japonsko rozděleno do čtyř vrstev: samurajové, rolníci, řemeslníci a obchodníci. V minulosti se střídala období absolutní izolace od okolního světa a naopak období okouzlení cizími kulturami. Největší vliv na japonskou kulturu měla kultura čínská. Japonsko i díky velice čilým obchodním stykům přejímalo z Číny umělecké prvky, písmo, náboženství a mnoho dalšího. Okouzlení západními státy vrcholilo v 16. století, poté nastává další období absolutní izolace, které trvalo až do roku 1867. V tomto období musel císař modernizovat ekonomiku i administrativu. Jednou z nejdůležitějších reforem bylo zrušení tradičního rozvrstvení obyvatelstva. Další reformou bylo nastolení formální rovnoprávnosti pohlaví. Po vojenské kapitulaci v roce 1945 byl císař přinucen veřejně popřít svůj božský původ a v roce 1947 byla přijata japonská ústava. 1.2 Přírodní poměry 1.2.1 Povrch Japonsko je ostrovní stát, který je tvořen přibližně 4 tisíci ostrovy. Ostrovy jsou většinou pouze vyčnívajicí vrcholy sopek a jsou tak velice malé. V Japonsku jsou pouze 4 velké ostrovy, které se jmenují Honšú, Kjúšú, Hokkaidó a Šikoku. Japonské ostrovy se táhnou přibližně v délce 3000 kilometrů a mají tvar půlměsíce. Ostrovy se rozkládají ve východní části Asie, mezi ostrovem Sachalin a jižní špičkou Korejského poloostrova. Japonsko je země, která je silně zalesněná, najdeme zde poměrně vysoké hory, které dosahují výšky přes 3000 m n. m, ale také propasti a prolákliny. Protože se zde nevyskytují nížiny s velkými říčními toky, většina Japonců obývá pobřežní oblasti. Hory zabírají přibližně 80 % rozlohy ostrovů. Hory se vytvářely hlavně v třetihorách. Nejvyšší pohoří jsou takzvané Japonské Alpy, které se rozkládají na ostrově Honšú. Pro hory v Japonsku je charakteristický jejich velmi příkrý sklon, který bývá kolem 15. Nejvyšší horou je dnes již vyhaslá sopka Fuji, která dosahuje výšky 3776 m n. m. 4
Povrch Japonska je považován za jednu z tektonicky nejneklidnějších oblastí světa. Ročně postihne Japonsko asi 2000 zemětřesení. Většina z nich jsou ovšem tak slabá, že je zachytí pouze přístroje, ale jiné jsou tak silná, že způsobují velké škody. Japonsko je od pevniny odděleno Japonským mořem, které je místy hluboké až 4 200 metrů. Na jihozápadě jsou ostrovy odděleny Korejským průlivem a v tomto místě jsou ostrovy nejblíže pevnině, vzdálenost od pevniny zde dosahuje 190 kilometrů. Další moře jsou Ochotské a Východočínské. Japonsko omývá jediný oceán, a to Tichý. Japonské řeky jsou poměrně krátké a velká většina není splavná. Řeky mají většinou Foto 1: Fuji Zdroj: wordpress.com horský charakter a proto mají díky tání sněhu na horách nejvíce vody na jaře. Mnohem častěji jsou v Japonsku zastoupena jezera. Jezera se rozkládají hlavně při pobřeží a často jsou od moře oddělena pouze pobřežními nánosy. Ovšem jezera najdeme i ve vnitrozemí a to například největší jezero Biwa, které má rozlohu 674 km 2. Z turistického pohledu je nejznámějších pět jezírek na úpatí sopky Fudži. 1.2.2 Podnebí Podnebí je oceanické, vlhké a monzunové. Je taky velice složité. To je zapříčiněno hlavně protáhlým tvarem ostrovů. Rozdíly mezi klimatem nejsevernějšího ostrova Hokkaidó, který leží v mírném podnebném pásu, a nejjižnějšího souostroví Rjúkjú, které již leží v subtropickém podnebném pásu, jsou značné. Další příčinou složitého podnebí je také poměrně malá vzdálenost od asijské pevniny. Kvůli tomu se nad Japonskem v zimě střetávají chladné větry vanoucí z pevniny s vlhkými a teplými větry z Tichého oceánu. Proto padá na straně blíže k asijské pevnině daleko větší počet srážek než na straně druhé, která je výrazně blíže k Tichému oceánu. Na podnebí mají zásadní vliv i mořské proudy. Sever Japonska ovlivňuje chladný proud Ojašio, zatímco jih otepluje proud Kurošio. V Japonsku je také obvyklé období dešťů, které trvá většinou od poloviny června do první červencové dekády. Po období dešťů, nejčastěji na sklonku léta koncem srpna a v průběhu září přicházejí tajfuny. Tajfun je atmosferický útvar, který má podobu obrovského víru, utváří se do obrovských oblaků, které přinášejí silné větry a bouřkové jevy. Po období tajfunů se obloha vyčistí a následuje poměrně příjemný podzim. Zima není příliš chladná, ani vlhká. Končí 5
koncem února až začátkem března. Průměrná teplota se v zimě pohybuje mezi -9 C až do +16 C. Teploty v létě se pohybují od +20 C do +28 C. Podle výzkumu stoupá v Japonsku četnost srážek, což je pravděpodobně zapříčiněno globálním oteplováním. Průměrný počet srážek v hlavním městě Tokiu je 1405 mm, nejdeštivějším měsícem je červen a naopak nejsušším měsícem je leden. 1.3 Fauna a flóra Dvě třetiny povrchu jsou pokryty lesy. V severní části najdeme lesy jehličnaté. To je zapříčiněno tím, že tam několik měsíců panuje mráz. V jižní části ostrovů i díky teplejšímu podnebí najdeme lesy listnaté. Jeden ze symbolů Japonska je strom sakura.. Sakura je druh třešně, rozkvétá na jaře, v tuto dobu má také typické narůžovělé květy. Sakury občas můžeme najít i v takzvaných Japonských zahradách. Jejich vzhled nespočívá na smršti barevných květů, ale na kombinaci celoročně zelených stromů s vodou a kameny. K dalším oblíbeným rostlinám patří slivoně, pivoňky a také chryzantémy, jejichž květ se dostal dokonce do císařského znaku. Pro Japonsko jsou také typické zakrslé jehličnaté nebo listnaté stromy - bonsaie. S jejich miniaturizací si Japonci zahrávají již několik staletí. Z kulturních plodin jsou nejčastěji pěstovány rýže a čajovník. Japonsko je samozřejmě velmi bohaté na mořskou faunu a flóru. Můžeme zde najít nejen obrovský počet ryb, ale také například škeble, mušle, chobotnice a sépie. Nejčastěji se vyskytují tuňáci, makrely, sardinky a lososi. Oblast ostrova Hokkaidó můžeme přirovnat k sibiřské fauně, ostrov Honšú můžeme přirovnat k Číně, ovšem nejjižnější oblasti můžeme zahrnout do tropických oblastí. Hlavními zástupci suchozemské fauny jsou velcí savci, jako například liška a jeleni, ovšem můžeme zde najít i medvěda hnědého a medvěda himalajského. Zajímavostí je, že zde volně žije Makak červenolící. I když patří makakové do řádu primátů, tak jsou schopni odolat tuhým japonským zimám a mrazům. K přežití jim pomáhají také horká sopečná jezírka, ve kterých se makakové s oblibou koupou. Japonská příroda je poměrně bezpečná. Nebezpeční pro život jsou již zmínění medvědi a také jedovatá zmije mamuši. Pro japonské pohádky jsou typickými zvířaty liška a psík mývalovitý. 1.4 Státní zřízení a administrativní členění Jak již bylo zmíněno, japonská ústava vstoupila v platnost v roce 1947. Je to demokratická ústava, která zajišťuje svobodu všem občanům a zaručuje jim jejich lidská práva. Jeden z odstavců v ústavě také říká, že Japonsko oficiálně nemá svou vlastní armádu. Japonský císař je považován za formální hlavu státu, která ovšem nemá žádnou výkonnou moc. Nejvyšší moc má japonský premiér. Kandidát na japonského premiéra je navržen parlamentem, poté, 6
když mu Poslanecká sněmovna vysloví důvěru, může ho císař jmenovat premiérem. Foto 2: Z Tokia Zdroj: tokio.jp Zákonodárnou moc má parlament složený ze sněmovny poradců a sněmovny reprezentantů. Dolní sněmovna má 500 členů, volených na 4 roky, horní sněmovna má 252 členů, volených na 6 let, přičemž každé 3 roky je volena polovina členů. Členové parlamentu jsou voleni ve volebních okresech. Volební právo mají všichni občané starší 20 let. Ženy dostaly volební právo v roce 1945. Nejsilnější a největší japonskou politickou stranou je Liberálně demokratická strana. Japonsko je rozděleno na 43 prefektur a 4 oblasti. Prefektury byly vytvořeny v 80. letech 19. století ze správních jednotek, takzvaných provincií. Největšími Japonskými městy jsou, Tokio, Jokohama, Ósaka. Největší japonská města Název Počet obyvatel Rozloha Tokio 13 010 276 2 187, 08 km 2 Jokohama 3 573 588 437, 35 km 2 Ósaka 2 643 805 222, 22 km 2 Zdroj: Zeměpis 7, Fraus. 1.5 Hospodářství Japonská ekonomika je druhou největší na světě. Na celosvětové produkci má podíl 14 %. Japonské firmy zaujímají přední pozice například ve finančnictví, elektronice, v chemickém a automobilovém průmyslu. Nejznámějšími firmami jsou Honda, Suzuki, Sony, Toshiba a Nissan. Ovšem cesta k tomuto velice vyspělému hospodářství nebyla vůbec jednoduchá. V roce 1941 mělo Japonsko naprostý 7
nedostatek potravin. Tuto situaci zlepšila až reforma o vlastnictví zemědělské půdy a ustanovení pracovního práva. Další a zřejmě poslední významnější krize, postihla Japonsko v roce 1973. Rostoucí cena paliv, například ropy, poznamenala japonský průmysl, který byl závislý na dovozu nerostných surovin. V Japonsku je poměrně malá nezaměstnanost, která činí přibližně 3,5 %. 1.6 Náboženství Statistiky o příslušnosti k jednotlivým náboženstvím jsou značně zkreslené. To je zapříčiněno tím, že většina Japonců uvádí jako své náboženství jak buddhismus tak šintoismus. Obě tato náboženství se prakticky v běžném životě prolínají. Vítání na svět novorozence se provádí podle šintoistického rituálu, naopak pohřby podle buddhistického rituálu. Křesťanství se v Japonsku příliš nevyskytuje. Struktura tvorby HDP 2011 Primární Sekundární Terciér Graf 5: Zdroj: WFB CIA 8
2 Zdroje 1. Mapa Japonska. Worldatlas [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/asia/jp.htm 2. Japan flag. Maps of World [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/flags/japan-flag.html 3. Paradelle. Weekends [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://paradelle.wordpress.com/2010/01/30/whats-in-a-name/mt-fuji/ 4. Kolektiv - Školní atlas světa. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2007, 1 atlas (175 s.). ISBN 978-80-7011-925-9. 5. Kolektiv Zeměpis - 7. 1. vyd. Praha: Fraus, 2005. ISBN 978-807-2383-047. 9