Islám Monoteistické světové náboženství (1.6 miliard muslimů na světě) Svatá kniha- Korán, Bůh- Alláh, prorok- Mohamed Mekka, Medína- sv. Města islámu Islám převládá v S Africe, na Blízkém východě Mešita- muslimská modlitebna
Vznik islámu Počátek islámu cca. 610 n. l. (Arabský pol.) - první zjevení Mohamedovi Mohamed (570-632) - povážován za posledního Alláhova proroka - anděl Gabriel mu nadiktoval Korán - Mohamed slovo boží začal šířit dál - roku 622- Hidžra= Mohamed vystěhován z Mekky do Medíny (počátek muslimského letopočtu)
Vznik Islámu Po Mohamedově smrti nejvyšší představitel islámu tzv. chalífa Státní utvar kde vládnul chalífa- chalífát Za vlády 4. chalífy Alího byl islám trvale rozdělen na šíity a sunnity (2 základní větve) - šíité a sunnité se liší v uznání Mohamedova nástupce
Šíření Islámu V době smrti Mohameda se islám rozprostíral především na Arabském pol. Už od r. 629 se arabská voska snažila dobít Palestinu- zatím neuspěšne
Šíření Islámu V r. 635 se muslimům podařilo zmocnit se Damašku - nastolení nových podmínek ve městě - nemuslimské obyv. odvádělo daně - byli ale akceptování jako rovnoprávní občané
Šíření islámu 636- Arabové poráží Římany- zmocnili se Sýrie Dále také Mezopotámie, Palestiny a Persie 640- získání důležité římské provincie- Egypta Poté pokračovali dále po severoafrickém pobřeží až k Gibraltarskému průlivu
Šíření Islámu Před Gibraltar na evropskou pevninu Zde porazili obyvatele tehdejší Hispánie (Španělsko) Přes Pyreneje do Franské říše
Šíření islámu 732- poražka od Karla Martela- Bitva u Poitiers Po této porážce se muslimové stáhli zpět na Pyrenejský pol. V 9.- 10. století založili arabští obyvatele na Pyr. pol. tzv. cordobský chalífát - Stát s vyspělou kulturou - Čerpala z něj i křesťanská evropa
Šíření islámu V 9. stol. Proběhla invaze na Sicílii a Krétu 10. stol. - vliv islámu na západě upadá - především vlivem reconquisty a díky dobytí muslimské Sicílie Normany Reconquista= období katolického vytlačení severoafický muslimů z území Pyrenejského ostrova
Reconquista
Islám vs. křesťanství Jana Šťástková 4.B 2015
Křížové výpravy = snaha o šíření křesťanství a osvobození Palestiny Vyhlášeny papežem Urbanem 1095 Slib prominutí hříchů a cesta do nebe 8 výprav (+1) do 11. stol. Křesťanská Evropa nepodnikala žádné vojenské akce do Palestiny a respektovala muslimskou správu nad ní
* prvních neúspěchů islámu Reconquista na Pyrenejském poloostrově První křížová výprava 1. KV (1096 1099) Alexius I. 1095, žádost pomoc proti seldžucké expanzi Urban II. - 1097 spojení vojsk před Cařihradem Malá Asie Několik vítězství dobytí Edesského knížectví 1098, Jeruzaléma 1099
Svědectví křižáckého kronikáře Raymunda d'aguliers popisující křižácké vraždění v Jeruzalémě roku 1099: Oku se naskýtali nádherné pohledy. Někteří z našich mužů (byli to ti milosrdnější) stínali hlavy nepřátel; jiní je stříleli šípy, takže padali z věží; další mučili nepřátele v plamenech. Na ulicích města byly k vidění hromady hlav, rukou a nohou. Člověk musel hledat cestu mezi lidskými a koňskými těly. To však byly zanedbatelné záležitosti ve srovnání s tím, co se dělo v chrámu Šalamounově, kde se obvykle konaly modloslužby. Co se tam stalo? Kdybych řekl pravdu, nikdo by mi neuvěřil. Spokojím se tedy s tím, že řeknu alespoň toto: v chrámu Šalamounově se jezdci na koních brodili po kolena a po uzdy v krvi. Vskutku, byl to spravedlivý a velkolepý úradek Boží, že toto místo mělo být naplněno krví nevěřících, neboť tak dlouho trpěl Bůh jejich rouháním.
Pobřeží středozemního moře křižácké státy 2. KV (1147 1149) 1144 dobyta zpět Edessa 1187 sultán Saladin poráží křižáky v bitvě u Hattinu Ztráta Jeruzaléma a dalších křižáckých měst
3. KV (1189 1192) svolána po dobytí Jeruzaléma Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví Srdce, Filip August Barbarossa vítězí u Konyii - smrt v řece Richard vítězství nad byzantskou část Krymu Příměří se Saladinem
4. KV (1202 1204) Využiti Benátčané lodě 1204 dobyt Cařihrad latinské císařství rozdělení byzantské říše úpadek křižáckého hnutí Další KV Dětská KV čisté děti Odpor církve a většina dětí umřela či utekla
5. KV (1216 1221) Ondřej II. neúspěšná 6. KV (1228 1229) Fridrich II. zisk Jeruzaléma bez boje, Galilei, pobřežní pás mezi Jaffou a Sidonem 1244 opuštění křižáků Jeruzalém (vyhnání posledních 1291) 7. KV (1248 1254) Ludvík IX. neúspěšný pokud dobýt Egypt
8. KV (1270) Ludvík IX. neúspěšný pokus dobýt Tunis křižáci Kypr = útočiště rytířských řádů zlikvidování města Akkon
Význam KV seznámení s východní kulturou (pití vína, šachy, horké lázně, ) první erby rozvoj obchodu s Východem rozvoj řemeslnictví (výroba skla, hedvábí,, ) nové plodiny (rýže, citrony) Použití samostřílů
Další vojenské pokusy islámu neúspěšné 1258 zpustošení Bagdádu Mongoly Abbásovci z Bagdádu Káhira Druhá polovina 14. století ničivé výboje islamizovaných Mongolů Dobytí Granady Ferdinand Aragonský 1492 Úspěšné 14. století expanze Turků a dobytí křesťanského Balkánu a likvidování zbytku Byzanské říše Dobytí Konstantinopole 1453
Alhambra
Bitva u Lepanta 1571
Cordoba
Evžen Savojský
Hagia Sofia
Chrámová hora v Jeruzalémě
Insignie řádu Draka
Jan III. Sobieski v bitvě u Vídně 1683
janičář
Kabaa
Koncil v Clermont
Krak des Chevaliers
Maltézský kříž
Osmanská říše 1683
Osmanská říše proniká do Evropy
Řád německých rytířů
templáři
Upalování templářů
Vídeň 1609
Turci a Osmanská říše a její vliv na Evropu 15.-18. století 14. století Turci se dostávají do Malé Asie Kmenový svaz Oghuzů poturečtil Anatolii (dnešní Turecko) Z rodu Kayi vzešla dynastie osmanská zakladatelem Osman Dobře vycvičená armáda Janičáři elita turecké armády (vyzbrojeni puškou),, nová armáda
Výboje Na Balkán polovina 14.stol.proti Bulharsku a Srbsku 1371 bitva na Marici první velká pořážka Srbska 1389 bitva na Kosově poli - Srbsko podrobeno 1386 dobyta Serdika (dnešní Sofie) Bulharsko poraženo
1396 bitva u Nikopole první formace evropských států proti Turků - evropská vojska poražena Byzancká říše vazalem Turků, její území oklešťováno Snaha o pomoc od křesťanského světa V tzv. florentské unii uznává Byzanc papežskou svrchovanost nad všemi křesťany Odměnou je křížová výrava proti osmanům
1444 - bitva národů u Varny - výprava zcela rozdrcena 1453 - Turci oblehli Konstantinopol Po měsíci a půl město dobyli Poslední byzantský císař, Konstantin XI.- smrt Konst. přejmenována na Istanbul - sídlem sultánů Kruté pronásleování obyvatel balkánských států nuceni k přestoupení na islám
1456 - útok na Bělehrad - nebyl dobyt Osmani připojují ke své říši drobné balkánské a řeké státy, benátské a janovské kolonie
Útok na Krym Nový státní útvar Kymský chanát Přerušení důležité obchodní trasy mezi Evropou a Indií Jeden z důvodů pro hledání nové cesty do Indie obeplutím Afriky 20. léta 16. stol. - dobyt Bělehrad, ovládnutí téměř celých Uher
1526 bitva u Moháče 1529 první oblehnutí Vídně odraženi - přesto se Turci stávají velkým nebezpečím pro celou střední Evropu 1541 - obsazen uherský Budín Důsledky balkánských výbojů: blokování obchodu ve Středozemním moři => úpadek italských městských států => přesouvání obchodních středisek na západ, na Pyrenejský poloostrov Ostatní výboje: do Ruska, Íránu, Gruzie a Arménie
Náboženské rozdíly Mezinárodní politika Turecká říše státem světového významu, evropské státy se naží využít její vojenské síly proti vlastním nepřátelům Turecko naopak z jejich vzájemných sporů těží Je otevřeno západním vlivům Až sultán Bajezid II. Svatý znemožnil pokusy o sbližování s evropskou kulturou Turecko uzavřeno do sebe - cizincem v Evropě
Vnitřní organizace Turecké říše Teokratický islámský stát Nejvyšším představitelem světské i duchovní moci je sultán Nejvlivnější politickou skupinou janičáři Sultánův dvůr: úředníci a hodnostáři - začli se nazývat Osmánci Majitelem veškeré půdy je stát, který pouze dočasně pronajímá => neexistuje šlechta Přístup ke státním úřadům má každý muslim, nezáleží na
Suleyman II. nejslavnější turecký sultán - autorem jednoného právního řádu a mnoha reforem Po jeho smrti se říše blíží k úpadku Absolutistická moc vede ke snahám o decentralizaci Náboženská a kulturní nejednotnost Hospodářská zaostalost Zvyšování daní
Boje o trůn mezi předními státními úředníky (Murad IV. dočasně upevnil moc, krutovláda) Oslabování vnitřní síly říše - úpadek mezinárodního postavení
1683 - Turci oblehli Vídeň (vojska Karla Mustafy) - odraženi (Karel Lotrinský a Jan III Sobieský) - zastavena turecká expanze do Evropy Územní ztráty- osvobozena většina Uher Turci vytlačováni z Evropy (Kateřina II Veliká) Koncem 18. století se o Turecku hovoří jako o nemocném muži na Bosporu