Vláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II."

Alois Dvořák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Obsah Malá Asie ve starověku Nejstarší období Chetitská éra ( před n. l.) Říše Urartu (.. století před n. l.) Stát Frygů (.. století před n. l.) a Lýdů ( před n. l.) Doba helénská Doba římská a byzantská (do roku ) Římská říše (. století před n. l. n. l.) Byzantská říše ( ) Od mytických počátků Turků po zánik seldžucké říše Původ Turků Turkická etnika a perské kultury Doba seldžucká (polovina. století až konec. století) Osmanská říše (.. století) Počátky osmanské říše Dobytí Konstantinopole Vznik osmanského chalífátu Osmanská říše na vrcholu moci Osmanská meritokracie: janičáři Osmanský stát a jeho orgány Legendární červené jablko Osmané jako multietnická vládnoucí elita Zemědělství: nejvýznamnější hospodářské odvětví Není Turek jako Turek Multikulturalismus osmanského impéria Specifika tureckého lidového islámu Systém kapitulací Stagnace osmanské říše Káva, čaj a cigarety Osmanská říše v. století Reformní úsilí tzv. dlouhého. století Reformy Selima III. ( ) Reformní období tanzimatu

2 Vláda Mahmuda II. Spravedlivého Krymská válka ( ) Druhá etapa reforem ( ) Krize osmanské říše ( ) Absolutistická vláda Abdülhamida II. ( ) Postupující dezintegrace Střet panosmanismu, panislamismu a panturkismu Akceptace západních hodnot na kulturním poli Ve víru převratů a válek Mladoturecký převrat roku a konec monarchie Kontrarevoluční vystoupení v dubnu Ziya Gökalp a turecký nacionalismus Balkánské války ( ) Mladoturecká diktatura ( ) Osmanská říše za. světové války Masakry Arménů v letech Sekularizační reformy v letech Turecko jako národní stát Sèvreská mírová smlouva Mustafa Kemal Atatürk Boj za nezávislost ( ) Levicová a pravicová opozice Lausanneská mírová smlouva ( ) a zrušení sultanátu ( ) Vláda Republikánské lidové strany ( ) Vznik republiky a konec chalífátu Zavedení autoritativních metod vládnutí Kemalistické reformy Změny v postavení žen Upevnění režimu státostrany Vesnické instituty Kemalismus a jeho šest principů Státní islám a laicismus Zrušení mystických řádů ( ) Reforma písma ( ) Reforma tureckého jazyka Turecká historická teze

Kontrarevoluční vystoupení v dubnu Ziya Gökalp a turecký nacionalismus Balkánské války ( ) Mladoturecká diktatura ( ) Osmanská říše za.

3 Hospodářský vývoj za Atatürka Atatürkova zahraniční politika Úmrtí Kemala Atatürka Druhá světová válka a přechod k politickému pluralismu Ismet Inönü prezidentem ( ) Turecko za. světové války Poválečná demokratizace a první svobodné volby Rozvoj kultury a umění Vláda Demokratické strany ( ) Politický vývoj za demokratů Hospodářský rozvoj v letech Islám za vlády demokratů Zahraničněpolitický vývoj v letech Vesnická literatura jako druh společenské kritiky Období druhé republiky ( ) Vojenský převrat. května Reforma ústavního systému Süleyman Demirel poprvé premiérem Bülent Ecevit a vzestup turecké levice Formování radikálně nacionalistické a islámské pravice Industrializace a omezení dovozu Gecekondu: nový typ velkoměstské chudinské čtvrti Zahraniční politika v. letech a kyperská krize Ultimátum armády. března Návrat ke křehké parlamentní demokracii a kyperská krize Hospodářská situace v. letech Konec druhé republiky Třetí vojenský převrat a vláda Turguta Özala ( ) Vojenská vláda ( ) Turgut Özal předsedou vlády Snaha o smíření islámu s kemalismem Turecká média po roce Válka v Kurdistánu

Zahraničněpolitický vývoj v letech Vesnická literatura jako druh společenské kritiky Období druhé republiky ( ) Vojenský převrat.

4 Ztracená dekáda ( ) Turecko po pádu železné opony Kabinet Necmettina Erbakana ( ) Zahraniční politika Turecka po roce Nové panturkické horizonty Vztahy s arabskými zeměmi Křesťané a Židé v dnešním Turecku Vláda Bülenta Ecevita ( ) Katastrofální zemětřesení v roce Identita Turků a Turci v zemích EU Složitá cesta do Evropy Hospodářská krize ( ) Triumf Strany spravedlnosti a rozvoje ( ) Vláda Recepa Tayyipa Erdogana Reforma školství a hospodářství Jednání o vstupu do EU Turecká armáda Kultovní osobnosti umělecké scény Česko(slovensko)-turecké vztahy Poznávání a studium osmanské říše a Turecka Diplomatické styky Hospodářské a obchodní styky Co je dobré vědět o turecké společnosti Náboženství Zdravotnictví Školství Oděv Turecká rodina Mezilidská komunikace Turecká kuchyně Nejpopulárnější sport: fotbal Doporučená literatura V češtině a slovenštině Beletrie překlady z turečtiny Jazykové učebnice Turistické příručky Cizojazyčná literatura o Turecku Encyklopedické heslo

Recepa Tayyipa Erdogana Reforma školství a hospodářství Jednání o vstupu do EU Turecká armáda Kultovní osobnosti umělecké scény Česko(slovensko)-turecké vztahy Poznávání a studium osmanské říše a

5 Představitelé státu Sultáni Předsedové vlády Prezidenti Rady a doporučení pro turisty Důležité informace Zastupitelské úřady Internetové adresy Jazyková první pomoc Nejdůležitější fráze Turecká abeceda Jazyková poznámka autora Turecký a turkický

úřady Internetové adresy Jazyková první pomoc Nejdůležitější

6 Česko(slovensko)-turecké vztahy S Turky jsou u nás spojovány mnohé stereotypy, z nichž některé můžeme omezit na středověk, popřípadě raný novověk, jiné ale přežívají doposud. Výraz Turek se ve středověku používal k označení všech muslimů, přičemž pojem islám byl v křesťanském světě takřka neznámý. Za základní vlastnost Turků byla považována krutost, což dosvědčuje spojení turecká ukrutnost. Ukrutného Turka symbolizuje například i populární socha Turka na Karlově mostě v Praze, která vyšla z Brokofovy dílny. Jako důkaz barbarských manýrů Turků a Tatarů byl uváděn jejich údajný zvyk opékat si děti zajatců na rožni, stejně jako sklon páchat násilí na ženách. Označení Turek bylo rovněž používáno ve snaze někoho urazit. Obvinění ze spolupráce s Turkem se hojně využívalo v konfesijních polemikách mezi katolíky a protestanty. Na druhé straně Evropané viděli u Turků i řadu pozitiv. Oceňovali kázeň a disciplínu osmanské armády i funkční trestněprávní systém muslimů. Niccolo Macchiavelli ve svém Vladaři tvrdil, že: Tureckou říši by sice bylo těžké dobýt, ale s ohledem na její otrocký charakter lehké udržet. Papež Pius II. ve snaze přivést Turky ke křesťanství napsal Mehmedu Dobyvateli, že k tomu, aby se stal největším mužem své doby stačí trochu vody, kterou by byl pokřtěn. Osmanské porážky na válečném poli později v očích Evropanů zdůraznily zaostalý a neefektivní systém osmanské vlády. Čím dál více se v souvislosti s Turky mluvilo o orientální despocii a tyranské vládě, a nakonec i o nemocném muži na Bosporu. Okřídleným se stal i pojem turecké hospodářství. Poznávání a studium osmanské říše a Turecka Ze známých českých cestovatelů prošel v roce Malou Asií člen jednoty bratrské Martin Kabátník, v letech pak v osmanské říši pobýval další příslušník jednoty bratrské, šlechtic Václav Budovec z Budova, autor Antialkoránu. Osudy českého poselství v tureckém zajetí mistrným způsobem vy-

Za základní vlastnost Turků byla považována krutost, což dosvědčuje spojení turecká ukrutnost.

7 Poznávání a studium líčil koncem. století Václav Vratislav z Mitrovic, zvaný Tureček (Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, kteréž v tureckém hlavním městě Constantinopoli viděl, v zajetí svém zkusil a sám léta sepsal). Spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém vyšla roku. Známé jsou čtyři mise íránského šáha Abbáse Velikého ke dvoru Rudolfa II. v Praze ze začátku. století, které se snažily dojednat spojenectví proti Turkům. Zakladatelem studia turečtiny na pražské české univerzitě byl profesor Rudolf Dvořák ( ). V období mezi válkami v oblasti turkologie vědecky pracoval akademik Jan Rypka ( ) a profesor Felix Tauer ( ). J. Rypka se soustředil na tureckou literaturu a dějiny, později i na překlady osmanských listin a tureckou paleografii. V novější době působila na Univerzitě Karlově v Praze Helena Turková ( ), která se věnovala překladatelské činnosti a tureckému folklóru. Na brněnské univerzitě se věnoval osmanským dějinám profesor Josef Kabrda ( ). Osmanské prameny k dějinám Slovenska zpracoval docent Univerzity Karlovy Josef Blaskovics ( ), který napsal i dlouho používanou učebnici turečtiny. Po leté přestávce byla výuka turkologie na pražské univerzitě obnovena v roce zásluhou Tomáše Laně (* ) a docentky Jitky Malečkové (* ). V Orientálním ústavu Akademie věd ČR působila Zdeňka Veselá ( ), která se specializovala na dějiny osmanské říše. Soudobým dějinám Turecka se věnovala Naděžda Zimová (* ), lingvistiku rozvíjí Luděk Hřebíček (* ) a na tureckou literaturu se specializuje Ilona Storchová (* ). V Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK působí docent Eduard Gombár (* ), historik islámských zemí, který publikoval mnoho prací o tzv. Východní otázce a osmanském reformním snažení. Turečtinu zde vyučovala Radka Hristova ( ), autorka novějších učebnic turečtiny. Z mladší generace se turecké literatuře věnuje Petr Kučera a osmanistice Petr Štěpánek. Slovenským specialistou na osmanské dějiny byl již zmiňovaný J. Blaskovics a jeho žák Vojtech Kopčan ( ), který působil v Kabinetu orientalistiky SAV. J. Blaskovics zpracoval ještě před odchodem do Prahy osmanské rukopisy v Univer-

Spis Jana Löwenklaua Kronika nová o národu tureckém vyšla roku. Známé jsou čtyři mise íránského šáha Abbáse Velikého ke dvoru Rudolfa II. v Praze ze začátku.

Podobné dokumenty

Vláda Mahmuda II. Spravedlivého 45 Krymská válka ( ) 47 Druhá etapa reforem ( ) 48 Krize osmanské říše ( ) 50 Absolutistická

Vláda Mahmuda II. Spravedlivého 45 Krymská válka ( ) 47 Druhá etapa reforem ( ) 48 Krize osmanské říše ( ) 50 Absolutistická Obsah Malá Asie ve starověku 10 Nejstarší období 10 Chetitská éra (2 000-1 200 před n. I.) 10 Říše Urartu (9.-6. století před n. I.) 11 Stát Frygů (8.-6. století před n. I.) a Lýdů (700-550 před n. I.)