Chorvatsko, Daruvar Konec školního roku 2018/2019 Bohdana Pěva Šolcová Dětská přehlídka Naše jaro pokračovala také v měsíci červnu, a to folklorní částí. Dětské soubory českých základních a mateřských škol a Českých besed se představily na divadelních prknech Českého domu v Daruvaru právě v den, kdy děti slaví svůj svátek. Více než dvouhodinový program měl probíhat na dřevěném pódiu v parku před zámkem hraběte Jankoviće v Daruvaru, ale kvůli nepříznivému počasí přesunuli organizátoři akci do velkého sálu Českého domu. Zde byla doslova hlava na hlavě, ale diváci vzniklé nepohodlí s úsměvem ignorovali při pohledu na děti a omladinu, které v krojích tančily lidové tance nebo dětské taneční hry. Během vystoupení se děti netajily svou radostí z pohybu, a tak nejednou rozesmály a roztleskaly publikum. Naše jaro (Daruvar) - Brestováci Kácení máje připadlo v některých Českých besedách na sobotu 1. 6. Tak tomu bylo například v Lipovci, kde tradiční kácení máje již léta pořádají místní dobrovolní hasiči. Opentlenou máj, v jejíž koruně visí celý měsíc lahev s kořalkou, porazili místní za asistence hasičů a potom již nic nebránilo tomu, aby se rozproudilo májové veselí. Již se také stalo tradicí, že Lipováci se špičkují s Podboráky z vedlejší vesnice Horní Daruvar (tzv. Podbory). Každoročně se obě vesnice předhánějí, která máj je vyšší, ale že jde jenom o přátelské laškování, dokazuje, že se dosud nikdo nepokusil porazit konkurenční máj.
Místní chorvatský katolický farář uspořádal malou přehlídku menšinových pěveckých skupin a sborů. Zástupci menšin z Daruvaru a okolí se sešli v kostele sv. Antonína v Daruvaru, kde představili svou činnost. Českou menšinu reprezentovala pěvecká skupina Lipovecká děvčata z Lipovce, jíž pomáhám. Děvčata zazpívala sérii Mariánských písní. S blížícím se koncem školního roku se žáci českých škol v Daruvaru a Končenicích začínají těšit na třídní výlety. Žáci čtvrtých tříd jezdí každoročně se svým vyučujícím na několikadenní výlet k Jaderskému moři. Jde o významný mezník v jejich životě: děti jedou poprvé samy bez rodičů na tak dlouhou cestu a na tak dlouhou dobu. Tato cesta také znamená rozlučku se spolužáky a přechod na druhý stupeň základní školy, kde je budou čekat noví spolužáci a učitelé. Letos jsem zorganizovala týdenní pobyt šesťáků z obou českých škol, kteří vyrazili do Smržovky v Libereckém kraji. Každý den docházeli naši šesťáci do liberecké základní školy, kde se seznámili s žáky a učiteli školy, se způsobem výuky a organizací školy. Naši šesťáci přijeli do liberecké školy s prezentací o české menšině v Chorvatsku, o českých školách, předvedli krátké divadélko a hru na klavír. To samé měli připravené také žáci liberecké školy. Každý den měly české děti z Chorvatska díky liberecké škole a jejích osmáků o zábavu postaráno: vyzkoušely lukostřelbu, jízdu na handbiku, naučily se hrát florbal, vystoupaly na Ještěd, podnikly celodenní výlet do Jablonného v Podještědí, kde navštívily zámek Lemberk, pramen a hrob sv. Zdislavy a mnoho dalšího. Z rukou opata dominikánského kláštera v Jablonném převzali ceny dva ocenění ve výtvarné soutěži V srdci Paní Zdislavy, do níž jsem zapojila šesťáky z Chorvatska. Vrcholem pobytu se jistě stal rafting na řece Jizeře. Pro všechny šesťáky to bylo vůbec poprvé, kdy sjížděli vodu na raftu. Je potěšující, že se mezi dětmi liberecké školy a šesťáky českých škol v Chorvatsku rozvinulo přátelství, které mají možnost dále rozvíjet a udržovat, neboť liberecká škola plánuje v příštím školním roce výlet za šesťáky do českých škol v Daruvaru a Končenicích. Letní škola šesťáků rafting na Jizeře
Letní škola šesťáků v ČR zámek Lemberk Májka v Lipovci
Rusko, Novorossijsk Červnový výlet Tamara Bartková Stalo se již tradicí školní rok uzavírat společným výletem studentů a členů spolku Mateřídouška. Tentokrát jsme se pod velením energické Leny vydali na vrch hory, jež kdysi patřila její rodině a místní jí říkají Pelouchů špička. Všechny vršky, vypínající se nad Kirillovkou, byly kdysi rozděleny mezi české rodiny, které před 150 lety, roku 1869, zakládaly Kirillovku. Čechům, usídlivším se na území Kirillovky, byl přidělen široký pás země, táhnoucí se od řeky Cemes k vrškům hor. Každé rodině byl pak z toho také uříznut pás od řeky Cemes po vrcholky hor. Dolní pozemky, louky nad řekou, se používaly k pastvě nebo na pokos. Dobytek většinou pásli v horách, jen v suché roky jej pouštěli na louky, aby je očistil od suché trávy. Pás mezi loukami a horami vydělili ke stavbě domů a hospodářských budov (nynější ulice Krasnaja, kde se nachází také prostory spolku Mateřídouška ). Zbytek země směrem k lesu a horám každý hospodář použil podle svého: na vinohrady, malá tabáková políčka, zahrady nebo pastviny. Na konci 19. století se přes tyto pozemky začala stavět Vladikavkazská železnice, na kterou vykupovali u obyvatel Kirillovky pozemky. Zajímavé jsou do současnosti dochovaná mikrotoponyma: Churáňů louka, Luzumů louka, Kabrdů louka, Frimlů kopec, Tenderů kopec, Bertů kopec, Kabrdů kopec, Králů špička, Kabrdů špička, Pelouchů špička, Vondrušků stráň, Luzumů balka (zde se jedná o převzatý rusismus balka = ůdolí), Jeřábků balka, Němců balka, Viktorů balka, Ševců balka, Tupejch balka, Krepsů les, vršky Věneček a Kout, potok Bařisko. Dnes už ne všichni obyvatelé Kirillovky, zvlášť nově přistěhovalí, kteří nemají české kořeny, znají tyto názvy, ale mnozí je stále používají a orientují se podle nich.
My jsme se tedy v inkriminovaný den sešli před klubem, sportovně oděni, s nabalenými svačinami a spreji proti klíšťatům a přes železniční násep svítící vlčími máky, se vydali do hor. Cestou jsme poslouchali Lenin zasvěcený výklad, obdivovali krajinu, louky plné květin a někteří také trhali na svazích všude kolem rostoucí mateřídoušku (čabrec), ze které tady připravují velice oblíbený a dobrý čaj. Po namáhavém stoupání jsme si dopřávali na vrcholu nádherný výhled, dlouhý odpočinek, piknik s jídlem a pitím, válení v trávě a pletení věnců. Domů jsme se vrátili krásně unavení a se zvláštním pocitem, že jsme se procházeli po stejných pěšinkách a místech, jako kdysi koncem 19. století předkové Čechů, žijících dosud v Kirillovce
Španělsko, Madrid Brožura o českých stopách ve Španělsku Cílem brožury je prezentovat české osobnosti, značky, kulturu nebo zajímavosti o ČR a další. Brožura se vydává v rámci oslav stého výročí navázání diplomatických vztahů se Španělskem. Odkaz na její elektronickou verzi: https://www.mzv.cz/madrid/cz/bilateralni_vztahy/brozura_cesko_ve_spanelsku.html USA, Chicago Pořad Zaostřeno (Český rozhlas) se zaměřil na českou komunitu v USA Pořad Jana Kaliby si můžete poslechnout zde. V rozhovoru mluví také Klára Moldová, učitelka u krajanů v Chicagu (Česká škola T. G. Masaryka).
Ukrajina, Žytomyr Letní tábor Junior s výukou českého jazyka Naše jaro výtvarné a divadelní Eva Řezníčková Po čtvrté pořádal Žytomyrský spolek volyňských Čechů na začátku června příměstský tábor pro děti, které nechtějí sedět doma, ale zažít prima prázdniny. Tábor začal účastí na Ice Cream Holiday, akcí ke Dnu dětí, kterou každoročně sponzoruje žytomyrská Ruď, firma na výrobu zmrzliny a zmrazených výrobků. Na Náměstí Koroljova se děti dobře bavily při nejrůznějších dovednostech a hrách. Nechyběly rodinné soutěže se sladkými odměnami a zábavné atrakce s oblíbenými dětskými postavami kouzelné kravičky Maňjaši /коровка Маняша/ a slůněte Pustunčika /слоник Пустунчик/. Dopoledne chodily děti na výuku češtiny, která probíhala zábavnou formou. Skupinu tvořily děti, které do spolku docházejí i ty, které přišly poprvé. Odpoledne na ně čekaly výlety do okolí, návštěva muzea, loutkového divadla, výtvarné dílny, stolní hry a celá řada sportovních aktivit. Letní výukový tábor je mezi dětmi i rodiči velice oblíbený.