Návštěvu biskupů ve Vinoři dne 1. 4. 2008 si připomínáme nejen článkem uvnitř Zpravodaje a velkým obrázkem na jeho titulní straně, ale i reprodukcí pro vinořskou farnost vzácného dokumentu. Na pamětní listinu, zhotovenou právě pro tuto příležitost, se toho dne podepsalo všech dvanáct českých a moravskýchbiskupů, kteří se návštěvy zúčastnili. Originál je k vidění na faře, dvanáct kopií (vzniklých téhož dne bezprostředně po podepisování) si sebou odvezl každý z biskupů jako dárek... VINO SK FARNÍ ZPRAVODAJ Léto 2008 Občasník farnosti při kostele Povýšení svatého Kříže v Praze Vinoři Připomínky a příspěvky můžete zasílat na adresu: lobrucova@seznam.cz Počet výtisků: 90 ks Tiskne: VR Atelier, Bukovinská 96, Praha-Vinoř Červen 2008 Z obsahu: Úvodní slovo P. Pavla Jančíka Návštěva biskupů ve Vinoři FARNÍ POUŤ DO VIZOVIC Cesta do pohádky aneb dětský den Každé dobré gesto změní naše město: RUN4UNITY
Úvodní slovo Milí přátelé, bratři a sestry, rád Vás všechny zdravím touto cestou. Jak víte, od 1. června t.r. mne otec kardinál Miloslav Vlk ustanovil administrátorem zdejší farnosti. Apoštolský administrátor litoměřické diecéze otec biskup Dominik Duka mne propustil na pět let, protože byla splněna podmínka: z Polska přišel kněz do litoměřické diecéze, naučil se česky a od 15. června t.r. je ustanoven administrátorem v Dolní Poustevně, okr. Děčín. Jsem si jist, že je to vůle Boží, neboť vše bylo rozhodnuto představenými diecézí i Díla Mariina, které jsem poznal již jako bohoslovec. A chci s Vámi hledat a konat vůli Boží v těch dnech, měsících a létech, která nám Pán Bůh dopřeje. Sluší se, abych se Vám představil: Jmenuji se Pavel Jančík, pocházím z Mostkovic, okr. Prostějov, jsem 4. z 5 dětí. V dospívání mně i sourozencům velmi pomohli moravští salesiáni - zvali nás na výlety, na chatu, prožívali jsme dobrodružství a otvírali srdce Pánu Bohu. V Prostějově jsem se stal oděvním technikem na SPŠ oděvní a pak jsem 4 semestry studoval na VŠ strojní a textilní v Liberci. Tam bylo dobré společenství mládeže, věnovali se nám obětavě kaplani. Jeden z mých spolužáků je otec mého posledního kaplana v Ústí nad Labem - Střekově, jiný z tehdejší party Jirka Šolc se chtěl stát knězem. Roku l966 jsme se oba hlásili do Kněžského semináře a na CM bohosloveckou fakultu do Litoměřic. Jirka se hlásil za hradeckou diecézi, ale mně poradil jeden kněz, abych se hlásil za litoměřickou diecézi, neboť za rodnou olomouckou bych nebyl přijat. Politické ovzduší se již uvolňovalo, ale kontrola církve tajemníky pro věci církevní a StB byla značná. Jirka přijat nebyl, pokračoval ve studiu na VŠ a tajně prodělal formaci i studium jako člen Tovaryšstva Ježíšova. Nyní je farářem na Sv. Hostýně. V letech l966 - l971 jsem byl v Litoměřicích. Byly to velmi krásné a plodné roky. Pak jsem šel na vojnu a 8. 12. l973 jsem byl vysvěcen na kněze otcem kardinálem Štěpánem Trochtou. Zde je už moje 16. místo. Byly i velmi dobrodružné etapy, ale Pán Bůh to vždy obrátil v dobré. S touto důvěrou chci jít i s Vámi dál: Těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému." (Řím 8,28) (POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.) P. Pavel Jančík jako východiska pro účinnou pomoc při zjištění šikany. Období dospívání uvedené psycholožkou PhDr. B. Bechyňovou nese s sebou v přechodovém období od dětství k dospělosti množství změn a úkolů, se kterými se mladý člověk musí vypořádat. Vývojovými úkoly období dospívání je formace identity, vývoj dospělé sexuality, odpoutání se od primární přirozené rodiny a nalezení schopnosti spolupracovat s druhými lidmi. Okénko rodinné komunikace manželů Novákových se zaměřilo na nahlédnutí pod pokličku" situacím, jak vzniká konflikt a může-li být konflikt součástí dobrého manželství. Pracovní skupina se pokusila nalézt odpovědi na dnes již téměř každodenní otázky: Dá se předcházet konfliktu? Jak ho řešit? Pracovní skupina zaměřená na vztahy mezi generacemi hledala pod vedením zkušené lektorky PhDr. D. Syrůčkové definici vztahů v procesu osamostatňování mezi dospělými dětmi" a jejich rodiči. Potřeba lásky a být přijat doprovází každou úroveň vztahů mezi generacemi. Milovat znamená chtít dobro toho druhého. Popsala ideální vztah mladých manželů ke svým rodičům, když začínají být dostatečně zralí a připraveni nést zodpovědnost. Při předcházení konfliktům je zapotřebí předem vymezit pravidla vzájemného soužití generací a způsoby řešení citové a finanční závislosti. Specifickou a nesnadnou k zevšeobecňování se ukázala být úloha prarodičů při společném bydlení a péče o nemocné rodiče. Mgr. V. Brandejsová popsala novou moderní metodu natáčení běžných rodinných situací a hledání nových, prospěšnějších prvků komunikace s dětmi. Tato metoda videotréninku slouží jak při řešení konkrétních potíží, tak při posilování rodičovských kompetencí. Odborný seminář Den pro rodinu" se vyznačoval poctivým hledačstvím. Každý rodič má k dispozici jen své lidské síly a bez Boží pomoci i lidsky omezenou konečnou perspektivu. Vzájemné obohacování o nové podněty a odborné inspirace ve vzájemné lásce nás v rodinách povzbuzuje. Nejsme majiteli celé pravdy, ale poutníky za pravdou. Nenárokujeme si patent na nejlepší řešení, ale hledáme ho ve svobodě dětí Božích společně. Z dojmů účastníků vyjímáme: Teologie těla byla pro nás krásným povzbuzením a vybídnutím k novému pohledu na náš vztah a k obnovení našeho svátostného manželského slibu. Díky! Všechna témata byla zajímavá a obohacující. Odpolední téma vztahy napříč generacemi" bylo velmi cenné seřazením priorit i zásad a vzájemnou výměnou zkušeností. Teologie těla, kde je potřebné o tom mluvit o tom, že sexualita je od Boha a je krásná a je třeba ji prožívat čistě. Nejvíce mě zaujalo téma o vztazích mezi generacemi, velmi pěkné a výstižné. Důležité je, že toto téma zaznívá v dnešní době. PeE POŘAD BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI Kaple sv. Anny v Satalicích: SOBOTA 9:00 HODIN Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vinoři: NEDĚLE 9:00 HODIN PONDĚLÍ, STŘEDA, ČTVRTEK A PÁTEK 18:00 HODIN O prázdninách ve všední dny mohou být změny. Sledujte proto ohlášky v kostele a nástěnky. 2 11
Čtyřicítka na dortu Je tu jarní podvečer konce dubna a ve dveřích se objevuje Katka Hájková s letním dortem ozdobeným čtyřicítkou. Před 40 lety se totiž začala psát ona úchvatná historie soužití prof. Ing Giordaniho, spoluzakladatele Hnutí fokoláre, s ostatními fokolariny společného života. Rodiny začaly být nedílnou součástí Díla Mariina. Dnešní oslava spojená s konzumací dortu a hltu vína navazuje na vyprávění a vzpomínání o odborném semináři v Centru Mariapoli a je vzdáním holdu nejen zakladatelům Hnutí Nové rodiny, ale i těm, kteří svojí organizační pomocí přispěli ke zdaru vinořského odborného semináře. Dne 19. dubna 2008 proběhl v Centru Mariapoli v Praze 9 vinořský odborný seminář zvaný Den pro rodinu". Byl uspořádán novými rodinami Hnutí fokoláre ve spolupráci s o.s. Pontes za podpory MPSV. Zahrnoval tak zvané přednášky s tématem Teologie těla aneb sexuální revoluce Jana Pavla II", které byly předneseny Mgr. Karlem Kočovským, a nové poznatky ve vývojové psychologii a jejich důsledky pro život rodiny, které byly uvedeny PhDr. Jaroslavem Šturmou. V odpoledním programu si mohli účastníci semináře vybrat a vyměnit zkušenosti pod vedením expertů a lektorů na témata: teologie těla, psychický vývoj dítěte a vývojové a výchovné problémy, efektivní rodičovství - krok za krokem, šikana a násilí mezi mladistvými, psychologie dítěte v období dospívání, partnerská komunikace - porozumění bez hádek, vztahy mezi generacemi, video-trénink interakcí - nová metoda práce s rodinami. Souběžně s programem pro dospělé probíhaly programy pro děti ve věku od 3 do 8 let. Semináře se zúčastnilo 200 dospělých z Čech, Moravy i Slovenska a 80 dětí se svými opatrovníky z řad Gen 3. Tématem první přednášky byl pohled Karola Wojtyly na úlohu a důstojnost lidského těla v Božím plánu. Tělo je schopno učinit viditelným to, co je neviditelné, duchovní a božské. Bylo stvořeno, aby přenášelo do viditelné skutečnosti světa tajemství skryté od věčnosti v Bohu a tak bylo jeho znamením. Mgr. K. Skočovský přirovnal tělo dle pochopení Karola Wojtyly k oknu do nebe, k ikoně. Uvedl, že Boží plán s tímto vesmírem je aby všichni jedno byli". Každodenní život rodiny, který byl předmětem následující přednášky PhDr. J. Šturmy, přináší průběh řady nových situací a výzev. Předpoklady takových situací mohou spočívat ve zděděné individualitě dítěte či v přístupu rodičů k jeho výchově a také v rodinném klimatu. Dítě má za určitých podmínek schopnost vyjít z každé prožité zkoušky posíleno, pokud prožilo v určitém věku zázemí bezpečného vztahu. Při výchově dětí usilujeme o posílení toho dobrého a pozitivního co v dítěti je, ale také musíme počítat s tím, že každý z nás je aktérem interakce těchto vztahů nejen se svými dobrými vklady, ale i se svými slabostmi. Efektivní rodičovství bylo téma kursu manželů Čapkových určeného pro rodiče, kteří si nevědí rady, jak reagovat na špatné chování dítěte, jeho zlobení a konfliktní situace. Měl za cíl podpořit rodinnou komunikaci, zklidnit rodinnou atmosféru a hledat způsob, jak aktivně ovlivnit a naučit děti vzájemně se respektovat. Efektivní rodičovství pomáhá porozumět lépe svým dětem, vychovávat je k odpovědnosti a samostatnosti, povzbuzovat je a řešením konfliktů předcházet jejich špatnému chování. Šikana byla uvedena Mgr. L. Lazeckým jako nemoc vztahů ve skupině. Expert se zaměřil na některé příčiny a podmínky vzniku tohoto nebezpečného jevu a jeho vývojové fáze a zákonitosti. Preventivní doporučení mohla rodičům posloužit Poděkování Do naší Satalické kapličky poslal Všemohoucí a Moudrý Otec svého služebníka P. Ladislava Součka. Nepočítali jsme čas, který jsme mohli s ním strávit, možná to byl rok, ale možná i celá věčnost. A už nám putuje dál, kde na něho čekají stejně žízniví lidé, jako jsme byli my. Přejeme jim takového kněze, i když nám bude chybět. Byl tady pro nemocné a všechny ty, kdo potřebovali slyšet Boží slovo a slova útěchy a povzbuzení. Byl a zůstal svůj, byl věrný a poslušný pouze Božímu slovu a Božím přikázaním. Máme ho rádi a nechceme se s ním loučit, protože loučení znamená zapomnění, jenže my nechceme na něho zapomenout. Otče děkujeme a přejeme Vám na Vaší další zastávce na pouti za Božím královstvím hodně zdraví a Božího požehnání. Sataličtí věřící. Nejen sataličtí, ale i my vinořští farníci, Vám, Otče, chceme poděkovat za Vaši službu v naší farnosti. Oceňujeme Vaše slova ne mnohomluvná, ale hluboká a moudrá která jste k nám mluvil v kostele či ve zpovědnici. Nezapomeneme na povzbuzení při duchovní obnově dětí i dospělých a poučení při Hovorech o víře na faře. Při Vaší poslední mši svaté ve Vinoři mě oslovilo Vaše kázání a utkvěla mi v paměti Vaše slova, která jsem si už od té doby mnohokrát opakovala. Myslím, že mohou být jednoduchou radou každému z nás především ve chvílích bolesti či nejistoty: Zastavme se, abychom slyšeli Boží hlas: Ještě jsem tu já!" Kéž Vás apoštol Pavel provází všude, kam přijdete zvěstovat Krista! Děkujeme. Milé sestry a milí bratři, Vaši farníci. rád využívám nabídnuté možnosti rozloučit se s Vámi také tímto způsobem. Děkuji Vám všem za trpělivé a vstřícné přijetí, za spoustu práce, kterou jste v uplynulé nelehké době vykonali, za Vaše modlitby a oběti. Tuto situaci jsme si nevymysleli, ale byli jsme před ni postaveni shůry, ovšem v lůně církve, a tak ji jistě Bůh dokázal a dokáže použít ke své slávě a k spáse nesmrtelných duší. Mně osobně přinesla sice řadu obtíží, ale především události krásné a posvátné, též nové vztahy a prohloubení těch starých. Nyní, kdy jsem očekával úlevu, konsolidaci a klid na započatou práci, odcházím za podobných okolností na nové působiště do velkofarnosti" Pečky (26 obcí a v nich 11 kostelů). Z čistě lidského hlediska je to úkol přetěžký, naštěstí už máme zkušenosti s Boží režií, která překonává všechny lidské představy i slabosti. Prosím o Vaše modlitby a těším se někdy a někde v Božím království na viděnou. V Kristu Váš P. Ladislav Souček, duchovní správce ve Vinoři a Satalicích 2006 2008 10 3
Vzpomínání Uplynuly téměř 2 roky od doby, kdy odešel páter Jenda Kutáč do Vizovic a my jsme se konečně dočkali svého kněze. Rád bych poděkoval všem kněžím, kteří se zde za tu dobu vystřídali. Ale protože jich bylo velké množství a na všechny si již nevzpomenu, připomenul bych jen ty, kteří zde byli nejčastěji. Jistě si pamatujete na dobu prázdnin a popzimu roku 2006, kdy k nám na kole dojížděl z Dolních Počernic mladý salesiánský kněz, vzpomenete si na jeho jméno? Já jsem musel zalistovat ve svých poznámkách jmenoval se Zbyněk Schneider, který přenesl do naší farnosti své mládí. Zajímavé byly jeho poznámky k promluvě, žádný text jen obrázky, např. panáček pod kopcem. Dále bych připomenul patera Karla Dachovského (*1949), kněze, spisovatele, básníka a vydavatele, který na závěr mše neopomenul nabídnout nějakou svoji novou knihu a kterého svým autem ochotně vozila Květa Matulová. Později se celkem pravidelně střídali při nedělních bohoslužbách 3 kněží: P. Cyril John (*1964), jezuita, P. Peter Ján Wach (*1961), františkán, a P. Pavel Kuneš (*1937), emeritní farář. Každý z nich vnesl do našeho kostela něco ze sebe, každému sedl jiný. I pro nás ministranty to bylo poměrně náročné, každý měl trochu jiná přání, např. ve výzdobě obětního stolu, dokonce i při výzdobě celého kostela. Museli jsme upravit i příchod přede mší až před obětní stůl tak, aby vyhovoval všem, atd Na závěr bych připomněl knihu Vzpomínky starého faráře, kterou vydal Pavel Kuneš a kde najdete i část jeho promluv. Martin Zprávy z farnosti NÁVŠTĚVA BISKUPŮ Jistě největší událostí vinořské farnosti minulého období je návštěva biskupů ve Vinoři. Uskutečnila se dne 1. 4. 2008 a zúčastnilo se jí 12 biskupů. Biskupové přijeli do Vinoře na pozvání pana kardinála Miloslava Vlka, aby si prohlédli Centrum Mariapoli. Při té příležitosti navštívili Vinořský hřbitov, kde se poklonili památce otce Karla Pilíka. Potom následovala mše svatá ve vinořském kostele za hojné účasti farníků i členů Díla Mariina Hnutí fokoláre. Po mši byla se po večeři konala neformální beseda otců biskupů s farníky a občany v Centru Mariapoli. Byla to veliká slavnost, která se ve Vinoři ještě nikdy nekonala a zřejmě se hned tak konat nebude. POUŤ FARNOSTI Z ÚSTÍ NAD LABEM Dne 17.5.2008 se uskutečnila pouť farností z Ústí n/labem, kde doposud působil P. Pavel Jančík. Poutníci po mši sv. byli pohoštěni a pobesedovali s místními farníky na faře, podívali se do Centra Mariapoli a do St. Boleslavi. Farníkům ze severu se setkání ve Vinoři s farností i prohlídka Centra Mariapoli velice líbila. světa (mezi nimi i desetičlenná skupina z České republiky) zúčastnili programu Run4unity na náměstí Navona, při kterém prostřednictvím choreografií, písní a zkušeností ukázali, jak se snaží proměnit své město na základě žití Zlatého pravidla Dělej druhým, co chceš, aby dělali tobě". Hodinový přenos byl velkou posilou a inspirací pro mnohé. Den byl ukončen pestrým a dynamickým večerem talentů. Moc děkujeme panu starostovi za jeho zájem o celou akci. Nejen že organizačně zajistil náš úklid lesa, ale ještě nám přišel osobně poděkovat a k překvapení všech nám poslal na závěr dne výborné nanuky. V neděli ráno jsme se přesunuli do centra Prahy. Tam hned v nemocnici Pod Petřínem jsme měli další možnost žít Zlaté pravidlo. Navštěvovali jsme nemocné na pokojích, abychom si s nimi popovídali, zazpívali jim, potěšili je v nemoci. Některé z nich jsme odvezli na vozíčku na mši svatou do přilehlého kostela. Všude byla cítit radost a vděčnost. Pak už byla připravena hra. Na jejích jednotlivých etapách jsme objevovali, jak naši předkové žili Zlaté pravidlo. Tedy máme na co navazovat. Teens for unity Mladí pro jednotu z Hnutí fokoláre Pouť mužů do Rokole Dne 18.4.2008 se uskutečnila (alespoň pro mě) první pouť mužů. Vyjeli jsme ráno a po nabrání účastníků z Počernic, Černého mostu a Klánovic jsme se vydali směr Nové Město na Metují. V autobuse nám otec Ladislav Souček přednášel o ženě z hlediska muže v celém stvoření. Bylo to velice zajímavé povídání, které jsem si bohužel nezaznamenal na nějaký nosič. Po příjezdu do Nového města n/met. jsme se posilnili lokem páleného a vydali jsme se na cestu údolím potůčku do Slavoňova, kde je překrásný dřevěný kostel. Tam jsme po fundovaném výkladu místní farnice, která se o kostel pěkně stará, pokračovali do cíle našeho putování do Rokole. Rokole je staré mariánské poutní místo se zázračnou" studánkou a křížovou cestou v lese. V Rokoli nás očekávaly sestry z Schönstattské hnutí s obědem. Od roku 1997 zde mají velmi pěkný dům, kde žije asi 27 sester, převážně starých. Na pozemku mají i svůj hřbitov. Po obědě jsme šli ke křížové cestě, bylo nás 27 mužů a někteří z nás měli svoje zamyšlení k jednotlivým zastavením, což bylo velmi působivé. Po každém zastavení se zpívaly zpěvy z Taizé (měli jsme s sebou dvě kytary). Po cca 1 hodině, kdy sice nepršelo, ale bylo chladno a větrno, jsme se vydali zpět do centra Schönstattského hnutí do jejich kapličky, kde jsme měli mši svatou. Kaplička je to maličká, maximálně jako kaple sv.anny v Satalicích, ale vytápěná a milá. Její název je Betlém a proto zde i v dubnu mají jesličky. Když se nás tam nahrnulo 27 chlapů a asi 2 sestřičky a 4 místní, tak byla kaplička plná k prasknutí. O to příjemnější a duchovně silnější byl zážitek mše sv. s otcem Součkem. Byl to opravdu velice silný a hluboký duchovní zážitek, který bych přál každému farníkovi. Škoda, že se nabídka podobné pouti v naší farnosti zřejmě již nebude opakovat. Po mši sv. jsme jeli do restaurace, kde jsme se občerstvili na zpáteční cestu domů. Chtěl bych i touto cestou poděkovat otci Součkovi za nápad a velice vydařený sobotní den. Díky. Jaroslav Krajl 4 9
Každé dobré gesto změní naše město OPRAVA FARY DOKONČENA Po únorovém vytopení farní budovy je tato opět plně v provozu. Oprava byla provedena velmi kvalitně firmou K+Z s.r.o. z Valašských Klobouků. Farní pouť do Vizovic Ve dnech 10. a 11. května se uskutečnila celosvětová akce Run4unity, štafeta za mír", která během 24 hodin proběhla všemi časovými pásmy naší planety. Cílem této iniciativy bylo proměnit město, místo, ve kterém žijeme, a přinést tam radost, lásku, jednotu a porozumění. V Čechách se štafeta za mír uskutečnila v Brně a v Praze - Vinoři. Zde se jí zúčastnilo asi 70 dětí a mladých ve věku od 10 do 18 let z různých koutů republiky (z Vinoře, Benešova, Aše, Třeboně, Liberce i Pardubic atd.). Mottem tohoto víkendu bylo Každé dobré gesto změní naše město". To se nám podařilo naplnit i díky spolupráci s místním zastupitelstvem a panem starostou Františkem Švarcem. S velkým nadšením se asi 40 účastníků vydalo do místního lesíku, kde se hned pustili do sbírání odpadků. Pracovali s takovým nasazením, že výsledek překonal veškerá očekávání. Během hodiny a půl naplnili kontejner nejrůznějším odpadem: od umyvadla přes počítač, sklo, plasty atd. Ani další skupina nezahálela. Pilně nacvičovala krátké vystoupení dvou veršovaných pohádek a písniček, aby potěšila obyvatele Domova důchodců v Jenštejně. Radost byla oboustranná. V 16 hodin byla odstartována štafeta za mír, která symbolicky vyjadřovala touhu po celosvětovém míru a odhodlání vytvářet ho všude tam, kde žijeme. V 18 hodin pak přišlo vyvrcholení celého dne. Ze sálu Centra Mariapoli jsme navázali přes satelit spojení s Římem, kde se zástupci z celého PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ Dne 25.5.2008 naše farnost prožila slavnost prvního svatého přijímání. Anička a Anežka přistoupily poprvé ke stolu Páně, přijaly Tělo a Krev Pána Ježíše. Jejich rozhodnutí bylo osobní a obě holčičky ho opravdu zvažovaly: Touží skutečně po setkání s Páněm Ježíšem? Věří v Něj? Mají Ho rády? Dokázaly by si pro Něho i něco odříct? Obnova křestních slibů nebyla formalitou pro ně a snad ani pro nás. Začali jsme opět s čistým a otevřeným srdcem. Díky všem pomocníkům, rodičům, P. Součkovi, se kterým poprvé přistoupily ke sv. smíření, a P. Peterovi, který jim udělil svátost a sloužil mši svatou. PO STOPÁCH SV. PAVLA. Sv. Pavel je nazýván apoštolem národů. Je naším vzorem ve chvílích, kdy nás Duch sv. vybízí k evangelizaci. Následovat Jeho hlas nebývá snadné, je to dobrodružné, někdy i riskantní. V úterý 24.6. od 17 hod. se děti z farnosti vydají po stopách tohoto šiřitele víry. Opět zveme rodiče a přátele k závěrečnému hodnocení našeho díla a ke společnému táboráku, který proběhne na farní zahradě od 19. hod. Děti a mladí se budou podílet připravenými hrami. V pátek 6. června jsem s rodiči, sestrou Helenou a vinořskými farníky jeli autobusem do Vizovic. Autobus byl luxusní i s WC. Město Vizovice leží v podhůří Vizovických vrchů asi 15 km od Zlína. Cesta byla daleká, proto pan řidič zastavil cestou 2x u benzínky, abychom se občerstvili a protáhli. Do Vizovic jsme dorazili kolem 19. hodiny. Lilo jako z konve. Skoro nikdo z nás neměl deštník. Nejprve se ubytovali dospěláci v místním internátu a mládež na faře v Bratřejově, potom jsme šli na večeři do restaurace (dospěláci taky, ale ve Vizovicích). V sobotu po snídani jsme jeli do pálenice Rudolfa Jelínka. Po exkurzi dospělí mohli ochutnat různé druhy pálenky, podle toho z jakého druhu ovoce byla vyrobena. Mnozí si koupili i nějakou lahvičku domů. Když jsme se vrátili, prohlídli jsme si krásný zámecký park s cennými sochami a jezírkem. Po obědě jsme vylezli na věž vizovického kostela, Vizovice jsme měli jako na dlani. Potom jsme jeli navštívit mariánské poutní místo Provodov. Opět pršelo. Chtěli jsme to vzdát. Ale když jsme dorazili do cíle, svítilo sluníčko. Provodov patří k nejznámějším moravským poutním místům. Barokní kostel Panny Marie Sněžné leží asi kilometr a půl za vsí, osamocený na stráni pod lesem, obklopený zalesněnými kopci. Pár kroků za kostelem se nachází pramen léčivé vody. Autobus by ten kopec nevyjel, proto jsme 8 5
Cesta do pohádky aneb Dětský den museli jít jeden kilometr do kopce pěšky a vyjít padesát dva schodů. Po večeři jsme měli společný večer s místními farníky. Nejprve nás seznámili se životem ve Vizovicích. Potom nám zahráli různé scénky. My, děti z náboženství, jsme také zahráli jednu scénku. Nakonec jsme zpívali při kytaře. Byl to krásný večer. V neděli po snídani někteří navštívili barokní zámek. Viděli jsme lovecký salónek, kuřácký salónek, jídelnu, ložnici, pokoj komorníka, malou obrazárnu. Pokoje jsou vybaveny původním nábytkem. V zámku je velké množství porcelánu. Interiéry jsou také doplněny osobními věcmi původních majitelů. Od roku 2001 je vizovický zámek zařazen mezi národní kulturní památky. Od 11 hod jsme byli na mši, já,taťka a trojčata jsme ministrovali. Ještě jsem nezažil, aby nás bylo kolem oltáře tolik. Teprve přede mší jsem se zkamarádil s kluky, a i když nás bylo kolem oltáře tolik, každý přeci něco dělal. Po obědě jsme vyrazili domů a kolem půl osmé jsme dorazili do Vinoře. Před kostelem nás už čekal páter Pavel, divili jsme se a on říkal, že je to náhoda, šel totiž zamknout kostel. Péťa (a Hela) Dětský den není jen svátek dětí, ale i nás rodičů, prarodičů, všech těch, kteří kolem sebe máme děti. S našimi malými se i my vracíme do dětství. Nejraději se vracíme do říše pohádek potkáváme znovu Sněhurku, krtečka, vílu Amálku, vodníky, Rumcajse i Cipíska, Makovou Panenku nebo Červenou Karkulku. Ve snech létáme s motýlem Emanuelem, povídáme si s princeznou, utíkáme před zlou Ježibabou. Toto všechno a ještě mnohé jiné prožily děti 1. 6. 2008 na farní zahradě ve Vinoři. Od 15 hodin mohly soutěžit, létat, pomáhat Sněhurce i krtečkovi, i Popelce, vidět Broučky i Perníkovou chaloupku. Odpolednem je provázela princezna s růžovými kouzelnými šaty a Pip s Tipem. Děti se Sněhurkou uklízely, s Pipem a Tipem se učily zdravit, s Amálkou objevovaly bylinky a ještě mnohé jiné užitečné věci. Ve scénce dětí z Vinořské farnosti viděly, jak se dá vyřešit trápení s jednou židlí a dvěmi dětmi a vzápětí se staly zpěváky i hudebníky. Nový obyvatel Vinoře, 1.6. nastupující farář p. Jančík při svém představení zahrál dětem písničku o velrybě a rybkách, které se zbytečně bály. Kdo přivedl pohádkové postavy do Vinoře? Byli to mladí z Hnutí fokoláre, Sokol Vinoř, rodiny a děti z farnosti Vinoř s podporou Městské části Praha Vinoř. Takto je možné stručně charakterizovat naši společnou akci. V postavách jednotlivých bytostí bychom poznali řadu mladých z naší farnosti. Nevím, kolik let už Dětský den funguje, ale vím, že kdysi jsme to byli my, rodiče, kdo byl iniciátorem a motorem této akce. I dnes tu jsme, ale spíše v pozadí. Iniciativu přebírají stále více a velmi dobře naši mladí. Máme být na co pyšní. Za každou takovou akcí je i řada neviditelných rukou a pomocníků stojících skromně v pozadí. Díky všem, i těmto tichým a neviděným. Díky i těm viděným za malé drobnosti, které zůstaly nepovšimnuty a oceněny budou jednou až tam, kde věříme, že se sejdeme, kde času, lásky a pochopení bude nekonečně mnoho v nebi. Mistrem v tiché skromné práci byla p. Maria, dnes je její právě ten nejkrásnější měsíc v roce, končící květen. Přinesli jsme do Vinoře Pohádku. Ať v našich srdcích nikdy nezmizí a nevymřou její ideály, sny o velké Lásce a ať se nám daří je v životě naplnit. Vždyť v očích dětí, hudbě poezii, ale i v ní máme zachován kousek nebe... za organizátory Marie Nováková 6 7