HISTORICKÉ STŘÍPKY SKAUTINGU NA MOSTECKU (1920-1989)

Junák, svaz skautů a skautek ČR Okres 425 Most HISTORICKÉ STŘÍPKY SKAUTINGU NA MOSTECKU (1920-1989) Publikaci vydána za přispění Statutárního města Most

1920-1989 Předmluva Myšlenkou dát dohromady publikaci o historii skautingu na Mostecku jsem se zabýval několik let. První podnět se objevil v roce 2001, kdy se uskutečnila výstava v mosteckém muzeu, právě zde jsem si uvědomil, že tento okres má opravdu bohatou historii a má o čem vyprávět. Ale teprve Karel Lešanovský a Stanislav Špindler, skauti, kteří se zabývají historií skautingu na severu Čech, mi pomohli překonat počáteční nejistotu a já se pustil do psaní této publikace. Shromáždit informace o hnutí, které bylo tolik poznamenáno historií, nebylo vůbec jednoduché. Historie skautingu na Mostecku je jistě velmi pestrá a bohatá, ale vzhledem k poválečnému vývoji v našem regionu, vzhledem k několika nuceným přestávkám ve skautské činnosti, se nedochovalo příliš materiálů o činnosti skautů na Mostecku. I když vím, že tato publikace není úplná a dokonalá, myslím si, že poskytuje alespoň základní informace o bohaté historii skautingu u nás na Mostecku. Z dostupných pramenů se během několika let podařilo nastřádat především útržkovité střípky o tom, jak na Mostecku v minulosti fungovaly skautské oddíly a střediska. Na následujících stránkách budete mít možnost podívat se zejména do historie, která se psala v první třetině dvacátého století, tedy v době, kdy si skauting v celé republice prožíval své rané dětství. Věřím, že tato publikace bude jakýmsi startem pro další zájemce o historii skautingu na Mostecku a že se v budoucnu podaří najít v archivech a vzpomínkách lidí další a další nové informace o tom jak to bylo dříve. Tomáš Novotný (2008) Zástupce vedoucího střediska Foto na titulní stránce Skautský památník na Lomském hřbitově, částečně rekonstruován v roce 2008 za přispění MěÚ Lom 2

Sto let zkušeností Historické střípky skautingu na Mostecku 1920-1989 1907 Letopočet 1907 se pokládá za rok zrodu světového skautingu ve Velké Británii. Úspěch skautské myšlenky potvrzuje rychlé pronikání skautingu po Evropě i v zámoří 1911. Roku 1911 vzniká také skauting v Čechách. O rok později získává svůj tradiční název Junák. každá demokratická společnost potřebuje čestné, zodpovědné lidi pro každou totalitu jsou takoví lidé postrachem 1940. 1945 Za druhé světové války byl Junák zrušen. Mnoho skautů však hájilo myšlenky skautingu v ilegálním odboji či za hranicemi protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatilo životem. Poválečné nadšení pro skauting přivedlo do Junáka čtvrt miliónu členů. Ti se významně podíleli na hospodářské obnově země výpomocí v zemědělství. 1948 Jako ledová sprcha působil obrat v roce 1948. Junácká organizace byla paralyzována, řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávila roky v komunistických žalářích. 1950 1968 V roce 1950 byl Junák zrušen. Nakrátko se k novému životu probudila skautská organizace v roce 1968. Budování organizační struktury a rozmach činnosti ukončil rok 1970, kdy byl Junák násilně pohlcen Pionýrskou organizací. 1989 Na přelomu let 1989 a 1990 vstala skautská organizace z popela znovu. 1993 2007 Rychle se začleňuje do mezinárodních struktur. V souvislosti s rozdělením Československa se dělí i junácká organizace a získává svůj dnešní název Junák svaz skautů a skautek ČR. Skauting si v Anglii na 21.světovém Jamboree připomíná 100 let své existence. Na tomto Jamboree mělo své zástupce i mostecké skautské středisko. 3

1920-1989 Obce, města kde fungovaly skautské oddíly či střediska v časovém období Město/Obec Fungování skautských oddílů v letech Dolní Jiřetín 1925-1938 Dřínov 1936-1938 Hora Sv. Kateřiny 1968-1970 Horní Jiřetín 1990 1994 Konobrž 1921-1938 Kopisty 1920-1938,1945-1948 Libkovice 1946 Litvínov 1921-1938,1945-1948,1968, 1970,1990- dodnes, (včetně Horního a Dolního Litvínova a Chudeřína) Lom 1920-1938,1945-1948,1968-1970,1990-1994, (včetně Loučné) Louka u Litvínova 1968-1970 Most 1921-1938, 1945-1948,1968-1970,1989 dodnes Meziboří 1968-1970 Nová Ves v Horách 1920-1938,1968-1970 Obrnice 1920-1938 Souš 1921-1938, 1945-1948 Třebušice 1921-1938 Záluží 1920-1938 4

1920-1989 Počátky hnutí na (20. a 30. léta) Historie skautingu na okrese se začíná psát v roce 1920, kdy byl založen první chlapecký oddíl v Lomu u Mostu. Vedoucím oddílu byl Antonín Novotný. Oddíl br. Antonína Novotného z Lomu v r. 1920 V roce 1922 se registrují první oddíly v Mostě. Jedná se o 1. oddíl skautů pod vedením Jaroslava Dvořáčka a o 1. oddílu skautek pod vedením M. Krátké. Jaroslav Dvořáček zastává také funkci okresního zpravodaje, v tomtéž roce ho v této funkci vystřídá Josef Svitek. Počet členů v Junáku v rámci celé ČR v letech 1925-2006 Rok Celkem členů Z toho mladších Z toho dospělí 1925 25 107 18 560 5 547 1931 34 301 20 500 13 801 1935 47 998 34 366 13 632 1937 61 506 44 890 16 616 1945 250 000 1946 230 000 1947 180 000 1948 66 000 04/1949 46 206 36 564 9 642 12/1968 65 747 01/1970 75 422 61 996 13 426 12/1990 78 539 61 453 17 086 5

1920-1989 Psalo se o skautech na Mostecku Ze schůze náčelnictva Na schůzi náčelnictva 28. 8. 1922 jsou hlášeny tři případy záchrany života skautem, z nichž jeden bohužel skončil tragicky pro zachránce. Skautský vedoucí Antonín Novotný z Lomu u Mostu, když viděl, že se jeho svěřenec topí, vrhl se uhřátý do řeky a chlapce dostihl. Avšak patrně následkem předchozí únavy ho ranila mrtvice a ihned zmizel pod hladinou. Tonoucího zachránil jiný skaut z téhož oddílu, zmizelého vůdce se mu již nepodařilo nalézt. Mrtvola byla objevena až po dvou dnech. Svaz skautů mu vypravil důstojný pohřeb za účasti asi 3 000 lidí z Lomu, kteří plně ocenili obětavost skautského vedoucího pro své svěřence. Svastika díků vyznamenání Hlavního stanu 1921 SKAUT JUNÁK č. 9-10, leden Svastika Hlavního stanu (Svastika díků) byla udělena br. Františku Wittnerovi, železničnímu zřízenci a vůdci oddílu v Horním Litvínově jako jednomu z těch našich šlechetných pracovníků, kteří neznámí, v německém moři na hranicích státu shromáždili kolem sebe hlouček chlapců, vedou je a vychovávají po skautsku a jsou povždy hotovi ke každé oběti. Propagační sjezd svazových skautů v Mostě 1921 SKAUT JUNÁK R VII-I /, č. 11-12 České menšiny v Mostě měli příležitost shlédnouti dne 22. května naši mládež skautskou, jež sjela se tamtéž k propagačnímu sjezdu. Na dvěstě našich jarých hochů a dívek z českého severu zúčastnilo se tohoto sjezdu, aby ukázalo veřejnosti sílu a ukázněnost staré organizace. Sjezdu bylo přítomno mimo zástupce župního zpravodaje a okresních zpravodajů i důstojnictvo mostecké posádky pěšího pluku, jež projevilo živý zájem o skauting, jehož program a cíle výstižně vyložil přítomným zástupce župní zpravodaj br. V. Lehman. Sjezd zahájen byl průvodem skautů městem až na vojenské cvičiště, kde proveden byl ukázkový tábor. V čele průvodu byly dívčí oddíly, za nimiž neseny dva oddílové prapory a za těmito nastoupily další oddíly junáků, vedeny svým vůdcem neb zástupcem vůdce. Velení a seřazení celého průvodu převzal vůdce I. oddílu lounského. Hoši a dívky seřadili se na prostranství před teplickým nádražím, odkud jedním proudem, oddíl za oddílem, nastoupili ve trojstupech pochod do města. Prošel nádražní třídou a těše se hojné a všestranné pozornosti přítomného obecenstva, zabočil průvod na první náměstí, kdež před starou radnicí defiloval shromážděnému sboru důstojnickému a zástupcům skautské organizace. 6

1920-1989 Za ohromné účasti obecenstva, jež naplňovalo veškeré ulice, jimiž se průvod ubíral, prošly oddíly za zpěvu Čtvrtého července prvním, druhým a čtvrtým náměstím zabočily na cestu k vojenskému cvičišti. Po odchodu oddílů z náměstí poděkoval jménem celé organizace skautské důstojnickému sboru zástupce župní zpravodaj br. Lehman za účast, jíž projevil tento svou přítomností a pozval celý důstojnický sbor k prohlídce ukázkového tábora. Na cvičišti naskytl se oku malebný obraz hoši i děvčata počínali tábořiti. Během 15ti minut stálo na 40 stanů malebně seskupených. Při příležitosti této bylo provedeno odevzdání praporu I. oddílu junáků skautů z Loun. Jednotlivé oddíly seskupily se do šiku na svá místa v útvaru podkovy. Za slavnostního a povznášejícího ticha odevzdal zástupce žup. zprav. 1. oddílu lounských skautů prapor, načež slavnostní řeč vlastenecky prodchnutou pronesl vůdce I. oddílu lounských skautů br. Jožka Lehman, jenž mezi jiným pravil: Prapor Váš, toť symbol sjednocenosti, svornosti a rovnosti všech, kdož se k němu přihlásili a kol něho sdruženi jsou, kteří jednou a touže vznešenou myšlenkou skautskou nadšeně a pevně spjati jsou. Proto setrvati při praporu budiž i Vám povinností nejsvětější. A jestli z té či oné strany lákati Vás bude hlas svůdný, nebo snad budou Vám mnozí nástrahy činiti a třeba násilně nutiti vás tam, kde tělesné výchovy zneužívá se k cílům stranickým, tu vždy mějte na mysli heslo Havlíčkovo. Vyhrožujte si mě, přislibujte si mě, přece zrádcem nebudu! Moje barva červená a bílá, heslo moje poctivost a síla. Na to ujal se slova zástupce župní zpravodaj br. Lehman, jenž vzpomněl našeho protektora, presidenta Masaryka, který touto dobou dlí na zotavené na ostrově Capri a tlumočil přání všech, když pravil: Naším nejvroucnějším přáním jest, by náš milovaný president vrátil se nám v plném zdraví zpět. V další řeči vzpomíná námi všemi milovaného zakladatele čsl. skautingu, náčelníka br. A. B. Svojsíka, jemuž posílá jménem všech pozdrav a volá skautské Na zdar! Hoši hřímavým hlasem opakují pronesené zdravice a již zní sborem hymna junácká, na to národní hymny Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýská. Okamžik tento působil na obecenstvo mocným dojmem. Po obědě a odpočinku oživlo cvičiště zase hochy a děvčaty, kteří v různých skupinách cvičili prostná, aneb hráli americké hry. Rušný život sledovalo přítomné obecenstvo se zájmem a živou účastí s rozveselenou mládeží junáckou. O čtvrté hodině odpolední nastoupen společný odchod z cvičiště a jednotlivé oddíly po srdečném rozloučení rozjely se do svých domovů. Sjezdu zúčastnily se tyto oddíly: Duchcov I. oddíl chlapecký a I. oddíl dívčí; Hrob I. oddíl chlapecký; Lom I. a II. oddíl chlapecký (s dvěma oddílovými prapory) a I. oddíl dívčí; Košťany I. oddíl chlapecký; Horní Litvínov I. oddíl chlapecký; Louny I. oddíl chlapecký (s jedním praporem oddílovým); Most I. a II. oddíl chlapecký (mezi tyto řadí se hoši z Třebušic, Komořan a Souše). Přítomní zpravodajové: zástupce župního zpravodaje br. V. Lehman z Loun, okresní zpravodaj br. David z Duchcova, okresní zpravodaj br. Krbec z Teplic a zástupce okresního zpravodaje br. Dvořáček z Mostu. Jménem všech účastníků propagačního sjezdu odeslal zástupce župního zpravodaje náčelníku br. Svojsíkovi pozdravný telegram. Třeba si přáti, aby skauting byl veden i nadále takovými činovníky, již s láskou lnou k myšlence skautské. Pak i naše mládež nadšena bude pro skautskou ideu. 7

1920-1989 Ze života našich oddílů v roce 1922 1922 SKAUT JUNÁK R VIII/II /, č. 5 Most. Šest okrskových táborů, účast na čtyřech národních slavnostech, služba při otevření dvou českých škol, dva župní sjezdy v Mostě, jedno veřejné vystoupení; v kursech první pomoci vyučuje medik dr. Pluhař, o skautingu přednášel několikrát bratr Řeháček. Žatec. Nezapomenutelně krásný dojem odnášeli si Ti, kdož ve dnech 26. a 27. května byli hosty sester a bratří žateckých. Za Svaz přijel zpravodaj Náčelnictva br. Dr. Šimánek se svým tajemníkem, zúčastnili se i okolní zpravodajové: župní Ladman z Loun, okresní Lehman z Loun, Svítek z Mostu, Eisner z Teplic, dále chlapecké a dívčí oddíly z Duchcova, Loun, Mostu, Obrnic, Postoloprt, Rakovníka, Teplic, Trnovan a Třebušic. Večer prvého dne vyplnilo divadlo v zámku libočanském a pak pestrý program táborový. Fanfáry a hudba střídaly se s rejem dívek kol jasně planoucího ohně táborového, recitacemi i zpěvem. Prudký déšť znemožnil lehko-athletické závody z rána druhého dne, ustal však sotvaže oddíly nedbajíce ho, na žateckém hřišti seřadily se za trojbarevnou vlajkou státní k pochodu městem do tábora v parku libočanském, kde po proslovech okres zpr. br. prof. Macháčka a zpravodaje Náčelnictva br. Šimánka na 70 hochů a dívek skládalo junácký slib. Odpoledne ukázky prací a her táborových staly se dostaveníčkem naší menšiny žatecké, takže možno říci, že k všestrannému úspěchu hnutí junáckého druží se opět i pěkný kus vykonané práce menšinové. I další Vaší práci zdar, bratři a sestry! Za skautem hrdinou, aneb památce vůdce Antonína Novotného z Lomu. 1922 SKAUT JUNÁK R IX /, č. 1 Za žhavého červencového poledne sám a sám stoupám strmou stezkou na skalní ostrov, kde malebně rozložen je hřbitůvek Karlštejnský s kostelíkem uprostřed. Pod skalou bělostná silnice, za ní modravá šeď řeky. Kol mne vše jásá barvami, hýří životem, mušky, včelky, motýlci, ptáčci kmitají se v oslnivém jasu slunečním v opojné vůni kvetoucích lip a dozrávajícího obilí za kostelíkem malý, ponurý domeček a v něm zabaleno v mokré, režné plátno mladistvé tělo. Ale v těle není již života; kůže dlouhým pobytem ve vodě svraštěla, svaly mladého atleta ztuhly, oči zavřeny navždy. 8

1920-1989 Nikdy nepocítil jsem živěji kontrast mezi životem a smrtí jako v onom okamžiku. V hlubokém pohnutí zvedám ruku k pozdravu a loučím se s Tebou, mladý hrdino, který jsi dal mladý život za svého skauta, jménem všech tisíců českých skautů, kteří nezapomenou Tebe a Tvého krásného činu. Dole ve vsi bodrý horník-otec, žalem zlomená máť, plačící sestřička. On se obětoval, taková to byla věrná duše, vždy říkal, jak je dnes třeba práce všech pro národ, jsou první slova otce, jenž všechnu svou naději skládal v syna studenta. A četnický strážmistr vypráví, že br. Novotný vyhledal skautům místo, kde není hloubky, sám pak horlivě cvičil běhy a skoky s ostatními na břehu. Náhle počal jeden z hochů tonouti. Vůdce výborný plavec vrhl se do vody, náhle však vztyčil se z vody a bez hlesu klesl pod hladinu. Po namáhavém cvičení náhle ochlazení a rozčilení přivodilo patrně srdeční mrtvici. Tonoucího hocha zachránil skaut Jiří Srp; tělo vůdcovo však proud zatím odplavil, takže teprve třetího dne bylo nalezeno. Na tisíce českého lidu z Lomu a okolí se skauty v čele doprovodilo ke hrobu mladého hrdinu. Žil a zemřel jako pravý skaut, vykonávaje nejsvětější, ale také nejtěžší skautskou povinnost - nový doklad, jak skauting vychovává životem. Mnoho mladistvých srdcí plane u nás týmž svatým ohněm, věčné třídění duchů i srdcí, které charakterizuje skauting, živí víru v lepší lidství a vychovává pro ně. Vy věrni, vzpomínejte br. Novotného! 9

1920-1989 Ze života našich oddílů v roce 1923 1923 SKAUT JUNÁK Br. Svojsík přednášel o Japonsku dne 22. 11. 1923 v Lounech. Pozdrav nám do redakce posílají: ze stálého tábora u Bilichova skauti z Mostu, skauti tepličtí ze Saska. Na pomník bratra Novotného v Lomu darovali: Ústřední rada Svazu 50 Kč, odbor O.S. 100 Kč, kluby Oldskautů: 2. Plzeň 40 Kč, 20. Ostrava 26 Kč, 23. Železný Brod 25 Kč, 33. Pardubice 10 Kč, 37. Náchod 38 Kč, 38. Hořice 40 Kč, 39. Podol 10 Kč, 42. Louny 50 Kč, 43. Choceň 10 Kč, 47. Litomyšl 10 Kč, 48. Praha 40 Kč, 50. Duchcov 22 Kč, 53. Trenčín 30 Kč, dále I. oddíl skautů v Lounech 20 Kč, br. A. Prouza 30Kč, při slavnosti na hřbitově mezi obecenstvem vybráno 125 Kč. Dešenice u Žatce. Zakládáme skautskou hlídku ve zněmčeném území. Poděkování. Děkuji u příležitosti odhalení pomníku mému synovi Antonínu, tragicky zahynuvšímu při záchraně tonoucího skauta, za podporu vybranou mezi kluby Oldskautů a Svazem skautů RČS (do 1. září 500 Kč) a všem účastníkům slavnosti a dárcům, kteří přispěli při sbírce na hřbitově. Dále děkuji všem za pronesené řeči nad rovem a p. J. Štěpničkovi za jeho obětavou práci při této akci. Lom u Mostu, dne 2. září 1923. Vavřinec Novotný Ze života našich oddílů v roce 1924 1924 SKAUT JUNÁK R XI /, č. 1 Duchcov 50. klub OS v Duchcově děkuje tímto všem bratrům a sestrám z Prahy, kteří při jejich slavnostech konaných 10. 11. května je navštívili a přispěli tak ke zdaru této, jakož i obesláním výstavky. Za duchcovský okres: J. Štěpnička, zpravodaj OS. Dne12. července vyprovodili jsme na poslední cestě našeho druha br. Rudu Kubice, člena 1. oddílu v Duchcově, který nás opustil ve věku 16 let. U hrobu promluvil za náš okres okresní zpravodaj br. J. Štěpnička. Pohřbu zúčastnili se mimo zdejších 10

1920-1989 oddílů dívčí oddíl Třebušice, zástupci skautů socialistů z Duchcova, Nové Vsi, Lomu a dívčí kmen skautek Volnosti z Lomu u Mostu. Všem srdečné díky. Dne 2. srpna opustil nás náš druh br. Jarka Vokurka, kancelářský příručí čsl. státních drah, tajemník 50. klubu OS Severáci v Duchcově. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 21 let. Bratr tento ač nemocen, věnoval se práci v klubu a pracoval jako svědomitý funkcionář až do své smrti. Pro svoji milou a upřímnou povahu byl všude ctěn a milován. Před odjezdem ku zpopelnění do Mostu rozloučil se zesnulým bratrem za okres okresní zpravodaj br. Jenda Štěpnička a za 50. klub OS vedoucí br. Václav Štěpnička. Okres děkuje tímto všem oddílům za květinové dary a všem bratřím a sestrám, kteří našeho bratra na poslední cestě vyprovodili. Zvláštní dík platí zástupci okresu mosteckého br. Radovi, dívčímu oddílu v Třebušicích, chlapeckého oddílu Obrnice a zástupcům kmene skautů Volnosti z Libkovic. Omluvné listy zaslaly Odbor O.S. Praha, 1. oddíl Hostomice a dívčí kmen skautek Volnosti Lom u Mostu. J. Š. Pomník br. Novotného. Další dary došly: Od 1. dívčího oddílu v Teplicích Šanově a 4. dívčího klubu OS Praha (po 50 Kč). Pozdrav zasílají: Z Kokořínska 1.dívčí v Trnovanech. Z výletu na Křivoklát skauti z Krásného Března a Neštěmic. Litvínov Skauti z Dol. Litvínova uhasili požár, způsobený vlakem. První oddíl v Mostě konal pořadatelské služby při sokolské slavnosti a výpravě cyklistů ze Slaného, Roudnice, Loun, Prahy atd. Ervěnice. Na našem okresu je velký zájem o lyžaření. Potřebujeme nutně pokynů k práci. Uvítáme návštěvy bratří lyžařů srdečně. Výcvik skautů provede br. Rada. Most. Zdejší skauti-lyžaři budou pracovati pod vedením okresní zpravodaj br. Svitka a přihlásili se mezi prvními do LOS /Lyžařského odboru Svazu/. Ze života našich oddílů v roce 1925 Do 30. dubna registrovány pro rok 1925 oddíly: Duchcov, 60. klub O.S.; Lom u Mostu, 1. chlapecký; Terezín, 1. Postoloprty, 1. chlapecký; chlapecký; Libochovice, 1. chlapecký; Most, 1. dívčí; Roudnice, 1. chlapecký; Trnovany, 1. chlapecký, 2. chlapecký, Litvínov Dolní, 1. chlapecký; roveři, 1. dívčí; Teplice-Šanov, 1. chlapecký; Neštěmice, 1. chlapecký; Třebušice, 1. chlapecký; 11

Obrnice, 1. chlapecký; Ústí nad Labem, 1. chlapecký; Otvovice, 1. chlapecký; Záluží, 1. chlapecký; Podmokly, 1. chlapecký; Žatec, 2. chlapecký, 2. dívčí U našich hraničářů Nebyl to nijak pěkný den, když mne tepličtí skauti vedli do své klubovny, která se nachází v budově trnovanského Sokola. Byl to zato den významný 7.březen kdy vzpomínáme svého největšího muže přítomnosti, presidenta T.G. Masaryka. Silné poryvy větru hnaly po obloze tmavošedé mraky a chvílemi zabouřila vichřice sněhová. V klubovně bylo však milo. Ohromná kamna v koutě posílala do prostorné síně vlídné dechy tepla a rozzářená očka skautek a veselé úsměvy skautů dávali tušiti, že je tu domovem milá družnost skautská. Za skauty pozdravil mne zpravodaj br. J. Štěpnička a za skautky sestra zpravodajka M. Klobásová. Kytice svěžích květů byla mi dárkem nad jiné milým. A hned zahájen byl program oslavy pana presidenta. Pak jsme se sesedli kol kamen a při čaji a zákuscích rozhovořili jsme se od srdce. A právě ta neoficiálnost byla příčinou, že bratři a sestry otevřeli svá srdce a otázka stihala otázku. Z nich poznal jsem, jak dobré lidi máme tu na severu a s jakou láskou lnou k hnutí našemu, které je jim potěchou a útočištěm v denním boji s životem. Vzpomínka na Skautskou Babičku z Třebušic Nemohu nevzpomenouti sestry Anny Reichertové, skautské babičky, ženy horníka, která mne dojala do hloubi srdce. Tolik oddanosti, lásky a obětavosti, jakou se může prokázati ona, stěží bychom jinde nalezli. Vede skautky a šotky v Třebušicích, děti hornické, něžné květy, vyrostlé na půdě tvrdého života a boje s hrubou hroudou v ponurém podzemí. Má ve svém oddíle sirotky a děti, o něž se rodiče starati přes den nemohou, a těm věnuje všechen svůj volný čas. A že hornická žena při všem svém zaměstnání najde ještě čas k této činnosti, je úctyhodné. I němečtí rodiče žádají ji, aby vzala jejich děvčátka do svých oddílů. Vypravovala nám pohádky a tak živě a podmanivě, že upoutala pozornost všech. Není možno odměniti takovou oddanost k cizím dětem nijakým způsobem a jsem jist, že je to velikost a strhující moc hnutí skautského, které pochopila tato prostá žena lépe, než leckterý universitní profesor a co více, dovedla teorii vtěliti ve skutek dokonalým způsobem. I ostatní bratři a sestry jsou hodni díků za svou těžkou práci, která je v ústředí plně uznávána. Těžko jsem se loučil s milými svými hostiteli a na chvíle mezi nimi ztrávené nikdy nezapomenu. V houfu táhli jsme na nádraží a chvíle rozchodu byla nám všem těžkou. Díky vám, vy neunavní průkopníci myšlenky skautské, a vytrvejte vzdor všem překážkám. Dobrá je vaše práce a nemůže se minouti s úspěchem. Z Třebušic. Skautská babička sestra Ant. Reichertová děkuje sestrám skautkám z Trnovan za darované šaty a prádlo třebušickým sirotkům. Nedovede vypověděti, jakou radost způsobily třebušickým šotkům a skautkám svým darem a končí svůj dík slovy: Mám radost z těch dětí, když je mohu zachránit před tím bahnem, ve kterém si zdejší lidé velmi 12

libují. Snad přece tu bude jednou vidět ta moje práce, již dnes se na nás jinak hledí, než před dvěma roky. - Sestry a bratří, nebylo by vhodno, následovat sester trnovanských na této cestě lásky a dobré vůle k našim bratřím a sestrám v menšinách? Uvažujte a podejte nám návrhy. Nebo, ještě lépe ohlašte nám už dobré skutky na tomto poli, které jste vykonali po této pobídce. Z župy Vrchlického V okolí mosteckém, obklopena žhavými haldami, z nichž doutnající uhlí otravuje vzduch, kde prsa se úží a dech stěžuje pohled na ty tak ohlodané plochy sem tam porostlé borem, leží schoulena vesnička Třebušice. Chudý to hornický kraj. Malé, tmavé domky jakoby se před ranou tísnily. A v nich dobrý, český lid. Však uplynulá hrozná leta zanechala tu krvavou stopu. Snad v každé rodince schází jeden z živitelů, jinde i oba a děti slabých, bleďounkých, plná světnice. Zápis v kronice Vrchlického župy o založení skautského oddílu v Třebušicích Tu, v tom smutném kraji, založen skautský oddíl. Sestře Reichertové, starší již dámě, zželelo se ubohých dětí a shromáždila všechnu tu drobotinu kol sebe. Zcela individuelně vychovává své svěřenky: učí je lidovým a národním písním, básním a praktickým pracem. Po několikaletém setkání svěřila se mi se svými starostmi. Mnohé z dětí nemají ani nejnutnějšího prádla a šatstva i pomáhá sama, pokud může. Mezitím sestry oddílu trnovanského vybraly mezi sebou vše potřebné, našily šatečků i prádla a 28.3. vypravily se s celým nákladem do Třebušic. Jaké čekalo je ale překvapení! Oddíl registruje as 25 skautek a šotků. Na oddílovém místě, sporém to borovém lesíku mezi opuštěnými propadlišti, hemžilo se 56 dívek. Přes polovičku je neregistrovaných, poněvadž nemají na zaplacení poplatků. Přišly i matky a čilý bratrský oddíl a účast dostoupila až 80 osob. Co tu bylo jásotu, srdečného smíchu a upřímné radosti. Malá Kaftanová vítá sesterský oddíl jednoduchými, vřelými slovy až pro pláč nemůže dále. Sestra vůdkyně jí odpovídá a za chvíli již nesly se krajem zvuky mnoha českých písní. V básních, vesměs zcela maličkými šotky přednesených, bylo viděti snahu vedoucí, oddílově zvané babičky, nahraditi jim vše, oč již v tak časném mládí byly připraveny, přiblížiti je ke všemu krásnému a čistému, a vtisknouti jim do důvěrné dušičky jistotu lepšího příští. Slyšely jsme tu recitovati El. Krásnohorskou, J. Nerudu, Sládka, Vrchlického, slyšely jsme i mnoho starých, českých písní zpívati čistými hlásky. Trnovanské sestry zapěly jim také mnohé ze svých písní a vůdkyně vyprávěla jim pohádku o království-skautském oddíle, královně- babičce a princeznách-skautkách, podávajíc jim tak vlastní jejich obrázek. Končila přáním, aby babička ještě dlouho byla skautské rodince zachována a aby šotečkové samou láskou odměnily ji za její dobrotu srdce. Každý dárek (knížka, hračka, šatstvo) bude vždy vítán. Sestry mají příležitost pomoci svým nejbližším sestrám skautkám. 13

Myšlenka, jež bude asi hojně napodobena, aneb Sjezd Vrchlického župy Máša Klobásová, župní zpravodajka Originelní uspořádání župního sjezdu. Zajímavý nástup. Naše župa Vrchlického uspořádala svou letní slavnost 22., 23. a 24. května. Na rozdíl od jiných byl to podnik čistě skautský a pro skauty pořádaný. Pracováno na plánech v župě i v oddílech. Kresleny mapky tábořišť a podávány návrhy. Za pěknou práci odměněny skautskými knihami oddíly Košťany, Obrnice a Dolní Jiřetín. Společný cíl zůstal dlouho oddílům utajen, za to ale ve vykázaném okolí musili již před slavností najíti si vhodné stanoviště, kam v sobotu bylo oddílu bez vedoucího doraziti, tábořiti a přenocovati a očekávati soudce, vedoucího jiného oddílu, a značkovati mu cestu. Tak obsazena byla skauty v sobotu 22. května následující místa našeho Středohoří: Skalky, Lhota, Štěpánov, Kostomlaty, Lhenice, Dolanky, Lysce, Helvety a Jedoviny. V neděli ráno zapálila každá skupina kouřový oheň a určovala podle kouřových ohňů z dáli viditelných, v kterém směru a kde jsou ostatní skupiny bratří. Zrána všichni dle doručené mapy a značek brali se k společnému cíli. Bylo jim dáno přitom mnoho úkolů. Soudcové měli tudíž široké pole činnosti a mnoho práce, aby vyplnili dotazníky o zdatnosti jednotlivých oddílů na cestě k cíli. Škoda jen, že mnohý pěkný moment zkazil vytrvalý déšť. Bylo třeba ovšem velkých příprav. Cíl smějící se lučina ve výši 500m n. m. pod Kubačkou byl přímo ideální. Nádherný rozhled po celém českém Středohoří se stříbrným pruhem Labe i dále do vnitrozemí s památným Řípem. Svěží, pestré traviny čekaly, aby připravily lůžko svým dětem, stará zřícenina chtěla vyprávěti o zašlých časech, hustý bor parfumoval vzduch a štíhlé břízky šuměly své pozdravy. Tu sešli se činovníci, aby vyčkali příchodu oddílů a připravili vše potřebné. Předcházejícími úmornými pracemi, jako značkováním všech cest od stanovišť k cíli apod. pověřen absolvent ústřední lesní školy, br. Klapka, pro kterého neplatilo rozdělení dne a noci. Obětavě pracoval po celý týden předcházející slavnosti. Jeho nezištné práci děkujeme za úspěch celého podniku. Vedením tábora pověřen br. J. Miřejovský z Košťan, také absolvent lesní školy, vedením dívčích oddílů zástupce župního zpravodaje s. Klobásová z Trnovan. Nejeden stupínek do skautského nebe získal tu i okresní zpravodaj br. V. Reichert z Třebušic, zhotoviv totem znázorňující návrat k přírodě velmi výstižně. Totem určen pro vítěze závodů. Činně pomáhali i okresní zpravodaj br. J. Štěpnička z Duchcova a okresní zpravodaj br. Prouza z Loun. Jitro 23. května bylo nevlídné, uplakané. Půda úplně promoklá, vysoká tráva sehnutá pod tíží vody, stany pomalu osychaly. Přes to v přípravách se neustalo. Mračna pomalu začala se trhati, do devíti se to vybralo a celý den pak bylo krásně. Již před polednem vítáni první hosté: bratří z Ústí n. L. a Neštěmic, dívčí oddíl z Ústí, později s veselým zpěvem na rtech oddíl bratří z Obrnic, Cukmantlu, Teplic, dívčí oddíl z Trnovan, Třebušic, s naší babičkou a šotečky, chlapeckých oddílů z Mostu, Třebušic, Loun, Postoloprt, Hostomic, Dolního Jiřetína, Záluží, Hrobu, Světce, Vrbna, Markvarce, Košťan, Trnovan, Dolního Litvínova a Duchcova. Vlajky vlály, zpěv ozýval se krajem, veselé pokřiky hrajících skupin oživovaly po celé další odpoledne tábořiště. Jak houby vyrostly tu stany kol dokola a znovu a znovu vítáni noví příchozí. Přes nepohodu, přes veškeré potíže sešlo se tu 210 bratří a sester, aby se navzájem 14

poznali, aby znovu připomněli si skautský slib a aby si ukázali, čemu se naučili během svého skautování. U velkého táborového ohně. Uprostřed velikého obdélníku stanů narovnána byla hranice k táborovému ohni, na vývěsní tabuli objevil se program. Den chýlil se ke konci, slunéčko zapadlo a hlas trubky nás volal. Když jsme zasedli kol ohně byla již tma a jen uprostřed šlehaly plameny. Byly to chvíle radosti a veselí po namáhavé celodenní pouti, bylo to slavnostní ukončení dne. Bratr župní zpravodaj nás pozdravil a přivítal a ve svém proslovu ocenil snahu, odvahu a vytrvalost našich skautů, kterou projevili za včerejší nepohody i na dnešní dlouhé cestě. Dívčí oddíl z Trnovan zapěl Neumanovu píseň Oheň, načež bratři z Duchcova, vzpomínajíce svého velkého náčelníka, předvedli skupinou jeho jméno: Svojsík. S. Endtová z Trnovan recitovala báseň K čtyřletému trvání dívčího oddílu v Trnovanech, dívčí oddíl z Trnovan zapěl vlastní píseň Pozdraven buď bor, šotci z Třebušic recitovaly Ty bílé ručičky. Mnoho krásného toho bylo, básně, zpěvy, veselé výstupy střídaly se s vážnými proslovy. Táborák se nám opravdu vydařil, salvy smíchu neutuchaly při sáhodlouhé aktovce nováček. Vůdce tábora hovoří o národních hrdinech a připomíná, kterak si vážíme toho, že nám v čele stojí muž, jakým je náš president T. G. Masaryk, vzpomíná i mravenčí píle a obrovské práce našeho náčelníka br. A. B. Svojsíka. Slova vyslechnuta s napjatou pozorností a mocný pozdrav zaburácel lesem. Vyvrcholením večera byl okamžik, kdy celé shromáždění s pohnutím obnovuje skautský slib. Bylo půl 11. hod., když br. župní zpravodaj končí táborový oheň, děkuje všem za upřímnou snahu zkrášliti tento večer. Rozešli jsme se do svých stanů a jen jednotlivci postávali ještě kolem dohořívajících oharků. Do dáli velebně nesl se hlas večerky. Hlídky nastoupily. Mocný severák rozezvučel kde který strom, profukoval otvory stanů a hvízdal ve zbořeném zdivu. Cvičení a závody a konec. Druhý den zastihl celý skautský nárůdek svižný a veselý. Vyspali jsme se dobře na župní závody. Pod březovým rámcem kupili se skauti a četli program závodů. Signál oddíl za oddílem přichází a všichni v mocném proudu ženeme se vpřed a zase zpět zpívajíce a cvičíce. Jestřáb nás vedl. Po zábavném poklusu jsme se myli, cvičili všichni denní cviky a běhali o závod přes louku až k lesu. To bylo veselí a radosti! Do tábora vrátili jsme se ve dvou ucelených proudech. Prohlídka stanů prokázala dobrý vkus dívek i hochů. Do některých stanů bylo milo pohleděti, vše bylo tu prakticky a hygienicky uspořádáno a vkusně ozdobeno. Ideových závodů zúčastnili se sestry i bratři. Jednotlivci, zastupující oddíl, měli odpověděti buď písemně, nebo ústně na otázku Proč skautuji a vyložiti význam odstavce skautského zákona Skaut je poslušný. Dobře promyšleny a podány byly zvláště řeči br. Telečského a Miřejovského z Košťan, br. Malého z Duchcova, sestry Nejedlé z Trnovan, br. Suttnera z Třebušic a br. Kristla z Obrnic a jednoho bratra z Lomu. Myšlenky proslovené byly závažné, snaha po správné řeči veliká. Dobře píše kterýsi bratr ve svých vzpomínkách na sjezd na Kubačce: Když si člověk přivolá obraz Kubačky a skauta nebo skautky přednášející v tom ruchu tábora odhodlaně a s vírou na čele, s vírou v ideály a myšlenky, o nichž mluví, pak si musí člověk jistě přiznati sílu velkého hnutí, neboť musí věřiti, že ti, kteří mluví, jsou z řad těch, kteří nemluví, ale stejně cítí. Celé odpoledne trvaly závody rozdělávání ohně jednou, dvěma zápalkami, uzlování, stavění stanů, vaření. Některé oddíly se opravdu činily, hbitost jednotlivců uplatňujíce na 15