Úvodník Uteklo to jako voda. První číslo Výletů současnosti jsme vydali přesně před rokem. Tehdy byli našimi prvními hosty, se kterými jsme se vydali na cesty, Luděk Munzar a Olga Lounová. Rád na setkání s nimi vzpomínám. Když jsme s panem Munzarem seděli v modřanské cukrárně, které on říká základna, protože tam se setkává s kamarády i novináři, bylo jeho vyprávění o létání a milovaných východních Čechách chvílemi až dojemné. Olga Lounová naopak barvitě popsala dramatické potápění se žraloky v Indickém oceánu, sympatičtější mi byla její meditace na Bali. Příjemné stejně tak bylo povídání se Šárkou Kašpárkovou, Bárou Basikovou, Ivanem Grégrem, Janem Čenským a Kateřinou Emmons, která je hostem tohoto čísla našeho časopisu. Výlety s osobnostmi budou samozřejmě pokračovat dál, ne proto, že se to hezky píše, ale líbí se to Vám, našim čtenářům. Stejně tak budeme pokračovat v návštěvách památek UNESCO a zajímavých regionů Čech a Moravy. Tentokrát jsem v seznamu kulturního světového dědictví vybral Telč. Pokaždé si v tomto městečku připadám, jako v pohádce. Letos jsem si tenhle výlet nezpestřil soubojem s drakem, ale zuřivým místním psíkem. Tenhle voříšek se prostě rozhodl, že mě k rybníku v zámeckém parku nepustí. Než se páníček, který ležel u vody a číhal na rybku, zvedl, vypadalo, že přijdu o nohavici kalhot. Pak jsme s místním rybářem hezky popovídali o jeho pražských láskách, jen pejsek se na mě dál díval zle. Po Třeboni jsem tentokrát zajel až na moravsko-slovenské pomezí. Porozhlédl se v Luhačovicích, kde jsem vyzpovídal ředitele největších moravských lázní Jiřího Dědka, zamiloval se do staveb architekta Jurkoviče a pak se vydal do nejbližšího okolí. Poprvé jsem si prohlédl zámek ve Vizovicích i zlínskou ZOO, která se mi svým pojetím a zaměřením opravdu líbila. Krásné jižní Čechy jsem ale nevynechal. Zamířil jsem až na Novohradsko, abych vám přiblížil atmosféru výlovu zdejších rybníků. Pokud vás to láká, není nic jednoduššího, než na zdejší Byňovský rybník zavítat 16. a 17. října. Nezapomněli jsme ani na Prahu, kde se můžete projít Podolím. V této čtvrti pod Vyšehradem je, co objevovat a také možnost si zasportovat. Proto nezapomeňte na plavky, brusle či kolo. A pokud jste z hlavního města a plánujete na podzim nějaký jednodenní výlet, doporučuji zámek v Liblici. Kousek od Mělníka vás čeká barokní skvost, hezká procházka parkem a příjemná restaurace. Jen to musíte naplánovat na neděli, která je jediná vyhrazena turistům. Nezbývá než vám popřát hodně štěstí při našich čtenářských soutěžích, kde jsou připraveny opět atraktivní ceny. Krásné podzimní výlety Vám přeje Karel Malina výlety současnosti Obsah 8 Půvabné Luhačovice 14 Lidová secese Dušana Jurkoviče 2 Kateřina Emmons je nejraději v přírodě rozhovor s olympijskou vítězkou 20 Šlechtické sídlo hlídané gladiátory 24 Zlín má zátoku rejnoků 29 Třeboňské rozptýlení 42 Novohradskému kapru se v čisté vodě daří 34 Pohádková Telč 48 Podolské nábřeží 56 Pohlednička z Benecka 58 Barokní krása v Liblici 61 Jeníkov Fest 2014 62 Malešický fotbalový pohár 64 Soutěž
Výlety s osobností g Kateřina Emmons je nejraději v přírodě Výlety s osobností Kateřina Emmons je nejraději v přírodě Kateřina Emmons se po druhé mateřské dovolené vrátila do reprezentačního výběru našich sportovních střelců. V září se držitelka tří olympijských medailí a také titulů mistryně světa a Evropy představila na světovém šampionátu ve španělské Granadě. Hlavním sportovním cílem rodačky z Plzně ale zůstávají letní olympijské hry v Rio de Janeiru v roce 2016. S Kateřinou jsem si ale nechtěl povídat o olympijských ambicích.
V Pekingu získala Kateřina zlatou olympijskou medaili Plzeňské náměstí Republiky s Císařským domem a radnicí Se sportem jste procestovala hezký kus světa, ale já bych náš rozhovor začal v Plzni. Ve vašem rodném městě dnes opět bydlíte a trénujete. Na která místa se tady ráda vracíte? V Plzni mám hned několik oblíbených míst. Centrum města s náměstím Republiky a katedrálou sv. Bartoloměje se za posledních patnáct let hodně proměnilo. Sady kolem jsou opravdu nádherné a lákají k procházce. I když osobně preferuji přírodu, v tomto případě si to užívám i tady. Patříte k nejslavnějším plzeňským rodákům a mezi nimi je i řada dalších výborných sportovců.chodíte třeba fandit fotbalistům, nebo hokejistům? Katedrála sv. Bartoloměje Jsem rozhodně větší hokejový fanda. Na zimáku jsem byla s manželem Mattem fandit několikrát. On je velký hokejový fanoušek. Jak má čas, nenechá si ligový zápas ujít. Fotbal mě začal bavit až díky skvělým výkonům Viktorky. Jejich zápasy v premiéře v Lize mistrů jsem dokonce sledovala v online zpravodajství i při výstupu na pověstném schodišti Incline v Coloradu Springs, což je populární turistická stezka, dlouhá asi 1,6 km, nad Manitou Springs. Vede po trase bývalé lanovky a musíte 3
Výlety s osobností g Kateřina Emmons je nejraději v přírodě Spejbl a Hurvínek, slavní plzeňští rodáci Městské sady Rybník Bolevec Máte nějaké místo v Čechách, kam si jezdíte skutečně odpočinout? Samozřejmě. Rodiče mají chalupu v Českém lese, kde je nádherně a klid. Tam turisty moc nepotkáte, a tak je to k odpočinku jako stvořené. Závady vyžadují velké soustředění zdolat obrovské stoupání. Ani to mi ale nebránilo sledovat, jak si Viktorka vedla. Jinak je Plzeň městem s řadou dalších výborných závodníků a všem fandím. V příštím roce se Plzeň stane evropským hlavním městem kultury, co by vás lákalo z bohatého kulturního programu? Lákadel je opravdu hodně. Vybírat si teprve budeme. Všichni se na to těšíme. Určitě se podíváme do Nového divadla, které se nedávno otevřelo v Jízdecké ulici. Moc se mi líbí už ta stavba. Určitě ale nevynechám Festival Sportu, na jehož organizaci jsem se malou částí podílela, a který byl zařazen do programu Evropského hlavního města kultury 2015. Proběhnout by měl příští rok v červnu a nabídne velké množství sportů a aktivit zdravého životního stylu. Zaměřen je hlavně na děti jakéhokoliv věku, které si mohou vyzkoušet různé sporty. Určitě děláte výlety do okolí Plzně. Kam vás to láká nejvíce? To je opravdu různé. Máme to rádi kolem Chotíkova, což je na severozápad od Plzně. Líbí se nám u rybníků mezi Košutkou a Bolevcem, a také na opačném konci města za Božkovem, kam máme blízko ze střelnice v Lobzích. Největší sportovní úspěch jste zatím slavila na olympiádě v Pekingu. Měla jste čas se trochu porozhlédnout po tomto rušném velkoměstě? Jak to tak při sportovních akcích bývá, příliš jsem z Pekingu neviděla. Nejprve nebyl čas a později energie. Sice jsem tohoto procestovala po světě hodně a byla to zajímavá místa, jenže nejvíce času stejně trávím na závodišti, v hotelu a autobuse. 4
S manželem Mattem na olympijských hrách Obecně ale velká města vůbec nemusím a davy lidí také ne. Jenže tohle k olympijské atmosféře patří. Byly to mé druhé olympijské hry. Na těch předešlých v Aténách jsem získala bronz, a tak jsem chtěla být v Pekingu zase o něco výš. Tomu jsem podřídila všechno. Podařilo se mi to, byl to krásný sportovní zážitek. Pokud se do Pekingu jednou vrátím, tak se vynasnažím, abych to velkoměsto alespoň trochu poznala. V Londýně jste zůstala bez medaile, ale nepřivezla jste si nějaký hezký zážitek? Úplně bez medaile ne. V českém olympijském domě jsem dostala za 4. místo medaili bramborovou. A díky tomu, že dům byl v centru, viděli jsme alespoň i něco z města. Ale ani tady nebyl čas a síla na výletování. Máte za manžela Američana, který je také vynikajícím sportovním střelcem. Nějaký čas jste žili ve Spojených státech, kde se vám nejvíce líbilo a zvykla jste si rychle na nové prostředí? Spojené státy se staly mým druhým domovem a líbí se mi tam moc. Na některé věci se zvyká samozřejmě dobře, na některé hůře, asi jako kdekoliv jinde. Žili jsme v Minnesotě, kam bych
Výlety s osobností g Kateřina Emmons je nejraději v přírodě se klidně vrátila, pak v Coloradu, které je pro nás oba krásné pouze na výlety. Je tam jinak hrozně sucho. My jsme oba milovníci zeleně. Je pravda, že New Jersey, odkud pochází manžel, jsem moc na chuť nepřišla. Na druhou stranu oblast, kde vyrostl, je velice krásná. Je to u brusinkových a borůvkových plantáží. Ale zbytek státu se mi obecně vůbec nelíbí. Někde jsem četl váš rozhovor, kde jste vtipně popisovala vánoční svátky, které jste prožívali ve Spojených státech, nejprve oslava s Ježíškem pak druhý den se Santa Clausem. Je to podobné, když jste v Plzni? Ať už jsme v Americe, nebo v Plzni, je to stejné. Tuto tradici jsme udělali pro naše děti. Jsou stejně tak Češi jako Američané, proto jim nosí dárečky 24. prosince večer Ježíšek a Santa dává dárky přes noc do pověšených punčošek. Co byste našim čtenářům při cestě do Spojených států z vlastní zkušenosti doporučila navštívit? Já bych určitě doporučila zavítat do národních parků Yellowstone, Grand Teton a Glacier. To je neskutečná nádhera. My jsme je s Mattem projeli na kolech. Příroda vás tam prostě pohltí, stejně jako obrovský prostor, který vám dá pocit úžasné volnosti. Na území těch tří národních parků je pak krásných míst opravdu spousta. S dcerou Julií 6
Jaký je váš nejzajímavější gastronomický zážitek z cest? Takové mám tři. Ve Spojených státech jsem poznala, co to znamená dobře připravený steak a propadla jsem typu rib eye, medium rare. Je to šťavnaté a výborné. Taky jsem se naučila jíst sladké brambory, o kterých jsem si zprvu myslela, že jsou zkažené. Druhý zážitek mám z Koreje, kde jsem ochutnala nějaké mušle, které se srkaly přímo ze skořápky. Zelená jsem byla ještě týden. A třetí zážitek mám z New Yorku, kde jsme v čínské čtvrti zašli do úžasné čínské restaurace, kde jsem poznala, jak chutná pravá, kvalitní čínská kuchyně. Úžasná záležitost. Seděli jsme u otočného stolu a ochutnávali vše, co přinesli, protože to bylo skvělé. Národní parky ve Spojených státech se pyšní krásnou přírodou Jako výbornou střelkyni, pozvali vás někde na klasický lov, nebo tohle nemusíte? Na lov je Matt, já lovím jen s foťákem. Matt se s lovem podíval na zajímavá místa, ale jelikož používá především luk a miluje divokou přírodu, tráví hodně času například v Rocky Mountains, kam jezdí na jeleny. A na závěr, jak se těšíte do olympijského Ria de Janeira? Do Ria se těším moc. Byli jsme tam v roce 2006. Hrozně se mi tam líbilo a bylo to jedno z mála míst, kde jsme podnikli i pár výletů k soše Ježíše a pak také do pralesa. Na to mám hezké vzpomínky. Děkuji za rozhovor Text: Karel Malina Foto: archiv Kateřiny Emmons Vítejte na Mauriciu, Sunshine Paradise je cestovní kancelář s autopůjčovnou, která vám zajistí na klíč vaší dovolenou na tomto nádherném ostrově uprostřed Indického oceánu. Zajišťujeme ubytování, výlety s lodí, procházku se lvy, výlet v ponorce a jiné neopakovatelné zážitky. Můžete si u nás udělat potápěčské zkoušky s česky mluvícím instruktorem, nebo mít originální svatbu na pohádkovém ostrově s českým překladem a konzulárním potvrzením. Bílý písek a průzračná voda mělkých lagun lákají k bezpečnému koupání i potápění. V krásných zelených údolích najdete golfová hřiště. Tak vstupte do ráje, jsme tu pro vás! PETRA GISSKE, ředitelka Sunshine Paradise Limited, Sunshine Avenue, Trou Aux Biches, Mauritius Contact number mobile +230 252 5252 tel./fax: +230 263 2104 sunshine-paradise@intnet.mu www.sunshine-paradise.com
Výlety na Moravě g Půvabné Luhačovice Výlety na Moravě Půvabné Luhačovice Když jsem v Luhačovicích kráčel podél říčky Šťávnice směrem k Jurkovičovu domu a rozhlížel se kolem sebe, nedivím se, že první ředitel zdejších lázní MUDr. František Veselý se do tohoto údolí na okraji Bílých Karpat zamiloval už při své první návštěvě v roce 1898. Krásná okolní příroda, léčivé prameny, ale také zemědělská osadu s chátrajícími, dřevěnými budovami. Přesto se rozhodl, že právě tady vybuduje moderní lázně, duchem i tvarem slovanské, které budou vracet zdraví i radost ze života. Luhačovice, které jsou čtvrtými největšími lázněmi u nás, tento odkaz naplňují dodnes. Lázeňský Hotel Palace
Ottův pramen Bruselská fontána a dům Bedřicha Smetany Když v roce 1902 vznikla akciová společnost lázně Luhačovice, která původní lázně odkoupila od hraběte Serényiho, začal MUDr. František Veselý už ve funkci ředitele uvádět v život své vize až neuvěřitelně rychle. Jako by tušil, že moc času mít nebude. Skvělým tahem se ukázala spolupráce s mladým slovenským architektem Dušanem Jurkovičem, který dostal na starost renovaci stávajících budov a také stavbu nových lázeňských zařízení. Luhačovice měnily tvář, ale byla to tvrdá bitva, kterou František Veselý tady vedl. Jako bývalý vojenský lékař v Sarajevu byl sice zvyklý se umět vypořádat s nelehkými podmínkami, ale v Luhačovicích to vydržel jen do roku 1909. V akciové společnosti už nebyla vůle dál investovat tak, jak on si představoval. Odešel hodně zklamný. Své plány nedokončil ani Dušan Jurkovič. Přesto zásluhou jeho osobité lidové secese získaly Luhačovice nezaměnitelný půvab. Jejich podobu pak dotvářela pestrá škála děl domácích architektů. Patří k nim alpské stavby z poslední čtvrtiny 19. století, ke kterým patří vily Václava Pirchana Alpská růže a Lipová, která do roku 1909 byla centrem společenského života lázní a také bydlištěm ředitele MUDr. Františka Veselého a jeho ženy Marie Calmy Veselé, operní pěvkyně a organizátorky kulturního života lázní. Lázeňské náměstí 9
Výlety na Moravě g Půvabné Luhačovice Vila Lipová Secesi představuje Dům Bedřicha Smetany Emila Králíka či Lázeňské divadlo Františka Skopalíka. Zastoupen je i modernismus v podobě Inhalatoria Josefa Skřivánka, funkcionalistické rysy má zase Společenský dům Františka Roitha, což je dodnes hlavní lázeňská společenská budova, stejně jako Velká kolonáda a hala Vincentky z dílny Oskara Poříska. Luhačovice se tak řadí k nejkrásnějším lázním v Evropě. Česká republika už podala návrh na zařazení Luhačovic na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. S tím zatím neuspěla, ale nabízí se další možnost a to ve společném projektu předních evropských lázní, který by měl být připraven během dvou let. NEJSLAVNĚJÍM PRAMENEM JE VINCENTKA Vila Alpská růže Minerální prameny vyvěraly v bezprostřední blízkosti Luhačovic co lidská paměť tady sahá. Zajímavé byly nejen svým bubláním, zvláštní barevnou usazeninou, ale hlavně neobvyklou slanou chutí. 10 Říčka Štávnice
Na kolonádě Nejslavnější luhačovický pramen Vincentka První zprávy o léčebné síle luhačovické vody se dochovaly ze 17. století. Do širšího povědomí se ale dostaly až o sto let později, kdy šlechtický rod Serenyyiů přenesl své rodové sídlo do Luhačovic a hrabě Vincenc tady později postavil léčebné zařízení a přivítal první hosty. Luhačovické prameny jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým. V současné době je tady sedmnáct minerálních pramenů, přesněji šestnáct uhličitanochlorido-sodných kyselek a jeden pramen sirný. Nejznámějšími z nich zůstáají Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného, Nový Jubilejní a Sv. Josef. Každou hodinu vyvěrá na povrch 15 tisíc litrů minerální vody a její teplota se pohybuje mezi 10 12 C. Lázně jsou v prvé řadě zaměřeny na léčení onemocnění dýchacích cest dětí a dospělých. Kromě toho se tady léčí poruchy pohybového aparátu, trávicího ústrojí, výměny látkové (cukrovka), nemoci oběhového ústrojí a onkologická onemocnění. K více než 60 druhům léčebných procedur patří pitná kúra, inhalace, uhličité koupele, obklady, masáže, vodoléčebné procedury, elektroléčba, speciální terapie, pohybová léčba. V roce 2013 naše lázně navštívilo celkem 30.093 hostů, což znamenalo nárůst o 1.561 hostů (+5,5 %) ve srovnání s rokem 2012. Největší zásluhu na tom mělo zvýšení zájmu jak u tuzemských samoplátců, tak u hostů ze Slovenska. Právě Lázně Luhačovice jsou Slováky nejčastěji navštěvované české lázně. Jen v prvním pololetí naše společnost poskytla služby tisícovce Slováků, což je téměř o dvě třetiny více než ve stejném období loňského roku, poznamenal při našem setkání Ing. Jiří Dědek, výkonný ředitel Lázní Luhačovice a.s., která lázeňský areál vlastní od roku 1992. Výsledky počtu klientů u komplexní lázeňské péče dospělých i dětí pak příznivě ovlivnily možnosti léčit nové indikace, které byly se zdravotními pojišťovnami smluvně dohodnuty. Jednalo se především o léčbu pohybového aparátu a nemoci nervové u dospělých a nemoci kožní, trávicího ústrojí a onkologické u dětí. Rovněž snížení věkové hranice pro léčbu dětí s doprovodem z 5 let na 1,5 roku zvýšilo zájem o lázeňský pobyt. 11
Výlety na Moravě g Půvabné Luhačovice Rodičům totiž umožňuje absolvovat s dětmi lázeňskou léčbu už v době čerpání rodičovské dovolené, tedy ještě před nástupem do zaměstnání. Kromě lázeňské léčby nabízíme širokou škálu relaxačních a wellness pobytů. U klientů jsou stále oblíbenější. Do čtyřhvězdičkového hotelu Alexandria jich přijelo loni vice než pět a půl tisíce, což je nárůst o třináct procent. Myslím si, že si lidé začínají pomalu uvědomovat, že do lázní by měli jezdit, i když se cítí zdraví. Relaxace v příjemném prostředí a načerpání nových sil aktivním odpočinkem právě při lázeňském pobytu, by se mělo stat každoročně součástí našeho života. Jen tak si zdraví skutečně udržíme. U nás si navíc vyberete pobyt, který vám opravdu vyhovuje. Nabídka je velká, protože disponujeme ubytovací kapacitou 1300 lůžek v sedmi hotelech, deseti penzionech a dvou dětských léčebnách. A o naše hosty je skvěle postaráno, dodal Jiří Dědek. ROZKVETLÝ LÁZEŇSKÝ PARK Lázně nabízení širokou škálu procedur Rozlehlý lázeňský areál v Luhačovicích nenabízí jen architektonicky cenné stavby. Je především místem příjemného odpočinku. Proto také v rámci zlepšení kvality lázeňského prostředí prošel od loňského podzimu do poloviny letošního června nejrozsáhlejší proměnou ve své historii. Nově zde bylo vysázeno na 470 stromů, přes patnáct tisíc keřů a na sedm tisíc pět set trvalek. Autorem celkového řešení nové výsadby v lázeňském parku je profesor Ivan Otruba, přední znalec v oboru architektury a urbanismu. Lázeňské hosty při procházce podél řeky Šťávnice nyní provází zelené stromořadí kulovitých javorů. V přemostění říčky u Lázeňského náměstí byly dokončeny květinové záhony růží a levandulí, které symbolizují řeku vystupující na povrch. Rozšířena byla i travnatá plocha před Společenským domem a na lázeňskou kolonádu navazuje nyní alej červenolistých buků, kterou projdete podél Inhalatoria až k řece. Na druhém břehu kolem vily Alpská růže přibyly borovice limba a také horský smrk. O kousek dál u pramene Nový Jubilejní obklopují kruhový prostor stále zelené rododendrony a k posezení láká čtrnáctimetrová dřevěná lavice. 12 Nově upravený lázeňský park
Hotel Alexandria má špičkové wellness centrum S funkcionalistickou architekturou Společenského domu pak ladí nová úprava Lázeňského náměstí. Proměnilo se i okolí Bruselské fontány před Domem Bedřicha Smetany. Tato fontána, která vytváří takové malé náměstí, stojí za malé zastavení. Jde o dílo pražského sochaře Jana Kavana, které bylo původně vytvořeno pro nádvoří československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Po jejím skončení byla přenesena do Luhačovic, kde nesla název Fontána československého lázeňství. Dál proti toku říčky se nachází známá Jurkovičova vila Jestřabí, která je dnes upravena na stylový hotel. Hned vedle si pak můžete prohlédnout další známé dílo tohoto slovenského architekta Hudební pavilon, který stával na Lázeňském náměstí. K posezení mě sice lákala nedaleká Japonská zahrada, ale já ušel ještě pár kroků a vstoupil do letos znovu otevřených Slunečních a říčních lázní. Jsou dalším dílem Dušana Jurkoviče, který po jejich levé straně z původního Jestřabského mlýna udělal Vodoléčebné lázně. Oba objekty jsou dnes na prodej a nový majitel musí počítat s náročnou rekonstrukcí. Kdo ale v létě chtěl, mohl se tady za hezkého počasí alespoň slunit na připravených lehátkách, pak si dát sprchu a také malé občerstvení. Více bylo těch, kteří jen přišli si prohlédnout tuto kdysi oblíbenou plovárnu. Bohužel musela být z hygienických důvodů zavřena, protože jí protéká voda, která se používá v lázních. Nicméně je to příjemné místo k odpočinku, kde si zatím můžete v klidu vychutnat lázeňskou atmosféru z počátku dvacátého století. Text: Karel Malina Foto: autor a archiv Lázní Luhačovice
Výlety za architekturou g Lidová secese Dušana Jurkoviče Výlety za architekturou Lidová secese Dušana Jurkoviče Cesty za architekturou Dušana Jurkoviče jsou cestami za krásnou architekturou, která v nás vyvolává pocit čehosi milého, známého, laskavého. Jako by nám byly odněkud známé. Jako by se dobře hodily do krajiny i do měst, v nichž našly své místo. Jurkovičův dům
Dušan Jurkovič (1868 1947) byl rodák z Turej Lúky (dnes je to součást Myjavy), absolvoval v roce 1888 stavební průmyslovku ve Vídni, po té několik let pracoval u architekta Urbánka ve Vsetíně. Už během studií se zajímal o tradice lidové architektury a působení na Vsetínsku prohloubilo jeho zájem o práce lidových tesařů. Rád je ve svých stavbách používal. Poprvé na Národopisné výstavě ve Vsetíně a krátce na to, v roce 1896, na Národopisné výstavě v Praze. Tam jeho pavilon zaujal natolik, že ho turistický spolek Pohorská jednota Radhošť vyzval k výstavbě dřevěného komplexu Pusteven (1897 1899). Stejnou inspiraci lze nalézt na dřevěných stavbách v letovisku na Rezku u Nového Města nad Metují a v tomtéž kraji také na turistické útulně Peklo u Náchoda. Jurkovičova vila v Brně Na počátku 20. století architekt působil v Brně, kde si mimo jiné postavil svou vilu, ojedinělou ukázku secesní architektury s dokonale promyšlenou dispozicí a citlivě využitou inspirací z lidové architektury (ve stejné době a v podobném duchu navrhl do Prahy vilu pro pana Náhlovského v Bubenči). V roce 1905 Jurkovič navrhl Spolkový dům do slovenské Skalice, který ukazuje, jak architekt citlivě reagoval na zcela odlišnou tradici stavění v daném místě. Nicméně i zde je to dodnes skvělá ukázka secesní architektury se zajímavým uspořádáním, které vyjadřuje to, že tento de fakto osvětový a kulturní dům si nechaly postavit tři místní spolky. 15
Výlety za architekturou g Lidová secese Dušana Jurkoviče Vodoléčebný ústav Labutě u vchodu do Jurkovičova domu MALEBNÉ LUHAČOVICE Když se řekne Jurkovič, většině lidí se však vybaví Luhačovice. Ne všechno, co pro ně architekt navrhl, bylo postaveno, ne všechno se dodnes dochovalo. Avšak i to, co dodnes stojí, dává těmto lázním neopakovatelný charakter. Malebné, pohádkově působící stavby jsou lázeňskými symboly. Na prvním místě je stavba, dnes zvaná Jurkovičův (původně Janův) dům, přestavba staršího objektu, původně určená jen pro lázeňské procedury. Půvabná třípodlažní stavba, s vížkami a vikýři, laděná do růžova, má poslední patro s výrazným dřevěným dekorováním odkazujícím k lidovým stavbám. Zábavně působí vysunutá střecha se štítkem nad hlubokou lodžií v posledním patře. Dnes je budova rekonstruovaná a proměněná na lázeňský hotel, který je vybaven i Jurkovičovým nábytkem; tam, kde se nedostávalo, byly vytvořeny dokonalé repliky. Návrat do secese provází stavbu všude tam, kde jsou hosté, ať jsou to jídelny, haly, terasa i jednotlivé pokoje, stejně jako všechny veřejné komunikace (Výjimkou je nový ba- 16
Vila Jestřabí Hudební pavilon Interiér Jurkovičova domu Vila Jestřabí před rekonstrukcí zén, vestavěný do dřívějšího dvora). Dokonale lidově působí boční schodiště, jež je však ukázkou skvělého konstrukčního myšlení; jeho obvodový plášť je vytvořen ze skleněných prvků, výrazně napomínajících dna nápojových lahví. O tom, že architekt pracoval s nadsázkou a jemným humorem svědčí i labutě hlídající vstupy do domu. VILA JESTŘABÍ Jurkovičův dům je v centru dění, další dům je na samém konci lázeňského parku. Postaven byl jako lázeňská vila s několika byty, kdysi v něm pobýval i Leoš Janáček a měl své Jestřabí, jak se vila jmenuje, rád. Působí přísně symetricky (avšak dobrý pozorovatel si všimne, že obě křídla stavby jsou v detailech odlišná), i ona se odkazuje k lidovosti a zároveň dává najevo, že je dílem mistra architektury. Spokojeně uzavírá parkovou kompozici, je příjemným místem, kde se procházky lázeňských hostů obrací zpět k centru. Ale za ním je ještě jedna stavba, která kdysi patřila k lázeňským dominantám soubor Vodoléčebného ústavu a Slunečních lázní. Vznikl přestavbou původního mlýna a jeho zdivo architekt zachoval, doplnil svým obvyklým způsobem dřevem hrázděným patrem a charakteristickou střechou. Sluneční lázně jsou dřevěná stavba s šatnami, pohádkovými vstupními pavilony a bazénem. Místo je sice opraveno, ale ke koupání není, dá se tu jen opalovat a zasněně si představovat, jak život tu před sto lety muselo být, jaká to byla pro lázeňské hosty atrakce. Dnešní doba je už jiná, její koupaliště vypadají jinak a za sluncem se jezdí k moři a pro celý areál se těžko hledá nové využití. 17
Výlety za architekturou g Lidová secese Dušana Jurkoviče Vchod do Slunečních a říčních lázní Vila Chaloupka Interiér Vily Chaloupka Kabinky ve Slunečních a říčních lázních Je tu ještě několik drobných staveb a Luhačovice si oprávněně drží pověst Jurkovičova místa. Stojí za to je podrobně prohlédnout a všímat si jednotlivostí, jež ukazují, že architekt se v lidovém stavění sice inspiroval, ale nikterak ho nenapodoboval, jeho stavby jsou výraznými autorskými díly. 18
MOHYLA NA BRADLE Jurkovičovu práci v Luhačovicích ukončila 1. světová válka. Během ní působil v Haliči a navrhoval vojenské hřbitovy. Zkušenosti s nimi pak využil i v civilně monumentální mohyle Na Bradle, kterou navrhl v roce 1923. Po vzniku Československa se Jurkovič odstěhoval na Slovensko, a tam se věnoval architektuře již jiného typu, takové, která odpovídala nově společnosti v nové době. Ovšem kromě jiného se věnoval také ochraně historických památek a v pozdějších letech se soustředil i na zcela odlišný problém, na otázky prefabrikace staveb pro bydlení. Byl prvním architektem, který byl (bohužel těsně před smrtí) jmenován národním umělcem. A bylo to ocenění skutečně pravdivé. Jeho stavby o tom vypovídají dodnes. Text: Radomíra Sedláková Foto: Karel Malina a archiv Lázní Luhačovice
Výlety na Moravě g Šlechtické sídlo hlídané gladiátory Výlety na Moravě Šlechtické sídlo hlídané gladiátory To se nikdy neokouká, uslyšel jsem za sebou. Seděl jsem na lavičce v parku zámku ve Vizovicích a díval se do malého údolí, kde se leskla hladina rybníka. Na druhé straně skláněla k vodě větve stará vrba. V zapadajícím slunci tvořily vzrostlé listnáče už ztemnělou kulisu, ale sestřižený trávník stále ještě lákal k posezení. Příjemný podvečer. Socha Gladiátora Zámek ve Vizovicích
Zámecký park Tady je pokaždé krásně. Chodím sem každý den. Kdysi i ve čtyři ráno, když začali ptáci zpívat. Jenže teď se park na noc zavírá a přelézat plot už na mě není. Za mladých let jsme si to tady na louce ale užívali, promluvil opět neznámý hlas. Přešel jsem to s úsměvem a zeptal se na poslední majitele z rodu Stillfriedů. Moc jsem se toho ale nedozvěděl, ještě před koncem druhé světové války raději zmizeli, lidé by jim spolupráci s Němci asi pořádně osladili. I tak se prý v parku děly hrozné věci. Tak jsem se rozloučil a vydal se zpět k zámku cestou, sevřenou z obou stran vysokými stěnami pečlivě sestříhaných okrasných stromů. Alej končila před zámkem, kde stromy vytvořily pevnou zeď kolem půlkruhového nádvoří. Reprezentační sál Ložnice Heřmana Hannibala Jídelna Z obou stran zde drží stráž sochy gladiátorů, které jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. 21
Výlety na Moravě g Šlechtické sídlo hlídané gladiátory Chlapecký pokoj Kuřácký salonek Pánský toaletní pokoj DĚDICTVÍ HEŘMANA HANNIBALA Na první pohled je areál vizovického zámku působivou ukázkou venkovského šlechtického sídla. Hodně dlouho připomínalo ale spíše místo hrůzy. Ve druhé polovině 13. století byl tady založen cisterciácký mužský klášter Rosa Mariae, zvaný Smilheim. Ani přítomnost českého krále Přemysla Otakara II při vydání zakládající listiny nepřinesla klášterním bratrům štěstí. O padesát let později totiž zpustošil klášter i Vizovice uherský palatin Matúš Čák Trenčanský a v jeho stopách šli i husitští páni z blízkého okolí. Netrvalo dlouho a klášter zanikl. V jeho poničeném areálu postavil Zdeněk Kavka Říčanský renesanční zámek. Ten pro změnu vypálili Turci. A tak až s příchodem třicetiletého hraběte Heřmana Hannibala z Blümegenu, který získal zámek v dražbě v roce 1746, nastaly ve Vizovicích klidnější doby. Nový pán, který byl olomouckým kanovníkem, měl o nově nabitém sídle jasnou představu. Zboural je a na stejném místě pověřil stavbou nového zámku brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Dnes tak můžeme ve Vizovicích obdivovat zajímavé dílo pozdního moravského baroka. Vznikla i barokní zahrada, která byla dvakrát větší než dnes. Sochař Schweigl se úspěšně zhostil také interiéru zámecké kaple Panny Marie Matky Dobré rady. Heřman Hannibal byl milovníkem umění a současně sběratelem obrazů. Jeho sbírka, ve které měl díla středoevropských a italských malířů, se podle odborníků řadila hned za kroměřížskou arcibiskupskou obrazárnu. Císařovna Marie Terezie jmenovala Heřmana Hannibala v roce 1763 biskupem královehradeckým. Jeho zásluhou se patronem moravských světců stal Jan Nepomucký, kterého si zvolil a založil pak na Moravě třicet diecézí. Současně se stal historicky prvním navrhovatelem blahořečení Jana Sarkandera. Bohužel Heřman Hannibal byl v roce 1767 postižen mrtvicí. Zemřel v Brně v roce 1774. Jeho dědic Petr z Blümegenu rozšířil sbírku obrazů o další vlámské a holandské umělce. Po jeho smrti zdědila vizovický majetek jeho manželka Františka z rodu Stillfriedů, kteří pak zůstali ve Vizovicích až do roku 1945. Od roku 2001 je zámek národní kulturní památkou. 22 Vstup do vizovického zámku
ZÁMEK PLNÝ OBRAZŮ Stillfriedové unikátní obrazárnu doplnili o další díla, takže v současné době je na zámku na tři sta padesát obrazů a grafik. Současně můžeme v pokojích obdivovat velké množství původního barokního nábytku, například tři sedací soubory s gobelínovými potahy a především pak unikátní barokní sedací soubor potažený francouzskými gobelínovými potahy s motivy z La Fontainových bajek. Je jediný na světě. Při prohlídce zámku se ale seznámíme i s velkým počtem předmětů denní potřeby. Výjimečný je soubor dvaatřiceti společenských her, kde najdeme třeba hru Timo, u nás prakticky neznámou, ale v Rakousku hodně oblíbenou. Nejstarší hry jsou z přelomu 18. a 19. století a u některých se odborníci jen dohadují, jak se vlastně hrály. Jsou zde i kuriozity, ke kterým patří například kapesní sluneční hodiny s kompasem, dámský taneční pořádek do kabelky, hrací hudební stroj Ariston a další věci. Zámek si můžete prohlédnout. K dispozici je trasa A, která vás provede reprezentačními pokoji prvního patra. Její součástí je návštěva reprezentačního sálu, který je největší zámeckou místností. Konají se zde svatby i koncerty. V knihovně je 2543 svazků. Na trase B se seznámíte se soukromými pokoji majitelů i služebnictva. A pokud byste chtěli vidět zblízka práci panských Dámský salon se zrcadlem, které zeštíhluje postavu Kulečníkový sál služebných, zkuste si udělat volno na 19. října, kde se na vizovickém zámku budou konat prohlídky s názvem Panská služba není žádný med. Dozvíte se, jak se třeba čistily zbraně či koberce, nebo uvidíte v akci panského komorníka. Ve Vizovicích se rozhodně nudit nebudete. Text a foto: Karel Malina