HLASOVÁNÍ VLÁDNÍCH STRAN:



Podobné dokumenty
OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

PODPORA ZAVEDENÍ EURA V ČR KLESÁ.

Nová budova Národní knihovny Názory obyvatel České republiky a Prahy

PODLE VĚTŠINY LIDÍ BY STÁT MĚL ZAJISTIT PRÁCI KAŽDÉMU, ALE

ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ

DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

VEŘEJNOST STÁLE VELMI KRITICKÁ K VÝŠI

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

RETROSPEKTIVA POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ : NEJVÍCE OBČANÉ OCEŇUJÍ PŮSOBENÍ V. HAVLA, DÁLE V. KLAUSE, J. LUXE A O. MOTEJLA

"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)

ZHRUBA ČTVRTINA ČECHŮ SI MYSLÍ, ŽE EKONOMICKÁ SITAUCE

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

ROK 2014 BYL ÚSPĚŠNÝ PRO DVĚ TŘETINY OBČANŮ, PŘI HODNOCENÍ

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

ČESKÝ VOLIČ. Prosinec 2015

Naše společnost 2005

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

TISKOVÁ ZPRÁVA 3%0% 14% 37% 40% Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Volební model MEDIAN (květen-červen 2012)

CO POVAŽUJE ČESKÁ VEŘEJNOST ZA NEBEZPEČÍ PRO NAŠI ZEMI?

PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016

Postoje veřejnosti k lustracím říjen 2014

POPULARITA POLITIKŮ: VÍTĚZSLAV JANDÁK NADÁLE NA ČELE ŽEBŘÍČKU

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie

DOVOLENÁ 2007: NA CHALUPĚ, ANEBO POBYTOVÝ ZÁJEZD

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Sněmovní volební model MEDIAN. (březen-duben 2013) 29. duben 2013

FINANČNÍ PROBLÉMY MÁ TŘETINA DOMÁCNOSTÍ

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, Praha 3. Kamionová doprava. Bleskový průzkum STEM pro Ministerstvo životního prostředí

Občané o daních červen 2011

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

ČSSD dohnala v medializaci ODS (17. až 23. května 2010)

STEM PREFERENCE PREZIDENTSKÝCH KANDIDÁTŮ PROSINEC 2012

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky leden 2015

Výzkumy volebních preferencí

Hodnocení stavu společnosti je lepší než před rokem

ODS nižší volební preference, vyšší publicita v médiích (10. až 16. května 2010)

Občané o americké radarové základně v ČR

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015

VOLBY LIBERECKÝ KRAJ

ROZDÍLY MEZI KRAJI SE ZVĚTŠUJÍ A JSOU SPÍŠE VÝSLEDKEM POSLEDNÍCH DESETI LET

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Češi k prezidentským volbám v USA


Digitalizace televizního vysílání. V. Vlna

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

INFORMACE Z VÝZKUMŮ STEM KDO SOUHLASÍ S JADERNOU ENERGETIKOU?

Lidský kapitál Bleskový výzkum Hamé: QN výstupy

Zpráva z bleskového výzkumu

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Ústí nad Labem (dle TPP) První vlna

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až Naděžda Čadová

1/5. Celá ČR. PREFERENCE PROSINEC 2018 sběr: Celá ČR Preference politických subjektů - PROSINEC % 20% 10%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Občané o americké radarové základně v ČR

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Výsledky volebních stran se ziskem mandátů krajského zastupitelstva v roce v tom okres Moravskoslezský Frýdek-

KRAJSKÉ VOLBY LEDEN 2016

Červen vlna

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

s těmi se špatnou životní úrovní. V posledně jmenované skupině je podíl spokojených a nespokojených v podstatě vyrovnaný. Z hlediska stranických prefe

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

Publicita stran ve volebním týdnu (24. až 30. května 2010)

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

Výzkum veřejného mínění. pro Fórum dárců

Městský úřad Strakonice

Transkript:

INFORMACE Z EXKLUZIVNÍHO VÝZKUMU STEM PRO VĚCI VEŘEJNÉ VYDÁNO DNE. 12. 211 HLASOVÁNÍ VLÁDNÍCH STRAN: STRAVENKY A DOPAD REFOREM NA OBČANY Informace o vládní daňové reformě a zachování daňového zvýhodnění stravenek sleduje % občanů se zájmem a dalších 4 % okrajově. Více než třetina lidí 6 % ví o tom, že vládní politickou stranou, která spolu s opozicí hlasovala za zachování stravenek, jsou Věci veřejné, 1 % toto hlasování přisuzuje TOP 9 a % si myslí, že s opozicí hlasovala ODS. Ze stran vládní koalice se podle občanů nejvíce snažila prosadit, aby daňová reforma měla co nejmenší dopady na občany, strana Věci veřejné (1%), dále TOP 9 (16 %) a ODS ( %). Citované výsledky pocházejí z bleskového výzkumu STEM provedeného pro stranu Věci veřejné na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. 14. prosince 211. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 68 respondentů. Výsledky výzkumu ukazují, že celkem % občanů sleduje informace o vládní daňové reformě a osudu stravenek, v tom % je sleduje se zájmem. Vůbec tyto informace nesleduje % občanů. Parlament v listopadu rozhodl o zachování daňového zvýhodnění stravenek do konce roku 21. Vy osobně informace o vládní daňové reformě a osudu stravenek sledujete: Vůbec ne % Se zájmem % Okrajově 4% Informace o daňové reformě a osudu stravenek sledovali podle očekávání nejčastěji občané v produktivním věku, mezi 2 až 9 lety, především lidé ve věku 4 až 9 let.

Parlament v listopadu rozhodl o zachování daňového zvýhodnění stravenek do konce roku 21. Vy osobně informace o vládní daňové reformě a osudu stravenek sledujete: (podle věku, v %) 1 8 6 4 2 18 2 44 9 8 8 6 4 12 1 18- let 2-29 let -44 let 4-9 let 6 a více let 42 4 Se zájmem Okrajově Vůbec ne Pozn.: Údaje za osoby ve věku 2-29 let je třeba považovat vzhledem k jejich nižšímu počtu ve výběrovém Otázka dalšího osudu stravenek rozdělila vládní koalici. Více než polovina občanů (6 %) podle svých slov ví, která vládní politická strana v parlamentu spolu s opozicí hlasovala za zachování stravenek. Jen poměrně málo lidí si myslí, že to byla ODS ( %), více je těch, kteří hlasování pro stravenky přisuzují TOP 9 (1 %). Správnou odpověď, tedy že s opozicí za zachování stravenek hlasovali poslanci Věcí veřejných, uvedlo 6 % respondentů. Víte, poslanci které z vládních stran v parlamentu spolu s opozicí za zachování stravenek hlasovali? ODS % Neví 44% Věci veřejné 6% TOP 9 1% Pozn.: Odpověď Nevím nebyla respondentům nabízena. 2

S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se snižuje podíl odpovědí Nevím a zároveň přibývá odpovědí, že za zachování stravenek hlasovaly Věci veřejné (základní bez vyučení 2 %, vyučení %, SŠ s maturitou 4 %, VŠ 4 %). Častěji tuto odpověď uvádějí občané v produktivním věku. Dva z pěti lidí ve věku mezi 2 a 9 lety vědí, že pro stravenky hlasovali s opozicí poslanci VV. 1 Víte, poslanci které z vládních stran v parlamentu spolu s opozicí za zachování stravenek hlasovali? (podle věku, v %) 8 6 4 2 62 8 6 16 18 1 9 1 8 41 21 6 9 8 9 18- let 2-29 let -44 let 4-9 let 6 a více let 2 ODS Věci veřejné TOP 9 Neví Pozn.: Údaje za osoby ve věku 2-29 let je třeba považovat vzhledem k jejich nižšímu počtu ve výběrovém Specifické rozdíly v odpovědích na otázku, která vládní strana hlasovala s opozicí za zachování stravenek, výzkum zjistil v závislosti na stranických sympatiích. Přirozeně nejčastěji o hlasování svých poslanců vědí příznivci VV (prakticky tři pětiny z nich), bezmála z poloviny uvádějí správnou odpověď stoupenci opozičních stran, ČSSD a KSČM. Pro sympatizanty ODS a zejména TOP 9 je charakteristické, že na úkor odpovědi Věci veřejné uvádějí, že pro stravenky s opozicí hlasovali poslanci právě jejich strany. Víte, poslanci které z vládních stran v parlamentu spolu s opozicí za zachování stravenek hlasovali? (podle stranických sympatií, v %) 1 8 6 4 2 6 4 2 8 1 29 9 16 4 48 4 46 ODS TOP 9 VV ČSSD KSČM Žádná strana 1 6 8 ODS Věci veřejné TOP 9 Neví Pozn.: Údaje za příznivce KSČM a VV je třeba považovat vzhledem k jejich nižšímu počtu ve výběrovém

Výzkum se zaměřil i na obecnější otázku která z vládních stran se podle názorů veřejnosti při jednáních vlády o daňové reformě snažila prosadit, aby reforma měla co nejmenší dopad na občany. I v odpovědi na tento dotaz lidé nejčastěji uvádějí Věci veřejné odpověděla tak prakticky třetina. Ze dvou zbývajících stran se častěji objevovala TOP 9. Čtvrtina občanů ovšem neví, která z vládních stran měla snahu o co nejmenší dopady reformy na občany, a téměř čtvrtina si myslí, že žádná z vládních stran tuto snahu neměla. Která z vládních stran se podle Vás při jednáních vlády o daňové reformě snažila prosadit, aby reforma měla co nejmenší dopady na občany? Neví % ODS % Věci veřejné 1% Žádná 22% TOP 9 16% Pozn.: Odpovědi Žádná a Nevím nebyly respondentům nabízeny. I na tuto otázku poněkud častěji uvádějí odpověď Věci veřejné lidé v produktivním věku: mezi respondenty ve věku 2-9 let ji uvedlo %. S tím, jak roste úroveň dosaženého vzdělání, klesá podíl odpovědí Nevím a zvyšuje se zastoupení názorů, že o co nejmenší dopady daňové reformy na občany se snažily Věci veřejné, případně TOP 9. 4

Která z vládních stran se podle Vás při jednáních vlády o daňové reformě snažila prosadit, aby reforma měla co nejmenší dopady na občany? (podle vzdělání, v %) 1 8 6 4 2 22 16 9 1 2 2 1 16 11 1 4 18 8 9 2 Základní bez vyučení Vyučení SŠ s maturitou VŠ ODS Věci veřejné TOP 9 Žádná Neví Pozn.: Údaje za občany s vysokoškolským vzděláním je třeba považovat vzhledem k jejich nižšímu počtu ve výběrovém Příznivci všech parlamentních stran i ti, jimž není žádná strana sympatická, uvádějí Věci veřejné prakticky stejně často, výjimku tvoří logicky jen sympatizanti samotných VV, kteří svou stranu jmenovali častěji. Analogicky s předchozí otázkou sympatizanti ODS a hlavně TOP 9 považují vlastní strany častěji za ty, které se snažily prosadit co nejmenší dopady na občany. Příznivci opozice se zase častěji domnívají, že o minimalizaci dopadů na občany se nesnažila žádná z vládních stran. Která z vládních stran se podle Vás při jednáních vlády o daňové reformě snažila prosadit, aby reforma měla co nejmenší dopady na občany? (podle stranických sympatií, v %) 1 8 6 4 2 14 16 1 8 2 1 44 14 8 1 14 1 4 26 9 1 29 26 ODS TOP 9 VV ČSSD KSČM žádná ODS Věci veřejné TOP 9 Žádná Neví Pozn.: Údaje za příznivce KSČM a VV je třeba považovat vzhledem k jejich nižšímu počtu ve výběrovém