Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti)

KE-70-07-108-CS-C Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Zajímají vás publikace Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise? Můžete si je objednat: http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/publications/index_en.cfm nebo si je zdarma on-line předplatit: http://ec.europa.eu/employment_social/sagaplink/dspsubscribe.do?lang=en ESmail je elektronický zpravodaj Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise. Můžete si ho on-line předplatit: http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/news/esmail_en.cfm http://ec.europa.eu/employment_social/index_en.html ISBN 978-92-79-07529-2 Evropská komise

Jak získat publikace EU Publikace vydávané Úřadem pro úřední tisky, jež jsou určeny k prodeji, si můžete objednat na stránkách EU Bookshop: http://bookshop.europa.eu u prodejce, kterého si zvolíte. Můžete také požádat o seznam prodejců z celosvětové sítě prostřednictvím faxu: (352) 2929-42758.

Nezávazná příručka s osvědčenými postupy k provádění směrnice 2002/44/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Oddělení F.4 Rukopis dokončen v srpnu 2007

Evropská komise ani nikdo jiný jednající jménem Evropské komise není zodpovědný za jednání, které by se mohlo řídit informacemi obsaženými v této publikaci. 1: Health & Safety Laboratory - UK 2: FreeFoto.com 3: Freephoto1.com 4: Health & Safety Laboratory - UK Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00800 nebo mohou tyto hovory účtovat. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Evropská společenství, 2008 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008 ISBN 978-92-79-07529-2 Printed in Luxembourg Vytištěno na neběleném papíře bez příměsichlóru

PŘEDMLUVA Vytváření většího počtu pracovních míst bylo vždy cílem Evropské unie. Rada tento cíl, který představuje jeden z hlavních nástrojů ke zvyšování kvality práce, oficiálně přijala na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000. Přijímání legislativních opatření je součástí závazku zahrnout zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci do celosvětového přístupu k dobrým pracovním podmínkám. V tomto ohledu používá Evropská komise celou řadu různých nástrojů na podporu skutečné kultury předcházení rizikům. Jedním z těchto nástrojů je tato příručka s osvědčenými postupy. Účelem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES o expozici zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) je zavést na úrovni Společenství minimální podmínky ochrany pracovníků, kteří jsou při práci vystaveni rizikům spojeným s vibracemi. Směrnice 2002/44/ES rozlišuje pojmy limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci. Stanoví povinnosti zaměstnavatele určovat a hodnotit rizika, uvádí opatření ke snižování nebo odstranění expozice a určuje, jak se mají pracovníkům poskytovat informace a školení. Zaměstnavatel, který hodlá provádět práce spojené s riziky vyplývajícími z expozice vibracím, musí před zahájením prací i v jejich průběhu zajistit řadu ochranných opatření. Směrnice také požaduje na členských státech EU, aby zavedly vhodný systém sledování zdraví zaměstnanců vystavených rizikům spojeným s vibracemi. Hodnocení a posuzování rizik spojených s expozicí vibracím a zavedení ochranných opatření může být poměrně složité. Tato nezávazná příručka s osvědčenými postupy má být pomůckou pro posuzování rizik spojených s expozicí vibracím působícím na soustavu ruka paže, stanovování kontrol k zamezení nebo snížení expozice a pro zavádění systémů prevence vzniku a postupu poškození zdraví. Předmluva 3

Obs a h Poděkování... 6 Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící na soustavu ruka paže... 7 Kapitola 1 Úvod...11 Kapitola 2 Hodnocení rizik...15 Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit...23 Kapitola 4 Zdravotní dohled...31 Přílohy A-H...33 Rejstřík...53 Část 2 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící na celé tělo...55 Kapitola 1 Úvod...59 Kapitola 2 Hodnocení rizik...63 Kapitola 3 Jak expozici zamezit nebo ji snížit...73 Obsah Kapitola 4 Zdravotní dohled...79 Přílohy A-H...81 Rejstřík... 103 ZNĚNÍ SMĚRNICE 2002/44/ES... 105 5

Autoři a poděkování Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Tato příručka vznikla na základě projektu, který vypracovali: ISVR: HSL: BGIA: INRS: HSE: Prof. M. J. Griffin a Dr. H. V. C. Howarth Institute of Sound and Vibration Research University of Southampton Velká Británie P. M. Pitts Health and Safety Laboratory Velká Británie Dr. S. Fischer a U. Kaulbars Berufsgenossenschaftliches Institut für Arbeitsschutz Německo Dr P. M. Donati Institut National de Recherche et de Sécurité Francie P. F. Bereton Health and Safety Executive Velká Británie Tento tým byl vybrán na základě výběrového řízení Evropské komise. Práce na této příručce probíhala pod dohledem: oddělení Zdraví, bezpečnost a hygiena při práci generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise a pracovní skupiny pro vibrace ustavené Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 1. Poznámka: Autoři projektu na vypracování této příručky by také chtěli poděkovat za údaje ze dvou projektů financovaných Evropskou komisí, které byly při přípravě této příručky použity: VIBRISKS: VINET: Rizika expozice vibracím při práci Projekt rámcového programu ES 5 č. QLK4-2002-02650 Výzkumná síť pro zjišťování a prevenci poškození zdraví jako důsledku expozice vibracím při práci Projekt ES Biomed II č. BMH4-CT98-3251 1 Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1). 6

Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže

Obs a h Ka p i to l a 1 Úv o d... 11 Ka p i to l a 2 Ho d n o c e n í rizik... 15 2.1 Zá k l a d y h o d n o c e n í rizik... 15 2.2 St a n o v e n í d é l k y e x p o z i c e... 18 2.3 Velikost v i b r a c í... 19 2.3.1 Využití emisních údajů výrobce... 19 2.3.2 Další zdroje... 20 2.3.3 Měření velikosti vibrací... 20 2.4 Vý p o č e t d e n n í e x p o z i c e vibracím... 22 2.4.1 Denní expozice vibracím... 22 2.4.2 Dílčí expozice vibracím... 22 2.4.3 Nejistota hodnocení denní expozice... 22 Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i to l a 3 Ja k e x p o z i c i z a m e z i t n e b o ji snížit... 23 3.1 Tv o r b a strategie k omezení rizik... 23 3.2 Ko n z u l t a c e se z a m ě s t n a n c i a jejich ú č a s t... 24 3.3 Om e z o v á n í rizik... 25 3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy... 25 3.3.2 Výběr nářadí... 25 3.3.3 Nákupní politika... 25 3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů... 26 3.3.5 Školení a informování zaměstnanců... 26 3.3.6 Pracovní harmonogramy... 27 3.3.7 Kolektivní opatření... 27 3.3.8 Oděv a osobní ochranné pomůcky... 27 3.3.9 Údržba... 28 3.4 Sl e d o v á n í v i b r a c í a o p a k o v a n é h o d n o c e n í rizik... 29 3.4.1 Jak poznat, zda opatření k omezení vibrací fungují?... 29 3.4.2 Kdy je třeba hodnocení rizik opakovat?... 29 9

Ka p i to l a 4 Zd r a v o t n í d o h l e d... 31 Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) 4.1 Kd y je z d r a v o t n í d o h l e d z a p o t ř e b í?... 31 4.2 Ja k é z á z n a m y se v y ž a d u j í?... 31 4.3 Co d ě l a t, je-li zjištěno poškození z d r a v í?... 31 Př í lo h a A Souhrn povinností stanovených směrnicí 2002/44/ES... 33 Př í lo h a B Co jsou to vibrace?... 34 Př í lo h a C Zdravotní rizika, známky a symptomy... 37 Př í lo h a D Nástroje pro výpočet denní expozice... 38 Př í lo h a E Řešené příklady... 43 Př í lo h a F Metody zdravotního dohledu... 45 Př í lo h a G Výklad pojmů... 47 Př í lo h a H Bibliografie... 48 Rejstř ík... 53 10

Ka p i t o l a 1 Úv o d Směrnice EU 2002/44/ES (dále jen směrnice o vibracích ) stanoví povinnost zaměstnavatelů zajistit, aby byla rizika související s vibracemi působícími na soustavu ruka paže odstraněna nebo snížena na minimum (tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A). Účelem této příručky je pomoci zaměstnavatelům zjistit rizika plynoucí z vibrací působících na soustavu ruka paže, vyhodnotit expozici a rizika a stanovit opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců vystavených rizikům souvisejícím s vibracemi působícími na soustavu ruka paže. Příručku je třeba číst ve spojení se směrnicí o vibracích nebo s vnitrostátními právními předpisy, které z požadavků směrnice vycházejí. Vibrace působící na soustavu ruka paže jsou vibrace přenášené do ruky a paže přes dlaně a prsty (viz příloha B). U pracovníků, jejichž ruce jsou pravidelně vystavovány vibracím působícím na soustavu ruka paže, může docházet k poškození tkání rukou a paží; příslušné symptomy se hromadně označují jako vibrační syndrom ruky a paže (viz příloha C). Riziky vibrací působících na soustavu ruka paže jsou ohroženi lidé pracující v nejrůznějších průmyslových odvětvích a lidé rozličných profesí. Tato rizika jsou značně zvýšena tam, kde se pravidelně a po dlouhou dobu používají zařízení s vysokými vibracemi. Výzkumy bylo ovšem zjištěno, že vhodným řízením je možné nebezpečí vibrací omezit a související rizika snížit. Dále bylo zjištěno, že náklady příslušných opatření nemusejí být vysoké a obvykle se vracejí ve formě zachování zdraví zaměstnanců. Mimoto vedla podobná opatření v řadě případů i ke zvýšení produktivity práce. Směrnice o vibracích (směrnice 2002/44/ES viz rámeček doplňková literatura ) stanoví minimální normy pro omezení rizik spojených s vibracemi působícími na soustavu ruka paže. Požaduje, aby členské státy do 6. července 2005 prováděly vnitrostátní předpisy, které provádějí požadavky směrnice. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovovat příznivější ustanovení, než jaká uvádí směrnice, a neměly by snížit úroveň ochrany, kterou pracovníkům zajišťují stávající vnitrostátní právní předpisy. Pro denní expozici vibracím stanoví směrnice o vibracích hodnotu expozice vyvolávající akci, při jejímž překročení musí zaměstnavatel u svých pracovníků omezit rizika vibrací působících na soustavu ruka paže. Dále stanoví limitní hodnotu expozice, nad kterou již nesmějí být pracovníci vibracím vystaveni 2. Denní hodnota expozice vyvolávající akci činí 2,5 m/s². Denní limitní hodnota expozice činí 5 m/s². Určité riziko poškození soustavy ruka paže ovšem existuje i tam, kde je expozice nižší než hodnota vyvolávající akci. Směrnice o vibracích ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby rizika vibrací působících na soustavu ruka paže byla odstraněna nebo snížena na minimum. Tyto povinnosti jsou shrnuty v příloze A. Směrnice o vibracích vychází z rámcové směrnice (směrnice 89/391/EHS viz rámeček Doplňková literatura ). Řada požadavků směrnice o vibracích je tedy odvozena z rámcové směrnice a výslovně na ni odkazuje. Tato příručka pomůže zaměstnavatelům dodržovat směrnici o vibracích, pokud jde o vibrace působící na soustavu ruka paže. Je rozvržena tak, aby zahrnovala metodiku určování a hodnocení rizik, a zabývá se rovněž volbou a správným používáním Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 1: Úv o d 2 Členské státy mohou (po konzultacích s oběma stranami výrobního odvětví) v případě limitní hodnoty expozice uplatnit pětileté přechodné období, a to od 6. července 2005 (v oblasti zemědělských a lesnických strojů mohou toto období o další 4 roky prodloužit). Toto přechodné období se ovšem vztahuje pouze na strojní zařízení dodané přede dnem 6. července 2007, u nějž nelze (s ohledem na všechna dostupná technická a organizační opatření pro omezení rizik) limitní hodnotu expozice dodržet. 11

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) pracovního vybavení, optimalizací metod a prováděním ochranných opatření technického nebo organizačního rázu na základě provedené analýzy rizik. Jsou v ní také uvedeny podrobnosti týkající se Doplňková literatura: Směrnice o vibracích: druhů školení a informací určených příslušným pracovníkům a navržena účinná řešení dalších otázek obsažených ve směrnici 2002/44/ES. Členění příručky je zřejmé z přehledu na obr. 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L 177, 6. 7. 2002, s. 13) Rámcová směrnice: Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci 12

Vibrace působící na soustavu ruka-paže při práci Obr. 1 - Vibrace působícína soustavu ruka paže: přehled Hodnocení rizik Ka p i t o l a 2 Základy hodnocení rizik 2.1 Stanovení denní expozice Délka expozice 2.2 Velikost vibrací 2.3 Údaje výrobce Další zdroje Měření Výpočet denní expozice vibracím 2.4 Denní expozice vibracím - A (8) Jak expozici zamezit nebo ji snížit Ka p i t o l a 3 Tvorba strategie k omezení rizik 3.1 Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 1: Úv o d Konzultace se zaměstnanci a jejich účast 3.2 Omezování rizik 3.3 Náhrada jinými pracovními postupy Výběr nářadí Nákupní politika Uspořádání prac. činnosti a postupů Školení a informování zaměstnanců Pracovní harmonogramy Kolektivní opatření Oděv a osobní ochranné pomůcky Údržba Sledování vibrací a opakované hodnocení rizik Fungují opatření k omezení rizik? Zdravotní dohled Ka p i t o l a 4 3.4 Opakované hodnocení rizik 3.5 Kdy je zdravotní dohled zapotřebí? 4.1 Jaké záznamy se vyžadují? 4.2 Co dělat, je-li zjištěno poškození zdraví? 4.3 13

Ka p i t o l a 2 Ho d n o c e n í rizik Účelem hodnocení rizik v oblasti vibrací působících na soustavu ruka paže je umožnit zaměstnavateli kvalifikovaně rozhodnout o opatřeních nutných k zamezení rizik vyplývajících z expozice pracovníků vibracím působícím na soustavu ruka paže nebo k jejich úměrnému snížení. V této kapitole si ukážeme, jak posoudit, zda na vašem pracovišti představují vibrace působící na soustavu ruka paže problém, a to aniž by bylo zapotřebí měření či podrobných znalostí o tom, jak se expozice vyhodnocuje. 2.1 Základy hodnocení rizik Při hodnocení rizik: zjišťujeme, zda existují možná rizika vibrací působících na soustavu ruka paže; odhadujeme expozice pracovníků a porovnáváme je s hodnotou vyvolávající akci a s limitní hodnotou expozice; zjišťujeme možnosti, jak rizika snížit; stanovujeme kroky, které hodláme učinit s cílem monitorovat a omezit vibrace působící na soustavu ruka paže; zaznamenáváme hodnocení a přijatá opatření a jejich účinnost. Nejprve je třeba zvážit charakter prováděných prací, uplatňované postupy a typ používaného zařízení a nářadí. Položte si otázku: Používá se ve vašem podniku ruční nebo ručně vedené nářadí? Pokud ano, může vyvstat nutnost řešit problém expozice vibracím. Některé otázky, které vám pomohou rozhodnout, zda je zapotřebí podniknout další kroky, uvádí tab. 1. Příklady vibrací vyvolávaných některým ručním nářadím a strojním zařízením a představujících riziko uvádí obr. 2. Je důležité, aby byli do problematiky hodnocení rizik vibrací zapojováni i zaměstnanci a jejich zástupci a aby byli soustavně informováni. Účinné partnerství se zaměstnanci napomůže tomu, aby informace, které se při hodnocení rizik používají, vycházely z reálného posouzení prováděných prací a času, po který jsou vykonávány. Denní expozici vibracím určují dva faktory: frekvenčně vážená velikost (úroveň) vibrací a délka doby, po kterou je jim daná osoba vystavena. Čím větší jsou vibrace a čím déle je jim člověk vystaven, tím vyšší je jeho expozice vibracím. Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 2: Ho d n o c e n í rizik 15

Tab. 1 - Otázky, které mohou pomoci rozhodnout, zda jsou zapotřebí další opatření Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Pracuje se u vás s rotačním nářadím (např. bruskami nebo leštičkami)? U některých typů rotačního nářadí může být hodnota expozice vyvolávající akci překročena během asi půl hodiny. Rozhodně byste měli učinit opatření v případě, že s ním jednotliví zaměstnanci pracují déle než zhruba 2 hodiny denně. Pracuje se u vás s nářadím na principu úderů a rázů (např. příklepovými kladivy)? U nářadí na principu úderů a rázů bývá velikost vibrací mnohem větší než u nářadí rotačního. Některá příklepová kladiva mohou překročit hodnotu expozice vyvolávající akci během několika minut, takže je určitě zapotřebí přijmout vhodná opatření, pokud s nimi jednotliví zaměstnanci pracují více než zhruba půl hodiny denně. Upozorňují výrobci nebo dodavatelé nářadí na riziko vibrací? V případě ručního elektrického nářadí, u něhož existuje nebezpečí poškození zdraví v důsledku vibrací, by na to výrobce měl v příručce upozornit. Vyvolává některé vibrující nářadí během činnosti nebo po ní brnění v rukou nebo jejich sníženou citlivost? Brnění v rukou nebo jejich snížená citlivost mohou být při práci s elektrickým nářadím nebo po ní velmi výrazné a poukazují na to, že při dlouhodobější činnosti zde existuje nebezpečí z vibrací působících na soustavu ruka paže. Nahlásili již někteří pracovníci vystavení vibracím, že se u nich projevují příznaky vibračního syndromu ruky a paže? Důkazy o výskytu vibračního syndromu ruky a paže ukazují, že proti expozici vibracím je třeba přijmout opatření. Pokud jsou symptomy důsledkem expozice pod hodnotou vyvolávající akci, můžeme tak určit zaměstnance, kteří jsou k rizikům vibrací působících na soustavu ruka paže vnímavější. 16

Řetězové pily Sekací kladiva Začišťovací pily Demoliční kladiva Brusky s upínacím pouzdrem Brusky Příklepové vrtačky Ob r. 2 - Př í k l a d y velikosti v i b r a c í b ě ž n ý c h d r u h ů n á ř a d í Rozmezí hodnot vibrací u běžných výrobků na trhu EU. Údaje jsou pouze orientační. Bližší podrobnosti viz příloha B. Zrychlení a hv (m/s ² ) 0 5 10 15 20 25 30 35 Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 2: Ho d n o c e n í rizik Rázové utahováky Očišťovací kladiva Pěchovačky Bourací kladiva Vrtací kladiva Brusky na dřevo Pily Vibrační pěchy Minimum 25. percentil 75. percentil Maximum 17

2.2 St a n o v e n í d é l k y e x p o z i c e Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) K posouzení denní expozice vibracím je třeba odhadnout, jakou dobu jsou zaměstnanci pracující s nářadím zdrojům vibrací vystaveni. Zkušenosti ukazují, že je tato doba při posuzování rizik často nadhodnocována. V této kapitole se budeme zabývat tím, jaké údaje o době expozice potřebujeme a jak je můžeme získat. Pro odhad hodnoty denní expozice vibracím A(8) je u jednotlivých nářadí nebo činností nejprve třeba znát celkovou denní dobu trvání expozice vibracím. Měli byste vždy započítávat pouze dobu, po kterou je pracovník vibracím skutečně vystaven. Doba, kdy pracovník nářadí odložil nebo kdy ho sice drží v rukou, ale nepracuje s ním, se nezapočítává. Dobou skutečné expozice je doba, kdy jsou ruce skutečně vystaveny vibracím nářadí nebo opracovávané části. Doba skutečné expozice je často mnohem kratší než celková doba strávená plněním daného pracovního úkolu a pracovníci ji obvykle nadhodnocují. Při odhadování doby skutečné expozice vibracím často záleží na tom, jestli se nářadí používá nepřetržitě nebo v intervalech: Sledujte práci po reprezentativní část pracovního dne a zaznamenávejte, po jakou dobu se s nářadím pracuje. Je vhodné použít stopky nebo videozáznam. Nářadí se používá v intervalech: Příklad: používání elektrického utahováku na matice kol automobilů Možná máte k dispozici údaje o počtu operací provedených za jeden pracovní den (například počet smontovaných částí za den). Odhadnete-li průměrnou dobu trvání operace sledováním pracovního tempa po reprezentativní část pracovní doby, můžete vypočítat celkovou denní dobu trvání. V našem příkladu s elektrickým utahovákem je pravděpodobně známo, kolik kol se za den sejme a nasadí, jakož i počet matic na jednom kole. Dále je třeba vědět, jak dlouho obvykle trvá vyšroubování a zašroubování jedné matice. Pečlivě zvážit musíme také rozvržení prací. Například někteří zaměstnanci pracují s vibrujícím nářadím pouze po určitou část dne nebo týdne. Je třeba zjistit, jak vypadá typický rozvrh prací, protože ten může být při výpočtu pravděpodobné expozice daného pracovníka vibracím významným faktorem Nářadí se používá nepřetržitě: Příklad: práce s bruskou při odstraňování velkých množství materiálu po dobu několika hodin Doplňková literatura: ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě CEN/TR 15350: Mechanical vibration Guideline for the assessment of exposure to hand-transmitted vibration using available information including that provided by manufacturers of machinery (Vibrace Pokyny pro hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce za použití dostupných informací, včetně údajů od výrobců strojních zařízení) 18

2.3 Velikost vibrací Riziko vibrací působících na soustavu ruka paže vychází z frekvenčně vážené celkové hodnoty zrychlení a hv, kterou vypočítáme jako odmocninu součtu mocnin frekvenčně váženého zrychlení ve směrech tří pravoúhlých os x, y, z: Tato hodnota se stanovuje v bodě, kde vibrace vstupují do ruky (viz příloha B). Údaje o vibracích, které k hodnocení vibrací používáme, musejí co nejvíce odpovídat pravděpodobným emisím vibrací u nářadí, které hodláme používat, při způsobu, kterým jej hodláme používat. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak můžeme vibrace odhadovat z údajů výrobce, z dalších zveřejněných zdrojů, popř. na základě měření na pracovišti. 2.3.1 Využití emisních údajů výrobce Evropská směrnice o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES a zrušená směrnice 98/37/ES) stanoví základní požadavky na ochranu zdraví a na bezpečnost kladené na strojní zařízení dodávaná v rámci EU, včetně specifických požadavků týkajících se vibrací. Uvedená směrnice mimo jiné požaduje, aby výrobci, dovozci a dodavatelé strojního zařízení uváděli údaje o emisích vibrací působících na ruce. Tyto údaje o emisích vibrací mají být uváděny v průvodních informacích, návodech či pokynech. Výrobcem deklarované hodnoty emisí vibrací se obvykle získávají za použití harmonizovaných evropských zkušebních kódů v oblasti vibrací, které y z vypracovávají evropské nebo mezinárodní normalizační orgány. V současnosti (od roku 2005) se vychází z normy ČSN EN ISO 20643. Příkladem jsou normy řady ČSN EN ISO 8662 pro pneumatické a jiné neelektromechanické nářadí a řady EN 60745 pro elektromechanické nářadí. Deklarované hodnoty emisí umožňují, aby si kupující porovnal výrobky zkoušené za použití téhož standardizovaného zkušebního kódu. Z hodnoty emisí je možné zjistit existenci velkých rozdílů mezi strojními zařízeními a vybrat nářadí, které nevykazuje vysoké hodnoty vibrací. Emisní údaje od výrobce také mohou vypovídat o tom, kolik vibrací do ruky osoby, která s daným nářadím pracuje, obvykle vstupuje. To může pomoci při odhadování denní expozice a hodnocení rizik. Kódy vibračních zkoušek v současnosti vibrace nářadí při používání na pracovišti spíše podhodnocují a obvykle vycházejí z měření v jediné vibrační ose. Dokument CEN/TR 15350 doporučuje, aby byla při odhadování rizik hodnota emisí deklarovaná výrobcem většinou vynásobena koeficientem, v závislosti na druhu nářadí: Zařízení se spalovacím motorem: x1 Pneumatické nářadí: x1,5 až x 2 Elektromechanické nářadí: x1,5 až x 2 Pokud výrobce deklaruje emisní hodnotu nižší než 2,5 m/s², má se použít hodnota 2,5 m/s² a vynásobit příslušným koeficientem. Bližší informace o těchto koeficientech lze nalézt v dokumentu CEN/TR 15350. Pokud nejsou k dispozici lepší informace a je uvedeno rozmezí multiplikačních koeficientů, je třeba použít vyšší hodnotu. Řada harmonizovaných evropských kódů pro vibrační zkoušky se v současnosti reviduje. Výsledkem by měly být lepší hodnoty emisí, které nebudou přímo srovnatelné se staršími emisními údaji, ale měly by poskytovat přesnější návod pro zjišťování expozice vibracím na pracovišti. Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 2: Ho d n o c e n í rizik Doplňková literatura: ČSN EN 12096: Vibrace - Deklarování a ověřování hodnot emise vibrací ČSN EN ISO 20643: Vibrace - Ruční a rukou vedená strojní zařízení - Principy hodnocení emise vibrací CEN/TR 15350: 2005 Mechanical vibration Guideline for the assessment of exposure to hand-transmitted vibrac using available information including that provided by manufacturers of machinery (Vibrace Návod pro hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce za použití dostupných informací, včetně údajů výrobců strojních zařízení) 19

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) 2.3.2 Další zdroje Existují i další zdroje informací o velikosti vibrací, které často postačují k tomu, abychom dokázali posoudit, zda je hodnota expozice vyvolávající akci nebo limitní hodnota expozice pravděpodobně překračována. Užitečné údaje o vibracích mívají odborová sdružení či podobné organizace. Rovněž na internetu lze najít mezinárodní databáze vibrací, které mohou uspokojit vaše potřeby. Některým zaměstnavatelům mohou tyto zdroje posloužit k úvodnímu posouzení rizika vibrací. K dalším zdrojům údajů o vibracích patří odborní poradci v oblasti vibrací a státní orgány. Určité informace lze také nalézt ve vědeckotechnické literatuře a na internetu, přičemž některé údaje o typických vibracích naměřených v praxi lze někdy nalézt na webových stránkách výrobců. Zde jsou dvě evropské internetové adresy, kde jsou u řady strojních zařízení uvedeny standardní údaje výrobců o emisích vibrací společně s některými hodnotami naměřenými v praxi: http://www.vibration.db.umu.se/havsok. aspx?lang=en http://www.las-bb.de/karla/ V ideálním případě byste měli použít údaje o vibracích toho zařízení (značka a typ), které hodláte používat. Pokud však nejsou k dispozici, je třeba vycházet z údajů pro podobná zařízení a postupně je nahrazovat údaji přesnějšími. Při výběru zařízení na základě zveřejněných údajů je třeba vzít v úvahu tyto faktory: typ zařízení (např. silniční rozrývač), třídu (např. výkon nebo velikost), zdroj energie (např. zařízení pneumatické, hydraulické, elektrické nebo se spalovacím motorem) případná opatření proti vibracím (např. odpružená madla), činnost, jež byla při získávání údajů o vibracích se zařízením vykonávána, rychlost chodu zařízení, druh materiálu, na kterém se s výrobkem pracovalo. U zveřejněných údajů o vibracích se osvědčilo porovnat údaje ze dvou nebo více zdrojů. 2.3.3 Měření velikosti vibrací V řadě situací není nutné velikost vibrací měřit. Je však třeba vědět, kdy se měření provádět musejí. Tato kapitola se zabývá tím, jaké vibrace se měří a kde a jak se měření zaznamenávají. V některých případech adekvátní údaje o vibracích určitého nástroje nebo vibracích vznikajících během určité pracovní činnosti (například od dodavatele výrobku nebo z jiných pramenů) získat nelze. Pak může vyvstat nutnost vibrace přímo na pracovišti změřit. Měření vibrací je obtížný a složitý úkol. Je možné jej zajistit z vlastních zdrojů, nebo využít služeb odborného konzultanta. V každém případě je třeba, aby ten, kdo měření vibrací provádí, k tomu byl dostatečně způsobilý a měl v této oblasti potřebné zkušenosti. Co se měří? Expozice vibracím působícím na soustavu ruka paže se hodnotí metodou stanovenou normou ČSN EN ISO 5349-1, přičemž praktický návod o použití této metody na pracovišti podává norma ČSN EN ISO 5349 2. 20

Velikost vibrací se vyjadřuje jako frekvenčně vážené zrychlení povrchu rukojeti nářadí nebo opracovávané součásti, která je v kontaktu s rukou (viz příloha B), a udává se v metrech za sekundu na druhou (m/s²). Doplňková literatura: Měření vibrací Měření je třeba provádět tak, aby se získaly hodnoty vibrací, které jsou reprezentativní pro průměrné vibrace nářadí nebo činnosti v průběhu celé pracovní doby zaměstnance. Proto je důležité volit odpovídajícím způsobem pracovní podmínky i doby trvání měření. V případech, kdy se nářadí uchopuje oběma rukama, se měření provádí v poloze, kdy pracovník nářadí drží oběma rukama, a pro stanovení expozice vibracím se použije nejvyšší hodnota. ČSN EN ISO 5349-1: Vibrace Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Ka p i t o l a 2: Ho d n o c e n í rizik 21

2.4 Výpočet denní expozice vibracím Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Denní expozice vibracím závisí jednak na úrovni vibrací a na délce trvání expozice. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se denní expozice vibracím vypočítává z údajů o velikosti vibrací a z doby expozice. Některé pomůcky pro zjednodušení výpočtu denní expozice a pro práci s dobami expozice jsou uvedeny v příloze D. Řešené příklady výpočtu denní expozice vibracím jsou uvedeny v příloze E. 2.4.1 Denní expozice vibracím Hodnota denní expozice vibracím A(8) se vypočítává z velikosti vibrací a doby expozice. Stejně jako velikost vibrací se i denní expozice vibracím udává v metrech za sekundu na druhou (m/s²). Příklady výpočtu denní expozice vibracím jsou uvedeny v příloze E. 2.4.2 Dílčí expozice vibracím Pokud je daná osoba vystavena několika zdrojům vibrací (například protože během dne pracuje se dvěma nebo více různými nářadími nebo provádí několik činností), vypočítává se z velikosti a doby trvání každé jednotlivé expozice dílčí expozice vibracím. Po sečtení dílčích hodnot expozice získáme celkovou denní hodnotu expozice dané osoby A(8). Příklad výpočtu denních expozic je uveden v příloze E. Každá dílčí expozice vibracím představuje podíl určitého zdroje vibrací (nářadí nebo činnosti) na celkové denní expozici pracovníka. Znalost hodnot dílčích expozic nám pomůže stanovit priority. Při zavádění opatření k omezení vibrací bychom se měli soustředit v prvé řadě na to nářadí či na ty činnosti, u nichž je hodnota dílčí vibrační expozice nejvyšší. 2.4.3 Nejistota hodnocení denní expozice Nejistota hodnocení denní expozice vibracím závisí na řadě faktorů (viz norma ČSN EN ISO 5349-2), včetně: nejistoty přístroje / kalibrace, správnosti a přesnosti zdrojových údajů (např. údajů výrobce o emisích), rozdílů mezi pracovníky obsluhujícími dané strojní zařízení (např. zkušenosti, pracovní technika nebo fyzická kondice), schopností pracovníka reprodukovat při měření typickou práci, opakovatelnosti pracovní činnosti, faktorů okolního prostředí (např. hluk, teplota), rozdílů ve strojním zařízení (např. případná potřeba údržby nebo zahřátí na provozní teplotu), opotřebení vložených součástí nebo oděr materiálu (například zda je pilový list ostrý nebo zda není brusný kotouč obroušený). Při měření velikosti vibrací a doby expozice může nejistota spojená se stanovováním hodnot A(8) vést k tomu, že vypočtená hodnota bude oproti hodnotě skutečné až o 20 % vyšší, nebo také až o 40 % nižší. Tam, kde se doba nebo velikost expozice odhaduje například na základě informací pracovníka (doba expozice) nebo údajů výrobce (velikost) může být nejistota hodnocení denní expozice ještě mnohem větší. Doplňková literatura: ČSN EN ISO 5349-2: Vibrace - Měření a hodnocení expozice vibracím přenášeným na ruce - Část 2: Praktický návod pro měření na pracovním místě 22

Ka p i t o l a 3 Ja k ex p o z i c i za m e z i t nebo ji snížit Posouzení rizik vám pomůže naplánovat opatření nutná k tomu, aby bylo možné expozici zaměstnanců vibracím působícím na soustavu ruka paže zcela vyloučit nebo ji vhodným způsobem omezit. V této kapitole se budeme zabývat tím, jak se taková strategie omezení expozice vibracím vypracovává, jak stanovit priority v rámci případných opatření, jak zavést opatření k omezení rizik do praxe a jak sledovat jejich účinnost. 3.1 Tvorba strategie k omezení rizik Máte-li rizika omezit, musíte mít strategii, jejímž zavedením se expozice vibracím působícím na soustavu ruka paže účinně sníží. V této kapitola se budeme zabývat tím, jak se strategie omezení rizik vypracovává, včetně toho, jak pro příslušná opatření stanovit priority. V rámci posouzení rizik by mělo být možné určit metody omezení expozice. Když expozice vibracím posuzujete, měli byste se současně zamyslet nad tím, které pracovní činnosti je způsobují. Pochopíte-li, proč jsou pracovníci vibracím vystaveni, pomůže vám to vytipovat metody, jak tato rizika snížit nebo zcela vyloučit. Důležitými etapami tohoto procesu řízení jsou: zjištění hlavních zdrojů vibrací, jejich klasifikace podle toho, do jaké míry se na expozici podílejí, vytipování možných řešení a jejich posouzení z hlediska praktické uskutečnitelnosti a nákladů, stanovení cílových hodnot, kterých je možno reálně dosáhnout, stanovení priorit a vypracování akčního programu, definování odpovědnosti vedení a vyčlenění přiměřených zdrojů, uskutečnění programu, sledování dosaženého pokroku, vyhodnocení programu. Jaký přístup ke snížení rizik plynoucích z vibrací působících na soustavu ruka paže zvolíme, závisí na praktických aspektech konkrétní činnosti a na současné úrovni expozice. Možná bude potřeba přizpůsobit opatření k omezení rizik potřebám pracovníků, u nichž je riziko poškození zdraví obzvláště výrazné, například pokud jsou k poškození zdraví působením vibrací náchylnější a vykazují známky počínajících zdravotních problémů už při expozicích nižších, než je hodnota vyvolávající akci. Příklad: použití dílčí expozice vibracím ke klasifikaci rizik Pracovník v kovodělném závodě pracuje se dvěma druhy nářadí: s bruskou, jejíž emise vibrací dosahují 7 m/s², a se sekacím kladivem s emisemi 16 m/s². S bruskou pracuje celkem 2½ hodiny denně, s kladivem 15 minut: Bruska (7 m/s² po dobu 2½ hodin): A 1 (8) = 3.9 m/s² Sbíjecí kladivo (16 m/s² po dobu 15 min): A 2 (8) = 2.8 m/s² Celková expozice: A(8) = 4.8 m/s 2 Velikost vibrací je u sekacího kladiva sice vyšší než u brusky, ale z dílčích expozic je zřejmé, že bruska přispívá k celkové expozici pracovníka vibracím více. Proto se zpočátku ve snaze snížit rizika zaměříme na brusku. Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Kapitola3: Jak expozicizamezit nebo ji snížit 23

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Rámcová směrnice stanoví pro provádění programu preventivních opatření tuto hierarchii 1. vyhýbat se rizikům; 2. vyhodnotit nevyhnutelná rizika; 3. odstraňovat rizika u zdroje; 4. přizpůsobit práci jednotlivci, zejména pokud jde o uspořádání pracovních míst, výběr pracovního vybavení a volbu pracovních a výrobních metod, především za účelem ulehčení jednotvárné práce a předem definovaných pracovních úkolů a zmírnění jejich účinků na zdraví; 5. 6. 7. 8. 9. přizpůsobovat se technickému pokroku; nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; zavést koherentní systém prevence rizik, který zahrnuje technologii, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; udílet zaměstnancům vhodné pokyny. 3.2 Konzultace se zaměstnanci a jejich účast Pro úspěšné řízení rizik je zapotřebí získat podporu a účast zaměstnanců, a zejména jejich zástupců. Zástupci pracovníků mohou představovat účinný komunikační kanál mezi oběma stranami a pomoci pracovníkům pochopit informace týkající se jejich zdraví a bezpečnosti a postupovat podle nich. Zatímco některá opatření k omezení vibrací působících na soustavu ruka paže jsou vcelku samozřejmá, jiná budou vyžadovat změny v organizaci práce. Tyto změny je možné účinně řešit pouze v součinnosti se zástupci pracovníků na daném pracovišti. V rámci účinných konzultací se: pracovníkům předávají příslušné informace o opatřeních v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovníkům umožňuje vyjádřit jejich názory a ve vhodnou dobu přispět k řešení problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, názory pracovníků posuzují a zohledňují. Díky konzultacím mohou být někdy nalezena lepší řešení, jimž pracovníci dobře porozumí. Účinná realizace přijatých opatření přeci jen do velké míry spočívá právě na jejich bedrech. Nicméně na základě příslušného školení a dohledu jsou zaměstnanci povinni strojní zařízení používat správně a spolupracovat se zaměstnavatelem na tom, aby pracovní prostředí a pracovní podmínky byly co nejbezpečnější, aby ohrožení zdraví a bezpečnosti práce bylo minimalizováno a pokud možno zcela vyloučeno. Proces konzultací podporuje pracovníky v tom, aby se na řešení daných otázek sami podíleli a dodržovali opatření k omezení rizik, což zajistí jejich účinnost v praxi. 24

3.3 Om e z o v á n í rizik Omezení rizik vyžaduje, aby byla expozice vibracím působícím na soustavu ruka paže zcela odstraněna nebo snížena. Může také existovat možnost přijetí opatření, jimiž se sníží pravděpodobnost poškození zdraví. Účinné omezení rizik bude nejspíše vyžadovat kombinaci několika metod. V této kapitole se budeme zabývat technickými, řídícími a dalšími metodami, které by měly být při hledání možných řešení otázky omezení rizik zohledněny. 3.3.1 Náhrada jinými pracovními postupy Někdy je možné nalézt alternativní pracovní metody, které vibrace vylučují nebo alespoň snižují. Sem může například patřit mechanizace a automatizace pracovních úkonů nebo náhrada jinými pracovními postupy. Aktuální možnosti by měly být pravidelně zjišťovány: 3 u odborové organizace, 3 u dalších subjektů v daném výrobním odvětví, 3 u dodavatelů zařízení, 3 v odborných časopisech. 3.3.2 Výběr nářadí Vždy je třeba se přesvědčit, že nářadí, které jste vybrali nebo jež jste na danou činnost přidělili, je vhodné a pro daný úkol efektivní. Pokud je nářadí pro danou činnost nevhodné nebo má nedostatečnou kapacitu, bude práce trvat zřejmě mnohem delší dobu, takže pracovník bude také déle než je nutné vystaven vibracím. Expozici vibracím dokáže omezit uvážlivý výběr spotřebního materiálu, např. brusiva, nebo nástrojového příslušenství, např. vrtáků, dlát a pilových listů. Někteří výrobci dodávají příslušenství přímo konstruované tak, aby byly vibrace omezeny. Aktuální informace o nářadí, spotřebních materiálech a příslušenstvích by měly být pravidelně zjišťovány: u dodavatelů nářadí, u odborové organizace, u dalších subjektů v daném výrobním odvětví, v odborných časopisech. 3.3.3 Nákupní politika Oddělení nákupu by mělo uplatňoval politiku nákupu vhodného nářadí, s ohledem jak na emise vibrací, tak na dané provozní požadavky. Výrobci mechanizovaného nářadí (a také dovozci, dodavatelé a půjčovny) by měli být schopni vám pomoci vybrat nejvhodnější a nejbezpečnější nářadí odpovídající vašim potřebám. Měli by být schopni poskytnout užitečné informace a poradenství, pokud jde o vibrace nářadí, jeho výběr a zacházení s ním. Je jejich povinností snižovat rizika z vibrací na minimum a pomáhat odběratelům informacemi o řízení rizik vibrací tam, kde sami vibrace vhodnou konstrukcí zařízení odstranit nedokáží. Každý, kdo dodává mechanizované nářadí, které se má používat v rámci Evropské unie, se musí řídit směrnicí o strojních zařízeních (směrnice 2006/42/ES, kterou se zrušila směrnice 98/37/ES), která požaduje, aby tato osoba či organizace poskytovala informace o: emisích vibrací (uvedených v příručce), nejistotě měření. Dále může dodavatel poskytovat technickou podporu či poradenství ohledně: všech případných způsobů použití nářadí, u nichž se předpokládá, že zvyšují riziko poškození zdraví z vibrací působících na soustavu ruka paže, bezpečného použití výrobku a potřebného školení, doporučeného školení (obsluhy, pracovníků údržby apod.), aby se expozice vibracím působící na soustavu ruka paže cíleně omezila, způsobu použití při určitých konkrétních činnostech, osobních ochranných pomůcek, jimiž mají být pracovníci při práci s nářadím vybaveni, udržování nářadí v dobrém stavu, případných aspektů, které mohou vibrace omezit. Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Kapitola3: Jak expozicizamezit nebo ji snížit 25

Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2002/44/ES (vibrace na pracovišti) Nová směrnice o strojních zařízeních vyžaduje, aby výrobci nebo dodavatelé strojního zařízení poskytovaly následující pokyny: Informace o vibracích přenášených na soustavu ruka paže: Celková hodnota vibrací přenášených na soustavu ruka paže, pokud překročí 2,5 m/s 2. Jestliže tato hodnota není vyšší než 2,5 m/s 2, musí to být uvedeno. Při výběru nářadí byste také měli zvážit ergonomické faktory a další nebezpečí, jako jsou: hmotnost nářadí, design rukojeti a pohodlnost práce s ním, síly stisku, snadnost práce a manipulace, účinek chladu uchopovaných povrchů nebo u pneumatického nářadí odváděného vzduchu, hlučnost, prašnost. Někdy jsou výrobci nebo dodavatelé ochotni výrobek na vyzkoušení zapůjčit. Takovou možnost byste měli vždy využít a vzít pak v úvahu názor příslušného pracovníka získaný na základě praktické zkušenosti. Důležitým faktorem je efektivnost nářadí. Když práce s nářadím trvá příliš dlouho, nebude takové nářadí populární a činnost s ním může vyvolávat vyšší expozici vibracím než činnost s jiným typem, který sice vykazuje více vibrací, ale práce s ním trvá kratší dobu. Na druhé straně nářadí, které je pro danou činnost příliš výkonné, může pracovníka vystavovat zbytečně velkým vibracím. významně nesníží. Pokud se výběru pružného materiálu nevěnuje dostatečná pozornost, může vibrace o určitých frekvencích dokonce zesilovat, takže expozice vibracím se ve skutečnosti ještě zvýší. Síly stisku a tlaku Snížením sil stisku nebo tlaku na nářadí rukou se vibrace přecházející do ruky a paže pracovníka zmírní. Jde o síly, kterých může být zapotřebí k držení nářadí nebo opracovávaného předmětu, k řízení nebo vedení zařízení nebo k dosažení vysokého pracovního tempa. Může se ovšem stát, že kvůli nevhodnému výběru nářadí, neadekvátní údržbě, nedostatečnému školení nebo nevhodnému uspořádání pracoviště jsou skutečně vyvíjené síly větší, než je nezbytně nutné pro efektivní práci. Síly stisku a tlaku na nářadí je možno snížit těmito způsoby: Tam, kde jsou těžké opracovávané předměty ručně broušeny pomocí stojanové brusky, může pomoci dotyčný předmět podložit. Pracovník pak pouze vede předmět na kotouč a nemusí nést celou jeho tíhu. K upevnění vibračního nářadí, jako jsou těžké vrtačky, brusky, utahováky matic, (v některých případech) nastřelovací pistole a pneumatická dláta, je možno použít nosné řetězy a manipulátory, díky nimž pak tíha nářadí nespočívá na pracovníkovi. Při vhodné volbě textury a materiálu povrchu rukojeti postačuje pracovníkovi k jejímu uchopení a k práci s nářadím menší síla. Pracovní úlevy lze dosáhnout i vhodnou pracovní technikou; například při kácení stromů v lesnictví se při odřezávání větví může pila nechat sjíždět po kmeni shora dolů, takže lesní dělník nenese nepřetržitě plnou tíhu pily. 3.3.4 Uspořádání pracovní činnosti a postupů Přípravky a antivibrační rukojeti Nutnosti držet v rukou vibrující součásti je možno se vyhnout použitím vhodných přípravků a podobných pomůcek s antivibračními nástavci. Antivibrační rukojeti mohou vibrace snižovat, ovšem zvolí-li se nevhodný typ, mohou se vibrace působící na ruce dokonce zvýšit. Proto bychom měli používat výhradně takové rukojeti, které jsou výrobcem k tomuto účelu schváleny. Pružné materiály Opatří-li se vibrující rukojeť obalem z pryže nebo jiného pružného materiálu, může být práce s nářadím sice pohodlnější, ale vibrace o frekvencích, které k expozici přispívají nejvíce, se tím většinou nijak 3.3.5 Školení a informování zaměstnanců Je třeba, aby se obsluze a pracovníkům dozoru dostalo informací: o možném poškození zdraví z používání daného pracovního zařízení, o limitních hodnotách expozice a hodnotách expozice vyvolávajících akci, o výsledcích hodnocení vibračních rizik a případně provedených vibračních měřeních, o uplatňovaných opatřeních k vyloučení nebo snížení rizik z vibrací, o bezpečných pracovních postupech, které expozici vibracím minimalizují, o tom, proč je třeba zjišťovat a nahlašovat známky poškození zdraví a jak přitom postupovat, 26

o tom, kdy a jak se má nahlašovat, že zařízení potřebuje údržbu, o tom, jak a kdy se má vyřazovat příslušenství nebo spotřební materiál přispívající k nadměrné expozici vibracím, o tom, za jakých podmínek má pracovník nárok na zdravotní dohled. Účinnost opatření závisí na pracovnících, kteří vibrující nářadí používají a pracovní postupy uplatňují. Při realizaci těchto opatření je tedy třeba tyto zaměstnance a jejich zástupce konzultovat. Zavádíteli opatření k dodržování směrnic EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsou zaměstnanci povinni spolupracovat. Zaměstnance je třeba v pracovních postupech školit, například aby nevyvíjeli zbytečně velkou sílu při stisku, tlaku na nářadí a při jeho vedení a aby s nářadím pracovali bezpečně a co nejefektivněji. Na základě školení by také měli být schopni poznat, kdy zařízení, se kterým pracují, potřebuje údržbu. U některých druhů nářadí musejí mít pracovníci ruce ve správné poloze, aby se zamezilo zvýšeným expozicím vibracím. U řady typů nářadí se sníženými vibracemi, jako jsou sbíječky s odpruženými rukojeťmi, dochází k vysokým emisím vibrací, pokud je pracovník tlačí dolů příliš silně (silniční sbíječky někdy vykazují značné vibrační emise, když jsou při práci taženy vzhůru, například při vyrývání materiálu). O požadavcích na školení by vás měl informovat výrobce, který toto školení může dokonce pro zaměstnance uspořádat. Pracovníky je také možno poučit o tom, že je výhodné nechat nářadí co nejvíce spočívat na opracovávaném materiálu (nebo, pokud se jedná o opracovávané předměty držené v rukou, na podstavci) a držet je sice pevně, ale zlehka. Má-li se zajistit, že se zaměstnanci budou chránit před vznikem nemocí způsobených vibracemi, je zapotřebí školení a dohledu. Zaměstnance je třeba vyzvat k tomu, aby hlásili veškeré symptomy, které by mohly souviset s vibracemi nebo s prací s mechanizovaným nářadím apod. Pokud jsou zařazeni do systému zdravotního dohledu, mají možnost si pravidelně o nebezpečích plynoucích z vibrací a o tom, jak riziko zdravotního poškození z vibrací zmírnit, osobně promluvit. Zaměstnance je také třeba poučit o zdravotních nebezpečích mimopracovních aktivit. Měli by být vyzváni k tomu, aby přestali kouřit nebo alespoň kouření omezili, protože kouření má nepříznivý vliv na krevní oběh. Měli by si také uvědomit, že používání mechanizovaného nářadí při kutilských pracích doma nebo činnosti, jako je jízda na motorce, zvyšují denní expozici vibracím, a zároveň také riziko, že u nich dojde k poškození zdraví z vibrací působících na soustavu ruka paže. 3.3.6 Pracovní harmonogramy K omezení rizik plynoucích z vibrací působících na soustavu ruka paže může být v některých případech nezbytné omezit dobu, po kterou jsou pracovníci vystaveni vibračnímu působení některých druhů nářadí nebo pracovních činností. Doporučuje se naplánovat pracovní činnosti tak, aby pracovníci nebyli vystavováni vibracím nepřetržitě a po dlouhou dobu. Při zavádění nových pracovních modelů je třeba zajistit přiměřený dozor, aby se zaměstnanci nevraceli ke starým zvyklostem. Tam, kde je zaměstnanec odměňován úkolovou mzdou, je třeba nastavit systém tak, aby se u jednotlivých pracovníků zamezilo intenzivní práci, při níž dochází k expozici, s pouze několika málo přestávkami. 3.3.7 Kolektivní opatření Tam, kde na jednom pracovišti působí více organizací, se na zúčastněných zaměstnavatelích požaduje, aby při realizaci opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vzájemně spolupracovali. To může například znamenat, že pokud zařízení používá více dodavatelských firem podílejících se na stavebních pracích na jednom staveništi, vezme si jedna firma na starost nákup nebo pronájem zařízení o nízkých vibracích. 3.3.8 Oděv a osobní ochranné pomůcky Osobní ochranné pomůcky představují v rámci ochrany před pracovními riziky poslední možnost a měli by být považovány pouze za dlouhodobý prostředek k omezení rizik poté, co byly všechny ostatní možnosti vyčerpány. Ochrana před vibracemi Rukavice prodávané jako antivibrační by měly být označeny známkou CE, která dokládá, že výrobek byl odzkoušen a bylo ověřeno, že splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 10819. Tato norma však neuvádí podrobné funkční údaje rukavic, takže je zvlášť třeba posoudit ochranu, kterou antivibrační rukavice poskytují, jak požaduje směrnice EU o osobních ochranných pomůckách při práci z roku 1992. Při frekvencích pod 150 Hz (9000 ot/min) antivibrační rukavice rizika z vibrací nijak významně nesnižují. U většiny mechanizovaného ručního nářadí je pokles frekvenčně vážené velikosti vibrací zanedbatelný. Určitou ochranu před vibracemi poskytují antivibrační rukavice u nářadí, které pracuje za vysokých otáček (nebo vyvolává vysokofrekvenční vibrace) a jež pracovník svírá pouze zlehka. Tento pokles rizika se však nedá snadno kvantifikovat, a tak by se na rukavice nemělo v obvyklých situacích v rámci ochrany před vibracemi působícími na soustavu ruka paže spoléhat. Část 1 Příručka s osvědčenými postupy pro Vibrace působící Na soustavu Ruka paže Kapitola3: Jak expozicizamezit nebo ji snížit 27