CHOV A LOV SRNČÍ ZVĚŘE V HONITBĚ HS BŘEZNÍK

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti CHOV A LOV SRNČÍ ZVĚŘE V HONITBĚ HS BŘEZNÍK Bakalářská práce 2012 Jaroslav Pikora 1

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Jaroslav Pikora Studijní program: Lesnictví Obor: Lesnictví Název tématu: Chov a lov srnčí zvěře v honitbě HS Březník Rozsah práce: 40 stran Zásady pro vypracování: 1. Zhodnotit význam srnčí zvěře pro myslivecké hospodaření 2. Zhodnotit vývoj početnosti a lovu srnčí zvěře 3. Posoudit změny v kvalitě zvěře 4. Zhodnotit význam faktorů, které chov ovlivňují 5. Navrhnout zásady pro zlepšení chovu srnčí zvěře 2

Seznam odborné literatury: 1. VACH, M. Srnčí zvěř. 1. vyd. b.m: Silvestris, 1993. 402 s. ISBN 80-901775-0-6. 2. KAMLER, J. -- DVOŘÁK, J. -- KAMLEROVÁ, K. Differences in relative volume and weight of stomach between four free living ruminants. Acta Veterinaria Brno. 2003. sv. 72, č. 1, s. 33--39. ISSN 0001-7213. 3. VALA, Z. K přikrmování srnčí zvěře. Myslivost. 2007. sv. 55 (85), č. 10, s. 42--44. ISSN 0323-214X. 4. SCHERER, P. -- DVOŘÁK, J. O srnčí zvěři. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Pavel Scherer, 2009. 190 s. ISBN 978-80-87154-66-3. 5. 9th European Roe Deer Congress. 1. vyd. Edinburgh: Deer Initiative, 2009. Datum zadání bakalářské práce: únor 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2012 Jaroslav Pikora Autor práce doc.ing. Jiří Kamler, Ph.D. Vedoucí práce doc. Dr. Ing. Libor Jankovský Vedoucí ústavu doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU 3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Chov a lov srnčí zvěře v honitbě HS Březník zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... podpis studenta Poděkování Předem bych rád poděkoval doc. Ing. Jiřímu Kamlerovi, Ph.D. při spolupráci a vstřícnosti při tvorbě bakalářské práce. Poděkování patří též bývalému mysliveckému hospodáři MS Březník panu Josefu Bábuňkovi a současnému hospodáři HS Březník Karlu Kopuletýmu za poskytnutí podkladů a vzorné evidence, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. Autor práce 4

Abstrakt Téma bakalářské práce Chov a lov srnčí zvěře v honitbě HS Březník ukazuje cílený chov srnčí zvěře v podmínkách daného území za období bezmála 30 let. I přes výrazné změny podmínek, především legislativních, je myslivecké hospodaření prováděno ve stejném pojetí bez velkých změn a vlivu komerce. Výsledkem je zhodnocení jednotlivých období a návrhy opatření vedoucích ke zlepšení kvality srnčí zvěře a kvalitnějšího mysliveckého hospodaření v souladu s platnou legislativou a přírodními podmínkami. Klíčová slova: chov, lov, srnčí zvěř, honitba, myslivost Abstract The Bachelor thesis Breeding and hunting roe deer in HS Březník hunting ground shows targeted breeding of roe deer in conditions of a given area during a period of nearly 30 years. Despite significant changes of conditions, especialy legislative ones, is gamekeeping performed in the same concept without major changes or commerce influence. The result is an analysis of each period and proposals leading to the improvement of the quality of roe deer and better gamekeeping management in accordance with applicable law and natural conditions. Key: breeding, hunting, roe deer, hunting ground, gamekeeping 5

Osnova 1. Úvod - cíl bakalářské práce. 8 2. Literární přehled..9 2.1. Srnčí zvěř všeobecně 9 2.1.1. Srnec obecný (Capreolus capreolus)... 10 2.1.2. Biologie srnčí zvěře.10 2.1.3. Hospodaření se srnčí zvěří......12 2.2. Přehled právních předpisů..13 2.3. Péče o zvěř..14 2.3.1. Přikrmování srnčí zvěře...14 2.3.2. Prevence v chovu 15 2.3.3. Nemoci srnčí zvěře... 16 2.4. Způsoby lovu srnčí zvěře 17 2.4.1. Šoulačka...17 2.4.2. Čekaná.19 2.4.3. Lov vábením 20 3. Materiál a metodika...22 3.1.Popis přírodních podmínek honitby Březník.. 22 3.1.1. Rozbor přírodních podmínek...22 3.1.2. Přehled hospodářských souborů...22 3.2. Metodika.24 4. Výsledky... 25 4.1. Porovnání honiteb...25 4.1.1. Honitba MS Březník 25 4.1.2. Honitba HS Březník - Kuroslepy. 26 4.1.3. Honitba HS Březník.27 4.2. Porovnání plánu lovu a skutečnosti...30 4.2.1. Sčítací listy.30 4.2.2. Celkový lov..32 4.2.3. Počet ulovených kusů v jednotlivých etapách. 35 4.2.4. Průměrný roční odlov v jednotlivých etapách za rok..36 4.2.5. Srovnání plánu a skutečnosti...37 6

4.3. Časový průběh lovu během roku - tabulka, graf 39 4.3.1. Lov srnců v jednotlivých měsících...39 4.3.2. Lov holé zvěře v jednotlivých měsících....42 4.4. Porovnání kvality zvěře 44 4.5. Počty krmných zařízení a spotřeba jednotlivých druhů krmiv...46 4.5.1. Krmná zařízení 46 4.5.2. Spotřeba krmiva...46 4.6. Podávané přípravky na ozdravení srnčí zvěře...47 4.7. Jiná ohrožení srnčí zvěře v honitbě Březník..48 4.8. Úhyny...49 5. Diskuse. 53 5.1. Chov srnčí zvěře. 53 5.2. Lov srnců....54 5.3. Lov holé zvěře 55 5.4. Škody zvěří.55 5.5. Navrhovaná opatření...57 6. Závěr.58 7. Seznam pramenů. 59 7.1. Použitá literatura.59 7.2. Internetové odkazy.60 8. Seznam grafů...61 9. Seznam tabulek....62 10. Obrázky....62 11. Příloha - seznam fotografií..63 7

1. Úvod Srnčí zvěř patří mezi naši nejrozšířenější a nejkrásnější spárkatou zvěř. Tato zvěř je díky své přizpůsobivosti přírodním podmínkám, péči myslivců a menšími problémy se škodami ohrožena ze všech druhů spárkaté zvěře nejméně. I přes rozdrobení většiny honiteb zůstává plošně rozšířena od nížin po předhůří hor. Je to zvěř nenáročná, sympatická a při správném dodržení zásad správného mysliveckého obhospodařování nekonfliktní. Dostává se tím do popředí zájmu uživatelů honiteb a to ji staví do pozice, kdy se na ni snáší nejen tlak loveckého využití, ale i také významný díl ekonomiky většiny honiteb. Řádné, smysluplné a etické obhospodařování srnčí zvěře vyžaduje od uživatelů honiteb celoroční zodpovědnou péči, dokonalé poznání populace v honitbě, citlivý přístup k plánování a samotné realizaci lovu, ať již trofejové nebo holé zvěře. Smyslem je zajistit odpovídající početní a zdravotní stav, zabezpečit správnou pohlavní i věkovou skladbu a vyřadit tam, kde je to nutné, vybrané jedince z chovu. Cílem zadané bakalářské práce bylo zhodnotit chov a lov srnčí zvěře v honitbě Březník v době, kdy byl výkon práva myslivosti prováděn v původní honitbě Březník s dobou, kdy výkon práva myslivosti je prováděn v současné honitbě. Pro toto téma jsem se rozhodl z důvodu, že myslivost je mou velkou zálibou a koníčkem a protože zvláště srnčí zvěří věnuji svou velkou pozornost. V uvedených honitbách vykonávám právo myslivosti již od roku 1993, a zároveň využívám zkušeností svého otce Jaroslava Pikory, který je dlouholetým členem mysliveckého sdružení Březník a následně členem honebního společenstva Březník a který mě zasvětil do tajů myslivosti. Přírodní podmínky v uvedených honitbách velmi dobře znám ze svých každodenních zkušeností, a to nejen z výkonu práva myslivosti, ale i z pohledu pracovníka v lesním hospodářství. Vzhledem k zásadní skutečnosti, kdy došlo ve vývoji honitby k výrazným změnám, a to jak výměrou, změnou druhů kultur a změnou uživatele honitby, zvolil jsem toto téma pro porovnání, jak se tyto skutečnosti podílely na chovu a lovu zvěře v honitbě Březník. 8

2. Literární přehled 2.1. Srnčí zvěř všeobecně Srnčí zvěř je tradičním obyvatelem nejen našich honiteb, ale osidluje obrovský areál, který se táhne od Španělska přes celý euroasijský kontinent až na břehy Tichého oceánu. Na severu vystupuje až do skandinávských zemí (nejsevernější oblasti však již neosidluje), na jihu se se srnčí setkáme nejdále v Turecku a oblastech kolem Kaspického moře. Zde je však nutno poznamenat, že východní část evropského areálu rozšíření a asijská oblast je domovem poddruhu srnce evropského sibiřského, který je výrazně větší než evropský poddruh a také parůžky svou velikostí a členitostí předčí naše srnčí. (Havránek et al. 2002) Velikost areálu rozšíření srnčí zvěře v průběhu staletí, ale i jen desetiletí, značně kolísala. To platí především pro devatenácté a začátek dvacátého století, kdy došlo ke zmenšení území výskytu srnčí zvěře v Evropě. K nárůstu populací srnčí zvěře nedochází v posledních desetiletích jen u nás, ale více méně v celé Evropě, stejně jako se opět poněkud zvětšil celý areál druhu. (Havránek et al. 2002) Na závěr krátkého popisu vývoje populací srnčí je třeba si povšimnout ještě jednoho trendu, a to postupného snižování hmotnosti zvěře. Dr. Zima uvádí, že v evropské části areálu rozšíření muselo docházet k postupnému zmenšování tělesné hmotnosti a velikosti. To bylo zjištěno ještě v mladších čtvrtohorách. Zmíněnému trendu nasvědčují i středověké kosterní nálezy, které jsou výrazně mohutnější než současná zvěř a ke zmenšování velikosti srnčí dochází zřejmě i v posledních staletích a desetiletích. Skutečností je, že zatímco v r. 1928 je pro naše srnce uváděna hmotnost 20-25 kg (zřídka 30kg), Hanuš s Fišerem zjistili, že populace srnčí zvěře v západních Čechách dosahuje průměrné hmotnosti 13,5 kg. Zde je však nutno brát v úvahu i značnou variabilitu velikosti srnčí zvěře, závislou na nadmořské výšce nebo geografické poloze, kdy velikost narůstá směrem na sever a na východ, a to již jen v rámci několika set kilometrů. Velikost jedinců také závisí na populační hustotě. Právě u srnčí zvěře je zřejmé, že s nárůstem početnosti klesá hmotnost a naopak. (Havránek et al. 2002) 9

2.1.1. SRNEC OBECNÝ (Capreolus capreolus) Srnec obecný patří mezi sudoprsté kopytníky, tedy savce, kteří mají plně rozvinutý jen třetí a čtvrtý prst. Palec během vývoje druhu zmizel zcela a ostatní dva prsty výrazně zakrněly. Savci se stejnými znaky jsou řazeni do řádu sudokopytníků (Artiodactila). Patří sem jednak čeleď prasatovitých (Suidae), u nás zastoupená prasetem divokým, a čeleď jelenovitých (Carvidae). Tam patří přežvýkaví sudokopytníci srnčí a jeho nejbližší příbuzní jako jelenci, kabaři, srnčíci, losi nebo sobi. Mezi vývojově vzdálenější příbuzenstvo srnčího patří například munžaci, daňci a jeleni. Do rodu srnce (Capreolus) patří pouze jeden druh, srnec obecný (Capreolus capreolus), u kterého je většinou popisováno pět poddruhů. Jsou to: srnec evropský (C. c. capreolus), srnec sibiřský (C. c. pygargus), srnec ťanšanský (C. c. tienschanicus), srnec mandžuský (C. c. bedfordii) a srnec kavkazký (C. c. caucasicus). (Havránek et al. 2002) Významným rozlišovacími znaky mezi srncem evropským a srncem sibiřským, druhým nejznámějším poddruhem, je především hmotnost, velikost parůžků a jejich členitost. Váha sibiřských srnců je až o polovinu a více vyšší než u naší zvěře. (Havránek et al. 2002) 2.1.2. Biologie srnčí zvěře V průměru dosahují srnci (srny) v ČR délky těla 109 cm (107 cm), kohoutkové výšky 72 cm (70 cm), obvod hrudníku je 68 cm (66 cm) a délka kelky 3-5 cm. Vývoj tělesných rozměrů u naší srnčí zvěře bývá ukončen mezi čtvrtým a šestým rokem života. Maximální tělesné hmotnosti přitom dosahuje srnčí ve věku pěti až šesti let. V případě srnců je to 15-20 kg, v případě srn 12-20 kg. (Havránek et al. 2002) Biologickou zvláštností srnčí zvěře, která jo odlišuje od ostatních sudokopytníků, je utajená (latentní) březost. Od doby oplodnění (přelom července a srpna), kdy oplodněná vajíčka sestoupí do dělohy, až do konce roku je jich vývoj prakticky zastaven a nastupuje až v lednu. Kromě toho je ovšem možné oplodnění srny v náhradní říji na podzim (listopad). V tomto výjimečném případě již není vývoj zárodku v úvodní fázi zbrzděn. Ke kladení srnčat dochází od poloviny května do počátku června. Srnčata se rodí jen zřídka tři. Jejich hmotnost po porodu je asi 1,1-1,5 kg. (Havránek et al. 2002) Stavbou těla je srnec přizpůsoben životu v hustých porostech, kterými může díky své velikosti a klínovitému rámci těla /tzv. přestavění - linie hřbetu se svažuje vpřed) dobře 10

pronikat. V tomto mu nebrání ani paroží, které je relativně malé. Má jednu výsadu směrující dopředu- opěrák, nad nímž se lodyha štěpí na dva hroty. Normální typ srnčího paroží je známý šesterák. Základy pučnic se u srnčích plodů nevyskytují a vyvíjejí se až po narození. Jejich růst je u srnečků ukončen v 7. - 8. měsíci. Prvé parůžky shazují obyčejně v únoru až březnu a následuje růst druhého paroží. To má již růži. Vlastní parožení trvá 60-90 dnů. Vytloukání zralých parůžků probíhá u starších srnců koncem března až začátkem května, u mladých jednoletých později, někdy až v červnu nebo červenci. Celý proces je přitom řízen hormonálně. Velmi slabá srnčata mají opožděný vývoj pohlavních žláz, pozdě zakládají pučnice a paličky se u nich objevují až po 12 měsících. Ojediněle se pučnice objevují i u srn. Protože při shazování je vždy odvržena i část pučnice, ubývá její délky a velmi staří srnci mají pučnice krátké a růže leží zpravidla těsně nad kůží čela. (Havránek et al. 2002) Růst kostry srnčí zvěře je ukončen koncem třetího roku, ve věku dvanácti měsíců dosahuje kostra asi 80 % konečné hmotnosti. V té době ještě intenzivně roste přední část hlavy, která je proti tříletým srncům ještě krátká. Růst lebky lze sledovat na klínové kosti, na spodní části mozkovny. Přední chrupavka této kosti vápenatí až po třetím roce života. (Havránek et al. 2002) Srnče s úplným mléčným chrupem má v horní čelisti na každé straně tři předstoličky, z nichž poslední je dvojdílná. Ostatní zuby chybí. V dolní čelisti mléčného chrupu srnčat se nachází po třech řezácích na každé straně, jeden špičák a tři předstoličky, z nichž poslední je třídílná. Stoličky chybí. V trvalém chrupu má srnčí (většinou ve věku nad 1 rok) v horní čelisti na každé straně 3 řezáky, jeden špičák, tři předstoličky a tři stoličky (poslední předstolička je v trvalém chrupu dvoudílná). (Havránek et al. 2002) Letní srst srnčí zvěře je zářivě hnědá až rezavá. Zdraví jednoletí a dvouletí srnci přebarvují dříve než srnci starší nebo vodící srny. V zimním šatě je u srnců zřetelný střapec a u srn zástěrka - dlouhá srst pod přezkou - pochvou. (Havránek a kol. 2002) Smysly srnčí zvěře jsou až na zrak neobyčejně ostré. Důsledkem této nedostatečnosti je, že srnčí často reaguje až na pohyb. (Havránek et al. 2002) Pachové žlázy - srnčí má značkovací pachové žlázy na čele, po straně paty, mezi prsty zadních běhů a na obřitku. Ty slouží především k vnitrodruhové komunikaci, označování teritoria a nebo poznání říjného stavu. (Havránek et al. 2002) 11

Denní režim - dvaceti čtyř hodinové období je naplněno opakováním různých aktivit (cirkadiální rytmus). Pastvě věnuje srnčí zvěř asi 15-20 % času, který je rozdělen na 10-11 period. (Havránek et al. 2002) Etologie - srnčí jako obyvatel hustých porostů rozhraní lesa a otevřené krajiny žije spíše individuálně a to v tomto prostředí využívá k bezprostřední komunikaci především akustických signálů (bákání). Srnčata zůstávají s matkou do konce zimy. Přes zimu pak může dojít, především v otevřené krajině, k vytváření tlup o desítkách jedinců. V takovém prostředí nabývá na významu optická komunikace (rozšíření obřitku jako poplašný signál atd.). Srnčí zvěř tak využívá částečně způsoby chování vlastní stepním druhům (např. antilopy). Po rozpadu zimních skupin (květen - červen) osídlí srnčí, dle kvality prostředí, stanoviště v honitba. Srna a srnčata vyhledávají vhodné domovské okrsky (home - range), které se mohou překrývat, zatímco srnci obsazují teritoria. Teritorium se od domovského okrsku odlišuje tím, že je aktivně obhajováno proti jiným příslušníkům druhu (v případě srnčí proti jiným srncům). Čím je srnec úspěšnější, tím kvalitnější teritorium získá (potrava, kryt, klid). Takové prostředí je pak samozřejmě atraktivnější pro srny a srnec má větší šanci uplatnění v reprodukci. Teritoria srnců jsou označována otloukáním, otíráním pachových žláz o vegetaci a hrabánky. Dle kvality prostředí a hustota populace mají teritoria výměru 3-15 hektarů, ale i více. K pokládání srn dochází po delších a dlouhých honičkách, kdy srnec pronásleduje říjnou srnu, která se ozývá pískáním. Po ukončení říje, která vrcholí během prvních deseti dnů v srpnu, dochází k poklesu teritoriality srnců. (Havránek et al. 2002) 2.1.3. Hospodaření se srnčí zvěří Systém hospodaření se srnčí zvěří má v ČR mnohaletou tradici. Jedná se o péči a selekci, která je podrobně standardizovaná pro celou republiku. To, že tomu tak nemusí být, je pro mnoho našich myslivců jen těžko představitelné. Podívejme se tedy krátce za hranice Čech. Například i u našich nejbližších sousedů můžeme narazit na značně odlišné přístupy. Zatím co na Slovensku nebo v Německu se setkáme se systémem podobným našemu, v Rakousku, kde je minimální výměra honitby 115 ha, není zavedeno ani plánování odlovu, ani bonitace honiteb a pokud nevznikají škody na lese není lov systémově řízen. Podobně je tomu například i v Dánsku, kde není navíc 12

povolen lov v době říje a ani sčítání zvěře zde není prováděno. Ve Francii je plánování lovu v určité formě uzákoněno teprve od roku 1992 a pro srnčí zvěř je používána tříletá perioda (podobně jako v Lucembursku). V Belgii je plán lovu postupně zaváděn a v Holandsku je pro lov srnčí zvěře pouze zapotřebí sledovat vývoj stavů. V Anglii je srnčí zvěř považována za zvěř drobnou a je lovena volně. Vypadá to tak, že například v oblasti Eskdalemuir ve Skotsku žilo na 12 000 ha vřesoviště cca 13 kusů srnčího. (Havránek et al. 2002) Vřesoviště bylo postupně zalesňováno a stav zvěře vzrostl na 1500 kusů s odlovem 700 ks ročně. Srnčí zvěř počala poškozovat výsadbu, a proto byla zahájena její redukce. Pokud byli odstřelováni teritoriální srnci, bylo jejich teritorium okamžitě obsazeno několika slabšími kusy, což vedlo ke zvýšení počtů zvěře, zvýšení škod a snížení kvality zvěře. Lov byl proto orientován na lov rodinných tlup, které se vytváří kolem dominantních srn. Pozorování značkové zvěře totiž ukázalo obrovskou věrnost srn stanovišti - místu narození. Lov dominantních srn a jejich potomků byl prováděn tak dlouho, až došlo k potřebnému snížení počtu. (Havránek et al. 2002) 2.2. Přehled právních předpisů v oblasti myslivosti dotýkající se srnčí zvěře Právní předpisy České republiky - zákony a vyhlášky Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění zákona Vyhláška Mze č. 244/2002 Sb., ve znění vyhl. č. 350/2003 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška Mze č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd Vyhláška Mze č. 553/2004 Sb., kterou se stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška MŽP 395/1992 Sb., kterým se provádí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi 13

Vyhláška č. 207/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění zákona č. 77/2004 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb., o opatřeních k ochraně lesa, ve znění vyhlášky 236/2000 Sb. Vyhláška Mze č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody na lesích 1. Metodický pokyn Mze č. 14/96 o kontrolních a srovnávacích plochách Vyhláška č. 55/1999 Sb. O způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Zákon č. 166/1999 o veterinární péči ve znění 131/2003 Sb. Vyhláška MZe č.201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře Vyhláška 299/2003 Sb., ve znění vyhlášky MZe č. 356/2004 Sb., o předcházení nákazám a nemocím přenosným na člověka Vyhláška MZe č. 375/2003 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb.o veterinárních požadavcích na živočišné produkty Vyhláška MZe č. 75/1996 Sb., které se stanovují nebezpečné druhy zvířat 2.3. Péče o zvěř 2.3.1 Přikrmování srnčí zvěře Povinnost přikrmovat zvěř v době nouze ukládá uživateli honitby zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Termín doba nouze není v zákoně přesně stanoven a závisí na místních podmínkách, poloze a úživnosti honitby, zejména však na průběhu počasí během sledovaného období, které je rok od roku variabilnější. (Vala, 2007) Přikrmování zvěře má pozitivní vliv na zdravotní stav zvěře, kondici a trofejovou hodnotu zvěře. Je s tím spojeno i se snížením škod působených zvěří. Nejvhodnějším termínem pro zahájení přikrmování srnčí zvěře je konec srpna až začátek září, tedy doba 14

ukončení žní. V této době si srnčí zvěř začíná tvořit energetické rezervy ve formě tukové tkáně na zimní období. V praxi se často setkáváme s názorem, že přikrmovat zvěř v tomto období není nutné, že zvěř stejně předložené krmivo nebere. Opak je pravdou. Tím, že se srnčí zvěři razantně zmenší potravní nabídka (sklizeň obilí), je zvěř nucena hledat alternativní zdroje potravy (předložené krmivo). Samozřejmě zde určitou roli hraje chutnost (atraktivnost) přeloženého krmiva pro zvěř. (Vala, 2007) Předkládané krmivo musí splňovat jistá kritéria. Například plísní napadené nebo zapařené krmivo zvěř brát vůbec nebude. S tímto jevem často můžeme setkat v některých honitbách, kdy se za výhodnou cenu někdy dokonce pouze za odvoz koupí odpad po čištění obilí a vysype se na hromadu do lesa. Tím, jak se do krmiva dostane voda, dojde velmi rychle k jeho fermentaci a následně ke znehodnocení plísní. Řešením je předkládání hodnotného krmiva po částech a chráněného proti vlivům, které by ho mohly znehodnotit. (Vala, 2007) Při předkládání krmiva je třeba dbát na to, aby zvěř měla krmivo v dostatečném množství a kvalitě. U jadrného krmiva se mi nejlépe osvědčil způsob krmných automatů. Jejich výhoda spočívá v tom, že si srnčí zvěř navykne na neustálou přítomnost krmiva a nesnaží se ho přijmout nadměrné množství. Nejméně vhodný způsob je takový, kdy se zvěři předloží jednorázově (jedenkrát týdně) velké množství krmiva. Srnčí zvěř se snaží přijmout co nejvíce tohoto krmiva, což v důsledku vede k vážným zažívacím potížím. Alespoň částečné řešení tohoto stavu by spočívalo v předkládání jadrného krmiva zvěři alespoň dvakrát týdně v menších dávkách na několika krmných místech. Co se týká objemového krmiva, to by měla mít srnčí zvěř k dispozici adlibitně. Je třeba kontrolovat kvalitu předkládaného krmiva a odstraňovat zbytky zaplísněného krmiva za zásobníků. Dužnatá krmiva by se měla předkládat v omezeném množství (podle počasí), tak aby je zvěř byla schopna během několika dní zkonzumovat. (Vala, 2007) 2.3.2. Prevence v chovu Mezi nejdůležitější preventivní zásady v chovech srnčí zvěře by mělo automaticky patřit zajištění základních životních potřeb zvěře v odpovídajícím rozsahu. Jen tak se zvěř může přirozenou cestou dostat do správné tělesné kondice se všemi odpovídajícími fyziologickými funkcemi. Mezi tyto základní potřeby patří především dostatečná výživa zvěře co do množství i pestrosti a zajištění dostatečného klidu v honitbě. Monodietní, 15

špatně dostupná či kontaminovaná potrava přináší zvýšené riziko zdravotních potíží, stejně jako časté rušení zvěře během pastevních i odpočinkových cyklů. Samozřejmým preventivním opatřením by pak měla být dostatečná hygiena přikrmovacích zařízení i všech krmiv předkládaných zvěři. Součástí preventivních opatření je také důsledný průběrný odstřel prováděný na základě obecně platných zásad a zaměřený především na skupinu zvěře slabé, nemocné či zaostávající ve vývoji. (Drmota et al., 2007) 2.3.3. Nemoci srnčí zvěře Zásadním problémem populací srnčí zvěře v České republice je doposud problematika parazitárních invazí, představovaná především neumo a místně i gastrointestinálními helmintózami (malé a velké plicníky, parazité trávicího ústrojí), oragánovými parazitozami (motolice) a ektoparazity (střečci). Mimo to je srnčí zvěř vzhledem ke svým specifikům ve fyziologii trávení značně citlivá na působení vybraných odrůd řepky olejky, či působení plísní a jejich mykotoxinů. V posledních letech zjišťujeme u této zvěře i výskyt maligních, případně benigních nádorů. (Havránek et al. 2002) Vnější parazité Mezi vnější parazity způsobující velké ztráty u srnčí zvěře lze považovat střečkovitost. V podstatě ji lze rozdělit u spárkaté zvěře na střečkovitost nosohltanou, která je způsobena vývojovými stadii Střečka hltanového (Cephenomyia stimulator), Střečka šedočerného (Pharyngomyia picta) a Střečka rudohlavého (C. auribarbis) a střečkovitost podkožní (původce instary Hypoderma diana, H. acteon). (Havránek et al. 2002) Klinické příznaky jsou u nosohltanové střečkovitosti vždy výrazné. Převládá kašlání, opožděné přebarvování a intenzivní hubnutí. Posledně uváděné příznaky se vyskytují i u podkožní střečkovitosti. Dospělý střeček neparazituje, délka jeho života je značně omezena, a to pouze na období rozmnožování, zpravidla nemá vyvinutý ústní otvor pro příjem potravy. (Havránek et al. 2002) Mezi ostatní ektoparazity napadající spárkatou zvěř patří v našich podmínkách muchničky, ovádi, kloši, klíšťata, vši, všenky a zákožky. Jejich význam mimo klíšťat je zanedbatelný. (Havránek et al. 2002) 16

Léčba střečkovitosti V honitbě se dlouhodobě využívá léčení především střečkovitosti. K léčení se používá buď RAFENDAZOL, nebo v poslední době CERMIX. Přeléčení se opakuje zpravidla po dvou letech. 2.4. Způsoby lovu 2.4.1. Šoulačka Nedostatek času, který postihuje téměř celou společnost, ovlivňuje i způsoby lovu zvěře. Většina myslivců je přesvědčena, že šoulačka je lovecký způsob, který přináší nejlepší lovecké úspěchy. Při provedeném rozboru 250 ulovených kusů je vidět, že šoulačka je asi o 9% méně úspěšná. Je však překvapením, že je úspěšnější při lovu starších srnců. Vysvětluje to nepravidelnost vycházení starších srnců co do času a místa. Proto může být šoulačka tím způsobem, který tuto nepravidelnost nahradí větší aktivitou lovce. Z vlastní zkušenosti je mi známo, že starého srnce na jednom místě nemusíme pravidelně vídat. (Vach, 1993) Při šoulačce má myslivec naději prověřit značnou část honitby, avšak zároveň může většinu zvěře zradit. Zásadně se nemá šoulat tam, kde pro to nejsou takové podmínky, aby se lovec mohl přibližovat ke zvěři nepozorovaně a s nejmenším hlukem. Pokud tuto zásadu lovec nerespektuje, zvěř jenom zneklidňuje, a ta se brzy po takových návštěvách stane velice obezřetnou a její pastevní periody v otevřenější krajině bez krytu připadnou většinou až do pozdních večerních hodin. (Vach, 1993) Pro šoulačku je vhodné zřídit při okraji lesních porostů s loukami a zemědělskými pozemky lovecký chodníček. Není třeba budovat nákladnou cestu, ale každoročně před dobou lovu je nezbytné odhrabat spadané listí a suché větve stranou. K loveckému chodníčku patří i průzory, odkud při krátkých zastávkách vyhlížíme, kde je zvěř. Často se stává, že lovecké chodníčky propojují lovecké pozorovatelny. Při šoulání je třeba dávat pozor, protože srnčí zvěř velice ráda po chodníčku chodí. (Vach, 1993) Při lovu na šoulačce musíme stále sledovat smět větru, který se na okrajích porostů často mění. (Vach, 1993) 17

Na šoulačku si vezmeme pohodlné vzdušné oblečení a obuv, která není hlučná. V žádném případě nesmíme používat oblečení z šustivých látek, protože působí velký hluk. Co se týká barvy obleku, volíme jen zelené nebo hnědé barvy. Vyvarujeme se bílých doplňků, které zvěř z daleka vidí. (Vach, 1993) Na šoulačku chodíme pokud možno sami, aby hluk byl co nejmenší. Při šoulání nepospícháme, abychom nebyli příliš hluční, nepřehlédli zvěř a nebyli jsme udýcháni ve chvíli, kdy budeme muset zamířit a vystřelit. (Vach, 1993) K šoulání si můžeme vzít jen psa tmavého zbarvení, aby nezradil barvou zvěř. Bílého psa na chodníčku odkládáme. Šoulačka je lov fyzicky mnohdy náročným, který poskytuje k lovu velmi krátkou příležitost. Musíme počítat s tím, že nás zvěř slyší přicházet, a proto dlouho nečeká. Posoudit během krátké chvíle chovnou hodnotu kusu a ještě pak zamířit a vystřelit nebývá vždy možné. Šoulačka je tedy způsob lovu jen pro zkušené myslivce. (Vach, 1993) Lov na šoulačce musí splňovat i bezpečnostní opatření. Každý, kdo bude z chodníčku střílet, si musí uvědomit, že může vystřelit jen tam, kde je dostatečná terénní zábrana, aby kule nedopadla někam, kam lovec nevidí. (Vach, 1993) Lovec na šoulačce by měl chodit jen tam, kde nebude kazit loveckou příležitost svým kolegům, kteří čekají na pozorovatelnách. Z praxe je známo mnoho lovců, kteří by nejraději za jeden večer obešli celou honitbu. Tato lovecká chtivost je odsouzeníhodná. (Vach, 1993) Na šoulačku chodíme nejčastěji ráno, kdy je zvěř mimo kryt a teprve se do něho vrací a my se s ní můžeme setkat. Velmi vhodné období pro ranní šoulačky je květen a červen a potom září a říjen, kdy je zvěř delší dobu na paši. Dobré úspěchy šoulačky jsou za trvale deštivého počasí, kdy je chůze téměř neslyšitelná a můžeme se dostat do blízkosti zvěře. Šoulačka je také oblíbený způsob lovu v době říje. (Vach, 1993) Lov šoulačkou klade na lovce zvýšené nároky při střelbě. Setkání se zvěří na šoulačce bývá často náhodné, a pak musí lovec v provizorních podmínkách střílet. Proto na šoulačce je průměrná vzdálenost cíle 70 až 80 metrů. (Vach, 1993) 18

2.4.2. Čekaná Je klasickým, stále oblíbeným lovem, který přináší největší lovecké úspěchy. Proti šoulačce je úspěšnější asi o 9% a největší úspěchy přinesla při lovu srnců do čtyř let. (Vach, 1993) Podle místa může být čekaná i bez mysliveckých zařízení, přímo na zemi. V takovém případě si lovec sedne za keřík nebo jinou přírodní překážku vhodnou pro ukrytí. Čekaná na zemi má více nevýhod. Především je větší nebezpečí, že srnčí zvěř lovce navětří. Další nevýhodou je střelba, při které není poblíž čekané vhodná opora. Velkou nevýhodou také je, že mezi zvěří a lovcem bývá mnoho překážek, které při zamíření ze země znesnadňují výstřel. Nevýhodou jsou rovněž komáři, kteří lovci sedícímu na zemi velmi znepříjemní čekání. (Vach, 1993) Dalším typem je čekaná na mysliveckém zařízení. Pro dočasné lovecké příležitosti, které trvají rok nebo dva, stačí postavit na vhodném místě vysoký posed. Je to pevný žebřík 5 až 8 m dlouhý, na jehož konci je sedačka a opora pro střelbu a nohy. Vysoké posedy je třeba budovat pevné, pro dvě osoby a kolem sedačky je třeba zhotovit bezpečné zábradlí nejen proto, aby se lovec mohl zachytit při výstupu, ale aby byl chráněn před pádem, kdyby náhodou usnul. S touto alternativou musíme počítat, protože únava se může projevit při delším čekání velmi často. Bez tohoto zabezpečení vysoký posed nestavme a staré, které nemají toto zabezpečení, zrušme. Opěrka by měla zároveň poskytovat pevnou oporu pro zbraň při střelbě, ve správné vzdálenosti a výšce. Tato podmínka je málokdy dodržena a často je příčinou chybení nebo postřelení zvěře. (Vach, 1993) Dalším mysliveckým zařízením pro čekanou jsou různé druhy loveckých pozorovatelen. Základní typy nekryté a kryté pozorovatelny mají mnoho modifikací, které se většinou přizpůsobují dostupnosti materiálu, vhodnosti místa a celkové potřebě. Pozorovatelnu stavíme tam, kde je dlouhodobější předpoklad loveckých možností. Je to buď u nové paseky nebo louky, u polí apod. (Vach, 1993) Pozorovatelna je stavba časově náročná a vyžaduje určitou zkušenost, která zaručuje účelnost a bezpečnost. Pro stavbu využíváme většinou neloupaný i loupaný tyčový materiál nebo trámky 10x10 cm a sámované řezivo. Pozorovatelna musí poskytovat dobré podmínky pro delší lovecký pobyt. Proto ji, zvlášť když slouží k podzimním a zimním lovům, zateplujeme a uzavíráme průzory sklem. Při otvírání okének a dveří musí být nehlučné. Dveře do pozorovatelny musí být ze strany, kam zvěř nevychází, 19

aby se dalo nepozorovaně odejít nebo přijít. Průzory musí být ve vhodné výšce pro sedícího střelce. Sedačka je nejlepší posouvatelná, aby se mohla podle potřeby přizpůsobit průzoru, z něhož se bude střílet. (Vach, 1993) 49% 51% čekaná šoulačka Graf č. 1 - Závislost úspěšnosti lovu na způsobu lovu (v procentech z celkového počtu 225 srnců). (Vach, 1993) 2.4.3.Lov vábením V minulosti, ale i dnes je lov srnce v době říje atraktivním způsobem lovu. (Vach, 1993) K vábení se většinou používají sériově vyráběné vábničky naší a zahraniční výroby. Z našich vábniček se poměrně dobře osvědčila vábnička Brimera - Orlovského s gumovým nástavcem pro modulování hlasu. Dokonalejší jsou zahraniční vábničky firmy Faulhaber. (Vach, 1993) Při vábení je nutné předvídat, jaký hlas bude v dané situaci nejúspěšnější. Starší praktici vědí, že srnce, který je u srny, nikdy, nikdy nepřivábí, a proto nejdříve zkusí napodobit naříkavý hlas srnčete. Pokud je srna u srnce, přijde se většinou přesvědčit o příčině pískání a srnec ji často následuje. Pokud srna nepřijde, lze předpokládat, že je srnec sám a za 10 až 15 minut je možné zavábit znovu. V tom případě už napodobíme hlas srny. Při vábení dodržujeme řadu zásad, které výrazně ovlivňují jeho úspěch. Pro lov je třeba zvolit s ohledem na počasí pohodlný, účelný oblek, který i barvou bude splývat s okolím. Nejlepší je lovit v říji ve dvou. Průvodce lovce vábí a lovec je připraven ke střelbě. Místo vábení je nutné vybrat tam, kde jsme zvěř v minulých dnech pozorovali. Snažíme se nalézt vhodné stanoviště s krytem, ale také s dobrým rozhledem. Na stanovišti si upravíme možný výstřel do více stran, rovněž si upravíme pod nohama místo bez suchého listí a větví. Dbáme, aby na místo, odkud předpokládáme, že přijde srnec, nevanul vítr. Při výběru místa k vábení se snažíme, aby mezi krytem, kde je 20

srnec, a naším stanovištěm nebylo velké volné prostranství. Na volná místa srnec velmi nerad vychází. Po příchodu na stanoviště počkáme asi 20 minut a teprve potom začneme vábit. Vábení má odpovídat frekvenci, která je přirozená pro srnčí zvěř. Po dvou až třech vábeních počkáme 20 minut a teprve potom můžeme přejít na další stanoviště. (Vach, 1993) Vábíme vždy ze země, jedině v členitém terénu není na závadu při vábení zvolit za místo čekání loveckou pozorovatelnu. Vhodný čas pro vábení je devátá až jedenáctá hodina dopoledne a šestnáctá až osmnáctá odpoledne. V době plné říje můžeme zkoušet vábení po celý den. (Vach, 1993) Úspěch při vábení bývá největší v druhé polovině nebo až v závěru říje, kdy už je nedostatek říjných srn. Pro vábení je třeba vybrat i nejlepší počasí. Dobře srnci přiskakují na vábení, když je jasno, teplo, sucho a bezvětří. Pokud jsou horké letní dny a velmi sucho, pak srnci reagují na vábení nejlépe brzy ráno a v podvečer. Po dlouhotrvajícím teplém počasí dobře přiskakují i v teplém mírném dešti, pokud se příliš neochladilo. Na snížení aktivity v době říje má vliv větrné počasí, silný déšť, ochlazení, výrazné snížení tlaku vzduchu. (Vach, 1993) V zájmu zachování optimálních podmínek pro srnčí říji je rozumné vábit srnce až na konci říje, to je většinou až po 5. srpnu. Vábení srnců od poloviny července, jak je často vidět, je značnou chovatelskou chybou a loveckou neukázněností. (Vach, 1993) Při lovu vábením musíme dávat zvýšený pozor na bezpečnou střelbu. Lovíme většinou ze země a v tuto dobu je mnoho lidí v lesích na sběru lesních plodů i v polích při žňových pracích. (Vach, 1993) 21

3. Materiál a metodika 3.1. Popis přírodních podmínek 3.1.1 Rozbor přírodních podmínek Lesní oblast Honitba HS Březník se nachází v lesní oblasti 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny. Přírodní poměry Dle ortografického třídění náleží honitba Březník k Náměšťské plošině. Převažuje mírně skloněná plošina se svahy převážně východní expozice, do údolí říčky Chvojnice, na jižní straně to je převážně jižní expozice zasahující do údolí řeky Oslavy. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 280-450 metrů nad mořem. Komplex lesní části odvodňují přítoky říčky Chvojnice a přítoky řeky Oslavy. Poměry geologické a půdní obsahují charakteristiky lesních typů, převažují vesměs dvojslídné ortoruly. Klimaticky honitba Březník náleží do mírné teplé oblasti, okrsku B2 - mírně teplého, mírně suchého, převážně s mírnou zimou. Průměrné roční srážky činí 594mm a průměrná roční teplota je 7,6 C. Roční srážkové úhrny od 90- let o 50-80mm nižší než průměr let 1901-1950; průměrné roční teploty dosahují od konce 70 - tých let o cca 0,5-1,0 C vyšších hodnot, než je průměr let 1901-1950. Lesní vegetační stupně Lesní část HS Březník se nachází především ve druhém a třetím lesním vegetačním stupni - buková doubrava resp. Dubová bučina. Na území převládají společenstva živné a exponované řady. Je v nich vylišeno 18 hospodářských souborů. 3.1.2. Přehled hospodářských souborů Lesy hospodářské 233 - Hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh - borové porosty 235 - Hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh - dubové porosty 22

237 - Hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh - ostatní listnaté porosty 251 - Hospodářství živných stanovišť nižších poloh - smrkové porosty 253 - Hospodářství živných stanovišť nižších poloh - borové porosty 255 - Hospodářství živných stanovišť nižších poloh - dubové porosty 411 - Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh - smrkové porosty 416 - Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh - bukové (dubové) porosty 431 - Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh - smrkové porosty 433 - Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh - borové porosty 451 - Hospodářství živných stanovišť středních poloh - smrkové porosty 455 - Hospodářství živných stanovišť středních poloh - dubové porosty 456 - Hospodářství živných stanovišť středních poloh - bukové porosty 457 - Hospodářství živných stanovišť středních poloh - ostatní listnaté porosty Lesy ochranné 013 - Ochranné lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích - borové 015 - Ochranné lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích - dubové Lesy zvláštního určení 4406 - Účelové hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh - PR 4441 - Účelové hospodářství živných stanovišť středních poloh - PR 23

3.2. Metodika práce Zadaná bakalářská práce Chov a lov srnčí zvěře v honitbě Březník byla zpracována podle následujícího postupu. Na začátku práce bylo provedení seznámení s honitbou honebního společenstva Březník, jejími přírodními podmínkami, hranicemi, druhy pozemků, ze kterých se skládá a druhy zvěře, které se v ní vyskytují. Dále byly zpracovány údaje týkající se srnčí zvěře, a to jak z hlediska péče o zvěř, tak z hlediska lovu této zvěře. Ve své práci jsem vycházel z ročních statistických výkazů (Mysl (MZe) 1-01 - statistický výkaz) o honitbě Březník, které mi poskytli myslivecký hospodář honebního společenstva Březník a bývalý hospodář v mysliveckém sdružení Březník. Zde jsem využil údajů o plánu lovu, skutečném lovu, úhynu a sčítaných stavech srnčí zvěře. Použité tiskopisy: Mysl/1 - plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, Mysl/4 - plán péče o zvěř, Mysl/6 - plán počtu loveckých psů, Mysl/7 - výsledky sčítání zvěře, Mysl/8 - měsíční hlášení o plnění plánu. Údaje o chovné hodnotě ulovené srčí zvěře jsem získal z evidencí mysliveckého sdružení a honebního společenstva, ze kterých jsem také využil údaje o zjištění hmotnosti ulovené srnčí zvěře. Další podklady jsem zjistil studiem odborné literatury, zaměřené zvláště na srnčí zvěř, dále od členů honebního společenstva Březník a z vlastních každodenních praktických zkušeností výkonu práva myslivosti v této honitbě. 24

4. Výsledky 4.1. Porovnání honiteb 4.1.1. Honitba MS Březník Dostupná data o honebním společenstvu Březník sahají do roku 1983. Kde v roce 1978 došlo k integraci MS Březník s MS Kuroslepy a vzniklo nové MS Březník. MS Březník hospodařilo na 823 ha zemědělské půdy, 873 ha lesní půdy a 47 ha vodních ploch (jednalo se o levý břeh řeky Oslavy a potoky). Celková výměra honitby činila 1 743 ha. Počet členů MS v roce 1983 činil 38 členů. 47 3% Složení honitby (ha) 823 47% 873 50% zemědělská půda lesní půda vodní plochy Graf č. 2 - Složení honitby MS Březník V honitbě se převážně z významných druhů lovila zvěř srnčí, černá, vysoká a z drobné zvěře především zajíc, bažant a též byl loven i králík. Druhy zvěře jako jelen evropský a králík divoký během 80. let zcela vymizeli. Také došlo k významnému úbytku bažanta obecného a koroptve polní. 25

4.1.2. Honitba HS Březník - Kuroslepy Rok 1992 představoval zásadní předěl v činnosti mysliveckých organizací v celé České republice. V červnu byl parlamentem přijat nový zákon o myslivosti č.270/1992, který výkon práva myslivosti postavil na vztahu k vlastnictví honebních pozemků. Zrušen byl Český myslivecký svaz a místo něj vznikla Českomoravská myslivecká jednota a členství v ní již není pro držitele loveckých lístků povinné. Názor převážné většiny myslivců byl oddělit výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků a řešit nově utvářené honitby tak, aby byly pronajímány obcemi a tvořeny přibližně hranicemi katastrů za předpokladu respektování přirozených hranic a spádů zvěře. Toto úsilí myslivecké veřejnosti a odborníků však parlament neakceptoval, čímž se myslivost dostala do komerčních sfér. Došlo k výrazným změnám v hranicích honitby. Z lesních pozemků, které vlastní LČR, s.p. byla vytvořena nová honitba LČR. Tím se zmenšila výměra stávající honitby a to převážně o lesní část, která byla v honitbě nejatraktivnější pro zvěř. Výměra honitby činila 1620 ha, z toho zemědělská půda 659ha, lesní půda 954, vodní plochy 2 ha a ostatní pozemky 5ha. Počet členů HS držitelů loveckých lístků ke dni vzniku činil 16 členů. Později se zvýšil na 23 členů a 8 stálých loveckých hostů. 954 59% 2 0% 659 41% Složení honitby (ha) 7 0% 5 0% zemědělská půda lesní půda vodní plochy ostatní pozemky Graf č. 3 - Složení honitby HS Březník Kuroslepy Slovní popis honitby HS Březník - Kuroslepy Hranice honitby tvoří: most u žst. Kralice - cesta do Olšanského mlýna - potok Chvojnice - lesní cesta (alej) od Milíře k hájence Zamazalky - cesta do Kuroslep - východní hranice intravilánu obce Kuroslepy - silnice Kuroslepy Mohelno - stará 26

silnice - řeka Oslava - myslivna u Vlasáka (DT policie Brno) - lesní cesta z dětského tábora k železničnímu přejezdu Velké pole - silnice Náměšť Březník po křížek - kraj lesa - železniční trať - polní cesta Posměch na silnici Březník. Kralice - silnice Březník - Kralice - železniční trať po most. 4.1.3. Honitba HS Březník V roce 2003 při uzavírání nových nájemních smluv došlo ke změně hranice na pronajatých pozemcích LČR, s. p.. Nová stávající výměra honitby je 1262ha, z toho zemědělská půda 1017ha, lesní půda 236ha, vodní plocha 2ha a ostatní pozemky 7ha. Počet členů HS držitelů loveckých lístků 21 a 5 stálých loveckých hostů. Složení honitby (ha) 1017 81% 236 19% 9 0% 2 0% 7 0% zemědělská půda lesní půda vodní plochy ostatní pozemky Graf č. 4 - Složení honitby HS Březník Slovní popis hranice HS Březník po r. 2002 Hranice honitby HS Březník jsou z části styku a honitbou LČR, s.p. Březník, počínaje křižovatkou - začátkem cesty zvaná Annina, na silnici směr Březník - Velké pole-náměšť n. Osl., popsány Ing. Sedláčkem, zpracovatelem myslivosti u Mú Náměšť n.osl., a to po hranicích vlastnických parcel, tj. mezi pozemky státními a pozemky členů HS Březník, až po ústí potůčku Starova zmola do řeky Oslavy. Od tohoto místa pokračují hranice honitby HS Březník po levém břehu řeky Oslavy po proudu po ústí 27

potoka Luh, dále proti proudu potoka Luh směrem severním k hraně lesa, odtud pak po lesní cestě, která střídavě levo a pravostranně sleduje uvedený potok až k obci Kuroslepy. Před obcí Kuroslepy, cca 50 m od hrany lesa rozkládajícího se po pravé straně cesty, prudce odbočuje vpravo a po lesní cestě a dále alejí směruje na východ v délce 440m, kde na křižovatce lesních cest se stáčí vlevo a pokračuje směrem severním až na konec aleje u polí (sleduje hranice oddělení 387B- Hora. Pak pokračuje v délce 180m po rozhraní zemědělských a lesních pozemků k hájence Zamazalky, odsud po lesní cestě doprava směrem východním, po cca 200 metrech na křižovatce lesních cest se stáčí doleva směrem severním a stále po této cestě pokračuje až k hranicím parcely čísli 835/3, k.ú. Kuroslepy - vlastník obec Březník, na křižovatku cest. Odtud pak přes uvedenou parcelu kolmo na vrstevnice k potoku Chvojnice. Zde přechází na levý břeh potoka Chvojnice a po něm pokračuje směrem severním k soutoku s Jinošovským potokem, po něm cca 100 metrů k mostu. Od uvedeného mostu pokračují hranice po zpevněné cestě od objektu bývalé koželužny směrem západním a severozápadním po křížení se se železniční tratí, po ní pak směrem jihozápadním k přejezdu přes silnici Kralice - Březník a po silnici směrem k Březníku. Cca 150 metrů před objektem vodojemu družstva LUH Březník odbočují kolmo doprava po polní cestě k železniční trati. Po ní směrem západním k p.č. 875, k.ú. Březník a po její západní vlastnické hranici směrem jihozápadním k polím. Pak pokračuje směrem západním a jihozápadním po rozhraní zemědělských a lesních pozemků k silnici Březník- Velké pole - Náměšť n. Osl., poté pak k výchozímu bodu tohoto popisu, tj. k odbočce Anniny cesty z této silnice doleva. Tab. 1 - Počet lovecky upotřebitelných psů v jednotlivých honitbách Počet lovecky upotřebitelných psů 1983 1993 2003 plán skutečnost plán skutečnost zkoušky z výkonu pro plánovaný počet psů skutečný ohaři 5 7 4 4 drobná zvěř 2 2 norníci 1 2 1 6 spárkatá zvěř 2 4 slídiči 2 norování 1 3 Celkem 6 9 5 12 5 9 28

Obrázek 1 - Mapa hranic honiteb 29

4.2. Porovnání plánu lovu se skutečností 4.2.1. Sčítací listy MS Březník od r.1983-1992 Tab. 2 - Sčítací listy MS Březník Rok I.v.tř. 1-2 letí II.v.tř. 3-4 letí III.v.tř. 5 letí + celkem srny srnčata srnčí celkem 1983 12 11 11 34 30 26 90 1984 14 10 12 36 32 21 89 1985 15 9 12 36 33 19 88 1986 15 9 12 36 32 21 89 1987 16 9 12 37 33 21 91 1988 16 9 13 38 33 19 90 1989 16 10 13 39 34 21 94 1990 19 9 13 41 36 23 100 1991 21 8 13 42 36 21 99 1992 21 8 14 43 37 23 103 průměr 17 9 13 38 34 22 93 HS Březník - Kuroslepy od r.1993-2002 Tab. 3 - Sčítací listy HS Březník - Kuroslepy Rok I.v.tř. 1-2 letí II.v.tř. 3-4 letí III.v.tř. 5 letí + celkem srny srnčata srnčí celkem 1993 14 8 10 32 30 20 82 1994 14 9 13 36 34 16 86 1995 15 9 14 38 36 16 90 1996 12 11 12 35 32 16 83 1997 9 10 11 30 28 20 78 1998 9 10 11 30 28 20 78 1999 9 7 12 28 28 20 76 2000 12 12 10 34 32 18 84 2001 10 12 12 34 32 18 84 2002 12 10 14 36 32 18 86 průměr 12 10 12 33 31 18 83 30

HS Březník od r 2003-2010 Tab. 4 - Sčítací listy HS Březník Rok I.v.tř. 1-2 letí II.v.tř. 3-4 letí III.v.tř. 5 letí + celkem srny srnčata srnčí celkem * 2003 12 10 11 31 28 15 74 2004 15 6 14 35 28 15 78 2005 13 18 14 35 28 15 78 2006 15 8 12 35 29 18 82 2007 12 8 10 30 28 15 73 2008 11 9 8 28 27 14 69 2009 11 8 9 28 28 14 70 2010 10 10 8 28 26 12 66 průměr 12 10 11 31 28 15 74 * sčítací list nenalezen doplněn průměr 31

4.2.2. Celkový lov MS Březník od r.1983-1992 Tab. 5 - Celkový lov MS Březník Rok I.věková třída ks II.věová třída ks III.věková třída ks srnci ks celkem srny ks srnčata ks Srnčí ks celkem 1983 14 3 10 27 1984 15 5 8 28 1985 14 5 10 29 1986 14 8 16 38 1987 15 10 15 40 1988 16 10 14 40 1989 18 8 18 44 1990 17 11 19 47 1991 18 11 20 49 1992 20 13 17 50 Celkem 0 0 0 161 84 147 392 Graf č. 5 - Celkový lov MS Březník 32

HS Březník - Kuroslepy od r. 1993 do roku 2002 Tab. 6 - Celkový lov HS Březník - Kuroslepy Rok I.věková třída ks II.věková třída ks III.věková třída ks srnci ks celkem srny ks srnčata ks Srnčí ks celkem 1993 12 1 5 18 12 9 39 1994 10 3 6 19 14 14 47 1995 10 2 6 18 14 13 45 1996 9 4 13 5 4 22 1997 6 1 4 11 7 1 19 1998 10 1 11 7 4 22 1999 9 2 11 6 7 24 2000 10 3 13 10 10 33 2001 11 1 2 14 11 8 33 2002 11 2 8 21 12 10 43 Celkem 98 10 41 149 98 80 327 Graf č. 6 - Celkový lov HS Březník - Kuroslepy 33

HS Březník od r. 2003-2009 Tab. 7 - Celkový lov HS Březník Rok I.věková třída II.věková třída III.věková třída srnci celkem srny srnčata srnčí celkem 2003 11 4 3 18 7 6 31 2004 8 2 4 14 8 5 27 2005 10 1 5 16 9 5 30 2006 10 2 5 17 4 4 25 2007 8 2 5 15 7 5 27 2008 8 2 5 15 8 7 30 2009 8 2 5 15 11 4 30 Celkem 63 15 32 110 54 36 200 Graf č. 7 - Celkový lov HS Březník 34

4.2.3. Počet ulovených kusů v jednotlivých etapách Tab. 8 - Počet ulovených kusů v jednotlivých etapách I.věková třída ks II.věková třída ks III.věková třída ks srnci ks celkem srny ks srnčata ks srnčí ks celkem MS Březník 161 84 147 392 HS Březník 1993-02 98 10 41 149 98 80 327 HS Březník 2003-09 63 15 32 110 54 36 200 Graf č. 8 - Počet ulovených kusů v jednotlivých etapách 35

4.2.4. Průměrný roční odlov v jednotlivých etapách za rok Tab. 9 - Průměrný roční odlov v jednotlivých etapách za rok I.věková třída ks II.věková třída ks III.věková třída ks srnci ks celkem srny ks srnčata ks srnčí ks celkem MS Březník 16 8 15 39 HS Březník 1993-02 10 1 4 15 10 8 33 HS Březník 2003-09 9 2 5 16 8 5 29 Graf č. 9 - Průměrný roční odlov v jednotlivých etapách za rok 36

4.2.5. Srovnání plánu lovu a skutečnosti MS Březník Tab. 10 - Plnění plánu lovu MS Březník plán věková třída skutečnost věková třída* Rok I. II. III. srnec srna srnče celk. I. II. III. srnec srna srnče celk. 1983 8 3 4 15 5 14 34 14 3 10 27 1984 7 3 5 15 10 16 41 15 5 8 28 1985 7 2 5 14 10 17 41 14 5 10 29 1986 8 2 5 15 10 16 41 14 8 16 38 1987 9 2 5 16 11 17 44 15 10 15 40 1988 8 2 6 16 10 17 43 16 10 14 40 1989 9 3 6 18 12 18 48 18 8 18 44 1990 9 3 5 17 11 18 46 17 11 19 47 1991 9 3 5 17 10 18 45 18 11 20 49 1992 10 3 6 19 12 19 50 20 13 17 50 celkem 84 26 52 162 101 170 433 161 84 147 392 * Složení věkových tříd nezjištěno HS Březník Kuroslepy Tab. 11 - Plnění plánu lovu HS Březník Kuroslepy Rok plán věková třída skutečnost věková třída I. II. III. srnec srna srnče celk. I. II. III. srnec srna srnče celk. 1993 10 2 6 18 16 14 48 12 1 5 18 12 9 39 1994 10 3 7 20 18 15 53 10 3 6 19 14 14 47 1994 10 2 7 19 17 15 51 10 2 6 18 14 13 45 1996 9 2 5 16 13 12 41 9 4 13 5 4 22 1997 8 1 4 13 11 8 32 6 1 4 11 7 1 19 1998 8 1 4 13 11 8 32 10 1 11 7 4 22 1999 6 1 4 11 11 8 30 9 2 11 6 7 24 2000 9 1 11 11 8 30 10 3 13 10 10 33 2001 8 2 6 16 14 12 42 11 1 2 14 11 8 33 2002 9 2 7 18 14 12 44 11 2 8 21 12 10 43 celkem 87 16 51 155 136 112 403 98 10 41 149 98 80 327 37

HS Březník Tab. 12 - Plnění plánu lovu HS Březník Rok plán věková třída skutečnost věková třída I. II. III. srnec srna srnče celk. I. II. III. srnec srna srnče celk. 2003 9 2 7 18 10 10 38 11 4 3 18 7 6 31 2004 9 2 7 18 12 10 40 8 2 4 14 8 5 27 2005 8 2 6 16 9 8 33 10 1 5 16 9 5 30 2006 9 3 6 18 12 9 39 10 2 5 17 4 4 25 2007 8 3 5 16 10 7 33 8 2 5 15 7 5 27 2008 8 4 4 16 10 8 34 8 2 5 15 8 7 30 2009 8 4 4 16 16 8 40 8 2 5 15 11 4 30 celkem 59 20 39 118 79 60 219 63 15 32 110 54 36 200 38

4.3. Časový průběh lovu 4.3.1.. Lov srnců v jednotlivých měsících Lov srnců I. věkové třídy Je plněn rovnoměrně po celou dobu lovu. Pouze v posledním měsíci je pokles o několik %. Tab. 13- Časový průběh lovu - I. v.t. Srnci I.věková třída 1993-09 uloveno kusů průměrná hmotnost hmotnost celkem odlov časově v % květen 22 8,64 190 15 červen 35 8,69 304 23 červenec 32 9,38 300 21 srpen 37 9,60 355 24 září 25 10,48 262 17 celkem 151 9,34 1411 100 Graf č. 10 - Časový průběh lovu - I. v.t. 39

Lov srnců II. věkové třídy Odlov srnců je plněn průběžně a loveny jsou převážně chovatelsky nevhodné, nebo nemocné kusy. Plánovaný odlov se neplní a v některých letech se srnci II. v. tř. vůbec neulovili (tab. XXX). Odstřel byl místo toho naplněn většinou v I. v. tř. a také v III. v. třídě. Tab. 14 - Časový průběh lovu - II. v.t. Srnci II.věková třída 1993-09 uloveno kusů průměrná hmotnost hmotnost celkem odlov časově % květen 1 12,00 12,00 4 červen 3 11,67 35 12 červenec 2 12,00 24 8 srpen 10 12,80 128 40 září 9 12,56 113 36 celkem 25 12,48 312 100 Graf č.. 11 - Časový průběh lovu - II. v.t. 40

Lov srnců III. věkové třídy Nejintenzivněji se srnci této věkové třídy loví v říji a též poslední měsíc odlovu. Tab. 15 - Časový průběh lovu - III. v.t. Srnci III.věková třída 1993-09 uloveno kusů průměrná hmotnost hmotnost celkem květen 0 0 červen 5 13,60 68 7 červenec 10 14,30 143 14 srpen 26 12,73 331 37 září 29 12,79 371 42 celkem 70 13,04 913 100 odlov časově % Graf č. 12 - Časový průběh lovu - III. v.t. 41

4.3.2. Lov holé zvěře v jednotlivých měsících Při plnění odstřelu především holé zvěře je tu letitý problém. Jen málo myslivců plní odlov včas a někteří vůbec. Toto má neblahý vliv na chov a kvalitu zvěře. V době začátku odlovu září až říjen, kdy má být odloveno alespoň 60-70% holé zvěře je ve skutečnosti odloveno 33 % srn a 27 % srnčat. Toto se pak dohání poslední dny v roce a při tomto odlovu jsou loveny průběrné i chovatelsky hodnotné kusy. Tento nešvar se zatím nepodařilo odstranit. Tab. 16 - Časový průběh lovu srny srny 1993-09 uloveno kusů průměrná hmotnost hmotnost celkem odlov časově v % září 26 10,50 273 19 říjen 20 9,95 211 14 listopad 19 11,63 221 14 prosinec 73 11,53 842 53 celkem 138 11,21 1547 100 Graf č. 13 - Časový průběh lovu srny 42

Tab. 17 - Časový průběh lovu - srnčata srnčata 1993-09 uloveno kusů průměrná hmotnost hmotnost celkem odlov časově v % září 15 6,27 94 14 říjen 14 6,64 93 13 listopad 18 7,11 128 17 prosinec 60 7,42 445 56 celkem 107 7,10 760 100 Graf č. 14 - Časový průběh lovu - srnčata 43

4.4. Porovnání kvality zvěře Zhodnocení hmotnosti ulovené zvěře MS Březník, HS Březník Kuroslepy a HS Březník (u MS Březník neposuzováno pro nedostatek podkladů) Tab. 18 - Porovnání hmotnosti HS Březník - Kuroslepy I.věková třída kg II.věková třída kg III.věková třída kg srny kg srnčata kg srnčí celkem 1993 7,83 12,00 12,60 10,17 6,33 9,2325 1994 8,50 11,00 13,33 11,36 6,63 10,16 1995 8,20 12,00 13,33 11,57 7,25 10,47 1996 8,22 13,75 11,20 6,00 9,7925 1997 8,83 12,00 14,00 11,71 8,00 10,908 1998 10,90 14,00 12,00 6,00 10,73 1999 8,11 11,50 12,00 7,57 9,795 2000* 2001 8,91 14,00 14,50 10,73 7,25 11,078 2002 8,91 13,50 14,38 12,08 6,80 11,134 Celkem 8,71 12,50 13,49 11,42 6,87 10,37 *r.2000 nezapočítán z důvodu nedostatku dat kg Graf č. 15 - Porovnání hmotnosti HS Březník - Kuroslepy 44

Tab. 19 - Porovnání hmotnosti HS Březník Rok I.věková třída kg II.věková třída kg III.věková třída kg srny kg srnčata kg Srnčí kg celkem 2003 8,73 12,25 13,00 12,43 7,83 10,848 2004 12,63 12,50 11,00 11,13 8,60 11,172 2005 10,50 14,00 10,40 9,00 6,20 10,02 2006 8,70 13,50 12,40 11,00 6,25 10,37 2007 10,00 12,50 14,20 10,13 8,00 10,97 2008 10,75 13,00 13,20 11,38 7,86 11,238 2009 11,50 12,00 12,80 11,11 7,75 11,03 Celkem 10,40 12,82 12,43 10,88 7,50 10,81 Graf č. 16 - Porovnání hmotnosti HS Březník 45

4.5. Počty krmných zařízení a spotřeba jednotlivých druhů krmiv 4.5.1. Krmná zařízení V honitbě se nachází dostatečný počet krmných zařízení. Revír je rozdělen na 7 úseků, každý úsek má svého vedoucího, který zajišťuje krmivo pro zvěř. Počet krmných zařízení: krmelec se zásobníkem 13 ks jesle pro srnčí 4 ks silo zásobní přikrmovací 2 ks slaniska 22 ks umělá napajedla 4 ks políčka pro zvěř 2,1 ha 4.5.2. Spotřeba krmiva Péče o zvěř a přikrmování se provádí celoročně. V letních měsících se krmí jen jadrné krmivo a to v malých dávkách a k přisypání dochází po spotřebování zvěří. Největší péče je v zimních měsících, kdy zvěř strádá. Průměrně se za rok spotřebuje přibližně v dužnatém krmivu 70q krmné řepy, 5q jablek. Z jadrného krmiva 120q převážně ječmen, pšenice (pro černou zvěř) a v menší míře oves a 2q granulované krmné směsi. Z objemového krmiva se spotřebuje 50q vojtěšky. Dále je zvěři předkládáno 4q soli. 46

4.6. Podávané přípravky na ozdravení srnčí zvěře Krmiva a doplňky krmiv pro zvěř Vitaminominerální přípravky Doplňková granulovaná krmná směs pro spárkatou zvěř na parožení pro daňčí, mufloní, příp. srnčí zvěř Důležitý doplněk výživy pro spárkatou zvěř, hlavně v období parožení. Slouží k doplnění minerálních látek a vitamínů potřebných pro zdárný růst hmoty paroží. Způsob podání: spolu s objemným krmivem, nejlépe senem. Denní dávka: jelení zvěř 900 g, daňčí zvěř 650 g, srnčí zvěř 200 g (2-4 týdny před předpokládaným shozem parohů a po celou dobu parožení, příp. celoročně), mufloní zvěř 320 g. Nepodávat v jadrném ani melasovém krmivu. Krmiva jsou zvěří ochotně přijímána, nejsou stanoveny ochranné lhůty pro maso konzumované zvěřiny. Balení: 10 kg a 20 kg Účinky působení: radikální snížení lámavosti parohů, zejména u daňčí zvěře zvýšení specifické hmotnosti parohů zvyšování bodové hodnoty trofejí proti dlouhodobému průměru a maximální využití genetických vlastností optimalizace poměru vápníku a fosforu, dále obsahu sodíku a hořčíku v paroží a kostech pozitivní vliv na růst mufloních toulců (délky) působením na jejich kostní základ kladné působení na minerální metabolismus i u samičí zvěře a mláďat, včetně vitaminizace v jarním období 47

4.7. Jiná ohrožení srnčí zvěře Ohrožení při sklizni pícnin Nejvíce ohroženou skupinou jsou srnčata v době kladení při sklizni pícnin. Každoročně je vynaloženo značné úsilí na snížení ztrát zasečením. Používají se elektronické světelné plašiče, dále tzv. třepetalky a též se před sklizní zvěř vyhání pomocí ohařů. I přes tato opatření jsou ztráty značné. Dalším významným faktorem ovlivňujícím stavy srnčí zvěře je motorismus. Každoročně je motorovými vozidly sraženo významné množství zvěře a přesný počet se nedá vyčíslit, ale i čísla, která jsou potvrzena, bývají vysoká. Negativní vliv má i zvěř černá, jejíž stavy jsou vysoké. Černá zvěř nejvíce ohrožuje srnčata v době kladení, kdy dochází ke ztrátám, které se nedají vyčíslit. Také svojí přítomností srnčí zvěř stresují. Ze zvěře myslivosti škodící představují riziko především lovící toulaví psi. Problematické je to s jejich odlovem a to z legislativního hlediska, kdy je to takřka nemožné. Složitá je i komunikace a domluva s majiteli psů, pokud se podaří je zjistit. Problémy způsobují i volně pobíhající psi, kteří zvěř plaší a tím stresují. V době kladení mláďat má podíl na ztrátách i liška obecná. Proto je důležité věnovat se odlovu lišek i z tohoto důvodu. Mezi další stresory ovlivňující srnčí zvěř patří turistika, cykloturistika, čtyřkolky, sezóně houbaři. Všechny tyto aspekty se více či méně podílí na fyzickém stavu srnčí zvěře. Podrobněji jsou významní činitelé zhodnoceny v následující podkapitole. 48

4.8. Úhyny Úhyny jsou velmi významné a dochází při nich k velkým škodám nejen finančním, ale především chovatelské. Do úhynů jsou zařazeny hlavní skupiny dle příčin úhynu. Zařazeny jsou následovně: - ztráty způsobené lidskou činností - usmrcení motorovými vozidly, ztráty při sklizni pícnin - zvěř usmrcena predátory (v těchto podmínkách pouze toulaví psi) - úhyn způsobený nemocemi - zde je rozdělení pouze na zvěř otrávenou řepkou - ostatní úhyn - úhyn kde nebylo možné zjistit příčinu Tab. 20 - Úhyny HS Březník - Kuroslepy Rok Úhyn v letech 1993-2002 v době lovu mimo dobu lovu celkem srnec srna srnče srnec srna srnče 1993 4 3 7 1994 1 4 1 6 1995 1 2 2 2 2 9 1996 3 4 2 4 13 1997 2 2 3 2 4 13 1998 2 2 3 1 8 1999 5 2 7 2000 1 2 3 2001 2 3 4 9 2002 1 1 1 2 5 12 29 18 4 9 8 80 49

Graf č. 17 - Úhyn v době lovu HS Březník Kuroslepy Graf č. 18 - Úhyn mimo dobu lovu HS Březník Kuroslepy Tab. 21 - Úhyn v době lovu HS Březník - Kuroslepy úhyn v době lovu mimo dobu lovu celkem srnec srna srnče srnec srna srnče 2003 3 4 7 2004 2 4 4 2 1 13 2005 2 3 2 7 2006 1 4 1 9 15 2007 1 3 2 2 10 18 2008 1 2 1 2 3 9 2009 1 1 3 2 7 celkem 6 16 14 0 13 27 76 50

Graf č. 19 - Úhyn v době lovu HS Březník Graf č. 20 - Úhyn mimo dobu lovu HS Březník Tab. 22 - Příčina úhynu (1993 2009) sraženo zasečeno otrava strženo ostatní celkem mot.voz. řepka psy úhyn srnec 6 6 1 9 22 srna 21 13 5 5 23 67 srnče 7 31 16 3 10 67 celkem 34 50 21 9 42 156 51

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 mot.voz. řepka psy úhyn sraženo zasečeno otrava strženo ostatní srnec srna srnče celkem Graf č. 21 - Příčina úhynu (1993 2009) Graf č. 22 - Příčina úhynu v % Průměrný roční úhyn 1993-09 10,00 8,00 6,00 4,00 1993-09 2,00 0,00 srnec srna srnče celkem Graf č. 23 - Průměrný roční úhyn 52