Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie POSOUZENÍ MOŽNOSTI OPĚTOVNÉHO VYUŽITÍ KO- MUNÁLNÍCH ELEKTRO-ODPADŮ V OBCI Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph. D. Vypracovala: Bc. Petra Oralová, DiS Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Posouzení možnosti opětovného využití komunálních elektroodpadů v obci vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 30.4.2014.. podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji tímto vedoucímu své diplomové práce Ing. Bohdanu Stejskalovi, Ph. D. za odborné vedení mé práce, jeho pomoc a obětavost. Děkuji paní Stanislavě Blechové a paní Veronice Blažkové, DiS z městského úřadu v Bělé pod Bezdězem za ochotu a spolupráci. A v neposlední řadě děkuji svým rodičům i manželovi za podporu během celého studia.

ABSTRAKT Má diplomová práce byla zpracována na téma Posouzení možnosti opětovného použití komunálních elektroodpadů v obci. Práce se zabývá problematikou opětovného využití komunálních elektroodpadů v městě Bělá pod Bezdězem. V rámci práce jsou identifikovány skupiny elektroodpadů a systém jejich sběru. Dále je stanoven podíl komunálních elektroodpadů ve městě Bělá pod Bezdězem. Ve své práci na základě opakované analýzy určuji množství elektroodpadů dle jednotlivých skupin, zároveň na základě dotazníkového průzkumu sebraného elektroodpadu zjišťuji stáří a funkčnost jednotlivých druhů elektroodpadu. Dále navrhuji způsob, jak odloučit tok funkčních elektrozařízení z toku odpadů, tak aby bylo možné opětovné využití funkčních elektrozařízení v rámci města Bělá pod Bezdězem. Klíčová slova: Sběrná místa Tok elektroodpadu OEEZ (odpadní elektrické a elektronické zařízení) ABSTRACT My graduation thesis was prepared on the theme Feasibility examination of reuse communal electro-waste in the town. My work is regarding problems with reuse of communal electro-waste in the Bělá pod Bezdězem. Within my work are described electro-waste groups and storage system. Followed part of communal electro-waste in the Bělá pod Bezdězem. On the base of analysis I described groups quantity of electrowaste and I discovered age and functional of electro-waste by the questionaire. I prefer way how we can separate functional electrical equipment flow from waste and how we can reuse functional electrical equipment in Bělá pod Bezdězem. Key words: Storage place Electro-waste flow WEEE (waste electric and electronic equipment)

OBSAH 1. ÚVOD... 7 2. CÍL PRÁCE... 8 3. LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY V OBLASTI ELEKTRICKÝCH A ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ... 9 3.1 Zákon o č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů... 10 3.1.1 Základní pojmy dle zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů... 10 3.1.2 Základní povinnosti výrobců elektrozařízení... 11 3.1.3 Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu... 11 3.1.4 Zpracování elektroodpadu... 12 3.1.5 Využívání elektroodpadu... 13 3.1.6 Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností.. 14 3.1.7 Financování nakládání s elektroodpadem... 15 3.1.8 Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů... 15 3.1.9 Skupiny elektrozařízení dle zákona o odpadech... 16 3.2 Vyhláška číslo 352/2005 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady)... 16 3.3 Vyhláška číslo 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků... 18 3.4 Kdy odpad přestává být odpadem... 19 3.5 Zpětný odběr... 19 4. KOLEKTIVNÍ SYSTÉMY... 22 5. RECYKLAČNÍ PŘÍSPĚVEK... 23 5.1 Typy recyklačních příspěvků... 24 6. ZPŮSOBY VYUŽITÍ... 24 6.1 Lednice chladící zařízení... 27 6.2 Televizory a monitory... 27 6.3 Mobilní telefony... 28 6.4 Zářivky... 30 7. MATERIÁL A METODIKA... 31 7.1 Vybraná obec Bělá pod Bezdězem... 31

7.2 Způsob vyhodnocování... 32 7.3 Tok vysloužilých elektrozařízení ve městě Bělá pod Bezdězem... 32 7.4 Způsoby sběru elektrozařízení... 33 8. VÝSLEDKY... 35 8.1 Množství komunálního odpadu v obci v roce 2012 a 2013... 35 8.2 Množství OEEZ sebrané v obci dle jednotlivých kolektivních systémů v roce 2012 a 2013... 39 8.3 Podíl směsného odpadu k OEEZ v roce 2012 a 2013... 40 8.4 Statistika funkčnosti OEEZ... 41 8.4.1 Skupina 1.... 41 8.4.2 Skupina 2.... 44 8.4.3 Skupina 3.... 46 8.4.4 Skupina 4.... 49 9. DISKUZE... 55 10. ZÁVĚR... 57 11. POUŽITÁ LITERATURA... 58 12. SEZNAM OBRÁZKŮ... 60 13. SEZNAM TABULEK... 62 14. PŘÍLOHY... 63

1. ÚVOD Tématem své diplomové práce jsem zvolila Posouzení možnosti opětovného využití komunálních elektro-odpadů v obci. Důvodem této volby bylo především zamyšlení se nad neustále vzrůstajícím množstvím elektroodpadů. Elektrické spotřebiče jsou dnes již spotřebním zbožím, mnohdy koncipovaným tak, aby po skončení zákonné záruční lhůty dvou let, vypověděly službu a uživatel byl nucen pořídit si spotřebič nový. Pryč jsou doby, kdy jeden elektrický spotřebič sloužil svému uživateli po mnoho let či dokonce po celý jeho život. V dnešní době se trend ve vývoji elektrospotřebičů ubírá nejen směrem k atraktivnímu designu, ale hlavně směrem k minimalizaci spotřeby elektrické energie, což je dobře z hlediska ochrany životního prostředí. Lidí na planetě neustále přibývá a přímo úměrně s tím přibývá také odpadu všeho druhu. Naše konzumní společnost musí stále častěji řešit otázky týkající se množství odpadů. Cestou ke snižování množství odpadu je bezpochyby jeho opětovné využití. Vyřazené elektrické spotřebiče obsahují mnoho různých materiálů, dokonce i vzácných kovů, naopak však také mohou obsahovat nebezpečné látky - například freony, které se dříve používaly v chladících zařízeních. Ve své diplomové práci jsem jako posuzovanou obec z hlediska možnosti opětovného využití komunálních elektroodpadů zvolila své bydliště - město Bělá pod Bezdězem. Dle průzkumu neziskové společnosti ELEKTROWIN, a. s., který byl uveřejněn dne 31.3.2014 na webových stránkách společnosti vyplývá, že 53,1 % obyvatel České republiky každodenně používá více než 10 různých elektrospotřebičů. Nákupy nových elektrospotřebičů významně nezasáhla ani ekonomická recese. Dle průzkumu si tento rok 44,1 % dotázaných pořídilo malý spotřebič, velký spotřebič si pořídilo 16,4 % obyvatel České republiky. Průzkum prokázal, že 51,8 % zákazníků motivuje k pořízení nového starý a nefunkční elektrospotřebič. Ve sběrných dvorech měst a obcí odevzdává elektro 58,8 % z nich, pro 27,4 % je výhodnější předávání prodejcům. Jiný způsob, například mobilní svoz organizovaný obcí, volí 13,7 % Čechů. [6] 36

2. CÍL PRÁCE Cílem mé práce bylo stanovit podíl elektroodpadu v rámci města Bělá pod Bezdězem. Dále zjistit a analyzovat množství, druh a funkčnost vyřazeného elektroodpadu a na základě zjištění navrhnout možnou realizaci opětovného využití funkčních elektrických spotřebičů na území města. Součástí mé práce byl také půlroční dotazníkový průzkum, jehož smyslem bylo zjistit stáří odkládaného elektrického zařízení do sběrného dvora i to, zda-li je stále funkční. 8

3. LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY V OBLASTI ELEKTRIC- KÝCH A ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ Česká legislativa upravuje nakládání s elektroodpadem prostřednictvím zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech). Zákon o odpadech se zabývá elektrickými a elektronickými zařízeními v hlavě II Zvláštní ustanovení pro vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, díle 8 Elektrická a elektronická zařízení, počínaje 37f až 37p. Tento díl zákona zapracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES a také směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních [8]. Na zákon o odpadech navazují tyto prováděcí právní předpisy vyhlášky: Vyhláška číslo 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků Vyhláška číslo 352/2005 Sb. - o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) V blízké době očekáváme zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2012/19/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Tato směrnice bude zapracována do dílu 8 zákona číslo 185/2001 Sb. o odpadech, současně s tímto zapracování proběhne novela vyhlášky číslo 352/2005 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2012/19/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních ze dne 4.6.2012 nabývající účinnosti od 15.2.2014 nahrazuje současnou směrnici číslo 2002/96/ES. 9

3.1 Zákon o č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon nabyl účinnosti od 1.1.2002 a do roku 2013 proběhlo již 36 novelizací. K tomuto zákonu se vztahuje 13 vyhlášek. 3.1.1 Základní pojmy dle zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Elektrické nebo elektronické zařízení (elektrozařízení) je dle zákona o odpadech 37g písmena a) definováno jako zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze číslo 7 k tomuto zákonu a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu [8]. V 37g písmenu b) zákona o odpadech je elektroodpad popsán následovně: elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení [8]. Opětovné použití je popsáno rovněž 37g v písmenu c) zákona o odpadech: použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponentů takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny [8]. Zpracováním elektroodpadu je podle ustanovení 37g písmene d) jakákoliv operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění odpadu [8]. Výrobcem je dle ustanovení 37 písmene e) fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku: 10

1. pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo 2. prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1, nebo 3. v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do České republiky, nebo tato elektrozařízení uvádí v České republice na trh [8]. Elektrozařízením pocházejícím z domácností je dle ustanovení 37g písmene f) použité elektrozařízení pocházející z domácností, nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání [8]. Zpětným odběrem elektrozařízení je podle ustanovení 37g písmene g) odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od konečných uživatelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném [8]. Odděleným sběrem elektroodpadu je rovněž dle ustanovení 37g písmene h) odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu výrobcem určeném [8]. 3.1.2 Základní povinnosti výrobců elektrozařízení Zákon o odpadech stanovuje v 37h okolnosti, za kterých výrobce splní povinnosti, které jsou stanovené pro zpětný odběr, oddělený sběr, dále zpracování, využití a odstranění elektrických a elektronických odpadů i elektroodpadu. Dále tento paragraf určuje výrobci povinnost pravidelně vypracovávat roční zprávu o plnění těchto povinností. Tato zpráva musí být každoročně zasílána ministerstvu životního prostředí nejpozději do 31. března. Obsah roční zprávy stanovuje ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. 3.1.3 Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu Na základě ustanovení zákona o odpadech 37k je definován zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu. Zpětným odběrem elektrozařízení se rozumí zpětný 11

odběr elektrozařízení, které pochází z domácností. Výrobce je povinen zajistit oddělený sběr pro elektroodpad, který nepochází z domácností. Každé elektrozařízení musí být označeno grafickým symbolem. Pokud má elektrozařízení malou velikost a grafický symbol by vzhledem k ní nebylo možné umístit, symbol musí být umístěn na obale nebo v záručním listě či návodu k použití daného elektrozařízení. Konečný uživatel musí být seznámen se způsobem, kterým je realizován oddělený sběr a o způsobu jeho zajištění. Pro zpětný odběr by elektrozařízení mělo být kompletní tzn. mělo by obsahovat technologické části, které jsou podstatné pro klasifikaci daného elektrozařízení. Také platí to, že provedený způsob zpětného odběru nesmí nikterak ztížit materiálové využití, nebo opětovné použití elektrozařízení a nebo jeho částí. 3.1.4 Zpracování elektroodpadu Zpracování elektroodpadu je zakotveno v 37 l zákona o odpadech. Tento paragraf v odstavci 2 přikazuje výrobcům elektrozařízení povinnost do jednoho roku od uvedení elektrozařízení na trh poskytnout zpracovateli všechny informace, které jsou potřebné ke zpracování elekroodpadu, především informace o nebezpečných látkách přítomných v elektrozařízeních, způsobech jeho opětovného a materiálového využití, nebo způsobu odstranění. Tímto paragrafem odstavcem 3 - jsou též dány povinnosti pro zpracovatele elektroodpadu. Zejména zajistit provozování zařízení určené ke zpracování elektroodpadu v souladu s provozním řádem. Zpracovatelé elektroodpadu dále mají povinnost z elektroodpadu přednostně odstranit všechny látky, které jsou uvedeny v prováděcím právním předpise a to v příloze číslo 7 vyhlášky číslo 352/2005 Sb. Tato vyhláška dále stanovuje konkrétní požadavky na skladování a zpracovávání elektroodpadu, také na rozsah evidence o převzatém elektroodpadu a způsobu zpracování. Látky dle přílohy 7 vyhlášky číslo 352/2005 Sb., které je zpracovatel povinen přednostně odstranit: a) kondenzátory obsahující PCB, b) součásti obsahující rtuť, jako jsou např. přepínače nebo fluorescenční lampy na podsvěcování displejů, 12

c) baterie a akumulátory, d) tištěné spoje z mobilních telefonů obecně, nebo z jiných přístrojů pokud je povrch tištěného spoje větší než 10 cm 2, e) inkoustové kartridže, tonerové kazety pro kapalné a pastovité náplně, stejně jako barevné tonery f) plasty obsahující bromované retardéry hoření, g) azbestové odpady a konstrukční součásti obsahující azbest, h) obrazovky, i) regulované látky a části, součásti a materiály obsahující chlorfluorderiváty uhlovodíků (CFC), částečně halogenované chlorfluorderiváty uhlovodíků (HCFC) a částečně halogenované fluorderiváty uhlovodíků (HFC) a uhlovodíky (HC), j) roztok amoniaku a vody u absorpčních chladicích zařízení, k) všechny ostatní kapaliny zejména oleje a žíraviny, l) výbojky, zářivky, m) displeje z tekutých krystalů o ploše větší než 100 cm 2 (pokud možno společně s pouzdrem) a všechny displeje podsvícené výbojkami, n) vnější elektrické kabely, o) součásti obsahující ohnivzdorná keramická vlákna, p) součásti obsahující radioaktivní látky, se kterými se dále nakládá podle zvláštního právního předpisu, q) elektrolytické kondenzátory s výškou od 25 mm a průměrem od 25 mm nebo srovnatelného objemu [8]. Tyto nebezpečné látky musí zpracovatel odstranit v souladu se zvláštními právními předpisy, které upravují nakládání s nebezpečnými látkami. 3.1.5 Využívání elektroodpadu Využívání elektroodpadu je zakotveno v 37m a ukládá výrobci elektrozařízení, aby vytvořil systém, kterým bude zajištěno využití elektroodpadu, jeho zpětný odběr, nebo oddělený sběr. Takto odebraná, nebo odděleně sebraná zařízení, se opětovně použijí jako celek, pokud to nelze následně je lze předat zpracovateli. 13

Výrobce elektrozařízení má povinnost zajistit využití elektroodpadu, který byl předán zpracovatelům v souladu s 37k odstavce 5 a to minimálně v rozsahu uvedeném v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Rozsah využití odpadu dle 37k zákona o odpadech Opětovné a materiálové Skupina elektrozařízení * V rozsahu průměrné hmotnostriálu a látek v rozsahu jeho využití komponentů, mate- průměrné hmotnosti 1 a 10 80 % 75 % 3 a 4 75 % 65 % 2, 5, 6, 7 a 9 70 % 50 % Výbojky a zářivky 80 % * Skupiny elektrozařízení jsou popsány v kapitole 3.1.9 3.1.6 Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností V 37n je zakotvena povinnost výrobce elektrozařízení u všech jím vyrobených elektrozařízení uvedených na trh po 13.8.2005 financovat jeho zpětný odběr, jeho zpracování, využití a odstranění elektrozařízení, které pochází z domácností. Dále je výrobce povinen před uvedení elektrozařízení na trh prokazatelně zaručit, že nakládání s elektroodpadem bude řádně finančně zajištěno, a to buď na účelově vázaném bankovním účtu, nebo formou pojištění. Stav bankovního účtu finančního zajištění, nebo pojistného plnění se uvádí ve výroční zprávě za uplynulý rok. Použití prostředků z účelově vázaného bankovního účtu podléhá souhlasu ministerstva životního prostředí. Co se týká elektrozařízení uvedeného na trh do 13.8.2005 jsou výrobci povinni vytvořit systém sloužící k zajištění zpětného odběru, zpracování či využití i odstranění elektrozařízení, které pochází z domácností. Výše příspěvku se odvíjí zejména od podílu výrobce na trhu. Přispívají všichni výrobci všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v období, kdy náklady vznikly. 14

3.1.7 Financování nakládání s elektroodpadem Financování nakládání s elektroodpadem je zakotveno v 37o, kde jsou uvedeny způsoby zajištění financování odděleného sběru, zpracování elektrozařízení, jeho využití a odstranění. Toto se týká elektrozařízení, které pochází z domácností, avšak vyjma solárních panelů. Zajištění financování probíhání následovně: 1.) Zajištění svépomocí pokud bylo elektrozařízení uvedeno na trh po 13.8.2005. 2.) Zajištění výrobcem pokud bylo elektrozařízení uvedeno na trh do 13.8.2005 a dále je nahrazováno výrobky, které jsou stejného typu nebo plnících stejnou funkci. 3.) Zajištění konečnými uživateli ne však spotřebiteli - a to v případě, pokud bylo elektrozařízení uvedeno na trh po 13.8.2005, ale není dále nahrazováno výrobky, které jsou stejného typu nebo plnících stejnou funkci. 3.1.8 Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je zakotveno v 37p. Definuje obdobné podmínky zajištění financování, jak je uvedeno v 37n financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácnosti. I zde zákon ukládá povinnost zřídit buď účelově vázaný bankovní účet, nebo pojištění, avšak milníkem pro zajištění financování odděleného sběru, zpracování a využití i odstranění solárních panelů uvedených na trh, je termín 1.1.2013. Opět platí, že údaje o čerpání z účelově vázaného bankovního účtu musí být vykázáno výroční zprávou a dané prostředky nesmí být čerpány bez souhlasu ministerstva. Pokud byly solární panely uvedeny na trh před termínem 1.1.2013 zajišťuje financování provozovatel solární elektrárny, které jsou solární panely součástí a to prostřednictvím jiné právnické osoby, na kterou přenese svou povinnost. Výše finančního příspěvku se odvíjí od hmotnosti a složení solárních panelů. O tom, že jsou tyto povinnosti splněny je osoba povinna do 30.3.2019 odeslat úplnou a 15

pravdivou zprávu přímo ministerstvu. Výše minimálního obnosu vkládaného na vázaný bankovní účet stanoví ministerstvo po konzultaci s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. 3.1.9 Skupiny elektrozařízení dle zákona o odpadech Skupiny elektrozařízení jsou vyjmenovány v příloze číslo 7 k zákonu číslo 185/2001 Sb., zákona o odpadech ve znění pozdějších předpisů. Skupiny elektrozařízení dle přílohy č. 7 jsou: 1. Velké domácí spotřebiče 2. Malé domácí spotřebiče 3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení 4. Spotřebitelské zařízení a solární panely 5. Osvětlovací zařízení 6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů) 7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty 8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků) 9. Přístroje pro monitorování a kontrolu 10. Výdejní automaty [8]. 3.2 Vyhláška číslo 352/2005 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) Tato vyhláška ze dne 5.9.2005 nabyla účinnosti dne 15.9.2005. Od svého vzniku byla již pět krát novelizována. Poslední novela číslo 178/2013 Sb. ze dne 24.6.2013 vstoupila v platnost dnem 28.6.2014. 16

Předmětem úpravy této vyhlášky je stanovit: a) seznam výrobků, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 zákona, b) bližší podmínky jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců, c) obsah roční zprávy d) bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění financování pro účely zápisu do Seznamu, e) způsob označení elektrozařízení uvedených na trh po dni 13. srpna 2005, f) vzor grafického symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů, g) technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadů, skladování a zpracování elektroodpadů, h) rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů o převzatých elektroodpadech a způsobech jejich zpracování, využití a odstranění a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadů, i) podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru elektrozařízení pocházejících z domácností [10]. Vyhláška dále stanovuje způsoby financování s elektrozařízeními, které pocházejí z domácností a které byly uvedeny na trh před dnem 13.8.2005 i také po tomto datu. Dále určuje podmínky pro nakládání s elektroodpady, které nepocházejí z domácností a také financování odděleného sběru, zpracování, využití i odstranění elektroodpadu, které pocházejí ze solárních panelů. Vyhláška také určuje výši finančních prostředků, které musí být uloženy na účelově vázaném bankovním účtu a také výpočet minimální výše finančních příspěvků. Touto vyhláškou jsou také stanoveny vzory grafických symbolů, kterými se označují elektrozařízení určené pro zpětný odběr a oddělený sběr viz obrázek č. 1 a 2. 17

Obrázek č. 1 Označení elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů podle 37k odst. 2 zákona o odpadech [10] Obrázek č. 2 Označení elektrozařízení uvedených na trh po dni 13.8.2005 podle 37j odst. 2 zákona o odpadech [10] 3.3 Vyhláška číslo 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků Tato vyhláška ze dne 27.5.2002 vstoupila v platnost dnem 10.6.2002. Vyhláška se týká elektrozařízení, které pochází z domácností. V 3 zajišťuje informovanost prodejce a spotřebitele. Ukládá povinné osobě povinnost zajistit informace právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která prodává výrobky spotřebiteli, o způsobech zpětného odběru svého výrobku obvyklým způsobem, tzn. např. informačním letákem, elektronicky prostřednictvím internetu nebo v průvodní dokumentaci k výrobku. Tyto informace musí bezpodmínečně obsahovat definici místa zpětného odběru tzn. název, adresu a telefon, dále musí obsahovat informaci o druzích zpětně odebíraných výrobků, provozní dobu a upozornění o tom, že zpětný odběr je prováděn bezplatně. Pokud je zpětný odběr prováděn přímo v místě prodeje musí být místo zpětného odběru viditelně označeno nápisem Místo zpětného odběru použitých výrobků. 18

3.4 Kdy odpad přestává být odpadem Za určitých podmínek odpad přestává být odpadem, tyto podmínky definuje článek 6 Směrnice Evropského parlamentu a rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Tato směrnice doslovně říká, že odpad přestává být odpadem, pokud byl předmětem nějakého způsobu využití (včetně recyklace) a pokud splňuje určitá kritéria, která jsou v souladu s následujícími podmínkami: a) Látka nebo předmět se běžně využívají ke konkrétním účelům; b) Pro tuto látku nebo tento předmět existuje trh nebo poptávka; c) Látka nebo předmět splňují technické požadavky pro konkrétní účely a vyhovují stávajícím právním předpisům a normám použitelným na výrobky; a d) Využití látky nebo předmětu nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví [7]. 3.5 Zpětný odběr Dle zákona o odpadech části páté 38 odstavce 1 podléhají zpětnému odběru tyto předměty či látky: Oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70% hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků Výbojky a zářivky Pneumatiky Elektrozařízení pocházející z domácností [8]. Výrobek, který byl zpětně odebrán, se stává odpadem v okamžiku, kdy byl předán oprávněné osobě k jeho využití nebo odstranění. Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvádí na trh (dále povinná osoba) je povinna zajistit bezplatný zpětný odběr těchto výrobků. Povinná osoba musí do konce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, kdy byl výrobek odebrán, zajistit využití, nebo odstranění odebraného výrobku. Dále musí povinná osoba zpracovat roční zprávu o stavu plnění povinností, které vyplývají ze zpětného odběru za uplynulý ka- 19

lendářní rok. Roční zpráva musí být každoročně zaslána Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 31.3. Evropská unie vydala novou směrnici s platností od 15.2.2014, která požaduje zajištění zpětného odběru vysloužilých drobných elektrozařízení přímo v prodejnách s elektrem o prodejní ploše větší než 400 m 2. I když tato směrnice ještě není promítnuta v legislativě České republiky, někteří prodejci jsou již připraveni zavést novou směrnici do praxe. Jedná se o zpětný odběr elektrospotřebičů, u nichž žádný z rozměrů nepřesáhne 25 cm a to i v případě, že nedojde ke koupi nového elektrospotřebiče. Dle statistických údajů vydaných Ministerstvem životního prostředí z března 2014 ve zprávě: Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti odpadních elektrických a elektronických zařízení dostupné na webových stránkách ministerstva uvádí: České republice se i v roce 2012 povedlo splnit požadavek určený směrnicí OEEZ, a to požadavek na sběr EEZ minimálně 4 kg na obyvatele za rok od roku 2008, který byl pro ČR stanoven rozhodnutím Rady 2004/312/ES umožňující České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Slovensku a Slovinsku některé dočasné odchylky od směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních [9]. Množství elektrozařízení, které byly uvedeny na trh a množství zpětně sebraného elektroodpadu je uvedeno na obrázku č. 3. Obrázek č. 3 - Množství elektrozařízení uvedených na trh v tunách a výsledky zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadů v ČR - porovnání let 2006 až 2012 [9] 20

Následující tabulka - č. 2 pro představu demonstruje, jaké množství elektrozařízení bylo uvedeno na trh v roce 2012 a také kolik elektrozařízení bylo zpětně odebráno a odděleně sebráno. Tabulka č. 2 - Množství elektrozařízení uvedených na trh zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů po skupinách v tunách v roce 2012 [9] Poznámky: * B2B - elektrozařízení, která nejsou určená pro domácnost. ** B2C - elektrozařízení určená pro domácnosti. *** Skupina 5 byla zpracována podle vyhlášky č. 352/2005 Sb., podle níž do řádku 5a se uvádí samostatně hodnoty pouze pro výbojky a zářivky, které jsou podmnožinou skupiny 5. Metodika k rozhodnutí Komise 2005/369/ES How to report on Waste Electrical and Electronic Equipment (WEEE) according to Commission Decision 2005/369/EC" vyžaduje uvádět tzv. doplněk množiny skupinu 5eu k 5a. V tabulce platí vztah: 5 = 5eu + 5a. **** 5eu a 5a je obsaženo ve skupině 5. 21

4. KOLEKTIVNÍ SYSTÉMY Dle zákona o odpadech mají výrobci či dovozci elektrospotřebičů zodpovědnost za zpětný odběr, recyklaci a využití vysloužilých elektrospotřebičů. Z tohoto důvodu byly založeny sdružení těchto odpovědných osob tzv. kolektivní systémy. Jedná se o neziskové organizace, jejichž cílem je zajistit plnění povinností vyplývajících ze zákona o odpadech. Všechny kolektivní systémy se svou působností vzájemně více či méně prolínají. V současné době působí v České republice celkem 15 provozovatelů kolektivních systémů, kteří mají souhlas pro zajištění financování nakládání s elektroodpady i historickými elektrozařízeními: ASEKOL, s. r. o. sídlo Praha 4, založeno v roce 2005 ASEKOL Solar, s. r. o. dceřiná společnost ASEKOL, s. r. o. se sídlem v Praze 4, založeno v roce 2012 BREN, s. r. o. sídlo Zlín, založeno v roce 2011 ECOPARTNER, s. r. o. sídlo České Budějovice, založeno v roce 2013 EKOLAMP, s. r. o. sídlo Praha 2, založeno v roce 2005 ELEKTROWIN, a. s. sídlo Praha 4, založeno v roce 2005 FitCraft Recyklace, s. r. o. sídlo Vsetín, založeno v roce 2011 MINTES Solutions, s. r. o. sídlo Praha 6, založeno v roce 2013 OFO recycling, s. r. o. sídlo Břeclav, založeno v roce 2005 PV Recovery, s. r. o. sídlo Praha 4, založeno v roce 2013 Recycling Systems, s. r. o. sídlo Všenory, založeno v roce 2013 REMA PV Systém, a. s. sídlo Praha 6, založeno v roce 2012 REMA Systém, a. s. sídlo Praha 4, založeno v roce 2005 Resolar, s. r. o. sídlo Praha 5, založeno v roce 2013 RETELA, s. r. o. sídlo Praha 2, založeno v roce 2005 Většina kolektivních systémů pro odběr vysloužilých elektrozařízení byla založena již v roce 2005. Další výrazný nárůst těchto kolektivních systémů nastal v roce 2013, kdy vstoupila v platnost novela č. 165/2012 Sb., zákona o odpadech, která vkládá v 37k za odstavec č. 5 nový odstavec č. 6, který zní takto: Zpětný odběr elektrozaříze- 22

ní a oddělený sběr elektroodpadu ze solárních panelů, které jsou součástí výroben elektřiny s celkovým instalovaným výkonem do 30 kw, musí být zajištěn prostřednictvím sítě míst zpětného odběru a odděleného sběru o dostatečné četnosti a dostupnosti. [8] Množství elektrozařízení, které bylo uvedeno na trh a množství zpětně získaného elektroodpadu dle kolektivního systému je uvedeno v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Celkové množství elektrozařízení uvedených na trh, zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadů v tunách rozděleného podle typu ohlašovatele (systému) [9] Poznámky: * B2B - elektrozařízení, která nejsou určená pro domácnost. ** B2C - elektrozařízení určená pro domácnosti. *** Solidární plnění povinností. **** Individuální systémy = individuální způsob plnění povinností = jednotliví výrobci. 5. RECYKLAČNÍ PŘÍSPĚVEK Recyklační příspěvek je zahrnut v ceně nového elektrospotřebiče. Výše recyklačního příspěvku je uvedena přímo na cenovce, v letáku, na účtence, případně na faktuře 23

k zakoupenému elektrospotřebiči. Tento recyklační příspěvek se uvádí pod zkratkou PHE a jeho výše se liší dle typu elektrozařízení. Vybraný recyklační příspěvek, který se pohybuje od několika haléřů, až po několik stokorun se vybírá za kus nebo kilogram vysloužilého elektrozařízení. Tento příspěvek je předem určen na pokrytí financování zpětné odběru vysloužilých elektrozařízení. Částka je odváděna do kolektivního systému prostřednictvím výrobců, popř. dovozců elektrozařízení. 5.1 Typy recyklačních příspěvků V současné době rozlišujeme dva typy recyklačních příspěvků: 1.) PHE = příspěvek, který je určen na zpětný odběr a využití historických zařízení. Historické elektrozařízení je zařízení, které bylo vyrobeno po 13.8.2005. Tato částka musí být uváděna viditelně spotřebitel s ní musí být řádně seznámen. 2.) PNE = příspěvek, který je určený na zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení vyrobených po 13.8.2005. Tato částka nemusí být prezentována spotřebiteli. 6. ZPŮSOBY VYUŽITÍ Dnešní elektrospotřebiče jsou tvořeny převážně železem, plasty a sklem na rozdíl od historických zařízení. Historická zařízení byla tvořena větším podílem dřeva, ale také obsahovala oproti dnešním moderním elektrospotřebičům větší množství vzácných kovů i nebezpečných látek. V současné době je kladen důraz zejména na recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů, ale také na snížení obsahu nebezpečných látek v elektrozařízeních. OEEZ jsou zdrojem nejrůznějších látek a materiálů, které lze dále využít viz tabulka číslo 4. Způsoby recyklace jednotlivých druhů OEEZ se liší především použitou technologií, která je na jejich zpracování použita. V následujících podkapitolách jsou popsány způsoby recyklace čtyř skupin OEEZ a to lednice chladících zařízení, televizory - monitory, mobilních telefonů a zářivek. 24

Tabulka č. 4 - Příklady elektrozařízení jejich nebezpečné složky a využitelné díly [2] Elektrozařízení Nebezpečné složky Druhotné suroviny Zbytkové látky pračky PCB kondenzátory a tlumiče, rtuťové spínače, desky s plošnými spoji železné a neželezné kovy (kryty - hlavně železný, resp. ocelový plech; buben - chromniklová ocel; motor - železo, měď) inertní látky (např. z betonových stabilizačních prvků), plastové díly (z krytů) Velké domácí spotřebiče pečící trouby sklokeramické varné desky digestoře elektrické sporáky staré přístroje - rtuťové spínače, azbestová izolace - kondenzátory (u starších přístrojů - PCB kondenzátory), zářivky, olejové filtry staré přístroje - azbestová izolace; nové přístroje - LCD nebo LED displeje Železo-ocel (z krytů) izolační materiál (např. izolační vlna), plastové díly (např. z krytů), sklo myčky nádobí kondenzátory (u starších přístrojů - PCB kondenzátory) bojlery starší přístroje - rtuťové spínače žehličky staré přístroje - azbestová izolace Malé domácí spotřebiče napařovací žehličky topné ventilátory vysavače ventilátory kávovary rtuťové spínače staré přístroje - azbestová izolace elektrolytické kondenzátory (i PCB) elektrolytické kondenzátory (i PCB) staré přístroje - rtuťové spínače železo a měď z motorů; železné části z krytů a rámo (často ve spojení s plasty) plasty z krytů mikrovlnné trouby elektrolytické kondenzátory (i PCB), desky s plošnými spoji 25

Elektrozařízení Nebezpečné složky Druhotné suroviny Zbytkové látky Spotřebitelská zařízení CD přehrávače, kazetové přehrávače, HIFI zařízení, rádia, videorekordéry, diaprojektory aj. desky s plošnými spoji, elektrolytické kondenzátory, baterie a akumulátory, LCD a LED displeje železné a neželezné kovy (především z krytů, rámu, desek s plošnými spoji plastové a dřevěné díly Spotřebitelská zařízení přenosná kamery, fotoaparáty, přenosná rádia, CD přehrávače, dálková ovládání aj. akumulátory, baterie, LCD a LED displeje, desky s plošnými spoji a elektrolytické kondenzátory (u větších přístrojů) měď z desek s plošnými spoji, jiné kovy z rámů plasty z krytů Přístroje s obrazovkou televizory, PC monitory desky s plošnými spoji, větší elektrolytické kondenzátory, malé LCD a LED displeje; starší přístroje - PCB kondenzátory, zesilovací elektronky vychylovací cívky s velkým podílem mědi, desky s plošnými spoji, železné a neželezné kovy, obrazovkové sklo plastové a dřevěné kryty Přístroje s LCD obrazovkou počítače, notebooky, televizory plochá obrazovka - LCD, akumulátor, desky s plošnými spoji, baterie měď z desek s plošnými spoji, železo/ocel z rámů plasty z krytů Zařízení IT počítače, notebooky, televizory tiskárny, kopírovací zařízení baterie, větší elektrolyt. kondenzátory, LCD/LED displeje, desky s plošnými spoji desky s plošnými spoji, elektrolyt. kondenzátory, tonery a cartridge, popř. LCD displeje, zářivky, akumulátory železné a neželezné kovy, drahé kovy železné a neželezné kovy plasty (z přední části krytu) plasty 26

6.1 Lednice chladící zařízení Ve chvíli, kdy odložíme lednici na sběrné místo, začíná její další etapa jako OEEZ. Recyklaci lednic a jiných chladících zařízení (mrazáky, klimatizace, atd.) je třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť mohou obsahovat životnímu prostředí velmi nebezpečné látky freony (fluorochlorouhlovodíky), které vážně poškozují ozónovou vrstvu Země. Vysloužilé lednice jsou proto ze sběrných dvorů převezeny do speciálních zpracovatelských zařízení, která tyto elektrospotřebiče rozeberou na jednotlivé komponenty. Prvně je odstraněn přívodní kabel a vnitřní vybavení jedná se zejména o skleněné či plastové police, přihrádky, boxy, atd. Tyto součásti jsou roztříděny a putují k dalšímu využití. Následně chladící zařízení putuje transportním dopravním systémem k odsávacím jednotkám chladícího okruhu. K odsátí chladícího okruhu dochází po hermetickém spojení s kompresorem, kdy se do kompresoru chladícího zařízení navrtá otvor a vypustí se olej a zároveň dochází k odstranění chladícího plynu. Tyto látky putují separačním systémem, ve kterém probíhá oddělování oleje, chladícího plynu, vzduchu a dalších látek např. kondenzované vody do recyklačních lahví. Zbylé korpusy lednic jsou přepraveny do drtiče, ve kterém dochází k rozdrcení na frakce o velikosti cca 3 cm. Zároveň s tímto procesem jsou odsávány zbytky plynů a také pěnový polyuretan z izolace lednic. Rozdrcené frakce jsou vibračními žlaby dále separovány. Pomocí magnetů umístěných nad pásy se separují kovové částice. Měď, hliník a také zbylý polyuretan z izolace je odsáván. Polyuretan je následně dopraven do peletizačního lisu, kde je lisován na pelety. Ostatní materiál je pomocí pásových dopravníků transportován do připravených kontejnerů. 6.2 Televizory a monitory Televizory a monitory jsou většinou tvořeny plastovým obalem, sklem, plošnými spoji, kabely, měděnou cívkou, elektronkou a v neposlední řadě také množstvím nebezpeč- 27

ných i toxických látek (např. olovo, rtuť, kadmium, atd.). Nejvíce těchto nebezpečných látek obsahují tzv. CRT (Cathode Ray Tube) monitory a obrazovky. Recyklace těchto zařízení spočívá především v demontáži. Nejprve se odstraní plastový obal, který se roztřídí, slisuje a prodává se k dalšímu zpracování jako druhotná surovina. Následuje demontáž kabeláže. Dále se zpracovává obrazovka, která se rozřízne diamantovým kotoučem na dvě části přední stínítkovou a zadní kónusovou část. Obrazovka se skládá zejména ze skla zde se vyskytují první nebezpečné a toxické složky a to luminofor. Jde o vrstvu, kterou je pokryto stínítko. Tato vrstva se odstraňuje mechanicky buď mokrou, nebo suchou cestou, prach je následně intenzívně odsáván přes dvoustupňový filtr. Na kónusové části obrazovky jsou naneseny elektricky aktivní vodivé vrstvy, které obsahují oxid železa a grafitu. Stejně jako vrstva luminoforu musí být i tyto vrstvy dokonale mechanicky odstraněny. V současné době s rozvojem plochých LCD, LED a plazmových obrazovek se v nejbližší době budou technologie pro zpracování těchto OEEZ měnit. Nejcennější složkou, kterou bychom mohli získávat jako druhotnou surovinu a kvůli které stojí za to investovat vysoké finanční prostředky do vývoje vhodných postupů recyklace, jsou luminofory s obsahem europia, terbia a jiných lanthanoidů, stejně jako ytria a některých kovů vzácných zemin [3]. 6.3 Mobilní telefony V dnešní době je mobilní telefon nedílnou součástí života naprosté většiny z nás. Jsou to právě mobilní telefony, které nejčastěji obměňujeme. Technologický vývoj jde kupředu a neustále je vyvíjen nový design a nové funkce mobilních telefonů, které nás nutí přístroje často obměňovat. Mobilní telefon je hmotnostně složen z 56 % plastů, 13 % mědi, 5 % železa, 2 % hliníku, apod. Co se drahých kovů týče, 0,35 % tvoří stříbro, 0,034 % zlato a 0,0130 % palladium. Pokud však vezmeme v potaz výrobní cenu mobilu, pak zlato (64 %), stříbro (13 %) a palladium (14 %) tvoří 91 % ceny přístroje [4]. V mobilním telefonu se však kromě drahých a vzácných kovů také nacházejí nebezpečné látky arsen, berillyum, nikl, rtuť, bromované zpomalovače hoření, atd. 28

Kvůli obsahu vzácných kovů často probíhá množství různých kampaní, které mají za úkol vyzvat majitele vysloužilých mobilních telefonů, aby je odložili k recyklaci. Samotná recyklace mobilních telefonů spočívá v demontáži plastových obalů a jejich následnému drcení. Dále v demontáži a separaci baterií. Ale nejpodstatnější částí recyklace je získávání vzácných kovů. Kovy je nutno z jednotlivých součástek separovat chemicky, aby došlo k oddělení jednotlivých prvků. Pro chemickou separaci dle Grubera (2005) existuje hned několik možností: 1.) Extrakce drahých kovů v tavenině olova součástky obsahující drahé kovy se mísí v peci s roztaveným olovem. Plastové díly vlivem vysoké teploty shoří a na povrchu olova zůstane železo s částí vzácných kovů, ze které se následně stahuje. Většina vzácných kovů se však rozpustí v olovu. Tavenina poté prochází vzduchem, kde olovo zoxiduje a přetvoří se na strusku. Zbylá tavenina olova s obsahem drahých kovů projde rafinací. Výhoda: univerzálnost a nízká náročnost na pracovní sílu. Nevýhoda: vznik plynů z hoření plastů, těžké kovy ve strusce [1]. 2.) Kyanidové loužení tento proces se využívá na získávání zlata, které jde relativně snadno získat právě loužením v roztokách alkalických kyanidů. Podmínkou pro tento proces je, aby byl pozlacený materiál v kontaktu s roztokem. Výhoda: vysoká účinnost, nepůsobí na ostatní kovy. Nevýhoda: vysoká toxicita roztoků, provozní riziko vzniku havárie [1]. 3.) Sulfátovo-nitrátová cesta metoda využívána pro separaci paladia, které se v elektrozařízeních využívá také jako náhražka zlata. Vzniklé roztoky se snadno redukují za použití formaldehydu na paladium. Výhoda: separace paladia. Nevýhoda: procesu neprospívá přítomnost halogenidových iontů [1]. 29

4.) Elektrolýza používá se následně po získání frakce barevných kovů nebo výluhu z odpadu. Touto metodou se získává většinou měď popř. nikl. Drahé kovy většinou zůstávají v anodických kalech. Výhoda: poměrně jednoduchá metoda. Nevýhoda: ekologická náročnost odpadních roztoků, finanční náročnost [1]. 6.4 Zářivky Zářivky jsou lineární svítidla, která se běžně vyskytují ve veřejných prostorách, podnicích a občas i v domácnostech. Problémem těchto svítidel je to, že obsahují velmi nebezpečnou rtuť. Zpětně odebrané zářivky putují přes kolektivní systém EKOLAMP do dvou zařízení, které kolektivní systém využívá. Jedna firma se nachází v České republice a druhá v Německu. Česká firma se jmenuje RECYKLACE EKOVUK a.s. Pro zpracování zářivek slouží složité zařízení, které připomíná menší silo. Do tohoto zařízení jsou manuálně vkládány zářivky pomocí speciálních úchytů, které ze zářivek odstraňují postranní kovové matice. Zářivky se potom ve válci umístěném v zařízení melou a drtí. Postupným vymíláním se získané sklo dopraví do žoků, které slouží k transportu ke speciální peci. Rozemleté sklo se v peci zahřívá, až se rtuť přemění na plyn, který se odsaje do kondenzátoru a následně se zchladí. Získané sklo může sloužit opět pro výrobu zářivek či jiných svítidel. 30

7. MATERIÁL A METODIKA Praktická část mé diplomové práce je zaměřena na stanovení podílu komunálních elektroodpadů v celkovém množství komunálních odpadů v obci. Dále na základě opakované analýzy jsem určila množství elektroodpadů podle jednotlivých skupin sebraných v obci a určení jeho stáří a funkčnosti. Poté jsem navrhla způsob, jak odloučit tok funkčních elektrozařízení z toku odpadů a možnou realizaci opětovného využití funkčních elektrozařízení. 7.1 Vybraná obec Bělá pod Bezdězem Město Bělá pod Bezdězem bylo založeno v roce 1304 Hynkem Berkou z Dubé v údolí potoka Bělá. Leží na okraji středočeského kraje 14 km severovýchodně od města Mladá Boleslav, západně od města Mnichovo Hradiště viz obrázek č. 4. Celková výměra katastrálního území města je 6320 ha. Počet obyvatel se pohybuje okolo 4880. Město Bělá pod Bezdězem se skládá z dalších několika částí: Bezdědice, Březinka, Hlínoviště a Vrchbělá. Obrázek č. 4 Bělá pod Bezdězem na mapě [11] Na okraji města v Mělnické ulici je zřízen sběrný dvůr. Sběrný dvůr spravuje od roku 2010 město ve spolupráci s firmou Compaq. Zde se sbírají všechny druhy odpadů 31

(nebezpečný odpad, sklo, papír, plast, nápojový karton, atd.) a také elektroodpad. Obyvatelé města a jeho částí nemusí platit žádný poplatek za odložení odpadu ve sběrném dvoře. Ročně se v obci platí poplatek za komunální odpad ve výši 480 Kč. 7.2 Způsob vyhodnocování V období od října 2013 do března 2014 probíhal ve sběrném dvoře dotazníkový průzkum, který měl za úkol získat informace o druhu elektroodpadu, jeho značku, přibližné stáří vyřazeného elektrozařízení, a to zda je stále funkční. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 1. Za dobu průzkumu bylo shromážděno 230 dotazníků, které dále sloužily pro vyhodnocení. 7.3 Tok vysloužilých elektrozařízení ve městě Bělá pod Bezdězem Ve městě Bělá pod Bezdězem působí tři neziskové kolektivní systémy: ELEKTROWIN zejména pro sběr velkých elektrozařízení ASEKOL zejména pro sběr malých elektrozařízení EKOLAMP pro sběr světelných zdrojů a svítidel Na sběr velkých spotřebičů (praček, ledniček, sporáků, atd.) se soustředí kolektivní systém ELEKTROWIN. S drobnými elektrozařízeními nakládá kolektivní systém ASEKOL a na sběr vysloužilých zářivek či žárovek slouží kolektivní systém EKO- LAMP. 32

7.4 Způsoby sběru elektrozařízení Občané mohou vysloužilé elektrozařízení odevzdat na sběrném dvoře (obrázek č. 5) města Bělá pod Bezdězem, nebo pro odevzdání drobných elektrozařízení mohou využít dva červené kontejnery. Obrázek č. 5 Sběrný dvůr v Bělé pod Bezdězem Pro sběr velkých domácích spotřebičů skupiny 1 dle přílohy č. 7 zákona o odpadech slouží dva velkoobjemové kontejnery - tzv. wintejnery viz obrázek č. 6, které jsou přistavěny kolektivním systémem ELEKTROWIN. Obrázek č. 6 Velkoobjemové kontejnery wintejnery Sběr skupin 2, 3, 5, 6 a 7 dle přílohy č. 7 zákona o odpadech je zajištěn v oddělené a zabezpečené hale v areálu sběrného dvora. V hale pro sběr těchto elektrozařízení jsou umístěny drátěné kontejnery od kolektivního systému ASEKOL, dále je v hale vymezen prostor pro oddělený sběr televizorů a PC monitorů, které se umísťují na dřevěné palety viz obrázek č. 7. 33

Obrázek č. 7 Oddělený sběr televizorů a monitorů Po městě jsou umístěny dva červené kontejnery od kolektivního systému ASE- KOL viz obrázek č. 8, které slouží ke sběru drobného elektroodpadu. Jeden se nachází v lokalitě u Koníčka (na křižovatce ulic Mladoboleslavská a Hradební) a druhý se nachází v lokalitě u Sauny (na ulici Mělnická). Oba červené kontejnery mají objem na 500 kg elektrozařízení. Systém sběru zabezpečuje kolektivní systém ASEKOL prostřednictvím smluvního dopravce, a to jednou měsíčně. Obrázek č. 8 červený kontejner Asekol Shromážděné elektrozařízení následně putuje na překladiště v Letech a poté je přepraveno do Jihlavy do zpracovatelského zařízení společnosti ENVIROPOL - dceřiné společnosti ASEKOL, která se zabývá demontáží, zpracováním a ekologickou likvidací vysloužilých elektrozařízení. Svoz vysloužilých elektrozařízení ze sběrného dvora zajišťuje kolektivní systém ELEKTROWIN prostřednictvím svozové firmy A.S.A. spol. s r. o. Objednávka svozu se uskutečňuje elektronicky přes systém RECOS, který spravuje ELEKTROWIN. 34

8. VÝSLEDKY 8.1 Množství komunálního odpadu v obci v roce 2012 a 2013 Tabulka č. 5 Množství komunálního odpadu v Bělé pod Bezdězem v roce 2012 Komunální odpad za rok 2012 Měsíc 200301 - směsný komunální odpad 200102 - Sklo 200101 - Papír 200139 - Plast Odpad celkem 1 Q 2 Q 3 Q 4 Q leden 126,540 4,000 2,320 0,513 133,373 únor 118,300 3,989 1,100 0,160 123,549 březen 100,620 2,140 1,180 0,340 104,280 duben 127,960 3,150 1,270 0,250 132,630 květen 103,470 0,950 2,200 0,462 107,082 červen 105,920 0,280 1,490 0,190 107,880 červenec 108,660 0,400 1,650 0,412 111,122 srpen 125,580 0,120 1,540 0,540 127,780 září 113,400 1,560 1,060 0,260 116,280 říjen 147,460 3,120 1,460 0,370 152,410 listopad 115,360 1,200 1,490 0,250 118,300 prosinec 132,350 3,310 1,540 0,042 137,242 Celkem 1425,620 24,219 18,300 3,789 1471,928 Tabulka č. 6 Množství komunálního odpadu za jednotlivé kvartály v roce 2012 Kvartál Komunální odpad za Q v roce 2012 Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q 1 Q 345,460 10,129 4,600 1,013 2 Q 337,350 4,380 4,960 0,902 3 Q 347,640 2,080 4,250 1,212 4 Q 395,170 7,630 4,490 0,662 Celkem 1425,620 24,219 18,300 3,789 35

Komunální odpad za 1Q 2012 1% 3% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q Komunální odpad za 2Q 2012 2% 1% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q 96% 97% Obrázek č. 9 Graf množství komunálního odpadu za 1. kvartál 2012 Obrázek č. 10 Graf množství komunálního odpadu za 2. kvartál 2012 Komunální odpad za 3Q 2012 1% 1% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q Komunální odpad za 4Q 2012 1% 2% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q 98% 97% Obrázek č. 11 Graf množství komunálního odpadu za 3. kvartál 2012 Obrázek č. 12 Graf množství komunálního odpadu za 4. kvartál 2012 36

1 Q 2 Q 3 Q 4 Q Tabulka č. 7 Množství komunálního odpadu v Bělé pod Bezdězem v roce 2013 Měsíc Komunální odpad za rok 2013 200301 - směsný komunální odpad 200102 - Sklo 200101 - Papír 200139 - Plast Odpad celkem leden 125,390 4,065 3,998 0,090 133,543 únor 141,890 2,215 2,600 0,150 146,855 březen 115,510 2,135 1,670 0,158 119,473 duben 139,250 1,025 0,900 0,500 141,675 květen 128,570 1,195 1,470 0,358 131,593 červen 137,360 0,235 2,000 0,380 139,975 červenec 153,420 0,335 2,480 0,290 156,525 srpen 122,000 0,335 1,350 0,240 123,925 září 147,080 0,140 1,210 0,125 148,555 říjen 160,510 2,259 3,360 0,360 166,489 listopad 119,480 1,101 0,980 0,182 121,743 prosinec 141,760 3,457 3,100 0,104 148,421 Celkem 1632,220 18,497 25,118 2,937 1678,772 Tabulka č. 8 Množství komunálního odpadu za jednotlivé kvartály v roce 2013 Kvartál Komunální odpad za Q v roce 2013 Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q 1 Q 382,790 8,415 8,268 0,398 2 Q 405,180 2,455 4,370 1,238 3 Q 422,500 0,810 5,040 0,655 4 Q 421,750 6,817 7,440 0,646 Celkem 1632,220 18,497 25,118 2,937 37

Komunální odpad za 1Q 2013 2% 2% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q Komunální odpad za 2Q 2013 1% 1% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q 96% 98% Obrázek č. 13 Graf množství komunálního odpadu za 1. kvartál 2013 Obrázek č. 14 Graf množství komunálního odpadu za 2. kvartál 2013 Komunální odpad za 3Q 2013 0% 1% 0% Komunální odpad za 4Q 2013 1% 2% 0% Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q Celkem 200301 za Q Celkem 200102 za Q Celkem 200101 za Q Celkem 200139 za Q 99% 97% Obrázek č. 15 Graf množství komunálního odpadu za 3. kvartál 2013 Obrázek č. 16 Graf množství komunálního odpadu za 4. kvartál 2013 38

8.2 Množství OEEZ sebrané v obci dle jednotlivých kolektivních systémů v roce 2012 a 2013 Tabulka č. 9 Množství OEEZ ASEKOL Tabulka č. 10 Množství OEEZ ELEKTROWIN Tabulka č. 11 Množství OEEZ EKOLAMP Množství OEEZ - ASEKOL (v t) Množství OEEZ - ELEKTROWIN (v t) Množství OEEZ - EKOLAMP (v t) kvartál 2012 2013 kvartál 2012 2013 kvartál 2012 2013 1Q 0,616 0,632 1Q 6,950 5,130 1Q 0,019 0,017 2Q 2,327 0,764 2Q 7,240 4,710 2Q 0,019 0,017 3Q 1,122 1,744 3Q 2,800 3,000 3Q 0,019 0,017 4Q 1,280 1,017 4Q 7,140 3,380 4Q 0,019 0,017 Celkem 5,345 4,157 Celkem 24,130 16,220 Celkem 0,076 0,068 Množství [t] 30 25 20 15 10 5 0 Množství sebraného OEEZ dle kolektivního systému (v t) ASEKOL ELEKTROWIN EKOLAMP 2012 5,345 24,13 0,076 2013 4,157 16,22 0,068 Obrázek č. 17 Graf množství sebraného OEEZ za rok 2012 a 2013 dle kolektivního systému 39

8.3 Podíl směsného odpadu k OEEZ v roce 2012 a 2013 Tabulka č. 12 Celkové množství OEEZ za rok 2012 a 2013 Celkové množství OEEZ (v t) kvartál 2012 2013 1Q 7,585 5,779 2Q 9,586 5,491 3Q 3,941 4,761 4Q 8,439 4,414 Celkem 29,551 20,445 Podíl OEEZ ke komunálnímu směsnému odpadu v roce 2012 (v t) Tabulka č. 13 Celkové množství směsného komunálního odpadu za rok 2012 a 2013 Celkové množství směsného komunálního odpadu (v t) kvartál 2012 2013 1Q 345,460 382,790 2Q 337,350 405,180 3Q 347,640 422,500 4Q 395,170 421,750 Celkem 1425,620 1632,220 Podíl OEEZ ke komunálnímu směsnému odpadu v roce 2013 (v t) Množství [t] 500 400 300 200 100 0 1Q 2Q 3Q 4Q Množství [t] 500 400 300 200 100 0 1Q 2Q 3Q 4Q OEEZ 7,585 9,586 3,941 8,439 OEEZ 5,779 5,491 4,761 4,414 Směsný odpad 345,460 337,350 347,640 395,170 Směsný odpad 382,790 405,180 422,500 421,750 Obrázek č. 18 Graf podíl OEEZ ke komunálnímu směsnému odpadu v roce 2012 40 Obrázek č. 19 Graf podíl OEEZ ke komunálnímu směsnému odpadu v roce 2013

8.4 Statistika funkčnosti OEEZ 8.4.1 Skupina 1. Tabulka č. 12 Sebraná OEEZ 1. skupiny Skupina OEEZ Značka Stáří Funkční 1 elektrický sporák Mora 20 ne elektrický sporák Mora 15 ne elektrický sporák Mora 21 ano lednice Calex combi 17 ne lednice Calex 13 ne lednice Calex 15 ne lednice Calex 14 ne lednice Bosch 12 ne lednice Samsung 16 ne lednice Ardo 12 ne lednice Samsung 13 ne lednice Samsung 16 ne lednice Calex 18 ne lednice Siemens 12 ne lednice Gorenje 17 ne lednice Calex 18 ne lednice Whirlpool 12 ne lednice Zanussi 13 ne lednice Electrolux 8 ne lednice Electrolux 18 ne lednice Elektrosvit 15 ne lednice Calex 25 ne lednice Gorenje 10 ne lednice Calex 20 ne lednice Whirlpool 20 ne lednice Calex 18 ne lednice Zanussi 12 ne lednice Ardo 6 ne lednice Privileg 11 ne lednice Calex 19 ano mikrovlnná trouba Calet 15 ne mikrovlnná trouba ECG 6 ne mikrovlnná trouba Galet 6 ne mikrovlnná trouba Samsung 7 ne mikrovlnná trouba Sencor 8 ne mikrovlnná trouba Goldstar 6 ne 41

Skupina OEEZ Značka Stáří Funkční 1 mikrovlnná trouba First 12 ne mikrovlnná trouba Zanussi 9 ano mikrovlnná trouba Privileg 8 ne mikrovlnná trouba Sencor 7 ne mikrovlnná trouba ECG 6 ne mikrovlnná trouba Galet 11 ne myčka nádobí Bosch 12 ne myčka nádobí Fagor 7 ne pračka Zanussi 7 ne pračka Ardo 9 ne pračka Zanussi 9 ne pračka Samsung 8 ne pračka Ardo 9 ne pračka Tatramat 18 ne pračka Bosch 12 ne pračka Ardo 11 ne pračka Whirlpool 11 ne pračka Siemens 10 ne pračka Gorenje 8 ne pračka Ardo 9 ne pračka Zanussi 6 ne pračka Romo 23 ano pračka Romo 24 ano Tabulka č. 13 Funkčnost a průměrné stáří OEEZ 1. skupiny Nefunkční OEEZ [ks] 55,00 Funkční OEEZ [ks] 5,00 Průměrné stáří všech OEEZ [rok] 12,72 42

8% Funkčnost OEEZ 1. skupiny Nefunkční OEEZ [ks] Funkční OEEZ [ks] 92% Obrázek č. 20 Graf funkčnosti OEEZ 1. skupiny Průměrné stáří OEEZ 1. skupiny 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 Roky 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 lednice myčka nádobí elektrický sporák pračka mikrovlnná trouba Průměrné stáří OEEZ 14,81 9,50 18,67 11,60 8,77 Obrázek č. 21 Graf průměrného stáří OEEZ 1. skupiny 43