Plán prevence kriminality město Benešov 2013-2015 MOTTO: Všechny dobré zásady jsou již napsány, nyní jen zbývá je uskutečnit (B. Pascal)
Obsah Úvod... 1 Prevence kriminality... 3 Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015... 4 Republikový výbor pro prevenci kriminality... 5 Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na období 2009 až 2012... 5 Struktura prevence kriminality... 7 Sociální prevence... 7 Situační prevence... 7 Prevence drogových závislostí... 8 Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů... 8 Úrovně preventivních aktivit... 9 Primární prevence... 9 Sekundární prevence... 9 Terciální prevence... 9 1. Protiprávní analýza města Benešov... 11 1.2 Struktura trestné činnosti ve sledovaném období... 12 1.2.1 Násilná trestná činnost... 14 1.2.2 Mravnostní trestná činnost... 14 1.2.3 Majetková trestná činnost... 15 1.2.4 Ostatní trestná činnost... 15 1.3 Souhrn vybraných trestných činů... 16 1.4 Pachatelé trestných činů... 16 1.5 Data o vybraných druzích přestupků... 19 2. Sociálně demografická analýza... 23 2.1 Obyvatelstvo... 26 2.1.1 Vývoj počtu obyvatel/okres Benešov... 27 2.1.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku... 30 2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva... 33 2.1.4 Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství... 33 2.1.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov... 34 2.2 Ekonomická aktivita obyvatelstva... 35 2.3 Bytová situace... 37 2.4 Nezaměstnanost... 38 2.5 Demografická prognóza... 41 2.5.1 Projekce obyvatelstva ve Středočeském kraji... 41 3. Dávky hmotné nouze... 45 4. Instituciální analýza... 46 4.1 Školy, sportovní a kulturní činnost... 50 4.2 Sportovní a kulturní činnost... 55
4.3 Seznamy... 59 4.4 Prevence kriminality ve státních organizacích... 62 4.5 Prevence kriminality v nestátních a církevních organizacích... 65 5. Činnost kurátorek pro děti a mládež... 68 6. Osoby ohrožené sociálním vyloučením osoby bez přístřeší... 71 6.1 Nízkoprahové denní centrum... 71 6.1.1 Cílová skupina Nízkoprahového denního centra... 71 6.1.2 Rozsah služeb poskytovaných uživateli Nízkoprahového denního centra... 72 6.2 Terénní programy... 73 7. Strategická část... 74 7.1 SWOT analýzy k plánování prevence kriminality a jednotlivým cílovým skupinám... 75 7.2 Prioritní oblasti rozpracované do jednotlivých opatření... 81 7.2.1 Priorita č. 1 Efektivní a koordinovaný systém prevence kriminality... 83 7.2.2 Priorita č. 2 Zvyšování informovanosti a angažovanosti široké veřejnosti na poli prevence kriminality... 84 7.2.3 Priorita č. 3 Snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin nebo jejich ochrana 85 7.2.4 Priorita č. 4 Oslabování rizikových faktorů přispívajících k výskytu delikventního chování... 87 8. Pracovní skupina... 88 Závěr... 89 Seznam tabulek a grafů... 90
Úvod Kriminalita a bezpečnost občanů patří trvale k oblastem, které jsou veřejností vnímány jako jedny z nejzávažnějších společenských problémů. Nejefektivnější a nejlevnější metodou k řešení tohoto fenoménu je účinná prevence. Prevence kriminality zahrnuje veškerá opatření ke snižování rizika výskytu trestných činů, jakož i jejich škodlivých důsledků pro jednotlivce a společnost včetně strachu z kriminality. Prevence kriminality se snaží působit na různorodé příčiny kriminality. Prosazování práva a trestní sankce jsou v této souvislosti ponechávány stranou, navzdory jejich potenciálně preventivním účinkům 1. Podstatným předpokladem fungování prevence kriminality je učinit z ní jeden z pozitivně vnímaných a prioritních zájmů společnosti. Toto pojetí prevence kriminality otevírá příležitosti pro zapojení co nejširšího okruhu občanů do nejrůznějších preventivních aktivit. Součástí plánu prevence kriminality je snaha o to, aby v názorech a postojích občanů představovala prevence kriminality žádoucí aktivitu, která má dostatečně konkrétní obsah a 1 12. Kongres OSN o prevenci kriminality a trestní justici, Salvador, Brazílie, 12. 19. dubna 2010 1
kterou mohou občané sami svým jednáním významně pozitivně ovlivňovat a podporovat. Také hlavním úkolem obce je, na základě tohoto dokumentu, realizovat preventivní politiku v rámci svého území, koordinovat a zabezpečovat prevenci kriminality. K vytvoření Plánu prevence kriminality města Benešov byla zvolena metoda komunitního plánování, moderní metoda, která směřuje ke zmapování současného stavu prevence kriminality ve městě Benešov a současně ke zmapování potřeb a chybějících článků v systému prevence kriminality na území města. Zásadním podkladem pro zpracování Plánu prevence kriminality města Benešov je bezpečnostní analýza a socio-demografická analýza, která zpracovává faktory ovlivňující výskyt sociálně nežádoucích jevů v obci. Institucionální analýza obsahuje přehled subjektů působících v oblasti prevence kriminality a služeb sociální prevence v obci. Zvláštní pozornost je věnována skupinám obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Těžištěm plánu je jeho strategická část, která je výsledkem činnosti pracovní skupiny prevence kriminality. Plán prevence kriminality Města Benešov na léta 2013-2015 byl zpracován v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012-2015 a s Koncepcí prevence kriminality Středočeského kraje na léta 2009-2012 a to tak, aby obsahoval přehled základních faktorů ovlivňujících rozvoj kriminality a byl kompatibilní s programy prevence kriminality jiných obcí v rámci celé ČR. Za vznik tohoto strategického dokumentu města Benešov patří poděkování Komisi bezpečnostní a veřejného pořádku RM Benešov, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Pracovní skupině prevence kriminality a všem dalším, kteří se na tvorbě podíleli. 2
Obrázek č. 1: Členové řídící a pracovní skupiny Řídící skupina Komise bezpečnostní a veřejného pořádku: Pavel Dvořák, Tomáš Podhola, Mgr. Zdeněk Štěpánek, Bc.Jindřich Schovánek, Bc. Stanislav Vlach, Bc. Jaroslav Trojánek, Lubomír Maroune Pracovní skupina Bc. Jitka Moosová, PeaDr. Marie Zrcková, Mgr. Jiří Kotouč, Mgr. Jana Fialová, Mgr. Helena Machuldová, Mgr.Jna Bělohlávková, nprap. Diana Škvorová, RSDr. Květuše Studničková, PhDr. Anna Balatová, Bc. Jitka Pohunkova, MUDr. Olga Kasková, Petra Melingerová, Andrea Koubová, Ing. Jana Čechová, Jaroslav Duras, Mgr. Jana Karešová, Bc. Pavla Vondráková, Bc. Barbora Macháčková, Jana Padevětová, DiS., Ing. Mgr. Iveta Turková, Mgr. Veronika Kondrátová Zpracovatel Ing. Mgr. Iveta Turková (Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Benešov) Mgr. Veronika Kondrátová (Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Benešov) Zdroj: OSVZ MěÚ Benešov Pojďmě tedy společně plánovat a vytvářet systém prevence kriminality, a když ne zrovna pro svou potřebu, tak pro solidaritu člověka s člověkem, který potřebuje pomoci, ať již je obětí či pachatelem nebo pro vytvoření podmínek, aby se člověk pachatelem či obětí nestal. Prevence kriminality V roce 1996 vláda poprvé vyčlenila ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu programu, jehož základním cílem bylo snižování trestné činnosti prostřednictvím preventivních opatření. Odpovědnost za vytváření koncepce a koordinace preventivní politiky převzal meziresortní orgán, a to Republikový výbor pro prevenci kriminality. Jeho stálými členy jsou zástupci ministerstev vnitra (dále MV), práce a sociálních věcí (dále MPSV), spravedlnosti (dále MS), obrany (dále MO), zdravotnictví (dále MZ), financí (dále MF), školství (dále MŠMT). Pojem prevence kriminality zahrnuje komplex opatření sociální prevence a situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a o pomoci obětem trestných činů. Cílem těchto opatření je omezení 3
kriminality a jejích následků. Preventivní aktivity vycházejí z výsledků kriminologických výzkumů a bezpečnostních analýz na místní a celostátní úrovni. Analýzy o bezpečnostní situaci v ČR, které jsou každoročně vypracovávány MV ČR a předkládány vládě a Parlamentu ČR, poskytují přehled o struktuře trestných činů a o rozložení trestné činnosti v rámci republiky. Hlavním prostředkem kontroly a omezování kriminality je bezpečnostní politika státu. Její součástí je politika prevence kriminality, která se zabývá příčinami trestné činnosti i dalších sociálně patologických jevů a omezováním příležitostí a motivů k jejich rozvoji, a to zejména nerepresivními prostředky. Zahrnuje všechny aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty, které se zaměřují na ovlivňování kriminogenních podmínek, na potencionální pachatele a na potencionální i faktické oběti trestné činnosti. Mezi základní cíle preventivní politiky patří zejména snížení míry a závažnosti trestné činnosti a zvýšení pocitu bezpečnosti občanů. Aktuální dokumenty, ve kterých jsou formulovány vize cíle prevence kriminality jsou: Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 a Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na období 2009 až 2012. Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 byla schválena usnesením vlády České republiky č. 925 ze dne 14. 12. 2011. Strategie navazuje na předcházející střednědobé strategie, které byly vládou průběžně projednávány a schvalovány již od roku 1996. Strategie reaguje na poznatky plynoucí z průběžného hodnocení předchozích strategií, určuje cíle, principy a priority nové vládní politiky v oblasti prevence kriminality a definuje obsah systému prevence kriminality v rámci České republiky na úrovni státu, krajů a obcí. Systém prevence kriminality v České republice je na období let 2012-2015 založen na třech úrovních, a to republikové a resortní, krajské a lokální. Prioritami v oblasti sociální prevence je problematika ohrožených dětí, jejich rodin a problematika recidivistů. Zvláštní pozornost je věnována obětem trestných činnů. V rámci trestné činnosti je pozornost zaměřena na tzv. tradiční kriminalitu - majetkovou, násilnou a mravnostní. Nově je pozornost upřena na prevenci kriminality ve virtuální komunikaci, a to zejména ve vztahu k dětem a mladistvým a na problematiku předlužování a s tím souvisejících rizik. 4
Republikový výbor pro prevenci kriminality Republikový výbor pro prevenci kriminality je platformou pro meziresortní spolupráci, koordinaci a iniciaci preventivních činností na úrovni ústředních orgánů státní správy. Členy jsou zástupci MV, MS, MPSV, MŠMT, MO, MZ a meziresortní Protidrogové komise. Předsedou je ministr vnitra, místopředsedou první náměstek ministra vnitra. Činnost sekretariátu zajišťuje odbor prevence MV, který zároveň plní funkci zprostředkovatele mezi Republikovým výborem pro prevenci kriminality a obecními zastupitelstvy, nevládními organizacemi a dalšími institucemi vyvíjejícími aktivity v oblasti sociální prevence a prevence kriminality. Prioritou Republikového výboru pro prevenci kriminality je prevence kriminality ve městech a vytváření systému finanční podpory tohoto programu ze státního rozpočtu. Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na období 2009 až 2012 Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na období 2009-2012 vychází ze státní Strategie prevence kriminality v ČR, na tento dokument navazuje a rozvíjí ho v souladu s potřebami a možnostmi kraje. Je základním dokumentem kraje, který aktualizuje předchozí koncepci v souladu se současným stavem vědeckého poznání o fenoménu kriminality, o jeho důsledcích a o účinných řešeních s ním souvisejících problémů. Kraj v něm definuje základní východiska a směry řešení některých problémů s kriminalitou spojených a určuje tak základní rámec preventivní politiky. 5
Koordinátor Obrázek č. 2: Struktura systému prevence na republikové úrovni VládaČR Republikový výbor pro prevenci kriminality Resort ministerstva vnitra a další instituce Kraje Obce, obecní policie Základní útvary Policie ČR Zdroj: OSVZ Obrázek č. 3: Struktura systému plánování prevence na lokální úrovni města Benešov Zatupitelstvo města Benešov Rada Města Benešov místostarosta města Benešov Komise bezpečnostní a veřejného pořádku pracovní skupina Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Zdroj: OSVZ 6
Struktura prevence kriminality Obrázek č. 4: Struktura prevence kriminality Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů Prevence drogových závislostí sociální prevence situační prevence Zdroj: OSVZ Sociální prevence Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Efektivita sociální prevence je obtížně statisticky či ekonomicky měřitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhadů sociálních perspektiv jedinců, tedy objektů preventivního působení. Sociální prevence je součástí sociální politiky státu. Situační prevence Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti. 7
Situační prevence je relativně levná, klade minimální nároky na personální a materiální zabezpečení a má rychlý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je však podmíněna trváním přiměřených opatření. Prevence kriminality se zejména na primární úrovni prolíná s prevencí dalších sociálně patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří zneužívání návykových látek. Prevence drogových závislostí Prevence drogových závislostí představuje ve vztahu k prevenci kriminality všestrannou péči od předcházení experimentování s drogami u dosud intaktní populace a výchovy ke zdravému životnímu stylu, přes ambulantní i ústavní léčbu v indikovaných případech problémového zneužívání drog, až po rehabilitaci a resocializaci osob, které již léčením prošly a u nichž je společenský zájem udržet dosaženou abstinence. Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci technických možností ochrany před trestnou činností. Užívá metody sociální i situační prevence, a to podle míry ohrožení na primární, sekundární i terciální úrovni. 8
Úrovně preventivních aktivit prevenci. Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciální Obrázek č. 5: Úrovně prevence kriminality terciální prevence sekundární prevence primární prevence Zdroj: OSVZ Primární prevence Primární prevence zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské activity, které jsou zaměřené na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je věnovaná pozitivnímu ovlivňování dětí a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití). Těžištěm primární prevence jsou rodiny, školy a lokální společenství. Sekundární prevence Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), dále sociálně patologickými jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobá nezaměstnanost) a příčinami kriminogenních situací. Terciální prevence Terciální prevence spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob (pracovní uplatnění vč. rekvalifikace, sociální a rodinné poradenství, pomoc při získávání bydlení...). 9
Jejím cílem je udržení dosažených výsledků předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí. Odpovědnost za oblast primární a sociální prevence spadá do působnosti rodiny, obce a MŠMT. Sekundární a terciální prevence je s ohledem na odbornou náročnost jednotlivých aktivit záležitostí resortu MPSV a v některých souvislostech i MS a MZ. Ve specifické části populace působí i MO. Těžiště odpovědnosti za opatření situační prevence nesou především občané a obce a v rámci vymezených kompetencí i MV, respektive Policie ČR. 10
16 382 16 343-39 16 460 +117.2009 2010 Změna 2009/2010.2011 Změna 2010/2011 2009 2010 Změna 2009/2010 2011 Změna 2010/2011 2009 2010 Změna 2009/2010 Změna v % 2011 Změna 2010/2011 Změna v % 1. Protiprávní analýza města Benešov Přehled uvedený v tabulce č. 1 byl zpracován na základě statistických údajů Obvodního oddělení PČR Benešov získaných ve spolupráci s ostatními obvodními odděleními PČR, a to s ohledem na zachycení dat vztahujících se k území města Benešov. Pro zpracování přehledu trestné činnosti byla použita data za roky 2009, 2010, 2011. Tabulka č. 1 uvádí sumář všech trestných činů spáchaných na území města Benešov. Dle metodiky MV ČR je prioritně sledováno zastoupení násilné, mravnostní a majetkové trestné činnosti. Tabulka č. 1: Trestná činnost Rok (k 31.12.) Počet obyvatel města Benešov Počty kriminality Index na 10tis. obyvatel Celkem Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost Majetková trestná činnost Ostatní trestná činnost 539 592 53 1039 447 328,9 362,2 33,4 9.2 631,2 269 42,6 23 38 15 41 3 17,7 23,3 5,6 23,9 24,9 1,7 6,62 2 2 0 1-1 1,2 1,2 0 0 0,61-0,6-50 370 391 21 537 146 225,9 239,3 13,4 5,6 326,3 87 26,7 144 161 17 460 299 87,9 98,5 10,6 10,8 279,5 181 64,8 Zdroj dat: Policie ČR Graf č. 1 : Kriminalita- celkové počty z let 2009, 2010, 2011 Kriminalita - celkové počty z let 2009, 2010, 2011 25% 27% 48% rok 2009 rok 2010 rok 2011 Zdroj dat: Policie ČR Celkový počet trestných činů (viz graf č. 1, 2) za sledované období představuje na daném území města Benešov celkem 2170. V roce 2009 tvořil počet spáchaných trestných činů 25% z celkového počtu trestných činů, v roce 2010 27% a v roce 2011 pak 48% z celkového počtu trestných činů. Vysoký nárůst celkové trestné činnosti 11
je v konečných závěrech ovlivněn nárůstem v jednotlivých kategorií trestné činnosti, a to zejména v trestné činnosti majetkové a v ostatní trestné činnosti. V majetkové trestné činnosti tvořil tento nárůst 21 trestných činů v roce 2010 oproti roku 2009 a 146 trestných činů v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010. Celkový nárůst majetkových trestných činů od roku 2009 do roku 2011 je 167 činů za sledované období. Obdobně je tomu u kategorie ostatních trestných činů (viz tabulka č. 1), kde je v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 nárůst v čísle 17, ale již v porovnání let 2010 a 2011 dochází k nárůstu o 299 těchto trestných činů. Celkem v této kategorii trestných činů došlo k nárůstu o 316 trestných činů v rozmezí let 2009 2011. Graf č. 2: Kriminalita- celkové počty z let 2009, 2010, 2011 Kriminalita- celkové počty z let 2009, 2010, 2011 1200 1000 800 600 400 200 0 1039 539 592 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Zdroj dat: Policie ČR Komplexně lze tedy říci, že kriminalita na území města Benešov roste. Tyto změny dále charakterizují níže uvedené grafy. 1.2 Struktura trestné činnosti ve sledovaném období Následující grafy rozpracovávají strukturu a zastoupení jednotlivých trestných činů, ať již z pohledu času či z pohledu druhu spáchané trestné činnosti ve sledovaném období a na daném území. Graf č. 3 přináší srovnání druhů trestné činnosti v průřezu sledované doby, tedy tří let, a nastiňuje tak i vzestupný vývoj v jednotlivých kategorií (druzích trestné činnosti). 12
Počet trestných činnů Graf č. 3: Struktura trestné činnosti - dle druhů trestných činů Struktura trestné činnosti - dle druhů trestných činů 1500 1000 500 0 23 41 38 2 1 2 Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost 537 391 460 370 144 161 Majetková trestná činnost kategorie (druhy trestné činnosti) Ostatní trestná činnost 2011 2010 2009 Zdroj dat: Policie ČR Graf č. 4 přináší v grafické podobě pohled na skladbu a četnost trestných činů v jednotlivých letech sledovaného období. Počet trestných činů byl v roce 2009 celkem 539, v roce 2010 celkem 592 a v roce 2011 celkem 1039. Graf č. 4: Struktura trestné činnosti - dle roků ve sledovaném období Struktura trestné činnosti - dle roků ve sledovaném období 1200 1000 800 600 400 200 0 144 161 370 391 460 537 23 2 38 2 41 rok 2009 rok 2010 rok 2011 1 Ostatní trestná činnost Majetková trestná činnost Mravnostní trestná činnost Násilná trestná činnost Zdroj dat: Policie ČR 13
1.2.1 Násilná trestná činnost Násilná trestná činnost ve sledovaném období vzrůstala, její nárůst je však vzhledem k ostatním hodnoceným kategoriím trestných činů velmi mírný. Graf č. 5: Násilná trestná činnost 50 Násilná trestná činnost 40 30 20 Násilná trestná činnost 10 0 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Zdroj dat: Policie ČR 1.2.2 Mravnostní trestná činnost Mravnostní trestná činnost je na území města Benešov zastoupena ve sledované období pouze 5 případy, a to v roce 2009 2 trestnými činy, v roce 2010 také 2 trestnými činy a v roce 2011 pouze 1 trestným činem. Graf č. 6: Mravnostní trestná činnost 2,5 Mravnostní trestná činnost 2 1,5 1 Mravnostní trestná činnost 0,5 0 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Zdroj dat: Policie ČR 14
1.2.3 Majetková trestná činnost Majetková trestná činnost je v počtech spáchaných trestných činů nejzastoupenější trestnou činností ze všech kategorií a zaznamenává i jeden z největších nárůstů v době sledovaného období. Největší nárůst se objevuje v roce 2011. Graf č. 7: Majetková trestná činnost 600 500 400 300 200 100 0 Majetková trestná činnost rok 2009 rok 2010 rok 2011 Majetková trestná činnost 1.2.4 Ostatní trestná činnost Zdroj dat: Policie ČR Ostatní trestná činnost je společně s majetkovou trestnou činností na území města Benešov nejčetnější. Největší nárůst se objevuje v roce 2011 obdobně jako u majetkové trestné činnosti. Graf č.8: Ostatní trestná činnost 500 Ostatní trestná činnost 400 300 200 Ostatní trestná činnost 100 0 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Zdroj dat: Policie ČR 15
1.3 Souhrn vybraných trestných činů Graf zobrazuje procentuální zastoupení každého trestného činu v průřezu sledovaným obdobím, tedy let 2009, 2010 a 2011. Graf č. 9: Souhrn vybraných trestných činů ve sledovaném období Souhrn vybraných trestných činů ve sledovaném období 100% 80% 60% 40% 20% 0% 0 2 5 10 14 7 9 2 2 1 0 0 5 1 3 191 341 22 2 7 120 294 3 130 272 2 22 rok 2011 rok 2010 rok 2009 Zdroj dat: Policie ČR 1.4 Pachatelé trestných činů Pachatelé trestných činů byli rozděleni do skupin dle věku, tedy do 15 let, 15-18 let a recidivisty. Jejich skladba je v jednotlivých letech sledovaného období zachycena tabulkou č. 2. Tato tabulka shrnuje počty pachatelů celkem. Nejvíce pachatelů bylo zadrženo v roce 2009, celkem jich bylo 116, v témže roce bylo zadrženo i nejvíce pachatelů mladších 15 let, a to 2 pachatelé. Z tabulky také vyplývá, že nejvíce trestné činnosti páchají lidé starší 18 let a recidivisté. Na základě uvedených dat lze konstatovat, že počet pachatelů má ve sledovaném období sestupnou tendenci, viz graf č.10. 16
16 382 16 343-39 16 460 +117.2009 2010 Změna 2009/2010.2011 Změna 2010/2011 2009 2010 Změna 2009/2010 2011 Změna 2010/2011 2009 2010 Změna 2009/2010 Změna v % 2011 Změna 2010/2011 Změna v % Tabulka č. 2: Pachatelé trestných činů Rok (k 31.12.) Počet obyvatel města Benešov Počty kriminality Index na 10tis. obyvatel Celkem 116 103-13 92-11 70,8 63-7,8-11 55.9 7,1 11,3 Do 15 let 2 1 1 1 0 1,2 0,6-0,6-50 0,6 0 0 15-18let 8 7-1 4-3 4,9 4,3 0,6 12,3 2,4 1,9 43,2 18 a více 74 80 6 70-10 45,2 48,9 3,8 28,2 42,5 6,4 13,1 Recidivisté 32 15-17 17 2 19,5 9,2-10,4 53,1 10,3 1,2 11,2 Zdroj dat: Policie ČR Graf č. 10: Celkový počet pachatelů 150 Celkový počet pachatelů v jednotlivých letech 100 50 Celkový počet pachatelů v jednotlivých letech 0 2009 2010 2011 Zdroj dat: Policie ČR Věková struktura pachatelů je uvedena, z důvodu sledování jevu a jeho chování z pohledu času a kategorií, ve dvou grafech. Použitými grafy jsou: spojnicový graf se značkami skupinový sloupcový graf Spojnicový graf je využit za účelem znázornění věkové struktury pachatelů ve vztahu k věkovým kategoriím. Je z něho patrná četnost pachatelů v jednotlivých věkových skupinách a je zřejmé, že nejčetnější skupinou jsou pachatelé ve věkové skupině 18 a více let, a to v celém sledovaném období. 17
Graf č. 11: Věková struktura pachatelů- spojnicový graf se značkami 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Věková struktura pachatelů - spojnicový graf se značkami 15 17 8 7 2 4 1 do 15 let 15-18 let 18 a více recidivisté 80 74 70 32 2009 2010 2011 Zdroj dat: Policie ČR Skupinový sloupcový graf znázorňuje stejný jev jako předešlý graf, jen je z něho patrné, že nedocházelo k rapidním změnám v počtech pachatelů ve sledovaných věkových kategoriích v jednotlivých letech sledovaného období. Kategorie do 15 let byla v letech 2009, 2010 a 2011 zastoupena minimálně, v kategorii 15-18 let se objevuje mírně sestupná tendence a kategorie 18 a více let je očekávaně nejčetnější (co do počtu pachatelů oproti předešlým dvěma kategoriím). Ovšem jednotlivá léta sledovaného období v této věkové kategorie neprokazují velké početní výchylky. Poslední kategorií jsou recidivisté. Zde je nuance v počtech (ve sledovaných třech letech) poněkud vyšší. Nejvyšší počet recidivistů byl zaznamenán v roce 2009. Zbylé sledované roky (2010 a 2011) byly početně vyrovnané. 18
16 382 16 343-39 16 460 +117.2009 2010 Změna 09/10.2011 Změna 10/11 2009 2010 Změna 09/10 2011 Změna 10/11 2009 2010 Změna 09/10 Změna v % 2011 Změna 10/11 Změna % Graf č. 12: Věková struktura pachatelů-skupinový sloupcový graf 100 50 0 Věková struktura pachchatelů - skupinový sloupcový graf 2 1 1 8 7 4 do 15 let 15-18 let 18 a více recidivisté 74 80 70 32 15 17 2009 2010 2011 Zdroj dat: Policie ČR 1.5 Data o vybraných druzích přestupků Tabulka č. 3 byla zpracována na základě dat poskytnutých MěÚ Benešov. Tato tabulka udává souhrný přehled o přestupcích vedených dle zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výrazná změna v počtech přestupků byla zaznamenána v roce 2011, zejména z důvodu zrušení 22 uvedeného zákona. Do celkových počtů přestupků jsou zařazeny i přestupky projednáváné podle zvláštních právních předpisů, tedy z oblasti školství, živnostenského úřadu a další. Tabulka č.3: Přestupky Rok (k 31.12.) Počet obyvatel města Benešov Počty přestupků Index na 10tis. obyvatel Celkem 1521 1439-73 74-1365 928,5 880,5 47,95 5,2 45-835,5-94,9 Proti 28 0-28 9 9 17,1 0-17,1 100 5,5 5,47 100 veřejnému pořádku Proti občan. 90 184 94 28-156 54,9 112,6 58,06 51,6 17 95,3-84,9 soužití Proti majetku 52 69 17 30-39 31,7 42,2 10,48 24,8 18,2-24 56,8 Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 7 10 3 0 0 4,3 6,1 1,85 29,7 0-6,1 100 Zdroj dat: MěÚ Benešov 19
Graf č. 13: Přestupky- absolutní počty Přestupky-absolutní počty 74 1439 1521 2009 2010 2011 Zdroj dat: MěÚ Benešov Graf č. 14: Četnost přestupků v jednotlivých kategorií v letech sledovaného období 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Četnost přestupků v jednotlivých kategorií v letech sledovaného období 28 0 9 přestupky proti veřejnému pořádku 90 184 Proti občanskému soužití 69 52 28 30 Proti majektu 7 10 0 Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 2009 2010 2011 Zdroj dat: MěÚ Benešov Graf poskytuje porovnání četnosti přestupků v jednotlivých kategorií v letech sledovaného období. Nejzastoupenějšími přestupky jsou přestupky proti občanskému soužití a proti majetku. Nejpatrnější je výkyv v přestupcích proti občanskému soužití, kdy došlo k vysokému nárůstu v roce 2010 a poté k poklesu v roce 2011. 20
I v přestupcích se objevily osoby mladší 18 let, pouze však v míře nepatrné, což uvádí následující grafy. Grafy znárorňují zastoupení jednotlivých kategoriích dle věku, tedy do 18 let a nad 18 let, a to v jednotlivých letech sledovaného období. Graf č. 15: Přestupky 2009 100 80 60 40 20 0 27 88 1 2 4 4 přestupky proti veřejnému pořádku Přestupky 2009 Proti občanskému soužití Proti majektu Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 48 3 Zdroj: MěÚ Benešov Graf č. 16: Přestupky 2010 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 0 0 4 1 1 přestupky proti veřejnému pořádku 180 Proti občanskému soužití Přestupky 2010 68 Proti majektu 9 Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Do 18let Nad 18 let Zdroj: MěÚ Benešov 21
Graf č. 17: Přestupky 2011 30 Přestupky 2011 28 28 25 20 15 10 9 Do 18let Nad 18 let 5 0 0 0 přestupky proti veřejnému pořádku Proti občanskému soužití 2 Proti majektu 0 3 Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Zdroj: MěÚ Benešov 22
2. Sociálně demografická analýza Obrázek č. 6: Mapa ČR s členěním na okresy Okres Benešov Zdroj: Český statistický úřad Sociálně demografická analýza bude spíše než k vlastnímu městu Benešov vztažena k celému okresu Benešov, a to zejména z důvodu zachování validity dat. Některá z důležitých dat jsou zpracovávána pouze v rámci územního vymezení okresu Benešov. Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje na předělu mezi střední a jižní částí Čech. Na západě sousedí s okresy Příbram a Praha-západ, na severu s okresy Prahavýchod, Kolín a Kutná Hora, na východě s okresem Havlíčkův Brod z kraje Vysočina, na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina), Tábor a Písek (kraj Jihočeský). Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý a s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou. Nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (712 m. n. m.). Část přirozených hranic okresu tvoří na severozápadě tok Vltavy až po Slapskou nádrž a z východní strany do Vltavy přitékající Sázava. Vybudováním Slapské přehrady na Vltavě a 23
nádrže Švihov na Želivce změnila část těchto vodních toků zcela svůj charakter. Slapská vodní nádrž o ploše zhruba 1 390 ha (při naplnění) představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve Středních Čechách. Nádrž Švihov o ploše 1 400 ha slouží jako zásobárna pitné vody. Svojí rozlohou 1 475 km 2 zaujímá okres Benešov 13, 4% z rozlohy Středočeského kraje a je druhým největším okresem v kraji. Zemědělská půda tvoří 62% a lesy 28% z rozlohy okresu. Hustotou osídlení 65 obyvatel na km 2 patří mezi nejméně osídlené okresy kraje. V současné době náleží do okresu Benešov 114 obcí, z nichž 9 má statut města a 10 obcí bylo Poslaneckou sněmovnou ČR stanoveno městysem. Na okrese žilo k 31. 12. 2011 celkem 95 445 obyvatel. Během roku 2011 bylo zaregistrováno 981 živě narozených dětí, dale bylo uzavřeno 392 sňatků a rozvedeno 254 manželství. Území okresu mělo dříve vysloveně zemědělský charakter. V současné době se stalo důležitým odvětvím ekonomické činnosti, kromě lesního hospodářství, také stavebnictví a průmysl. K 31. 12. 2011 bylo v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 25 383 subjektů. Podle převažující činnosti tvoří zemědělství a lesnictví 6,6%, průmysl 13,9%, stavebnictví 15,0 % a maloobchod 10,3%. K 31. 12. 2011 bylo v rámci okresu Benešov evidováno 2 933 uchazečů o zaměstnání. Registrovanou mírou nezaměstnanosti, která činila 5,5 %, se okres Benešov zařadil v rámci kraje na 4. místo pomyslného žebříčku řazeného od nejnižší hodnoty. Tuto relativně příznivou situaci v míře nezaměstnanosti ovlivňuje mimo jiné rozvoj průmyslových zón, ale zejména dobrá dopravní dostupnost hlavního města Prahy. Benešovsko představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části Benešovska se nachází chráněná krajinná oblast Blaník o rozloze 4 000 ha. Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. Ve vyvážené harmonické krajině dominují Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice (největší na okrese), kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků. Národní přírodní rezervace Ve Studeném, 2 km od města Sázavy, má zachovány porosty pralesovitého charakteru. K nejvýznamnějším kulturním památkám patří bezesporu romanticky přestavěný zámek Konopiště s anglickým parkem, 24
který patří k nejnavštěvovanějším památkám v Čechách. Dále se v okrese nachází gotický hrad Český Šternberk, barokní zámek Jemniště s anglickým parkem, renesanční zámek Komorní Hrádek, zámek Líšno, románský hrad v Týnci nad Sázavou a Sázavský klášter. Kulturní památky tohoto druhu se nacházejí i v řadě dalších obcí, ale kromě toho je zde i řada kostelů a kaplí významné historické hodnoty 2. Okres Benešov je ve své podstatě tvořen územím 3 obcí s rozšířenou působností: Benešov Vlašim Votice Obrázek č. 7: Okres Benešov Zdroj: Český statistický úřad 2 Český statistický úřad 25
2.1 Obyvatelstvo Podle výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů( dále jen SLDB) z roku 2001 zaujímal okres Benešov 7. místo z okresů Středočeského kraje s počtem 93 156 obyvatel. V hustotě zalidnění na 1 km 2 se řadil okres Benešov na 11. místo ve Středočeském kraji, a to docela hluboko za krajským průměrem, který byl 101,7 obyvatel na km 2 (na okrese Benešov to bylo pouze 61,2 obyvatele na km 2 ). Podle výsledků SLDB z roku 2011 žije na okrese Benešov celkem 95 445 obyvatel. Během roku 2011 bylo zaregistrováno 981 živě narozených dětí, bylo uzavřeno 392 sňatků a rozvedeno 254 manželství. Hustotou osídlení, 65 obyvatel na km 2, patří stále mezi nejméně osídlené okresy kraje. Ačkoliv byl po sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zaznamenán nárůst v počtu obyvatel okresu a zvýšila se hustota zalidnění na km 2, zaujímá okres Benešov s počtem obyvatel 8. místo ve Středočeském kraji a drží se tak mezi třemi okresy s nejnižší hustotou zalidnění (Rakovník, Benešov, Příbram), kde hustota nepřekračuje 70 obyvatel na 1 km 2. Ve městě Benešov, v poměru k okresu, žilo podle demografické bilance Českého statistického úřadu koncem roku 2011 celkem 16 460 obyvatel, byl tak 81. nejlidnatější obcí České republiky a 12. největším sídlem ve Středočeském kraji. Během roku 2011 se ve městě živě narodilo 169 dětí, zemřelo naopak 161 osob. Stěhováním ztratil Benešov během roku 2011 celkem 10 obyvatel. Průměrný věk obyvatel dosáhl výše 41,1 roků, děti mladší 15 let se na celkovém obyvatelstvu podílely 14,2 %, zatímco u osob starších 65 let to bylo 15,4 %. Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel na okrese Benešov a ve městě Benešov Okres Benešov Město Benešov 1970 1980 1991 2001 2009 2010 2011 95 468 96 996 94 419 93 082 94 091 94 652 95 445 10 407 15 097 15 998 16 262 16 382 16 343 16 460 Zdroj: Český statistický úřad 26
2.1.1 Vývoj počtu obyvatel/okres Benešov Okres Benešov jako samostatný územní a správní celek, jak ho známe v dnešní podobě, vznikl v roce 1960. Vznikl sloučením okresu Benešov a Vlašim a přičleněním dalších obcí z okresů Votice, Sedlčany, Ledeč nad Sázavou a Jílové. Od roku 1960 však procházel neustálými změnami v počtu obcí, to je také jedno z vysvětlení změny počtu obyvatel v okrese. Obce, které přibyly tzv. meziokresní územní změnou, jsou například Pyšely a Sázava. K častým změnám docházelo i uvnitř hranic okresu. V průběhu sedmdesátých let docházelo k integraci obcí, takže v roce 1980 bylo na okrese jen 76 obcí. Proti roku 1970 ubylo tedy 95 obcí, ale následně docházelo nejen k územním přesunům, ale i postupné dezintegraci 3. Před komunálními volbami v roce 1991 došlo k rozsáhlé dezintegraci, osamostatnilo se 25 obcí. V době SLDB v roce 2001 bylo na území okresu Benešov 115 obcí, tento počet trval do roku 2008, od roku 2009 je veden počet obcí 114. Tabulka č. 5: Vývoj počtu obcí v okrese Benešov počet obcí částí obyvatel obcí 1. 3. 1961 184 554 99 285 1. 12. 1970 175 562 95 468 1. 11. 1980 76 529 96 996 3. 3. 1991 106 507 94 419 1. 3. 2001 115 569 93 156 31.12.2011 114 549 95 445 Zdroj: Český statistický úřad Ve sledovaných letech lze říci, že v počtu obyvatel na okrese Benešov dochází k drobným změnám. Nejvyšší počet obyvatel okresu byl zaznamenán ve sledovaných letech v roce 1980, pak došlo k mírnému poklesu v roce 1991 (o 2 577). Tento pokles se prohloubil ještě o 1 337 obyvatel v roce 2001, kdy byl zaznamenán nejnižší počet obyvatel ze sledovaných let. Od roku 2009 se počet obyvatel pozvolna zvyšuje, doposud však nedosáhl počtu z roku 1980. Rozdíl v počtu obyvatel v roce 1980 a 2011 je 1 551. Lze tedy říci, že od roku 2001, kdy byl zaznamenán nejnižší počet obyvatel Benešova, se počet obyvatel města Benešov zvyšuje, v roce 2011 to bylo o 2 363 obyvatel více než ve zmiňovaném roce 2001. U města Benešov je tedy ve sledovaných letech nárůst pozvolný a kontinuální, pouze v roce 3 dezintegrace = rozpad, rozklad, rozpolcení, rozdělení celku 27
2010 bylo méně obyvatel než v roce 2009, rok 2011 pak v počtu obyvatel v nárůstu navázal na trend z předchozích let. Graf č. 18: Vývoj počtu obyvatel na okrese Benešov a ve městě Benešov Vývoj počtu obyvatel na okrese Benešov a ve městě Benešov 150 000 100 000 50 000 0 1970 1980 1991 2001 2009 2010 2011 Město Benešov Okres Benešov Zdroj: Český statistický úřad Zajímavý je také vývoj počtu obyvatel ve městech a na vesnici. Trvalý odliv obyvatel z venkovských obcí se začal v 90. letech zmírňovat. Oproti roku 1961, kdy ve venkovských obcích bydlelo 62,3 % obyvatel okresu, to bylo v roce 1970 57,3 %, v roce 1980 už jen 50,7% a při sčítání v roce 1991 poklesl podíl venkovského obyvatelstva o další téměř 3 body, a to na 47,9 %. Kdežto do roku 2001 se tento podíl snížil jen o 0,3 procentního bodu, takže podíl obyvatel ve venkovských obcích byl 47,6 %. V 90. letech došlo, na rozdíl od let předcházejících, k mírnému úbytku obyvatel ve městech. Počet obyvatel v jednotlivých městech se však příliš nezměnil. Největší úbytek obyvatel zaznamenalo město Vlašim (-539) a největší přírůstek město Benešov (+431). Pokud vývoj obyvatelstva v okrese Benešov shrneme v průběhu celého minulého století, došlo na tomto území k úbytku obyvatel, a to zhruba o jednu pětinu. V roce 1900 měl totiž okres Benešov v dnešních hranicích celkem 118 558 obyvatel a od té doby, s výjimkou let 1970 a 1980, kdy počet obyvatel mírně vzrostl, pokračoval klesající trend počtu obyvatel až do roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání a počet obyvatel v okrese byl 93 156. To 28
znamená úbytek o 25 402 obyvatele. 4 Další sčítání proběhlo v roce 2011, kdy počet obyvatel na okrese byl 95 445, zaznamenal tedy opět nárůst a tento úbytek se snížil o 2 289 obyvatel. V letech 1991-2000 se narodilo celkem 8 571 dětí (téměř o 34,9 % méně, než v předchozím desetiletí), naproti tomu zemřelo celkem 11 300 osob. Přirozený úbytek činil 2 729 osob. V uvedeném období se do okresu přistěhovalo celkem 9 854 osob a 9 196 osob se z okresu vystěhovalo. Migrací došlo k přírůstku obyvatel o 658 osob, ale v důsledku vysokého přirozeného úbytku došlo k celkovému úbytku obyvatel okresu. Nepříznivou skutečností je, že úbytek obyvatelstva přirozenou měrou je v podstatě trvalého charakteru, protože ani v jednom z posledních sledovaných deseti roků nebyl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. 5 V aktuálních deseti letech, od roku 2001 do roku 2011, se narodilo 11 222 dětí, a zemřelo 12 747 osob, přistěhovalo se 18 273, odstěhovalo se 12 190 a kopírují tak trend předchozího desetiletí. Graf č. 19: Poměr narozených a a zemřelých lidí v letech 2001-2011 na okrese Benešov Poměr narozených a a zemřelých lidí v letech 2001-2011 na okrese Benešov narodilo se dětí zemřelo lidí Zdroj: Český statistický úřad 4 Zdroj: Český statistický úřad SLDB 2001 5 Citace: Český statistický úřad SLDB 2001 29
Graf č. 20: Přistěhovaní a odstěhovaní lidé v letech 2001-2011 v okrese Benešov Přistěhovaní a odstěhovaní lidé v letech 2001-2011 na okrese Benešov přistěhovaní odstěhovaní Zdroj: Český statistický úřad Dlouhodobý trend poklesu úhrnné plodnosti pokračoval i v uplynulém desetiletí mezi sčítáními 1991 a 2001. Úhrnná plodnost 6 na okrese poklesla z 1,72 na jednu ženu na počátku 90. let na 1,17 na konci devadesátých let. V roce 2008 byla úhrnná plodnost ve Středočeském kraji 1,6 na jednu ženu, tzn. srovnatelná s okresem Benešov. 2.1.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že přibližně do věku 58 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ovšem ve vyšším věku postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám stále zvyšuje, a to vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů. Počet žen ve věku nad 60 let je na okrese Benešov téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku. 7 Město Benešov v globálu kopíruje okresní trend. 6 úhrnná plodnost průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v průběhu jejího reprodukčního období 7 Zdroj: Český statistický úřad SLDB 2001 30
Tabulka č. 6: Obyvatelstvo okresu Benešov podle pohlaví a základních věkových skupin obyvatelstvo celkem v tom podle pohlaví podle věkových skupin muži % ženy % 0-14 % 15-59 % 60 a více % průměrný věk v letech 1970 95 468 46 610 48,8 48 858 51,2 19 475 20,4 52 668 55,2 23 325 24,4 37,3 1980 96 996 47 443 48,9 49 553 51,1 22 501 23,2 53 328 55,0 21 167 21,8 36,1 1991 94 419 46 189 48,9 48 230 51,1 20 167 21,4 56 446 59,8 17 806 18,9 36,7 2001 93 156 45 836 49,2 47 320 50,8 14 865 16,0 60 385 64,8 17 906 19,2 39,0 2011 95445 47 187 49,4 48 256 50,6 14 379 15 65 611 68,7 15 455 16,3 41,1 Zdroj: Český statistický úřad Porovnáním složení obyvatel podle základních věkových skupin zjistíme, že k pozitivnímu nárůstu obyvatel ve věkové skupině 0-14 došlo v průběhu sedmdesátých let, ale ostatní roky už pro nárůst nebyly tak příznivé. Nárůst v sedmdesátých letech se rovněž projevil nárůstem obyvatel v produktivním věku, a to v průběhu devadesátých let. Ovšem u věkové skupiny 0-14 došlo oproti roku 1991 v roce 2001 k poklesu o 5 302 obyvatel, což na celkovém počtu obyvatel znamená pokles o 5,4 %. V roce 2011 byl tento pokles ještě vyšší a bylo to o 5 788, což na celkovém počtu obyvatel představuje 6,1 %. Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a především devadesátých let se projevuje stárnutím populace. Průměrný věk obyvatel se tak zvýšil z 37,3 let v roce 1970 na 39 let v roce 2001 a v roce 2004 až na 40 let a rok 2011 přináší nárůst o 1,1 roku, tedy na 41,1 let. Od roku 1970 do roku 2011 došlo ke zvýšení průměrného věku obyvatel o 3,4 roků. Průměrný věk mužů dosáhl podle České statistického úřadu v roce 2011 39 roků, průměrný věk žen byl o 1,3 roky vyšší. 31
Graf č. 21: Strom života okresu Benešov, 31. 12. 2011 Strom života okresu Benešov, 31. 12. 2011 95+ 85-89let 74-79let 65-69let 55-59let 45-49let 35-39let 25-29let 15-19let 5-9let 0-1let 6 000 4 000 2 000 0 2 000 4 000 6 000 Ženy Muži Graf č. 22: Strom života města Benešov, 31. 12. 2011 Zdroj: Český statistický úřad Strom života města Benešov k 31. 12. 2011 80-84let 70-74let 60-64let 50-54let 40-44let 30-34let Ženy Muži 20-24let 10-14let 0-4 roky 500 400 300 200 100 0 100 200 300 400 Zdroj: Český statistický úřad 32
2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva I na okrese Benešov se v posledních letech projevuje moderní trend v uzavírání manželství, který posunuje tento krok do pozdějšího věku. Podle údajů, které uvádí Český statistický úřad, je mnohem více vdov, což potvrzují předešlé výsledky. Například v roce 2001 bylo ve věkové skupině 60 a více let celkem 1 019 ovdovělých mužů, kdežto ve stejné věkové skupině u žen to bylo celkem 5 594 ovdovělých žen, což je 5,5krát více. 2.1.4 Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství Největší zastoupení obyvatel je české národnosti, a to 96,6 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou je národnost slovenská 0,8 %. U ostatních národností nepřevyšuje jejich počet více než 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 118 občanů, tj. 0,1 % z celkového počtu obyvatel. Je to pravděpodobně údaj podhodnocený, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, případně se přihlásila k národnosti české či slovenské. Státní občanství České republiky má 99 % obyvatel. 8 Tabulka č. 7: Obyvatelstvo podle národnosti (rok 2001) počet obyvatel celkem 93 156 z toho: česká 89 985 slovenská 790 ukrajinská 212 polská 187 moravská 135 romská 118 vietnamská 117 maďarská 87 německá 68 ruská 53 slezská 7 řecká 2 ostatní 1 145 nezjištěno 250 Zdroj: Český statistický úřad 8 Zdroj: Český statistický úřad SLDB 2001 33
Graf č. 23: Národnostní složení obyvatelstva okresu Benešov Národnostní složení obyvatelstva okresu Benešov česká slovenská ukrajinská polská moravská Zdroj: Český statistický úřad 2.1.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov V oblasti vzdělání došlo ke zlepšení vzdělanostní úrovně. Oproti roku 1991, kdy při sčítání uvedlo 27 382 obyvatel pouze základní vzdělání, došlo do roku 2001 k poklesu na 19 254 obyvatel se základním vzděláním, což z celkového počtu obyvatel tvoří 24,6 % oproti předcházejícím 36,9 %. Především došlo ke zvýšení vzdělanostní úrovně u žen. V oblasti vysokoškolského vzdělání došlo u obyvatel k nárůstu o 1,5 procentního bodu, a to mezi obdobím 1991 až 2001. Především ve vysokoškolských ekonomických oborech došlo k nárůstu ze 7,1% v roce 1991 na 14 % v roce 2001. Tabulka č. 8: Nezaměstnaní podle ukončeného vzdělání Počet 2009 2010 2011 Nezaměstnaných celkem 2858 3217 2933 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 466 493 489 vyučení bez maturity 1264 1428 1250 střední odborné bez maturity 81 74 71 úplné střední s maturitou 857 981 901 vyšší odborné 25 29 44 vysokoškolské 165 212 178 z toho bakalářské 33 30 32 Zdroj: Český statistický úřad 34
2.2 Ekonomická aktivita obyvatelstva Podle výsledků sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel 51,3 %, kdy míra ekonomické aktivity u mužů (69,6 %) i žen (52,8 %) byla pod průměrem kraje. Během devadesátých let klesl počet pracujících důchodců z 3,2 %, z celkového počtu ekonomicky aktivních v roce 1991, na 1,7 % v roce 2001, což je téměř o polovinu. Dále došlo k poklesu osob na mateřské dovolené, a to více než o 70 %. Počet osob hledajících zaměstnání se více než ztrojnásobil. V důsledku nepříznivější věkové struktury oproti roku 1991 výrazně poklesl podíl dětí, žáků, studentů, učňů a ostatních závislých osob, a to z 27,5 % na 23,2 %. Tabulka č. 9: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity (rok 2001) celkem v tom celkem (podíl v %) muži Ženy 1991 2001 ekonomicky aktivní celkem 47 758 26 609 21 149 51,8 51,3 v tom: pracující 45 597 25 505 20 092 51,1 48,9 z toho: pracující důchodci 1 548 810 738 3,2 1,7 osoby na mateřské dovolené 9 838 --- 838 3,0 0,9 hledající zaměstnání 2 161 1 104 1057 0,7 2,3 ekonomicky neaktivní celkem 44 988 18 968 26 020 48,2 48,3 v tom: nepracující důchodci 21 050 7 835 13 215 20,0 22,6 ostatní s vlastním zdrojem obživy 1 215 112 1 103 0,1 1,3 děti, žáci, studenti, učni, závislé osoby 21 633 11 021 10 612 27,5 23,2 osoby v domácnosti 1 090 --- 1 090 0,5 1,2 Zdroj: Český statistický úřad Nejvyšší počet ekonomicky aktivních osob působil v průmyslu. Připadlo na něj 28,9 % ekonomicky aktivních, tento podíl měl v porovnání s předchozími lety mírně klesající tendenci. V zemědělství za posledních deset let klesl podíl pracujících přibližně o 14 procentních bodů až na 8,2 % z ekonomicky aktivních, ale i přesto je na okrese podíl ekonomicky aktivních v tomto odvětví druhý nejvyšší ve Středočeském kraji. Stoupající podíl ekonomicky aktivních vykazuje terciální sféra. Relativně nejvyšší podíl žen pracuje v odvětvích školství, kultury, zdravotnictví a sociální činnosti. Podíl žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v těchto odvětvích přesahuje téměř 82 %. 9 v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené 35
Tabulka č. 10: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické aktivity (rok 2001) celkem v tom celkem (podíl v %) muži ženy 1980 1991 2001 ekonomicky aktivní celkem 47 758 26 609 21 149 100,0 100,0 100,0 v odvětví: zemědělství a lesnictví 3 917 2 702 1 215 22,4 22,4 8,2 průmysl 13 787 8 045 5 742 33,4 33,1 28,9 stavebnictví 4 666 4 315 351 9,5 7,4 9,8 obchod, stravování, ubytování 6 394 2 929 3 465 8,9 9,1 13,4 doprava, pošty, telekomunikace 3 340 2 355 985 5,8 2,7 7,0 sociální činnosti 10 5 085 926 4 159 11,5 11,6 10,6 ostatní odvětví 7 867 3 952 3 915 5,7 12,7 16,5 nezjištěné odvětví 2 702 1 385 1 317 0,8 1,0 5,7 Zdroj: Český statistický úřad Z celkového počtu 45 597 zaměstnaných osob má druhé nebo další zaměstnání 2 364 osob, to je 5,2 %. Žen s druhým nebo dalším zaměstnáním je 774. Mezi osobami s druhým nebo dalším zaměstnáním převažují osoby samostatně výdělečně činné, kterých je 1 456 a podílí se na celkovém počtu téměř 62 %. Z celkového počtu zaměstnaných vyjíždí za prací mimo obec bydliště celkem 22 294 osob, to je téměř polovina ze všech pracujících. Téměř 83 % z vyjíždějících mimo obec bydliště vyjíždí za zaměstnáním denně. Tabulka č. 11: Nezaměstnaní podle ukončeného vzdělání Počet 2009 2010 2011 Nezaměstnaných celkem 2858 3217 2933 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 466 493 489 vyučení bez maturity 1264 1428 1250 střední odborné bez maturity 81 74 71 úplné střední s maturitou 857 981 901 vyšší odborné 25 29 44 vysokoškolské 165 212 178 z toho bakalářské 33 30 32 Zdroj:Český statistický úřad 10 školství, kultura, zdravotnictví, sociální činnosti 36
Graf č. 24: Nezaměstnaní podle ukončeného vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2011 2010 2009 Zdroj: Český statistický úřad 2.3 Bytová situace V roce 2001 bylo při sčítání lidu, domů a bytů na okrese Benešov zjištěno celkem 26 980 domů. V těchto domech měl někdo trvalé bydliště nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Trvale obydlených z nich bylo celkem 19 784 (tedy 73,3 %) a neobydlených 7 196 (tj. 26,7 %). Oproti roku 1991 se zvýšil počet domů o 1509, tj. o 5,9 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledkem vysokého nárůstu neobydlených domů. Počet neobydlených domů vzrostl oproti roku 1991 o 1 665 domů, to znamená téměř o 30 %, zatímco počet obydlených domů přibližně o 1 % (156 domů) poklesl. Pokles trvale obydlených domů byl zaznamenán jak u rodinných, tak i u bytových domů. Tabulka č. 12: Základní údaje o domovním fondu (rok 2001) trvale obydlené domy trvale obydlené byty celkem z toho z toho v domech celkem rodinné domy bytové domy rodinných bytových 1. 3. 1961 21 556 19 700 603 28 450 23 612 3 563 1. 12. 1970 21 378 10 747 983 28 673 22 021 5 849 1. 11. 1980 20 997 19 236 1 407 31 748 21 239 10 032 3. 3. 1991 19 940 18 159 1 475 32 383 19 891 12 063 1. 3. 2001 19 784 18 044 1 337 33 212 20 348 12 403 Zdroj: Český statistický úřad 37
Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, nejvíce se na jejich celkovém počtu podílely rodinné domy (více než 97 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci, a to u 4 771 domů, což představuje 66,3 % z celkového počtu neobydlených domů. Zhruba 10 % neobydlených domů je obydleno přechodně, necelých 9 % neobydlených domů není způsobilých k bydlení a 3,4 % domů je neobydleno z důvodu přestavby. 2.4 Nezaměstnanost Okres Benešov patří do Středočeského kraje, který se řadí velikostí, počtem obcí i obyvatel mezi největší kraje České republiky. Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jako periferie Prahy) je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra, limituje rozvoj kraje. Pražská středočeská aglomerace, do níž spadá téměř 38 % obcí kraje s více než 46 % obyvatel, tvoří zázemí hlavního města. Středočeský kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje metropoli svůj rekreační potenciál. Intenzita sociálně-ekonomických vztahů je nejvíce ovlivněna dojížďkou za prací, která je z hlediska sociálně-geografické regionalizace nejfrekventovanějším pohybem (procesem) v území. 11 11 http://www.noviny-mpsv.cz 38
Obr. č. 8: Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. 12. 2011 Zdroj: MPSV Podle setřídění úřadů práce k 31.12.2011 byla míra nezaměstnanosti v okrese Benešov 5,49 %, oproti tomu v Praze 3,95 %. Nejlépe na tom byla Praha-východ s 3,35 %. Tato míra nezaměstnanosti představuje pro Benešov 5. místo mezi úřady práce, a to společně s Rychnovem nad Kněžnou. Na jedno volné pracovní místo bylo v okrese Benešov celkem 8,5 uchazečů, v Praze to bylo 4,4 uchazečů, oproti tomu třeba v Karviné činí počet uchazečů na jedno pracovní místo 23. 12 Tabulka č. 13: Stav k 31. 12.2011 okres Benešov 2009 2010 2011 uchazeči o zaměstnání (osoby) 2858 3217 2933 volná pracovní místa (místa) 300 246 344 míra registrované nezaměstnanosti (%) 4,29 5,44 5,45 12 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Správa služeb zaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad 39
Tabulka č. 14: Uchazeči a volná pracovní místa Úřad práce Benešov 01/11 02/11 03/11 04/11 05/11 06/11 07/11 08/11 09/11 10/11 11/11 12/11 uchazeči 3423 3472 3044 2925 2614 2487 2556 2683 2734 2720 2721 2933 volná místa 279 267 330 310 323 345 302 350 316 318 273 344 míra nezaměstna nosti (%) 6,4 6,5 6 5,4 5,2 4,9 4 5 5,3 5,2 5,2 5,5 Zdroj: Úřad práce Benešov Graf č. 25: Uchazeči a volná pracovní místa Úřad práce Benešov 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Uchazeči a volná pracovní místa Úřad práce Benešov nezaměstnaní volná pracovní místa Zdroj: Úřad práce Benešov Z grafu č. 25 je patrné, že nabídka volných míst nepokrývá počet nezaměstnaných a ani se jejich počtu neblíží. Nabídka může pokrýt cca 1 z 10 uchazečů o zaměstnání. Graf č. 26: Míra nezaměstnanosti 8 6 4 2 0 Míra nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti Zdroj: Úřad práce Benešov 40
Tabulka č. 15: Struktura uchazečů Úřad práce Benešov celkem OZP 13 plně invalidní z toho částečně invalidní os. zdrav. znevýhodn. Uchazeči s evidencí delší než 5 měs. ženytěhot., kojící, matky 9 m os. pečuj. o dítě do 15 osoby potřebuj. zvl. pomoc 2009 2858 315 2 293 20 352 33 283 8 2010 2734 308 1 163 19 399 28 259 4 2011 2933 351 1 46 12 497 20 332 4 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat 2.5 Demografická prognóza Níže uvedená demografická prognóza by měla především odpovídat na otázky spojené s vývojem celkového počtu obyvatel a s hrubou věkovou strukturou populace. Tyto odpovědi by pak měly, zodpovědným osobám ve městě, lépe umožnit přizpůsobení struktury sociálních a návazných služeb na území města potřebám současného i budoucího obyvatelstva. 2.5.1 Projekce obyvatelstva ve Středočeském kraji 14 Výpočet byl proveden bez uvažování vnitřního i zahraničního vlivu na populační vývoj. Důvodem byla skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů, její vývoj je závislí zejména na celkové hospodářské situaci (pracovní příležitost, bytová výstavba), a tím je atraktivnost regionu prakticky nepředvídatelná. Jedná se tedy o údaje prezentující hypotetický vývoj počtu a věkového složení obyvatelstva kraje ovlivněného pouze přirozenou měnou, tzn. vývojem porodnosti a úmrtnosti. Předpoklady projekce: 1) Očekávaný vývoj plodnosti Středočeský kraj se ve vývoji plodnosti neliší od ostatních krajů, ke změně nedošlo ani během devadesátých let, tedy v období zásadních změn reprodukčního chování obyvatelstva České republiky. 13 Osoby zdravotně postižené 14 Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz 41
Tabulka č. 16: Očekávaná úroveň plodnosti v krajích, 2002 a 2050 úhrnná plodnost průměrný věk matek při porodu 2002 2050 2002 2050 Středočeský kraj 1,20 1,65 27,80 29,40 Hlavní město Praha 1,08 1,76 29,50 30,90 ČR střední varianta 1,17 1,62 27,80 29,50 Zdroj: Český statistický úřad Předpoklad budoucího vývoje plodnosti vycházel ze současné celkové úrovně plodnosti a její struktury podle věku ženy, a také z předpokladu vývoje zakomponovaného ve střední variantě projekce celorepublikové. Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích byl vzestup úhrnné plodnosti předpokládán pro celé území republiky. Stejně jako pokračování v trendu, který započal po roce 1989, kdy byla posunuta nejvyšší plodnost do vyššího věku 2) Očekávaný vývoj úmrtnosti Rozdíly ve vývoji úmrtnosti jsou dány především skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti (podíl Romů), aj. Nezanedbatelnou roli hraje rovněž dostupnost rychlé zdravotní péče, která je důležitá především při náhlých srdečních a mozkových příhodách. V průběhu devadesátých let se intenzita úmrtnosti snížila, stejně jako v případě plodnosti, a to ve všech krajích v zásadě stejnou měrou. Projekce předpokládala pokračování procesu zlepšování úmrtnosti ve všech krajích, spolu se zachováním současného základního územního rozložení rozdílů. Ani v hypotézách změn úmrtnosti podle věku se jednotlivé kraje od sebe příliš nelišily. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování zdravotního stavu, a to zejména ve vyšším a vysokém věku. 42
Tabulka č. 17: Očekávaná naděje dožití při narození v krajích, 2001 02 a 2050 muži ženy rozdíl ženy-muži 2001 02 2050 2001 02 2050 2001 02 2050 Středočeský kraj 72,1 78,9 78,3 84,2 6,2 5,4 Hlavní město Praha 73,7 80,2 78,9 85,0 5,2 4,8 ČR střední varianta 72,1 15 78,9 78,5 2 84,5 6,5 2 5,6 Výsledky projekce: 1) Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Zdroj: Český statistický úřad Jak již bylo uvedeno, projekce za kraje (a oblasti) byla vypočtena bez uvažování vlivu migrace. Prezentovaná čísla o početní velikosti se tak týkají pouze změn odvozených na základě vývoje přirozené měny obyvatelstva jednotlivých krajů. Přírůstek obyvatel České republiky způsobený přirozenou měnou byl naposledy zaznamenán v roce 1993. Od roku 1994 byl roční počet zemřelých vždy vyšší než počet živě narozených. Pro Středočeský kraj jsou ovšem trvalé úbytky obyvatel přirozenou měnou charakteristické již na přelomu 70. a 80. let 20. století. Projekce obyvatel nepředpokládá, že by někdy do roku 2050 roční počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých. Prosřednictvím přirozené měny obyvatel by se jejich počet neměl zvyšovat, naopak úbytky se budou postupně prohlubovat. Tabulka č. 18: Očekávaný počet obyvatel a přirozený přírůstek v krajích, 2002 a 2050 počet obyvatel (v tis., k 31. 12.) změna počtu obyvatel přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel 2002 2050 absolutně index (v tis.) 2050/2002 2002 2050 Středočeský kraj 1 128,7 896,4-232,3 79,4-1,7-7,2 Hlavní město Praha 1 161,9 898,4-263,6 77,3-3,1-7,2 ČR střední varianta bez migrace 10 203,3 8 129,9-2 073,4 79,7-1,5-6,7 Zdroj: Český statistický úřad 15 rok 2002 43
2) Očekávaný vývoj věkového složení Věková struktura obyvatel je k danému okamžiku výsledkem vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace, a to přibližně v uplynulých sto letech. Příznivému věkovému složení napomáhá populace migrantů, neboť zde platí, že se stěhují převážně mladí lidé. Tabulka č. 19: Očekávaná procentní struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a index stáří, 2002 a 2050 0 14 15 64 65+ index stáří 16 2002 2050 2002 2050 2002 2050 2002 2050 Středočeský kraj 15,5 13,0 70,3 55,0 14,2 31,9 92 245 Hlavní město Praha 13,0 13,9 71,1 51,8 16,0 34,3 123 246 ČR střední varianta bez migrace 15,6 12,4 70,5 56,3 13,9 31,3 89 252 Zdroj: Český statistický úřad Budoucí celkový počet obyvatel a jeho věkové složení bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace. Projekce tak ukazuje, že bez přírůstku stěhováním bude úbytek obyvatel hluboký a povede k ještě více nepříznivější věkové struktuře obyvatel. 16 Počet osob ve věku 0 14 a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 64 let 44
16382 16343 3. Dávky hmotné nouze Tabulka uvádí celkové počty jednotlivých dávek hmotné nouze vyplacených v letech 2009 a 2010. V roce 2010 došlo ke zvýšení počtu všech vyplacených dávek: příspěvku na živobytí a dávek MOP (mimořádná okamžitá pomoc). Tabulka č. 20: Celkové počty vyplacených dávek hmotné nouze ROK Celkový počet Index na 10tis. obyv 2009 2010 2009 2010 Rozdíl 09/10 2009 2010 Rozdíl mezi 09/10 Příspěvek na živobytí 555 718 163 338,8 439,3 100,5 Doplatek 125 95-30 76,3 58,1-18,2 na bydlení MOP 209 213 +4 127,6 130,3 2,73 Zdroj: MěÚ Benešov 45
4. Instituciální analýza Institucionální analýza se zaměřuje na subjekty aktivní na poli prevence kriminality a na jejich činnost. Mezi ministerstva působící v oblasti prevence kriminality na republikové úrovni lze zařadit: MV, MS, MPSV, MŠMT, MZ a MMR. Z uvedených ústředních orgánů má v této problematice privilegované postavení MV, které je tvůrcem národní Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 2015. Tento dokument je výchozím materiálem Plánu prevence kriminality města Benešov. Instituciální analýza města Benešov slouží ke zmapování organizací a jejich činností na poli prevence kriminality ve městě Benešov. Stává se tak nositelem informací o aktivitách a činostech subjektů a organizací činných v oblasti prevence kriminality. Z důvodu získání co nejpřesnějších informací byly tyto subjekty osloveny s žádostí o poskytnutí zpráv o svých činnostech a aktivitách. Ve městě Benešov tak byli do tvorby Plánu prevence kriminality zapojeni různí poskytovatelé sociálních služeb a instituce: Městská policie Benešov, Policie ČR, PMS Benešov, zástupci školských zařízení a další, jak uvádí následující analýza. 46
PPP Benešov PMS Benešov Okresní soud Benešov Okresní státní zastupitelství Psychiatr Psycholog Obvodní oddělení Policie ČR, územní odbor Benešov Město Benešov Tabulka č. 21: Přehled institucí působících na poli sociální prevence ve městě Benešov POZICE TITUL PŘÍJMENÍ JMÉNO TELEFON EMAIL místostrosta Podhola Tomáš 317 721 114 podhola@benesov-city.cz Odbor sociálních věcí a Ing. Turková Iveta 317 754 227 turkova@ benesov-city.cz zdravotnictví Mgr. Vedoucí OSPOD Bc. Kratochvílová Jitka 317 754 229 kratochvilova@ benesov-city.c Protidrogový koordinátor Bc. Macháčková Barbora Kurátor pro mládež Mgr. Karešová Jana 317 754 239 karesova@benesov-city.cz Bc. Vondráková Pavla 317 754 238 Sociální kurátor pro dospělé DiS Padevětová Jana 317 754 237 padevetova@benesov-city.cz Koodinátorka PPK Mgr. Kondrátová Veronika 317 754 234 kondratova@benesov-city.cz Předseda komise Dvořák Pavel bezpečnostní a veřejného pořádku Velitel Městské Policie Bc. Trojánek Jaroslav 317 721 495 trojanek@benesov-city.cz Benešov Preventistka Městské policie Benešov Koubová Andrea 317 754 297 koubova@benesov-city.cz PIS PČR Škvorová Diana 974 871 207, pisbenesov@seznam.cz 974 871 209 Velitel obvodního oddělení Bc. Schovánek Jindřich PČR Velitel Dopravního Mgr. Štěpánek Zdeněk 974 871 250, krpstc.di.benesov@mvcr.cz inspektorátu Benešov 974 871 254 PhDr. Tawilová Věra 317 724 281 PhDr. Kříž Pavel 317 724 135 MUDr. Munduchová Růžena 317 724 225 MUDr. Křížková Dagmar 317 728 362 dagmar.krizkova@tiscali.cz MUDr. Šafandová Radka 317 726 350 MUDr. Poupětová Šárka 723 027 431 poupetova@psychotera.cz CLINTERAP, s.r.o. pobočka Benešov MUDr. Hendrychová Yvona 317 724 435 Okresní státní zástupce JUDr. Novák Stanislav 317 723 222 podatelna@osz.ben.justice.cz Předsedkyně soudu 317 763 360 opatrovnictví 317 763 332 Vedoucí střediska Benešov Bc. Pohunkova Jitka 317 724 840 jpohunkova@pms.justice.cz ředitelka PhDr. Suchopárová Tatiana 317711020 Zdroj: OSVZ MěÚ Benešov 47
Tabulka č. 22: Přehled poskytovatelů sociálních služeb Název Charekteristika Kontakty Centrum adiktologických služeb Magdaléna- Benešov, o.p.s MUDr. Olga Kasková Regionální sdružení zdravotně postižených Benešov VLTAWIA Pečovatelská služba okresu Benešov Pramen, občanské sdružení Domov seniorů Benešov Lotos Cílem této služby je minimalizovat rizika spojená se zneužíváním drog, motivovat závislé osoby ke změně chování, léčbě či udržení abstinence. Magdalena o.p.s poskytuje svým klientům ambulantní a terénní služby. Léčba závislostí na alkoholu, nealkoholových návykových látkách, patologického hráčství i dalších závislostí,psychoterapie, farmakoterapie, krizová intervence, skupinová psychoterapie, konzultace i odborné vedení při volbě rezidenčních způsobů léčby i jejich zprostředkování pro osoby trpící závislostí i jejich blízké, dlouhodobé doléčování Prioritou této služby je poskytovat klientům obsáhlou poradenskou a odbornou péči, která jim umožní zůstat v přirozeném prostředí, zařadit se do společenského života bez pocitu méněcennosti nebo pocitu nezvládnutí základních společenských potřeb. Rodinná psychologická poradna. Poskytuje výchovnou, poradenskou a psychterapeutickou péči manželům, rodičům a dětem při řešení jejich rodinných a manželských problemů. Úkony pečovatelské služby, např.: pomoc při péči o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zajištění nákupů,stravování, pomoc při zajištění domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Cílem projektu je vyvést rodiny, ve kterých vyrůstá dítě se zdravotním postižením, ze sociální izolace, především zajistit pečujícímu rodiči alespoň několik hodin týdně s pocitem, že dítě tráví volný čas smysluplnou činností, při které rozvíjí svoje schopnosti, zmírňuje svoje handicapy a zároveň se dobře baví. Posláním Domova seniorů Benešov je zajištění sociálních a ošetřovatelských služeb, podpora soběstačnosti a zajištění plnohodnotného života v seniorském věku. Služba je časově neomezena. Posláním Odlehčovací služby je zajištění sociálních a ošetřovatelských služeb v době, kdy péči a podporu nemůže osobě poskytnout jemu blízká osoba, která tuto péči soustavně běžně poskytuje. Služba je poskytována nejdéle na dobu 3 měsíců. Zdravotně - sociální zařízení pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. vedoucí nízkoprahových služeb: PhDr. Anna Balatová tel: 739 308 401 email: balatova@magdalena-ops.cz web: www.magdalena-ops.cz MUDr. Olga Kasková Ordinace pro léčbu návykových nemocí Tyršova 2070, 256 01 Benešov, tel. 311 440 018 (nové), 317 728 362 web:www.lekari.net/lekari/kaskovaolga-mudr-/ předseda: Karel Roubych sociální pracovnice: Jana Zajíčková tel: 317 723 506, 603 715 349, 603 715 316 email: stpovbenesov@seznam.cz kontaktní osoba: PhDr. Věra Tawilová adresa: Malé náměstí 1700, 25601 Benešov tel: 317 729 559 email: info@vltawia.cz web: www.vltawia.cz kontaktní osoba: Bc. Alena Králíčková adresa: Malé nám. 2006, 256 01 Benešov tel: 317 728 258 mobil: 603 593 085 e-mail: kralickova@ps-benesov.cz web: www.ps-benesov.estranky.cz kontaktní osoba: Eva Moudrá adresa: Poštovní 1668, 256 01 Benešov mobil: 737 562 119 email: pramen@tiscali.cz web: www.pramen.xf.cz kontaktní osoba: Jaroslav Duras tel: 317 728 388 linka 40 email: reditel@dd-benesov.cz adresa: Villlaniho 2130, 25601 Benešov web: www.dd-benesov.cz adresa: Provozovna Ostředek 1, 257 24 Chocerady tel: 317 795 430 email: info@sanatorium-lotos.cz web: www.sanatorium-lotos.cz 48
Tři, občanské sdružení Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově Rytmus, o.p.s. Život 90 Středisko náhradní rodinné péče, o. s., "Kmotři" při dětských domovech ve spolupráci s Gymnáziem Benešov CERPOS, o. s., Dům na půl cesty Občanské sdružení zdravotně postižených Občanské sdružení BABYBOX pro odložené děti Sdružení Linka bezpečí Činnost občanského sdružení Tři zahrnuje: lůžkový a mobilní hospic, ambulanci paliativní medicíny, domácí péči, centrum denních služeb, půjčovnu zdravotních a kompenzačních pomůcek. Dále pak nabízí odlehčovací služby terénní a pobytové, asistenční auto. DÚSP v Tloskově je centrem služeb s celostátní působností. Nabízí pomocnou ruku všem, kteří se díky svému zdravotnímu stavu, zejména mentálnímu postižení, ocitli v nepříznivé situaci. Posláním společnosti Rytmus Benešov, o.p.s. je umožnit lidem se znevýhodněním aktivní zapojení a seberealizaci, zejména při vzdělávání a pracovním uplatnění v běžném prostředí. Tísňová péče pro seniory a zdravotně postižené občany. Cílem projektu je zkvalitňování trávení volného času dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu. Současně je projekt zaměřen i na rozvoj dobrovolníků "kmotrů"(student Gymnázia Benešov). Dům na půl cesty poskytuje od 01.09.2010 ubytování mladým lidem od 18 do 26 let, kteří opouštějí zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobám sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým. Dle zák. 80/1990 Sb. je toto sdružení členem sdružení právnických osob, kterým je Regionální sdružení zdravotně postižených. OS zdravotně postižených působí na území Benešova od roku 2002 a vyvíjí činnost při uspokojování zájmů a potřeb svých členů se zdravotním postižením. Zajišťuje podmínky pro aktivní účast na kulturním a společenském životě. Babybox pro odložené děti chce pomáhat dětem, ale i rodičům a matkám, které se v tísnivé situaci nedokážou postarat o novorozence. Odložení dítěte do babyboxu je zcela anonymní. Jedná se o službu telefonické krizové pomoci pro děti a mladistvé, kteří se nacházejí v tíživé situaci takového rozsahu, že ji nemohou nebo nejsou schopni zvládnout vlastními silami. Linka bezpečí je v provozu 24 hodin denně po celý rok a je dostupná v rámci celé České republiky zdarma. Předseda správní rady: Rudolf Reitz, B.Th. adresa: Sokolská 584, 257 22 Čerčany tel: 317 777 381 web: www.centrum-cercany.cz ředitel: ing. Antonín Dušek tel: 317 740 111 email: centrum@tloskov.cz web: www.tloskov.eu ředitel: Mgr. Lukáš Laichter adresa: F.V.Mareše 2056, 25601 Benešov tel: 317 742 742, 773 391 182 email: benesov@rytmus.orgweb: http://benesov.rytmus.org kontaktní osoba: Zdeněk Jelínek adresa: Sad Míru 789, Zruč nad Sázavou tel: 327 534 159 email: zivot90@zivot90-zrucns.cz web: www.zivot90-zrucns.cz kontaktní osoba: Věduna Bubleová adresa: Jeleni 91, 11800 Praha 1 tel: 233 355 309 email: info@nahradnirodina.cz web: www.nahradnirodina.cz Jednatelka: RSDr. Květuše Studničková adresa: Na Bezděkově 1782, 256 01 Benešov tel: 317 722 629, 604 676 505 email: cerpos@seznam.cz web: www.cerpos.cz adresa: Vlašimská 1922, 25601 Benešov předseda: Ludvik Hess tel adresa: Hájek 88, 104 00 Praha 10 tel.: 267 710 889, 602 305 139 email: info@babybox.cz web: www.babybox.cz ředitelka: ing. Darina Rössel adresa: Ústavní 91/95, 181 21 Praha 8 tel: 266 727 979 linka bezpečí tel: 116111 email: info@linkabezpeci.cz web: www.linkabezpeci.cz 49
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Raná péče EDA, o.p.s SONS ČR Cílem organizace je vytvářet pro občany s těžkým zdravotním postižením prostor, kde mohou uplatnit své schopnosti a dovednosti ku prospěchu svému, skupiny stejně postižených občanů a tím i celé společnosti. Toto Středisko poskytuje odborné služby, podporu a pomoc rodinám, ve kterých vyrůstá dítě se zrakovým či jiným postižením nebo ohrožením vývoje v raném věku. kontaktní osoba: Vincent Majtaník tel: 732 825 588 email: vmajtanik@seznam.cz adresa: Trojická 2/387, 128 00 Praha 2 tel, fax: 224 826 860, 724 400 820 email: praha@ranapece.eu web: www.ranapece.eu/praha Středisko rané péče při Oblastní charitě Kutná Hora Diakonie ČCE středisko Vlašim, Dům pro matku a dítě Noclehárna Benešov Nízkoprahové denní centrum Terénní programy Poskytuje pomoc a podporu rodinám s nedonošenými dětmi, dětmi se zdravotním postižením, s opožděným vývojem a poruchami autistického spektra Posláním Domu pro matku a dítě je umožnit ženám s dětmi v nepříznivé sociální situaci, zůstat součástí přirozeného společenství. Služba je určena osamělým plnoletým ženám s dětmi do 18 let věku. Noclehárna Benešov je určena pro cílovou skupinu osob bez přístřeší a osob, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je prioritně určena pro osoby, které se dlouhodobě pohybují na území města Benešov a pouze pro muže. Jedná se o nízkoprahové zařízení, které poskytuje krátkodobý pobyt přespání, podmínky pro osobní hygienu a základní sociální poradenství. Základním cílem služby je napomáhat osobám bez přístřeší sociálnímu začlenění prostřednictvím procesu sociálního začleňování, který zajišťuje, že osoby bez přístřeší dostanou příležitosti a možnosti napomáhající plnému zapojení do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný Posláním služby je vyhledávat a podporovat osoby, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo jsou již sociálně vyloučené, případně se nacházejí v krizové životní situaci. Terénní programy působí preventivně, usnadňují klientům přístup k sociálním službám. ředitel: RNDr. Robert Otruba adresa: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora tel: 327 311 493 email: ranapece.charita@kh.cz web: www.kh.charita.cz ředitelka: Bc. Petra Povolná adresa: Benešovská 507, 258 01 Vlašim tel: 317 844 482 email: vlasim@diakoniecce.cz web: www.vlasim.diakoniecce.cz ředitelka: Mgr. Alena Králíčková adresa: Táborská 900, Benešov tel: 317 754 232, 317 754 237 email: machackovab@benesovcity.cz web: www.benesov-city.cz ředitelka: Mgr. Alena Králíčková adresa: Táborská 900, Benešov tel.:734 150 303 email: dennicentrum@psbenesov.cz web: www.ps-benesov.cz ředitelka: Mgr. Alena Králíčková adresa: Táborská 900, Benešov tel: 734 150 304 web: www.ps-benesov.cz Zdroj: OSVZ MěÚ Benešov 4.1 Školy, sportovní a kulturní činnost Ve městě je pět státních a jedna soukromá mateřská škola. Z oslovených reagovala MŠ Benešov, Na Karlově, kterou navštěvuje 64 dětí a součástí dokumentace školy je školní 50
preventivní program. Metodika prevence sociálně patologických jevů zahrnuje pedagogickou část, spolupráci s rodiči, spolupráci s organizacemi ve městě, kroužky pro děti, materiálně technické podmínky a literaturu. Na území města Benešov jsou čtyři základní školy, které navštěvují i žáci z blízkého okolí. K prevenci sociálně patologických jevů používají školy Minimální preventivní program prevence sociálně patologických jevů na aktuální školní rok, garantem jeho vypracování i realizace je školní metodik prevence. Školy zařazují prevenci rizikového chování do tématických plánů všech předmětů, které vyučují (sledují vhodnost, přiměřenost věku žáků a situacím). Dále využívají k rozšíření tématu besed, divadelních a filmových představení. Také se snaží žákům ukazovat, jak lze vyplnit volný čas (školy mají kroužky pro své žáky, uskutečňují exkurze a výlety), doporučují a sledují zapojení žáků do kroužků, které pořádají jiné organizace. Snaží se spolupracovat s rodiči žáků. V obvodu města Benešov dále působí osm středních škol. Z oslovených škol poskytly zpětnou vazbu tři střední školy. Z jejich odpovědí vyplývá, že prevence kriminality a sociálně patologických jevů je zpracována školním metodikem prevence v celoročním plánu prevence sociálně patologických jevů. Součástí plánu je mapování těchto jevů, jejich předcházení a metodika řešení konkrétních případů. Využívá se pravidelná zájmová činnost na škole, zájmová činnost příležitostná (soutěže, turnaje, zájezdy, exkurze, divadelní představení, cykly přednášek, kurzy, charitativní projekty, dobrovolnické programy). Na celkový počet 114 obcí okresu Benešov je k 31. 12. 2011 počet mateřských školek 47 a 37 základních škol. 51
Počet mateřských školek se v čase od roku 2009 zvyšuje, což reflektuje současný populační trend. Počet základních škol zůstává stejný, tedy 37. Graf č. 27: Počet mateřských a základních škol 50 40 30 20 Mateřské školy Základní školy 10 0 2009 2010 2011 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka č. 23: Počty žáků mateřských a základních škol ve sledovaném období Mateřské školy Základní školy (počty žáků) (počty žáků) 2009 2585 7555 2010 2674 7500 2011 2786 7430 Zdroj: Český statistický úřad 52
Graf č. 28: Počty žáků v mateřských a základních školách 12000 10000 8000 6000 4000 Základní škola Mateřské školy 2000 0 2009 2010 2011 Zdroj: Český statistický úřád V základních školách na okrese Benešov bylo zřízeno v roce 2009 celkem 385 tříd, v roce 2010 o 98 méně než v roce 2009 a v roce 2011 byl počet tříd 389. Na území okresu Benešov se take nachází 22 institucí středního vzdělávání, viz tabulka č. 24. Tabulka č. 24: Vzdělávací instituce - okres Benešov Název počet Gymnázium 2 Obory středních odborných škol a praktických 11 škol Obory středních učilišť a odborných učilišť 5 Obory nástavbového studia 4 Celkem 22 Zdroj: Český statistický úřad Počty uvedených institucí se ve sledovaných letech neměly. Vyšší vzdělání je na okrese Benešov zastoupeno vyšší odbornou školou, která je v roce 2011 již pouze 1 na okrese, v roce 2009 a 2010 zde byly tyto školy 2. Na území města Benešov jsou zastoupeny všechny ze shora uvedených stupňů vzdělávacích institucí, stav k 31.12.2011. 53
Tabulka č. 25: Vzdělávací instituce - město Benešov Název Počet Mateřské školy 6 Základní školy 4 gymnázium 1 Obory středních odborných škol a praktických 7 škol Obory středních učilišť a odborných učilišť 3 Obory nástavbového studia 2 Vyšší odborná škola 1 Celkem 23 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka č. 26: Přehled všech vzdělávacích institucích ve městě Benešov Název email Mateřské školy v Benešově Mateřská škola Četyřlístek msctyrlistek.benesov@seznam.cz Mateřská škola U kohoutka info@mskohoutek.cz Sedmipírka Mateřská škola Úsměv msusmev@email.cz; Mateřská škola Berušky info@msberusky.cz MŠ a ZŠ Benešov, Na Karlově 372 ms.karlov@seznam.cz Mateřská škola Kopretina - soukromá frantiskalachoutova@centrum.cz Základní školy ZŠ Benešov, Jiráskova 888 ZŠ Benešov, Dukelská 1818 MŠ a ZŠ Benešov, Na Karlově 372 Základní škola Benešov, Konopišťská zsjiraskova@seznam.cz prochazkova@zsben.cz zsbn.karlov@seznam.cz zvsbenesov@cbox.cz Střední školy Soukromá ekonomická škola skola@eosbn.cz Gymnázium gymnazium@gbn.cz Střední odborná škola sosbn@sosbn.cz Integrovaná střední škola fialova@isstbn.cz Střední odborné učiliště soubn@atlas.cz Střední škola obchodu, ekonomiky a služeb soesbenesov@iol.cz Střední zdravotnická škola szsbn@atlas.cz Střední zemědělská škola dobesova@zemsbn.cz Vyšší odborná škola Vyšší odborná škola dobesova@zemsbn.cz Zdroj: MěÚ Benešov 54
Graf č. 29: Srovnání počtů vzdělávacích institucí na okrese Benešov a města Benešov 8 7 6 5 4 3 Město Benešov Okres Benešov 2 1 0 Mateřská škola základní škola Kategorie Kategorie 3 4 Zdroj: Český statistický úřad 4.2 Sportovní a kulturní činnost Určité sportovní aktivity v rámci okresu zabezpečují a umožňují sportoviště různých velikostí a typů vybudované v mnoha obcích vymezeného území. Bezesporu však s velikostí obce rostou i možnosti všestrannosti sportovního vyžití. Na okrese Benešov jsou největšími obcemi ORP Benešov, Vlašim a Votice. Město Benešov nabízí možnost sportovního vyžití v Městských sportovních zařízeních, která tvoří komplex, který je svými nemovitostmi v majetku města. Tato zařízení jsou především vhodná a hojně využívaná širokou veřejností, kluby, oddíly, ale slouží i k zabezpečení tělesné výchovy žáků základních a středních škol z Benešova. 55
Do tohoto komplexu patří: Tabulka č 27: Městská sportovní zařízení Název Popis Kontakty Zimní stadion víceúčelová sportovní hala adresa : Hráského 1913 (ubytovna, restaurace) telefon : 317 723 191 Krytý plavecký bazén Fotbalový stadion Travnaté fotbalové plochy s letním provozem (fitness, snack bar) přírodní a umělý trávník III. generace s umělým osvětlením s umělým osvětlením v areálu zimního stadionu adresa : Černoleská 1600 telefon : 317 723 367 adresa : ulice Ke stadionu telefon : 317 723 191 adresa : Hráského 1913 telefon : 317 723 191 Tenisové kurty s umělým povrchem lano - wimbledon v zimním období (říjen duben) přikryté přetlakovými halami s umělým osvětlením adresa : Hráského 1913 telefon : 317 723 191 Otevřený venkovní bazén Autocamp - veřejné tábořiště Nová Živohošť s upravovanou vodou a se solárním příhřevem ubytování v mobilních buňkách, stanech, karavanech, stánky občerstvení, půjčovny lodí a šlapadel adresa : Dukelská ulice telefon : 317 721 352 telefon: 317 723 191 317 791 345 Zdroj: MěÚ Benešov Ve městě Benešov působí v současné době řada sportovních klubů a sportovních zařízení, z nichž byli osloveni zástupci SK ledního hokeje, tenisu, volejbalu, florbalu, juda Policie ČR, fotbalu, nohejbalu, basketbalu, squashe, jógy, Sokola, dále pak zástupci sportovních zařízení S centrum, Esporta a Okresní rady asociace školních sportovních klubů. V Benešově je k dispozici zimní stadion, skatepark, krytý plavecký bazén, přírodní koupaliště Na Sladovce, koupaliště Bioska, fotbalový stadion, tenisové kurty, tělocvičny a celá řada sportovišť a dětských hřišť. Z výše oslovených poskytl informace Tenisový klub Benešov, SK Florbal a SKP Benešov oddíl judo. 56
Tenisový klub Benešov funguje od roku 1904 jako dobrovolné sdružení občanů provozující organizování sportovní činnosti v rámci zapojení do sportovních a tělovýchovných aktivit (např. soutěže družstev, turnaje registrovaných i neregistrovaných jednotlivců atd.), dále pak vytváření možností užívání svých sportovišť pro širokou veřejnost, budování, provozování a udržování sportovních zařízení, které vlastní nebo užívá. Počet členů klubu celkem je 112, z toho do 18 let 42. SK Florbal byl založen v roce 2000. V současné době čítá členská základna zhruba 198 aktivních členů. Z tohoto počtu je cca 97 hráček a hráčů do 18-ti let. Účastní se ligových soutěží v dikci České florbalové unie, různých turnajů, zejména libereckého Nisa Open, pražských Prague Games a Czech Open. Děti v loňské sezóně odjely na turnaj do Švédska. Klub pořádá turnaj Bene Florbal Cup v Bystřici. SK Policie Benešov, oddíl judo sdělil, že celkový počet členů je 131 osob, z toho mladších 18 let je 110 osob a počet členů aikido je 43 osob, z toho mladších 18 let 26 osob. Jedná se o celoroční pravidelnou činnost. V týdnu zajišťují 11 tréninkových jednotek. Oddíl judo je pravidelným pořadatelem krajských přeborů. Poslední prázdninový týden pořádá soustředění formou příměstského tábora pro své členy i další zájemce o pohybové aktivity. Ve městě Benešov je možné dále využít soukromých zařízeních, fitness a zájmových spolků. Mezi sportovní zájmové spolky, kluby působící na území města Benešov patří: Basket club Benešov Horolezecký oddíl Benešov S-Centrum Benešov SK Benešov SK Šacung Benešov Squash TRIO Volejbalový klub Benešov Esporta Město Benešov nabízí další možnosti trávení volného času, zejména v kulturní oblasti. Ve městě je řada zájmových, společenských a kulturních organizací, z nichž byli osloveni: Sdružení dobrovolných hasičů, Čochtánek, Mateřské centrum Hvězdička, Mateřské centrum Krokodýl, Pramen, Junák, Dům dětí a mládeže, Základní umělecká škola, Muzeum umění, Kulturní informační centrum, Městská knihovna. 57
Městská knihovna Benešov provozuje v dětském oddělení volnočasové aktivity pro děti od 7 do 15 let, jako jsou půjčování knih a periodik, literární a výtvarné soutěže, přednášky, besedy, herní aktivity stolní hry. Pořádá akce Den pro dětskou knihu - autorská čtení, výtvarná dílna, Děti čtou dětem. Děti mohou v knihovně trávit odpolední čas čtením knih a časopisů, ale i hraním her. Dále knihovna umožňuje poslech zvukových záznamů CD, LP, audiokazet přímo v AV- oddělení knihovny a půjčování CD, LP, videokazet, DVD, literatury a časopisů o hudbě v audiovizuálním oddělení knihovny, a to od 12 let s písemným souhlasem zákonného zástupce. Zajišťuje také půjčování knih, map a periodik, přístup k elektronickým informačním zdrojům, databázím a internetu, besedy a přednášky o literatuře, hudbě, esoterice, výchově a vzdělávání, historii, numismatice, regionálním místopisu, knižní kultuře pro děti od 15 let do neomezeně let věku. Sbor dobrovolných hasičů disponuje potenciálem na podporu aktivit pro mládež. Mohou pořádat akce zaměřené pro děti již od předškolního věku, kde se zábavnou formou vzdělávají a učí se být samostatní. Sdružení hasičů Čech Moravy Slezska má vlastní program na činnost mladých hasičů. Školí vlastní členy na vedoucí, připravuje příručky. Vytvořilo i olympiádu hasičského sportu pro mladé hasiče. Současné možnosti sboru jsou omezené. Sbor nemůže využívat plně svůj potencionál v programu aktivit mládeže, neboť chybí prostory pro schůzky, nemají dostatek aktivních členů pro vedoucí mladých hasičů, chybí technické vybavení pro přípravu soutěží (stříkačka pro požární sport). Sbor dobrovolných hasičů není zařazen v zásahové jednotce Benešov, nemají hasičské auto. Junák, svaz skautů a skautek ČR, středisko Benešov má prevenci kriminality obsaženu ve svém hlavním poslání. Smyslem skautingu je výchova dětí, mládeže a dospělých v duchu skautských ideálů, výchova k pravdomluvnosti, věrnosti, přátelství, pomoci druhým, k ochraně slabších, k hospodárnosti. Svaz vede členy k tomu, aby si vážili sami sebe, ostatních, aby se sami snažili o svůj další psychický i fyzický rozvoj, aby měli úctu k přírodě a kulturním hodnotám. Podle registrace má svaz zhruba 80 členů a další příznivce. Dětské centrum Krokodýl je určeno dětem od narození do 10 let. Nabízí dopolední kroužky pro děti s rodiči ve věku od narození do 3 let (cvičení, hudební školička, výtvarná dílna) a odpolední kroužky pro školkové a školní děti bez rodičů (angličtina, hudební školička, výtvarná dílna, aerobik, tanečky, cvičení, sportovní přípravka, trampolínky, gymnastika, logopedická průprava). Každý kroužek navštěvuje průměrně 11 dětí. 58
Další možnosti kulturního vyžití: Kulturní a informační centrum, tel.: 317 726 004 Muzeum umění a designu, tel.: 317 729 113 Muzeum Podblanicka - pobočka Benešov, tel.: 317 723 419 Kino Benešov, tel.: 606 963 700 Dům dětí a mládeže Mateřské centrum Hvězdička, tel.: 739 636 981 Divadelní spolky o O.S. ZVZ sdružení ochotníků, tel.: 724 311 018 o Komorní studio Áčko o DS Svatopluk, o.s. Benešov, tel.: 720 380 991 o Divadlo PaT Hudební skupiny o Big Band Pacholata, tel.: 603 260 075 o Čejka Band, tel.: 606 915 351 o KEKS, tel.: 777 020 507 o Lahvátor o RUCENOHY Music Band, tel.: 736 118 262 o Pěvecké spolky o Taneční škola Salta, tel.: 317 724 940 o Folklórní soubor Benešáček, tel.: 603 205 789 4.3 Seznamy V této části Plánu prevence kriminality jsou uvedeny všechny organizace působící, byť sebemenší měrou, na poli prevence kriminality. 59
Tabulka č. 28: Seznam všech organizací na území města Benešov, působících na poli prevence Název Mateřská škola Čtyřlístek Mateřská škola U kohoutka Sedmipírka Mateřská škola Úsměv Mateřská škola Berušky MŠ a ZŠ Benešov, Na Karlově 372 Mateřská škola Kopretina - soukromá email msctyrlistek.benesov@seznam.cz info@mskohoutek.cz msusmev@email.cz info@msberusky.cz ms.karlov@seznam.cz frantiskalachoutova@centrum.cz Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Základní škola Benešov, Dukelská 1818 MŠ a ZŠ Benešov, Na Karlově 372 Základní škola Konopišťská zsjiraskova@seznam.cz prochazkova@zsben.cz zsbn.karlov@seznam.cz zvsbenesov@cbox.cz Soukromá ekonomická škola Gymnázium Střední odborná škola, Černoleská ul. Integrovaná střední škola Střední odborné učiliště, Jana Nohy Střední škola obchodu, ekonomiky a služeb Střední zdravotnická škola Střední zemědělská škola skola@eosbn.cz gymnazium@gbn.cz sosbn@sosbn.cz fialova@isstbn.cz soubn@atlas.cz soesbenesov@iol.cz szsbn@atlas.cz dobesova@zemsbn.cz Městská policie Policie (PČR) Probační a mediační služba Pedagogicko psychologická poradna Pečovatelská služba, terén, noclehárna, trojanek@benesov-city.cz pisbenesov@seznam.cz jpohunkova@pms.justice.cz poradna@pppbenesov.cz kralickova@ps-benesov.cz Hasiči Dobrovolní hasiči Mateřské centurm Hvězdička Mateřské centrum Krokodýl Rytmus PhDr. Věra Tawilová MUDr. Šárka Poupětová, finanční poradna Cerpos Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Magdalena, o.p.s. Nemocnice RaS pav.oshbenesov@tiscali.cz osh.benesov@wo.cz sdhbenesov@seznam.cz jana.cechova@nativepr.cz romanabobkova@seznam.cz benesov@rytmus.org info@1psychocentrum.cz poradnabenesov@cestaintegrace.cz studnickova.k@seznam.cz melingerova@magdalena-ops.cz cas.bn@magdalena-ops.cz sekretariat@hospital-bn.cz 60
Domov Důchodců Život 90 Pramen Klub důchodců Českobratrská církev evangelická Římskokatolická církev Jednota bratrská reditel@dd-benesov.cz sekretariat@zivot90.cz pramen@tiscali.cz Marie Kudeříkové 1556, Benešov benesov@evangnet.cz farnost.benesov@tiscali.cz benesov@jbcr.info Dům dětí a mládeže Základní umělecká škola Muzeum umění Kulturní informační centrum Městská knihovna Městská sportovní zařízení info@ddmbenesov.cz zus.benesov@tiscali.cz recepce@muzeum-umeni-benesov.cz infocentrum@kicbenesov.cz mk@knihovna-benesov.cz msz@mszbenesov.cz Okresní rada AŠSK, sdružení školních SK Hokej Joga Tenis Sokol Volejbal S - centrum SK Fotbal Florbal Nohejbal Judo SK policie Basket Fotbal Squash Salta SK Policie Turistický klub Skauti Esporta Čochtánek soustruznik_slavek@gbn.cz jindrichslunecko@seznam.cz vobecky.h@seznam.cz padma@seznam.cz karel.vyskocil@o2.com tjsokolbenesov@seznam.cz volejbal.benesov@seznam.cz info@scentrum.cz turektomas@skbenesov.cz florbalbenesov@seznam.cz sacung@sacung.cz skpjudobenesov@seznam.cz vanek@bcbenesov.cz i.chaloupka@post.cz michal@zemek.cz tssalta@seznam.cz bohrak@tiscali.cz jiri.polesny.st@seznam.cz judr.renata.prochazkova@seznam.cz esporta@esporta.cz pavlickova.lada@seznam.cz Zdroj: MěÚ Benešov 61
4.4 Prevence kriminality ve státních organizacích V Benešově působí v rámci preventivní činnosti řada státních organizací, Městská policie, Policie České republiky, Probační a mediační služba, Pedagogicko psychologická poradna. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Preventivně informační skupina, Územní odbor Benešov také realizuje aktivity v oblasti prevence. Policisté se na území města Benešov věnují primární prevenci převážně formou přednášek pro děti a mládež a pro seniory. Pro předškolní děti pořádají dopravní výchovu pod názvem Bezpečně do školy, která probíhá ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Benešov. Akce se pravidelně účastní všechny benešovské mateřské školy s počtem zhruba 160 dětí. Pro žáky 1. 3. tříd základních škol pořádá policie dopravní výchovu se zaměřením na správný a bezpečný pohyb v silničním provozu. V roce 2011 bylo v rámci uvedené akce osloveno 350 žáků. Policie dále organizuje dopravní výchovu pro cyklisty na téma správný a bezpečný pohyb v silničním provozu, řešení dopravních situací, znalost dopravních značek, která je určena pro žáky 4. a 5. tříd základních škol. V roce 2011 bylo osloveno cca 150 žáků. Policie dále zajišťovala přednášky na téma extremismus určené pro žáky 9. tříd, osloveno bylo cca 50 žáků ZŠ Benešov, Dukelská. Dále realizují přednášky na téma závislosti, návykové látky pro žáky 8. a 9. tříd. V loňském roce bylo osloveno cca 50 žáků z benešovských škol. Dalším typem přednášek jsou přednášky na téma kriminalita dětí a mládeže, které jsou určeny pro žáky ve věku 12 až 18 let. Děti jsou seznámeny s trestní odpovědností, trestním řízením, aj. Bylo již osloveno několik desítek žáků. Policie ČR také pořádá přednášky na téma šikana a kyberšikana určené pro žáky I. a II. stupně (v Benešově se ovšem v loňském roce žádná beseda na dané téma neuskutečnila). Přednášky na téma úrazy a bezpečí doma a na ulici určené pro žáky 1. a 2. tříd seznamují děti s tím, jak se mají bezpečně chovat doma, pokud zde zůstanou samy, jak se zachovat při setkání s cizím člověkem apod. Osloveno bylo rovněž několik desítek dětí. Primární prevence určená seniorům otevírá téma bezpečí pro seniory, které se zaměřuje zejména na okrádání seniorů podomními prodejci, kapesní krádeže, pohyb v silničním provozu. V Benešově bylo osloveno cca 60 důchodců. 62
Mezi další aktivity patří například preventivní působení na veřejnost ve smyslu předcházení kapesním krádežím a vloupání do motorových vozidel např. se jedná o kontroly na parkovištích před obchodními domy, upozorňování občanů na možná rizika a jak těmto krádežím předcházet. Městská policie Benešov působí v oblasti primární prevence v Mateřských školách: U kohoutka Sedmipírka, Čtyřlístek, Berušky, ZŠ a MŠ Benešov, Na Karlově a dále na ZŠ Jiráskova a Dukelská, v Domě dětí a mládeže a v Domově seniorů. Také dochází do ZŠ Dukelská a Jiráskova, kde se konají přednášky v návaznosti na učební plán škol - na témata, která si zadají školy dle aktuálního dění a konkrétní problematiky mládeže. MěP Benešov spolupracuje i se Sdružením dobrovoldných hasičů Benešov, kde se podílí na volnočasových aktivitách (např. formou soutěží). Ve školním roce 2012 2013 se bude MěP Benešov ve spolupráci s PČR podílet na dopravním projektu AJAX, který je určen pro 1. stupeň ZŠ Dukelská. Dále bude připravovat pro 2. stupeň ZŠ a seniory přednášky na téma: Viktimní oběť - jak se jí nestat, jak jednat v případě, že jsem ve styku s obětí přestupku či trestného činu nebo jsem se jí stal, včetně následků na psychiku postiženého. Probační a mediační služba České republiky, s ohledem na působnost a postavení v rámci resortu justice, nerealizuje žádné konkrétní preventivní aktivity. Činnost probační a mediační služby je vymezena speciálním zákonem č. 257/2000 Sb. 4, zde je v odst. 4 mimo jiné uvedeno, že PMS koordinuje sociální a terapeutické programy práce s obviněnými, a to zejména jde-li o mladistvé. V odst. 5 je také uvedeno, že se PMS podílí na prevenci trestné činnosti. V souvislosti s tímto vymezením byly ve Středisku Benešov realizovány 2 probační programy, jež poskytovala společnost SPJ, o.s. ( Sdružení pro probaci a mediaci v justici). Účastníky těchto programů mohli být výhradně mladiství, osoby blízké věku mladistvého, kterým byl tento program uložen rozhodnutím Okresního státního zastupitelství či soudu, popř. s ním, v rámci jiného uloženého alternativního trestu, výhradně souhlasili. Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Benešov, nabízí pro školy v oblasti prevence kriminality a sociálně patologických jevů diagnostiku třídních kolektivů (mapování vztahů ve třídě), práci se třídami, skupinami, kolektivy (vztahy ve třídě, šikana, kázeňsky problematická třída, atd.), krizovou intervenci, semináře s kurzy pro pedagogy. Pro žáky a zákonné zástupce dále nabízí individuální informační konzultace v 63
oblastech práce s problematickým žákem i jeho rodinou a skupinové práce s žáky základních škol. Městský úřad Benešov, oddělení sociálně právní ochrany dětí (odboru sociálních věcí a zdravotnictví) v tomto roce navázalo užší spolupráci se ZŠ Benešov, Na Karlově a připravuje cyklus vzdělávání pro žáky 2. stupně uvedené školy na téma: Rodičovská zodpovědnost a práva a povinnosti dětí (vyplývající se zákona o rodině). Dílčími tématy tohoto cyklu jsou: problematika záškoláctví diagnostika a komplexní řešení, spolupráce školy a OSPOD a dalších institucí při řešení záškoláctví, trestní odpovědnost mládeže, ukládání opatření v rámci speciálního řízení před soudem, jak dětem mladším patnácti let, tak mladistvým ve věkové hranici 15-18 let, jednání a chování u soudu, systém soudnictví v ČR a případně další témata, která vyplynou z aktuálních potřeb školy. Další preventivní aktivity na OSVZ probíhají v rámci agendy sociálního kurátora a terénních sociálních pracovníků. Tyto aktivity naplňují požadavky zákonných norem a zejména sociální práce na obecní úrovni (doporučený postup MPSV 1/2012 k realizaci metod sociální práce). Níže uvedená data informují o počtu evidovaných občanů v péči sociálního kurátora MěÚ Benešov. Tento počet zahrnuje občany ve výkonu trestu, pobírající dávku MOP a propuštěné z výkonu trestu. Tabulka č. 29: Činnost sociálního kurátora Počet obyvatel města Benešov Počet klientů sociálního kurátora Index na 10 tis. obyvate rok 2009 2010 2011 2009 2010 Rozdíl 09/10 2011 Rozdíl 10/11 2009 2010 Rozdíl 09/10 2011 Rozdíl 10/11 Celkový 16382 16343 16460 116 123 7 192 69 70,8 75,3 4,5 116,6 41,3 počet Zdroj: MěÚ Benešov 64
Graf č.30: Činnost sociálního kurátora Počet klientů sociálního kurátora 2011 2010 2009 2009 2010 2011 0 50 100 150 200 Zdroj: MěÚ Benešov 4.5 Prevence kriminality v nestátních a církevních organizacích V Benešově působí řada nestátních a několik církevních organizací. V rámci mapování působnosti v oblasti prevence kriminality byly osloveny: Občanské sdružení Cerpos, Rytmus o.p.s., PhDr. Věra Tawilová rodinná poradna, Magdaléna, o.p.s. a její terénní programy, o. s. Život 90, AT ambulance MUDr. Olga Kasková, Občasnká poradna Benešov, Českobratrská církev evangelická, Římskokatolická církev, Jednota bratrská a Církev československá husitská. Níže uvedené organizace poskytly zpětnou vazbu o své činnosti. Občanské sdružení Cerpos poskytuje od 01.09.2010 sociální službu dům na půl cesty. Hlavním cílem občanského sdružení je poskytování pomoci sociálně slabým občanům, především mladým lidem, a zabránění sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob vedoucí ke konfliktu se společností. Cílem je napomáhat překonat jejich nepříznivou situaci a provádět prevenci nežádoucích společenských jevů. Dům na půl cesty má k dispozici dva mezonetové byty 4+1, v obou bytech je vybavená kuchyň, obývací pokoj, sociální zázemí (WC a sprchový kout, automatická pračka), tři ložnice (koupelna s WC), společenské prostory pro zájmovou činnost a společná setkávání, technické zázemí. Služba může poskytnout ubytování až 12 mladým lidem. 65
Rytmus, o.p.s. poskytuje služby sociální rehabilitace. V největší míře jde o službu tzv. podporovaného zaměstnávání na otevřeném trhu práce. Dále poskytuje kurzy sociální rehabilitace - např. kurz obsluhy PC, fotografování, hospodaření s penězi, vaření, angličtiny, společenského chování, cestování apod. Cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením, převážně s mentálním, s duševním onemocněním, kombinovaným a tělesným postižením. Věkové rozmezí klientů je 18-65 let. V roce 2012 využilo služeb organizace 97 uživatelů, průměrný roční počet uživatelů je cca 70-100 osob. Aktivity jsou financovány Středočeským krajem v rámci IP projektu Základní síť sociálních služeb ve Středočeském kraji. Magdaléna, o.p.s. realizuje na území města Benešov programy primární prevence rizikového chování na základních školách a gymnáziu, dale pak nízkoprahový klub pro děti a mládež, terénní programy pro uživatele drog, kontaktní a poradenské centrum pro uživatele drog. Jedná se tedy o dvě skupiny programů. První skupina programů spadá pod Centrum primární prevence a jedná se především o programy dlouhodobé primární prevence rizikového chování realizované na školách ve městě Benešov. V rámci primární prevence je také od roku 2012 realizována sociální služba nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Mezičas Magdaléna, která je určené dětem a mladistvým od 12 do 26 let. Tento klub je dobrovolný a zdarma. Druhá skupina programů spadá do segmentu služeb označovaných jako terciární prevence. V tomto případě se jedná o terénní program pro uživatele návykových látek na území města Benešov a dále o služby kontaktního centra pro uživatele drog a jejich blízké. Obecně prospěšná společnost Magdaléna je nestátní, nezisková organizace, která od roku 1997 působí ve Středočeském kraji a poskytuje ucelený systém sociálních a zdravotních služeb a účinné odborné pomoci osobám závislým na návykových látkách a rovněž všem jednotlivcům i sociálním skupinám tímto jevem ohroženým. Občanskou poradnu Benešov provozuje Občanské sdružení Cesta integrace. Služeb poradny v roce 2011 využilo 68 klientů, kteří čerpali 11 430 minutových intervencí. Dále poradna zodpověděla 78 odborných dotazů. Organizace nabízí poradenství v oblasti právního systému a ochrany, majetku, rodiny, bydlení, pracovního práva, sociálních dávek, financí, ochrany spotřebitele a pojištění, sociální pomoci, školství, zdravotnictví a jiné. Život 90 je organizací realizující projekt tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené občany města Benešov. Jedná se o systém elektronického zabezpečovacího systému, který je založen na přenosu informací od klienta k operátorovi dispečinku (zdravotní 66
sestře) a monitoringu osob v bytě po celých 24 hodin prostřednictvím tlačítka umístěného na krku či na hodinkách seniora a umožňující komunikace do prostoru. Operátor v případě potřeby zprostředkuje okamžitou pomoc (lékař, policie, hasiči apod.). Cílem projektu je umožnit seniorům a zdravotně postiženým osobám co nejdelší pobyt ve vlastním sociálním prostředí. Systém tísňové péče nabízí 24 hodin komplex sociálních a zdravotních služeb, snižuje sociální izolaci, působí jako prevence kriminality a sociálně patologických jevů. AT poradana se zabývá léčbou závislostí na alkoholu, nealkoholových návykových látkách, patologického hráčství i dalších závislostí. Dále pak poskytuje psychoterapii, farmakoterapii, krizovou intervenci, skupinovou psychoterapii, konzultace i odborné vedení při volbě rezidenčních způsobů léčby i jejich zprostředkování pro osoby trpící závislostí i jejich blízké a v neposlední řadě dlouhodobé doléčování. 67
16 382 16 343 16 460 5. Činnost kurátorek pro děti a mládež V této části Plánu jsou podrobněji uvedeny počty klientů kurátorek pro děti a mládež MěÚ Benešov. Údaje jsou zachyceny ve sledovaných letech 2009, 2010 a 2011. V některých případech je období širší, a to z důvodu zachycení vývoje počtu těchto klientů. Níže uvedená tabulka uvádí přesné počty klientů ve sledovaných letech. Celkový počet případů kurátorek pro děti a mládež je v letech 2009 a 2010 vyrovnaný, ovšem v roce 2011 došlo k výraznějšímu nárůstu celkového počtu dětí a mládeže v péči kurátorek pro děti a mládež. Zvýšení celkového počtu je odrazem zvýšení počtu dětí a mládeže s výchovnými problem a zvýšení počtu dohledů a návrhů na předběžná opatření, v porovnání s ostatními lety. Tabulka č. 30: Děti a mládež v péči kurátorů pro děti a mládež Počet obyvatel města Benešov Počet klientůkurátorek pro děti a mládež Index na 10 tis. obyvate rok 2009 2010 2011 2009 2010 Rozdíl 09/10 2011 Rozdíl 10/11 2009 2010 Rozdíl 09/10 2011 Rozdíl 10/11 Celkový počet 103 104 1 153 49 62,9 63,6 0,7 93 29,4 Trestné 28 17-11 17 0 17,1 10,4-6,7 10,3-0,1 činy Přestupky 16 13-3 16 3 9,8 8-1,8 9,7 1,7 Výchovné 59 74 15 120 46 36 45,3 9,3 72,9 27,6 problémy Dohledy 5 6 1 18 12 3 3,7 0,7 10,9 7,2 Návrhy na 1 1 0 7 6 0,6 0,6 0 4,2 3,6 předběžná opatření Návrhy na 1 1 0 2 1 0,6 0,6 0 1,2 0,6 ústavní výchovu Zdroj: MěÚ Benešov 68
Graf č. 31: Děti a mládež v péči kurátorů pro děti a mládež 300 250 200 150 100 50 2011 2010 2009 0 trestné činy přestupky výchovné problémy dohledy návrhy na předběžná opatření návrhy na ústavní výchovu Zdroj: MěÚ Benešov Graf č. 32 uvádí pohled na vývoj v počtu dětí a mládeže v péči kurátorek od roku 2004. Je zde patrné, že od roku 2004 do roku 2006 docházelo k určitému poklesu. Klesající trend se objevil i v roce 2008, v letech 2009, 2010 byl počet relativně vyrovnán, roky 2007 a 2011 jsou naopak roky růstu počtu dětí a mládeže v péči kurátorek pro děti a mládež. Rok 2011 dosahuje nejvyššího celkového počtu klientů. Graf č. 32: Celkový počet klientů kurátorek pro děti a mládež od roku 2004 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Celkový počet klientů kurátorek pro děti a mládež 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkový počet klientů kurátorek pro děti a mládež Zdroj: MěÚ Benešov 69
Graf č. 33 uvádí poměr dětí a mládeže v kategorii do 15let a kategorii 15-18 let v péči kurátorek, z těchto kategorií jsou ještě pro srovnání vybrána děvčata. Z tohoto porovnání plyne, že děvčata jsou v obou kategoriích zastoupena v daleko nižší míře než chlapci. Graf č. 33: Porovnání věkových kategoríí 250 200 150 100 50 dívky 15-18 let děti 15-18let dívky do 15 let děti do 15let 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: MěÚ Benešov 70
6. Osoby ohrožené sociálním vyloučením osoby bez přístřeší První sociální službou se pro uvedenou cílovou skupinu stala noclehárna, která je registrovanou sociální službou Pečovatelské služby okresu Benešov. Svůj provoz zahájila 09.01.2012 a je realizovaná pouze v zimních měsících, prosinec březen. Cílovou skupinou služby jsou muži i ženy starš 18let. Služba je financovaná převážně z rozpočtu města Benešov. Uživatelé se zde mohou osprchovat, využít možnosti sociálního šatníku a zejména přenocovat. Správu sociálního šatníku převzala v červnu 2012 nově vzniklá služba, a to Nízkoprahové denní centrum. Nízkoprahové denní centrum je registrovanou sociální službou Pečovatelské služby okresu Benešov, která je příspěvkovou organizací města Benešov. 6.1 Nízkoprahové denní centrum Sociální služba nízkoprahové denní centrum je realizována v rámci IP Středočeského kraje Základní síť sociálních služeb ve Středočeském kraji, financovaného prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Základním cílem služby je napomáhat osobám bez přístřeší se začleněním prostřednictvím procesu sociálního začleňování, který zajišťuje, že osoby bez přístřeší dostanou příležitosti a možnosti napomáhající plnému zapojení do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. 6.1.1 Cílová skupina Nízkoprahového denního centra Služby Nízkoprahového denní centra jsou určeny: osobě bez přístřeší (muži i ženě) starší 18 let osobě, která si nemůže vlastními silami zajistit základní životní standard a krátkodobě se nachází na minimální úrovni uspokojování potřeb osobě, která se ocitla v naléhavé životní situaci spojené se ztrátou bydlení nebo jeho ohrožení a nedokáže bez poradenského nasměrování nadále řešit svůj tíživý stav osobě, která žije v obydlí bez sociálního zařízení, přísunu vody a jiných energií 71
osobě žijící v předlužené domácnosti, vykázané z bytu, soudně vystěhované apod. 6.1.2 Rozsah služeb poskytovaných uživateli Nízkoprahového denního centra Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: umožnění celkové hygieny těla, poskytnutí podmínek pro vyprání šatstva, možnost využití pračky a sušičky. Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: vytvoření podmínek pro přípravu stravy, poskytnutí stravy: zajištění jednoduché stravy polévka a pečivo, jednoduchá jídlo. Vždy klienti mají k dispozici teplý nápoj čaj, káva. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Materiální pomoc: poskytnutí ošacení ze sociálního šatníku, výdej a výměna šatstva a obutí prostřednictvím sociálního šatníku. Poskytnutí zázemí a možnosti odpočinku: v denní místnosti k dispozici TV, denní tisk, knihy, společenské hry. Sociální poradenství: poskytnutí potřebných informací přispívajících k řešení nepříznivé sociální situace klienta v oblastech sociálně právních, pracovně právních, finančních atd.. Finanční poradenství. Krizová intervence: poskytnutí první psychosociální pomoci člověku, který se ocitl v akutní krizové situaci a pomoci při jejím řešení. Doprovodný sociální program. Služby jsou poskytovány zdarma, uživatel se podílí z motivačních důvodů na úhradě části nákladů dle platného ceníku. 72
6.2 Terénní programy Další službou pro lidi ohrožené sociálním vyloučením, která vznikla na území města Benešov, jsou terénní programy, rovněž je tato služba realizována v rámci IP Středočeského kraje Základní síť sociálních služeb ve Středočeském kraji, financovaného prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Jedná se o terénní službu, která je dle 69 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách definována jako služba poskytovaná osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba může být poskytována anonymně. Posláním služby je vyhledávat a podporovat osoby, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo jsou již sociálně vyloučené, případně se nacházejí v krizové životní situaci. Terénní programy působí preventivně, usnadňují klientům přístup k sociálním službám a k možnosti řešení jejich situace tak, aby byli schopni a ochotni podílet se na řešení svých problémů a snáze se orientovali v sociálním prostředí. Terénní programy jsou realizovány každý pracovní den od 8:00 15:00 hod., v rámci celého okresu Benešov, zejména pak ve městě Benešov, Vlašim, Votice, Sázava a Týnec nad Sázavou. Tabulka č. 31: Statistická data terénních programů a nízkoprahového denního centra Druh služby Počet klientů k 31.10.2012 Z celkového počtu Věk Typy lidí bez přístřeší ženy muži nejnižší nejvyšší zjevní skrytí potencionální NDC 88 17 71 19 61 36 28 24 TP 48 5 43 21 61 18 20 10 Zdroj: Nízkoprahové denní centrum 73
7. Strategická část Struktura strategie odpovídá standardní struktuře strategií tohoto typu. Je stupňovitě členěna do 3 základních úrovní: Obrázek č. 9: Struktura strategie Vize Prioritní oblasti (priority) Opatření Zdroj:MěÚ Benešov Vize je dlouhodobý konkretizovaný cíl, stanovení stavu kam chceme dlouhodobě směřovat a jaký je náš cílový stav. Prioritní oblasti korespondují s celkovou vizí koncepce a jejich definování je odvislé od definice vize. Vize je tedy naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Jde o hlavní dílčí oblasti zájmů, které je nutno řešit. To znamená, že jednotlivé části popisují konkrétní prioritní oblasti, kterými je nezbytné se zabývat pro úspěšné naplnění vize koncepce. Každá prioritní oblast má definované obecné základní principy, kterými se řídí interpretace nižších rovin dokumentu. Opatření rozpracovávají prioritní oblasti. Opatření upřesňují a vymezují soubory aktivit, které je nutno vykonat k naplňování prioritních oblastí. 74
7.1 SWOT analýzy k plánování prevence kriminality a jednotlivým cílovým skupinám SWOT analýza je nástroj, který pomáhá shrnout a stručně zaznamenat silné a slabé stránky, příležitosti a rizika či ohrožení plánování prevence kriminality a jednotlivých cílových skupin ve vztahu k prevenci kriminality. Silné a slabé stránky jsou z pohledu SWOT analýzy ty skutečnosti, které lze přímo ovlivnit (např. typy služeb, způsob a forma jejich poskytování). Příležitosti a ohrožení (rizika) jsou ty, které vstupují z vnějšku, jsou jen těžko ovlivnitelné (např. legislativa). Uvedené SWOT analýzy byly zpracovány na základě podnětů z jednání Pracovní skupiny prevence kriminality, která se uskutečnila dne 24. 09. 2012. 75
Silné stránky 1) koncepce prevence kriminality u mateřských, základních a středních škol 2) dlouhodobý primární plán Magdalény, o.p.s 3) preventivní přednášky PČR- kriminalita, šikana, návykové látky 4) přednášky MP- bezpečné chování 5) kamerový systém 6) síť služeb sociální prevence 7) Dům na půl cesty- Cerpos 8) Nízkoprahové denní centrum 9) terénní program- v rámci léčby směřující k abstinenci 10) práce zájmových organizací 11) terénní program NZDN 11) terénní programy pro lidi ohrožené sociálním vyloučením 12) politická podpora plánování prevence kriminality 13) činnost Pracovní skupiny PK Slabé stránky 1) neexistence databáze subjektů realizující prevenci kriminality (instituce, zájmové spolky, organizace) 2) malá provázanost mezi jednotlivými subjekty působícími na poli prevence kriminality 3) informovanost veřejnosti o tématu 4) vzájemná informovanost mezi subjekty realizující prevenci kriminality 5) neexistence sjednocujícího dokumentu 6) informovanost veřejnosti o realizovaných preventivních aktivitách jednotlivých subjektů 7) nemožnost zapojení obcí do některých vyhlášených dotačních řízení 8) velmi úzké vymezení účelu pro poskytování investičních dotací ze strany MV 9) nedostatečný systém celoživotního vzdělávávní v PK SWOT ANALÝZA prevence kriminality Rizika a ohrožení 1) lokální blízkost hl. m. Prahy 2) financování 3) legislativa 4) personální zabezpečení prevence kriminality (angažovanost lidí, vzdělání) 5) společenská situace - zvyšování chudoby 6) ztrácení kompetencí k využívání nabízených služeb 7) nepodpoření ze stran politických zástupců 8) nenávaznost programů PK na resortní úrovni 9) nabídka tématických dotačních programů neodpovídá poptávce 10) vysoká tolerance společnosti k sociálně nežádoucím jevům 11) nadměrné zadlužování obyvatelstva Příležitosti 1) financování z EU, Středočeského kraje 2) vytvoření Plánu prevence kriminality města Benešov 3) podpora iniciativy a vnímavosti mladé generace 4) podpora spolupráce mezi subjekty činnými na poli prevence kriminality 5) podpora spolupráce s veřejností v rámci prevence kriminality 6) zvyšování informovanosti 7) rozšíření možnosti zapojení obcí do vyhlášených dotačních řízení 8) využití stávajícího potenciálu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 9) podpora zapojování veřejnosti do programů PK 10) rozvoj služeb sociální prevence 76