Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2009 Lenka Hlavatá

Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2009 Lenka Hlavatá

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Název diplomové práce: Bezpečnost silničních přeprav nebezpečných zásilek v podmínkách společnosti SCHENKER Vypracovala: Bc. Lenka Hlavatá Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc. II

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Bezpečnost silničních přeprav nebezpečných zásilek v podmínkách společnosti SCHENKER jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 20. července 2009 Podpis III

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu své diplomové práce, doc. JUDr. Ing. Radku Novákovi, CSc. a bezpečnostnímu poradci společnosti SCHENKER spol. s r.o., Štěpánu Šulcovi, za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování tohoto tématu. IV

Obsah ÚVOD... 2 1 PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ... 3 1.1 Mezinárodní... 3 1.2 Dohoda ADR... 4 1.3 Vnitrostátní... 5 2 POJEM "NEBEZPEČNÉ VĚCI" A JEJICH TŘÍDY... 6 2.1 Nebezpečné věci... 6 2.2 Třídy nebezpečných věcí... 7 3 RIZIKA V OBLASTI PŘEPRAV NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ PO SILNICI... 8 3.1 Ložné operace... 9 3.2 Přeprava nebezpečných věcí... 9 3.3 Možné způsoby eliminace rizik spojených s přepravou nebezpečných věcí...11 4 ÚLOHA STÁTNÍHO ODBORNÉHO DOZORU V SILNIČNÍ DOPRAVĚ...12 5 POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ...16 5.1 Povinnosti účastníků stanovené Dohodou ADR a interními předpisy...16 5.1.1 Povinnosti hlavních účastníků...16 5.1.2 Povinnosti ostatních účastníků...19 6 ŠKOLENÍ...21 6.1 Školení řidičů...21 6.1.1 Struktura a program školení...21 6.1.2 Závěrečné zkoušky a vydání osvědčení o školení...23 6.2 Školení ostatních osob...24 6.3 Školení a zkoušky bezpečnostních poradců...24 6.3.1 Školení bezpečnostních poradců...24 6.3.2 Zkoušky bezpečnostních poradců...25 6.3.3 Vyhodnocení zkoušky a získání osvědčení...26 6.3.4 Školící organizace...26 V

7 PODNIKOVÉ SMĚRNICE PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍCH PŘEPRAV NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ...28 7.1 Všeobecná ustanovení...28 7.2 Školení o obecné bezpečnosti...30 7.3 Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci...30 8 PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V PODMÍNKÁCH SPOLEČNOSTI SCHENKER...31 8.1 Historie...31 8.2 SCHENKER ČR a region jižní a východní Evropy...32 8.3 Předmět podnikání...32 8.4 Pozemní přepravy nebezpečných věcí ADR...33 8.4.1 Nebezpečné látky a předměty přijímané k přepravě...33 9 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAV NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ VE SPOLEČNOSTI SCHENKER...33 9.1 Bezpečnostní poradce...33 9.2 Koordinátor pro přepravu nebezpečných věcí...33 9.3 Ostatní odpovědné osoby...33 9.3.1 Řidiči vozidla...33 9.3.2 Osoby zúčastněné na manipulaci...33 9.3.3 Osoby zúčastněné na organizaci manipulace...33 9.3.4 Osoby zúčastněné na organizaci realizace dopravy...33 9.3.5 Osoby zabývající se obchodní činností...33 10 ŠKOLENÍ...33 10.1 SCHENKER nezná hranic...33 10.2 Školení ADR...33 10.3 Změna ve školení Dohody ADR v roce 2009...33 11 E-LEARNINGOVÝ KURZ...34 11.1 Studijní cíle...34 11.2 Vstup do aplikace...34 11.3 Obsah kurzu...34 11.4 Přepravní procesy...34 VI

11.4.1 Bezpečnostní ustanovení...34 11.4.2 Klasifikace...34 11.4.3 Značení...34 11.4.4 Dokumentace...34 11.4.5 Nakládka...34 11.4.6 Vykládka...34 11.4.7 Změny pro rok 2009...34 11.5 Nebezpečné látky v praxi...34 11.5.1 Povinnosti zúčastněných osob...34 11.5.2 Bezpečnostní poradce...34 11.5.3 Test: Přidělení povinností...34 11.6 Test a osvědčení...34 11.6.1 Závěrečný test...34 11.6.2 Vyhodnocení...34 11.7 Výhody a nevýhody e-learningového kurzu...35 11.7.1 Výhody...35 11.7.2 Nevýhody...35 11.7.3 Opatření zaměřená na eliminaci nevýhod kurzu...35 ZÁVĚR...36 LITERATURA...39 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH...42 PŘÍLOHY...43 VII

Cíl diplomové práce Cílem teoretické části diplomové práce je přiblížit právní úpravu silniční přepravy nebezpečných věcí a zmapovat možná rizika s ní související, která vznikají jednak při ložných operacích a jednak při samotném přemisťování nebezpečných zásilek. Úkolem je popsat opatření, která mají přispět k eliminaci těchto rizik. K nim patří státní odborný dozor, resp. jeho úloha při kontrolách dodržování příslušných předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí. Dále pak podnikové směrnice, jejichž aplikace působí jako prevence před případným odcizením nebo zneužitím nebezpečných látek. V neposlední řadě je nezbytné, aby každá zúčastněná osoba znala své povinnosti a úlohu v přepravním procesu. Proto by měli všichni pracovníci, ať již se jedná o řidiče, bezpečnostní poradce nebo ostatní osoby podílející se jakkoli na realizaci přepravy nebezpečných věcí, pravidelně absolvovat odborná školení zaměřená na danou problematiku. Cílem praktické části je rozvinout jeden z v teoretické části zmiňovaných způsobů eliminace rizik vztahujících se k přepravám nebezpečných věcí interní školení zaměstnanců o předpisech vztahujících se k přepravám nebezpečných věcí formou e-elearningového kurzu. Úkolem je poskytnout informace o způsobu zavádění této nové metody u společnosti SCHENKER spol s r.o. spolu s názornými ukázkami z průběhu takovéhoto školení. Kromě toho také zhodnotit jeho přínosy a nedostatky a opatření vedoucí k jejich potlačení. 1

Úvod S rozvojem národní i mezinárodní obchodní výměny rostou také nároky na logistické služby. Stále vyšší požadavky zákazníků z celého světa nutí společnosti ke zdokonalování svých produktů. Při jejich inovačních procesech tak často dochází k vývoji či používání nových látek, které však mohou být ve svém důsledku nebezpečné nejen lidským životům, ale i okolní přírodě nebo majetkovým statkům. Za účelem vytvoření jistého standardu bezpečnosti, byly na přepravu nebezpečných věcí aplikovány předpisy upravující tuto problematiku podle jednotlivých dopravních oborů. V případě silniční dopravy, která je pro tento druh přeprav používána nejvíce, se jedná o Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (Dohodu ADR). Přestože tento rozsáhlý předpis velice podrobně rozebírá veškeré zásady manipulace, balení, značení, volby dopravní jednotky a jejího vybavení atd., není prakticky možné i při jejich důsledném respektování a dodržování zajistit stoprocentní bezpečnost. Vždy existuje možnost, že během ložných operací nebo samotné přepravě nastanou nepředvídatelné okolnosti, které mohou mít za následek únik nebo nebezpečnou reakci dané nebezpečné látky. Aby k takovým situacím docházelo jen výjimečně, snaží se odborníci na danou problematiku odhalovat kritické oblasti přeprav nebezpečných věcí a nalézat pro ně patřičná řešení, která jsou buď začleněna do novelizované Dohody ADR, nebo do jiného souvisejícího právního předpisu. Tímto způsobem dochází na základě výsledků praktických zkušeností ke zvažování a přijímání nových, možná i přísnějších, avšak v dnešní době nezbytných, bezpečnostních opatření, jejichž cílem je minimalizovat nebezpečí dané přepravy vůči celému okolí. 2

1 Předpisy upravující přepravu nebezpečných věcí Problematika přepravy nebezpečných věcí je velmi obsáhlá a vztahuje se na ní velké množství mezinárodních i vnitrostátních předpisů. 1.1 Mezinárodní Již od padesátých let minulého století se schází skupina expertů pod záštitou OSN, aby sjednotila pravidla pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodním měřítku a tím přispěla k větší bezpečnosti a kompatibilitě předpisů při realizaci těchto přeprav. Výsledkem tohoto snažení bylo vydání a pravidelná novelizace Vzorových předpisů OSN (tzv. Orange book) ve formě doporučení pro jednotlivé dopravní obory, kterými jsou: 1 Silniční doprava - ADR Zkratka ADR v sobě zahrnuje označení Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, v anglickém překladu European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by road. Železniční doprava - RID Pod pojmem RID se skrývá Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí 2, neboli Reglement international concernant le transport des marchandises dangereuses par chemins de fer. Letecká doprava - ICAO Technické pokyny a IATA DGR Pro leteckou přepravu platí Technické předpisy pro bezpečnou přepravu nebezpečných věcí letadly 3, cizím názvem Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air 4, a předpisy pro přepravu nebezpečných věcí Dangerous Goods Regulations 5. 1 PETRUNČÍK, P.: ADR 2007: Přeprava nebezpečných věcí po silnici. Praha: Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, 2007. str. 8. 2 Představuje Přílohu č. 1 k Jednotným právním předpisům pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě ( COTIF). 3 NOVÁK, R.: Mezinárodní kamionová doprava plus. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-53-7. str. 140. 4 Vydává Mezinárodní asociace civilního letectví ICAO. 3

Námořní doprava - IMDG Code Přeprava nebezpečných věcí po moři je upravena Mezinárodním námořním kódem pro přepravu nebezpečných věcí 6, v originálním znění International Maritime Dangerous Goods Code. Říční doprava - ADN, resp. ADNR Zkratka ADN v říční dopravě představuje Evropskou dohodu o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, neboli European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Inland Waterway, resp. Dohodu o přepravě nebezpečného zboží po Rýnu, neboli Accord européen relatif au transport international des merchandises dangereuses par navigation du Rhin ADNR. 7 1.2 Dohoda ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí 8 byla vyspělými státy přijata v roce 1968. Česká republika patří mezi její řádné členy od svého vzniku v roce 1993, kdy nahradila bývalé Československo, které nás zde reprezentovalo již od roku 1986, resp. od roku 1987, kdy vyhlásilo plné znění Dohody ADR kromě jejích příloh ve Sbírce zákonů č. 64/1987 Sb. 9 Právě zmiňované přílohy však tvoří velmi důležitou součást předpisů zabývajících se přepravou nebezpečných věcí, neboť vlastní znění Dohody ADR obsahuje jen základní ustanovení. Celkem jsou rozděleny do devíti částí. Prvních sedm formuje přílohu A zahrnující Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek, zbylé dvě části spadají pod přílohu B, která obsahuje Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě. Jelikož přeprava nebezpečných věcí vyžaduje neustálé zdokonalování předpisů, dochází každé dva roky k uveřejňování změn. 5 Vydává Asociace mezinárodních leteckých dopravců IATA. 6 Vydává Mezinárodní námořní organizace (IMO). 7 PETRUNČÍK, P.: ADR 2007: Přeprava nebezpečných věcí po silnici. Praha: Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, 2007. str. 8. 8 Dále jen Dohoda ADR. 9 PETRUNČÍK, P.: ADR 2007: Přeprava nebezpečných věcí po silnici. Praha: Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, 2007. str. 7. 4

Poslední úpravu znění a vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv jako Sdělení ministra zahraničních věcí č. 13/2009 zaznamenaly obě přílohy dne 1. 1. 2009. K tomuto datu přistoupilo k Dohodě ADR následujících 44 zemí z Evropy, Afriky a Asie 10 : Albánie, Ázerbajdžán, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Maroko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská federace, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko a Ukrajina. 1.3 Vnitrostátní V předchozí podkapitole jmenované smluvní státy jsou vázány podmínkami Dohody ADR, pokud dochází k přepravám nebezpečných věcí po území minimálně dvou z nich. V ostatních případech se použije ustanovení zakotvených v národní legislativě. Z pohledu České republiky a jejího právního řádu se k této problematice vztahuje velké množství předpisů, kterými se musí všichni účastníci řídit. Jejich popis nebo jen výčet by byl poněkud rozsáhlý, proto bude zmíněn pouze ten nejvýznamnější, a to zákon o silniční dopravě. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě Prostřednictvím ustanovení tohoto zákona došlo k převzetí do domácí legislativy stejných podmínek pro přepravu nebezpečných věcí, jaké předepisuje Dohoda ADR. Klíčovým je znění 22, které říká, že je silniční dopravou dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a to za podmínek v ní uvedených. 11 Tou je myšlena právě Dohoda ADR, která tedy pro potřeby České republiky plní funkci jak mezinárodního, tak vnitrostátního předpisu. 10 UNITED NATIONS ECONOMIC COMMISSION FOR EUROPE. European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Road (ADR).[online].[cit. 6. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://www.unece.org/trans/conventn/legalinst_53_tdg_adr.html>. 11 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České republiky. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě.[online]c2005[cit. 11. října 2008]. Dostupné na WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1994/sb37-94.pdf>. 5

2 Pojem "Nebezpečné věci" a jejich třídy V následující kapitole bude objasněno, jaké látky a předměty se rozumí pod pojmem nebezpečná věc a jaké třídy nebezpečných látek se rozlišují. 2.1 Nebezpečné věci V českém právním řádu je možné definovat nebezpečné věci podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě jako látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. 12 Těmi jsou např. toxicita, žíravost, hořlavost, výbušnost, samozápalnost, infekčnost nebo radioaktivita. Jak již bylo zmíněno výše, byly tímto zákonem převzaty do české legislativy podmínky pro přepravu nebezpečných věcí podle Dohody ADR, nikoli však stejné vymezení pojmu nebezpečná věc. Ve smyslu Dohody ADR se k nebezpečným věcem řadí látky nebo předměty, jejichž mezinárodní silniční přepravu přílohy A a B zakazují nebo dovolují pouze za určitých podmínek. 13 V souvislosti s přepravami nebezpečných věcí můžeme ještě definovat pojmy nebezpečné látky a přípravky podle zákona č. 434/2005 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a nebezpečný odpad podle zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Nebezpečné látky nebo nebezpečné přípravky jsou látky nebo přípravky, které za podmínek stanovených tímto zákonem mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako výbušné, oxidující, hořlavé, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci nebo nebezpečné pro životní prostředí. 14 12 Tamtéž. 13 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České republiky. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.[online]c2005[cit. 11. října 2008]. Dostupné na WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1987/sb13-87.pdf >. 14 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České republiky. Zákon 434/2005 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích 2 odst. 5.[online]c2005[cit. 11. října 2008]. Dostupné na WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb150-05.pdf>. 6

Nebezpečným odpadem se rozumí odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. 15 2.2 Třídy nebezpečných věcí Dohoda ADR, jakožto jeden z hlavních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí, rozděluje nebezpečné věci s ohledem na jejich nebezpečné vlastnosti do následujících třinácti tříd nebezpečnosti: Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4.1 Třída 4.2 Třída 4.3 Třída 5.1 Třída 5.2 Třída 6.1 Třída 6.2 Třída 7 Třída 8 Třída 9 Výbušné látky a předměty Plyny Hořlavé kapaliny Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky Samozápalné látky Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny Látky podporující hoření Organické peroxidy Toxické látky Infekční látky Radioaktivní látky Žíravé látky Jiné nebezpečné látky a předměty Ty lze dále rozdělit na třídy výlučné a volné. Látky spadající do tříd výlučných, platí pro třídy 1 a 7, mohou být přepravovány pouze, pokud splňují podmínky stanovené pro příslušnou třídu, jinak jsou z přepravy vyloučené. U volných tříd, kam patří třída 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9, jsou vyloučeny z přepravy některé nebezpečné věci, ostatní lze přepravovat, avšak jen za podmínek uvedených v příslušném ustanovení pro danou třídu. Věci, které nejsou uvedené nebo nespadají pod některé z hromadných pojmenování, se nepovažují za nebezpečné a mohou být připuštěny k přepravě bez zvláštních podmínek. 16 15 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Sbírka zákonů České republiky. Zákon 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů 4.[online]c2005[cit. 11. října 2008]. Dostupné na WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2001/sb071-01.pdf >. 16 NOVÁK, R.: Mezinárodní kamionová doprava plus. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395 53-7. str. 142. 7

3 Rizika v oblasti přeprav nebezpečných věcí po silnici Proces globalizace, který se za poslední zhruba čtvrt století stal fenoménem, je jednou z hlavních příčin rychlých přesunů informací a technologických postupů mající vliv na zvýšení intenzity a kvality produkce. V rámci tohoto trendu dochází při výrobě k využívání nově vyvinutých materiálů a látek, mezi nimiž je i celá řada těch, které vykazují určité nebezpečné vlastnosti. S ohledem na rostoucí požadavky zákazníků dopravních a přepravních firem a množství těchto látek podaných k přepravě, se objevuje i větší riziko, že dojde k mimořádné události, ať už v podobě úniku v místě, kde dochází k jejich manipulaci (zahrnující nakládku, překládku, vykládku apod.) nebo v horším případě v místě dopravní nehody. Navíc po událostech 11. září 2001 vyšlo na najevo nové nebezpečí spočívající v možném zneužití nebezpečných látek při teroristických útocích či jiných událostech ohrožujících lidi, majetek nebo životní prostředí. Tato kapitola se bude zabývat nejčastějšími příčinami vzniku potenciálního nebezpečí ze strany nebezpečných věcí a možnostmi jejich eliminace. Oproti klasickým přepravám běžných zásilek s sebou přepravy nebezpečných věcí přinášejí jistá rizika. Za největší z nich lze nepochybně považovat únik nebo nebezpečnou reakci, k nimž dochází v důsledku nějaké mimořádné události. Jak již bylo řečeno, tyto látky vykazují určitá nebezpečí, která mohou ohrožovat lidské životy, majetek a životní prostředí jak v bezprostředním okolí, tak, pokud nejsou včas přijata vhodná opatření, i v rozsáhlých oblastech, které mohou být kontaminovány i po delší dobu. Únik nebo nežádoucí reakce nebezpečných látek mohou nastat zpravidla ve dvou fázích přepravního procesu. Jednak při ložných operacích a jednak při samotném přemísťování nákladu po dálnicích, silnicích, místních komunikacích atp. 8

3.1 Ložné operace Ložné operace zahrnují veškeré činnosti spojené s nakládkou, překládkou, vykládkou, uložením a dalšími aktivitami souvisejícími s manipulací daných nebezpečných zásilek. Zde dochází nejčastěji k nebezpečí úniku v důsledku následujících pochybení: 17 špatné zvolení obalu pro příslušnou nebezpečnou látku; nevhodné zabalení; poškození obalu v důsledku nepřiměřené nebo špatné manipulace; neoprávněné otevíraní obalů; přetěžování vozidel přepravující nebezpečný náklad; použití nevhodného vozidla pro daný druh nebezpečných látek; použití nedostatečně vyčištěných vozidel, cisteren, kontejnerů; porušení zákazu společné nakládky; špatné umístění nákladu na ložné ploše; nevhodné a nedostatečné zajištění nákladu proti pohybu; a další, včetně porušení zákazu kouření. 3.2 Přeprava nebezpečných věcí Dopady mimořádných událostí při samotné přepravě mohou mít negativní vliv nejen na zaměstnance podniku, který danou přepravu zajišťuje, ale i na přilehlé okolí. Tudíž okruh lidí, zvířat či věcí, kteří mohou být zasaženi, se zde podstatně rozšiřuje. Příčinami úniku nebo nežádoucích reakcí přepravovaných látek jsou v tomto případě zejména dopravní nehody zaviněné, kromě důsledků chyb provedených pracovníky při ložných operacích, kteří mohli náklad špatně upevnit, umístit, zabalit a podobně, také chyby samotných řidičů, popřípadě dopravců, kteří nezajistí odpovídající technický stav vozidla. Mezi některé další příčiny nehod způsobených řidičem nebo vozidlem ADR, patří také: 18 17 BROŽOVÁ, P. Perner s contact. Rizika související s přepravou nebezpečných věcí v silniční dopravě. Dopravní fakulta Jana Pernera. Univerzita Pardubice.[online] Poslední aktualizace 10. 2008 [cit. 14. března 2009]. Dostupné na WWW: <pernerscontacts.upce.cz/10_2008/brozova.pdf>. 18 Tamtéž. 9

špatný výběr řidičů stává se, že firma pro přepravu nebezpečných věcí zaměstná řidiče, který nemá dostatek zkušeností nebo dokonce má v evidenční kartě řidiče negativní záznamy včetně těch, které dokladují, že byl v minulosti viníkem dopravní nehody; nízký standard znalostí řidiče a jeho nekvalitní proškolení o předpisech ADR; nedodržování denních dob řízení a odpočinků stanovených Dohodou AETR a následná únava řidiče; nedodržování dalších bezpečnostních předpisů souvisejících s povoláním řidiče a přepravou zásilek po silnici. Za pozitivum by se mohla v této situaci považovat skutečnost, že přestože silniční nákladní doprava vykazuje celosvětově rostoucí tendenci 19, a tudíž i větší pravděpodobnost výskytu dopravních nehod a jiných nepříjemností, je snahou všech institucí zabývajících se přepravou nebezpečných věcí učinit taková opatření, která by minimalizovala jejich vznik. O tom, že se tento úkol daří alespoň částečně plnit, svědčí i čísla v následujícím grafu poskytující přehled o počtu dopravních nehod vozidel přepravujících nebezpečný náklad podle Dohody ADR v letech 2004 2007. Lze z něho vypozorovat nejen tendenci ke snižování celkového počtu dopravních nehod, ale i nehod, u kterých došlo k úniku nebezpečných látek. 19 Podle interních materiálů Policejního prezidia ČR se v zemích západní Evropy předpokládá, že objem nákladní dopravy v letech 1998 2010 naroste téměř o 40 %, přičemž největší podíl na tomto trendu bude mít silniční doprava, kde počet dopravních jednotek přepravujících nebezpečné věci po silnici bude tvořit až 80 % všech užitkových vozidel. 10

Graf č. 1: Počet dopravních nehod při silniční přepravě nebezpečných věcí ADR v letech 2004-2007 2007 10 173 2006 5 192 2005 19 202 2004 11 176 0 50 100 150 200 250 s únikem bez úniku Zdroj: NOSEK, P. Unipetrol. Prezentace Policie ČR o vývoji dopravních nehod s účastí vozidel přepravujících nebezpečné věci podle Dohody ADR v letech 2004-2007. [online].[cit. 31. října 2008]. Dostupné na WWW: <www.unipetrol.cz/docs/16_nosek.ppt>. 3.3 Možné způsoby eliminace rizik spojených s přepravou nebezpečných věcí Při bližším pohledu na zmiňované příčiny zvýšeného rizika při zajišťování mezinárodní i vnitrostátní přepravy nebezpečných věcí po silnici podle Dohody ADR, je patrné, že naprostá většina z nich je výsledkem pochybení člověka. Proto i možnosti a postupy mající napomoci k eliminaci těchto rizik jsou zaměřeny zejména na lidský faktor: Předně, je nutná součinnost příslušných orgánů státní správy, zejména co se týká oblasti kontrol nad dodržováním zákonných ustanovení vztahujících se k nebezpečným věcem. Každý subjekt účastnící se přepravy nebezpečných věcí by měl znát své povinnosti a dodržovat předpisy, které se k nim vztahují a z nich vyplývají. Nezbytný je i kvalitní výběr a proškolení všech zaměstnanců o předpisech týkajících se nebezpečných látek. Každý podnik, jehož činnost zahrnuje práci nebezpečnými věcmi, by měl přijmout do svých interních směrnic jistá bezpečnostní opatření zamezující zcizení nebo zneužití nebezpečných látek. 11

4 Úloha státního odborného dozoru v silniční dopravě Vzhledem k tomu, že ne každý člověk vždy plní své povinnosti jak se sluší a patří, bylo nutné i v oblasti silniční přepravy nebezpečných věcí vytvořit mechanismus, který by pod pohrůžkou sankcí, dohlížel nad dodržováním zákonných norem. Tuto kontrolní funkci vykonávají na základě zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhlášky 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole 20 a směrnice 95/50/ES o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí pověřené orgány. Ty jsou v České republice představovány dopravními a celními úřady a Ministerstvem dopravy. 21 Jejich činnost se v rámci problematiky související s přepravou nebezpečných věcí zaměřuje převážně na provádění silničních kontrol a kontrol v provozovně dopravce 22, přičemž se snaží zjistit nedostatky zejména v oblasti: 23 dodržování denní a týdenní doby řízení, bezpečnostních přestávek a denní a týdenní doby odpočinku ve smyslu Dohody AETR 24 ; označení a vybavení dopravních jednotek včetně požadovaných dokladů a povolení; dodržování podmínek pro přepravu nebezpečných věcí stanovených zákonem a Dohodou ADR. O výsledku takovéto kontroly musí být vypracován protokol doplněný o tzv. kontrolní seznam. Oba dokumenty jsou uvedeny v Příloze č. 1 a 2 k této práci. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků pořídí pracovník pověřený výkonem státního odborného dozoru o této skutečnosti 20 AUTOKLUB ČR. Informace pro autoškoly. Školení řidičů. Státní odborný dozor v silniční dopravě. [online]poslední aktualizace 19. 4. 2007[cit. 18. března 2009]. Dostupné na WWW: <www.autoklub.cz/acr/autoskoly/skoleni_ridicu/pdf2007/statni_odborny_dozor_silnicni_doprave.pdf >. 21 Ve smyslu zákona č. 111/1994Sb., o silniční dopravě. 22 Ale dle vyhlášky 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě i ve všech prostorách souvisejících s vykonávanou činností dopravce a při přepravě nebezpečných věcí u subjektu předávajícího nebezpečné věci k přepravě a u subjektu zajišťujícího vykládku nebezpečných věcí. 23 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR. Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě. [online]c2003-2009[cit. 18. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?pc_8411_number1=522/2 006&PC_8411_p=1&PC_8411_l=522/2006&PC_8411_ps=10#10821>. 24 Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě. 12

důkaz, a to buď fotodokumentací, popisem, nebo jiným způsobem a kopii tohoto listu předá řidiči. 25 Podle údajů zveřejněných Centrem služeb pro silniční dopravu, které se prostřednictvím svých expertních jednotek podílí na silničních kontrolách, bývá nejvíce pochybení vztahujících se k Dohodě ADR zaznamenáno v průvodní dokumentaci, kdy: 26 v přepravních dokladech není přepravované zboží řádně zapsáno v souladu s ADR; přepravní doklady jsou vyplněné nesprávně nebo některé údaje chybí; písemné pokyny, které musí mít řidič pro případ nehody nebo mimořádné události, nejsou uloženy na zřetelně identifikovaném místě v kabině vozidla; osvědčení o chválení vozidla pro přepravu nebezpečných věcí vykazuje nedostatky; průvodní dokumentace dokonce chybí úplně. Mimo to se často objevují i další nedostatky zejména v: označení dopravní jednotky (velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami) nebo ve značení kusů (bezpečnostními značkami nebo nápisy); povinné výbavě včetně vybavení vozidla ADR hasicími přístroji, prošlé periodické kontrole hasicích přístrojů nebo poškozených plombách; přílišném zatížení a nevyhovujícím technickém stavu vozidla ADR; nesprávném zajištění nákladu; použití nevhodných vozidel pro přepravu dané třídy nebezpečných látek; dodržování Dohody AETR. Řada z těchto bodů znamenajících porušení povinnosti subjektů podílejících se na přepravě nebezpečných věcí byla uvedena již dříve jako jedna z možných příčin zvyšujících pravděpodobnost vzniku nehody nebo mimořádné události. Proto je důležitá existence patřičných 25 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR. Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě. [online]c2003-2009[cit. 18. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?pc_8411_number1=522/2 006&PC_8411_p=1&PC_8411_l=522/2006&PC_8411_ps=10#10821>. 26 CENTRUM SLUŽEB PRO SILNIČNÍ DOPRAVU. Dopravci. Kontroly přepravy nebezpečných věcí. Expertní činnost MEJ CSPSD při kontrolách přepravy nebezpečných věcí. [online]c2000-2009[cit. 19. března 2009]. Dostupné na WWW: < http://89.102.201.191/web/guest/57>. 13

opatření, která by takovýmto událostem bránila a zároveň jednotlivé subjekty nutila k dodržování svých povinností. Příslušné orgány pověřené výkonem státního odborného dozoru mohou dopravci (často v zastoupení řidiče) za jeho pochybení buď přímo udělit pokutu podle platných předpisů, nebo na základě stanovení kategorie rizik nařídit přijetí patřičných nápravných opatření. Podle míry závažnosti jsou jednotlivá porušení podmínek stanovených v Dohodě ADR rozdělena do tří kategorií rizik: 27 Kategorie rizik I - porušení Dohody ADR znamená, že zde existuje vysoké riziko úmrtí, závažného poranění osoby nebo významného poškození životního prostředí. Po takovémto zjištění následuje přijetí vhodného opatření, nejčastěji odstavení vozidla. Kategorie rizik II - oproti předchozí kategorii, zde vzniká menší riziko poranění osoby nebo poškození životního prostředí. Proto bývá řidiči umožněno učinit nápravná opatření přímo na místě, ovšem pouze, pokud je to možné a vhodné. V ostatních případech nejpozději po skončení přepravy. Kategorie rizik III - tato kategorie zahrnuje porušení předpisů, které představuje nízké riziko poranění osoby nebo poškození životního prostředí. V tomto případě dochází k přijetí nápravných opatření zpravidla až v podniku dopravce, pokud to však situace dovoluje. V současné době může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy v závislosti na druhu přestupku uložit dopravci nebo odesílateli, kteří nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí, pokutu ve výši až 1000 000 Kč. 28 Může taktéž žádat u příslušného živnostenského úřadu o zrušení dopravcova živnostenského oprávnění, jestliže ten porušil podstatným způsobem pravidla stanovená zákonem o silniční dopravě, nebo mu byla udělena pokuta ve zmiňované výši do 1000 000 v období posledních tří let. 29 27 Vyhláška 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě. 28 Ve smyslu 35 odst. 4 zákona o silniční dopravě. 29 Ve smyslu zákona o silniční dopravě. 14

V souvislosti s kontrolami dodržování předpisů vztahujících se na přepravu nebezpečných věcí je nutno ještě zmínit orgány Policie České republiky. Jejich úkolem je v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu 30 kontrolovat, zda vozidlo splňuje podmínky dané zákonem o silniční dopravě, včetně ustanovení týkajících se právě nebezpečných věcí. Případné nedostatky a zjištěná porušení pak smí řešit v blokovém řízení podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo vše předat ke správnímu řízení příslušnému dopravnímu úřadu. 31 30 Viz zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 31 Novotný, J.: Problematika silniční přepravy nebezpečných věcí. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2002. str. 37. 15

5 Povinnosti účastníků přepravy nebezpečných věcí Pro zajištění bezpečnosti a minimalizace nežádoucích situací je v prvé řadě nezbytné, aby každý subjekt podílející se na organizaci a realizaci přepravy nebezpečných věcí byl podrobně seznámen se svými povinnostmi vyplývajícími jak z ustanovení Dohody ADR, tak i vnitrostátních a interních předpisů. 5.1 Povinnosti účastníků stanovené Dohodou ADR a interními předpisy Z hlediska terminologie Dohody ADR lze osoby podílející se na přepravách nebezpečných věcí rozdělit do dvou základních skupin: na hlavní účastníky a na vedlejší účastníky. Přičemž každý z nich musí kromě jemu přidělených povinností v rámci své pracovní náplně dodržovat ustanovení o všeobecné bezpečnosti, které mu ukládá učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. 32 Pokud se ale situace vyvine tak daleko, že dojde k přímému ohrožení veřejnosti, je nutné neprodleně uvědomit zásahové jednotky. 5.1.1 Povinnosti hlavních účastníků Do skupiny hlavních účastníků přepravy nebezpečných věcí patří subjekty vystupující v pozici odesílatele, dopravce nebo příjemce. Každému z nich přísluší určité povinnosti, které vycházejí z ustanovení Dohody ADR. Kromě těchto tří jmenovaných, řadí společnost SCHENKER spol. s r.o., o níž bude pojednáno dále, mezi hlavní účastníky navíc ještě osobu disponenta. 32 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 1-3. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 49-52. 16

Odesílatel Odesílatel nebezpečných věcí je oprávněn předat k přepravě pouze zásilky, které odpovídají požadavkům Dohody ADR. V tomto smyslu je jeho povinností: přesvědčit se, zda zásilka splňuje podmínky pro zařazení a připuštění k přepravě podle ADR; předat dopravci potřebné informace a údaje, případně i přepravní a průvodní doklady (jedná se o různá povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.); použít pro příslušné nebezpečné látky schválené obaly, které musí vhodně označit podle ADR; splnit požadavky týkající se způsobu odeslání; zabezpečit, aby prázdná a doposud nevyčištěná vozidla, cisterny nebo kontejnery, byly patřičně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami. Dopravce K všeobecným povinnostem dopravce patří zejména: ověřit si, zda je danou zásilku možno přepravovat podle ADR a zda má k dispozici potřebné doklady; dále musí vizuálně zkontrolovat náklad, aby zjistil, že je bez viditelných závad, netěsností a trhlin; musí se přesvědčit, že má potřebnou výbavu, vozidla nejsou přetížena, použitá cisternová vozidla, bateriová vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC nemají prošlé datum zkoušky, dále, že bylo vozidlo správně označeno a byly vhodně připevněny předepsané bezpečnostní značky a že se ve vozidle nachází výbava, kterou má předepsanou v písemných pokynech pro řidiče. V případě, že dopravce v některém z těchto bodů zjistí pochybení a nedojde ani k jejich nápravě, nesmí převzít zásilku k přepravě. Objeví-li se závady, které by mohly ohrozit bezpečnost přepravy a veřejnosti, až v průběhu přepravy, musí zásilku zadržet a odstavit. Dohoda ADR řidiči dokonce umožňuje obrátit se na příslušné orgány s požadavkem na vyložení, zničení nebo 17

zneškodnění jím přepravovaných nebezpečných věcí, z důvodu, že při jejich převzetí nebyl odesílatelem informován o jejich nebezpečné povaze. 33 Příjemce Příjemce musí bez zbytečného odkladu převzít zboží a zkontrolovat, zda byly po vykládce splněny všechny předpisy, které se na něho podle Dohody ADR vztahují. Dále, pokud je to Dohodou ADR předepsáno, je jeho povinností provést čištění a dekontaminaci vozidel a kontejnerů a odstranění použitých označení. Disponent 34 Specifická role disponenta spočívá v tom, že v rámci přepravně právních vztahů může vystupovat jednak jako obstaravatel přepravy, ale i jako odesílatel. Z tohoto důvodu je nutné přesně vymezit jeho úlohu v rámci každé pozice, aby se zabránilo případným pochybením. Jaké má tedy disponent povinnosti jako obstaravatel a jako odesílatel: Povinnosti disponenta jako obstaravatele přepravy překontrolovat převzatou objednávku (její úplnost); prověřit, že je dopravce schopen přepravu zabezpečit vlastním vozovým parkem; zkontrolovat předepsanou povinnou a dodatkovou výbavu vozidla, jako i platnost osvědčení o školení řidičů přepravujících nebezpečné látky; prověřit, že jsou k dispozici předepsané doklady o způsobilosti vozidla apod.; přesvědčit se, zda jsou k dispozici platná osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí (cisterny, bateriová vozidla a vozidla, přepravující cisternové kontejnery); zjistit, zda je k dispozici povolení pro vnitrostátní přepravu (v případě potřeby); vystavit a předat řidiči Plán nakládky/stuffing plan (Export); archivovat Plán nakládky s originálním podpisem řidiče v místě nakládky a založit jeho kopii; zaslat avíza a plán nakládky do místa nakládky; 33 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 1-3. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 50. 34 Interní předpisy SCHENKER ČR. 18

předat dopravci (v průběhu nakládky) veškeré příslušné doklady a instrukce k přepravovaným nebezpečným látkám; v případě přepravy vysoce rizikových nebezpečných věcí aplikovat postupy dle 5.4.2 Dohody ADR. Povinnosti disponenta jako odesílatele zboží (z vlastního skladu) Za této situace ručí speditér zprostředkovaně jako odesílatel, je proto nutné, aby si uchoval kopie veškerých dokladů, které od odesílatele obdržel při příjmu zásilky s nebezpečným zbožím. Kdyby došlo k nehodě či jiné mimořádně události, bude mít tak v ruce důkazní prostředky pro případ možného postihu. 5.1.2 Povinnosti ostatních účastníků Mezi ostatní účastníky přepravy nebezpečných věcí patří podle Dohody ADR nakládce, balič, plnič nebo provozovatel cisternového kontejneru 35. Nakládce K povinnostem nakládce patří mimo jiné zkontrolovat, zda u balených nebezpečných věcí nedošlo k porušení jejich obalu (to platí i pro prázdné nevyčištěné obaly), nebyly dopravci předány nebezpečné věci, jejichž přepravu Dohoda ADR nepovoluje, byly splněny zvláštní předpisy pro nakládku, manipulaci a označování včetně předpisů zakazujících společnou nakládku nebezpečných předmětů do jednoho vozidla. Balič Balič při výkonu své funkce musí taktéž dodržovat jisté zásady, zejména pokud jde o správné a bezpečné balení nebezpečného zboží či o předpisy vztahující se k jejich označování nápisy a bezpečnostními značkami. 35 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 1-3. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 51. 19

Plnič Úkolem plniče je zabezpečit naplnění cisteren, u kterých ověří, že: jsou v dobrém technickém stavu; neprošlo jim datum příští inspekce; je lze dle Dohody ADR danou látku naplnit při současném respektování ustanovení týkajících se nejvyššího dovoleného stupně plnění nebo nejvyšší dovolené hmotnosti obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku a ustanovení o přepravě nebezpečných látek v sousedních komorách. Dále musí zkontrolovat těsnost uzavíracich zařízení, zda zbytky látky neulpívají na povrchu cisterny a že byly cisterny, vozidla, velké a malé kontejnery pro volně ložené látky vhodně označeny oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami. Při plnění vozidel a kontejnerů volně loženými nebezpečnými látkami je třeba dbát na přepisy, které se na tyto látky vztahují. Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny 36 Mezi hlavní povinnosti provozovatele cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny patří dodržování přepisů na konstrukci, výstroj, zkoušky, označování a údržbu cisteren a jejich výstroje. V případě, že by mohlo dojít k snížení bezpečnosti nádrže nebo její výstroje zapříčiněné opravou, změnou nebo nehodou, musí zajistit provedení mimořádné kontroly. 36 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 1-3. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 52. 20

6 Školení Vzhledem k náročným požadavkům ze strany zákonodárců na znalosti v oblasti silničních přeprav nebezpečných věcí je třeba v pravidelných intervalech proškolit a vyzkoušet všechny zaměstnance, jejichž pracovní náplň se dotýká nebezpečných látek a předmětů. Průběh a obsah jednotlivých školení se liší podle funkce daného pracovníka v přepravním řetězci. Z toho důvodů existují specifická školení pro řidiče, bezpečnostní poradce a ostatní osoby podílející se na silniční přepravě nebezpečných věcí mimo řidičů. 6.1 Školení řidičů V dnešní době si stále ještě někteří lidé neuvědomují náročnost povolání řidiče. Žijí v mylných představách, že tuto práci může vykonávat každý, komu se podaří získat příslušné řidičské oprávnění. Tento předpoklad samozřejmě není správný a obzvláště ne u řidičů přepravujících nebezpečný náklad. Jejich znalosti totiž musí kromě předpisů vztahujících se k jejich profesi jako takové 37 zahrnovat i některá další ustanovení, jejichž dodržování je nezbytné pro minimalizaci rizik a následků nehod a mimořádných událostí, ke kterým v průběhu přepravy nebezpečných věcí může docházet. Z tohoto důvodu musí každý nový řidič absolvovat školení ve formě základního kurzu a poté, v případě, že by se věnoval přepravám nebezpečných látek a předmětů tříd 1 či 7 nebo přepravám v cisternách, také specializační kurz, který organizuje Ministerstvo dopravy. 6.1.1 Struktura a program školení Všechny kurzy mají svou předepsanou délku a obsahové požadavky. U každého je však nezbytnou nutností, aby byl teoretický výklad doplněn o praktická cvičení, ve kterých by si měli účastníci nacvičit minimálně první pomoc, hašení ohně a postupy, které je nutné učinit, dojde-li v průběhu přepravy k poruše nebo nehodě. 38 37 Ať už jde o předpisy týkajících se získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a dalších zákonů. 38 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 4-9. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 1068. 21

Délka trvání teoretické části každého prvního nebo části specializačního kurzu: 39 Základní kurz 18 vyučovacích hodin 40 Specializační kurz pro přepravu v cisternách 12 vyučovacích hodin Specializační kurz pro přepravu látek a předmětů třídy 1 8 vyučovacích hodin Specializační kurz pro přepravu látek a předmětů třídy 7 8 vyučovacích hodin Již jednou proškolení řidiči se účastní v pravidelných intervalech tzv. obnovovacích kurzů trvajících minimálně dva dny, jejichž úkolem je aktualizovat jejich dosavadní znalosti o novinky především z oblasti techniky, legislativy a nebezpečných věcí. 41 Náplň základního kursu musí obsahovat nejméně: všeobecné předpisy vztahující se na přepravu nebezpečných věcí hlavní druhy nebezpečí informace o ochraně životního prostředí kontrolou pohybu odpadů preventivní a bezpečnostní opatření vhodná pro různé druhy nebezpečí co dělat v případě nehody (první pomoc, bezpečnost silničního provozu, základní znalosti o používání ochranných prostředků atd.) označování nápisy, bezpečnostními značkami, velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami co řidič během přepravy musí a co nesmí dělat účel a funkce technických zařízení na vozidlech zákazy společné nakládky do jednoho vozidla nebo do jednoho kontejneru bezpečnostní opatření při nakládce a vykládce nebezpečných věcí všeobecné informace týkající se právní odpovědnosti informace o provozu kombinované dopravy manipulaci a uložení kusů (ve vozidle) 39 Tamtéž. 40 Vyučovací hodina trvá 45 minut. 41 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 4-9. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 1068. 22

Náplň specializačního kursu pro přepravu v cisternách musí obsahovat nejméně: chování vozidel při jízdě po silnici, včetně pohybů nákladu zvláštní požadavky týkající se vozidel všeobecné teoretické znalosti různých systémů plnění a vyprazdňování specifická dodatečná ustanovení vztahující se na používání těchto vozidel (osvědčení o schválení, schvalovací značení, označování velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulky atd.) Náplň specializačního kursu pro přepravu látek a předmětů třídy 1 musí obsahovat nejméně: zvláštní rizika, která jsou vlastní výbušninám a pyrotechnickým látkám a předmětům zvláštní požadavky týkající se společné nakládky látek a předmětů třídy 1 Náplň specializačního kursu pro přepravu radioaktivních látek třídy 7 musí obsahovat nejméně: zvláštní rizika vzhledem k ionizujícímu záření zvláštní požadavky týkající se balení, manipulace, společné nakládky a uložení radioaktivních látek ve vozidle zvláštní opatření, která musí být učiněna při nehodě za přítomnosti radioaktivních látek. 42 6.1.2 Závěrečné zkoušky a vydání osvědčení o školení Poté, co řidič absolvuje příslušná školení, jsou jeho znalosti z dané problematiky vyhodnoceny na základě závěrečné zkoušky v délce trvání minimálně 45 minut, která může mít podobu písemného testu nebo kombinace písemného testu a ústní zkoušky. Podle typu kurzu se liší počet otázek, na které testovaní odpovídají: Základní kurz nejméně 25 písemných otázek Specializační kurz na přepravu v cisternách a tříd 1 a 7 43 nejméně 15 písemných otázek Obnovovací kurz nejméně 15 písemných otázek 42 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 4-9. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 1069. 43 Této zkoušky se může zúčastnit pouze řidič, který předtím úspěšně složil zkoušku ze základního kurzu. 23

Na základě úspěšně složené zkoušky, je řidiči vydáno osvědčení o školení nebo toto prodlouženo (skládal-li obnovovací zkoušku) a údaj zaznamenán do registru řidičů, kterým bylo osvědčení vydáno, vedeného v elektronické podobě při Ministerstvu dopravy. Jeho vzor je uveden v Příloze č. 3 k této práci. 44 6.2 Školení ostatních osob Osoby, kterými se rozumí zejména personál odesílatelů, dopravců, zasílatelů, osoby provádějící nakládku nebo vykládku, ale i řidiči, kromě těch, kteří získali osvědčení způsobem uvedeným v předchozím textu, musí být s ohledem na jejich pracovní zařazení taktéž proškoleni o předpisech pro dopravu nebezpečných látek a předmětů. Vzhledem k tomu, že konkrétnímu způsobu školení takovýchto zaměstnanců v podmínkách společnosti SCHENKER spol. s r.o. bude věnována samostatná kapitola, nebude zde tato oblast podrobněji rozvedena. 6.3 Školení a zkoušky bezpečnostních poradců Člověk, který chce pracovat pro určitý podnik zabývající se přepravou, distribucí či manipulací s nebezpečným zbožím jako bezpečnostní poradce, musí podstoupit zvláštní školení a po jeho úspěšném absolvování získat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí silniční dopravou. 6.3.1 Školení bezpečnostních poradců Školení by mělo zahrnovat všeobecnou část, která poskytne zájemci základní informace důležité pro výkon funkce bezpečnostního poradce jako takové, a kromě ní ještě alespoň jednu ze tří zvláštních částí zaměřených na konkrétní třídy nebezpečných věcí. Těmi jsou: 45 třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 nebezpečných věcí třída 1 nebezpečných věcí třída 7 nebezpečných věcí 44 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 4-9. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 1069-1070. 45 Novotný, J.: Problematika silniční přepravy nebezpečných věcí. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2002. str. 32. 24

6.3.2 Zkoušky bezpečnostních poradců Po školení následuje písemná zkouška 46, která se taktéž sestává z všeobecné části a části odpovídající požadované specializaci (třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 nebezpečných věcí, třída 1 nebo třída 7). 47 V rámci všeobecné části musí zkoušený odpovědět během 45 minut na 20 otázek s možností volby jedné správné odpovědi ze tří nabízených, jejichž cílem je prověřit uchazečovi znalosti zejména následujících témat: všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření klasifikace nebezpečných věcí všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd. nápisy k označení nebezpečí a bezpečnostní značky údaje v přepravním dokladu manipulace a uložení odborné školení osádky doklady vozidla a osvědčení písemné pokyny pro řidiče předpisy týkající se dopravních prostředků. 48 Po všeobecné části, u které není možné využívat žádných pomůcek, přichází část specializační, která vyžaduje během 45 minut odpovědění na 15 otevřených otázek a během dalších 90 minut zpracování případové studie vztahující se na povinnosti bezpečnostního poradce při výkonu své funkce. Jejím úkolem je ověřit, zda daná osoba během školení a samostudia nabyla požadované vědomosti pro udělení osvědčení. Při řešení případové studie a odpovídání na 15 specializačních otázek je podle zkušebního řádu dovoleno používat kalkulačku a právní předpisy ve formě Sbírky zákonů nebo Sbírky mezinárodních smluv. 46 Ta může být v případě potřeby doplněna o ústní přezkoušení. 47 CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Informace o zkoušce bezpečnostních poradců. [online]c2008[cit. 15. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://www.cdv.cz/informace-o-zkousce-bezpecnostnich-poradcu/>. 48 DOŠEK, J. - KOKEŠ, J.: ADR 2007 část 1-3. 1. vydání. Praha: Ústav silniční a městské dopravy, 2007. str. 68. 25

Stejný postup čeká osobu bezpečnostního poradce, která podstupuje zkoušku za účelem prodloužení platnosti svého osvědčení, avšak s tou výjimkou, že nemusí vypracovávat případovou studii. 6.3.3 Vyhodnocení zkoušky a získání osvědčení Uchazeči, který úspěšně složí zkoušku, je vydáno Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí. Tato situace nastane, pokud testovaný buď odpoví správně na minimálně 90 % kladených otázek a správně vypracuje případovou studii, nebo na minimálně 80 % otázek a správně vypracuje případovou studii a zároveň uspěje u ústní zkoušky, kde jsou prověřeny jeho znalosti zejména z otázek, na které v testu odpověděl nedostatečně. 49 6.3.4 Školící organizace Jelikož v roce 2000 vyšla novela zákona č. 175/2002 o silniční dopravě, která ukládá podnikům přepravujícím nebezpečné věci nebo se na této přepravě jinak podílejícím zřídit státem přezkoušenou osobu bezpečnostního poradce, muselo Ministerstvo dopravy pověřit prováděním jejich školení následující organizace: 50 Obrázek č. 1: Schéma školicích organizací Zdroj: Vlastní 49 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Přeprava nebezpečných věcí (ADR). Zkušební řád pro bezpečnostní poradce.[online]c2006[cit. 15. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://www.mdcr.cz/cs/silnicni_doprava/nakladni_doprava/adr/skoleni/>. 50 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Přeprava nebezpečných věcí (ADR). Školení bezpečnostních poradců. [online]c2006[cit. 15. března 2009]. Dostupné na WWW: <http://www.mdcr.cz/cs/silnicni_doprava/nakladni_doprava/adr/skoleni/preprava_skoleni.htm>. 26