Vím co je ptačí chřipka?

AVIÁRNÍ INFLUENZA (CHŘIPKA PTÁKŮ) Vím co je ptačí chřipka? Ptačí chřipka je nebezpečné virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež, jako slepice, krůty, kachny a husy, holuby, pernatou zvěř ale i jiné ptáky chované v zajetí. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 2 dnů.ztráty jsou vysoké, dosahují až 100%.Virus se šíří kontaktem s ostatními ptáky, vzduchem, kontaminovanými dopravními prostředky, technikou, nářadím, krmivem a znečištěnou obuví a oděvem.inkubační doba je 3 až 7 dní, nákaza se projevuje nechutenstvím, celkovou skleslostí, náhlým poklesem snášky, dýchacími potížemi, otoky hlavy, vodnatými průjmy, výtoky z očí.postižené hejno se likviduje. Jaké je riziko přenosu ptačí chřipky na člověka? Riziko přenosu na člověka je nízké, přenos z volně žijících ptáků zatím nebyl od roku 1997 popsán. Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při úzkém styku s napadenou drůbeží. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich trusem a peřím. Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u lidí? U člověka se nákaza ptačí chřipkou projevuje horečkou, postižením dýchacích cest, zápalem plic, průjmovými onemocněními. Pravděpodobnost onemocnění lidí v našem prostředí však je velmi malá. V podmínkách České republiky jde především o veterinární problém. Jak se chránit? Nejvýznamnější je dodržování zásad osobní hygieny. Důležité je mytí rukou a dezinfekce po každém kontaktu s ptáky nebo jejich exkrementy. Lidé, kteří přicházejí v zaměstnání do kontaktu s drůbeží, by v případě na podezření z nákazy v chovu měli nosit ochranné pomůcky (pracovní oděv, pokrývku hlavy, která zcela ukryje vlasy, ochrannou obuv, omyvatelné ochranné rukavice a ochranné brýle). Praktické rady : Při nálezu hromadného úhynu volně žijícího ptactva informujte místně příslušnou Krajskou veterinární správuinspektorát Cheb, nejbližšího soukromého veterináře, nebo Policii ČR Vyvarujte se styku s nemocnými nebo mrtvými ptáky a upozorněte děti, aby se takových ptáků nedotýkaly. Nevpouštějte ptáky do svého obydlí. Dodržujte zásady osobní hygieny, myjte si pravidelně ruce mýdlem, obzvláště před jídlem. Pozornost věnujte hygieně při vaření. Zajistěte ochranu domácích miláčků psů,koček, apod. zabraňte jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky. Při cestování do zemí zasažených virem ptačí chřipky dodržujte doporučení vydaná ECDC Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) a Ministerstvem zdravotnictví, tato doporučení najdete na www.mzcr.cz. Nenavštěvujte např. místní trhy s drůbeží. Neobávejte se konzumace drůbežího masa a drůbežích výrobků. Drůbeží maso a vejce důkladně tepelně opracujte (vařením, pečením, apod), virus je zničen při teplotě 70 C v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu. Volejte : 800 100 415 Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zemědělství - www.mze.cz, Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz, na www.ptaci-chripka.cz a na www.bezpecnostpotravin.cz

Doporučení pro chovatele Existuje možnost přenosu viru do evropských států tažnými a migrujícími volně žijícími ptáky. Druhá možnost zavlečení nákazy jsou ilegální dovozy ptáků z postižených oblastí, ale i možný přenos lidmi při turistických cestách. V případě šíření Aviární influenzy doporučujeme chovatelům drůbeže v ČR přijmout opatření, která by minimalizovala nebezpečí přenosu nákazy a která spočívají v těchto krocích. - zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže, - vstupující osoby vybavte ochrannými pomůckami (obleky, holínky), - nainstalujte sprchovací zařízení a prostředky k mytí rukou osob, - aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu, - povolte vjezd jen dezinfikovaným vozidlům, ostatní zůstanou vně chovu, - u chovů, které jsou prováděné na výběhu, zamezte hlavně v podzimním období styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky a to omezením chovu ve výběhu nebo výstavbou zastřešených venkovních voliér. - hlásit veterinární službě zvýšené hromadné úhyny drůbeže, případně i ptactva, - v záchranných centrech provádět odběry vzorků k vyšetření u ptáků na AI, - omezení počtu vstupů a vjezdů na jeden hlídaný (zvonkem propojit s kanceláří apod.), - dodržování černo-bílého systému ochrany chovu (osoby, služby), - jednorázové naskladňování a vyskladňování turnusů, - čistěte a dezinfikujte manipulační prostory, - zasíťujte okna, větrací otvory a zamezte vstupu volně žijícího ptactva do hal, - zamezení průniku hlodavců do chovu (myším stačí otvor 7,5mm, potkanům 15 mm),deratizace, odstranění všech zdrojů vody pro hlodavce (kaluže, fontánky) z okolí chovu, - organizujte chov v uzavřených prostorách halách a zamezte styku drůbeže s volně žijícím ptactvem, - vést řádnou evidenci o chovu drůbeže, jejich přesunech a veterinárních zákrocích, jak vyplývá z legislativy, - při chovu v halách v době, kdy nebude mít drůbež přístup na výběh, je třeba pamatovat na zajištění dostatečného podestýlání, zajištění dostatečného krmného prostoru (krmítek) a napáječek, je nutné dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle napáječek, a je nutné dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle jednotlivých kategorií na jednotku prostoru a dbát na dostatečnou výměnu vzduchu zvýšeným větráním. Příznaky onemocnění Aviární influenzou : načepýřené peří, ptáci jsou skleslí a shrbení, náhlý pokles snášky, ztráta chuti, náhlé úhyny bez předchozích příznaků onemocnění. otok a zduření hlavy, očních víček, hřebínku, lalůčků a běháků, výtok z dýchacích otvorů často lehce zbarvení krví, průjem zelené barvy, ztížené dýchání, tenké skořápky, zvýšené ztráty hynutím, ztráta koordinace, ztráta pohybu a schopnosti stát, cyanóza (modrofialová barva) lalůčků a hřebínků,

V případě zjištění výše uvedených příznaků, zejména neschopnosti drůbeže se postavit,ztráty chuti, načepýřeného peří a skleslosti, kontaktujte ihned : privátního veterinárního lékaře příslušnou Krajskou veterinární správu Aviární influenza postupy při dezinfekci Vlastní dezinfekční postup na farmě je doporučen ve dvou fázích. První je předběžná (prvotní) dezinfekce. Předpokládá, že všichni ptáci a jejich těla jsou již z farmy odstraněni. V prvotní dezinfekci se provádí: 1. sprejová dezinfekce celého areálu, kde mohlo dojít k přímému či nepřímému styku s nakaženými ptáky (dezinfekce staveb, cest, dopravních prostředků atd.), 2. důkladné zvlhčení všech hnízd, podestýlky a trusu dezinfekčním prostředkem, 3. zajistit sprejovou dezinfekci všech vnitřních stěn, podstřešních prostor a ostatních dutin (ventilačních šachet atd.), 4. povrch vnějších stěn se dezinfikuje, jen pokud byl ve styku s nakaženými ptáky, jinak vnější povrchy a střechu není nutno dezinfikovat, 5. dezinfekce cest na farmě včetně stezek, zajistit aby nedošlo ke kontaminaci vodních toků, 6. dezinfekční prostředek v roztoku musí působit na všechny povrchy přibližně 24 hodin, 7. další fáze je následná dezinfekce. Tu je možno provést nejdříve za 24 hodin od ukončení předchozí předběžné dezinfekce. V následné dezinfekci se provádí: 1. odstranění všech organických materiálů (podestýlka a jiné nečistoty) z budov na jedno místo (hromadu hnoje), jejíž okolí je důkladně dezinfikováno postřikem, 2. ponechat hnůj minimálně 42 dní na místě, poté jej likvidovat v malých dávkách rozmetením nebo spálením, 3. vysušit, vyčistit a poté vytřít dezinfekčním roztokem ventilační a přepravní systémy technologie (krmení, napájení,...). Jestliže nelze tyto systémy vyčistit v celku, je třeba je rozdělat, vyčistit, vydezinfikovat a poté složit, 4. použitím účinného čisticího prostředku (Antec Biosolve) tlakovým čistěním důkladně vyčistit podlahy, stěny, stropy, podstřešní prostory, snášková hnízda, krmítka atd. ve všech stavbách, které budou v přímém kontaktu s ptáky. Odstraňte všechny pavučiny a prach postřikem nebo použitím průmyslových vysavačů, 5. po ukončení procedur uvedených v bodě 4 odmastit zařízení použitím detergentu (např.antec Biosolve) ve formě pěny. Nechte působit přibližně deset minut a poté uvolněnou nečistotu odstraňte tlakovou vodou. Je třeba zkontrolovat, že celé zařízení bylo účinně vydezinfikováno. 6. stavební části farem, nakládací rampy, cesty atd. musí být ošetřeny dezinfekčním roztokem minimálně 30 minut před oplachem vodou, 7. po sedmi dnech opakovat kompletní dekontaminační program ještě jednou.

Další důležitá zjištění: 1. v případě nezpevněných podlah či výběhů musí být povrchová vrstva seškrábána, rozmělněna a smíšena s tekutým dezinfekčním prostředkem. Poté musí být spálena nebo přidána k ošetřené podestýlce (hnoji), 2. dřevěné podlahy, pokud je chceme znovu použít, musí být rozebrány a dezinfikovány.půda pod podlahou musí být rozrušena a promočena dezinfekčním roztokem. 3. všechny dřevěné součásti nižší hodnoty, jako například palety, staré ploty, dřevěné pražce, je nejlépe spálit. 4. slámu, seno, papír a dřevo je třeba dezinfikovat sprejem. Každý volně ložený materiál dezinfikovat sprejem a pak spálit nebo přiložit k dekontaminované podestýlce. Doporučení postupu neškodného odstranění jednotlivě nalezených uhynulých ptáků V případě nálezu jednotlivých kusů uhynulých ptáků v přírodě nebo na místech, kde není znám majitel ani správce území nálezu, je především nutné zachovat klid a k neškodnému odstranění přistupovat bez obav z nejhoršího. Občan má tyto možnosti: 1. zakopání na místě nebo na nejbližším vhodném místě (z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, a ochrany životního prostředí), 2. spálení v kotli na pevná paliva, 3. odložení do nádob s komunálním odpadem, 4. oznámení nálezu obecnímu úřadu obce, na jejímž katastrálním území místo nálezu leží. Obecní úřad může: kontaktovat k odvozu spádový asanační podnik, kontaktovat k odvozu osoby, které mají povolení k výkonu veterinární asanační činnosti(např. osoby, které provádějí dezinfekci, dezinsekci, deratizaci), kontaktovat soukromého veterinárního lékaře, který má v rámci své veterinární ordinace kafilerní box, podat informaci o umístění sběrného kafilerního boxu. Obec je v tomto případě zodpovědná za neškodné odstranění uhynulých ptáků a úhradu (např. osoby, které provádějí dezinfekci, dezinsekci, deratizaci), Doporučená ochrana obyvatel přicházejících do styku s uhynulými ptáky K manipulaci s uhynulými ptáky použijte přinejmenším ochranné roušky a pevné boty, čepici zakrývající vlasy, po provedené likvidaci si důkladně umyjte ruce mýdlem. Při nálezu většího počtu uhynulých ptáků (nad 5 kusů) nebo i jednotlivých uhynulých vodních ptáků vždy kontaktujte veterinárního lékaře místně příslušné krajské veterinární správy.

Vím jak jezdit v zimě? Příprava na zvládání krizových situací způsobených nepříznivým počasím, zejména sněhovými kalamitami V zimním období vznikají díky nepřízni počasí krizové situace i v silničním provozu. Nezřídka se stává, že husté sněžení, námrazy, spadlé stromy či závěje zablokují dopravu na dlouhou dobu, občas i na několik hodin nebo na celou noc. Je důležité, abychom všichni my řidiči s tímto rizikem počítali a abychom byli připraveni takovým situacím čelit. Připravili jsme proto pro vás několik dobře míněných rad desatero pro řidiče pro jejich zimní cesty. Je přirozené, že příprava na krizové situace tohoto druhu je nejdůležitější při cestách do horských a podhorských oblastí a na Vysočině, občas se však kalamity nevyhnou ani nižším polohám. Na prvý pohled se Vám může zdát, že jde o zbytečné opakování všem dobře známých, jednoduchých zásad. Proč si však řidiči nevezmou alespoň některé z nich k srdci? Komplikují tím život sobě i ostatním a někdy dokonce ohrožují svoji i jejich bezpečnost. Byli bychom rádi, kdybyste se zamysleli nad následujícím doporučením pro zimní sezónu: V zimním období udržuji vždy dostatečnou zásobu pohonných hmot v nádrži svého vozu, abych si v případě uvíznutí v kalamitě mohl topit. V autě vozím teplý oděv (kabát, silný svetr) pro sebe i spolucestující, případně deku. Na cesty si s sebou beru přiměřený obnos peněz v hotovosti pro případ potřeby na nákup pohonných hmot, nápojů, potravin apod.. Ve vozidle mám k dispozici výkonnou, plně funkční svítilnu s připraveným zdrojem elektrické energie. Po celou zimu s sebou vozím zimní výbavu zkrácenou lopatu nebo hrablo na sníh, sněhové řetězy odpovídajícího rozměru, pro jejich montáž ve vlhkém a chladném prostředí vhodné prstové rukavice, propojovací startovací kabely. Mohu s sebou vozit i 3 až 5 litrů písku, např. v plastovém obalu od nemrznoucí směsi do ostřikovačů. Sněhové řetězy jsem se naučil nasazovat ještě před zimou, jejich montáž jsem si předem dostatečně nacvičil. Zvládnu to již bez nutnosti číst návod k použití a přemýšlet o způsobu a postupu montáže. Před delšími cestami a zejména před všemi případy plánovaného užití dálnice sleduji předpověď počasí. V případě velmi nepříznivé předpovědi raději upravím své plány tak, abych sebe či spolucestující nevystavoval zbytečnému riziku. Na delší cestu a na všechny cesty po dálnici připravuji a beru s sebou léky, které pravidelně užívám nebo které užívá někdo z mých spolucestujících, dále provozuschopný a nabitý mobilní telefon, nápoje příp. i potraviny. Mám ve voze cestovní autonabíječku pro můj mobilní telefon. V případě nepříznivé předpovědi počasí nepodnikám cesty s malými dětmi a odložím cestu také v případě, že by případné dlouhodobější uvíznutí v kalamitě mohlo být rizikové z hlediska zdravotního stavu kteréhokoliv z cestujících (např. při onemocnění cukrovkou apod.). Po celé zimní období používám zimní pneumatiky s dostatečně hlubokým vzorkem. Dbám o technický stav vozidla. Zejména věnuji pozornost stavu akumulátoru, jsem si vědom, že v zimním období je pro moje vozidlo jeho spolehlivá funkce a dostatečná kapacita velmi důležitá. Po celé zimní období udržuji také dostatečnou zásobu nemrznoucí náplně ostřikovačů. Při cestě v nepříznivém počasí mám zapnuté autorádio a poslouchám stanici, která podává pravidelné informace o dopravní situaci na komunikacích. Pokud uvíznu v kalamitě, vynasnažím se zachovat na komunikaci prostor pro průjezd vozidel záchranných složek (u dálnice a jiných komunikací s více jízdními pruhy je to dokonce zákonná povinnost). Zachovávám klid, jsem trpělivý a spolupracuji dle potřeby a dle pokynů záchranných složek a správce komunikace.

amoniak NH 3 (čpavek) Subjektivní příznaky Vnímání čichem Nepříjemný zápach, mírné dráždění nosu a nosohltanu Silné dráždění očí, nosu, nosohltanu Nebezpečné škodliviny a otravné látky - amoniak Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti objektivní příznaky / Mírné zarudnutí nosohltanu Zarudnutí spojivek a nosohltanu Doba působení minuty 0,1-1 2 120 Koncentrace ppm Od 0,02 do 30 50 100 až 200 Velmi silné dráždění Zarudnutí spojivek, nosohltanu, slzení, kýchání 60 200 až 300 Neúnosné dráždění očí, nosu, nosohltanu, bolesti za hrudní kosti Okamžité dráždění, nevolnost, bolesti hlavy Okamžité dráždění, bolesti: za hrudní kostí, žaludku, očí; zmatenost a nevolnost, bolesti hlavy Silné zarudnutí nosu, nosohltanu, spojivek, slzení, kýchání, kašel Kýchání, kašel, slzení, zvýšení dýchání Záchvaty kašle, zrudnutí v obličeji, pocení, krvácení z nosu, závratě, dušnost a nervové vzrušení Výše uvedené příznaky a křeče, zástava vylučování moči, ohrožení života Poruchy dýchání a krevního oběhu ohrožení života Poleptání horních cest dýchacích, otok plic, poruchy srdeční činnosti, poškození ledvin, perforace rohovky 0,1 0,1 0,1 30 39570 do 30 - doba latence i několik hodin! 360 360-500 500-1000 1000 1730 2450 Udušení následkem otoku plic, zástava dýchání Do 10 5000 Smrt Postup při první pomoci Naprostý klid, zákaz kouření převléknutí a omytí postiženého, výplach očí borovou vodou inhalace mlhy 1 % roztoku octa mírnění kašle dostupným lékem

Fyzikálně chemické vlastnosti amoniaku Hutnota 0,6 Relativní molekulová hmotnost 17,03 Bod varu - 33,4 C Těkavost při 20 C 92 obj. % Reaktivita Vysoká rozpustnost ve vodě Výbušnost Typ filtru dle ČSN EN 141 Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky 15 až 28 % jsou meze výbušnosti, teplota vznícení 650 C KP3 Mrazírny, potravinářský průmysl, zimní stadiony, zemědělská velkovýroba Nebezpečné škodliviny a otravné látky - chlor chlor Cl2 Příznaky zasažení, postup při první pomoci a fyzikálně chemické vlastnosti Subjektivní příznaky Vnímání čichem / Dráždění očí a dýchadel Tlak a bolest na hrudi, bolest hlavy, slabost, nevolnost Pocit dušnosti a dušení objektivní příznaky / 39570 Zarudnutí spojivek, kašel, slzení Překrvení a otok nosohltanu, spojivek, rychlé povrchní dýchání, dušnost Doba působení minuty 0,1 39726 15 Koncentrace ppm od 0,5 do 2 od 1 2 4 Dušení, nevolnost a rozčílení Mimo výše uvedených zrychlení a slábnutí tepu, zvracení, průjmy 5 5 Kašel, chrapot 0,1 6 Křečovité dýchání, zmodrání, nekoordinované pohyby, otok plic 39509 20 Akutní rozedma plic, křeče 30 15 možná doba Akutní otok plic latence několik hodin! Bezvědomí 1 30 50 100

Naprostý klid, zákaz kouření převléknutí a omytí postiženého, Postup při první pomoci výplach oči borovou vodou inhalace vodní mlhy: vody, alkalické minerální vody nebo 1% roztoku zažívací sody ve vodě Fyzikálně chemické vlastnosti chloru Hutnota Relativní molekulová hmotnost Bod varu Těkavost při 25 C Reaktivita Typ filtru dle ČSN EN 141 Možnosti výskytu nebezpečné chemické látky 2,4 71-34,6 C 0,8 Má oxidační vlastnosti a reaguje s vodní parou B Výroby chloru chlorová chemie, vodárny, nemocnice, plavecké stadiony, aj. O dopravní nehodě jsi-li účastníkem nebo svědkem dopravní nehody, proveď základní úkony: zabezpeč, aby všichni účastníci nehody, u kterých to jde, opustili vrak i vozovku zajisti provoz na komunikaci tak, aby nedošlo k řetězení nehody přivolej pomoc vyprošťuj postižené sám nebo s pomocníkem s ohledem na možné poranění páteře je-li osoba zaklíněná, násilím ji nevyprošťuj zabezpeč vrak proti dalšímu poškození zejména požár, výbuch, zkrat elektroinstalace, potopení do vody shromáždi účastníky nehody mimo rizikový prostor při poskytování první pomoci se soustřeď na základní životní funkce vědomí, dýchání a krevní oběh v bezpečné vzdálenosti pro zastavení označ místo havárie, zajisti stopy pro vyšetření jejich příčin nezapomeň na pomoc zvířatům, zejména k jejich uklidnění zabezpeč majetek, případně náklad, před poškozením a zcizením zabezpeč identifikaci účastníků a svědků nehody

O požáru skladuj hořlavé, výbušné a toxické látky pouze v určených množstvích a prostorech, mimo společné prostory obytných domů buď vybaven funkčními jednoduchými hasebními prostředky měj vždy volné, případně označené, únikové cesty proveď nutná opatření pro záchranu ohrožených osob při hašení plošného požáru dbej na to, aby ti nezamezil ústupovou cestu po příjezdu hasičů podej stručnou informaci o situaci, včetně údajů o specifikách hořícího objektu a okolí, poskytni osobní pomoc Zásady opuštění (evakuace) budovy při požáru požární poplach se vyhlašuje údery na kovové předměty nebo voláním HOŘÍ vezmi s sebou jen nejnutnější věci (doklady, léky, peníze) vytvoř si roušku z navlhčené textilie a případně si vezmi namočený kabát či deku přes hlavu, při obchodu z hořícího objektu se pohybuj co nejblíže k zemi nesnaž se překonávat požárem zasažené a zakouřené prostory nemůžeš-li opustit objekt, uzavři se v místnosti bez větrání, utěsni okna a dveře (nejlépe mokrým ručníkem, dekou) a upozorni na sebe hasiče máváním za oknem či vyvěšením bílé látky či prostěradla prověř, zda se v ohroženém prostoru nenachází osoby a zvířata; pokud ano, pokus se zabezpečit jejich vyvedení nebo si zapamatuj, kde se nacházejí a řekni to následně záchranářům Zásady chování při požáru požár uhaste dostupnými prostředky nebo jej lokalizujte. Jestliže to není možné, proveďte nutná opatření : Ohlaste zjištěný požár na ohlašovně požárů ( 150 ) nebo zabezpečte jeho ohlášení Zjistěte, zda se v ohroženém prostoru nenachází osoby; pokud ano, vyveďte je na bezpečné místo Zastavte přívod plynu, vypněte elektrický proud, vezměte si nejnutnější věci ( doklady, léky, peníze apod.) a ohrožený prostor rychle opusťte. neodvětrávejte prostory v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje (kouř má opačné účinky jak vzduch) vyneste předměty, které působením požáru mohou vybouchnout, zvýšit intenzitu hoření, popřípadě mohou zvýšit škodlivost unikajících plynů ( např. propan-butanové nádoby apod.; není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky z blízkosti požáru odvezte vozidlo, aby nepřekáželo záchranným jednotkám, popřípadě nebylo poškozeno poskytněte na výzvu velitele zásahu osobní pomoc jednotce požární ochrany respektujte pokyny velitele zásahu a řiďte se jimi

O teroristické akci je-li jakýmkoliv způsobem přijato oznámení o provedení teroristické akce, většinou anonymní, vždy informuj bezpečnostní složky při nebezpečí výbuchu otevři okna a dveře, zatáhni záclony, závěsy či žaluzie vezmi s sebou nejnutnější oděv, osobní věci a doklady nech otevřené dveře, skříně a zásuvky k provedení prohlídky objektu (pokud hrozí nebezpečí uvnitř objektu) co nejrychleji opusť nebezpečné místo a celou budovu: proveď evakuaci podle instrukcí správce objektu na shromaždišti prověř přítomnost všech osob z objektu při nálezu podezřelého předmětu se ho nedotýkej, nepovol to ani ostatním opusť nebezpečné místo a zabezpeč jej proti vstupu nepovolaným oznam tuto skutečnost na tísňovou linku *158*, *150*, *112* nech prověřit a odstranit podezřelý předmět profesionály nestěžuj jim práci zbytečným okouněním zachovej klid a rozvahu, zbytečně nepanikař a nerozšiřuj fámy, netelefonuj ani nijak nezjišťuj další informace vždy přesně dodržuj pokyny bezpečnostních složek, které řídí záchranné a likvidační práce Seznam platných právních předpisů týkajících se ochrany obyvatelstva Ústavní zákony č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákony č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti č.219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. č.220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. č.222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném sytému a o změně některých zákonů. č 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

Nařízení vlády č. 258/1999 Sb., o orgánech státní správy, v nichž vojáci z povolání plní služební úkoly obranného charakteru, a o počtu vojáků v nich. č.462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva. č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu. Vyhlášky Ministerstva obrany 280/1999 Sb., kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu. č. 102/2005 Sb., o stanovení vzoru dotazníku a vzorů vojenských dokladů. Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 59/2006 Sb., O prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., Sb., dodatkové protokoly I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemající mezinárodní charakter, přijatých v Ženevě dne 8. června 1977. Věstníky vlády Částka 4/2004-4. Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j.: PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti. Částka 6/2003 - Metodická pomůcka Ministerstva vnitra č.j.: PO - 1590/IZS - 2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí.

Druhy hasicích přístrojů, jejich použití. Při hašení je nutno brát v úvahu volbu správného hasícího přístroje, s ohledem na druh hořící látky. Rozdělení: 1. Vodní Lze použít na pevné organické látky (papír, dřevo, textil, hořlavé kapaliny mísící se s vodou, jako alkoholy, aceton, líh). Nelze použít na el. zařízení pod napětím. Životu nebezpečné. 2. Pěnové Lze použít na pevné organické látky (papír, dřevo, textil, hořlavé kapaliny nemísící se s vodou, benzin, dehet, laky, oleje). Nelze použít na el. zařízení pod napětím. Životu nebezpečné. 3. Práškové Lze použít na pevné organické látky (papír, dřevo, textil, motorová vozidla, el. zařízení pod napětím, tekuté plyny, propan butan,tekuté hořlaviny, barvy, oleje, benzin, tuky). Nelze použít na volně ležící papír, hoblovačky, uhelný prach, mouku a sypké hmoty. 4. Sněhové Lze použít na zařízení pod el. napětím, menší množství hořlavých kapalin a plynů, potraviny apod. Nevhodný pro sypké materiály, tuhé látky. 5. Halonové Lze použít na hořlavé kapaliny, el. zařízení pod napětím. Nelze použít v uzavřených prostorách (vznik jedovatých látek).

Zásady první pomoci Získat přehled o situaci, posoudit možná nebezpečí (možnosti dalšího ohrožení, hromadná havárie, požár, výbuch apod.) rychle jednat, zajistit bezpečnost raněných (zejména dalšími možnými následky, dopravní situace, pády, výška apod.) posoudit závažnost poranění (životně důležité funkce, dýchání, krvácení). Bezvědomí Přivolání rychlé lékařské pomoci tel. 155 Poskytnutí první pomoci, provést protišoková opatření a vyčkání příjezdu rychlé lékařské pomoci. - příznaky: člověk leží, má zcela povolené svalové napětí, nereaguje. 1. pomoc - šetrné otočení na záda, prohlídka ústní dutiny a její vyčistění, uvolnění dýchacích cest, uložení do stabilizované polohy. Zástava dechu - příznaky: promodrávání sliznic a okrajových části těla (rty, uši, nos) nejsou patrné dýchací pohyby, není cítit proud vzduch z dýchacích cest. 1. pomoc - poloha na zádech, čistá ústní dutina, záklon hlavy, zahájení umělého dýchání dvěma hlubokými vdechy, poté udržování frekvence 12-14 vdechů za minutu u dospělého člověka, kojenci 30 vdechů, děti 10-20 vdechů. Zástava krevního oběhu - příznaky bez dechu, tepu, vědomí, promodralá kůže a sliznice. 1. pomoc - neodkladná resistutace, umělé dýchání, zahájení 2 hlubokými vdechy poté nepřímá masáž srdce. Zachraňovaný leží na zádech na pevné podložce - 2 hluboké vdechy, stlačení srdce 15 x, následují 2 vdechy opakovat do příchodu lékaře popř.nabytí vědomí poměr 15 stlačení : 2 vdechy. Šok - příznaky bolest, nápadná bledost, studený pot, zrychlený a slabý tep, netečnost, žízeň, zvracení. Příčiny: velká ztráta krve, popálení, otrava apod. Protišoková opatření - ošetření ran, znehybnění končetin, dostatečné dýchání, uložení do protišokové polohy.

Krvácení žilní - krev tmavá vytéká pomalu. 1. pomoc - je-li postižena končetina, zvedneme do výše, přiložíme tlakový obvaz. Tepenné - krev je světlá, stříká. 1. pomoc - stiskneme tepnu přímo v ráně, přiložíme tlakový obvaz, zvedneme končetinu. Krvácení z nosu - 1. pomoc stiskneme kořen nosu na dobu 5 min. při mírném předklonu hlavy, přiložíme studený obklad na čelo a zátylí. Vnitřní krvácení - odvodit z mechanizmu úrazu (přejetí břicha autem apod.). Poraněný má bolesti, leží na boku s pokrčenými dolními končetinami, počátek šoku. 1. pomoc - provádět protišoková opatření, pokročilý šok - autotransfuzní poloha.

Co je zemětřesení Něco málo o zemětřesení.. Zemětřesení je chvění způsobené náhlým posuvem horniny v zemské kůře. Energie uvolněná při tomto zlomu se šíří ve vlnách, které mohou způsobit škody ohromných rozměrů - rozevírání trhlin zemského povrchu, deformování reliéfu krajiny, zřícení budov, odklonění toku řek, sesuvy půdy, přílivové vlny a v nejhorším případě vymrštění předmětů do vzduchu nebo přeměna země ve zvlněnou masu připomínající tekoucí písek. Zemětřesením rozumíme jakýkoliv otřes zemské kůry. Tyto otřesy mohou mít různý původ. Podle toho rozdělujeme zemětřesení na tektonická, vulkanická a řítivá. Tektonická zemětřesní vznikají jako náhlý posun hornin podél existující zlomové linie. K vulkanickým zemětřesením dochází v souvislosti s pohybem lávy při sopečné činnosti. K řítivým zemětřesením dochází při propadnutí podzemních prostor např. v krasových oblastech. Zvláštní skupinu tvoří indukované otřesy. Jejich původcem je člověk a jeho aktivity (těžba surovin, stavba přehrad). V důsledku narušení tektonické rovnováhy lidskou činností dochází k hromadění napětí, které se uvolňuje ve formě indukovaných tektonických otřesů (důlní otřesy na Ostravsku). Nejpočetnější v celosvětovém měřítku jsou tektonická zemětřesení, zároveň mezi nimi najdeme nejsilnější otřesy. Zdrojem tektonických zemětřesení jsou hranice zemských desek, na nichž dochází k posunům v kontinentálním měřítku nebo zlomové poruchy uvnitř desek. Největší zemětřesení vznikají právě na hranicích zemských desek (Japonsko, Aljaška, Chile). Dojde-li na tektonickém zlomu k hromadění napětí, dojde k jeho uvolnění jednorázově ve chvíli, kdy jeho velikost překročí hranici danou pevnostními vlastnostmi horniny. V tom okamžiku dojde k uvolnění seismické energie, která se ve formě seismických vln šíří do okolí. Oblast, kde dojde ke vzniku zemětřesení nazýváme hypocentrum, místo na povrchu nad hypocentrem nazýváme epicentrum. Přístroj, kterým se seismické vlny registrují je seismometr. Na základě registrace seismických vln je seismolog schopen určit místo a velikost zemětřesení. V České republice je zemětřesení - pokud k nim vůbec dochází - malé a skutečně katastrofická zemětřesení se zde vyskytují jen výjimečně. Území s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko (západní Čechy). Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnu (zemětřesné roje). Ve 20.století byly na Kraslicku zaznamenány významnější zemětřesné roje v r.1908, na přelomu let 1936-37 a nejsilnější zemětřesení tohoto seismického roje pocítěné 21.prosince 1985 s magnitudem 4.6 stupně Richterovy stupnice bylo pocítěno prakticky na celém území Čech. Jeho intenzita dosáhla až 7 stupně MSK-64. Intenzita 7 stupně představuje možnost mírného poškození budov (trhliny v omítce, opadávání střešní krytiny a pod.). Nejsilnější účinky mělo toto zemětřesení v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15% domů (trhliny ve zdi resp. v omítce, spadlé nebo poškozené komíny, škvíry mezi panely, vypadávání nevázaného zdiva a pod.). Poškozené domy byly i v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku. Makroseismické pole kraslických zemětřesení je omezeno na nejzápadnější část území České republiky mezi jižním výběžkem Krušných hor a Smrčinami. Jen výjimečně bývá pozorován maximální otřes zemětřesného roje i dále na východ. Poslední zvýšená (pocítitelná) zemětřesná aktivita v seismoaktivní oblasti západních Čechách byla zaznamenána od 6.10. do 10.12. 2008 (viz obrázek). Jedná se o zemětřesný roj s epicentry v blízkosti obce Nový Kostel (cca 15 km severně od Chebu), ohniska zemětřesení jsou lokalizována v hloubce 10 km. V období 6.10. až 30.10. bylo instrumentálně zaznamenáno přes 20 000 zemětřesení. Nejsilnější zemětřesení o magnitudu 3.9 (3.9 stupně Richterovy škály) se vyskytlo 12.10. v 9:44 SEČ a bylo pocítěno obyvateli i ve velké vzdálenosti od epicentra, např. na západě Prahy. Další silnější zemětřesení o magnitudu 3.9 bylo 14.10. v 21:01 SEČ a magnitudo 3.7 bylo zaznamenáno 28.10. v 9:30 SEČ. Kromě toho mohlo být v epicentrální oblasti pocítěno dalších několik desítek otřesů o magnitudu větším než 2.0. Silnější západočeská rojová zemětřesení jsou doprovázena zvukovými efekty připomínajícími hřmění nebo průjezd těžkotonážních vozidel, což často působí psychicky nepříznivě na místní obyvatele.tento zemětřesný roj je nejsilnější zemětřesnou aktivitou v západních Čechách od roku 2000. Doposud nejintenzivnější instrumentálně zaznamenané západočeské

zemětřesné roje se vyskytly v roce 1908, kdy nejsilnější otřes dosáhl magnituda 5.0 (stupeň 5 Richterovy škály), a na přelomu let 1985/86 s nejsilnějším otřesem o magnitudu 4.6. Oba tyto roje, které způsobily škody i na budovách a vyvolaly paniku mezi obyvatelstvem, byly asi třicetkrát energeticky silnější než současný roj. Z uvedených informací vyplývá pro náš region závěr, že zemětřesné roje přichází zhruba po 23-25 letech. Seismická charakteristika ORP Severozápadní cíp území ČR spolu se sousedními částmi Saska (Vogtland) a Bavorska, ohraničený městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Selb a Plauen, je znám občasným výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde zpravidla shlukují do tzv. rojů, kdy v období několika dnů až týdnů dojde k většímu množství otřesů. Mezi silnějšími zemětřesnými roji bývají delší období klidu trvající několik let. Nejsilnější zemětřesení jsou pociťována obyvateli v širokém okolí a mohou způsobit i škody na budovách. První dochovaná zpráva o západočeských zemětřeseních pochází již z r. 1198. Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí. To se během jejího geologického vývoje projevilo mj. vznikem podkrušnohorských uhelných pánví a intenzivní sopečnou činností. Nejmladší sopka na našem území, Komorní hůrka u Františkových Lázní, byla aktivní ještě před 500tisici lety, tedy na počátku čtvrtohor. Pozůstatkem vulkanismu jsou četné prameny minerálních vod a výrony kysličníku uhličitého (CO2). Možný rizikový prostor: Severozápadně Sokolova / 6º Jižně a východně Sokolova / 4º 1/3 severozápadní okolí Karlových Varů / 4º Cheb a severozápadní okolí / 6º Cheb okolí / 4º Měření pomalých pohybů zemského povrchu Kromě velmi rychlých krátkodobých pohybů při zemětřesení dochází na zemském povrchu též k pozvolným pomalým posunům. Jejich rychlost dosahuje v nejaktivnějších oblastech na Zemi několika desítek milimetrů za rok. Ve středoevropském regionu rychlost takových pohybů pravděpodobně nepřesahuje několik mm/rok. Tento pohyb nebývá rovnoměrný - v období silných zemětřesení je zpravidla rychlejší, naopak po odeznění zemětřesné činnosti se může na nějaký čas úplně zastavit. Pomalé pohyby zemského povrchu se měří velmi přesnými geodetickými metodami, které v posledních letech využívají družicovou techniku. V zemětřesné oblasti západních Čech a jejím bezprostředním okolí byla v letech 1993-94 vybudována síť 26 bodů, na nichž lze velmi přesná geodetická měření provádět. Měření se pravidelně 2x ročně opakují a jejich výsledkem jsou souřadnice každého bodu sítě - zeměpisná šířka a délka a nadmořská výška. Z opakovaných měření lze zjistit, zda se poloha bodu vzhledem k minulému měření změnila. Dosavadní výsledky ukazují, že ve sledovaném období, tj. od r.1994, k měřitelným posunům nedošlo. To odpovídá výsledkům pozorování seismických stanic, které ve stejném období zaznamenávají nanejvýše velmi slabou mikrozemětřesnou činnost.

Ilustrační obrázek Vysvětlivky: města, obce seismologické stanice ÚFZ Brno seismologické stanice ostatní epicentrum zemětřesení s magnitudem epicentrum zemětřesení s magnitudem 0,5 a

V oblasti západních Čech probíhá soustavná registrace zemětřesení v seismické síti WEBNET. Pokud je signál (otřes) dostatečně silný a je zaregistrován současně na několika seismografech, je záznam předběžně automaticky vyhodnocen (je určena poloha epicentra a magnitudo). Během několika dnů jsou výsledky zpřesněny při ručním zpracování. Díky vysoké citlivosti seismické sítě jsou zaznamenávána i velmi slabá zemětřesení (magnitudo M = 0 až 2). Přitom zemětřesení pocítěná obyvatelstvem mají zpravidla magnitudo M > 2. Mapu zemětřesení za poslední období je možné si prohlédnout v průběžně aktualizované interaktivní mapě na stránkách Geofyzikálního ústavu Díky rozmístění moderních seismických stanic v západních Čechách byly získány nové poznatky o průběhu zemětřesné činnosti. Bylo zjištěno, že ohniska zemětřesení leží téměř výlučně ve čtyřech oblastech v Čechách v okolí Nového Kostela, Kraslic, Kopanin (nedaleko německého Bad Elsteru) a Lazů (poblíž Lázní Kynžvart), a dvou v Německu u Plauen a Marktredwitz. Oblast Nového Kostela je ze všech těchto oblastí nejaktivnější; oblast Lazy byla teprve tímto výzkumem objevena. Omezení zemětřesné činnosti na výše uvedené zóny v několika uplynulých letech ovšem nevylučuje, že při příštím zemětřesném roji nemůže dojít k "oživení" některé jiné části západočeského regionu.