UČEBNÍ TEXT Č. 12 NOVÉ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NEMOCENSKÝCH DÁVEK

UČEBNÍ TEXT Č. 12 NOVÉ PODMÍNKY PRO VÝPLATU NEMOCENSKÝCH DÁVEK 1

ODBORNÝ GARANT: Ing. Hana Popelková AUTOR TEXTU: Ing. Hana Popelková Učební text č. 12 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ www.cmkos.cz a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ www.asocr.cz Praha 2010

OBSAH I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY... 6 I. 1. Historie nemocenského pojištění... 6 I. 2. Důvody reformy systému nemocenského pojištění... 6 I. 3. Hlavní principy reformy systému... 7 II. ZÁKLADNÍ ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ... 9 II. 1. Přehled základních změn... 9 II. 2. Přiblížení obecných pojmů v nemocenském pojištění... 10 II. 2. 1. Účast na nemocenském pojištění... 10 II. 2. 1. 1. Osoby účastné nemocenského pojištění ( 5 zákona NP)... 10 II. 2. 1. 2. Podmínky účasti zaměstnance na nemocenském pojištění ( 6 zákona NP)... 11 II. 2. 1. 3. Pojištění při zaměstnání kratším než 15 dnů ( 6 odst. 2 zákona NP)... 12 II. 2. 1. 4. Pojištění při zaměstnání malého rozsahu ( 7 zákona NP)... 12 II. 2. 1. 5. Vznik a zánik pojištění zaměstnanců ( 10 zákona NP)... 12 II. 2. 2. Ochranná lhůta ( 15 zákona NP)... 13 II. 2. 3. Obecné podmínky výpočtu nemocenských dávek ( 17-18 zákona NP)... 13 II. 2. 3. 1. Denní vyměřovací základ ( 18 zákona NP)... 13 II. 2. 3. 2. Redukce denního vyměřovacího základu ( 21 zákona NP)... 14 II. 2. 3. 3. Příklady výpočtu redukce DVZ... 15 II. 2. 4. Dočasná pracovní neschopnost a kontrola... 17 II. 2. 4. 1. Dočasná pracovní neschopnost ( 55 zákona NP)... 17 II. 2. 4. 2. Režim dočasně práce neschopného ( 56 zákona NP)... 17 II. 2. 4. 3. Kontrola dodržování režimu práce neschopného... 18 II. 2. 5. Výplata dávek nemocenského pojištění ( 108-111 zákona NP)... 18 III. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ... 21 III. 1. Nemocenské... 21 III. 1. 1. Nárok na nemocenské ( 23-25 zákona NP)... 21 III. 1. 2. Podpůrčí doba pro nemocenské... 22 III. 1. 2. 1. Podpůrčí doba obecně ( 26-27 zákona NP)... 22 III. 1. 2. 2. Podpůrčí doba poživatelů důchodu ( 28 zákona NP)... 22 III. 1. 3. Výše nemocenského... 22 III. 1. 3. 1. Procentní sazby nemocenského ( 29 zákona NP)... 22 III. 1. 3. 2. Příklady výpočtu nemocenského... 23 III. 1. 3. 3. Snížení nemocenského ( 31 zákona NP)... 26 III. 1. 3. 4. Krácení nebo odnětí nemocenského ( 125 zákona NP)... 26 III. 2. Peněžitá pomoc v mateřství... 26 III. 2. 1. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství ( 32 zákona NP)... 26 III. 2. 2. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství... 28 III. 2. 2. 1. Délka podpůrčí doby ( 33 zákona NP)... 28 III. 2. 2. 2. Počátek podpůrčí doby ( 34 zákona NP)... 28 III. 2. 3. Výše peněžité pomoci v mateřství ( 37 zákona NP)... 29 III. 2. 4. Příklady výpočtu peněžité pomoci v mateřství... 30 III. 3. Ošetřovné... 30 III. 3. 1. Podmínky nároku na ošetřovné ( 39 zákona NP)... 30 III. 3. 2. Podpůrčí doba ( 40 zákona NP)... 31 III. 3. 3. Možnost střídání ( 39 odst. 4 zákona NP)... 32 4

III. 3. 4. Výše ošetřovného ( 41 zákona NP)... 32 III. 3. 5. Příklady výpočtu ošetřovného... 33 III. 4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství... 34 III. 4. 1. Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek ( 42 zákona NP)... 34 III. 4. 2. Podpůrčí doba vyrovnávacího příspěvku ( 43 zákona NP)... 35 III. 4. 3. Výše vyrovnávacího příspěvku ( 44 zákona NP)... 35 III. 4. 4. Příklad výpočtu vyrovnávacího příspěvku... 35 IV. NÁHRADA MZDY (PLATU)... 37 IV. 1. Podmínky náhrady mzdy ( 192 ZP)... 38 IV. 2. Poskytování náhrady mzdy ( 192 ZP)... 38 IV. 2. 1. Určení období prvních 14 dní pracovní neschopnosti... 39 IV. 3. Výše náhrady mzdy... 39 IV. 3. 1. Zákonná výše náhrady mzdy ( 192 odst. 2 ZP)... 39 IV. 3. 2. Postup výpočtu náhrady mzdy... 40 IV. 3. 3. Příklady výpočtu náhrady mzdy... 41 IV. 3. 4. Možnost dojednat vyšší náhradu mzdy ( 192 odst. 3 ZP)... 43 IV. 3. 5. Snížení náhrady mzdy ( 192 odst. 4 ZP)... 43 IV. 4. Výplata náhrady mzdy ( 193 ZP)... 44 IV. 5. Kontrola zaměstnance a krácení náhrady mzdy ( 192 odst. 5 a 6 ZP)... 44 V. POJISTNÉ NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ... 47 V. 1. Sazby pojistného na nemocenské pojištění... 47 V. 2. Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění... 48 VI. SYSTÉM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČÍSLECH... 49 VI. 1. Počet nemocensky pojištěných osob... 49 VI. 2. Příjmy z pojistného... 49 VI. 3. Výdaje na dávky... 49 VI. 3. 1. Výdaje do roku 2000... 50 VI. 3. 2. Dávky po reformě veřejných financí v roce 2004... 51 VI. 3. 3. Restrikce dávek v roce 2008... 52 VI. 3. 4. Nemocenské dávky v roce 2009... 52 VI. 3. 5. Nemocenské pojištění v roce 2010... 54 VII. SYSTÉMY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ZEMÍCH EU... 55 VII. 1. Poskytování náhrady mzdy a nemocenského v zemích EU... 55 VII. 2. Karenční doba v zemích EU... 57 VII. 3. Maximální vyměřovací hranice v zemích EU... 57 VIII. DOPORUČENÁ LITERATURA... 59 DALŠÍ ZDROJE... 60 PŘÍLOHA... 61 5

I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Nemocenské pojištění je v ČR důležitou součástí sociálního zabezpečení zaměstnance. Spolu s důchodovým pojištěním, dávkami státní sociální podpory a dávkami pomoci v hmotné nouzi vytváří ucelený systém sociálního zabezpečení, který občany zajišťuje minimálně na takové úrovni, aby se nepropadli do chudoby. Nemocenské pojištění umožňuje finanční zajištění potřeb ekonomicky aktivních osob v případě krátkodobé ztráty příjmu při nemoci, mateřství či ošetřování nemocného člena rodiny. I. 1. Historie nemocenského pojištění Systém nemocenského pojištění byl pro území dnešní ČR založen již koncem 19. století. Věcná úprava byla v té době obdobná s dnešní úpravou pojištění bylo povinné pro všechny dělníky a úředníky ve všech hospodářských odvětvích, systém byl založen na solidaritě a nárok na dávky vznikal přímo ze zákona. Principy všeobecnosti, obligatornosti pojištění i dávek a princip solidarity byly zachovány jako základní kameny nemocenského pojištění až do dnešní doby. Od padesátých let 20. století existovaly 3 systémy nemocenského pojištění. Zvlášť bylo upraveno nemocenské pojištění pro zaměstnance, speciální systém platil v ozbrojených silách a vedle toho fungoval i systém nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Správu nemocenského pojištění v té době prováděly odborové orgány. V roce 1990 přešla správa systému na nově vzniklou Českou správu sociálního zabezpečení, která se stala nositelem nemocenského a důchodového pojištění, a okresní správy sociálního zabezpečení. Vlastní provádění nemocenského pojištění však bylo realizováno jednak orgány nemocenského pojištění, jednak zaměstnavateli. Okresní správy sociální zabezpečení prováděly nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné a pro zaměstnance malých organizací, tj. pro zaměstnavatele do 25 zaměstnanců. Ve velkých organizacích prováděli nemocenské pojištění přímo zaměstnavatelé, přičemž náklady na vyplacené dávky byly hrazeny ze státního rozpočtu. Vyplacené dávky si zaměstnavatelé zúčtovávali s odváděným pojistným na sociální zabezpečení. Zcela odděleně však bylo realizováno nemocenské pojištění v ozbrojených silách, kde řízení i kontrola nemocenské péče byla v působnosti jednotlivých ministerstev (ministerstvo financí, vnitra a spravedlnosti) a Generálního ředitelství cel (pro celníky a zpravodajské služby). I. 2. Důvody reformy systému nemocenského pojištění V devadesátých letech 20. stol. se systém nemocenského pojištění musel přizpůsobovat novým podmínkám tržní ekonomiky. Objevila se řada problémů, bylo nezbytné přizpůsobovat nemocenské pojištění dynamickému vývoji mezd, dodatečně byl zapracován např. nový dvoustupňový systém redukčních hranic a jejich automatická valorizace, aby nemocenské dávky poskytovaly přiměřenou náhradu příjmu. I přes nesčetné novelizace příslušných předpisů systém zastaral a ne zcela odpovídal době. Problémem např. byla i vysoká míra solidarity, kdy pojištěncům s vysokým příjmem, kteří odváděli do systému vysoké pojistné, náležely relativně nízké dávky. 6

Zhruba v polovině devadesátých let proto začaly přípravné práce na novém zákoně, do jehož tvorby byly zapojeni i sociální partneři, i když jejich závažné připomínky často nebyly brány v potaz. Přípravu zákona provázela tvrdá jednání o jeho podobě, o míře zapojení zaměstnavatelů do výplaty náhrady ušlého příjmu, o výši nemocenských dávek, dalších podmínkách vzniku nároku na dávky atd. Po dlouhou dobu však nebyla v této oblasti nalezena k podobě nového zákona shoda, a to ani odborné veřejnosti, ani politická. Legislativní proces vyvrcholil až v roce 2006, kdy byl Parlamentem ČR schválen zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Spolu se zákonem č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, byl zveřejněn v částce č. 64/2006 Sbírky zákonů. Jeho účinnost však byla dvakrát odložena a namísto 1. ledna 2007 tak zákon nabyl účinnosti až od 1. 1. 2009. Bohužel dnešní právní úprava se výrazně liší od té původně schválené. Ještě před nabytím účinnosti zákona negativně do jeho podoby zasáhla reforma veřejných rozpočtů provedená od ledna 2008. Snížila procentní výměru některých dávek, zpřísnila redukci výdělku pro výpočet dávek a navíc byla zavedena tzv. karenční doba do náhrady mzdy, kterou v době pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel. Úroveň zajištění práce neschopného zaměstnance či osoby pečující o nemocné dítě či jiného člena rodina se tak výrazně snížila. I. 3. Hlavní principy reformy systému Reformovaný systém nemocenského pojištění má i nadále za cíl krátkodobými peněžitými dávkami zabezpečit ekonomicky aktivní osoby, které se ocitnou v uznaných sociálních situacích, v jejichž důsledku ztratily příjem (výdělek). Jedná se o nemoc či úraz, nařízenou karanténu, ošetřování nemocného člena rodiny, těhotenství a mateřství. Základní principy nového systému nemocenského pojištění: - jednotnost systém je koncipován jako jednotný pro všechny pojištěnce, pouze některé skupiny pojištěnců mají drobné odchylky, které vyplývají z charakteru jejich činnosti, např. osoby samostatně výdělečně činné, - solidarita systém je i nadále založen na solidaritě mezi zdravými a nemocnými, mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy (její míra však byla snížena), mezi osobami s dětmi a bezdětnými, - pojistný princip systém je založen na výběru pojistného, z něhož jsou následně vypláceny dávky, jejichž výše je odvislá od příjmu pojištěnce, - finanční vyváženost systému příjmy z pojistného a výdaje na dávky mají být v zásadě vyrovnané; již první rok účinnosti však ukázal, že tento princip lze dodržet jen obtížně, - účast na pojištění povinná pro zaměstnance a osoby postavené zaměstnancům na roveň a dobrovolná pro osoby samostatně výdělečně činné, - soulad s mzdovým vývojem zavedena automatická valorizace redukčních hranic pro výpočet výše dávek podle mzdového vývoje, stejně tak i zvyšování částek příjmu pro účast na nemocenském pojištění, - účast zaměstnavatele na finančním zabezpečení zaměstnance na finančním zajištění zaměstnanců v době dočasné pracovní neschopnosti se budou podílet i zaměstnavatelé, 7

- princip rovného zacházení systém je založen na rovném zacházení s muži i ženami a na zákazu diskriminace. Pro obě pohlaví platí stejné podmínky účasti na pojištění i podmínky nároku na dávky. 8

II. ZÁKLADNÍ ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Na systém nemocenského pojištění se budeme v této publikaci většinou dívat z pohledu zaměstnance a nebudeme proto detailně rozepisovat všechny podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné. II. 1. Přehled základních změn I když se budeme většinou změn zabývat podrobněji v dalších kapitolách, považujeme za vhodné v úvodu stručně seznámit s přehledem těch hlavních změn: - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen zákon NP), upravuje nemocenské pojištění prakticky všech výdělečně činných a nemocensky pojištěných osob, - součástí zákona o nemocenském pojištění je také organizace a řízení nemocenského pojištění a posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. K novému zákonu nebudou vydány žádné prováděcí vyhlášky. Zákon však obsahuje některé veličiny (např. hranice redukce příjmu pro výpočet dávek), které se odvozují od průměrné mzdy. Ty budou průběžně upravovány nařízeními vlády tak, jak zákon vládu k takovému postupu zmocňuje, - změny jsou součástí i zákoníku práce, neboť odpovědnost za poskytnutí náhrady mzdy v době nemoci v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je na zaměstnavatelích, - náhrada mzdy - v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny a svátky zaměstnavatel. Pro příslušníky ozbrojených složek však nadále platí zvláštní úprava. Přestože se považují také za zaměstnance, výše náhrady platu, resp. mzdy v době jejich dočasné pracovní neschopnosti a délka poskytování této náhrady se řídí nadále zvláštními zákony, - v roce 2010 je zaměstnavatelům ČSSZ z veřejného systému refundována polovina vyplacené náhrady mzdy a v roce 2011, kdy organizace budou odvádět na nemocenské pojištění již jen 1,4 %, jim ČSSZ bude refundovat polovinu pouze z té náhrady mzdy za dobu nemoci, kterou vyplatily zaměstnancům se zdravotním postižením. Organizace s méně než 51 zaměstnanci budou mít možnost se od roku 2011 v rámci veřejného systému připojistit. Odváděly by tak 3,3 % na nemocenské pojištění a polovina vyplacené náhrady mzdy by jim byla zpětně refundována. Toto je na bázi dobrovolnosti, organizace se proto musí k této úpravě přihlásit u ČSSZ, - významnou změnou je výrazné zkrácení ochranné lhůty, která chrání zaměstnance z hlediska vzniku nároku na nemocenské ještě po určitou dobu po skončení zaměstnání. Tato lhůta nově činí 7 kalendářních dnů (dříve 42 kalendářních dnů), - nemocenské náleží až od 15. kalendářního dne nemoci. Vyplácí se za kalendářní dny do konce dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však 380 kalendářních dnů (podpůrčí doba), - peněžitá pomoc v mateřství náleží ve výši 70 % vyměřovacího základu. Pro rok 2010 byla její výše snížena na 60 % v rámci úsporného balíčku přijatého pro rok 2010. Zákonem č. 166/2010 Sb. však byla od 1. 6. 2010 její výměra vrácena na původních 70 % a rozdíl do této výše byl rodičům zpětně od 1. 1. 2010 doplacen, 9

- v roce 2010 byla do ošetřovného zapracována karenční doba, dávka náležela až od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování, nejdéle do 9. kalendářního dne potřeby ošetřování, resp. do 16. kalendářního dne, půjde-li o osamělého rodiče. Od 1. 6. 2010 byla karenční doba odstraněna (viz zákon č. 166/2010 Sb.) a dávka náleží opět od 1. dne potřeby ošetřování, - odvod pojistného na nemocenské pojištění je nadále upraven zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na odvodu pojistného se však od 1. 1. 2009 již nepodílí zaměstnanci. Povinný odvod pojistného zaměstnanců byl zrušen jako výměna za ponechání nesnížené daně z příjmu. Tento handl, který sice zajistil pokles daňového zatížení příjmů, však o několik miliard korun ročně snížil příjmy do nemocenského pojištění, - plátcem pojistného za své zaměstnance je tak pouze zaměstnavatel, který v roce 2010 odvádí 2,3 % úhrnu vyměřovacích základů svých zaměstnanců. Od 1. 1. 2011 se procentní sazba pojistného snižuje na 1,4 %. Celkově se sníží pojistná sazba na nemocenské pojištění o 1,9 procentního bodu (z 3,3 %), což má umožnit plně pokrýt výdaje zaměstnavatelů na výplatu náhrady mzdy. II. 2. Přiblížení obecných pojmů v nemocenském pojištění II. 2. 1. Účast na nemocenském pojištění Nárok na dávky nemocenského pojištění má při splnění dalších podmínek pouze osoba, která je účastna nemocenského pojištění. Obecně lze shrnout, že účast na nemocenském pojištění zůstává nadále povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanec, který např. z důvodu nízkého příjmu není nemocensky pojištěn, se proto nemůže dobrovolně k pojištění přihlásit. II. 2. 1. 1. Osoby účastné nemocenského pojištění ( 5 zákona NP) Okruh osob účastných nemocenského pojištění se v novém zákoně nepatrně změnil. Účastníky nemocenského pojištění s nárokem na dávky v případě sociální události a při splnění všech zákonem stanovených podmínek pro nárok na dávku jsou: - zaměstnanci v pracovním poměru (nově se za zaměstnance považují také příslušníci ozbrojených sborů, tedy např. vojáci z povolání, příslušníci Policie, Hasičského záchranného sboru, Celní správy a Vězeňské služby), - osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, - zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; naproti tomu dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském pojištění, - členové zastupitelstev územních samosprávných celků a městských částí, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva 10

nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, - státní zaměstnanci podle služebního zákona 1, - soudci, poslanci, senátoři, členové vlády, prezident, ombudsman, - dobrovolní pracovníci pečovatelské služby a pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče, - osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou účastny nemocenského pojištění, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění s tím, že účast vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve však dnem, kdy byla přihláška podána. Zaniká odhlášením se z pojištění nebo dnem skončení samostatné výdělečné činnosti 2 anebo dnem zániku oprávnění tuto činnost vykonávat, - účastni nemocenského pojištění již naopak nejsou studenti středních ani vysokých škol, společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté atd. (jsou však za jistých podmínek pojištěni důchodově), - nemocensky nejsou pojištěni nadále prokuristé, likvidátoři, neuvolnění členové zastupitelstev, členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti atd., - z pojištění jsou vyňati zaměstnanci zaměstnavatele, který požívá diplomatických výhod, pokud jsou nemocensky pojištěni v jiném státě. Obdobně mohou být vyňati z pojištění i zaměstnanci mezinárodní organizace, pokud se účastní pojištění prostřednictvím této organizace. II. 2. 1. 2. Podmínky účasti zaměstnance na nemocenském pojištění ( 6 zákona NP) Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje tři základní podmínky: a) výkon zaměstnání na území České republiky (za to se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v ČR), nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a zaměstnanec není povinně pojištěn podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání, a má trvalý pobyt na území České republiky (nebo jiného členského státu Evropské unie), b) rozsah zaměstnání (jestliže trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů) a c) minimální výše sjednaného příjmu (tzv. rozhodný příjem činí v roce 2010 částku 2 000 Kč hrubého, tato hranice bude průběžně zvyšována od 1. ledna kalendářního roku podle vývoje průměrné mzdy). U příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru ČR a dalších příslušníků, státních zaměstnanců podle služebního zákona, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby a některých dalších osob se podmínka sjednání aspoň rozhodného příjmu považuje vždy za splněnou. 1 - Viz zákon č. 218/2002 Sb. 2 - Definici samostatné výdělečné činnosti vymezuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 11

II. 2. 1. 3. Pojištění při zaměstnání kratším než 15 dnů ( 6 odst. 2 zákona NP) Podle stávající právní úpravy nezakládá účast na nemocenském pojištění příležitostné zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nebo malého rozsahu, v němž příjem nedosahuje za kalendářní měsíc ani 2 000 Kč. Z této základní zásady však existuje výjimka, kdy zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, i když podmínku rozsahu zaměstnání nesplňují (tedy i když jejich zaměstnání mělo trvat anebo trvalo kratší dobu než 15 kalendářních dnů). Je to v případě, pokud nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli (nebo k jeho právnímu nástupci) a od skončení: a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula ještě doba 6 měsíců, nebo b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na nemocenském pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (tj. 2 000 Kč měsíčně), do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula ještě doba 6 měsíců. II. 2. 1. 4. Pojištění při zaměstnání malého rozsahu ( 7 zákona NP) Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání, v němž je splněna podmínka výkonu práce a rozsahu zaměstnání, ale není splněna podmínka minimální výše sjednaného příjmu. Je tomu tak v případě, že zaměstnavatel se zaměstnancem nesjednal započitatelný příjem, nebo jej sjednal, ale sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem (2 000 Kč). Může tomu tak být pouze v zaměstnání konaném v pracovním poměru, na základě dohody o pracovní činnosti, v případě dobrovolného pracovníka pečovatelské služby atd. V těchto případech vzniká účast na nemocenském pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž zaměstnanec dosáhl aspoň minimální výše započitatelného příjmu, tj. 2 000 Kč. II. 2. 1. 5. Vznik a zánik pojištění zaměstnanců ( 10 zákona NP) Účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci nejdříve dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá pojištění, a zaniká nejpozději dnem skončení takového zaměstnání. U příslušníka ozbrojeného sboru, např. policie, hasičského záchranného sboru, celní správy nebo vězeňské služby, vzniká dnem nastoupení služby a zaniká dnem skončení služebního poměru. U zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti vzniká pojištění v den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. U členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí, městských obvodů, hlavního města Prahy atd. je vznik pojištění stanoven podle odměny za výkon funkce. Pojištění vzniká ode dne, od něhož náleží odměna za výkon funkce, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. 12

II. 2. 2. Ochranná lhůta ( 15 zákona NP) Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávky byly splněny v době pojištění. Podmínky pro nárok na nemocenskou a peněžitou pomoc v mateřství se mohou splnit též v ochranné lhůtě. Z ochranné lhůty však nenáleží ošetřovné ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ochranná lhůta se nevztahuje na poživatele starobního a ani nově na plně invalidní důchodce, neboť obě kategorie důchodců jsou při ztrátě příjmu již kryty důchody poskytovanými ze systému důchodového pojištění. Neplyne ani ze zaměstnání malého rozsahu či ze zaměstnání sjednaného studentem pouze na dobu školních prázdnin atd. Ochranná lhůta u nemocenského činí 7 kalendářních dnů (snížení z původních 42 dní) ode dne skončení zaměstnání (pojištění). I nadále platí, že pokud zaměstnání, resp. pojištění, trvalo kratší dobu, trvá ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Může tedy být ještě kratší než 7 kalendářních dnů. Ochranná lhůta ženy, jejíž zaměstnání (pojištění) skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů. Její maximální délka je však nově zpřesněna. U těhotné ženy totiž nově platí, že ochranná lhůta může být dlouhá jen tolik dnů, kolik trvalo její poslední zaměstnání (pojištění). II. 2. 3. Obecné podmínky výpočtu nemocenských dávek ( 17-18 zákona NP) Dávky náleží nadále za kalendářní dny. Výše dávky se stanoví příslušnou procentní sazbou z tzv. denního vyměřovacího základu. II. 2. 3. 1. Denní vyměřovací základ ( 18 zákona NP) Základem pro výpočet nemocenských dávek je denní vyměřovací základ, který se redukuje podle redukčních hranic. Denní vyměřovací základ (dále jen DVZ) se určuje z vyměřovacího základu pro placení pojistného na pojištění za rozhodné období tak, že se vyměřovací základ vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. DVZ se určuje s přesností na dvě desetinná místa. Rozhodné období je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Jsou-li v něm dny, které se při výpočtu vylučují, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období tak, aby nerozmělňovaly DVZ. Vyloučenými dny jsou např. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nepřísluší náhrada příjmu, kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti, za které bylo zaměstnanci poskytováno nemocenské nebo náhrada mzdy v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti. Nově se při výpočtu DVZ již nevylučuje doba neplaceného volna. 13

II. 2. 3. 2. Redukce denního vyměřovacího základu ( 21 zákona NP) DVZ se redukuje podle tzv. redukčních hranic, a to ve třech pásmech. Částky se po redukci v jednotlivých pásmech zaokrouhlují s přesností na 2 desetinná místa, po jejich součtu se výsledný DVZ zaokrouhluje již na celé koruny nahoru. Redukční hranice ( 22 zákona NP) jsou v podstatě odvozeny od statisticky zjištěné průměrné mzdy. Vychází se přitom ze všeobecného vyměřovacího základu dle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází běžný rok, a následně se upravuje všeobecným přepočítacím koeficientem 3. Jedna třicetina této částky představuje první redukční hranici. Druhá redukční hranice činí 1,5násobek a třetí hranice pak 3násobek částky první redukční hranice. Redukční hranice jsou základem i pro redukci průměrného výdělku při výpočtu náhrady mzdy (viz kapitola IV. 3.1.). Redukční hranice se určují vždy k 1. lednu a jejich částky jsou zveřejněny obvykle v září předchozího roku, kdy už jsou dostupné údaje o průměrné mzdě. Vyhlašuje je svým sdělením Ministerstvo práce ve Sbírce zákonů. V roce 2010 platí následující redukční hranice 4 : první hranice 791 Kč, druhá hranice 1 186 Kč, třetí hranice..2 371 Kč. Redukce DVZ se provádí následovně: a) u nemocenského a ošetřovného: do první redukční hranice se DVZ započítá z 90 %, z částky nad první do druhé redukční hranice z 60 %, z částky nad druhou do třetí redukční hranice z 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. b) u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku: do první redukční hranice se DVZ započítá ze 100 %, z částky nad první do druhé redukční hranice z 60 %, z částky nad druhou do třetí redukční hranice z 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 3 - viz. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 4 - sdělení MPSV č. 354/2009 Sb. 14

II. 2. 3. 3. Příklady výpočtu redukce DVZ Na uvedené výše mezd budeme navazovat i v dalších kapitolách při výpočtu jednotlivých dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy. Příklad 1. (DVZ pod úrovní první redukční hranice) DVZ před redukcí činí 600 Kč, což odpovídá zhruba měsíční hrubé mzdě 18 250 Kč. - redukce pro nemocenské a ošetřovné: 90 % z 600 Kč, tj. 540 Kč, - pro peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek: 100 % z 600 Kč, tj. 600 Kč. Příklad 2. (DVZ pod úrovní druhé redukční hranice) DVZ před redukcí činí 900 Kč, což odpovídá zhruba měsíční hrubé mzdě 27 375 Kč. - redukce pro nemocenské a ošetřovné: - 90 % z 791 Kč, tj. 711,90 Kč, - 60 % z rozdílu (900-791), tj. 65,40 Kč. - Redukovaný DVZ činí 777,30 Kč, což je po zaokrouhlení 778 Kč. - pro peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek: - 100 % z 791 Kč, tj. 791,00 Kč, - 60 % z rozdílu (900-791), tj. 65,40 Kč. - Redukovaný DVZ činí 856,40 Kč, což je po zaokrouhlení 857 Kč. Příklad 3. ( DVZ pod úrovní třetí redukční hranice) DVZ před redukcí činí 1 200 Kč, což odpovídá zhruba měsíční hrubé mzdě 36 500 Kč. - redukce pro nemocenské a ošetřovné: - 90 % z 791 Kč, tj. 711,90 Kč, - 60 % z rozdílu (1 186-791), tj. 237,00 Kč, - 30 % z rozdílu (1 200-1 186), tj. 4,20 Kč. - Redukovaný DVZ činí 953,10 Kč, což je po zaokrouhlení 954 Kč. - pro peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek: 15

- 100 % z 791 Kč, tj. 791,00 Kč, - 60 % z rozdílu (1 186-791), tj. 237,00 Kč, - 30 % z rozdílu (1 200-1186), tj. 4,20 Kč. - Redukovaný DVZ činí 1 032,20 Kč, což je po zaokrouhlení 1 033 Kč. Příklad 4. ( DVZ nad úrovní třetí redukční hranice) DVZ před redukcí činí 2 400 Kč, což odpovídá zhruba měsíční hrubé mzdě 73 000 Kč. - redukce pro nemocenské a ošetřovné: - 90 % z 791 Kč, tj. 711,90 Kč, - 60 % z rozdílu (1 186-791), tj. 237,00 Kč, - 30 % z rozdílu (2 371-1 186), tj. 355,50 Kč, - k příjmu nad částku 2 371 Kč se již nepřihlíží, - Redukovaný DVZ činí 1 304,40 Kč, což je po zaokrouhlení 1 305 Kč. - pro peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek: - 100 % z 791 Kč, tj. 791,00 Kč, - 60 % z rozdílu (1 186-791), tj. 237,00, - 30 % z rozdílu (2 371-1 186), tj. 355,50 Kč, - k příjmu nad částku 2 371 Kč se již nepřihlíží, - Redukovaný DVZ činí 1 383,50 Kč, což je po zaokrouhlení 1 384 Kč. 16

II. 2. 4. Dočasná pracovní neschopnost a kontrola II. 2. 4. 1. Dočasná pracovní neschopnost ( 55 zákona NP) Zákon NP nově obsahuje i definici dočasné pracovní neschopnosti. Považuje se za ni stav, kdy zaměstnanec pro zdravotní problémy nemůže vykonávat dosavadní činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (v případě, že se jedná o nezaměstnaného). Nově je upraveno, že po 180 kalendářních dnech pracovní neschopnosti musí dojít k novému posouzení pracovní neschopnosti, ale nejen ve vztahu k dosavadní činnosti, ale vůbec ke schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. K tomu však musí být splněna podmínka, že zdravotní stav této osoby je stabilizovaný. Zákon dále definuje situace, kdy je pracovní neschopnost vyloučena. Jedná se o situace, kdy si stav přivodila osoba po požití alkoholu nebo omamných látek, nebo při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu pojištěnce z kosmetických nebo estetických důvodů. Zaměstnanci, který byl shledán dočasně práce neschopný, vystaví ošetřují lékař tzv. neschopenku. Tiskopis Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti má několik dílů, které jsou barevně odlišeny. I. díl slouží zaměstnanci jako průkazka o dočasné pracovní neschopnosti, kterou si ponechává po celou dobu nemoci. Svému zaměstnavateli odevzdává zaměstnanec III. a IV. díl tohoto tiskopisu, které slouží jako hlášení zaměstnavateli o vzniku PN a žádost o náhradu mzdy a později jako žádost o nemocenské. Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec od ošetřujícího lékaře obdrží V. díl tiskopisu, který opět doručí zaměstnavateli. Zaměstnavatel předává při trvání neschopnosti delší než 14 kalendářních dnů IV. a V. díl tiskopisu OSSZ v místě, kde má svoje sídlo, která vypočítá nemocenské a dávku vyplácí žadateli. (Podrobnější popis jednotlivých dílů lze nalézt v příloze této publikace). II. 2. 4. 2. Režim dočasně práce neschopného ( 56 zákona NP) Režim dočasně práce neschopného upravuje nově také zákon NP. Stanovení režimu má zajistit, aby nemocný znovu nabyl pracovní schopnost. Stanovuje ho ošetřující lékař, který rozhodl o pracovní neschopnosti. Zahrnuje: - léčebný režim, - povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek, - povinnost zdržovat se v místě pobytu práce neschopného, které sdělil ošetřujícímu lékaři. 17

Místo pobytu lze změnit pouze po předchozím ohlášení ošetřujícímu lékaři, orgánu nemocenského pojištění a během prvních 14 dní nemoci i zaměstnavateli. Režim práce neschopného je pojištěnec povinen dodržovat, za jeho porušení může být pojištěnci orgánem nemocenského pojištění nemocenské kráceno nebo zcela odejmuto. II. 2. 4. 3. Kontrola dodržování režimu práce neschopného ( 76 zákona NP) Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) pověřenými zaměstnanci z vlastního podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce anebo zaměstnavatele. Podá-li podnět ke kontrole zaměstnavatel nebo ošetřující lékař, je OSSZ povinna provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele o provedení kontroly informovat. O kontrole dodržování režimu práce neschopného pojištěnce se sepisuje písemný záznam, v němž se uvede výsledek kontroly. Pokud orgán nemocenského pojištění při kontrole zjistí porušení režimu práce neschopného, zašle záznam o kontrole pojištěnci (zaměstnanci), ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli. Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění jsou povinni prokázat se při kontrole průkazem s fotografií vydaným tímto orgánem. Zaměstnanec je povinen umožnit kontrolu dodržování režimu práce neschopného Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), jinak mu hrozí pokuta až 10 000 Kč. Zaměstnavatel je v prvních 14 dnech nemoci oprávněn kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje na adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři, a zda dodržuje rozsah povolených vycházek (viz kapitola IV. 5.). Pokud zaměstnavatel provede kontrolu, musí sepsat písemný záznam, a pokud zjistí porušení režimu, je povinen to oznámit OSSZ i ošetřujícímu lékaři. Zaměstnavatel dále může, pokud se domnívá, že zaměstnanec nedodržuje stanovený režim, dát podnět ke kontrole OSSZ. Zaměstnanec musí být o výsledku kontroly vždy informován (formou záznamu o kontrole). II. 2. 5. Výplata dávek nemocenského pojištění ( 108-111 zákona NP) Výplatu nemocenského a všech dalších dávek nemocenského pojištění nově pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné provádí výhradně příslušná OSSZ, nikoliv zaměstnavatelé. Příslušníkům ozbrojených složek vyplácejí dávky příslušné služební útvary. Žádost o dávku podávají zaměstnanci na předepsaných formulářích prostřednictvím svého zaměstnavatele, který k žádosti připojí potřebné údaje pro výplatu dávek, např. výši příjmu v rozhodném období. Žádost o dávku musí obsahovat potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti, popř. nařízení karantény a jejím trvání, o termínu porodu, trvání potřeby ošetřování, potvrzení školy nebo jiného školního zařízení o jejím uzavření atd. Vydávání tiskopisů zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení, která je bezplatně poskytuje ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům atd. 18

Dávky vyplácí OSSZ nejpozději do jednoho měsíce od doručení žádosti o dávku. Podaná žádost o dávku však musí splňovat všechny náležitosti, jinak se doba výplaty dávek prodlužuje. To se projevilo zejména v roce 2009, kdy nejen díky neúplným žádostem, ale i nedostatečnému personálnímu a technickému vybavení OSSZ dostávali zaměstnanci nemocenské dávky se značným zpožděním. Zákon preferuje bezhotovostní způsob výplaty, tj. na účet pojištěnce, lze si však nechat dávky zasílat i prostřednictvím pošty. V takovém případě však náklady na poštovné musí uhradit zaměstnanec. Obdobně je tomu i v případě výplaty dávek do ciziny, kdy náklady na jejich zasílání hradí také pojištěnec. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náležela. 19

Poznámky: 20