Sociální zabezpečení v ČR

Transkript

1 Sociální zabezpečení v ČR

2 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. 3. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. 4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 5. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. 6. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek

3 7. Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. 8. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. 9. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. 10. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. 11. Financování sociálního zabezpečení. 12. Konzultace. Zápočtový test

4 1. Obecné informace 2. Účast na nemocenském pojištění 3. Dávkový systém nemocenského pojištění 4. Výpočet dávek nemocenského pojištění 5. Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění 6. Tiskopisy 7. Způsob výplaty dávek 8. Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění 9. Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

5 Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí: dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění

6 Z historie: 2. polovina 19. století - Rakousko-Uhersko - zákon o nemocenském pojištění (1888) 1924 Československo zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách. Obě právní normy byly mnohokrát novelizovány, a to i po roce 1989, kdy byl zaveden v souvislosti s rozvojem podnikání také systém nemocenského pojištění OSVČ

7 Od 1. září 1990 bylo nemocenské pojištění zaměstnanců převedeno z tehdejší správy odborových orgánů pod správu nově vzniklých orgánů sociálního zabezpečení, a to: České správy sociálního zabezpečení MPSV okresních správ sociálního zabezpečení, které vznikly sloučením okresních správ nemocenského pojištění a částí odborů sociálních věcí a zdravotnictví okresních národních výborů. Nemocenská péče v bezpečnostních sborech byla zajišťována příslušnými ministerstvy, Generálním ředitelstvím cel (dále jen GŘC) a zpravodajskými službami

8 Výdaje: Průběžný systém Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů - řeší dočasnou prac. Neschopnost, nařízenou karanténu, těhotenství a mateřství, ošetřování člena domácnosti nebo péči o něj a organizaci provádění pojištění. Příjmy: Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Sazba - 2,3 % vyměřovacího základu (VZ), tj. HM (zaměstnavatel za zaměstnance), zaměstnanec neplatí - 3,3 % VZ zaměstnavatel do 25 zaměstnanců (bude si moci odečíst z odváděného pojistného polovinu částky, kterou v kal. měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karanténě), ,3 % VZ (tj. P-V/2) u OSVČ (dobrovolné pojistné) 8

9 Ukazatel Pojistné na SZ a PSPZ Důchod. bez důch. spoření s důch. spoř. spoření Sazby pojistného na SZ - zam. 31,5 32,5 Zaměstnavatel *důchodové pojištění 21,5 21,5 *nemocenské pojištění 2,3 3,3 *příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 1,2 Zaměstnanec *důchodové pojištění 6,5 6,5 3,5 3+2 *nemocenské pojištění *příspěvek na státní politiku zaměstnanosti OSVČ 31,5 29,2 28,5 nebo 26,2 *důchodové pojištění *nemocenské pojištění 2,3 nebo 0 2,3 nebo 0 *příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 1,2 1,2 ODÚDP *důchodové pojištění Zahraniční zaměstnanec *nemocenské pojištění 2,3 Pro zaměstnavatele s max. 26 zaměstnanci, pokud si sám tuto alternativu zvolí Dobrovolné

10

11 Ukazatel Příjmy - pojistné na nemocenské pojištění v mil. Kč Výdaje - dávky nemocenského pojištění v mil. Kč Rozdíl mezi příjmy a výdaji v mil. Kč Podíl výdajů na příjmech v % 84,6 94,8 92,1 95,0 83,5 73,6 74,6 99,7 99,8 103,3 103,0 82,7 84,0 80,9 78,2 68,3 111,5 94,

12 Nemocenského pojištění jsou účastni : zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) - povinně KDO JE ZAMĚSTNANEC? - 5 zákona o nem. poj. =0&idBiblio=62555&recShow=6&nr=187~2F2006&rpp =15#parCnt osoby samostatně výdělečně činné - dobrovolně

13 Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě DPP), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o: výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit, minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena na Kč od r dosud), rozsah zaměstnání (viz dále) nově od 2014: zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání

14 Rozsah zaměstnání Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to: výkon práce na území ČR a v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než Kč

15 Účast OSVČ na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění hlavní a vedlejší činnost OSVČ. Od OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ, již není z tohoto důvodu (přihláška k NP) považována vždy za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ vedlejší může být účastna nemocenského pojištění jako OSVČ, i když není povinna platit zálohy na důchodové pojištění. Minimální měsíční základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění, činí Kč od Při sazbě 2,3 % činí minimální pojistné na nemocenské pojištění 115 Kč za kalendářní měsíc

16 Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: Nemocenské Peněžitá pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství

17 Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních

18 Graf 1: Vývoj struktury dávek nemocenského pojištění v %

19 Tabulka 4: Vývoj dávek nemocenského pojištění Ukazatel Dávky nemocenského pojištění (v mil. Kč) v tom: na nemocenské na podporu při ošetřování člena rodiny na peněžitou pomoc v mateřství na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Struktura dávek nemocenského pojištění v % v tom: na nemocenské 80,8 84,0 85,4 86,5 85,7 84,9 85,2 86,9 86,4 86,5 86,1 83,6 82,9 82,3 80,4 77,7 70,0 65,6 na podporu při ošetřování člena rodiny 5,5 5,2 4,9 4,5 4,4 4,1 3,6 2,9 3,2 2,7 2,9 2,5 2,6 2,5 2,6 2,5 2,8 1,9 na peněžitou pomoc v mateřství 13,6 10,7 9,5 8,9 9,9 10,9 11,2 10,1 10,3 10,7 11,0 13,9 14,5 15,2 17,0 19,8 27,2 32,5 na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Meziroční index v % Dávky nemocenského pojištění x 135,2 111,6 113,1 97,0 93,6 104,1 141,1 108,7 110,2 105,2 86,2 107,1 103,5 105,8 92,0 81,7 87,5 v tom: na nemocenské x 140,6 113,4 114,6 96,0 92,8 104,5 143,9 108,1 110,4 104,6 83,7 106,3 102,7 103,4 88,8 73,5 82,0 na podporu při ošetřování člena rodiny x 127,5 106,9 103,8 93,2 88,5 91,0 112,8 121,9 93,3 112,4 72,7 112,2 100,7 108,2 90,8 89,9 59,1 na peněžitou pomoc v mateřství x 106,7 99,4 105,2 108,4 103,3 106,1 128,3 110,4 114,4 108,2 109,2 111,1 108,8 118,3 106,9 112,5 104,6 na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství x 94,4 105,9 50,0 88,9 87,5 85,7 133,3 87,5 100,0 85,7 83,3 100,0 80,0 100,0 100,0 125,0 80,

20 1. Dávka - nemocenské Zaměstnanec nebo OSVČ, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). OSVČ však pro získání nároku na nemocenské musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti

21 1. Dávka - nemocenské Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec (nikoli OSVČ), kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne)

22 1. Dávka - nemocenské Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Nemocenské náleží rovněž v případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání

23 Ukazatel Tabulka 1: Základní ukazatele nemocenského pojištění Průměrný počet nemocensky pojištěných Nově hlášené případy pracovní neschopnosti Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti v tis Prům. doba trvání 1 případu prac. neschopnosti ve dnech 23,2 24,8 24,4 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 26,6 30,8 30,5 34,8 32,8 35,3 34,6 39,1 45,1 44,7 Průměrné procento pracovní neschopnosti 5,3 5,8 6,2 6,1 6,3 5,8 6,0 6,5 6,8 6,8 6,8 5,9 6,1 5,8 5,6 5,2 4,2 3,8 Relace prům. denní nemocenské k průměrné denní mzdě v % 55,0 60,0 54,0 55,0 42,0 39,0 38,0 47,0 47,0 48,0 48,0 43,0 42,0 41,0 40,0 38,0 46,0 43,0 Meziroční index v % Průměrný počet nemocensky pojištěných x 100,9 99,0 97,8 105,0 99,0 95,7 98,7 99,2 99,6 99,3 99,0 101,2 101,2 102,2 99,5 93,0 101,4 Nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 103,1 106,8 91,4 106,1 90,4 100,6 100,0 101,3 92,9 100,9 74,7 112,0 89,3 100,7 81,5 64,9 91,9 Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti x 109,9 105,5 96,4 108,2 92,1 98,0 107,3 103,5 100,0 99,9 85,3 105,6 96,1 98,8 92,0 74,9 91,2 Prům. doba trvání 1 případu prac. neschopnosti x 106,9 98,4 105,7 101,9 101,9 97,4 107,3 95,0 115,8 99,0 114,1 94,3 107,6 98,0 113,0 115,3 99,1 Průměrné procento pracovní neschopnosti x 108,9 106,6 98,4 103,3 93,1 102,2 108,6 104,5 100,3 100,6 86,0 104,6 94,8 96,7 92,2 80,7 90,

24 2. Dávka - peněžitá pomoc v mateřství Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů

25 2. Dávka - peněžitá pomoc v mateřství Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů). U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů (31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň). Peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte, jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče - do 7 let věku a 31 týdnů

26 2. Dávka - peněžitá pomoc v mateřství Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. U muže se přitom od zavádí další podmínka, a to že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích

27 2. Dávka - peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí ode dne, který si pojištěnka určila jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, případně ode dne převzetí dítěte do péče

28 3. Dávka ošetřovné Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek; to neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají

29 3. Dávka ošetřovné Skupiny pojištěnců bez nároku na ošetřovné - zaměstnanci, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, členové kolektivních orgánů právnické osoby, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, OSVČ. Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena. Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů

30 4. Dávka - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu; ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci

31 4. Dávka - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci mínus průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství

32 Určení denního vyměřovacího základu: započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) děleno počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic

33 Redukce denního vyměřovacího základu Výši tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů. V roce 2014 činí 1. redukční hranice 865 Kč, 2. redukční hranice Kč, 3. redukční hranice Kč. Redukce se provede tak, že se započte do první redukční hranice u nemocenského a ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu, u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %, k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. 33

34 Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (obdobně postupuje zaměstnavatel při výpočtu náhrady mzdy za prvních 14 dnů). Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení 34

35 Zaměstnanec předá žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné OSSZ. K žádosti zaměstnance o dávku nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vyplnit zákonem předepsaný tiskopis, jehož vydávání zajišťuje ČSSZ. Jedná se o přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění. Tato příloha je uveřejněna na internetové adrese této správy. Na tiskopisu zaměstnavatel uvede především započitatelné příjmy zaměstnance v rozhodném období a počet tzv. nezapočitatelných dnů v tomto rozhodném období, aby OSSZ mohla vypočítat denní výši dávky. Zaměstnavatelé přijímají žádosti o dávku i od svých bývalých zaměstnanců. Služební útvary provádějí nemocenské pojištění příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáků z povolání, odsouzených ve výkonu trestu, kteří vykonávají práci ve výkonu trestu, a osob obviněných vykonávajících práci ve vazbě

36 Tiskopisy k uplatnění nároku na jednotlivé dávky nemocenského pojištění obdrží pojištěnci u svého ošetřujícího lékaře

37 OSSZ nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. OSSZ vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost této správě doručena. Nemocenské a ošetřovné se vyplácí do 1 měsíce ode dne, v němž bylo doručeno osvědčení o trvání nároku na jejich výplatu. Peněžitá pomoc v mateřství se v dalších měsících po podání žádosti o tuto dávku vyplácí za příslušný kalendářní měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce

38 Zaměstnanec je povinen v žádosti o výplatu dávky uvést, kterým z uvedených způsobů má být dávka vyplacena: na svůj účet vedený u peněžního ústavu v ČR, uvede v žádosti o dávku číslo tohoto účtu, v hotovosti (poštovní poukázkou); v takovém případě hradí náklady za doručení. Správní řízení: O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, vydá OSSZ zaměstnanci písemné oznámení. Nebude-li zaměstnanec s výší dávky souhlasit, zahájí OSSZ řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž má možnost podat odvolání

39 Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance OSSZ. Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly oznamovací, evidenční, při přijímání žádostí o dávky

40 Úkoly oznamovací Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů, odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem, oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání, ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala

41 Úkoly oznamovací Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů, odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem, oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání, ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala

42 Úkoly oznamovací Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů, odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem, oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání, ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala

43 Úkoly evidenční Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají

44 Úkoly při přijímání žádostí o dávky Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné OSSZ. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu

45 Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Kontroly se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí OSSZ pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce kromě OSSZ i zaměstnavatel. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nedodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce

46 Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta až do výše Kč. Za nesplnění povinností součinnosti při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (označení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti potřebnými údaji, tzn. označení zvonku, schránky či bytu) může příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout. Za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení neexistující adresy tohoto místa může OSSZ uložit pojištěnci pokutu až do výše Kč

47 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění byl publikován v částce 64 Sbírky zákonů, rozeslané dne 12. května 2006, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje pojistné na nemocenské pojištění), Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti), Vyhláška č. 296/2013 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2014 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2014 a o zvýšení důchodů v roce 2014, Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 331/2013 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2014.