Zdeněk Sklenář \ Deset tisíc věcí deset tisíc let V dubnu letošního roku uplyne sto let od narození mimořádné osobnosti českého umění, malíře, ilustrátora a pedagoga Zdeňka Sklenáře. V naší vlasti snad není nikoho, kdo by se s jeho tvorbou nesetkal, vždyť Sklenářovy ilustrace ke Starým řeckým bájím a pověstem provází dětské čtenáře již po několik desetiletí. Univerzální sdělnost a originalita Sklenářových děl se potvrdila senzačním úspěchem výstavy v Národní galerii Číny v Pekingu, která vloni v dubnu představila obrazy a ilustrace, ovlivněné umělcovým pobytem v Říši středu v polovině 50. let a jeho celoživotní láskou k čínskému umění. Výstava zaujala publikum napříč generacemi, nadšenou pozornost jí věnovala také elita současného čínského výtvarného umění. Největší dosavadní Sklenářova retrospektiva v prostorách Galerie hlavního města Prahy, v Domě U Kamenného zvonu, připomene milovníkům umění zejména umělcovo malířské dílo, které již za autorova života nabývalo téměř legendický charakter. Mladším návštěvníkům pak odhalí překvapivou tematickou šíři a svébytný malířský rukopis umělce, který propojuje surrealistickou avantgardu 30. let s uměleckými generacemi následujících desetiletí. Schopnost syntetizovat různé kulturní vlivy napříč staletími a zeměpisnými vzdálenostmi činí ze Sklenáře poutavou osobnost i sto let po jeho narození. Výraznou vizuální podobu nejrozsáhlejšímu Sklenářovu výstavnímu představení dal český umělec Federico Díaz, známý svými empatickými instalacemi a díly, která pracují s nejnovějšími technologiemi. Výstava, která obsahuje více než 110 prací, v úplnosti představuje všechny fáze malířského díla Zdeňka Sklenáře, jak vznikalo od poloviny 30. let 20. století do roku 1980. Tehdy v plné malířské kondici a naplněn štěstím své dílo vědomě ukončil. V syntetickém a pečlivě vybraném přehledu mohou milovníci umění obdivovat postupnou proměnlivost i malířskou tvrdošíjnost jednoho z velkých klasiků české moderní malby. Umění Zdeňka Sklenáře, reprezentované Opičím králem, pět set let starou čínskou legendou, a Zpěvy staré Číny budou obdivovat i návštěvníci světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji, kde budou součástí expozice českého pavilonu v rámci doprovodných programů. Výstavu Zdeněk Sklenář \ Deset tisíc věcí deset tisíc let uspořádala Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář. Autorem koncepce je malířův synovec a galerista Zdeněk Sklenář, kurátorem výstavy je Ivo Binder. K výstavě vychází rozsáhlý monografický katalog s texty Ludmily Vachtové a Karla Srpa. V katalogu je zveřejněna báseň Jiřího Koláře Ateliérový portrét Z. S. z roku 1961, která autenticky a v geniálním srozumění postihuje atmosféru a smysl Sklenářova díla. V katalogu je dále citováno z prací Františka Šmejkala, Jaroslava Pečírky a z knihy Vzpomínání Zdeňka Sklenáře. Grafická podoba katalogu je dílem renomovaného Aleše Najbrta a Mikuláše Macháčka. Katalog bude slavnostně představen veřejnosti dne 15. dubna, v den stého výročí narození Zdeňka Sklenáře. Z dílny Studia Najbrt pochází také série plakátů k výstavě.
Vedle velkorysého a vizuálně atraktivního katalogu vychází u příležitosti Sklenářovy retrospektivy a stého výročí narození hned tři další publikace. Za čtenářem se po letech očekávání konečně vydává autobiografická knížka Zdeňka Sklenáře Vzpomínání, připravená k vydání v nakladatelství Odeon již před dvaceti lety. Tehdy k vydání nedošlo, současná edice ovšem dodržuje původní typografickou úpravu, je však rozšířena o některé texty, které v původně zamýšleném vydání nebyly. Další publikací je obrazová kniha, nazvaná Sklenář. Jejím autorem je velký milovník Sklenářova umění Martin Ulčák, fotografie vytvořil Martin Polák. Tato knížka je osobitým návodem ke vnímání a porozumění Sklenářových obrazů. Jak pěstovat klid a mír je česko čínská kniha Josefa Hejzlara o starém Pekingu, jak ho zažil Zdeněk Sklenář. Všechny publikace vydává Galerie Zdeněk Sklenář. K výstavě je také vydána série pohlednic a plakátů. Součástí výstavy je projekce animovaných Sklenářových ilustrací k Opičímu králi, které ocení nejen dětské publikum. Autorem animace je Ondřej Doležal a studio pixl-e. Na výstavě je rovněž promítán film Čína Zdeňka Sklenáře, který přiblíží umělcův pobyt v Číně v polovině 50. let a seznámí českého diváka se Sklenářovou výstavou v Národní galerii Číny v Pekingu a s jejími ohlasy mezi tamější kulturní elitou. Režisérem a autorem filmu je Martin Dostál. V závěru výstavy bude v premiéře představen anketní film o Zdeňku Sklenářovi Deset tisíc věcí deset tisíc let, jehož režisérem je Martin Dostál. Současně režisérka Jana Chytilová natáčí hodinový dokument o životě a díle malíře Zdeňka Sklenáře. Galerie hlavního města Prahy připravila k výstavě také rozsáhlý doprovodný program. Doprovodný program k výstavě Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha 1 Kurátorská prohlídka s Ivem Binderem: čt 25. 3. v 17.00 Speciální komentovaná prohlídka s Karlem Srpem, Lenkou Bydžovskou a Zdeňkem Sklenářem: čt 15. 4. v 17.00 Lektorské prohlídky: čt 18. 3., 8. 4., 22. 4. v 17.00 Tvořivé dialogy s uměním Dům U Kamenného zvonu, vždy v sobotu, 13.00 18.00 Víkendový kombinovaný program pro rodiny s dětmi i pro všechny ostatní individuální zájemce všech věkových kategorií, připravený výtvarnou pedagožkou Lucií Haškovcovou, jenž probíhá přímo v konkrétní expozici nebo objektu od 13.00 do 18.00 hodin. Od znaků k šifrám: so 10. 4. Magie lettrismu a kaligrafie: so 24. 4. Interaktivní prohlídky pro školy Možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. (rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz lucie.haskovcova@ghmp.cz, 608216418)
Autor výstavy (Exhibition concept): Ivo Binder, Karel Srp, Zdeněk Sklenář Architektonické řešení (Architectural concept): Federico Díaz a Lukáš Kurilla Grafické řešení (Graphic design): Mikuláš Macháček a Aleš Najbrt /Studio Najbrt/ Anglický překlad (English translation): Ivan Vomáčka Redakce textů (Text editor): Marta Nožková Propagace (Public relations): Miroslav Koláček, Michaela Moučková, Alice Lenská, Lucie Haškovcová, Růžena Karlíková, Petr Špaček Instalace a produkce (Installation and production): Ilona Sklenářová, Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Michaela Maupicová, Pavel Hubený, Jan Pavelka, Jiří Stáhlík, Martin Krsek, Marek Fryš, Petr Linhart, Petr Špaček, Jan Kajsrlík, Jiří Zavřel, Markéta Tintěrová, Lenka Hajerová, Jana Beranová, Vítězslav Grepl Poděkování (Credits): Národní galerii v Praze, Oblastní galerii v Liberci, Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, Vlastivědnému muzeu v Šumperku, Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, Východočeské galerii v Pardubicích, Západočeské galerii v Plzni a soukromým zapůjčitelům Zvláštní poděkování (Special credits) Olze Kotrčové a Ludmile Vachtové Děkujeme všem partnerům, kteří velkoryse podpořili vznik výstavy a katalogu www.ghmp.cz www.citygalleryprague.cz www.zdeneksklenar.cz Partneři: Vítkovice Machinery Group, Skupina ČEZ, Proscon, ČD Bonus, Pragoplakát, Poster Infinity, Machala a.s., Helena Jelínková, Olomoucký kraj, Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Mediální partneři: MF dnes, Rádio Classic, ArtMix, Artyčok.Tv, Art+Antique, Vltava Čro, A2, ArtMap, Ateliér, Houser, Metropolis, Bavte.se, Kultura21.cz, Výletník, Pragueout.cz Termín konání: 17. 3. 6. 6. 2010 Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 20 hodin Vstupné na výstavu: 120,- Kč dospělí / 60,- Kč snížené Informace o dalších slevách naleznete na www.ghmp.cz Kontakty: Michaela Moučková, michaela.mouckova@ghmp.cz, 725818721, Ivo Binder, ivo.binder@seznam.cz
Dějiny umění propouštějí jen ty největší Senzační úspěch výstavy maleb a ilustrací Zdeňka Sklenáře v loňské jarem probarvené Číně nás ohromil. Právě včas. Právě teď, kdy slavíme století od malířova narození. A víme s radostnou a skromnou jistotou, že Zdeněk Sklenář nepatří jen k velkým v našich dějinách umění, ale rozvíjí se inspirací napříč světadíly i pro nás, nynější i budoucí současníky. Už za svého života se stával legendou. Prosytil se poezií českou a francouzskou, aby překvapil svými pracemi z konce 30. a počátku 40. let, kterými oslavil i překonal surrealismus. Viděl už tehdy za obzor umění. Prozřel perspektivou moderny, aby prohlédl daleko za obrys Evropy a jejích uměleckých staletí. Byl objevitelem a sjednotitelem. Odhalil Giuseppeho Arcimbolda, tohoto zázračného manýristu, pro sebe i pro ty, kteří ještě dlouho poté netušili, nevěděli či neviděli. Arcimboldovský mýtus i topos prosákl Sklenářova díla. Stal se jednou z mnoha vrstev, kterými vědouc procítil a promísil malíř svá plátna. A ještě jedno podstatné zjevení se ukládalo do jeho barev a čar, dlouho před rokem 1955, kdy se Sklenář ocitl uprostřed své milované Říše středu. Doteky čínského uměleckého absolutna kaligraficky seškrabával vzdálenost času a místa. Jaké prožíval Sklenář štěstí, když se pak sám dotkl čínské minulosti a obklopil její malířskou současností, z nichž jména Čchi Paj-š či Li Kchežan už přece znějí jako Picasso nebo Mondrian. Vždyť on nám objevil Čínu, tvář té Číny, kterou jsme neznali, s úžasem říkal jeden z hlasů řady uměleckých kapacit Pekingu, když v prosvíceně potemnělém prostoru čínské Národní galerie obcházely díla svého západního domorodce. A že jsou Číňané sebevědomý národ s kulturou starou jako kultura lidstva. Svět nás vrací domů, ke Zdeňkovi Sklenářovi, do desetiletí jeho života. Propojoval umělecké generace, přátelil se se Zrzavým, s Tichým, s Františkem Hudečkem a s Trnkou a učil nejmladší na Vysoké uměleckoprůmyslové. Učil a žil a maloval a usmíval se a tiše kouřil. Laskavý jak Buddha, se škvírkou očí, vidoucími v detailu i celku hluboko a daleko. Byl malířem s jedinečným a nezaměnitelným rukopisem. Ale byl i vášnivcem knihy, upravil stovky a stovky obálek a přebalů, a ilustroval a ilustroval a ilustroval...zpěvy staré Číny, Řecké báje a pověsti, Opičího krále a další. Prožil snad někdo z nás, z Čechů, dětství bez jeho obrázků Dia a jiných sebevědomých bohů a polobohů? A víme, jak vypadají, vždyť je Sklenář vybarvil. Stejně jako čínské děti a jejich dospělí se s úžasem laskali v Pekingu s Opičím králem, aby ho letos, rozhýbaného animací, spatřili jako jeden z vrcholů české přítomnosti na šanghajském Expu. Zdeněk Sklenář se narodil 15. dubna 1910 v Leštině u Zábřehu a zemřel v Praze 19. dubna roku 1986. Za svůj život namaloval přes tři stovky obrazů. K dnešnímu dni je jich dohledáno dvěstěpadesát šest. Ilustroval či graficky upravil na šest set knih a pro více než polovinu z nich vytvořil obálku. Stal se legendou české knižní kultury. Jeho ilustrace jsou více než jen výtvarným doprovodem, jsou svébytnými malbami. Martin Dostál