MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské techniky

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské techniky Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech Diplomová práce 2008 Bc. Hana Káňová

Děkuji všem, kteří mi byli nápomocni a svými připomínkami a podklady přispěli k dokončení této práce. Zvláštní poděkování patří vedoucímu diplomové práce panu Prof. Ing. Jindřichovi Nerudovi CSc.. Dále paní Ing. Jitce Nerudové za trefné připomínky v oblasti požární bezpečnosti. Panu Ing. Leňovi za odborné konzultace v problematice sprinklerových hasících zařízení. Další poděkování pak patří oběma pilařským provozům za poskytnutou dokumentaci. Zvláštní poděkování pak patří Ing. Agátě Krausové za pomoc při terénních měřeních.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 8.3.2008 Bc.Hana Káňová

Rozbor protipožární techniky provozních uzlů na vybraných pilařských provozech Abstract Pilařská výroba a pilařský provoz jako takový, je vždy rizikovým faktorem. Vysoké množství skladované a zpracovávané dřevní hmoty, zejména pak její hořlavosti ve formě pilin, štěpky a prachu k zvyšování rizika požárů jen přispívá. Dřevitý prach a drobné částice dřeva jsou považovány za látku vysoce hořlavou. V provozu se vždy stanovuje požární nebezpečí v pilnici a i ostatních provozech navazujících či předcházejících. Zákonné vyhlášky a zákonem dané zpracování požární zprávy a její plnění pomáhá předcházet nebezpečí vzniku požáru a tak i škodám na majetku, či dokonce ztrátám na lidských životech. A právě zpracování této problematiky na dvou rozdílných provozech je cílem této diplomové práce. Dotčené pilařské provozy jsou : Pila Paskov ve vlastnictví MAYER-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. a pilařského provozu na Pile Olomučany ve vlastnictví Školního lesního podniku Masarykův les Křitiny. klíčová slova: požáry, protipožární zabezpečení, pilařské provozy, sprinklerové hasící zařízení (SHZ)

The analysis of fire-fighting device at the chosen saw-mills Abstract The saw-mill production and saw-mill workshop as such, is always the risk factor. The high amount of stored and processed wood mass, particularly its inflammability in forms of sawdust, wood chips and dust, contributes to the fire hazard increase. Wood dust and comminutions are considered to be the material of high inflammability. There is always determined the fire hazard in the sawmill department and in other workshops that are consequential or previous ones. The statutory public notes, the processing of fire report according to law and the report s fulfillment helps to prevent the risk of fire creation and it prevents the property damages or even bereavements. The goal of this dissertation is the processing of the above mentioned issue at two different workshops. Those saw-mill workshops are: Saw-mill Paskov in the property of MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o. and saw-mill workshops at saw-mill Olomoučany in the property of training forest enterprise Masarykův les Křitiny. Keywords: Fires, fire-fighting security, saw-mill workshops, sprinkler fire-fighting system

Úvod Tato diplomová práce se zabývá požární bezpečností na vybraných pilařských provozech. Konkrétně se jedná pilařské provozy: Pila Paskov, ve vlastnictví MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o., a pilařský provoz na Pile Olomoučany, ve vlastnictví Školního lesního podniku Masarykův les Křitiny. U těchto provozů metodou srovnávání požárních zpráv a jiných dostupných materiálů hodnotí jejich protipožární zabezpečení a i jeho uplatnění v provozu. Důraz je pak kladem na efektivitu těchto zabezpečení a jejich případné nadstandardní řešení, jak je tomu na pile Paskov ve vlastnictví MAYR-MELNHOF SÄGE PASKOV s.r.o., dále jen pile Paskov. Součástí této diplomové práce je taktéž projekt stabilního hasícího zařízení, dále jen SHZ, navrženým jako nadstandardní řešení na pile Olomoučany ve vlastnictví Školního lesního podniku Masarykův les Křitiny, dále jen pile Olomoučany. Toto nadstandardní hasící zařízení má za úkol zajistit vyšší bezpečnost provozu nacházejícím se v ochranné zóně CHKO Moravský kras a přispět tak k minimalizaci škod na majetku Školního lesního podniku Masarykův les Křitiny v případě požáru na velké či malé pilnici, kde byl tento systém navržen.

Metodika diplomové práce Práci na diplomové práci jsem začala shromažďováním a studiem potřebných vyhlášek a ČSN norem, které mi doporučila pí. Nerudová - specialistka v oboru požární ochrany Po prostudování materiálů jsem se šla seznámit s oběma pilařskými provozy. Konkrétně tedy s MAYER-MELNHOF HOLZ PASKOV s.r.o. Staříč 544 a později s Pilou Olomučany ve vlastnictví Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, kterou jsem však znala již z dřívějška v rámci výjezdů jsme byli seznamováni s provozem totéž se uskutečnilo v provozu firmy MMHolz Paskov Na obou objektech jsem provedla terénní šetření, půdorysné zaměření objektů a pořízení fotodokumentace. Na závěr těchto šetření, jsem si vyžádala zapůjčení požárních zpráv a v případě pilařského provozu v Olomučanech i dokumentaci a schématické nákresy celého areálu pily. V té době jsem si již vyhledávala a sama zhotovovala fotografie jednotlivých druhů hasících přístrojů a dělala předběžný soupis o tom, které z nich a v jakém pořadí je uvedu v diplomové práci doplň to tady Následně jsem si přes komoru autorizovaných inženýrů spojila s panem Ing. M. Leněm, absolventem VŠB v Ostravě, který absolvoval obor s protipožárním zaměřením a věnoval se této problematice i nadále jako ředitel soukromé firmy Leňo stabil Czech s.r.o. Po první schůzce s panem Ing. Leněm a jeho odsouhlasení další naší spolupráce jsem dle metodiky v ČSN EN 12 845 - Sprinklerové normě, začala zpracovávat projekt stabilního hasícího zařízení na pile Olomoučany v objektu Velké pilnice. Při této činnosti jsem se naučila uspokojivě pracovat s programem AutoCad. Mezi touto prací jsem vypracovala kapitolu o obou pilařských provozech a tam zaznamenala jak se oba dva provozy vypořádávají s oblastí protipožární ochrany. V závěru kapitoly jsem navrhla řešení těchto nedostatků, či v případě pily v Olomučanech navrhla použití stabilního sprinklerového hasicího zařízení jako nadstandardního řešení a dalšího stupně v oblasti požární bezpečnosti tohoto provozu. Použité sprinklerové hlavice jsem našla v katalogu firmy Tyco, který mi laskavě zapůjčila firma Leňo stabil Czech s.r.o. Nakonec přišla na řadu technická zpráva do níž jsem zapracovala vše co by bylo v klasické technické zprávě zhotovované k nějakému objektu. Konečný bod přišel při vkládání obrázků do textu práce a pak při konečném shrnutí v kapitole shrnutí a závěr.

1. Shrnutí legislativních předpisů Legislativa a požáry v lesnickém provozu...10 1.1 Rozdělení požárů...10 1.2 Požární zákon a jeho vztah k pilařskému provozu...15 1.3 Vyhláška č. 246/2001 Sb. a ji vymezené základní pojmy...23 1.4 Normativní předpisy důležité pro tuto diplomovou práci...28 1.5 Shrnutí...29 2. Hasící zařízení využitelná na pilařských provozech....31 2.1 Hasící přístroje ruční...31 2.1.1 Hasicí přístroje práškové...31 2.1.2 Hasící přístroje s CO 2...31 obr. 2.2 hasící přístroj CO 2 (foto VÍTKOVICE a.s.)...32 2.1.3 Pěnové hasící přístroje...32 2.1.4 Vodní hasící přístroje...32 obr.2.4 vodní hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.)...33 2.2 Elektronická požární signalizace (EPS)...33 2.3 Sprinklerová zařízení...34 2.3.1 Historie sprinklerového hasícího zařízení...34 2.3.2 Sprinklerové hasící zařízení...35 2.3.3 Popis sprinklerového zařízení...36 2.3.4 Popis činnosti sprinklerového zařízení...36 2.3.5 Navrhování sprinklerového zařízení...37 2.3.5.1 Napojení na vodní zdroje...38 2.3.6 Čerpadla...39 2.3.8 Rozmístění sprinklerových hlavic...41 2.3.9 Druhy sprinklerových hlavic...41 3. Šetřené pilařské provozy...43 3.1 Charakteristika požárního nebezpečí na pilařských provozech...43 3.2 Výběr pilařských uzlů...48 3.3 Pila Paskov...49 3.3.1 Zařízení pro protipožární zásah...51 3.4 Pila Olomoučany...52 3.4.1.Hasební prostředky...53 3.5 Závěr...57 3.6 Doporučení...58 4. Projekt SHZ na pilařském provozu v Olomučanech...59 4.1 Metodika práce...59 4.2 Všeobecně...60 4.3 Základní technické údaje...60 4.3.1 Vlastní výpočet...61 4.4 Technický popis...62 4.4.1 Strojovna sprinklerového HZ...62 4.4.1.1 Připojení na vodní zdroj...62 4.4.2 Potrubní rozvod sprinklerového HZ...63 4.4.2.1 Tlakové zkoušky...63 4.4.3 Elektrická část sprinklerového HZ...63

4.4.3.1 Všeobecně...63 4.4.3.2 Rozvodná soustava...64 Ovládací a signalizační obvody 24V DC / IT SELV...64 4.4.3.3 Ochrana před nebezpečným dotykem...64 4.4.3.4 Motorový rozvaděč sprinklerového HZ...64 4.4.3.5 Koncový spínač...65 4.4.3.6 Elektromotory...65 4.4.5 Vodní zdroj...66 4.4.6 Komplexní vyzkoušení...66 4.4.6.1 Při komplexních zkouškách bude provedeno...67 4.4.6.2 Při komplexních zkouškách musí být přítomni...67 4.4.7 Údržba a provádění kontrol...67 4.4.8 Požadavky na koordinaci a ostatní profese...67 4.4.8.1 Umístění a vybavení strojovny sprinklerového HZ...67 4.4.8.2 Požadavky na ostatní profese...68 4.4.9 Požadavky na POV...69 4.5 Ekonomický rozbor...69 4.6 Závěr...70 5. Závěr...72 6. Shrnutí...73

1. Shrnutí legislativních předpisů Legislativa a požáry v lesnickém provozu V roce 2006 vzniklo v lesnictví 679 požárů s celkovou škodou 22 475 500 Kč, 17 osob bylo zraněno. Čtyři velké požáry (tzn. se škodou 1 mil. Kč a vyšší) způsobilo škodu 15,3 mil. Kč, tzn., že 0,6 % požárů způsobilo 68 % škod. Ve srovnání s rokem 2005 došlo ke zvýšení počtu požárů o 8,5 %, škody jsou vyšší o 6,6 %. Požáry zničily nebo poškodily 405,4 ha lesních porostů. (Statistická požární ročenka 2006) V roce 2007 vzniklo v lesnictví 847 požárů se škodou 24 005 000 Kč. Bylo zraněno 22 osob. Pět velkých požárů (se škodou 1 mil. a vyšší) způsobilo škodu 7,8 mil. Kč, tzn., že 0,6% požárů způsobilo 33% škod. Ve srovnání s rokem 2006 došlo ke zvýšení počtu požárů o 24,7%, škody jsou vyšší o 8,8%. Požáry zničily nebo poškodily 315,5 ha lesních porostů. (Statistická požární ročenka 2007) 1.1 Rozdělení požárů V lese rozdělujeme požáry na korunové, povrchové a podzemní (kořenové). V obecném provozu je však rozdělení mnohem více. Jak bude řečeno v následujících bodech, legislativa, týkající se protipožárního zabezpečení, je více než obsáhlá (já zde uvádím, cituji několik nejdůležitějších pravidel). Ať již paragrafy požárního zákona, či body výše citované vyhlášky, nebo normativní předpisy, vše se zaobírá problematikou požárního nebezpečí a snaží se ošetřit předpisy a paragrafy, jak požárům předcházet. Jak určovat riziko požárního nebezpečí, volit protipožární zabezpečení, jak postupovat v případě vypuknutí požáru. Požáry jako takové můžeme rozdělit dle několika hledisek. 1) rozdělení požárů: (podle hořících látek)

Požáry dle hořících látek požáry pevných látek požáry hořlavých kapalin požáry plynů požáry kombinované 2) podle možnosti rozšíření se požáry dělí na: Požáry dle možnosti rozšíření Rozšiřující se požáry Nerozšiřující se požáry

Rozšiřující se požáry takové, které se dále rozšiřují (většina požárů) Nerozšiřující se požáry šíření požáru brání ohraničení hořlavé látky. Toto může být časově omezeno; například požární odolností stavebních konstrukcí, množstvím hořlavých látek v ohraničeném prostoru, nebo podmínkami, které brání šíření požáru. 3) podle rozsahu: Požáry dle rozsahu malé požáry střední požáry velké požáry katastrofické požáry Malé požáry jsou ohroženy jednotlivé osoby, plochy o rozloze m 2, části budov Střední požáry jsou ohroženy desítky osob, plochy o rozloze stovek m 2, celé domy Velké požáry jsou ohroženy stovky osob, plochy v hektarech či desítkách hektarů, bloky domů Katastrofické požáry jsou ohroženy tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarů, celé čtvrti obcí

4) podle doby trvání požáry dle doby trvání krátkodobé střednědobé dlouhodobé Krátkodobé řádově v hodinách Střednědobé řádově v desítkách hodin Dlouhodobé nad čtyři dny 5) dle zjistitelnosti: Požáry dle zjistitelnosti otevřené skryté

6) dle polohy požáru v terénu: Požáry dle polohy podzemní přízemní nadzemní středně vysoké vysoké Podzemní požáry pod úrovní místního terénu, Přízemní požáry na úrovni místního terénu nebo snadno dostupné Nadzemní: středně vysoké požáry nad úrovní země, které jsou dostupné standardní výškovou technikou a nepřesahují výšku 27 m výškové požáry ve výšce nad 27 m

(Ministerstvo vnitra Hasiči a záchranáři: Odborná příprava jednotek požární ochrany - konspekty odborné, [online] citováno 25.3.2008) Rozdělení požárů je tedy různé, ale pro tuto diplomovou práci je hlavním bodem, jak jim předcházet, či je účinně likvidovat na pilařských provozech. 1.2 Požární zákon a jeho vztah k pilařskému provozu V případě protipožární ochrany vycházíme z Požárního zákona č.133/1985 Sb. ve znění zákona č. 267/2006 Sb. (v platnosti od 1. ledna 2008). Tento zákon vytváří podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Taktéž ukládá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. (Zákon 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění zákona č. 267/2006 Sb., 1 Úvodní ustanovení, sbírka zákonů 2006 ), Oddíl první hovoří o povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob. Dle tohoto oddílu je pro pilařský provoz důležitý 2 odstavec (2), který mu ukládá jako právnické osobě plnit povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán. Pilařské provozy jsou zařazeny podle 4 daného zákona do kategorie b) tj. kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím. Každý pilařský provoz se pak hodnotí dle odstavce 2 4 požárního zákona. Kategorie začlenění jsou uvedeny v tabulce 1.1 O začlenění do jednotlivých kategorií rozhoduje při stavbě objektu požární technik, případě jiné odborně způsobilé fyzické nebo právnické osoby. Takovými se dle 11 odstavce 1 rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací

program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky. (citace zákona. 133/1985 Sb.). Toto začlenění do kategorií je povinné pro fyzické i právnické osoby a povinnost jejich plnění ukládá Požární zákon. Tabulka 1.1 Provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku 1a) nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, 1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu, b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm, d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m 2 a vyšší, e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m 2 a vyšší, f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě

lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, g) v budovách 1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů, 1d) h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, 1e) ve stavbách pro obchod, 1f) ve stavbách ubytovacích zařízení 1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, 1h) i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m 2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob, j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. Zákon, konkrétně 5, pilařským provozům udává povinnosti: Každý pilařský provoz by měl obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. Přitom by však měl používat a instalovat pouze schválené druhy, Dále pak vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Na pile by se dle zákona měli dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Každé pracoviště na pile by mělo být označeno příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Tyto prostředky požární ochrany a celkový jejich stav se dle požárního zákona musí pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby ( 11 odst. 1), technika

požární ochrany ( 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany ( 11 odst. 6) a zjištěné závady se musí neprodleně odstraňovat. Majitel pilařského provozu musí umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření. V případě vniku požáru je pak povinností majitele pilařského provozu poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru. A samozřejmě bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. V následujícím odstavci se bude hovořit o požární hlídce. Požární hlídkou se rozumí dle 13 odstavce (1) hlídka, kterou zřizují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [ 29 odst. 1 písm. o)]. Úkolem preventivní požární hlídky je: dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. Dle Požárního zákona je nutné mít zpracovanou dokumentaci o požární ochraně (konkrétně dle 15 Dokumentace požární ochrany). Do čehož spadá požární zpráva, zpráva o stavu hasících přístrojů, EPS, či SHZ. Na každém podniku, tak i v pilařských provozech, musí docházet k zákonnému školení zaměstnanců o požární ochraně. Toto školení by měla dle 16a (1) provést a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. Základní povinnosti fyzických osob (dále dle 17) platí jak pro majitele pilařského závodu, tak pro zaměstnance, kteří jsou všichni povinni si počínat tak, aby a) nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, b) zajistili přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, c) plnili příkazy a dodržovali zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, d) obstarali požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, e) zajistili přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany, za účelem jejich včasného použití, a dále udržovali tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, f) vytvářeli v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, g) umožnili orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) oznamovali bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, i) dodržovali podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Nikdo však nesmí: a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy, 11) c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, f) provádět vypalování porostů. Pomoc při zdolávání požárů Osobní pomoc (dle 18); každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru: a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření, c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. Věcná pomoc (dále 19) Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru. Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc (dále dle 20) (1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v 18 a 19 se nevztahuje na: a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby, b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů 1p). (2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

Náhrada ušlého výdělku (dále dle 20a) (1) Poskytne li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši. (2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.

Náhrada výdajů( dále dle 21) (1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje. (2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody. Vstup na nemovitosti (dále dle 22) (1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu. (2) Je li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit. (3) Nesouhlasí li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

1.3 Vyhláška č. 246/2001 Sb. a ji vymezené základní pojmy Dalším velmi důležitým prvkem požární bezpečnosti je vyhláška číslo 246/2001 Sb., což je vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Pro účely této vyhlášky a zároveň pro shrnutí pojmů v této diplomové práci se rozumí: (dále dle 1, vyhlášky 246/2001 Sb.) a) požární bezpečností souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření, b) požární technikou zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla, c) věcnými prostředky požární ochrany prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky, d) požárně bezpečnostním zařízením systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení, e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení požární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem, 1) věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky, f) normativním požadavkem konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu, 2) g) hořlavou látkou látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,

h) požárním nebezpečím pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, i) požárně technickou charakteristikou vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností, anebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související, j) technicko bezpečnostním parametrem požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou, k) průvodní dokumentací montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod., l) veřejností osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech, nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu 3) k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány, ani provozovateli těchto činností, m) požárem každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy, n) ohlašovnou požárů místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany. Přistupujeme li k této diplomové práci souborně, musím, zde uvést taktéž paragrafy 2, 3 a 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.. Ostatní se jistě taktéž dotýkají řešené problematiky, ale tyto tři paragrafy jsou pro danou práci stěžejními.

Vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. (dále již dle 2, vyhlášky č. 246/2001 Sb.) (1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, 4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu 5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. 6) (2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti). (3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) osobní ochranné prostředky, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulická vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky ), d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky, g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, h) hasiva a příměsi do hasiv, i) požární příslušenství, j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory ). (4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení 7) se rozumí: a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení ),

b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy ), c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře ), d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení ), e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí ), f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky ), g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů. (5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň: a) na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností 8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), b) na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m 2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat

nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO 2 ). (6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva. Umístění hasicích přístrojů ( par. 3, vyhlášky 246/2001 Sb.) (1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. (2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka 9) umístěná na viditelném místě. (3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. (4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. (5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob. Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení

(dále dle 4, vyhlášky 246/2001 Sb.) (1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů 1) a kontejnerů. (2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) dýchací přístroje, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami, e) ochranné oděvy pro práci ve vodě, f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv, g) požární hadice, proudnice a armatury, h) motorové stříkačky. (3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení se považují: a) elektrická požární signalizace (EPS), b) zařízení dálkového přenosu, c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení, e) automatická protivýbuchová zařízení, f) zařízení pro odvod kouře a tepla, g) požární klapky. Pro zpracování projektu sprinklerového hasícího zařízení na pile Olomoučany je dále důležitý 5, 6, 7, 8, 9, 10 dále upravují řešení stabilního hasícího zařízení, jeho projektování a revize. 1.4 Normativní předpisy důležité pro tuto diplomovou práci ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb Společná ustanovení - Tato norma upřesňuje požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní nařízení ve vztahu k ČSN 73 0804: 2002 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost staveb.

ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb výrobní objekty - Platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují dle ČSN 73 0834 postup podle této normy. - Při projektování změn staveb platí tato norma pro neměnné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celých objektů, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb Požární odolnost stavebních konstrukcí - Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále pak jejich klasifikační zatříděn a také hodnocení druhu konstrukčních částí. ČSN 73 0845 Sklady - Tato norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek v návaznosti na ČSN 73 0804:1995; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory učené ke skladování, pokud toto není zpřesněno specifickým ustanovením. ČSN 73 0873 Požární zabezpečení staveb Zásobování požární vodou - Určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty, otevřená technologická zařízení a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834 (Požární bezpečnost staveb změny staveb). ČSN EN 12 845 Sprinklerová norma Norma stanovuje požadavky a uvádí doporučení pro návrh a údržbu stabilních sprinklerových zařízení v budovách a průmyslových závodech, a dále konkrétní požadavky na sprinklerová zařízení, která jsou součástí opatření pro ochranu osob. Zahrnuje klasifikaci nebezpečí, provedení zásobování vodou, použité komponenty, montáž a zkoušení zařízení, údržbu zařízení, rozšiřování existujících zařízení a stanovuje konstrukční detaily budov, které jsou nezbytné pro uspokojivou funkci sprinklerových zařízení v souladu s touto normou. 1.5 Shrnutí Základním legislativním dokumentem požární ochrany je zákon o požární ochraně

č. 133/1985 Sb. ve znění jeho změn a doplňků,v tomto jsou zakotveny podmínky pro účinnou ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry. Tento zákon rozvádí na úseku požární ochrany vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb., která stanovuje podmínky požární bezpečnosti a výkonů státní požárního dozoru. Pro tuto diplomovou práci je podstatné vycházet ze znění 4 druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení a to odst. 2 písm.2, ( hasicí přístroje) odst. 3 písm. d) ( stabilní a polostabilní hasicí zařízení). Návrh stabilního sprinklerového HZ je řízen ustanovením 5 ( projektování požárně bezpečnostních zařízení.) Při návrhu daného řešení, které je součástí kapitoly č. 4, je vycházeno z ČSN EN 12845 Stabilní hasicí zařízení sprinklerová zařízení- navrhování, instalace a údržba platné pro budovy a průmyslové závody.

2. Hasící zařízení využitelná na pilařských provozech. Na pilařských provozech musí být, dle posudku vycházejícího z požární zprávy, která se řídí dle Požárního zákona 133/1985 Sb., umístěny hasicí přístroje ruční, jako základ protipožární ochrany. Hasící přístroje přenosné se dělí dle způsobu plnění na: 2.1 Hasící přístroje ruční Hasicí přístroje práškové Hasicí přístroje CO 2 Hasicí přístroje pěnové Hasicí přístroje vodní 2.1.1 Hasicí přístroje práškové Vhodné pro použití všude tam, kde je požadován malý a skladný univerzální hasicí přístroj, umožňující rychlou a efektivní likvidaci případného zahoření. Tyto hasicí přístroje jsou použitelné zejména v domácnostech a dílnách, ale především jsou ideální jako výbava osobních automobilů. (VÍTKOVICE HTB a.s.hasící přístroje podle druhu plnění [on line]) obr.2.1 hasící přístroj práškový (foto VÍTKOVICE a.s.) 2.1.2 Hasící přístroje s CO 2 Hasicí přístroje CO 2 nacházejí uplatnění v oblasti průmyslu, jsou vhodné pro hasební vybavení laboratoří, elektropřístrojů a různých rozvoden. Vzhledem k tomu, že při hašení nezůstanou zbytky hasicí látky, jsou ideální pro hašení přístrojů jemné mechaniky, spalovacích nebo elektrických motorů a jejich doplňkových zařízení, jako jsou spouštěče,

karburátory, elektrické spínače a zařízení na zpracování údajů. Jejich výhodou je příznivá cena hasiva a možnost uložení na volném prostranství i v zimním období (jsou použitelné i při 30 C). Tvar proudnice zaručuje cílený proud hasiva na místo požáru. Obecně je životnost je maximálně 40 let (VÍTKOVICE HTB a.s.hasící přístroje podle druhu plnění [on line]) obr. 2.2 hasící přístroj CO 2 (foto VÍTKOVICE a.s.) 2.1.3 Pěnové hasící přístroje Pěnové hasicí přístroje jsou určeny k hašení požárů pevných látek hořících plamenem nebo tlením (např. textil, sláma, guma, dřevo, papír) a kapalných látek hořících plamenem (např. benzín, nafta, olej, benzol, lak, alkohol). Uplatnění najdou v oblasti průmyslu těžkého a chemického, v rafinériích. Tyto hasicí přístroje jsou obzvlášť vhodné z hlediska ochrany životního prostředí. Vysoká hasební účinnost pro třídu požáru A a B. Základní pěnové hasící přístroje je možné použít k hašení zařízení pod napětím max. 1000 V z minimální vzdálenosti 1 m. (VÍTKOVICE HTB a.s.hasící přístroje podle druhu plnění [on line]) (obr.2.3) obr. 2.3 Pěnový hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.) 2.1.4 Vodní hasící přístroje Vodní hasící přístroje jsou díky odbouratelnosti látky a cenové menší náročnosti ideální všude tam, kde je třeba hasit pevné hořlavé látky hořící plamenem, nebo žhnoucí (dřevo, papír, sláma, uhlí, textil apod.). Bývá používán v provozních budovách, skladech, kancelářích,

chatách atd.. Protimrazová úprava jeho hasiva zaručuje jeho spolehlivost i pro vnější použití v zimních měsících. (obr.2.4) obr.2.4 vodní hasící přístroj (foto VÍTKOVICE a.s.) 2.2 Elektronická požární signalizace (EPS) Elektrická požární signalizace je soubor přístrojů sloužících k preventivní ochraně objektu před požárem tím, že opticky a akusticky signalizuje místo vzniku požáru. Je schopna rozpoznat počáteční fázi požáru a převést o tomto informaci ve formě el. impulzu do ústředny a tím spustit poplach. Systém EPS je řízen ústřednou LITES MHU 109 umístěnou tam, kde se předpokládá trvalá obsluha. Tablo obsluhy MHS 809 se umisťuje vedle ústředny hašení. K ochraně vytypovaných prostorů v objektu slouží automatické a tlačítkové požární hlásiče zapojené do kruhových linek. Použity budou opticko kouřové automatické požární hlásiče spolu s tlačítkovými hlásiči umístěnými na únikových cestách. Všechny uvedené typy hlásičů jsou adresovatelné. K výstražné požární signalizaci bude sloužit zábleskový maják se sirénou. Ústředna MHU 109 pracuje ve dvou režimech; denní a noční provoz. Režim ústředny se přepíná manuálně (přístupová úroveň 3) nebo automaticky v předvolených časech. Provoz DEN umožňuje dvoustupňovou signalizaci poplachu. Provoz NOC umožňuje jednostupňovou signalizaci poplachu. Při dvoustupňovém provozu s vyhlášením úsekového a všeobecného poplachu je po přijetí signálu od automatického hlásiče požáru vyhlášen opticky i akusticky úsekový poplach a současně se začne odpočítávat čas t 1 (0 5 min.). Potvrzením přijetí signálu obsluhou je spuštěn čas t 2 (0 15 min.). V tomto čase musí obsluha rozhodnout o povaze poplachu (požár,

planý poplach) a vyhlásit všeobecný poplach dle poplachových směrnic objektu nebo vynulovat ústřednu MHU 109. Pokud nedojde ze strany obsluhy k žádnému opatření před uběhnutím času t 1, nebo t 2, je automaticky vyhlášen všeobecný poplach. Při přijetí signálu od tlačítkového hlásiče požáru je vyhlášen všeobecný poplach okamžitě. Po ukončené montáže zařízení EPS a jeho oživení bude provedena výchozí elektrická revize zařízení EPS, která je nedílnou součástí montáže EPS. 2.3 Sprinklerová zařízení 2.3.1 Historie sprinklerového hasícího zařízení Frederick Grinnel, průkopník sprinklerového hasícího zařízení Frederick Grinnell, vynálezce, inženýr a průmyslník, byl tvůrcem prvního výkonného automatického požárního rozprašovače (kropítka), který se stal obrovským přínosem pro požární bezpečnost. Tento vynález byl v jeho době průkopnický. Grinnel roku 1855 ukončil úspěšně studia na Rensselaer Polytechnickém Institutu. Na počátku své kariéry vystřídal několik zaměstnání byl projektantem, stavitelem a manažerem různých železničních manufaktur. Navrhl a postavil více než 100 lokomotiv. V roce 1869 zakoupil majoritní podíl akcií ve společnosti, která vyráběla hasicí zařízení, a začal se více orientovat tímto směrem. Získal licenci na sprinklerové zařízení patentované Henrym S. Parmeleem a začal pracovat na vylepšení tohoto vynálezu. V roce 1881 patentoval automatický rozprašovač, který nese jeho jméno. S vylepšováním tohoto zařízení dále pokračoval a v roce 1890 vynalezl skleněný diskový rozprašovač, v podstatě ten samý, jaký je používán dodnes. Zajistil si 40 různých patentů pro zlepšení na svůj rozprašovač, a také vynalezl suchý řídící ventil a automatický požární alarm. Roku 1892 Grinnell založil společnost nesoucí název General Fire Extinguisher Co., která vznikla fúzí několika menších společností. Tato společnost se stala hlavní organizací ve svém poli působnosti. Dnes je společnost Grinnell Fire Protection Co. součástí společnosti Tyco International Ltd.( Tyco Internacional Ltd., www.tyco.com)

soubor obr.2.5 Postupné otvírání sprinklerové hlavice (Katalog fy.tyco) 2.3.2 Sprinklerové hasící zařízení Spriklerové zařízení je často považováno za vynález druhé poloviny dvacátého století. Avšak první zařízení tohoto principu bylo nainstalováno ve Velké Británii a USA již koncem sedmdesátých let devatenáctého století. Tehdejší zařízení se ovšem ani zdaleka nepodobalo dnešním zařízením, která známe, ať již z divadel, kin, či supermarketů, tak i z pilařských provozů. Princip zařízení byl podstatně jednodušší, ale své době dostačující a splňující tehdejší požadavky na likvidaci požárů a snižování škod po nich. Zásobník vody byl uložen na střeše budovy, nebo na prstenci na továrním komíně. Z gravitační nádrže vedlo potrubí k ventilové stanici, jejíž princip je užíván dodnes. U stanice byl nezbytný poplachový zvon, který vyhlašoval poplach. Tímto byla uvědomena obsluha zařízení, která měla za povinnost uvést do chodu požární čerpadlo. Čerpadlo bylo ve většině případů na elektrický pohon s rotorovým spouštěčem ovládaným ručně nebo případně na parní pohon. Poslední parou poháněná čerpadla byla u nás funkční ještě v osmdesátých letech minulého století. Požární čerpadla sála vodu z náhonů, studní a vlastních zásobních nádrží. Další rozvod za ventilovou stanicí byl z ocelových trubek a silnostěnných fitinků a byl upevněn na litinových závěsech. Hlavice měly pojistku spojenou lehce tavnou pájkou, která tála již při teplotě 76 C. Provedení sprinklerových hlavic bylo různé, úměrné technickým poznatkům dané doby. Voda z nich však vystřikovala stejně jako dnes. V českých zemích se sprinklery objevily na přelomu 19. a 20. století s výstavbou textilních továren v severních Čechách, které byly převážně pod správou německých majitelů. Všechny speciální armatury se do Čech dovážely z Velké Británie, USA a Německa. V Čechách se až na výjimku v 50. a 60. letech minulého století tyto specifické díly nevyráběly.