Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné ekologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné ekologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 POCHYLOVÁ LENKA

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné ekologie SBĚR A TŘÍDĚNÍ ODPADNÍCH PLASTŮ Z HLEDISKA NÁSLEDNÉHO VYUŽITÍ Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D. Vypracovala: Pochylová Lenka

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma sběr a třídění odpadních plastů z hlediska následného využití vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně Podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji touto cestou vedoucí své bakalářské práce Doc.RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. a dalším, kteří mi svou pomocí či cennou radou přispěli k vypracování této bakalářské práce.

ANOTACE: Má práce se zabývá sběrem a tříděním odpadních plastů z hlediska následného využití. Zaměřila jsem se na způsoby sběru a třídění odpadních plastů a na jejich legislativní podmínky. Plasty jsou stále více používané a proto je na místě otázka, jak správně s nimi nakládat. Sběr a třídění odpadních plastů je velice důležité pro jejich další využití jako druhotných surovin. Správným tříděním lze snížit náklady a zjednodušit recyklaci. Ve své práci uvádím způsoby využití odpadních plastů a to jak materiálovou, surovinovou, tak i energetickou recyklací. Také jsem se zaměřila na spalování jako možnost využití odpadních plastů, jedná se v podstatě o energetickou recyklaci. Spalování je vhodné hlavně pro plasty spojené s jinými materiály tzv. kompozity. Díky své vysoké výhřevnosti jsou odpadní plasty vhodné ke spalování, jejich energetické využití šetří fosilní paliva. ANNOTATION: My bachelor thesis deals with the sorting of plastic s waste in order to their subsequent utilization. I have focused on the methods of refuse collection, the next sorting and the relevant legislative conditions. The plastics are more and more used and therefore there is a question how should we dispose of them. The gathering and the separating plastic s waste are very important for its further use as secondary materials. The costs could be lower and recycling easier with the right separating. The next parts of my work deals with plastic s waste utilization from material, crude and energy recycling point of view. One of the possible types of energy recyclingcombustion is described in my work as well. The combustion is appropriate mostly for plastics paired with other materials composites. Plastic s waste is appropriate for combustion due to high heating power. Its energy reuse saves fossil fuel.

POUŽITÉ ZKRATKY: PET Polyethylenglykoltereftalát ČR Česká Republika ISOH Informační systém odpadového hospodářství PE Polyethylen PS Polystyren PVC Polyvinylchlorid PP Polypropylen HDPE Polyethylen o vysoké hustotě LDPE Nízkohustotní polyethylen AOS Autorizovaná obalová společnost EU Evropská Unie DO domovní odpad H 2 vodík CO oxid uhelnatý CO 2 oxid uhličitý CH 4 methan NO x oxidy dusíku TZL Tuhé znečišťující látky HCl Chlorovodík HF Fluorovodík SO 2 Oxid siřičitý TOC Celkový organický uhlík MŽP Ministerstvo životního prostředí KO komunální odpad SKO Směsný komunální odpad DBF Dibenzofurany DBD Dibenzodioxiny PAH Kondenzované aromatické uhlovodíky

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam obrázků: Obr.1 Značení obalových odpadů... 18 Obr.2 Pytlový sběr odpadů... 28 Obr.3 Příklad sběrné nádoby na plasty... 29 Obr.4 Nádoby na tříděný odpad... 29 Obr.5 Třídící linka na papír a plasty... 33 Obr.6 Třídící linka na plasty... 33 Obr.7 PET flakes... 39 Obr.8 První spalovna odpadů v Brně... 44 Obr.9 Technologie spalování odpadů... 49 Seznam tabulek a grafů: Tab.1 Příloha č.1 k zákonu o odpadech... 11 Tab.2 Evidovaná produkce plastových odpadů za rok 2003... 13 Tab.3 Základní druhy polymerů v komunálním odpadu... 15 Tab.4 Značení obalových odpadů... 18 Tab.5 Technologie spalování odpadů... 43 Tab.6 Spalovny komunálních odpadů s využitím odpadního tepla... 43 Tab.7 Odpady z plastů přijímané ve spalovně... 46 Graf č.1 Objem polymerního odpadu... 14 Graf č.2 Základní druhy polymerů v komunálním odpadu... 15 Graf č.3 Důvody proč lidé netřídí odpad... 31

OBSAH 1. Úvod... 10 2. Odpad... 11 2.1 Plasty - historie... 12 2.2 Odpadní plasty... 12 2.3 Polymery... 13 2.3.1 Základní klasifikace polymerů... 13 2.3.2 Klasifikace polymerního odpadu... 14 2.3.3 Základní druhy polymerů v Komunálním odpadu... 15 2.3.4 Popis a vlastnosti uvedených polymerů obalové odpady... 15 2.3.5 Značení obalových odpadů... 18 3. Legislativní podmínky sběru a třídění odpadních plastů... 19 3.1 Zákon o odpadech... 19 3.2 Zákon o obalech... 21 3.3 Obecně závazná vyhláška obce... 24 4. Systémy sběru plastových odpadů:... 27 4.1 Donáškový sběr... 27 4.2 Sběrný a recyklační dvůr... 27 4.3 Pytlový sběr... 27 4.3.1 Výhody a nevýhody pytlového sběru... 28 4.4 Nádoby na tříděný sběr plastů... 29 5. Třídění odpadů:... 29 5.1 Třídění v místě vzniku... 30 5.2 Ústřední třídírna... 30 5.3 Postoj občanů ke třídění... 30 6. Systém nakládání s obalovými odpady v ČR:... 31 6.1 Ekokom, a.s... 32 7. Systémy nakládání s obalovými prostředky ve světě... 32 7.1 Integrovaný systém... 32 7.2 Zálohový systém... 32 8.Příprava plastů na recyklaci... 33 9. Recyklace odpadu... 33

9.1 Recyklace polymerního odpadu... 34 9.1.1 Materiálová recyklace... 34 9.1.2 Surovinová recyklace... 35 9.1.3 Energetická recyklace... 36 9.2 Zhodnocení materiálové recyklace... 37 9.3 Zhodnocení surovinové recyklace... 37 9.4 Zhodnocení energetické recyklace... 38 9.5 Příklad Výrobků získaných recyklací z jednotlivých polymerů... 38 9.6 Příklad firmy na zpracování PET lahví v Brně... 39 10. Spalování... 40 10.1 Legislativní podklady pro provoz spalovny... 40 10.2 Spalovny komunálních odpadů v ČR... 43 10.3 Příklad spalovny KO Spalovna a komunální odpady Brno a.s... 43 10.3.1 Historie spalovny... 44 10.3.2 Zdůvodnění výstavby spalovny... 45 10.3.3 Odpadní plasty energeticky využívané ve spalovně... 45 10.4 Spalování odpadních plastů... 47 10.5 Technologický popis procesu spalování... 48 11. Závěr... 50 LITERATURA... 51

10 1. Úvod S rozvojem techniky a výrobní činnosti neustále stoupá množství produkovaného odpadu. Základním a nejdůležitějším požadavkem na odpadové hospodářství je předcházet a omezovat vznik odpadů v nejvyšší možné míře. Ve své práci se zaměřuji na odpadní plasty, na jejich sběr a třídění z hlediska opětovného využití. Plasty díky svým specifickým vlastnostem, např. pevnosti, trvanlivosti, izolačním či antikorozním vlastnostem, stále více nahrazují klasické materiály jako jsou sklo, dřevo, kov nebo papír. Po skončení své životnosti se však stávají problematickým odpadem, se kterým si příroda sama nedokáže poradit. Kromě omezování vzniku těchto odpadů se stává prioritou zejména jejich využívání jako významného zdroje druhotných surovin. Odpadní plast je tedy významnou druhotnou surovinou, jejíž recyklací jsou šetřeny neobnovitelné surovinové zdroje a je prodlužována životnost skládek.

11 2. Odpad Je definován jako látka nebo energie produkovaná při metabolickém procesu společnosti, která je pro ni nepotřebná, nevyužitelná nebo dokonce toxická a je odvrhována do externího prostředí. Podle zákona 185/2001 Sb. O odpadech, jenž byl novelizován zákonem 106/2005, definice odpadu zní: Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.1 k tomuto zákonu. příloha je uvedena v tabulce 1. Tab.1 příloha č.1 k zákonu o odpadech Kód Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9 Q10 Q11 Q12 Q13 Q14 Q15 Q16 Skupina odpadů Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované Výrobky, které neodpovídají požadované jakosti Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby Použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálů, součástek zařízení apod., které byly v důsledku nehody kontaminovány Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.) Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory apod.) Látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.) Zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky apod.) Zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.) Zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.) Zůstatky z dopravy a úpravy surovin (např. z dolování, dopravy nafty apod.) Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.) Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zakázáno zákonem Výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat (např. v zemědělství, v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.) Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci půdy Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin

12 2.1 Plasty - historie Od ranné existence lidstva se člověk snaží vyvíjet materiály, které mají lepší vlastnosti než látky vyskytující se běžně v přírodě. Mezi tyto materiály patří i umělé hmoty - plasty. První z nich byly vyvinuty v minulém století a dnes se s nimi setkáváme v moderní společnosti téměř v každém průmyslovém odvětví. Převrat v obalech na tekutiny způsobil v roce 1977 americký chemik Nathaniel Wyeth, vynálezce PET láhve.v roce 1989 byly v ČR téměř všechny nápoje distribuovány ve standardních skleněných lahvích, v následujících letech se na trhu objevují první PET láhve z dovozu. V letech 1993-1994 se rozběhla první výroba nápojů v PET lahvích na území ČR. [10].Vynikající materiálové vlastnosti plastů mají však i svoji druhou stranu, právě díky jejich výborné odolnosti nemají plasty prakticky šanci se zařadit do přirozeného koloběhu látek v přírodě. Navíc se při výrobě většiny plastů téměř vždy vychází z přírodních neobnovitelných zdrojů surovin - ropy, případně uhlí.od počátku se vědělo, že některé plasty jsou opakovatelně zpracovatelné, avšak s negativním vlivem na kvalitativní parametry nového výrobku. Proto v době svého vzniku nebyla recyklace vůbec cílem a ani vyspělé státy se jí ve významnějším měřítku nezabývaly. Po masivním rozšíření plastu se však tento postoj změnil.aby bylo co nejvíce chráněno a minimálně zatěžováno životní prostředí, je třeba předcházet vzniku plastových odpadů a raději je využívat formou látkové nebo energetické recyklace, což znamená minimalizovat množství odpadů. 2.2 Odpadní plasty Pod pojmem odpadní plasty většina laické veřejnosti vidí především plastové obaly a hlavně PET lahve. Problém je však mnohem širší. Jen v katalogu odpadů jsou plasty explicitně uvedeny pod celkem osmi katalogovými čísly a roční produkce podle ISOH činí asi 270 tis. tun. Další množství plastového odpadu, je skryto v jiných odpadových komoditách, jako např. odpadní elektrická a elektronická zařízení.

13 Tab.2 Evidovaná produkce plastových odpadů za rok 2003 [13] Kód odpadu Název odpadu Podskupina Množství [t] 02 01 04 Odpadní plasty Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství 4 296 07 02 13 Plastový odpad Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání plastů, syntetického kaučuku a 18 583 syntetických vláken 12 01 05 Plastové Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické hobliny a třísky povrchové úpravy kovů a plastů 102 140 15 01 02 Plastové obaly Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) 87 539 16 01 19 Plasty Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady 2 778 z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby 17 02 03 Plasty Dřevo, sklo, plasty 8 164 19 12 04 Plasty a Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. kaučuk Třídění, drcení, lisování, peletizace) 9 304 20 01 39 Plasty Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01 35 273 2.3 Polymery Jsou chemické látky neobvyklé šíře vlastností, obsahující ve svých obrovských molekulách většinou atomy uhlíku, vodíku a kyslíku, často i dusíku, chloru a jiných prvků. Polymery jsou ve formě výrobku prakticky v tuhém stavu, ale v určitém stádiu zpracování ve stavu v podstatě kapalném, dovolujícím, za zvýšené teploty a tlaku, udělit budoucímu výrobku nejrůznější tvar, podle předpokládaného použití 2.3.1 Základní klasifikace polymerů na: Polymery lze klasifikovat z hlediska jejich chování za běžné a zvýšené teploty a to Elastomery- jedná se o vysoce elastický polymer, který můžeme za běžných podmínek malou silou značně deformovat bez porušení. Nejpočetnější podmnožinou elastomerů jsou kaučuky, z nichž se vyrábí pryž. Plasty- jsou polymery za běžných podmínek většinou tvrdé, často i křehké. Při zvýšené teplotě se stávají plastickými (odtud jejich název) a tvarovatelnými a lze je dále dělit na:

14 Termoplasty- je-li změna z plastického do tuhého stavu vratná. Reaktoplasty- tato změna je nevratná, výsledkem je chemická reakce. [2] 2.3.2 Klasifikace polymerního odpadu Polymerní odpad lze klasifikovat do dvou základních kategorií a to na odpad : Technologický : ten je výsledkem vnitropodnikových technologických operacíjedná se o odpady vzniklé v průběhu výroby(mohou to být např. zmetky, obrusy atd.) Amortizační odpad: ten vzniká po ukončení životnosti nejrůznějších produktů (zdrojem jsou nejčastěji obaly, nábytkářský průmysl vyřazená technika a elektronika atd.) Největší objem polymerního odpadu až 60 % reprezentuje plastový odpad vyskytující se v komunálním odpadu. Technologický odpad představuje pouze 22%. Zbylých 18% tvoří průmyslový odpad polymerů z jednotlivých rezortů. [1] Objem polymerního odpadu 18% 22% 60% Plastový odpad v KO Průmyslový odpad z polymerů Technologický odpad Graf č.1: Objem polymerního odpadu. [1] Z tohoto grafu je zřejmé,že největší objem má plastový odpad v komunálním odpadu a nejmenší průmyslový odpad z polymerů.

15 2.3.3 Základní druhy polymerů v komunálním odpadu Tab.3 Základní druhy polymerů v komunálním odpadu [12] Druh polymeru Zkratka Objem [%] Polyethylen PE 65 Polystyren PS 9 Polyvinylchlorid PVC 1 Polypropylen PP 9 Polyethylenglykoltereftalát PET 10 ostatní 6 Základní druhy polymerů v komunálním odpadu 9% 10% 6% 1% 9% 65% 1. Polyethylen PE 2. Polystyren PS 3. Polyvinylchlorid PVC 4. Polypropylen PP 5. Polyethylenglykol tereftalát 6. ostatní Graf č. 2. Základní druhy polymerů v komunálním odpadu [12] Z tohoto grafu vyplývá, že největší zastoupení polymerů v komunálním odpadu zaujímá Polyethylen (PE), jenž se dále dělí na nízkohustotní polyethylen (LDPE) a polyethylen s vysokou hustotou. Naopak nejméně je v komunálním odpadu zastoupen polyvinylchlorid (PVC). 2.3.4 Popis a vlastnosti uvedených polymerů obalové odpady POLYETHYLEN: (PE) 1) Polyethylen o vysoké hustotě (HDPE) Popis: Láhve z nepigmentovaného HDPE. jsou průhledné, mají dobré bariérové vlastnosti a tuhost. Dobře se hodí pro balení výrobků s krátkou trvanlivostí, jako je margarin, mléko, margarínové tuby a jogurtové kelímky. HDPE má dobrou odolnost k chemikáliím,proto je používán na balení mnoha výrobků pro domácnost, ale i průmyslových chemikálií, jako

16 jsou detergenty a bělící prostředky. Barvené HDPE láhve mají obecně lepší odolnost proti vzniku trhlin při namáhání a chemickou odolnost, než lahve z HDPE nepigmentovaného. Vlastnosti: Tuhost, pevnost, odolnost proti chemikáliím a vlhkosti, propouští plyny, snadno se recykluje. Použití v obalech: Jedná se o nádoby na mléko, vodu a džusy, nádoby na smetí a nákupní tašky pro maloobchod, nádoby pro tekuté detergenty, jogurty a tuby na margarin, krabice na cereálie 2) Nízkohustotní polyethylen (LDPE) Popis: Plast, používaný především na fóliové aplikace vzhledem k jeho pevnosti, ohebnosti a relativní průhlednosti, což jej činí oblíbeným materiálem v aplikacích, kde je nutno něco uzavřít tepelným svařením. LDPE je rovněž používán na výrobu některých ohebných víček a lahví a je pro své vlastnosti a zpracovatelnost velmi často používán při výrobě drátů a kabelů. Vlastnosti: Snadná zpracovatelnost, chrání proti vlhkosti, pevnost, houževnatost, ohebnost, lehce lze utěsnit svárem. POLYSTYREN (PS) Popis: Polystyren je velmi všestranný materiál, může být jak pevný, tak i pěnový. Obecně je čirý, tvrdý a křehký. Typickou aplikací je ochranné balení, láhve, víčka, šálky, nádoby a tácky. Vlastnosti: Všestrannost, izolační vlastnosti, průzračnost, snadno lze napěnit. Použití v obalech: Obaly na videokazety, obaly na kompaktní disky, kelímky na kávu, nože, lžičky a vidličky, tácky, tácky na masa v obchodech a nádobky na sendviče v rychlém občerstvení. POLYVINYLCHLORID (PVC) Popis: Kromě stálých fyzikálních vlastností má PVC vynikající chemickou odolnost, dobrou odolnost proti účinkům klimatickým, vlastnosti toku a stabilní elektrické vlastnosti. Obecně lze podle různého stavu PVC výrobky dělit na výrobky z tvrdého PVC a poddajného PVC. Láhve a fóliové obaly jsou hlavními a nejběžnějšími typy výrobků z tuhého PVC.

17 Vlastnosti: Všestrannost, snadné míšení, vztah mezi pevností a houževnatostí, odolnost vůči tukům a olejům, chemická odolnost, průzračnost. Použití v obalech: Vhodný jako průhledný obal na potraviny, láhve na šampony, lékařské hadice, izolace drátů. Tuhý PVC,je velmi používán i ve stavebnictví, jako jsou aplikace na potrubí, linolea a okna. Poddajný PVC se používá jako izolace drátů a kabelů, fólie a plachty, podlahové krytiny, výrobky z umělé kůže, povlaky, obaly na krevní konzervy, laboratorní a lékařské hadice a na mnoho jiných aplikací POLYPROPYLEN (PP) Popis: má vynikající chemickou odolnost, je pevný a má nejnižší hustotu ze všech plastů, používaných jako obaly. Má vysoký bod tání, což jej činí ideálním materiálem pro lití za horka. Polypropylen nacházíme od ohebných až po tuhé obaly, stejně tak ve formě vláken a velkých litých částí pro automobily a spotřební výrobky. Vlastnosti: Pevný a houževnatý, odolný proti chemikáliím, teplu, nepropustný pro vlhkost, proti tukům a olejům, všestranné užití. Použití v obalech: Láhve na kečup, jogurtové kelímky a tuby na margarin, medicinální láhve. POLYETHYLENGLYKOLTEREFTALÁT (PET) Popis: je čirý, pevný a má dobrou odolnost proti pronikání plynů a vlhkosti. Tento plast je obvykle používán na PET láhve pro nealkoholické nápoje a mnoho dalších spotřebních lahví vyráběných injekčním vstřikováním. Dále se užívá pro výrobu pásů, litých výrobků a na potravinářské a jiné láhve. Recyklované, čisté PET pelety a drtě jsou velmi žádány výrobci vláken pro tkané kobercové příze, výrobu netkané stříže a geotextilie. Tento produkt nazýváme polyester. Vlastnosti: Průhledný, pevný/houževnatý, nepropustný pro plyn a vlhkost, tepelně odolný. Použití v obalech: Láhve pro nealko nápoje a vody, pivní láhve, láhve na ústní vody, nádobky na arašídové máslo a salátové dresinky, fólie a potravinové tácky pro mikrovlnné trouby

18 JINÉ OBALOVÉ PLASTY Popis:Jedná se o obalové plasty, vyrobené z jiné pryskyřice, než šest výše uvedených, nebo jsou vyrobeny z více jak jednoho plastu, které jsou použity v kombinaci. Vlastnosti: Jsou závislé na typu pryskyřice, nebo na kombinaci použitých pryskyřic. Použítí v obalech: Vratné tří- a pětigalonové demižony na vodu, kečupové láhve. Oddíl 1.01 2.3.5 Značení obalových odpadů Značení obalových odpadů: Obr.1 Značení obalových odpadů [7] Tab.4 Značení obalových odpadů Značení obalových odpadů 1- PETE (PET) 2 - HDPE Polymer Polyethylenglykol tereftalát Polyethylen o vysoké hustotě 3 V Polyvinylchlorid 4 - LDPE Nízkohustotní polyethylen 5 - PP Polypropylen 6 - PS Polystyren 7 - OTHER Jiné obalové odpady

19 3. Legislativní podmínky sběru a třídění odpadních plastů 3.1 Zákon o odpadech Zákon 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jenž je novelizován zákonem 106/2005 Sb., Tento zákon stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, dále jsou stanoveny práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy. Základní pojmy: Odpad - každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (viz. kapitola 2), Komunální odpad - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu Vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (katalog odpadů) s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, Nakládání s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování, Shromažďování odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, Sběr odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.

20 Povinnosti při sběru a výkupu odpadů: 1. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen: zařazovat odpady podle druhů a kategorií, zajistit přednostní využití odpadů, ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem, sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí, provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem, zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. 2. Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit. 3. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil, k plnění této

21 povinnosti je oprávněn vyžadovat k nahlédnutí jejich osobní průkazy totožnosti. Bez ověření totožnosti tento odpad neodebere ani nevykoupí. Při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona (Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). 4. Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila. 3.2 Zákon o obalech Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, jenž je novelizován zákonem 94/2004 Sb., Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství. Stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů. Stanovuje poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty. Tento zákon se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní či vnitrozemské vodní dopravě. Na nakládání s odpady z obalů se vztahují platné předpisy pro hospodaření s odpady, pokud zákon nestanoví jinak. Základní pojmy: Obal - výrobek zhotovený z materiálu jakékoliv povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli jestliže má zároveň: V místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele tzv. spotřebitelský obal. V místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží

22 pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje, a může být z výrobku odstraněn aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti tzv. skupinový obal. Nebo usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození tzv. přepravní obal. Nakládání s obaly výroba obalů, uvádění obalů nebo balených výrobků na trh nebo do oběhu, použití obalů, úprava obalů, opakované použití obalů. Vratný obal obal pro který existuje zvláště vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která je uvedla na trh. Zpětný odběr odebírání použitých obalů od spotřebitelů na území ČR z účelem opakovaného použití obalů nebo za účelem využití nebo odstranění odpadu z obalů. Průmyslový obal obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele. Obalový prostředek je výrobek, z něhož je obal spotřebitelský, obal skupinový nebo obal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí. Základní povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů: 1. Prevence - povinnost zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly, co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek při zachování přijatelnosti pro spotřebitele s cílem snížit množství odpadů z obalů. 2. Osoba uvádějící na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek je povinna zajistit: aby koncentrace látek uvedených v Seznamu látek dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek v obalu nebo obalovém prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování, skládkování odpadu vzniklého z tohoto obalu nebo obalového prostředku, aby obal nebo obalový prostředek po použití byl dále opakovaně použitelný nebo odpad z něj byl využitelný jedním z těchto způsobů: - Recyklací - odpady z obalů nebo obalových prostředků a jejich zbytky jsou přeměněny ve výrobek nebo surovinu,

23 - Energetickým využitím - přímým spalováním za uvolňování energie hořením, - Organickou recyklací - aerobním nebo anaerobním zpracováním biologicky rozložitelných složek tohoto odpadu. Zpětný odběr Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadu z těchto obalů. Zpětný odběr přímo od spotřebitele zajišťuje bez nároku na úplatu za tento odběr. Přitom je povinna dbát zejména na dostatečnou četnost sběrných míst a jejich dostupnost. Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, a autorizované obalové společnosti jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru. Využití odpadů z obalů Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu. Zpětný odběr a využití odpadu lze plnit: Samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady. Přenesením těchto povinností na jinou osobu s převedením vlastnického práva k obalu. Uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru využití odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností Smlouva o sdruženém plnění. Autorizovaná obalová společnost AOS právnickou osobou se sídlem v České republice založenou jako akciová společnost, které bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci. Autorizace - oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů a k tomuto účelu uzavírat smlouvy o sdruženém plnění.

24 AOS je povinna: stanovit podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění pro všechny osoby jednotně a tak, aby žádný typ obalu nebyl neodůvodněně znevýhodněn v hospodářské soutěži, uzavřít smlouvu o sdruženém plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči autorizované společnosti nesplněné splatné závazky, uzavřít smlouvu o sdruženém plnění vždy pro všechny obaly uváděné na trh nebo do oběhu osobou, k jejichž zajišťování sdruženého plnění je rozhodnutím o autorizaci oprávněna, v souladu s rozhodnutím o autorizaci zajišťovat zpětný odběr a využití odpadu z obalů, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci, vést evidenci osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, vést evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění a způsobu jejich využití. 3.3 Obecně závazná vyhláška obce Vyhláška obce (název obce) o nakládání s komunálním a stavebním odpadem Vyhláška stanovuje systém nakládání s komunálním odpadem pro všechny fyzické osoby trvale nebo přechodně pobývající na území obce s výjimkou původců odpadu ve smyslu 4 písmeno p) zákona. Původci odpadu dle 4 písmeno p) zákona, kteří produkují odpad podobný domovnímu odpadu mohou na základě písemné dohody s příslušným orgánem správy obce využívat systém stanovený touto vyhláškou. Nakládání s komunálními odpady Odděleně shromažďované složky komunálního odpadu Za komunální odpad se ve smyslu zákona považují všechny druhy odpadu skupiny 20 podle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu

25 odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (dále jen Katalog odpadů) ve znění Vyhlášky MŽP č. 503/2004 Sb. V obci se odděleně sbírají následující druhy odpadů... (uvést seznam) V obci se odděleně sbírají tyto druhy nebezpečných odpadů..(uvést seznam) Sběr komunálního odpadu 1. Druhy odpadů uvedené v předchozím odstavci s výjimkou léků případně některých vyřazených výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru se odděleně ukládají do příslušně označených sběrných nádob (varianta pytlů) umístěných: ve sběrných dvorech, v obytných nemovitostech, na veřejných prostranstvích. 2. Sběrné nádoby umístěné na stálých sběrných místech příslušných k obytným nemovitostem jsou majetkem obce (jiné alternativy: oprávněné osoby, vlastníka nebo správce nemovitosti). 3. Typ a provedení sběrných nádob schvaluje příslušný orgán správy obce na návrh oprávněné osoby. 4. Objem sběrných nádob k odkládání směsného odpadu na stálých sběrných místech příslušných k obytným nemovitostem musí být nejméně...m 3 na každou osobu, která příslušnou obytnou nemovitost nebo její část trvale obývá. Při vytápění obytné nemovitosti nebo její části tuhými palivy se tento objem zvyšuje o dalších.. m 3 na osobu. 5. Za účelem sběru objemného odpadu, železného šrotu a vánočních stromků se podle potřeby zřizují přechodná sběrná místa na veřejných prostranstvích. Zřízení těchto sběrných míst oznamuje příslušný orgán správy obce na úřední desce nejméně jeden měsíc před termínem sběru nebo rozmístěním sběrných nádob. 6. Nepotřebné léky a veterinární léčiva se odkládají v lékárnách resp. ve veterinárních zařízeních. 7. Vyřazené výrobky a obaly podléhající zpětnému odběru lze odložit (odevzdat).. Povinnosti fyzických osob: 1. Fyzické osoby jsou povinny: Odděleně shromažďovat druhy odpadů uvedených v článku 3 této vyhlášky.

26 Odkládat odděleně shromážděné druhy odpadů, směsný a objemný odpad do sběrných nádob k tomu určených. Odděleně shromažďovat druhy výrobků a obalů podléhajících zpětnému odběru a tyto odevzdat na místech zpětného odběru použitých výrobků nebo na místech určených obcí případně přímo zpracovateli. Autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování těchto odpadů nebo na místech určených obcí. Na výzvu příslušného orgánu správy obce zveřejněné na úřední desce odděleně odkládat vymezené druhy odpadů (např. vánoční stromky) na zvláštní sběrná místa. Naplňovat sběrné nádoby tak, aby je bylo možno řádně uzavřít a aby při manipulaci s nimi odpad nevypadával. Udržovat čistotu v okolí sběrných nádob. Zajistit, aby v den svozu komunálního odpadu, nejpozději do.. hodin před dobou svozu odpadu stanoveným harmonogramem dle článku 5 byly sběrné nádoby náležející k příslušné obytné nemovitosti zpřístupněny pro obsluhu provádějící svoz. Zajistit udržování čistoty veřejného prostranství přilehlého k nemovitosti ve svém vlastnictví nebo správě. 2. Prokázat příslušnému orgánu správy obce jak využívá odpad, který vyprodukuje. 3. Zakazuje se: Odkládání odpadu mimo místa k tomu určená. Užívání sběrných nádob k jiným účelům než k odkládání vymezeného druhu odpadu. Spalování odpadu v domácích topeništích a na soukromých i veřejných pozemcích vyjma vybraných komodit..(uvést seznam). Povinnosti oprávněných osob Oprávněná osoba je povinna: Zřetelně označit určení sběrných nádob. Nakládat s odpadem tak, aby nedošlo ke znečištění sběrného místa a veřejného prostranství. V případě že ke znečistění dojde okamžitě jej odstranit. Provádět svoz odpadu dle harmonogramu mimo dobu dopravní špičky.

27 V případě neprovedeného svozu realizovat náhradní svoz nejpozději do druhého dne. Na výzvu příslušného orgánu správy obce provést mimořádný svoz za účelem odstranění havarijního nebo nepředvídatelného výskytu odpadu nejpozději do (termín) po výzvě. Vrátit sběrné nádoby po vyprázdnění na sběrné místo. [14] 4. Systémy sběru plastových odpadů: 4.1 Donáškový sběr Donáškový sběr je charakterizován sběrným místem (tzv. hnízdem)vybaveným více nádobami pro tříděný odpad a donáškovou vzdáleností 100 až 150 m, popř. větší. Umístění sběrných míst se situuje tak, aby bylo snadno přístupné občanům i dostupnému mobilnímu odvozu, a aby při vyprazdňování nádob nebyly okolní domácnosti nadměrně rušeny hlukem. Sběrná místa se zřizují na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy, škol, zdravotních středisek apod. Pro dosažení čistoty sběrného místa je důležité, aby k odvozu došlo dříve než se nádoby přeplní. 4.2 Sběrný a recyklační dvůr Sběrný dvůr a recyklační dvůr je doplňkem celoplošného systému tříděného sběru jsou umístěny různé speciální nádoby umožňující organizovaný příjem určených druhů odpadů včetně tzv. problémových látek. Pokud se odpad kromě sběru i dále zpracovává, nebo pokud se prodávájí využitelné složky odpadu, pak jde o recyklační dvůr. Nádoby z plastů nebo kelímky od jogurtů musí být vymyté bez kovových uzávěrů a víček. 4.3 Pytlový sběr Pytle, nejčastěji plastové, nahrazují nádoby a mají objem 40 až 120 litrů. Ukládá se do nich hlavně starý papír a plasty, ale i další tříděné komodity, a to podle označení. Naplněné pytle se odvážejí buď v odvozném způsobu sběru nebo v donáškovém způsobu sběru, kdy se obecní vyhláškou vymezuje místo jejich shromažďování. Pytle se odvážejí

28 v jednokomorových svozových automobilech. U nás tohoto způsobu sběru využívá asi 10 % obyvatel. Svozová odpadová firma v pravidelném intervalu (jeden týden až dva měsíce) odváží naplněné pytle přímo od domů k dotřídění a následné recyklaci. Systém využívá skutečnosti, že ochota třídit odpady velmi závisí na vzdálenosti kontejnerů. V případě pytlového sběru je docházková vzdálenost nulová, a ochota třídit odpady tedy nejvyšší. Obr. 2 Pytlový sběr odpadů [7] 4.3.1 Výhody a nevýhody pytlového sběru K nevýhodám pytlového sběru patří nebezpečí protržení pytle ostrými hranami a tím znečištění prostředí, lehkost obsahu může vést k odvátí na ulici a ohrožení provozu, obsluha je vystavena velké fyzické zátěži páteři i většímu nebezpečí poranění při roztržení pytle. Výhodou pytlového způsobu sběru je snadná kontrola obsahu průhledného pytle a snížení nežádoucích příměsí, rychlejší nakládání, odpadá potřeba zvedacího a vyklápěcího zařízení, je vhodnější do úzkých městských ulic, při spalování zvyšuje výhřevnost odpadů.

29 4.4 Nádoby na tříděný sběr plastů Do kontejnerů na plasty se mohou ukládat tvrdé plasty, jako jsou plastové obaly od čistících a pracích prostředků, kosmetických přípravků, od potravin a nápojů, plastové přepravky, hračky, květináče. Měkké plasty, jako jsou nákupní tašky, sáčky, obalové fólie a polystyren. Veškeré plasty musí být zbaveny příměsí, např. kovová víčka, zátky. Nepatří sem pěnové materiály jako molitan, dále novodur, linolea a PVC podlahoviny, plastové tapety, textilie z plastových materiálů, papírové obaly s fólií, gumové materiály. Vzhledem k efektivnímu využití kapacity kontejneru je nutno plastové lahve sešlápnout a pokud mají plastový uzávěr, uzavřít. Obr.3 Příklad sběrné nádoby na plasty [7] Obr.4 nádoby na tříděný odpad [7] 5. Třídění odpadů: Třídění odpadů je u nás i v zemích Evropské unie povinné, protože se tak získávají druhotné suroviny a snižuje se množství odpadu, který je nutno odstranit. Třídit odpad je možno v místě vzniku, tedy v domácnostech, nebo až v ústřední třídírně směsný domovní odpad. Před 20 až 30 lety se ustoupilo od třídění v ústředních třídírnách a to z důvodu tehdejších ekonomických a technických možností a také z důvodu nedokonalé čistoty vytříděných složek. Prosadilo se třídění v místě vzniku odpadu.v současnosti jsou pokusy o obnovu centrálního třídění.

30 5.1 Třídění v místě vzniku Provádí se v domácnostech ukládáním jednotlivých složek DO do příslušných nádob a jejich shromažďováním na venkovním stanovišti. Tříděný odpad je odvážen svozovými vozy. Pokud je kvalita vytřídění vysoká, snižují se náklady na dotřídění domovního odpadu, a pak je snadný i odbyt separovatelných složek. Hlavní dělení je na suchou frakci (papír,sklo,lepenka, kovy, plasty a textilie) a mokrou frakci (bioodpad). Nebo na odpad spalitelný a nespalitelný. 5.2 Ústřední třídírna Jedná se o zařízení, které slouží k postupnému rozmělňování a roztřiďování směsného odpadu až na jednotlivé látkové složky použitelné jako druhotné suroviny. Jde o zařízení velmi nákladné, kde se spotřebovává voda a energie.také tento provoz vyžaduje obsluhu a kontrolu emisí. Kvalita vytřídění závisí na vstupním odpadu, na tom,jak byl během dopravy znečištěn, zhutněn atd. 5.3 Postoj občanů ke třídění Příklad postoje občanů k třídění odpadů je jasně patrný z průzkumu města Pardubice. Ke sběru dat byla použita forma osobního rozhovoru tazatelů s občany města. Jeden okruh otázek směřoval do oblasti sociálně demografického složení oslovených respondentů (věk, vzdělání, zaměstnání, bydliště). Druhý okruh otázek se zaměřením na odpadové hospodářství zjišťoval ochotu občanů třídit, jaké odpady občané třídí, které oblasti vnímají jako problematické a naopak, které jsou v pořádku. Výsledku ankety je zřejmé, že občané třídí odpad zejména tehdy, pokud mají dostatek sběrových nádob, sběrové nádoby jsou pro ně dobře dostupné. Nejvíce jsou občané ochotni třídit plastové láhve, papír a sklo. V úrovni třídění odpadů se prokázaly významné rozdíly z hlediska pohlaví, věku, typu bydlení a městské části, kde občané žijí. Důvody proč lidé netřídí odpad jsou různé. Například je to nedostatkem času, nezájem nebo velká docházková vzdálenost ke kontejnerům. Z hlediska pohlaví je možné konstatovat, že ženy třídí odpad pečlivěji a ve větší míře než muži. Podobně byla nejvyšší míra separace vykázána u důchodců a žen v domácnosti. Při sledování míry separace podle věkových skupin byla nejvyšší míra separace zjištěna u věkové skupiny v rozsahu 45-59 let. Naopak nejnižší míra separace byla zjištěna u věkové skupiny do 29 let. [9]

31 Důvody proč lidé netřídí odpad 60 50 40 30 20 10 0 Nemá čas Nezájem Vzdálenost Zdravotní důvody Graf č. 3: Důvody proč lidé netřídí odpad [12] Tento graf ukazuje důvody lidí proč netřídí odpady, z grafu je zřejmé,že lidé jsou buď příliš zaměstnaní, což průzkum potvrdil v největší míře nebo nemají zájem o problematiku třídění či jim vadí vzdálenost sběrných nádob od místa jejich bydliště. 6. Systém nakládání s obalovými odpady v ČR: V České Republice se využívá paralelního (neboli duálního) způsobu nakládání s komunálními odpady. Tento systém důsledně vychází z legislativy žádající po výrobcích a distributorech obalů jejich zpětný odběr a zhodnocení v předepsaných kvótách. Existují tedy vedle sebe dva samostatné systémy sběru, jednak sběr obalového odpadu, jednak vytříděného komunálního odpadu. Sběr komunálního odpadu je povinností obcí, sběr obalového odpadu pak jejich výrobců a prodejců. Obalové odpady zapojené do duálního systému mají značku zelený bod. Ochranná známka Zelený bod potvrzuje držiteli značky, že nakládá s obalovými odpady podle směrnice 94/62/ES o obalech a obalovém odpadu, která mimo snižování množství odpadů a dalších požadavků předepisuje povinnost zpětného odběru obalů a obalových odpadů i některých opotřebovaných výrobků a také limity pro využití a recyklaci obalových odpadů. Tato povinnost zpětného odběru je uložena výrobcům, dovozcům a prodejcům (tzv. povinné osoby).zároveň se tím potvrzuje, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek do některého z národních systémů zajišťujících využití obalů v jednotlivých státech EU, a že výrobci obalů, zapojení do systému, mají právo takto označené obaly uvádět na trh. Nositelem licence na Zelený bod je v každé zemi pouze jediná organizace.(v ČR je to EKOKOM,a.s.).

32 6.1 Ekokom, a.s. V současnosti je už naprostá většina obcí a na devadesát šest procent obyvatel Česka zapojena do systému třídění a sběru odpadu, organizovaného autorizovanou společností EKO-KOM. Plast - a v něm i použité PET lahve - tvoří v tuzemsku po papíru s lepenkou druhou nejlépe využívanou odpadní surovinu z celkem 2,3 miliónu tun obalů, uvedených v r.2004 v Česku na trh. EKO-KOM získává prostředky od dovozců, výrobců či prodejců, kteří si zákonnou povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů nezajišťují sami, ale právě prostřednictvím této jediné autorizované firmy. [7] 7. Systémy nakládání s obalovými prostředky ve světě 7.1 Integrovaný systém Při integrovaném systému se nerozlišuje zdroj odpadu, zda se jedná o obalový odpad, domovní odpad (dále DO) či jiný, ale za rozhodující se považuje materiálové složení odpadu, tedy vytřídit veškerý shromážděný odpad bez ohledu na jeho původ. Protože obalový odpad je součástí DO, nabízí se splnit legislativní předpis o zpětném odběru obalových odpadů v rámci již z dřívějších dob existujícího sběru a svozu DO. [3] Při integrovaném systému je také zakládaná nezisková společnost, ta na sebe přebírá zodpovědnost zpětného odběru a recyklace požadovaných množství jednotlivých druhů obalů za výrobce, dovozce, distributory a prodejce obalů, za poplatek. Integrované systémy, splňují-li požadavky evropské směrnice, mohou používat značku zelený bod. Z financí, které jsou získané od výrobců a distributorů obalů je částečně hrazeny náklady na tříděný veškerého komunálního odpadu. Za něj jsou odpovědny obce. Příkladem integrovaného systému je francouzský systém Eco Emballage. Ten vznikl počátkem 90. let. V každé státě je integrovaný systém různě upraven. 7.2 Zálohový systém Zálohování obalů, především skleněných nápojových, se úspěšně a hospodárně využívá desítky let. Zálohování vede k vysoké míře využití 80 až 90 % (občan je finančně motivován) a takto vytříděné komodity jsou i ekonomicky nejcennější a mají vysoký podíl zpracovatelnosti.

33 Nejstarší zálohový systém je švédský zálohový systém. Ten platí na hliníkové plechovky, byl rozšířen i na PET lahve. 8.Příprava plastů na recyklaci Správným tříděním odpadních plastů je umožněno jejich snadnější zpracování. Odpady ze sběrných nádob na tříděný odpad odváží velké svozové automobily. Plasty se dále dotřiďují na dotřiďovací lince. Ze směsi plastů putující na pásu se ručně vybírají PET láhve, fólie a pěnový polystyren, které mají speciální samostatné zpracování. Pracovníci z pásu vyhazují i nečistoty, které do plastů nepatří. Dotříděné druhy plastů včetně zbylé směsi plastových odpadů se lisují do balíků a odváží ke zpracování na recyklační linky do zpracovatelských firem, kde z odpadů vznikají nové výrobky - tento proces se nazývá Obr.5 Třídící linka na plasty a papír [8] Obr.6 Třídící linka na plasty [8] 9. Recyklace odpadu Recyklací odpadů se rozumí opětovné využívání výrobních zpracovatelských a spotřebních obalů, látek a energií jako zdrojů druhotných surovin v původní nebo pozměněné formě, a to bez ohledu na místo nebo čas vzniku odpadu a jeho použití. Obvykle tvoří část nebo je rovna celkovému využití odpadu. Recyklace odpadů je jednou z cest vedoucích k řešení surovinového problému, úspoře materiálů a energií a zároveň k ochraně životního prostředí, tzn. k postupnému sbližování zájmů tří E, totiž ekonomie, energetiky a environmentalistiky. Pro názornost je uveden příklad z každé oblasti tří E :

34 Ekonomie investiční náročnost při zpracování kovů ze šrotu je přibližně čtyřikrát nižší (u neželezných kovů se uvádí dokonce desetkrát nižší) než při zpracování kovů z primárních surovin. Přitom přídavek rezavého odpadu při výrobě oceli ze surového železa v procesu zkujňování pozitivně ovlivňuje proces eliminace nežádoucích příměsí. Energetika k úpravě sběrového papíru na tunu vlákniny je potřeba přibližně o 1,5 MWh elektrické energie méně ve srovnání s výrobou vlákniny z nebělené sulfátové vysušené buničiny. Environmentalistika vyšším stupněm využití odpadů se snižuje množství deponovaného materiálu, který zabírá značné plochy, čímž omezuje životní prostor člověka a představuje významné riziko pro životní prostředí i zdraví obyvatel, např. ohrožením kvality podzemních vod vlivem vyluhovatelnosti, působením sekundární prašnosti, možnosti přenosu onemocnění, snížením kulturně estetických parametrů krajiny aj. [1] 9.1 Recyklace polymerního odpadu Pro všechny známé plasty, které se staly odpadem existují v současné době vhodné postupy pro jejich využití. Který z nich je účelné použít v konkrétním případu, to záleží na environmentálních, ekonomických a technologických přístupech. Podstatnou úlohu hrají též politické záměry národní a evropské legislativy týkající se dalších druhů odpadních plastů. Plasty, vedle rozmanitých technických vlastností, vyhovují i nárokům na ochranu životního prostředí. Při posouzení jejich celého životního cyklu, od výroby a užití po využití a odstranění, mají nižší spotřebu energie než jiné materiály, způsobují nižší zátěže ovzduší, ve vodách a ve skládkách. Recyklace polymerního odpadu lze provádět třemi způsoby, a to materiálovou recyklací, v podobě surovinového recyklu a jako recykl energetický. 9.1.1 Materiálová recyklace Je transformace odpadu na nový výrobek, aniž by došlo ke změně jeho chemické struktury. Existuje několik forem provedení, z nichž nejběžnější jsou úprava a zpracování

35 polymerního odpadu na druhově jednotný recykláž, přetavení odpadu na tvarové dílce či polotovary a využití jako aditiva do stavebnin. Zejména při zpracování na druhově jednotný recykláž bývá problémem obvykle nedefinovaná barevnost odpadu a také změna hodnot některých fyzikálně-chemických parametrů, jež doznávají ve srovnání s primární surovinou negativních změn. Přitom stupeň jejich zhoršení je v přímé relaci na počet a charakter tepelných úprav, jimž se odpad musí podrobit. Proto se v současnosti vyvíjejí zařízení, která umožňují zpracovávat vytříděný odpad bez procesu regranulace přímo na hotový výrobek. Příkladem takového zařízení může být linka s vtlačovacím a vyfukovacím strojem pro výrobu pytlů na odpad, odnosné tašky a fólie pro stavebnictví ze starých, vyřazených fólií. Z hygienických důvodů bývá využití druhově jednotného recyklátu omezeno výhradně na nepotravinářské účely, byť s využitím koextruze lze docílit i aplikace v potravinářství. V takovém případě tvoří recyklovaný produkt vnější část obalu, zatímco jeho vnitřní část bývá zhotovena z nové hmoty. Zajištění druhové čistoty odpadu a odstranění nežádoucích nečistot (praní) silně prodražují celý proces. Rovněž při přetavení odpadu na hotové výrobky nebo polotovary (univerzální stavební prvky, tyčové profily, palety, desky pro nábytkářský průmysl aj.) je vzhledem k nesnášenlivosti řady plastů nezbytné zajistit často jednotné složení odpadu nebo aspoň významný podíl polyolefinů (bývá požadováno minimálně 60 %), především polyethylenu, ve směsi. Cílem je stejně jako v předchozím případě zabezpečit výrobu při omezení třídících a čistících operací a vynechání regranulace, čímž lze relevantně redukovat náklady procesu. Ekonomicky přijatelné a perspektivní se zdá být hlavně použití recyklovaných plastů jako aditiv ve stavebnictví resp. jako izolačních materiálů, např. v automobilovém průmyslu. 9.1.2 Surovinová recyklace Surovinové využití polymerního odpadu představují procesy, jejichž společným atributem je hluboký rozklad vysokomolekulárních látek, zejména jejich směsí, a následné

36 dělení a čištění finálních sloučenin rozkladu. Jako produkty zde vystupují nízkomolekulární sloučeniny, které lze zpětně využít k syntéze polymerů resp. jiných výrobků chemického průmyslu. Jejich kvalitativní a kvantitativní zastoupení ve výsledné směsi je závislé na způsobu realizace procesu, tj. reakčních podmínkách a složení zpracovávaného polymerního odpadu. Pokud se týká charakteru postupů, užívají se redukční, pyrolytické i oxidační metody. Nejfrekventovanější je ovšem pyrolýza, která využívá tepelného rozkladu plastů za absence zplyňovacích médií. Produkty bývají nejrůznější těkavé látky (H 2, CO, CO 2, CH 4 ), kapalné uhlovodíky s vlastnostmi blízkými petroleji, oleje a koks, které lze po další úpravě využít jako palivo resp. suroviny chemického průmyslu. Systémové náklady na surovinový recykl dosahují přibližně poloviční hodnotu ve srovnání s materiálovou recyklací v podobě druhově jednotného recykláži. Největší nákladovou položkou není v tomto případě samotný zpracovatelský proces, nýbrž již diskutované shromažďování, třídění a úprava směsných odpadů. Speciálním procesem surovinového využití je depolymerizace na monomer, jíž lze realizovat termicky nebo chemicky, nejčastěji s využitím hydrolýzy. Postup je však použitelný jen pro omezený okruh polymerů, např. polymethylmethakrylát (termický způsob), polyamidy, polyestery a polyuretany (hydrolýza). Proces vyžaduje téměř absolutní čistotu zpracovávané suroviny a většinou je nehospodárný. V praxi se nejvíce provádí depolymerizace polyamidů. Z ekonomického aspektu je pozoruhodným surovinovým a fakticky současně energetickým zhodnocením využití polymerních odpadů k výrobě surového železa. Polymery jsou zdrojem redukčního plynu a energie. 9.1.3 Energetická recyklace Neboli environmentálně akceptovatelné spalování s využitím energetického potenciálu možno doporučit obzvláště pro odpad získaný ze směsného komunálního odpadu, ve kterém jsou sice plasty zastoupeny pouze v množství kolem 10 %, ale při spalování dodávají vzhledem ke své vysoké výhřevnosti až 50 % energie. Takto lze ušetřit topný olej, získaný z primární suroviny, který se při spalování běžně užívá. Odhaduje se