I. Vývoj původce fondu

I. Vývoj původce fondu Rodinnou firmu Salomon Fischmann & Sőhne, sklenářství a velkoobchod sklem, založil židovský obchodník Salomon Fischmann (cca 1820-1880) v Praze roku 1855. Jeho čtyři synové Karl Gottlieb, Heinrich Salomon, Bernard a Julius firmu v roce 1871 převzali a spolu s dalšími generacemi z ní vybudovali velmi významného producenta obalového, plochého a stavebního skla. Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Litoměřicích byla zapsána ke dni 13. 6. 1876 pobočka ve Mstišově, přičemž hlavní závod už fungoval v Praze. Veřejnými společníky byli Karl Gottlieb Fischmann (*1. 11. 1844, +24. 10. 1928, Praha) a Heinrich Salomon Fischmann (*cca 1850, + cca 1900). K 1. lednu 1883 přistoupil jako společník ještě Julius Fischmann (*23. 10. 1851 Praha, + 13. 11. 1934 Teplice) a firma změnila název na S. Fischmann Sőhne. Huť ve Mstišově č. p. 73, které se říkalo Štanglovka, ale je známá též pod názvem Eintrachtehütte, byla založena kolem roku 1868. Fischmannové ji měli od roku 1883 v pachtu a o sedm let později ji v roce 1890 koupili za 13 000 zl. V počátcích se v ní vyrábělo ploché sklo ručním foukáním, ale ve 20. letech byla zahájena i výroba skleněných tyčí a tyčinek pro jabloneckou bižuterii, ve všech průhledných i neprůhledných barvách, také tyčí na ručníky, portálových tyčí a lisovaných čoček (reflektorů). Od 30. let se tady produkovaly i skleněné tvárnice, s nimiž firma uspěla více než s výrobou tyčí. V roce 1925 měla huť zhruba 50 dělníků. Výroba byla zastavena v roce 1941. Další provozovnu, huť v Dubí (Nový Mstišov č. p. 49), firma Fischmann Sőhne koupila v roce 1884 za 30 000 zl. od H. Tkaneho. Založena byla ale již v roce 1857 Karlem Brandenburgem. Huť byla zaměřena na výrobu plochého skla ručním foukáním, v menší míře též na sklo mušelínové, matové a ledované, moderně vzorkované. V letech 1928-1930 byl provoz postupně přenesen na Lesní bránu, kde už se vyrábělo ploché sklo strojově. Podle údajů z roku 1925 měla huť kolem 300 zaměstnanců. Během let 1930-1931 byl závod demolován a zbytky přestavěny na byty. K 1. lednu 1890 se stal společníkem firmy další Salomonův syn Bernard Fischmann. O rok později v roce 1891 Fischmannové koupili sklárnu v Malém Újezdě (Újezdečku), která prokázala nejlepší předpoklady k tomu stát se srdcem celé firmy, tudíž byla tím pádem i cílem největších investic ze strany majitelů. Provoz zahájila zřejmě mezi lety 1864-1871, ale pozemky koupil už v roce 1862 Ernst Augustus Amandus Abendroth, který zde vybudoval podnik na výrobu lahví a dutého skla. Fischmannové svůj nový podnik na přelomu století začali rozšiřovat a modernizovat stavbami nových van, hal, provozních a správních budov. Výroba zahrnovala široký sortiment zboží - lahve zřídelní, pivní, likérové a vinné, demižony, v menší míře i okurkáče včetně skleněných víček a farmaceutické sklo (lékovky). V barvách olivově zelené, světle hnědé, hnědé, s různými úpravami ústí. Ploché sklo obyčejné i speciální, aparaturová skla pro chemický průmysl, čočky, kroužky lisované i foukané. V roce 1900 činila výroba kolem 10 mil. kusů lahví ročně, zaměstnanců bylo zhruba 400. Firma exportovala do zemí jako Bulharsko, Egypt, Řecko, Dánsko, Turecko či Mexiko. O šest let později už to bylo 19,5 milionů kusů ročně při provozu pěti van. Během roku 1913 Lesní brána vyprodukovala už při strojní výrobě 22 mil. lahví. Ve 30. letech měli Fischmannovi synové zákazníky v 18 státech včetně Jižní a Střední Ameriky či Blízkého východu. Nabízeli 233 druhů lahví, 6 druhů zavařovacích sklenic a 4 druhy demižonů. Jednou z cest jak rozšířit možnosti ke zvýšení výroby byla aktivní účast v oborových sdruženích a kartelech., které otevíraly cestu k užívání patentů. Jednalo se zejména o Rakouský lahvářský kartel, který vznikl v r. 1907, sdružoval většinu výrobců lahví a kromě patentových jednání sloužil též k regulování odbytu a minimalizaci konkurence. Jedním z vlivných členů byla též Bőhmische Union Bank (Česká Union Banka) v Praze, jejíž lahvové oddělení výhradně zajišťovalo odbyt. Díky tomuto sdružení získaly sklárny přístup k licencím na stroj Owens, takže na Lesní bráně byl tento stroj instalován už v r. 1912. Dobrou investici zisků a především zajištění suroviny pro výrobu představovala pro společnost též účast na dobývání uhlí. Důl Svornost v Pozorce (Einigkeitzeche Zukmantel), dříve Franz Josef Schacht, se rozkládal částečně i ve Mstišově. Majetkem Fischmannů se stal v roce 1884, kdy jej získali od H. Tkaneho. V roce 1921 měl 21 zaměstnanců, pak 77 osob v roce 1931 a 41 lidí v roce 1935. Po arizaci firmy byl připojen k ostatním dolům Mühligova koncernu. Důl Emilie v Košťanech (Emilien Schacht Kosten, též Heribert či Ottakar Schacht) začal těžit v l. 1870-1880. Z větší části patřil Fischmannům od r. 1907. Ve 20. letech těžil cca 22 000 tun ročně a zajišťoval uhlí především pro provoz sklárny. Po válce byl začleněn do SHR. Těžířstvo dolu Karel v Novosedlicích (Gewerkschaft Carls - Zeche Weisskirchlitz) založili Julius, Heinrich, Bernard a Karl Gottlieb Fischmannové v roce 1902, když spojili několik dříve zakoupených důlních polí ve Mstišově a Novosedlicích. Své podíly pak postupně prodali firmě. Těžba probíhala asi jen do r. 1910, těžařstvo ale nezaniklo a k jeho likvidaci došlo až po válce. Důl Novoobdařené štěstí v Pozorce (Neubeschertglückzeche Zuckmantel), lidově též Fischmannův důl, byl nejdříve majetkem E. Abendrotha a měl v r. 1885 asi 42 zaměstnanců. Později se stal společností s ručením omezeným v rukou F. J. Fügnera a jeho manželky, kteří v r. 1915 Fischmannům prodali své podíly. Kolem r. 1920 zaměstnával důl 81 dělníků a těžil 45 500 tun ročně. Po zastavení těžby ve 30. letech dodával sklárně vodu. Pískovna Sylvestr, spol. s r. o., Ledvice (Glassandwerke Sylvester, G.m.b.H., Ladowitz) vznikla jako společnost v roce 1916, kdy se Fischmannové, Mühlig a vlastník pískovny, duchcovská sklárna Lukeš a spol., stali společníky a zajistili si dodávky písku do svých podniků. V roce 1928 vyrobila 15 377 tun ročně, pro Lesní bránu, sklárnu v Ústí a Duchově dodávala písek ještě v l. 1945-1946. V říjnu roku 1909 byla firma z rejstříku vymazána v důsledku prodeje saské porcelánce Triptis. Nový předlouhý název zněl: Triptis, A. G., vorm. Porzellanfabrik Triptis Bruder Urbach, Glasfabriken S. Fischmann Sőhne in Teplitz. Od té si ji Fischmannové v roce 1914 pronajali a vytvořili společnost s ručením omezením pod názvem Glasfabriken Fischmann Sőhne, G. m. b. H., Teplitz - Schőnau s kapitálem ve výši 600 000,- K. Ředitelem společnosti byl Julius Fischmann, jednateli byli jeho syn Arnold a synovec Hans Fischmann, továrníci v Teplicích, dále Leo Fischmann, obchodník v Praze a Alfred Urbach, rovněž teplický továrník. Roku 1919 odkoupili od Triptisu firmu zpět za 2 900 000,- K. Všechny tyto majetkové obraty se děly především s výhledem daňových úspor. Fischmannové prosluli v daňové oblasti svoji špatnou platební morálkou ve snaze ušetřit. Výjimkou nebyly opakované žádosti o odklad či snížení daní. Naopak firma samotná se soudila i o poměrně malé částky. V průběhu 1. světové války měla sklárna vojenské velení a zpracovávala zakázky pro válečný průmysl. Následná krize zasáhla i Fischmannovy závody. Výroba tabulového i obalového skla klesala, takže huť ve Mstišově Strana 1/66

a Dubí byly mimo provoz, Lesní brána musela provoz omezit. Společnost navýšila kmenový kapitál v roce 1925 na 3 300 000,- K., následně v letech 1927-1929 koupila 3 stroje Schiller a 5 strojů Roirant. V roce 1929 firma zakoupila druhý stroj Owens na Lesní bránu za 556 120,- Kč (byl v provozu až do r. 1982). Podle úředního ocenění z téhož roku činil majetek firmy 12 300 000,- Kč. Fischmannovi záhy získali 9/10 akcií a změnili k 1. 1. 1929 podnik na akciovou společnost s kapitálem ve výši 10 milionů K, ten byl v roce 1931 zvýšen na 12 mil. K. Jedna desetina akcií byla v rukou drážďanské banky Gebrüder Arnhold, která je později prodala Nederlandche Rijnbank v Amsterdamu. Firma byla zaprotokolována německy, česky, francouzsky, anglicky, italsky a španělsky.předmětem podnikání se stala výroba skla všeho druhu, dolování hnědého uhlí, dobývání potřebných surovin a pomocných látek, obchod se skleněným zbožím, sklem, uhlím a surovinami k výrobě, zřizování obchodů a podniků s tím souvisejících či nájem patentů a licencí k tomu se vztahujících. S investiční činností také souvisely podíly na akciích jugoslávské sklárny Pančevo za 600 000,- Kč a maďarské sklárny Pálfalva za 2 mil., které firma zakoupila v r. 1931. Do své smrti roku 1932 byl ředitelem v obchodních záležitostech Hans Fischmann (*1885, +1932), který zastupoval firmu i na jednáních kartelu. Vlastnil 45% akcií, které zdědila jeho manželka Martha. Předsedou správní rady byl od 1. svět. války až do roku 1934 jeho strýc Julius Fischmann. Jeho syn Arnold Fischmann (*1884, +1940) byl vlastníkem 35% akcií a řešil technické záležitosti. Zemřel v Palestině. Jeho další syn Willy Fischmann (*1897, +1943) byl ředitelem jednoho z důlních podniků a vlastnil 10% akcií. Zemřel během války v Osvětimi. Vedení celého podniku se v r. 1932 ujal Arnošt Schmolka, příbuzný a dřívější úředník Bőhmische Union Bank, který před válkou emigroval do USA. V průběhu roku 1933 firma zřídila odštěpný závod v Praze (Zlatnická ul. č. 10) a filiálku se skladištěm v Jablonci nad Nisou (Vodní ul. č. 38). O rok později byla zaprotokolována ochranná známka znázorňující písmeno F v obráceném trojúhelníku. Kolem r. 1936 zaměstnávala sklárna v Újezdečku zhruba 1 400 lidí. Na valné hromadě dne 30. 5. 1938 byla přijata změna stanov a přesunutí sídla firmy z Teplic do Prahy. Z Újezdečku a Jablonce n. Nisou se staly odštěpné závody, počet zaměstnanců klesl na 920. V září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, podnik byl obsazen německou armádou a 15. 11. 1938 jmenoval vládní prezident v Ústí komisařskou správu pod vedením dosavadních zaměstnanců firmy - Ing. Pallucha, Ing. Mühlsteina a R. Bienerta. Přestože se nějaké stroje a zboží podařilo uchránit a včas přesunout na české území, ztrácelo pražské vedení prakticky jakýkoliv dohled nad svými závody v Sudetech. Někteří členové rodiny Fischmannů stihli emigrovat, několik jich však skončilo v koncentračním táboře. V roce 1939 začal o získání firmy uvažovat další velký výrobce lahví a skla Josef Max Mühlig. Po složitých jednáních s konkurencí, s Arnoštem Schmolkou, jednatelem za Fischmanny, a německými správními orgány, pronajal si Mühlig od 1. 1. 1940 závod Lesní Brána od komisařského vedení. Ještě během roku 1940 byla firma arizována, když Mühlig odkoupil 90% akcií smlouvou ze 13. 3. 1940 a začlenil Lesní Bránu do svého koncernu. Sklárna ve Mstišově byla i s ochrannými právy na skleněné cihly Verlith a Vitrablok prodána firmě Tafel und Farbenglaswerke, G.m.b.H., v Pozorce. Výroba byla zastavena v roce 1941. V témže roce byla zrušena rovněž pobočka v Jablonci n. Nisou. Valná hromada 29. 7. 1940 v Praze opět přenesla sídlo společnosti do Újezdečku. Nový název zněl Waldtorhütte, Glasindustrie A.G. (Z pražské kanceláře se stala nová firma Pražský průmysl skla, a. s., Praha). Na valném shromáždění 20. 12. 1940 byl schválen akciový kapitál, který činil 3 600 000,- RM, tedy 36 000 kusů na majitele znějících akcií po 100,- RM nominální hodnoty. Společnost zastupovali Josef Max Mühlig a Anton Mühlig, předmětem podnikání nadále zůstávala výroba skleněných produktů všeho druhu, těžba surovin, export výrobků, zřizování poboček atd. Během válečných let byla Lesní Brána plně v provozu, udržovala zaměstnanost i ceny na stejné výši a dobře prosperovala. Kromě výroby lahví převzala v roce 1941 i Mühligovu výrobu matovaného a ledovaného skla. Úbytek zaměstnanců v důsledku válečných událostí na 600 osob v r. 1944 kompenzovala francouzskými a ruskými zajatci. V květnu 1945 převzali čeští dělníci továrnu, která byla ušetřena válečných škod a výrobu tabulového skla zřejmě ani nepřerušila. Rozhodnutím ministra průmyslu z 1. 8. 1945 č. j. II/2-170-213/45 byla zavedena kumulativní národní správa na celý Mühligův koncern. Na Lesní správě trvala do 7. 3. 1946. Sbor správců tvořili - Ing. Karel Loriš z Prahy, Václav Mašata z Ústí n. Labem, Dr. Ladislav Navrátil z Prahy (v l. 1945-1948 ředitel závodu), Alois Smetana z Malého Újezdu (v l. 1948-1949 pověřen vedením závodu) a František Veleník z Hostomic. Podle výměru ministerstva průmyslu z 25. 8. 1946, č. IV/9-240782/46 pak byla majetková podstata firmy začleněna do Spojených závodů na výrobu plochého skla UNION, Teplice. K 1. 1. 1950 vznikl národní podnik Lesní Brána, Újezdeček, jehož řízením byl pověřen Ing. J. Broul. V témže roce byla zastavena výroba plochého skla a pokračovala pouze produkce skla obalového. II. Vývoj a dějiny fondu Písemný materiál do SOA Litoměřice předala dne 10. 11. 2004 akciová společnost Union Lesní Brána v Dubí, v jejímž podnikovém archivu byl fond nalezen. Přírůstek byl uložen pod číslem III-0889. Archiv se dochoval neúplně. Důležitější písemnosti k vedení firmy se buď zřejmě ztratily v roce 1938 při přeložení vedení z teplického do pražského závodu nebo jsou součástí fondu Mühlig Union, sklářský průmysl, a. s., Řetenice, který je v současnosti uložen v podnikovém archivu firmy AGC Flat Glass Czech, a. s., Teplice (dříve Glaverbel Czech). III. Archivní charakteristika fondu Časový rozsah fondu je 1857-1948 (1951). Rozsah v běžných metrech je 4, 20 bm. Archivní fond tvoří po uspořádání 269 inventárních a 38 evidenčních jednotek. (37 kartonů, 1 kniha) K nejstarším písemnostem fondu patří majetkoprávní doklady jako kupní a směnné smlouvy předchůdců firmy k pozdějším firemním nemovitostem a pozemkům, které se objevují už od roku 1857. Z přelomu 19. a 20. století Strana 2/66

pocházejí ještě různá kartelová jednání a materiály související s důlní činností nebo záležitosti obytných domů, jež firma budovala. Převážná většina písemností spadá časově do 20. a 30. let 20. století. Z válečného období není ve fondu zachováno mnoho, pouze několik plánů a dokumentů, ale to lze přisuzovat tomu, že od roku 1940 byla firma Fischmann v držení firmy Mühlig Union, sklářský průmysl, a. s., Řetenice, tudíž lze předpokládat výskyt těchto písemností spíše ve fondu této firmy. Poválečné období zde není zdokumentováno vůbec, dochovalo se opět jen několik plánů z let 1945-1951. Na to že se ve vedení firmy vystřídalo tolik členů rodiny Fischmannů je jistě ke škodě badatelů fakt, že ve fondu nejsou písemnosti osobního charakteru. Fond postrádá i trochu více informací ze zaměstnanecké agendy. Zcela zde chybí seznamy zaměstnanců, mzdové záležitosti nebo písemnosti z činnosti odborů, když Fischmann měl jednu z nejstarších odborových skupin na Teplicku (1896). Badatel zde nenajde ani mnoho obchodních zpráv či zápisů z valných hromad. V účetnictví se zase nedochovaly účetní knihy. Citelná je jistě absence jakýchkoliv vzorníků, které by prezentovaly druhy obalového skla z produkce firmy. Naopak bohatý studijní materiál poskytuje provozní i obchodní korespondence, daňová přiznání nebo stavební a strojní dokumentace. Ve fondu se objevuje nejčastěji němčina, občas také čeština a v obchodní korespondenci i francouzština. Mezi plány se objevila i angličtina. Zajímavé jsou i časté poznámky v těsnopisu. Čitelnost písemností je dobrá, jelikož se jedná ve větší míře o strojopisy. Nezanedbatelnou část fondu tvoří technické plány, z nichž je několik exemplářů poškozeno. Jinak je však fyzický stav archiválií dobrý. Původního registraturní uspořádání se nedochovalo a nic nenasvědčuje tomu, že by se nějaké při ukládání písemností používalo. Písemnosti trvalé hodnoty byly tedy roztříděny do obvyklých tématických skupin: I. Vedení a správa A. Statutární a správní záležitosti B. Majetkoprávní záležitosti C. Organizační D. Investice E. Revize II. Zaměstnanci III. Účetnictví IV. Nákup a odbyt V. Výroba VI. Technická dokumentace A. Stavební B. Strojní C. Nezařazená Vnitřní skartací bylo vyřazeno 1, 40 bm písemností - viz protokol o skartaci. IV. Rozbor obsahu fondu Ve skupině I. Vedení a správa se dochovala především bohatá korespondence s z let 1923-1936. Důležité jsou zápisy z jednání kartelů a jejich dozorčích rad z let 1908-1938, jediná obchodní zpráva z r. 1918 nebo písemnosti ke sklárnám v Maďarsku a Rumunsku, jejichž akcie firma vlastnila. V této skupině se nachází také nejstarší kupní smlouvy z období 1857-1926, záležitosti uhelných dolů z let 1887-1944 a podrobnosti k firemním nemovitostem z let 1895-1938. Nechybí tady ani materiály k vlečce a vodnímu právu, ocenění firemního majetku z let 1907-1941 a soudní spory z období 1926-1938. Jsou zde i patentová jednání ke strojům Roirant a Owens, rozsáhlá daňová agenda z let 1919-1937 a revizní protokoly z l. 1922-1928. Ve skupině II. Zaměstnanci najdeme něco málo k penzijnímu a úrazovému pojištění zaměstnanců z let 1926-1933. Za zmínku stojí ukázka nájemních listů z r. 1898 nebo seznam nájemníků z roku 1919. Rozmanitý materiál k firemním domům pro dělnictvo pochází z l. 1874-1924. Třetí skupinu Účetnictví tvoří převážně bilance společnosti z let 1922-1931, ale též bilance lahvového oddělení České Union banky v Praze, která byla členem lahvářského kartelu a zajišťovala odbyt lahví. Účetní knihy zcela chybí. Čtvrtá skupina Nákup a odbyt obsahuje zejména obchodní korespondenci s Vitreou, prodejní společností plochého skla z let 1928-1935, dále ceník tyčového a lahvového skla z r. 1933 a hlavně kartelové dohody, kontingentní jednání apod. Pátá skupina Výroba je zastoupena velmi skromně písemnostmi k technologii tažení skla Pittsburgh a ke stroji na výrobu lahví Owens. Rovněž zde najdeme provozní zprávy z let 1931 a 1941. V šesté skupině Technická dokumentace jistě badatelé zaměření na sklářskou problematiku ocení bohatý soubor plánů s širokým časovým rozsahem 1897-1951, který umožňuje vytvořit si bližší představu o sklárně samotné i o jejím provozu, jelikož obsahuje jak plány jednotlivých provozních a užitkových budov, tak i strojní dokumentaci. Strana 3/66

V. Protokol o zpracování fondu Fond Sklárny Fischmann synové, spol. s r. o., Teplice - Šanov uspořádala, inventář sestavila a přepsala v roce 2007 pracovnice Státního oblastního archivu v Litoměřicích Lada Kosmálová. Archivní fond byl zpracován a je uložen na pracovišti Státního oblastního archivu Litoměřice v Mostě. V Mostě dne 1. 11. 2007 Strana 4/66

Sklárny Fischmann synové, spol. s r.o., Teplice-Šanov I. VEDENÍ A SPRÁVA A. Statutární a správní záležitosti 1 Ukázka hlavičkového papíru b.d. kt 1 2 Stanovy Evropského svazu lahváren, spol. s r.o., Düsseldorf [1907] kt 1 3 Protokoly ze zasedání Sdružení výrobců okurkových sklenic 1929-1931 kt 1 4 Protokoly ze zasedání Comité Permanent des Industries du 1933 kt 1 Verre Européennes 5 Zápisy z jednání Sdružení tyčového skla 1933-1934 kt 1 6 Zápisy z jednání Kartelu tyčového skla 1936-1938 kt 1 7 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Rakouského lahvářského 1908-1920 kt 1 kartelu 8 Protokoly ze zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1908-1920 kt 2 spol. s r.o., Düsseldorf 9 Zápis z 50. zasedání dozorčí rady Evropského svazu lahváren, 1936 kt 3 spol. s r.o., Düsseldorf 10 Obchodní zpráva firmy Sklárny Fischmann synové, spol. s r. 1918 kt 3 o., Teplice 11 Obchodní zpráva firmy Aktien-Gesellschaft für Glasindustrie, 1930 kt 3 vorm. Friedrich Siemens, Dresden 12 Společenská smlouva o vytvoření firmy Sklárny Fischmann 1914 kt 3 synové, spol. s r. o.,teplice 13 Stručné shrnutí změn potřebných v dceřinných společnostech 1918 kt 3 TRIPTIS, A. G. v Rakousku 14 Pískovna Sylvester, spol. s r.o., Ledvice 1916-1931 kt 3 (společenská smlouva, zápisy z valných hromad, provozní zpráva, koupě pozemků aj.) 15 Korespondence s Vitreou, spol. s r.o. v Praze o továrnách 19301934-19 kt 3 Pálfalva a Pančevo 35 16 Prva Mehanička Fabrika Stakla za prozore, A.D., Pančevo 1935-1936 kt 4 (výkonný výbor, dozorčí rada, navýšení kapitálu, provozní zprávy, korespondence) 17 Zagyvapálfalvaer Glasfabrik, A.G., Budapešť 1935-1936 kt 4 (výkonný výbor, výrobní kapacita van, korespondence aj.) 18 Korespondence s krajskými soudy 19271933193 kt 4 6 19 Korespondence s okresními soudy 1927 kt 4 20 Totéž 19331936 kt 4 21 Korespondence s Okresní správou politickou v Teplicích - 1927 kt 4 Šanově 22 Korespondence s místními úřady 1927-1936 kt 4 (Újezdeček, Mstišov, Košťany, Pozorka) 23 Korespondence s finančními a daňovými úřady 1923-1936 kt 5 24 Korespondence se živnostenskými úřady 1927 kt 5 25 Korespondence s revírními báňskými úřady 1927-1936 kt 5 26 Korespondence s ostatními úřady 19271935-19 kt 5 36 27 Korespondence s Ústředním svazem čs. průmyslníků 1935-1936 kt 5 28 Korespondence s Německým hlavním svazem průmyslu v ČSR 1936 kt 5 29 Korespondence s lahvovým oddělením Bőhmische Union Bank v 1926-1928 kt 6 Praze (B.U.B.) 30 Totéž 1930 kt 6 31 Totéž 1933 kt 6 32 Totéž 1935 kt 6 33 Korespondence s advokáty a notáři 1930 kt 7 34 Totéž 1931 kt 7 35 Totéž 1935 kt 7 Strana 5/66

36 Korespondence mezi vedením firmy v Praze a Teplicích 1935 kt 8 37 Korespondence pražského sekretariátu 1936 kt 8 38 Korespondence ředitele Ernsta Schmolky 1930 kt 8 39 Totéž 1935 kt 9 40 Korespondence Hanse Fischmanna 1930-1931 kt 9 41 Korespondence Julia Fischmanna 1931-1932 kt 9 42 Korespondence Willyho Fischmanna 1931 kt 9 43 Totéž 1935-1936 kt 9 44 Korespondence Waltera Fischmanna 1935-1936 kt 9 45 Korespondence Arnolda Fischmanna 1935-1936 kt 10 46 Běžná korespondence 1927 kt 10 47 Totéž 1927 kt 11 48 Totéž 1930 kt 11 49 Totéž 1930 kt 12 50 Totéž 1933 kt 12 51 Totéž 1934 kt 13 52 Totéž 1935 kt 13 53 Totéž 1936 kt 13 54 Poznámky k poradám, schůzkám a telefonickým hovorům 1930-1931 kt 14 B. Majetkoprávní záležitosti 55 Kupní a směnné smlouvy 1857-1926 kt 14 56 Výpisy z pozemkových knih 18911907193 kt 14 41941 57 Usnesení Okresního soudu v Teplicích v pozemkových 1897-1914 kt 14 záležitostech (k. ú. Mstišov a Pozorka) 58 Zpětné odkoupení firmy Fischmann od akciové společnosti Triptis (kvitance, smlouva, korespondence) 1919-1928 kt 14 59 Předání sekvestrovaných forem a nástrojů firmě Komotauer Glashüttenwerke A.G. 60 Prodej továrny na tabulové sklo v Dubí (popis objektu, parcelování, korespondence) 61 Pobočka v Jablonci n. Nisou (výpisy z poz. knih, jednání s firmou Riedel, tyčové sklo, korespondence) 62 Josef Nowotny ml., provozovatel prodejního skladu v Lučanech nad Nisou 63 Rudolf Vater, prodejní sklad tyčového skla v Lučanech nad Nisou 64 Glashüttenwerke Leopold Stiassny (prodej akcií, vystoupení z firmy Fischmann, korespondence) 65 Brüxer Glashütte Ignatz Glaser (odprodej budov, konkurzní řízení, korespondence aj.) 66 Trmická sklárna Krutiš a spol., s r.o., Trmice (seznam společníků, seznam zákazníků, konkurence, korespondence aj.) 67 Likvidace Továrny na lahve v Radnicích u Plzně po odkoupení kartelem (darování dělnické kolonie, odprodej materiálu, demontáž hutě, podpora dělníkům) 68 Důl Svornost v Pozorce (smlouvy, ocenění majetku, výkaz ploch, rozhodčí řízení, majetko-právní záležitosti) 69 Důl Novoobdařené štěstí, spol. s r.o., Teplice (smlouvy, protokoly aj.) 70 Těžařstvo dolu Karel v Novosedlicích (výmaz těžařstva, korespondence, daňové přiznání, likvidační bilance aj.) 71 Odškodnění firmě Josef Rindskopf Sőhne v Košťanech v důsledku důlní činnosti dolu Emilie 19271930-19 kt 14 32 1928-1931 kt 14 1926-1938 kt 14 1937-1938 kt 15 1938 kt 15 1927-1937 kt 15 1929-1931 kt 15 1931-1935 kt 15 1934-1935 kt 15 1892-1927 kt 16 1907-1923 kt 16 1919-1944 kt 16 18871930-19 kt 16 34 Strana 6/66

(1 plán, sanační práce, popis budov, protokoly) 72 Odškodnění a převod parcel při rozšiřování těžby na dole Svornost v k. ú. Mstišov 73 Obytný dům č. p. 53 v Košťanech (pozemnostní arch, kupní smlouva, platební knížka aj.) 74 Obytný dům č. p. 506 v Trnovanech (kupní smlouva, rozhodnutí soudu) 75 Obytný dům č. p. 284 v Dubí (stavební záležitosti, daně, rozhodnutí soudu) 76 Různé stavební záležitosti k obytným domům ve Mstišově, Košťanech a Novosedlicích ( 5 ks plánů, usnesení soudu, rozpočet staby) 77 Stavební povolení, protokoly a korespondence stavební komise (Pozorka, Jeníkov, Košťany, Teplice-Šanov, Mstišov, Bystřice) 78 Stavební povolení pro dům č. p. 85 v Pozorce ( 1 plán, 6 ks skic) 79 Smlouva o prodeji parcely č. 713/1 v obci Újezdeček (3 ks plánů) 80 Vlečkové záležitosti (2 ks plánů, smlouvy, všeobecné a provozní podmínky, korespondence, Časopis pro žel. právo a politiku) 81 Vodoprávní řízení - přeložení potoka mezi Mstišovem a Košťanama a přeložení rozdělovací komory skupinového vodovodu do Mstišova 19191926-19 kt 16 30 1895-1909 kt 16 1902-1906 kt 16 1906-1925 kt 16 1920-1933 kt 16 1926-1931 kt 16 1937 kt 16 1938 kt 16 18951908-19 kt 16 37 1929-1930 kt 16 82 Vodoprávní řízení - rybník v Újezdečku 1933 kt 16 83 Ocenění důlního majetku 1907 kt 17 84 Hodnota majetku k 1.1.1927 1927 kt 17 85 Neoceněná zařízení - Lesní Brána, Mstišov, důl Svornost 1927-1930 kt 17 86 Odhad realit s příslušenstvím 1929-1930 kt 17 87 Odhad pozemků, budov a zařízení firmy k účelům poplatkového 1935 kt 17 ekvivalentu k 1.1.1931 88 Ocenění obytných domů - Újezdeček, Dubí, Teplice-Šanov, 1941 kt 17 Pozorka, Mstišov, Novosedlice (21 ks plánů) 89 Soudní spor s Václavem Niebauerem, továrníkem v 18941926-19 kt 17 Teplicích-Šanově (směnná smlouva, usnesení soudu, korespondence) 31 90 Soudní spor s Alfredem Baierem, majitelem skladu v Pěnčíně 1927-1928 kt 17 91 Soudní spor s Arnoldem, Hugem a Martou Stiassnymi, továrníky 1927-1929 kt 17 ve Vídni a spolumajiteli firmy (obsaženy též zápisy z valných hromad) 92 Soudní spor s Idou Falz, majitelkou domu č. p. 46 ve Mstišově 1927-1931 kt 17 (1 plán) 93 Soudní spor s Ernstem Feixem, výrobcem skleněných perel v 19281930 kt 17 Lučanech nad Nisou 94 Soudní rozepře s Ottakarem a Pauline Weissovými, nájemníky 1928-1931 kt 17 domu č. p. 571 v Pozorce 95 Různé soudní spory u okresních soudů 1930 kt 17 96 Rozhodčí řízení mezi firmou Skelné hutě Lukeš a spol., a. s., 1930-1931 kt 18 Praha a Radnickým syndikátem, resp. ostatními členy lahvárenského kartelu 97 Soudní spor s Erste Bőhmische Glasindustrie, A. G. Bleistadt 1930-1932 kt 18 98 Soudní spor Českých akc. skláren, a.s. v Praze s bývalým 1932-1933 kt 18 ředitelem Miloslavem Taubenestem (přípravné spisy, informace o protikartelovém jednání) 99 Soudní spor s Josefem Peyerem, dělníkem v Pozorce 1936-1938 kt 18 100 Owensův stroj na výrobu lahví 1907-1908 kt 18 (dohody o užívání patentu) 101 Smlouva mezi Bőhmischen Union Bank in Prag a Societe 1929-1930 kt 18 Continentale D Appareils Mecaniques Pour La Verrerie in Genf ohledně patentu na Roirantův stroj 102 Patentové záležitosti 1930 kt 18 103 Dávka z majetku a z přírůstku na majetku 1919-1928 kt 18 Strana 7/66

(výpočty, platební příkazy, korespondence s berní správou) 104 Daňové záležitosti - daň z obratu 1925-1937 kt 19 (daňové přiznání, platební příkazy, rekurs, korespondence) 105 Daňové záležitosti - daň výdělková 1929-1937 kt 19 (daňové výměry, přehledy výdajů, korespondence) 106 Poplatky za emise 1929-1936 kt 19 (platby, odvolání, korespondence) 107 Poplatkový ekvivalent 1930 kt 20 (přiznání, projednání, korespondence) 108 Daň výdělková 1933 kt 20 (daňové přiznání, podklady pro výpočet) 109 Detailní přílohy k přiznání ke zvláštní výdělkové dani 1937 kt 20 110 Korespondence s bankou Gebrüder Arnhold v Drážďanech 19271931-19 32 kt 20 C. Organizační 111 Zaměstnavatelský svaz sklářských průmyslníků 1931 kt 20 (oběžníky, korespondence) 112 Totéž 1933 kt 20 113 Totéž 1936 kt 21 D. Investice 114 Projekt k opravě vany VII b.d. kt 21 115 Projekt pro odvádění generátorových splašek ze sklárny 1927-1931 kt 21 (14 ks plánů, technická zpráva, kolaudace) 116 Zřízení balírny v závodě v Újezdečku 19301933 kt 21 (1 plán, stav. povolení, stat. výpočet) 117 Projekt na novou úpravnu napájecí vody 19311941 kt 21 (5 ks plánů, rozpočet) 118 Výstavba balírny a třídírny ve sklárně Mstišov 19361938 kt 21 (rozpočet, přehled režijní práce, korespondence) 119 Rozšíření a přestavba vlečky ke sklárně v Újezdečku 19361938 kt 21 (5 ks plánů, technická zpráva) 120 Stavební zpráva o přestavbě komínového kanálu vany II 1940 kt 21 121 Investiční majetek (Lesní Brána, Mstišov, Dubí, Jablonec n. Nisou) 1927-1931 kt 21 E. Revize 122 Protokol z revize vedení obchodních knih dolu Novoobdařené 1922 kt 21 štěstí, spol. s r.o. cvteplicích v letech 1915-1921 123 Protokol z revize obchodních knih na dole Emilie v Košťanech 1922 kt 21 124 Protokol z revize ministerstva financí na dole Emilie v 1924 kt 21 Košťanech 125 Revizní zpráva lahvového oddělení Bőhmische Union Bank v Praze 1926-1928 kt 21 II. ZAMĚSTNANCI 126 Nájemní listy 1898 kt 21 127 Seznam nájemníků k 1.8.1919 1919 kt 21 (Mstišov, Košťany, Pozorka) 128 Domovní řád (Rudolfova huť, firma Mühlig) 1919 kt 21 129 Dělnický dům č. p. 99 v Pozorce 1874-1920 kt 21 (3 ks plánů, kupní smlouva, kvitance, kniha vodného, hypoteční záležitosti aj.) 130 Dělnický dům č. p. 99 v Bystřici 1900-1917 kt 21 (kupní smlouva, kvitance, plat.příkaz, kniha vodného aj.) 131 Dělnické domy č. p. 106, 116 a 117 v Újezdečku (4 ks plánů, domovní daň, poplatek za odpady, soudní rozhodnutí aj.) 1901-1925 kt 21 Strana 8/66

132 Dělnický dům č. p. 161 v Běhánkách 1903-1920 kt 22 (kupní smlouva, dlužní úpis, kniha vodného, výpis z poz. knihy aj.) 133 Dělnický dům č. p. 151 v Pozorce 1905-1920 kt 22 (3 ks plánů, stavební akta, rozpočet, kniha vodného, daňové záležitosti aj.) 134 Dělnický dům č. p. 119 v Újezdečku 19091925 kt 22 (1 plán, stavební povolení, domovní daň) 135 Dělnické domy č. p. 73 a 153 ve Mstišově 1919-1924 22 (4 ks plánů, stavební povolení k úpravám) 136 Dělnický dům č. p. 1054 v Teplicích 1920-1923 kt 22 (stavební povolení, soupis ploch) 137 Dělnický dům č. p. 131 a 132 v Újezdečku 1920-1924 kt 22 (2 ks plánů, stavební povolení, soudní rozhodnutí) 138 Kolektivní smlouva mezi majiteli skladů tabulového skla a 1920 kt 22 zrcadel v Praze a společností sklářů a brusičů skla a Čs. obcí dělnickou v Praze 139 Přihlášky zaměstnanců k penzijnímu pojištění 1926-1927 kt 22 140 Úrazové pojištění 1932-1933 kt 22 (korespondence, přehled prémií, výpočty) 141 Personální obsazení jednotlivých kanceláří 1942 kt 22 III. ÚČETNICTVÍ 142 Bilance pískovny Sylvestr 1916-1929 kt 22 143 Zprávy o změnách v bilanci 1918-1923 kt 22 144 Bilance včetně podkladů 1922-1923 kt 22 145 Bilance včetně podkladů 1927 kt 22 146 Bilance 1931 kt 22 147 Bilance - lahvové oddělení Bőhmische Union Bank 1927 kt 23 148 Podklady k bilanci - lahvové oddělení B.U.B. 1930-1931 kt 23 (revizní zpráva, tabulky, korespondence) 149 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 1931 kt 23 150 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 1932-1933 kt 23 151 Bilance - lahvové oddělení B.U.B. 19351937 kt 23 152 Hrubá rozvaha 1931 kt 23 153 Inventura k 31. 12. 1922 1923 kt 23 154 Inventura k 31. 12. 1923 1924 kt 24 (lahve, skleněné tyče, tabulové sklo) 155 Měsíční výkazy obratu 1925-1935 kt 24 156 Inventární soupis skladu v Jablonci n. Nisou a jeho poboček 1931-1932 kt 24 157 Výtahy z kont - lahvové oddělení B.U.B. 1929-1930 kt 24 158 Výpisy zůstatků ze saldo kont k prosinci 1931 1931 kt 24 159 Přehled rezerv 1931-1932 kt 24 160 Zúčtovací kniha (Verrechnungsbuch) 1938 kn 1 IV. NÁKUP A ODBYT 161 Sdružení výrobců tyčového skla - podmínky prodeje b.d. kt 24 162 Kartelová dohoda s firmou Lukeš & Comp., Flaschenfabrik in b.d. kt 24 Prag, G.m.b.H. 163 Rakouský lahvářský kartel 1907 kt 24 164 Návrh smlouvy mezi Bőhmische Union Bank jako zástupkyní 1914 kt 24 sdružených lahváren a grófem Lászlem Károlyim 165 Smlouva mezi Sdružením výrobců lahví a Vaterländischen 1928 kt 24 Mechanischen Flaschenfabrik, A.G., Budapest 166 Dohoda Verkaufsgemeinschaft bőhmischen Tafelglasfabriken, [1928] kt 24 A.G., Prag s výrobci tabulového skla 167 Návrh kartelové dohody výrobců lahví 1929 kt 24 168 Dohoda výrobců tyčového skla 19331936 kt 25 169 Jednání spojených tabuláren s prodejními společnostmi Vitreou, Fenestrou a Kristallií o kontingentu (zápisy z porad, dohody, přehledy dodávek a exportních kvót) 1922-1927 kt 25 Strana 9/66