Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce Diplomová práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D. Vypracoval: Bc. Tomáš Houserek Brno 2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zásady pro vypracování: 1) Zhodnocení legislativního prostředí 2) Zhodnocení stávajícího stavu nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouci 3) Rozbor navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 4) Ověření navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 5) Návrh optimalizace navrženého systému sběru biologicky rozložitelného odpadu 6) Environmentální zhodnocení navrhovaného systému 7) Technologické zhodnocení navrhovaného systému 8) Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis diplomanta........

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a obětavou pomoc při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Lukáši Studenému ze společnosti Technické služby města Olomouce, a.s. a zaměstnancům olomouckého magistrátu z oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí za spolupráci, cenné rady, materiály a podklady, které mi pomohly při tvorbě této práce.

ABSTRAKT Hlavním tématem této diplomové práce je nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem statutárního města Olomouce. Úvodní část práce vymezuje základní pojmy v oblasti biologicky rozložitelných odpadů a legislativní podmínky pro nakládání s těmito odpady. Dále práce zahrnuje informace o možnostech nakládání s bioodpady, popisuje systém jejich sběru a svozu. Teoretická část také pojednává o současném stavu nakládání s bioodpady ve městě a popisuje dosavadní pilotní projekty sběru BRKO. Praktická část práce se již zabývá vlastním návrhem systému sběru biologicky rozložitelného odpadu. V přípravné fázi návrhu byly nejdříve vyhodnoceny dosavadní pilotní projekty a následně provedeny vhodné analýzy pro zajištění návrhu systému nakládání s BRKO. Závěrečná část se zaměřuje na ověření a optimalizaci systému, vyhodnocuje systém z environmentálního, technologického a ekonomického hlediska. Klíčová slova: Biologicky rozložitelný komunální odpad, oddělený sběr odpadu, odpad ze zeleně, kompost. ABSTRACT The main theme of this thesis is the treatment of biodegradable municipal waste of the corporate town of Olomouc. The introductory part of the thesis defines the basic concepts in the field of biodegradable waste and the legislative conditions for the disposal of biodegradable waste. The next point of this text includes information on management options for biowaste, describes the system of waste collection and removal. The theoretical part also discusses the current state of management of biowaste in the city and describes the current pilot projects of biodegradable municipal waste collection. The practical part of the work is already adressed on the design of the collecting of biodegradable waste. Firstly the existing pilot projects were evaluated in the preparatory phase of the proposal and then all analysis to ensure the design of biological waste treatment were carried out. The final part of this thesis focuses on verifying and optimizing the system, evaluates the system from the environmental, technological and economic terms. Key words: Biodegradable municipal waste, waste separate collection, green waste, compost.

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ ČÁST... 10 3.1 Vymezení základních pojmů... 10 3.2 Legislativní podmínky... 11 3.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad... 13 3.4 Možnosti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem... 14 3.5 Sběrné systémy... 15 3.5.1 Sběrné nádoby na bioodpad... 15 3.5.2 Způsoby odděleného sběru bioodpadu... 18 3.5.3 Svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu... 19 3.6 Současný stav nakládání s BRKO v Olomouci... 21 3.6.1 Sběr bioodpadu v Olomouci pilotní projekty... 21 4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ... 25 4.1 Analýza složení komunálního odpadu z domácností... 25 4.1.1 Metodika sítových analýz... 26 4.1.2 Výpočet koeficientu podílu biologicky rozložitelného odpadu v SKO... 27 4.2 Stanovení počtu odpadových nádob... 28 4.3 Ověření systému - SWOT analýza... 29 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE... 29 5.1 Rozbor navrženého systému sběru BRKO... 29 5.1.1 Vyhodnocení pilotních projektů svozu BRKO... 29 5.1.2 Předpokládaný trend vývoje v oblasti množství a složení BRKO... 35 5.1.3 Analýza a kvantifikace povinností města Olomouce... 36 5.1.4 Analýza zařízení pro nakládání s BRO... 38 5.1.5 Členění města městské části... 39 5.1.6 Analýza území z hlediska domovního a bytového fondu... 40 5.1.7 Skladba směsného komunálního odpadu z domácností... 40 5.1.8 Šetření množství bioodpadu z domácností a jeho teoretický výskyt... 43 5.1.9 Množství biologického odpadu z údržby zeleně... 46

5.1.10 Celková produkce biologicky rozložitelných odpadů obce... 46 5.1.11 Metody shromažďování a sběru BRKO... 47 5.1.12 Stanovení počtu a druhu sběrných nádob... 48 5.2 Ověření navrženého systému sběru BRKO... 50 5.2.1 SWOT analýza nakládání s BRKO ve městě Olomouci... 51 5.3 Optimalizace navrženého systému sběru BRKO... 52 5.3.1 Zavedení střídavého svozu SKO a BRKO... 53 5.3.2 Osvěta a propagace... 53 5.4 Environmentální zhodnocení navrhovaného systému... 54 5.5 Technologické zhodnocení navrhovaného systému... 55 5.5.1 Svozové prostředky, způsob a frekvence svozu... 55 5.5.2 Technologie a kapacita zařízení na zpracování bioodpadu... 56 5.6 Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému... 57 5.6.1 Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO... 57 5.6.2 Porovnávací ekonomika svozu SKO a BRKO... 59 5.6.3 Vyhodnocení nákladů na střídavý svoz a zpracování SKO a BRKO... 59 5.6.4 Možnosti dotací... 61 6 ZÁVĚR... 62 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ... 66 SEZNAM TABULEK... 66 SEZNAM GRAFŮ... 67 SEZNAM ZKRATEK... 68 PŘÍLOHY... 69

1 ÚVOD V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván vážný úbytek organické hmoty v půdě, který způsobuje zvýšení náchylnosti k větrné i vodní erozi, zhoršení obdělávatelnosti půdy, její utužení a řadu dalších nepříznivých vlivů. Bioodpad je z hlediska zastoupení organické hmoty velmi cenná surovina. Navrácením bioodpadu do půdy ve formě kompostu je důležité pro udržení kvality půdy, neboť zvyšuje půdní úrodnost a s tím související aktivitu půdních mikroorganismů. Kompost obsahuje velké množství humusových látek, které pomáhají zvyšovat odolnost půdy proti okyselení. Humus má pozitivní vliv na retenci půdy, tzn. zlepšuje její schopnost zadržovat vodu, což může částečně napomáhat snižovat riziko vzniku povodní. Biologicky rozložitelný odpad lze také účelně využít pro výrobu energie v bioplynových stanicích. Bioodpad tvoří hmotnostně okolo 50 % směsného komunálního odpadu vzniklého v domácnostech, který v převážné většině končí na skládkách. Pokud se bioodpad rozkládá na skládce, vznikají toxické výluhy, které mohou ohrozit kvalitu podzemních vod, a uvolňují se nebezpečně plyny (CO 2, metan). Odděleným sběrem bioodpadu omezíme nejen vznik skleníkového efektu, ale přispějeme k dlouhodobému uskladnění uhlíku do půdy za účelem snížení množství CO 2 v atmosféře. Zavedení systému sběru bioodpadu vychází z požadavků české legislativy a legislativy Evropské unie, ve kterých jsou stanoveny podmínky k omezení ukládání bioodpadu na skládky. Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu ukládá obcím povinnost do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky o 65 % oproti roku 1995. Požadavky této směrnice jsou prioritou Plánu odpadového hospodářství ČR a do českého práva byly transformovány formou nařízení a vyhlášek. Tříděním bioodpadu přispějeme ke snížení množství odpadů, které by se jinak zbytečně dostalo na skládku, zachováme tak čistší životní prostředí nejen nám, ale i budoucím generacím. 8

2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem této diplomové práce je seznámit veřejnost s problematikou týkající se biologicky rozložitelných odpadů, popsat a definovat legislativní podmínky v oblasti nakládání s BRO kladené českým právním řádem a Evropskou unií. Dalším cílem je zmapovat a analyzovat současnou situaci v oblasti nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem na území statutárního města Olomouce. Na základě zjištěných údajů a literární rešerše navrhnout variantu systému celoplošného sběru BRKO. Tento návrh ověřit a optimalizovat tak, aby přispěl k možnosti řešení problémů v oblasti nakládání s BRKO města Olomouce. Navržený systém vyhodnotit z environmentálního, technologického a ekonomického hlediska. 9

3 LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Vymezení základních pojmů Komunální odpad Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odpad podobný komunálnímu odpadu (živnostenský odpad) Za odpad podobný komunálnímu je považován odpad z činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, který je zařazen podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu ve skupině 20. Jedná se o odpad, který vzniká v procesu spotřeby v obchodech, kancelářích, úřadech a institucích a který je podobné povahy a složení jako komunální odpad. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je složka odpadu vzniklá po vytřídění papíru, plastu, skla, nápojových kartonů (tetrapaků), kovů, nebezpečného odpadu a objemného odpadu. Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) Za biologicky rozložitelný odpad se považuje jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu mikroorganismy. Používá se i pojem biodegradabilní odpad nebo bioodpad. Biologicky rozložitelný komunální odpad (komunální bioodpad) Biologicky rozložitelným komunálním odpadem se rozumí biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu a v odpadu podobném komunálnímu. Oddělený sběr odpadu Odděleným sběrem se rozumí sběr biologicky rozložitelných odpadů odděleně od ostatních druhů odpadů metodou, která předchází smísení různých frakcí a složek odpadů a jejich kontaminaci [12]. 10

Odpad ze zeleně Za odpad ze zeleně je považován komunální odpad rostlinného původu z údržby veřejných sadů a parků, sídlištní a uliční zeleně, travnatých hřišť, ze zahrad fyzických osob, ze hřbitovů apod. Kompost Kompost je stabilizovaná, nepáchnoucí, hnědá až černá homogenní hmota, drobtovité až hrudkovité struktury, vzniklá aerobním biologickým zráním rozložitelných odpadů, bohatá na humusové látky a rostlinné živiny [12]. Domácí kompostování Domácím kompostováním se rozumí kompostování biologicky rozložitelných odpadů a používání kompostu v zahradách u soukromých domů [12]. Komunitní kompostování Komunitním kompostováním se pro účely zákona o odpadech rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. 3.2 Legislativní podmínky Současný vývoj v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je ovlivňován mnoha faktory, z nichž za určující lze považovat podmínky dané legislativou. Dodržování a znalost právních předpisů různé závaznosti hraje klíčovou roli pro jednotný způsob hodnocení a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Základní právní předpis, který obsahuje povinnosti pro nakládání s odpady, včetně biologicky rozložitelných odpadů, je zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pojem bioodpad zavádí do zákona novela vydaná pod č. 314/2006 Sb. Paragrafy, které se týkají biologicky rozložitelných odpadů, jsou 10a, 33a, 33b. [17] Projednávaná novela zákona o odpadech, navržená MŽP, nařizuje obcím povinnost třídit bioodpad (od 1.1.2010 prostřednictvím sběrných dvorů, od 1.1.2013 celoplošně). 11

Prováděcí vyhlášky, zákony a nařízení, které se dotýkají BRO Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO Vyhláška č. 453/2008 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon č. 156/1998Sb., o hnojivech Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR Přehled platných norem v oblasti biologicky rozložitelných odpadů ČSN 83 8001 Názvosloví odpadů ČSN 83 8030 Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu ČSN 83 8032 Skládkování odpadů Těsnění skládek ČSN 83 8033 Skládkování odpadů Nakládání s průsakovými vodami ČSN 83 8034 Skládkování odpadů Odplynění skládek ČSN EN 12255-8 Čistírny odpadních vod Část 8: Kalové hospodářství ČSN 46 5735 Průmyslové komposty ČSN EN 13432 Obaly Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu. ČSN CR 13714 Charakterizace kalů Nakládání s kaly ve vztahu k jejich využití nebo ukládání ČSN EN 643 Seznam evropských standardních druhů sběrového papíru Přehled předpisů EU, které se zabývají problematikou BRO Nařízení EP a Rady č. 1774/2002 Směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadu Požadavky směrnice se týkají omezení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Důvodem pro toto omezení je především snížení nekontrolovatelného úniku skleníkového plynu ze skládek pro zmírnění globálního oteplování v důsledku tzv. skleníkového efektu. 12

Členské státy jsou povinny vypracovat národní strategii pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu putujícího na skládky. Tato strategie bude k dosažení plánovaných cílů obsahovat opatření jako je oddělený sběr, recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové a energetické využití. Směrnicí č. 1999/31/ES je uložena povinnost omezení ukládání na skládky BRO z komunálního odpadu a to do roku 2010 na 75 % hmotnosti tohoto druhu odpadu vzniklého v roce 1995, do roku 2013 na 50 % hmotnosti a nejpozději do roku 2020 na 35 %. Tyto požadavky byly transformovány do českého práva formou nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR a prováděcí vyhláškou k zákonu o odpadech č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 3.3 Biologicky rozložitelný komunální odpad V členění Katalogu odpadů lze za biologicky rozložitelné komunální odpady ve smyslu Směrnice Rady 1999/31/ES považovat následující druhy ve skupině 20 00 00 Komunální odpady a podobné odpady z obchodních, průmyslových a institucionálních zařízení včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů : Tabulka 1: Druhy odpadů podle katalogu odpadů tvořící BRO Katalogové Podíl biologicky rozložitelné Název druhu číslo složky (% hmotnostní) 20 01 01 Papír a/nebo lepenka 100 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 100 20 01 10 Oděvy 75 20 01 11 Textilní materiály 75 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 100 20 03 01 Směsný komunální odpad 53* 20 03 02 Odpad z tržišť 75 20 03 07 Objemný odpad 30 Zdroj: Plán odpadového hospodářství původce SMO * Podíl BRO ve směsném komunálním odpadu byl stanoven dle metodiky výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky. 13

Do skupiny biologicky rozložitelných komunálních odpadů patří jednak směsný komunální odpad, tj. odpad z činnosti fyzických osob, jehož původcem je obec, ale i odpady podobné komunálnímu odpadu, nazývané též živnostenské odpady, tzn. průmyslové odpady, odpady z úřadů, škol, včetně složek odděleného sběru. 3.4 Možnosti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem a) Prevence vzniku bioodpadů Prevencí vzniku se myslí situace, kdy BRKO nevzniká, neboť občan potenciální odpad sám využije k jiným účelům, např. k hnojení a zúrodňování vlastní zahrádky. Sem spadá jednak domácí kompostování, jednak komunitní kompostování. Rozvoj domácího i komunitního kompostování je nutně spojen s osvětou a s ekologickou výchovou občanů. Obce mohou domácí kompostování řešit příspěvkem na nákup komerčních kompostérů pro občany, kteří jsou ochotni domácí kompostování provozovat. Komunitní kompostování je možné provádět, při dodržování hygienických a veterinárních předpisů, na úrovni menších komunit (na příklad zahrádkářských kolonií) nebo na úrovni obcí a to na základě obecní vyhlášky. Na základě zahraničních zkušeností je efektivita komunitního kompostování, které musí být též spojeno s osvětou, velmi vysoká. Domácím a komunitním kompostováním je možné využívat jen kuchyňské odpady rostlinného původu, které nepřišly do kontaktu se živočišnými tkáněmi. Ostatní kuchyňské odpady, pokud neexistuje oddělený sběr, je třeba nadále ukládat do sběrných nádob na směsný komunální odpad [13]. Podporou zavádění domácího kompostování lze taktéž zvýšit relativní míru recyklace. Obrázek 1: Vliv domácího kompostování na míru recyklace Zdroj: Odpady.ihned.cz 14

b) Kompostování Kompostování je nejvyužívanější biologická metoda úpravy a stabilizace BRO, kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje BRO na kompost. Kompostování je aerobní proces přeměny organických materiálů vlivem mikrobiální aktivity na kompost probíhající ve třech fázích. Dle velikosti a způsobu kompostování rozeznáváme tři základní způsoby kompostování: domácí kompostování (v rodinných zahradách), komunitní kompostování (na sídlištích, v zahrádkářských koloniích, u škol), centrální kompostování (průmyslové a zemědělské kompostárny). c) Anaerobní digesce - využití v bioplynových stanicích Bioplynové stanice jsou založené na mezofilní anaerobní digesci organického materiálu. Jako produkt vzniká anaerobně stabilizovaný produkt (digestát) a bioplyn, který je dále možné energeticky využít. Digestát, tj. tuhý zbytek anaerobního rozkladu, je možné při splnění veškerých hygienických a dalších předpisů dále využívat jako hnojivo. Bioplynové stanice umožňují zpracovávat vedlejších živočišné produkty (kuchyňské odpady obsahující živočišné tkáně či některé jateční odpady), což v případě kompostování není možné. 3.5 Sběrné systémy Pod tímto pojmem se rozumí postupy zahrnující sběr jednotlivých druhů odpadů z místa jejich shromáždění ve sběrných nádobách či pytlech, jejich nakládání na sběrná či svozná odpadová vozidla a odvoz. Sběrný systém tedy tvoří: shromažďovací prostředky na odpady, způsoby sběru odpadu a sběrná odpadová vozidla [6]. 3.5.1 Sběrné nádoby na bioodpad Sběr bioodpadů do klasické nevětrané sběrné nádoby s sebou přináší základní negativní průvodní jev, a to zápach. Vlhký bioodpad bez přístupu vzduchu zahnívá a nádoby musí být velmi často neekonomicky vyprazdňovány. Ani při velmi častém vyprazdňování sběr do standardních nevětraných nádob nesplňuje hygienické požadavky. Hygienicky i ekonomicky vyhovujícím řešením jsou speciální provětrávané plastové nádoby pro bioodpad, tzv. compostainery. 15

Compostainer je nádoba vyvinutá a přizpůsobená speciálně pro sběr bioodpadů. Je opatřena distančními žebry, větracími otvory a mřížkovým roštem. Tyto konstrukční úpravy zajišťují, že vlhkost z odpadu prosakuje na dno a následně se odpařuje, tím se snižuje hmotnost odpadu a omezuje zápach. Intenzivní provětrávání nádoby zabezpečuje přívod velkého objemu kyslíku podporujícího činnost mikroorganismů, které zajišťují aerobní přeměnu biologického materiálu. Intenzita provětrávání, jako hlavní faktor zabraňující zápachu, je závislá na konstrukci a vybavení nádoby. Obrázek 2: Compostainer CT 240 l Zdroj: SSI Schäfer 1) Stříška proti dešti a vlhkosti 2) Odpařovací a provětrávací otvory ve víku 3) Distanční žebra zabraňují přiléhání odpadu na stěny a umožňují tak cirkulaci vzduchu 4) Mřížka, pod kterou odkapává vlhkost z odpadu 5) Horní a dolní provětrávací otvory v bočních stěnách nádoby Oddělený sběr biodpadu je třeba provádět pečlivě a do compostainerů ukládat pouze biologicky rozložitelný odpad. Do vytříděných bioodpadů v žádném případě nepatří jiné odpady. Každé takové znečištění znehodnocuje nejen obsah odpadové nádoby, ale i obsah vozidla. Odpady vhodné pro ukládání do compostainerů a následné kompostování jsou: Bioodpad z domácností: listy a nať ze zeleniny slupky a zbytky ovoce a zeleniny zvadlé květiny, rostliny z květináčů čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů skořápky z vajec, jen omezené zbytky jídel (nikdy tekuté) 16

Bioodpad ze zahrad, z údržby zeleně: tráva, drny, listí, seno, plevel zbytky rostlin, kořeny a listy zeleniny kousky větví keřů i stromů (posekané, nastříhané nebo seštěpkované) zhrabky ze záhonů a trávníků, zemina z květináče spadané ovoce (prokládat trávou a řezem z keřů) piliny, dřevěný popel Do nádob se naopak nesmí dostat tyto odpady, které znehodnocují jejich obsah: tekuté zbytky jídel, oleje, maso uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné a jiné odpady pleny, textilie, mikrotenové sáčky Do zástavby panelových domů je vhodným řešením sklolaminátový kontejner se spodním výsypem na bioodpad o objemu 1,1 m 3. Kontejner je speciálně přizpůsoben na sběr bioodpadu. Výrobcem takovýchto speciálních kontejnerů je společnost REFLEX Zlín, s.r.o., která nabízí tyto kontejnery od roku 2010 na českém trhu. Obrázek 3: Sklolaminátový kontejner 1,1m 3 na bioodpad Zdroj: REFLEX Zlín, spol. s r.o. Mezi vnitřním a venkovním pláštěm kontejneru je mezera 40 mm, ve které jsou uloženy ocelové součásti vyprazdňovacího mechanismu, a zároveň je zde řešeno odvětrávání, které umožňuje přístup vzduchu, redukci plynů a následného zápachu. Dna kontejneru s otvory pro cirkulaci vzduchu jsou překryta mřížkou pro oddělení bioodpadu od případného výluhu odtékající tekutiny a odpařování [8]. 17

3.5.2 Způsoby odděleného sběru bioodpadu Vlastní sběr bioodpadů je možné provádět odvozovým (Hol) způsobem nebo donáškovým (Bring) způsobem a to za využití VOK pro sběr a svoz BRO (z údržby zeleně) nebo pomocí speciálních provětrávaných nádob na sběr BRKO (z domácností) s přesypáním obsahu nádoby a následným odvozem svozovými automobily. a) Odvozový způsob sběru (Hol systém, kerbside collection) Obrázek 4: Odvozový způsob sběru Zdroj: Komunální odpad a skládkování [5] Odvozový způsob sběru je uplatňován při sběru bioodpadu z domácností, kdy je v závislosti na druhu zástavby sbírán společně kuchyňský bioodpad a odpad ze zeleně. U tohoto způsobu sběru je BRO tříděn již v domácnostech a následně shromažďován do jednotlivých speciálních nádob umístěných v blízkosti domovních vstupů s donáškovou vzdáleností do 30 až 50 m. Vyzkoušený a zatím nejvíce rozšiřovaný odvozový (Hol) systém je vhodný zejména do zástavby rodinných domů či obytných vil s pozemky, kde je vyloučena nebo omezena anonymita původců vytříděného bioodpadu. Pro vlastní shromažďování bioodpadu jsou používány speciální provětrávané nádoby o objemu 120 až 240 l. Výsledky v čistotě i v objemech získaného bioodpadu jsou při dobré přípravě u tohoto způsobu velmi dobré (viz. výsledky dvouletého průběhu pražského pilotního projektu v Dolních Chabrech). Na sídlištích je možné uplatnit větší nádoby či kontejnery např. o objemu 1 100 l, jak je tomu např. v Rýmařově nebo Hranicích. Lze využít i kombinace sběrných nádob a kontejnerů, která byla využita např. v Pezinku, kde jsou na sídlištích kontejnery a u rodinných domů sběrné nádoby. 18

b) Donáškový způsob sběru (Bring systém) Obrázek 5: Donáškový způsob sběru Zdroj: Komunální odpad a skládkování [5] Donáškový sběr je charakterizován sběrným místem vybaveným více nádobami pro tříděný odpad a donáškovou vzdáleností 100 až 150 m, popř. i větší [5]. Donáškový způsob sběru je využíván především pro sběr odpadu ze zeleně do velkoobjemových kontejnerů umístěných většinou ve sběrných dvorech. Zkušenosti s donáškovým způsobem (Bring) bioodpadu do nádoby společné pro více bytů či domů nebo pro jeden velký dům v sídlištích jsou v České republice omezené. Z již realizovaných zkoušek (Bílina, Jindřichův Hradec) je zřejmé, že donáškový systém přináší podstatně vyšší rizika nízké kvality vytříděného bioodpadu a podstatně nižší je i množství získaného bioodpadu. 3.5.3 Svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu Svoz odpadu navazuje na způsob sběru, který určuje druh a typ použitého svozového automobilu nebo nosiče přepravníků. Bioodpad z domácností je v zásadě možno sbírat svozovými automobily se systémem rotačního i lineárního stlačování. Výhodou systému rotačního stlačování je však větší homogenizace odpadu (včetně drcení dřevní hmoty), která pozitivně ovlivňuje zrání odpadu, systém snižuje problémy se skladováním v důsledku provzdušnění odpadu při nakládce i vykládce. 19

Systém lineárního stlačování s ohledem na vyšší poměr stlačení odpadu ve sběrné nádrži naopak způsobuje problémy v odvodňování odpadu. Automobily musí být vybaveny přídavným zařízením pro zachycování vody. V tomto směru je vhodné provádět sběr bioodpadu z domácností společně s odpadem ze zeleně a s dalšími suchými využitelnými materiály jako je zbytkový nerecyklovatelný papír [12]. Obrázek 6: Svozové vozidlo MAN TGS 26.320 s nástavbou HALLER X-2c Základním úkolem svozu odpadů je dosažení maximální hospodárnosti při dodržení všech bezpečnostních a hygienických předpisů. K tomu slouží odvozní plány a svozová oblast. Odvozní plány Odvozní plány zohledňují počet, druh a objem odpadových nádob, typ svozového vozidla, počet pracovníků, trasy svozu, frekvenční zatížení komunikací aj. Sestavují se na základě zkušeností nebo pomocí výpočetní techniky. Ta sice může přispět k úspoře nákladů o 15 až 20 %, ale pořízení databáze bývá nákladné, kvůli potížím správně rozlišit hygienické požadavky na odvoz odpadu, jež podléhá rychlému rozkladu, zvláště v létě, a jiná místní specifika. Svozová oblast Svozová oblast je vymezené ucelené území se stanovenými svozovými trasami obsluhovanými jednou svozovou firmou [19]. Město Olomouc tvoří spolu s přilehlými obcemi jednu ucelenou svozovou oblast, což představuje cca 140 tis. obyvatel. Svoz odpadu, včetně složek tříděného sběru provádějí Technické služby města Olomouce, a.s. 20

3.6 Současný stav nakládání s BRKO v Olomouci Ze dvou set kilogramů odpadu připadajících v Olomouci na osobu za rok tvoří přibližně 80 kg bioodpad, který je cennou surovinou k výrobě kvalitního a dobře využitelného kompostu. Na území města Olomouce jsou provozovány tyto typy třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů: a) donáškový způsob sběru do velkokapacitních kontejnerů (probíhal ve vybraných lokalitách v letech 2006-2008), b) sběr organického odpadu do speciálních nádob (compostainerů), c) podpora domácího kompostování (bezplatný pronájem kompostérů), d) uložení na sběrný dvůr, e) sběr bioodpadu při mobilním svozu ( sběrových sobotách ) v celém městě. 3.6.1 Sběr bioodpadu v Olomouci pilotní projekty V průběhu roků 2008, 2009 realizoval odbor životního prostředí ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce, a.s. a některými komisemi městských částí několik pilotních projektů sběru bioodpadu v Olomouci. Ty měly za úkol ověřit možnosti sběru produkovaného bioodpadu, zvýšit podíl oddělené sebraného bioodpadu od občanů a snížit množství bioodpadu končících v popelnicích a na nepovolených skládkách [14]. Celkově bylo v rámci pilotních projektů sesbíráno v roce 2008 téměř 211 tun bioodpadu, v roce 2009 pak toto množství představovalo 425 tun. Projekty měly rovněž za cíl posílit již realizovaný sběr bioodpadu ve sběrových dvorech a v rámci sběrových sobot. Donáškový způsob sběru do velkoobjemových kontejnerů Prvním z pilotních projektů, který proběhl na území města Olomouce, byl donáškový systém sběru bioodpadu do speciálně upravených velkoobjemových kontejnerů v městské části Olomouc Radíkov (zástavba rodinných domů, 296 obyvatel). Městská část Olomouc - Radíkov byla vybrána jako modelová část města se zástavbou rodinných domů, chalup a chat pro třídění a odběr kompostovatelných komunálních odpadů a ostatního biologického odpadu ze zahrad. 21

Tento pilotní projekt probíhal v období duben - říjen 2006, celému projektu pak předcházela anketa mezi občany této městské části, ve které byli dotazováni na ochotu třídit bioodpad a preferovaný způsob sběru. Pro ukládání oranického odpadu byly určeny dva skříňové, uzamykatelné kontejnery. Jeden pro odpady ze dřeva (ořezy, větve) a dřevní hmoty, druhý pak pro odpad trávy, listí, plevele a ostatní zelený odpad. Veškerý odpad ze dřeva byl pak dále odvážen k využití do výtopny na biomasu v ZOO na Svatém Kopečku, tráva a listí byla na základě smlouvy odvážena na kompostárnu firmy Spreso v Kralicích na Hané. Za období duben - říjen 2006 bylo zpracováno 22,37 t bioodpadu, náklady na projekt (včetně prvotní investice na pořízení a úpravu kontejnerů) byly ve výši kolem 150 tisíc Kč. Po ukončení projektu proběhla opět anketa, v níž obyvatelé požadovali pokračování projektu i v dalším období. V roce 2007 byl systém na stejném principu rozšířen i do dalších městských částí (Sv. Kopeček, Lošov) [15]. V roce 2007 bylo v jednotlivých částech vytříděno 38,82 tun bioodpadu (Svatý Kopeček: 15,4 tun, Radíkov: 14,9 tun, Lošov: 8,5 tun). Do projektu se zapojilo celkem 1706 obyvatel. Náklady na tento typ projektu během dvou let (2006-2007) činily asi 500 000 Kč. Svoz bioodpadu probíhal v pravidelných intervalech od dubna do října v městských částech Radíkov (1 týdně), Sv. Kopeček (1 týdně), Lošov a Droždín (1 za 14 dní) vždy od 15 do 18 hodin. Za období duben až říjen 2008 bylo sesbíráno celkem 66,03 tun bioodpadu, což činí 32,7 kg na občana (v roce 2007 to bylo 22,75 kg/občana) [15]. U tohoto systému občané nejvíce ocenili odkládání drobných větví a ořezů. Nevýhodou byla omezená doba přistavení kontejnerů a vysoké provozní náklady (na 1 tunu BRKO 8 829 Kč.t -1 v roce 2008). U tohoto systému je také nutné počítat s přítomností obsluhy. Sběru organického odpadu do nádob (240 l) Druhým pilotním projektem byl sběr bioodpadu do speciálně upravených provětrávaných nádob na bioodpad o velikosti 240 l, které jsou umístěny u jednotlivých rodinných domů, čím je zajištěn maximálně možný komfort pro oddělený sběr bioodpadu. Tento fakt se projevil zejména ve vysoké čistotě a výtěžnosti sebraného bioodpadu na osobu. 22

První fáze tohoto projektu byla zahájena v dubnu 2008 v městské části Neředín (celkem 389 domů). Seznam jednotlivých ulic zapojených do projektu je uveden v příloze č. 1. Oblast Neředína byla vybrána jako zkušební díky jednotnému typu zástavby a vhodné velikosti. Zde jsou rozmístěny, ke každému rodinnému domu, který má zájem o tuto službu, speciální nádoby pro sběr bioodpadu od firmy Elkoplast a SSI Schäfer s intenzívním provětráváním, ve kterých přímo začíná proces kompostování. Na základě propagační akce a přihlášek vlastníků domů zde bylo občanům bezplatně dodáno 285 kusů speciálních sběrných nádob pro sběr bioodpadu. Prozatím jsou nádoby v pronájmu, po ukončení projektu budou zakoupeny ty nádoby, které budou provozně a ekonomicky výhodnější [15]. Tyto nádoby umožňují ekonomický svoz 1 za 14 dní. Celý projekt se setkal s mimořádně pozitivním ohlasem občanů, nejen z této místní části. Prováděné kontroly při svozu potvrdily kvalitu materiálu. Po dobu projektu bylo uskutečněno 15 svozů bioodpadu (1 za 14 dnů) a celková výše nákladů na projekt (včetně zakoupení nádob) byla odhadnuta na zhruba 550 tisíc Kč. Za období duben až říjen 2008 bylo nádobovým sběrem sesbíráno 107,25 tun bioodpadů [15]. Druhá fáze projektu pak byla spuštěna v srpnu 2008 v Chomoutově a na Novém Světě. I zde byl prováděn vývoz 1 za 14 dní. Po pěti svozech v roce 2008 bylo sebráno celkem 20,27 tun bioodpadů. Do obou lokalit bylo dodáno v první fázi 112 nádob, v průběhu roku 2009 byl počet nádob navýšen na 173 ks. Seznam ulic zapojených do projektu z těchto lokalit je uveden v příloze č. 2 a 3. OŽP MmOl ve spolupráci s TSMO, a.s. pracoval v roce 2009 na přípravě zapojení další městské části, konkrétně Lazce, do projektu nakládání s bioodpadem. V únoru 2009 proběhla informační a dotazníková kampaň, dle jejíhož výsledku byl v jarních měsících projekt třídění bioodpadu v této městské části spuštěn. Z celkového počtu 375 rodinných domů se do projektu v první fázi zapojilo 208 domů (cca 56%) a bylo dodáno 104 provětrávaných nádob a 104 kompostérů. Seznam jednotlivých ulic je uveden v příloze č. 4. Další zájemci se přihlašovali individuelně v průběhu roku. Celkový počet bionádob za rok 2009 činil 164 ks. 23

Domácí kompostování bioodpadů Třetím pilotním projektem byl projekt zaměřený na podporu domácího kompostování, který byl od června 2008 zaveden v Droždíně. Na jaře 2008 proběhla v městské části Droždín dotazníková akce, jejímž cílem bylo vysvětlit občanům cíle projektu a zjistit jejich zájem o účast na jeho realizaci. Zájem zapojit se projevilo v první fázi 52 domácností, další zájemci se přihlašovali v dalším termínu [15]. V průběhu roku 2008 byli osloveni obyvatelé dalších dvou městských částí v Chomoutově a na Novém Světě. Mohli si vybrat ze dvou variant třídění bioodpadu - sběr do speciální provětrávané nádoby 240 l na separovaný sběr bioodpadu nebo zahradní kompostér 700 l pro kompostování zahradního a kuchyňského odpadu. Do obou lokalit bylo dodáno 107 kompostérů. Podstatou tohoto projektu je bezplatný pronájem kompostérů vyrobených z recyklovaných plastů na dobu 3 let, který je podmíněn podpisem smlouvy o výpůjčce a zajištění odděleného sběru bioodpadu a využití vyrobeného kompostu na vlastním pozemku. Při dodržení podmínek smlouvy zůstanou ve vlastnictví občanů i po vypršení této lhůty. Obrázek 7: Kompostér K 700 vyrobený z recyklovaných plastů Zdroj: JELÍNEK-TRADING spol.s r.o. Kompostér je vyroben z recyklovaného plastu, nádoba kompostéru nemá dno (z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismům, červů a žížal). Je opatřen víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování. 24

Realizace tohoto typu projektu je finančně nejméně náročná. Náklady na nákup kompostérů pro městskou část Droždín činily cca 120 tisíc Kč. Občané, kteří nemají možnost organický odpad kompostovat, jej mohou bezplatně uložit do sběrných dvorů (Neředín, Hodolany - Chelčického) nebo při sběrových sobotách, kde je posléze odvezen ke zpracování. V roce 2008 bylo takto odevzdáno množství 693 tun kompostovatelného odpadu, v roce 2009 pak toto množství činilo 832 tun. 4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 Analýza složení komunálního odpadu z domácností Pro potřebu zjištění skladby domovního odpadu ve městě Olomouci byly rozlišeny tyto typy obytné zástavby, ve kterých probíhaly rozbory komunálního odpadu. Jednotlivé rozbory probíhaly v období jaro až léto 2008 a to ve všech čtyřech typech zástaveb. Tabulka 2: Typy zástaveb pro analýzu skladby domovního odpadu Typ zástavby Charakteristika zástavby sídlištní příměstská vilová vesnická sídlištní panelová zástavba s centralizovaným zásobováním teplem, bez možnosti využití domovního odpadu v místě vzniku. převážně starší zástavba městských čtvrtí se smíšeným vytápěním ušlechtilými palivy (plyn, nafta), případně elektřinou, ústředním vytápěním z domovních a blokových kotelen i individuálním (lokálním) vytápěním tuhými palivy. V menší míře je možno spalovat hořlavé složky. vilová zástavba je tvořena rodinnými domy a nájemními vilami většinou s etážovým či lokálním vytápěním plynem či elektřinou popř. lokálním vytápěním pevným palivem. Možnost spalovat hořlavé složky, využít odpad zahradním kompostováním. vesnická zástavba je tvořena rodinnými domy s převažujícím podílem lokálního vytápění tuhými palivy a tedy i s větší možnosti spalování odpadu v domovních topeništích. Větší možnost zahradního kompostování, ale i zkrmování potenciálních odpadů [18]. [18], 25

4.1.1 Metodika sítových analýz Pro provedení analýz skladby směsného domovního odpadu byla použita metodika sítových analýz a ručního dotřiďování. Metoda je založena na následujících principech: výběr reprezentativních typů obytné zástavby pro analýzu skladby odpadu, množství odebraného základního vzorku odpovídá naplnění svozového automobilu (6-12 tun podle typu svozového automobilu a obytné zástavby), hmotnost odebraného dílčího vzorku pro stanovení skladby činí přibližně 200 kg na analýzu (odběr se provádí po vysypání odpadu z automobilu, vzorek se člení metodou kvartace), zjišťování zrnitostní skladby metodou sítové analýzy přes 3 síta o velikosti ok 40 40 mm, 20 20 mm, 8 8 mm, zjišťování materiálové skladby metodou ručního třídění na následující látkové skupiny: Tabulka 3: Analyzované látkové skupiny 1. stupeň třídění 2. stupeň třídění 3. stupeň třídění Papír, lepenka, karton Papírové obaly Tiskoviny Jiný papír Karton, lepenka Kombinované obaly Jiné obaly Noviny, časopisy Knihy, jiné tiskoviny Fólie obalová Plasty PET lahve čiré Plastové obaly PET lahve barevné Jiné plasty Jiné obaly a plasty Fólie neobalová Sklo Skleněné obaly nevratné Skleněné obaly vratné Jiné sklo Čiré sklo Hnědé sklo Zelené sklo Kovy Kovové obaly Fe kovy Jiné kovy Al kovy 26

Biologický odpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Elektrozařízení Zrnitostní frakce (jemný podíl) Kuchyňský a zahradní odpad Přírodní vlákno Směs vláken Výrobky pro osobní hygienu Ostatní (kůže, dřevo, korek) Frakce 20-40 mm, Frakce 8-20 mm, Frakce menší než 8 mm Zdroj: Metodika vzorkování a analýz skladby směsného domovního odpadu [18] Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Pro potřebu analýzy skladby domovního odpadu byla nadsítná frakce větší než 40 mm zcela podrobena rozboru do předem stanoveného souboru látkových skupin. U všech zrnitostních a látkových skupin byla měřena hmotnost a poté přepočítána na procentuelní zastoupení (% hmotnostní) v celkovém vzorku. 4.1.2 Výpočet koeficientu podílu biologicky rozložitelného odpadu v SKO Pro stanovení výsledné hodnoty podílu potencionálně biologicky rozložitelného odpadu ve zbytkovém komunálním odpadu (koeficientu BRO) byla použita metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO dle Kotoulové [16]. Výsledný koeficient BRO se určí podle vzorce: kde, k (KO)t.. koeficient podílu biologicky rozložitelného odpadu v KO v daném období, g (LS,DR) t podíl dané látkové skupiny nebo druhu odpadu v KO v daném období v % hmotnostních, k (LS,DR)t.. koeficient podílu biologicky rozložitelného odpadu dané látkové skupiny nebo druhu v daném období, t.. index časového období. k (KO)t = 0,01. g(ls, DR) t. k (LS,DR)t (1) 27

Koeficienty podílu BRO v jednotlivých látkových skupinách a příslušných druzích SKO, které byly podrobeny rozboru, zobrazuje následující tabulka. Tabulka 4: Koeficienty podílu biologicky rozložitelného odpadu Katalogové Koeficienty Název odpadu číslo BRO 20 03 01 Směsný komunální odpad V tom: Papír a lepenka 1 Plasty 0 Sklo 0 Textil 0,5 Kovy 0 Bioodpad 0,9 Minerální odpad 0 Spalitelný odpad 0,5 Podsítná frakce 0,4 Zdroj: Metodika výpočtu postupného snižování množství BRKO 4.2 Stanovení počtu odpadových nádob Pro stanovení počtu potřebných odpadových nádob ve městě bude vycházeno ze skutečného zastoupení rodinných domů s pozemky v jednotlivých městských částech. Takto bude ke každému domu přidělen 1 ks speciální provětrávané nádoby na bioodpad. Výpočet množství potřebných odpadových nádob pro bytovou zástavbu, tzn. včetně sídlišť, je možno při znalosti potřebných údajů vypočítat dle vztahu: n = k. m. p. f -1. V -1 (2) kde, n. množství potřebných odpadových nádob, k koeficient typu zástavby, m... počet obyvatel (bytových jednotek) v dané oblasti, p měrné množství odpadu p [l.obyvatel (bytová jednotka) -1.den -1 ], f..... frekvence svozu f [den -1 ], V objem odpadní nádoby [l]. 28

4.3 Ověření systému - SWOT analýza Pro celkové posouzení vhodnosti zavedení celoplošného sběru BRKO ve městě bude použita SWOT analýza, která umožňuje komplexní kvantitativní vyhodnocení celého systému. Metoda využívá postupy pro přehledné zachycení všech poznatků o objektu analýzy, tj. systému nakládání s BRKO ve městě Olomouci. Proti obvyklým analytickým metodám umožňuje vyvážený pohled jak na minulost a současnost, tak pohled na budoucnost analyzovaného objektu. 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5.1 Rozbor navrženého systému sběru BRKO Samotnému zavedení environmentálně, technologicky a ekonomicky efektivnějšího systému nakládání s BRKO v obci by měla předcházet přípravná fáze. V přípravné fázi by měl být vyhodnocen dosavadní existující systém nakládání s BRO v obci a následně provedeny vhodné analýzy pro zajištění návrhu systému nakládání s BRKO. 5.1.1 Vyhodnocení pilotních projektů svozu BRKO Pilotní projekty sběru BRKO v roce 2008 Pilotní projekty svozu biologicky rozložitelného komunálního odpadu probíhaly od roku 2008 v pěti lokalitách města Olomouce a to v období duben až listopad 2008 a ve dvou lokalitách v období srpen až listopad 2008. Ve čtyřech lokalitách byl použit systém sběru BRKO do velkoobjemových kontejnerů o objemu 5 m 3 a ve třech lokalitách byly rozmístěny bionádoby o objemu 240 l. Dále bylo ve třech lokalitách podpořeno domácí kompostování formou zápůjčky kompostérů o objemu 720 l nebo 400 l. Celkově se do systému sběru BRKO v roce 2008 zapojilo sedm městských částí, bylo svezeno 211,09 tun biologicky rozložitelného odpadu. Úspěch svozu bioodpadu do nádob byl závislí především na kvalitě vytříděného bioodpadu. Prokázalo se, že sběr do provětrávaných nádob vykazuje velmi vysokou čistotu vysbíraného bioodpadu. 29

Přehled lokalit a způsobů sběru BRKO v roce 2008 je uveden v následující tabulce: Tabulka 5: Přehled lokalit a způsobů sběru BRKO KMČ Radíkov Svatý Chomoutov Lošov Droždín Neředín Kopeček + N. Svět délka projektu 04 11/08 04 11/08 04 11/08 04 11/08 04 11/08 08 11/08 způsob bionádoby bionádoby VOK 5 m 3 VOK 5 m 3 VOK 5 m 3 VOK 5 m 3 sběru 240 l 240 l četnost svozu 1 týdně 1 týdně 1 14 dní 1 14 dní 1 14 dní 1 14 dní celkový počet svozů 29 30 13 13 16 7 kompostéry ne ne ne 720 l ne 400 a 720 l Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl V tabulce č. 6 je uvedeno celkové množství BRKO svezeného z příslušných lokalit v roce 2008, množství BRKO připadající na jeden svoz a množství BRKO připadající na jednu osobu. Tabulka 6: Produkce BRKO v roce 2008 KMČ celkové množství BRKO (t) množství BRKO na 1 svoz (t/svoz) Radíkov Svatý Chomoutov Lošov Droždín Neředín Kopeček + Nový Svět 21,82 25,36 11,88 9,98 114,15 27,91 0,752 0,845 0,914 0,768 7,134 3,987 počet osob 292 774 632 1066 1320 1786 množství BRKO na 1 osobu (kg/osoba) 74,7 32,8 18,8 9,4 86,5 15,6 Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl 30

Pro názornost jsou vybrané údaje rovněž přehledně znázorněny v následujících grafech: Množství svezeného BRKO v roce 2008 120 100 114,15 80 t 60 40 20 0 21,82 25,36 9,98 11,88 27,9 Radíkov Sv.Kopeček Droždín Lošov Neředín N.Svět a Chomoutov Graf 1: Množství svezeného BRKO v roce 2008 Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl Graf 2: Výtěžnost 1 svozu BRKO Zdroj: Interní materiály OŽP MmOl Z grafu vyplývá, že průměrná výtěžnost jednoho svozu v lokalitách, kde byl BRKO sbírán pomocí velkoobjemových kontejnerů (Radíkov, Sv. Kopeček, Droždín, Lošov) je podstatně nižší než v lokalitách, kde byl zaveden oddělený sběr BRKO do provětrávaných nádob (Neředín, Nový Svět a Chomoutov). 31

Pilotní projekty sběru BRKO v roce 2009 Uvedené projekty pokračovaly v jednotlivých městských částech i v roce 2009, s výjimkou projektu donáškového způsobu do velkoobjemových kontejnerů, který byl zahájen v roce 2006. Ten byl vyhodnocen při porovnání nákladů a výtěžnosti odpadů za ekonomicky nevýhodný a byl nahrazen formou třídění bioodpadu do provětrávaných nádob (městké části Lošov, Sv. Kopeček, Radíkov), celkem bylo do těchto lokalit dodáno 255 ks provětrávaných nádob. V těchto lokalitách také došlo k zásadní změně režimu svozu odpadu, vývoz SKO byl omezen a byl zaveden střídavý svoz 1 14 dní (bioodpad, SKO). V městské části Droždín probíhal sběr formou domácího kompostování do plastových kompostérů. V průběhu roku 2009 byl sběr BRKO kromě stávajících městských částí rozšířen do městské části Lazce. Celkově bylo v rámci těchto projektů za rok 2009 sesbíráno 425,7 tun bioodpadu, což představuje dvojnásobný nárůst oproti roku 2008. Celkové náklady dosáhly 414 460 Kč, náklady na 1 tunu BRKO potom představovaly 976 Kč.t -1. Svoz bioodpadu sběrnými vozidly TSMO, a.s. proběhl v roce 2009 vždy 1 za 14 dní a to každý lichý týden v lokalitách Neředín, Chomoutov, Nový Svět v období 1.4. 25.11. (celkem 18 svozů) a dále pak každý sudý týden v lokalitách Lazce, Lošov, Sv. Kopeček, Radíkov v období 8.4. 18.11.2009 (celkem 17 svozů). Podrobnější údaje jsou znárodněny v následujících grafech: Graf 3: Množství svezeného BRKO v roce 2009 32

Graf 4: Množství BRKO v jednotlivých svozech Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s. Z databáze seznamu ulic a počtů obyvatel v jednotlivých domech bylo vypočítáno množství skutečně zapojených osob do sběru BRKO. Výsledky uvádí následující tabulka. Následně byl proveden přepočet množství BRKO v kg na osobu. Tabulka 7: Počet osob zapojených do sběru bioodpadu KMČ Počet zapojených osob Množství vysbíraného BRO [t] [kg.os -1 ] Lazce 722 89 123,27 Lošov 235 34 144,68 Sv. Kopeček 442 65 147,06 Radíkov 210 39 185,71 Neředín 793* 123,7 155,99 Chomoutov 252 35,5 140,87 Nový Svět 276 39,5 143,12 * u městké části Neředín je počet osob, které mají bionádobu odhadnut, protože na začátku realizace projektu sběru BRKO pomocí compostainerů nebyly evidovány počty osob, pouze celkový počet nádob v této lokalitě. K orientačnímu výpočtu byl použit údaj o průměrném počtu členů v domácnosti v Olomouci. Toto číslo z databáze ČSÚ je 2,34 obyv./domácnost, počet zapojených domácností v této lokalitě je přibližně 339, po přepočtu a zaokrouhlení tedy 793 obyvatel. 33

V průměru bylo ze sedmi městských částí zapojených do sběru BRKO v roce 2009 dosaženo výtěžnosti 148,67 kg BRO na osobu. Podstatné množství tohoto BRO tvoří kromě kuchyňského odpadu také tráva a zahradní odpad z jednotlivých rodinných domů. Takto vysoké výtěžnosti bylo dosaženo zejména v důsledku přechodu k odvozovému způsobu sběru bioodpadu (dům od domu), dostatečně a kvalitně provedené osvětě obyvatel zapojených do třídění bioodpadu. Finanční náročnost jednotlivých druhů svozu BRKO V tabulce č. 8 jsou uvedeny finanční náklady spojené se svozem BRKO pomocí velkoobjemových kontejnerů v porovnání se systémem bionádob v roce 2008 a 2009. Tabulka 8: Finanční náklady na svoz BRKO Způsob sběru Celkové náklady Náklady na tunu za rok [Kč] svezeného BRKO [Kč.t -1 ] Velkoobjemové kontejnery 2008 609 548 Kč 8 828,91 Kč Bionádoby 2008 272 000 Kč 1 914,82 Kč Bionádoby 2009 414 460 Kč 976,14 Kč Zdroj: Interní materiály TSMO, a.s. Graf 5: Nákladovost sběru BRKO Z grafu lze vidět, že náklady na sběr BRKO pomocí VOK dosahují mnohem vyšších hodnot, než systém sběru pomocí bionádob. Proto byl systém donáškového sběru pomocí VOK zcela nahrazen odvozovým způsobem sběru do compostainerů. 34

5.1.2 Předpokládaný trend vývoje v oblasti množství a složení BRKO Složení SKO prochází v posledních letech vývojem, který je možno charakterizovat postupným zvyšováním podílu biologicky rozložitelných složek ze 40 % v roce 1995 na 48 % v roce 2000, 54 % v roce 2010, 56 % v roce 2013 s předpokladem růstu až na 60 % v roce 2020. Zde zmíněné prognózy předpokládají, že nebudou zaváděny postupy, které by mohly výrazně snížit množství SKO a v něm obsah biologicky rozložitelných složek [7]. Jedná se právě o zavedení systému separovaného sběru BRKO z domácností vyplývající z novely zákona o odpadech. Množství separovaných složek BRO ve městě Olomouci má v posledních letech pozitivní vývoj a s plánovaným zavedením celoplošného sběru BRKO lze očekávat jejich postupný nárůst. Tabulka 9: Vývoj produkce SKO a separovaného BRO ve městě Olomouc Rok 2005 2006 2007 2008 2010** Počet obyvatel 100 752 100 374 100 168 100 373 množství [t] kg.obyv. -1.rok -1 množství [t] kg.obyv. -1.rok -1 množství [t] kg.obyv. -1.rok -1 množství [t] kg.obyv. -1.rok -1 SKO 22372 222,0 23471 233,8 25668 256,3 23790 237 kg.obyv. -1.rok -1 sep. BRO* 180 1,8 426 4,2 2210 22,1 4571 45,5 19,7 Pozn.: Hodnotu SKO tvoří jak odpad od občanů, tak odpad podobný KO *BRO - katalogová čísla 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 02 01 03 Odpad rostlinných pletiv **směrné hodnoty dle POH OK Hodnoty separace BRO ve městě Olomouci výrazně převyšují směrné hodnoty dané POH OK. Z analýzy vývoje separace vyplývá pozitivní vývoj růstu množství separovaného biologicky rozložitelného odpadu. Do budoucna je velká pravděpodobnost navýšení separace BRO v rámci postupného začleňování občanů do systému celoplošného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu. 35

5.1.3 Analýza a kvantifikace povinností města Olomouce Jedním z nejzávažnějších problémů v POH města Olomouce je především plnění závazku požadavku na snižování skládkování biologicky rozložitelné složky v letech 2010, 2013 a 2020. Pro výpočet povinností POH města Olomouc vztažených na SKO dle algoritmu na postupné snižování BRKO ukládaného na skládku bylo využito postupu výpočtu dle metodiky POH OK. Jako referenční rok byl použitý ovšem rok 2004, protože údaje ke srovnávací základně roku 1995 z předchozích let nebyly k dispozici. Proto je nutné brát uvedené vypočtené hodnoty pouze jako orientační [9]. Tabulka 10: Povinnosti města Olomouc vypočtené dle metodiky POH OK Rok/množství [t] 2010 2013 2020 Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku 75 % 50 % 35 % Maximální množství BRO uloženého na skládkách 11250 7500 5250 Odstranit BRO jinak než skládkováním 3254 7729 9979 Odstranit směsného KO jinak než skládkováním 6923 15773 20365 Max. množství směsného KO uloženého na skládky 23907 15057 10465 Zdroj: FITE, a.s. Tabulka č. 10 uvádí výpočet minimálních množství a způsobu nakládání s SKO pro splnění povinností daných předepsaným poklesem skládkování BRKO. Vycházejí ze skutečných produkcí odpadů ve městě a z biologicky rozložitelné složky obsažené v nich. Graf 6: Povinnosti města Olomouc v nakládání s SKO Zdroj: FITE, a.s. 36