VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Dotace plynoucí do oblasti zemědělství vliv dotací na hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk Bakalářská práce Autor: Tomáš Janáček Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou dotací plynoucích do oblasti zemědělství a jejich následným vlivem na hospodaření konkrétní zemědělské společnosti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část, se zabývá vlastním popisem jednotlivých dotací poskytovaných zemědělským podnikům s přihlédnutím na dotace poskytované zemědělcům z oblasti Vysočiny. Druhá, praktická část, se zabývá zejména zhodnocením hospodaření konkrétní zemědělské společnosti z pohledu poskytnutých dotací a logistiky podniku. Klíčová slova Dotace, zemědělství, hospodaření zemědělské společnosti, logistika podniku Annotation This bachelor thesis deals with problems of agricultural subsidies and their consequent influence on economy of a specific agricultural company. The thesis is divided into two main parts. The first, theoretical part, describes subsidies provided to agricultural companies in general, with a special attention paid to agriculturists in Vysocina region. The other, practical part, assesses an economy of a specific agricultural company form a point of view of the company s logistics and its provided subsidies. Keywords Grant, agriculture, economy of a agricultural company, company s logistics

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Věře Nečadové za odborné rady, připomínky, vstřícnost a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Další poděkování směřuji k zástupcům podniku Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost a to konkrétně Ing. Jiřímu Uchytilovi, Ing. Miloslavu Doležalovi, panu Jiřímu Zrzavému a paní Janě Ručínské za poskytnuté podklady a odborné rady. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině, která mě při psaní bakalářské a celém studiu podporovala.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13.5.2013... Podpis

Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE... 6 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŮDNÍM FONDU ČR... 8 2 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE... 9 2.1 HISTORIE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU... 9 2.2 DŮLEŽITÉ REFORMY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY... 10 2.3 FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY... 12 3 STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ VÝVOJE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ OD ROKU 1989 DO SOUČASNOSTI... 13 3.1 OBDOBÍ TRANSFORMACE OD ROKU 1989 DO ROKU 1995... 13 3.2 VÝVOJ PŘED VSTUPEM DO EU V LETECH 1996-2004... 14 3.2.1 Programy předvstupní pomoci... 16 3.2.1.1 PHARE... 16 3.2.1.2 SAPARD... 16 3.3 VÝVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ PO VSTUPU DO EU... 18 4 ROZDĚLENÍ A STRUKTURA DOTAČNÍCH ZDROJŮ... 19 4.1 STRUKTURA POSKYTOVANÝCH DOTACÍ ZEMĚDĚLCŮM V ČR... 20 4.1.1 Přímé platby... 20 4.1.1.1 Jednotná platba na plochu SAPS... 21 4.1.1.2 Národní doplňkové platby Top-Up... 22 4.1.2 Program rozvoje venkova ČR... 23 4.1.2.1 OSA I... 24 4.1.2.2 OSA II... 24 4.1.2.3 OSA III... 26 4.1.3 Společná organizace trhu... 26 4.1.4 Národní dotace... 26 5 ZEMĚDĚLSKÁ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÁ SPOLEČNOST... 27 5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI... 27 5.2 ÚDAJE O ZAMĚSTNANCÍCH... 28 5.3 TRH... 29 5.3.1 Odběratelé společnosti... 29 5.3.2 Dodavatelé organizace... 29 5.4 KONKURENTI ORGANIZACE... 30 5.5 POSLÁNÍ PODNIKU A VIZE DO BUDOUCNA... 30 5.5.1 Vize... 30 5.6 ZÁKLADNÍ STRATEGIE PODNIKU... 31 6 ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Z EKONOMICKÉHO POHLEDU... 32 6.1 ZHODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ... 32 6.2 ÚVĚROVÉ ZATÍŽENÍ SPOLEČNOSTI... 34 6.3 PŘEHLED MAJETKOVÝCH ÚČASTÍ ZAS KRUCEMBURK... 39 6.4 VLIV DOTACÍ NA HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI... 40 6.4.1 Investiční dotace... 40 6.4.2 Provozní dotace... 41 6.5 BIOPLYNOVÁ STANICE... 42 6.5.1 Princip fungování bioplynové stanice... 42 6.5.2 Základní typy bioplynových stanic... 43 6.5.2.1 Mokrá forma... 43 6.5.2.2 Suchá forma... 43 6.5.2.3 Komunální bioplynová stanice... 43 6.5.3 Výhody a nevýhody bioplynových stanic... 44 6.5.4 Bioplynová stanice Zas Krucemburk... 45 4

7 ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ ZEMĚDĚLSKÉ A.S. KRUCEMBURK, AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Z POHLEDU LOGISTIKY... 45 7.1 NÁKUPY STROJŮ... 46 7.1.1 Rok 2010... 46 7.1.2 Rok 2011... 46 7.1.3 Rok 2012... 47 7.1.4 Rok 2013... 47 7.2 VYUŽITÍ NOVÝCH STROJŮ... 47 7.3 ZHODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC DO STROJŮ Z POHLEDU LOGISTIKY... 48 7.4 NÁVRH POŘÍZENÍ STROJŮ Z POHLEDU STUDENTA... 50 7.4.1 Příprava půdy a setí... 50 7.4.2 Linka na odvoz senáží, balíků sena a slámy, rozhoz hnoje a aplikaci kejdy... 50 7.5 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH INVESTIC... 51 8 SHRNUTÍ... 52 9 ZÁVĚR... 56 SEZNAM ZDROJŮ... 57 SEZNAM GRAFŮ... 60 SEZNAM TABULEK... 60 5

Úvod a cíl práce Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Dotace plynoucí do oblasti zemědělství a jejich vliv na hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk. Hlavní důvod, který mě vedl k výběru tohoto tématu, byl můj zájem o tuto problematiku a zejména fakt, že mnoho lidí v české společnosti má velmi zkreslený názor na české zemědělství. Zejména pak nechápou to, z jakého důvodu jsou farmářům poskytovány poměrně vysoké dotace. Cílem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření Zemědělské a.s. Krucemburk, akciové společnosti, když předmětem hodnocení bude i velikost poskytnutých dotací a jejich následný vliv na celkové hospodaření společnosti z pohledu nových investic a logistiky. První blok práce se zabývá zejména teoretickým popisem dotací, poskytovaných zemědělcům České Republiky s větším přihlédnutím na dotace poskytované farmářům z oblasti Vysočiny. Vlastní práce začíná popisem půdního fondu České Republiky. Na tuto kapitolu navazuje velmi důležitá kapitola pojednávající o společné zemědělské politice Evropské unie. Díky informacím obsaženým v této kapitole čtenář zjistí, proč je zemědělství dotované a kde mají dotace svůj původ. Kapitola je velmi důležitá také proto, že Česká Republika je od roku 2004 členem Evropského společenství a tím pádem se podílí i na společné zemědělské politice, díky které putují českým farmářům největší finanční prostředky ve formě dotací. Navazující kapitola se věnuje představení a vývoji českého zemědělství po roce 1989 až do současnosti. Čtenáře seznámí s transformačními procesy zemědělství a popíše jeho vývoj před a po vstupu do Evropské unie. Následuje poslední kapitola teoretické části, ve které je podrobně popsána struktura dotačních zdrojů českého zemědělství, včetně podmínek pro jejich přidělení i sankcí za jejich případné neplnění. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na zemědělský podnik sídlící v kraji Vysočina s názvem Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost. První kapitola praktické části se věnuje vlastnímu představení společnosti. V navazující kapitole je zhodnoceno hospodaření zemědělské společnosti, zejména z ekonomického pohledu. Kapitola se věnuje hospodářským výsledkům společnosti, jejímu úvěrovému zatížení, majetkovým účastem, investicím a samozřejmě podrobně popisuje poskytnuté dotace 6

včetně účelu, ke kterému jsou používány. Následující kapitola se zabývá zejména zhodnocením zemědělského podniku z pohledu logistiky. Poslední stať práce se zabývá celkovým shrnutím informací obsažených v praktické části. Při psaní bakalářské práce jsem využil grafgické metody, statistické metody, metody porovnání, analýzu dat, studium odborné literatury a studium internetových zdrojů. 7

1 Základní informace o půdním fondu ČR Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. České zemědělství se pyšní staletími prověřenou tradicí se schopností vyprodukovat komodity té nejvyšší úrovně. Vysoká úroveň našeho zemědělství nejen dokázala a dokáže zabezpečit potravinovou soběstačnost národa, ale také proslavila české zemědělství za hranicemi našeho státu. Mezi nejvíce ceněné české komodity patří zejména mléko, obilniny, živá zvířata, cukr a slad. (informace z portálu Ministerstva zemědělství eagri.cz) Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Výměra zemědělského půdního fondu byla k 1.1.2012 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze půdního fondu ČR představuje tedy 53,6 %. Orná půda zabírá 38 % celkové výměry půdního fondu. Na obyvatele připadá v ČR 0,39 ha zemědělské půdy, což je o 0,03 ha méně než před deseti lety. Graf 1: Rozdělení půdního fondu České Republiky k 1. 1. 2012 Zdroj: Situační a výhledová zpráva půda 2012, vlastní úprava 8

Většinu zemědělské půdy, tj. kolem 3 700 tis. ha, vlastní fyzické a právnické osoby, popř. různé typy soukromých společností a sdružení. Ve vlastnictví státu je nyní přibližně 212 tis. ha zemědělské půdy. Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 6,23 Kč/m2. Průměrná výše nájemného činí 1465 Kč/ha. Půdní fond České Republiky se nachází v členitých půdně klimatických podmínkách, což odpovídá i poloze ČR jako prameniště mnoha vodních toků, pohoří, ale současně i rozsáhlých nížin. V naší zemi se takřka 20% zemědělského půdního fondu rozkládá v nadmořské výšce nad 500 m. V oblasti Vysočiny a zejména Havlíčkobrodska je to takřka většina zemědělské půdy. Díky vysoké hustotě obyvatelstva má ovšem zemědělství velkou tradici i v těchto méně příznivých oblastech. V současné době je největším problémem půdního fondu České Republiky nekontrolovatelné rozšiřování obcí a dále pak půdní eroze. Jenom v letech 2001 2006 ubylo v České Republice 20 tis. ha zemědělské půdy, tj. 11,2 ha/den. V roce 2006 byl úbytek půdy pro osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha/den. V roce 2007 ubylo 5526 ha a v roce 2008 to bylo 5096 ha, tj. 14 ha/den. Tyto čísla mají dle zemědělců i dnes rostoucí tendenci. Mnoha podnikům např. na Vysočině, ubývá rok co rok takřka 100 ha půdy. Zajímavostí je, že již v roce 2006 bylo množství zakrytého povrchu v ČR 242 m2/1 obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí Evropské unie. (Výše uvedené informace jsou čerpány z brožury vydané MZ, Situační a výhledová zpráva půda, 2012.) 2 Společná zemědělská politika Evropské unie Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší, nejdiskutovanější a nejreformovanější politikou Evropského společenství. V dnešní době jsou jejími hlavními úkoly zajišťovat dostatečnou potravinářskou výrobu unie a ekonomickou životaschopnost venkova. Dále hraje důležitou roli při řešení environmentálních problémů, jako jsou změna klimatu, vodní hospodářství, bioenergetika a biologická rozmanitost. (europa.eu, online) 2.1 Historie společné zemědělské politiky EU První zmínka o společné zemědělské politice se datuje již do roku 1957 a to konkrétně do Římské smlouvy, kterou toho roku Německo, Francie, Itálie a země Beneluxu podepsaly. Nejvyšší tlak na přijetí společné zemědělské politiky vyvíjela Francie. Bylo 9

to jak z důvodů sociálních (v té době pracovalo ve Francii 1/5 obyvatel v zemědělství), tak z důvodů politických. Hlavní cíle společné zemědělské politiky byly dohodnuty v roce 1958 na konferenci v italském městě Stressa. Mezi nejdůležitější cíle patřilo zvýšení produktivity a celkové produkce zemědělství, přiměřená životní úroveň venkovského obyvatelstva zejména pak zemědělců, stabilizace trhů, zajištění spolehlivosti dodávek potravin a přiměřené ceny za ně. (businessinfo.cz, online; Michlíčková, 2010: 34) Na konferenci ve Stresse byly také definovány tři základní principy, na kterých je založena společná zemědělská politika. Princip jednotného zemědělského trhu společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách; umožnění volného pohybu produktů mezi členskými státy; stanovení společných hranic pro dovoz do EU; společné veterinární a sanitární předpisy; společná pravidla hospodářské soutěže. Princip zvýhodnění produkce ze zemí ES na úkor vnější konkurence - díky nižším světovým cenám zemědělských produktů, bylo nutné, za účelem ochrany evropských farmářů, zavést dovozní cla. Naopak vývozními dotacemi se kompenzují rozdíly mezi cenami v EU a cenami na mezinárodním trhu, což pomáhá konkurenceschopnosti evropských výrobků. Princip finanční solidarity je zřízen fond, do kterého všechny členské státy přispívají za účelem úhrady nákladů společné zemědělské politiky, ovšem zároveň využívají jejích výhod. (Jedlička, 2004: 3) V praxi začala společná zemědělská politika fungovat až v roce 1962. Pro její účastníky to znamenalo řadu výhod, například volný trh se zemědělskými komoditami. V tomto roce byl také zřízen Evropský zemědělský orientační a záruční fond EAGGF. Tento fond se zaměřoval na finanční dohled nad jednotlivými účastníky společné zemědělské politiky, účastníky byl až do roku 1965 i financován. 2.2 Důležité reformy společné zemědělské politiky Vzhledem k tomu, že plnění základních principů společné zemědělské politiky bylo více a více problematické, například z důvodu velké finanční náročnosti principu 10

solidarity, dále pak velmi často docházelo diskriminaci importérů, bylo nutné společnou zemědělskou politiku zreformovat. Prvním pokusem o reformu SZP byl Mansholtův plán z roku 1968, který se snažil o snížení zemědělské plochy z důvodu neúměrné nadprodukce zemědělských komodit vůči jejich spotřebě. Dále mu šlo o celkovou modernizaci zemědělství, šetrnější chování k půdě a okrajově se zajímal i sociální otázky týkající se zemědělců. Schválení tohoto plánu by ovšem znamenalo značný úbytek pracovníků v zemědělském sektoru a narazil tak na velký odpor zájmových skupin farmářů a tím pádem nebyl přijat. Ovšem upozornil na to, že v průběhu dalších let bude reforma SZP nevyhnutelná. První zásadní reformou se stala v roce 1992 MacSharryho reforma SZP. Cílem této reformy bylo zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových trzích, omezit rostoucí finanční náročnost SZP a zamezit dlouhodobému trendu vytváření přebytků. Hlavní smysl reformy byl v tom, že postupem času mělo dojít ke snižování intervenčních cen a finančních podpor, což mělo mít za následek snížení cen celkové zemědělské produkce. Naproti tomu bylo rozhodnuto poskytovat kompenzace v podobě přímých plateb. Vzhledem k tomu, že podpora farmářů přestala být vázána na jejich produkci, kterou se díky tomu podařilo snížit, byl cíl reformy splněn. Ovšem bylo jisté, že kompenzace v podobě přímých plateb, budou i nadále velkou položkou v rozpočtu unie. V letech 1996 1999 se Evropou začala šířit nemoc šílených krav. Pro farmáře to znamenalo obrovský propad tržeb, neustálé testování skotu, kde v případě nemoci jediného kusu muselo být vybito celé stádo. Po těchto událostech přestali spotřebitelé farmářům věřit a hovězí maso nekupovali, to vedlo k tomu, že EU přijala rozhodnutí vykupovat od farmářů zdravá stáda, která později končila v kafileriích. Finanční náročnost tohoto kroku byla opět neúměrná. Jako důsledek tohoto vývoje byla přijata další reforma s názvem Agenda 2000. Páteří reformy bylo další snížení intervenčních cen a to u obilí a hovězího masa. Naproti tomu došlo k zvýšení přímých plateb, které nejsou vázány na produkci. Tento krok měl podpořit tržní chování zemědělců. Reforma se dále zabývá otázkami, kterými jsou: kvalita potravin, péče o životní prostředí, slušné zacházení se zvířaty a program rozvoje venkova. Zatím poslední reformou je reforma SZP z roku 2003. Tato reforma je vnímána jako zcela nejzásadnější. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 mělo přistoupit 10 kandidátských 11

zemí, musela se reforma zabývat komplexními otázkami zemědělství jako celku. Výsledkem byla změna celé struktury vyplácení podpor do zemědělství. Asi nejzásadnější změnou bylo zavedení přímé platby na plochu SAPS (single area payment scheme), která měla za následek konečné zrušení podpor vázaných na zemědělskou produkci. Díky této změně se zemědělství již zcela zapojilo do tržního hospodářství a od té chvíle bylo pouze na samotných farmářích co budou pěstovat a jaká zvířata budou chovat. Mezi zásadní cíle reformy patří respektování standardů SZP na úrovni farmy, které se týkají především životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a správné zemědělské praxe. Dodržování stanovených standardů je kontrolováno a za jejich neplnění hrozí pokuty. Novinkou bylo také zavedení poradenského systému, pro farmáře, kteří obdrží platbu více jak 15 000 Eur ročně. Systém kontroluje správné zemědělské hospodaření. Dále byl zaveden systém povinné modulace. Jedná se o přesun části plateb do fondů programu rozvoje venkova. Platí zde úměra, že čím vyšší platbu zemědělec dostane, tím více odvede do rozpočtu programu rozvoje venkova. Tyto prostředky jsou pak použity například na posílení programů v oblasti změny klimatu, obnovitelných energií popř. hospodaření s vodními zdroji. (businessinfo.cz) I přes mnoho reforem, které společná zemědělská politika prodělala, jsou i nadále oblasti, které se musí změnit. Nová reforma SZP by měla vejít v platnost v roce 2014. Očekává se, že se bude věnovat zejména zjednodušení systému vyplácených podpor, dále se bude věnovat otázkám týkajících se využívání biopaliv, bioenergií, vodnímu hospodářství a ochraně biologické rozmanitosti rostlin. 2.3 Financování společné zemědělské politiky Společnou zemědělskou politiku už od jejího vzniku financovali země Evropského společenství. K tomuto účelu vznikl v roce 1962 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF). Pomocí tohoto fondu byla SZP financována až do roku 2007. Tento fond se dělil na dvě základní sekce. První sekcí byla záruční sekce, která byla určena k financování výdajů plynoucích z provádění tržní a cenové politiky. Z hlediska financování měla tato sekce největší význam, protože pomocí ní byly financovány podpory, přímé platby i projekty v rámci SZP. Druhou sekcí byla orientační sekce, která se podílela na financování strukturální politiky a politiky rozvoje venkova. V roce byl EZOZF nahrazen dvěma novými fondy a to Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV). 12

Nové fondy byly založeny zejména kvůli zjednodušení a zprůhlednění celkové agendy. Ze záruční sekce později vznikl EAGF (European Agricultural Guarantee Fund). Prostřednictvím tohoto fondu jsou financována specifická veterinární opatření, propagace zemědělské produkce, založení a řízení zemědělského IS, přímé platby. Z orientační sekce vnikl EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development). Prostřednictvím tohoto fondu jsou financovány projekty programu rozvoje venkova. (circa.europa.eu, online; Tomášková, 2012: 28) 3 Stručné představení vývoje českého zemědělství od roku 1989 do současnosti Předcházející kapitola se věnovala představení společné zemědělské politiky. Nyní se budu věnovat představení vývoje českého zemědělství od roku 1989. Vzhledem k tomu, že je v mnoha ohledech české zemědělství se SZP spjato již od roku 1997, zvolil jsem její představení dříve, než představení samotného českého zemědělství. 3.1 Období transformace od roku 1989 do roku 1995 Po změně politického systému v roce 1989, došlo v českém zemědělství k mnoha transformačním procesům. Jelikož v době socialismu byla takřka většina půdy ve vlastnictví jednotných zemědělských družstev a státních statků, bylo nutné, pomocí restitucí, tuto půdu navrátit původním majitelům. Dalším krokem byla samotná transformace JZD a státních statků do obchodních společností. V této době byly též snahy o to, aby začala opět vznikat malá soukromá hospodářství s výměrou půdy do 50 ha. Tento záměr se bohužel naplnit nepodařilo a většina půdy, která byla v restitucích navrácena původním majitelům, začala být pronajímána pomocí dlouhodobých nájemních smluv nově přetransformovaným zemědělským společnostem. Fakt, že české zemědělství přesedlalo z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, znamenal pro české farmáře mnoho změn. První, asi největší změnou, pro ně byl fakt, že ztratili jistotu odběru vyprodukovaných komodit. Vzhledem k tomu, že v době socialismu bylo české zemědělství silně přebytkové a i přesto měli farmáři jistotu, že jejich vyprodukované komodity budou odebrány, nastalo v této době velké 13

vystřízlivění. Čeští zemědělci se museli naučit velmi rychle hospodařit efektivně. Vzhledem k těmto faktům došlo v počátku devadesátých let k velkému zeštíhlení českého zemědělství. V osmdesátých letech pracovalo v zemědělství takřka 550 tisíc obyvatel, po transformaci zemědělství to bylo nějakých 232 tisíc. Toto číslo stále klesalo až do nového tisíciletí, kdy v českém zemědělství pracovalo pouhých cca 130 tisíc lidí. Graf 2: Vývoj zaměstnanosti v sektoru zemědělství ČR do vstupu do EU v tis. Zdroj: Český statistický úřad Průměrný počet zaměstnanců, vlastní úprava Z politického hlediska bylo pro české zemědělství velmi moudré, že Československo začalo ihned v roce 1990 navazovat mezinárodní kontakty. Zprvu to bylo na úrovni Visegrádské čtyřky a poté začaly kontakty i se západní Evropou, které vyústily k podpisu řady důležitých hospodářských dohod. (Michlíčková, 2010: 45 48) 3.2 Vývoj před vstupem do EU v letech 1996-2004 Jedním z přelomových roků pro české zemědělství byl rok 1996. Transformace českého zemědělství se zdařila nad očekávání dobře. Transformační proces českého zemědělství byl dokonce ohodnocen mezinárodními odborníky jako nejlepší ze zemí, které přešly z centrálně plánovaného hospodářství na tržní. 14

Pro české zemědělství byl rok 1996 důležitý ovšem hlavně z toho důvodu, že premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České Republiky o přistoupení k EU. V roce 1997 Evropská unie rozhodla, že s Českou Republikou zahájí vstupní proces. Vlastní jednání započala v březnu roku 1998. Nejdiskutovanější oblastí bylo právě zemědělství. České zemědělství se samozřejmě ač byly transformační procesy velmi úspěšné ani zdaleka nezbavilo svých hlavních problémů. Největším problémem před vstupem do EU byla enormní až třígenerační zadluženost zemědělských podniků, absence kapitálu, nedostatečná technická i technologická vybavenost a celková zastaralost zemědělských provozů. Dalším problémem bylo, že české zemědělské podniky takřka nevlastnily půdu a 92% půdy, kterou obhospodařovaly, si musely najímat. V EU je průměr najímané půdy pouze 40%. Vzhledem k těmto nedostatkům, které byly nalezeny zahraničními odborníky, bylo České Republice navrženo, jak by měla změnit podpory plynoucí do oblasti zemědělství a jak nastartovat celkový finální proces k jeho ozdravení. Díky těmto návrhům a doporučením, schválila v roce 2000 česká vláda Koncepci agrární politiky, která se týkala období před vstupem do EU. Hlavní náplní této koncepce mělo být přiblížení českého zemědělství standardům zemědělství evropského. Koncepce agrární politiky měla dvě hlavní etapy. První etapou byla etapa revitalizace. Ta byla aplikována v letech 1999 2001. Její hlavní náplní bylo stabilizovat české zemědělství, odstranit některé z problémů, které vznikly v průběhu transformačních procesů a zajistit jeho připravenost na vstup do EU. Druhou etapou byla etapa adaptace, jejím výsledkem mělo být plošné přizpůsobení českého zemědělství podmínkám společné zemědělské politiky EU. Mezi důležité mezníky této etapy patří založení Státního zemědělského intervenčního fondu 1 a začátek vyplácení předvstupní podpory z programu SAPARD 2. (Výše uvedená kapitola čerpána z Michlíčková, 2010: 48 50);(Tomášková, 2012: 19) 1 Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou - zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. 2 SAPARD - Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova je prvním dotačním programem Evropské unie. Česká republika mohla SAPARD využívat v časovém rozmezí let 2000 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. 15

3.2.1 Programy předvstupní pomoci Vzhledem k tomu, že bylo potřeba zajistit rychlý a bezproblémový přístup kandidátských zemí k EU, vznikly tři programy předvstupní pomoci, které mohla Česká Republika, stejně jako ostatní kandidátské země, využívat. Jednalo se o programy PHAHE, ISPA 3 a SAPARD. Cílem těchto programů nebyla jenom finanční pomoc kandidátským zemím, ale také seznámení se s administrativou EU, novými postupy a metodami. Důležité bylo, aby si všechny země tyto postupy osvojily a před vlastním vstupem do EU je již považovaly za své. 3.2.1.1 PHARE Tento program byl založen v roce 1989. Původně ho mělo využívat pouze Polsko a Maďarsko, kterým měla být poskytnuta nenávratná hospodářská půjčka. Postupně ovšem tento fond začaly využívat i další země, včetně České Republiky. Z tohoto fondu byly financovány zejména projekty, které napomáhaly k překlenutí velké hospodářské a politické propasti mezi západní Evropou a zeměmi bývalého východního bloku. Jednalo se podporu prvotních investic státní správy, podporu investic v příhraničních oblastech, které měly mít za následek určité sbližování sousedících národů. České zemědělství z tohoto programu čerpalo zejména prostředky na vybudování potřebných administrativních struktur pro následné vykonávání společné zemědělské politiky 4. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, online) 3.2.1.2 SAPARD Program SAPARD byl z hlediska podpory, která putovala do českého zemědělství nejdůležitější. Působnost tohoto programu byla omezena na období let 2000 2006 s podmínkou, že čerpání bude zastaveno v dobře přistoupení země k Evropské unii. ČR oficiálně čerpala prostředky z programu SAPARD v letech 2002 2005. Vyplácení podpory se vztahovalo i na projekty schválené ještě v době, kdy ČR nebyla členem EU, z tohoto důvodu mohla dočerpat finanční prostředky ještě v roce 2005, kdy již členem byla. 3 Program, který se zemědělské oblasti dotýkal jenom velmi málo, jeho hlavním úkolem bylo financování infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy. 4 V rámci Evropské unie je zaměřena na zajištění produkce potravin, jejich export, rozvoj zemědělství a venkova a zabezpečení životní úrovně zemědělců. 16

Cíle programu SAPARD byly zejména: Přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky. Řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. Evropská unie se zavázala, že každoročně uvolní částku 520 milionů EUR, kterou si společně rozdělí 10, v té době kandidátských zemí. Na Českou Republiku každoročně připadalo 22 milionů EUR. Důležitým faktorem čerpání prostředků bylo i zapojení české strany. Podíl spolufinancování programu českou stranou tvořil 12,5% u programů vytvářejících výnosy (žadatel musel zajistit spolufinancování 50% z vlastních zdrojů, 37,5% financovala EU) a 25% u projektů nevytvářejících výnosy (zde EU financovala až 75%, zbývající část měla být financována z veřejných zdrojů). Ve výjimečných případech mohla EU financovat i 100 % nákladů (2% případů) na opatření zaměřená na technickou a odbornou pomoc. Realizace programu SAPARD probíhala v České Republice pomocí Agentury SAPARD, která plnila realizační a platební funkce programu. Tato agentura delegovala část svých pravomoci na Ministerstvo pro místní rozvoj, dále pak na Ministerstvo financí, které bylo zodpovědné za finanční toky a zároveň plnilo funkci kontrolního orgánu. Hlavními prioritami programu SAPARD byly: 1. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu 1.1. Investice do zemědělského majetku. 1.2. Zlepšování a zpracování marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu. 1.3. Zlepšení struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele. 1.4. Meliorace a pozemkové úpravy. 2. Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí 2.1. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské struktury 17

2.2. Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu. 2.3. Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny. 3. Podmínky pro plné využití plánu 3.1. Zlepšování profesního vzdělávání. 3.2. Technická pomoc. Program SAPARD byl ukončen 30. listopadu 2005. Celkem bylo proplaceno 1495 projektů a vyčerpáno 3,9 miliardy Kč. (Informace do celé kapitoly SAPARD byly čerpány z internetových zdrojů szif.cz [online 2000-2013]; europeum.org [online 2010-2011]; mfcr.cz [online 2005].) 3.3 Vývoj zemědělství po vstupu do EU Po vstupu do Evropské unie se v českém zemědělství udála řada zásadních změn. Nejzásadnější změnou bylo připojení České Republiky ke společné zemědělské politice. Díky tomu mohla začít ČR využívat dotační programy této politiky. V návaznosti na to bylo nutné zřídit určitou výplatní a kontrolní agenturu. Tou se stal Státní zemědělský intervenční fond, který slouží svému účelu dodnes. Přistoupení k SZP mělo mimo zvýšení dotačních podpor pro zemědělce i řadu dalších výhod. Díky programům SZP se v ČR začalo s tolik potřebnou modernizací zemědělských podniků, kde bylo zásadní postavení nových kravínů, jímek, sušících a skladovacích hal, silážních jam, posklizňových linek apod. Nejdůležitější podmínkou pro získání podpor na tyto stavby bylo samotné zapojení zemědělských podniků do jejich financování. V době přistoupení ČR do EU byly nejvíce dotované stavby právě nových kravínů a posklizňových linek. V současné době a v budoucím výhledu let 2014 2020 EU plánuje zejména dotace na stavby typu silážních žlabů, hnojišť a jímek na kejdu. Ne vše ovšem bylo pro české zemědělství tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Díky kvótním systémům SZP v ČR zaznamenalo obrovský propad například cukrovarnictví, kde bylo mnoho cukrovarů zavřeno, protože díky kvótám neměly co vyrábět. Naši farmáři také nebyli zcela zvyklí na tržní zemědělství, které podporovala 18

SZP. V průběhu několika málo let, tak v ČR začaly z polí mizet tradiční plodiny, kterými byl například len, ale i brambory. Tyto plodiny nahrazuje zejména řepka, kukuřice, čirok a triticale, které jsou vhodné na výrobu biopaliv a bioenergií. Z celkového hlediska bylo pro české zemědělství přistoupení k SZP pozitivní. Zemědělský sektor je v posledních letech již ziskový. V posledních dvou letech byly dosažené zisky 13,5 miliardy Kč a 10 miliard Kč. Nesmí se ovšem zapomenout na fakt, že to je i díky dobré dotační politice. Saldo zemědělského obchodu je stále na extrémně vysoké úrovni. V minulém roce to bylo 25 miliard korun, v předminulém dokonce rekordních 36 miliard korun, přitom v roce 2002, kdy jsme ještě nebyli členy EU, to byla necelá miliarda korun. Faktem je i to, že saldo není způsobeno neschopností českých farmářů vyrobit dovážené množství potravin, ale je způsobeno levným dovozem například masa z Polska. 4 Rozdělení a struktura dotačních zdrojů V předchozí kapitole jsem již téma dotování zemědělství mnohokrát nastínil. V této kapitole se budu věnovat zejména jeho celkovému představení a to s větším přihlédnutím na dotace poskytované do oblasti Havlíčkobrodska na Vysočině. Nejprve bych ale rád krátce zmínil, proč se vůbec zemědělství dotuje. Své počátky mají zemědělské dotace již v období světových válek, kde byla pomoc zemědělcům a s tím spojené zajištění potravinové soběstačnosti takřka nevyhnutelná. Dnes již není důvodem dotování zemědělství strach z případné války a nutné zajištění potravinové soběstačnosti. V dnešní době je dotováno zemědělství po celém světě hlavně z důvodu nestálých přírodních podmínek, které by mohly vést k cenové nestabilitě na trhu se zemědělskými komoditami, což by se dále projevilo ve velkých výkyvech v cenách potravin a mohlo mít neblahý důsledek na celkový blahobyt společnosti. Dalším, velmi důležitým, avšak veřejností velmi opomíjeným faktem je to, že se zemědělci svým působením starají o ráz krajiny, ve které všichni žijeme. V dnešní době by bylo velmi snadné a dokonce ekonomicky výhodné, hnojit pouze pár luk, na kterých by se pěstovala tráva pro dobytek a ostatní louky nepoužívat a nechat je ležet ladem. Díky dotacím je tomuto jevu též zabráněno a osobně si myslím, že ku prospěchu všech. 19

4.1 Struktura poskytovaných dotací zemědělcům v ČR Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazenými ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. (eagri.cz, online) 4.1.1 Přímé platby Systém přímých plateb je v České Republice aplikován od roku 2004. Do přímých plateb spadá jednotná platba na plochu SAPS, oddělená platba za cukr a rajčata 5 a národní doplňkové platby zvané Top-Up, které v programovém období 2004 2013 slouží k dorovnání plateb na plochu SAPS na úroveň starých členských států unie. Dle podmínek vyjednaných v přístupové smlouvě k EU neměla ČR na plné platby hned od roku 2004 nárok. Strukturu vyplácení přímých a doplňkových plateb ukazuje v letech 2004-2013 následující tabulka. Tabulka 1: Struktura vyplácení přímých plateb 2004-2013 Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Saps v % 25 30 35 40 50 60 70 80 90 100 Top-Up v % 0-30 0-30 0-30 0-30 0-30 0-30 0-30 0-20 0-10 0 Celkem v % 55 60 65 70 80 90 100 100 100 100 Zdroj: eagri.cz (2009-2011), vlastní úprava Jak můžeme vidět v tabulce výše, bylo v přístupové smlouvě dohodnuto postupné navyšování podpory SAPS, která v začátku vyplácení dosahovala pouze 25 % výše podpory původních členů. Současně bylo novým členským státům umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů programem Top-Up o 0-30 % unijní sazby, maximálně však do 100 % unijní sazby. (eagri.cz, online) 5 Vzhledem k tomu, že v podmínkách Havlíčkobrodska nejsou oddělené platby za cukr a rajčata využívány, nebudu se jimi dále zabývat. 20

V následujících podkapitolách představím v tabulce zmíněné programy SAPS a Top-UP. 4.1.1.1 Jednotná platba na plochu SAPS Hlavním cílem této podpory je umožnit zemědělcům mít stabilnější příjmy. Zemědělci se mohou sami rozhodnout, co budou produkovat. Mají tak možnost lépe se přizpůsobit poptávce trhu. Minimální výměra pro poskytnutí podpory je jeden hektar. Půda, na kterou je žádost podávána musí být vedená v systému LPIS 6 a musí být na žadatele vedena nejméně do 31. srpna roku, ve kterém žádá o dotaci. Samozřejmostí je, že půda, na kterou je dotace poskytnuta, musí být zemědělsky obhospodařována. V případě neplnění těchto podmínek, jakož i pozdních podání žádostí popř. nedeklarování veškeré zemědělské půdy, hrozí příjemcům dotací sankce v podobě krácení dotací a v krajním případě vyloučení ze systému vyplácení i s nemalými zpětnými pokutami. Například pokud žadatel podá žádost s odchylkou 3 % od jím deklarované plochy nebo maximálně s rozdílem 2 ha je mu ještě dotace poskytnuta v plné výši bez započtení této odchylky. Pokud bude rozdíl deklarované plochy od skutečné zjištěné plochy vyšší než 3 % nebo od 2 ha do 20 % bude již platba krácena o dvojnásobek zjištěného rozdílu. U rozdílů vyšších než 20 % se platba SAPS zamítá, u těch nad 50 % následují pokuty nebo strhávání plateb s částek, na které má žadatel nárok. Tabulka 2: Výše sazeb SAPS v jednotlivých letech Rok Platba v Kč 2004 1830,40 2005 2110,70 2006 2517,80 2007 2791,50 2008 3072,70 2009 3710,00 2010 4060,80 2011 4686,50 2012 5387,30 Zdroj: szif.cz, vlastní úprava 6 LPIS je geografický informační systém, který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. 21

4.1.1.2 Národní doplňkové platby Top-Up Národní doplňkové platby Top-Up k přímým podporám jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy SAPS znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. (eagri.cz, online) Podmínky pro platbu na plochu, včetně případných sankcí, byly stejné jako u platby SAPS. Platba Top-Up ovšem není a nebyla na výměru poskytována pravidelně. Například v roce 2007 byla platba poskytnuta pouze na ornou půdu, v roce 2011 byla platba Top-Up na plochu zcela zrušena. V minulém dotačním roce byla kromě dotace na plochu platba Top-Up použita i u platby na chmel (v rámci Havlíčkobrodska se nikde nepěstuje), platby na přežvýkavce, platby na chovy ovcí a koz, platby na chov krav bez tržní produkce mléka a platby na brambory pro výrobu škrobu. Ještě v roce 2007 byly podporovány i platby u lnu na vlákno. Len na vlákno se pěstoval zejména v oblasti Havlíčkobrodska, bohužel toto odvětví již zcela zaniklo. Žadatelem o platbu na přežvýkavce je fyzická nebo právnická osoba, která k 31. březnu 2007 chovala přežvýkavce na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci v množství nejméně 2 velké dobytčí jednotky (VDJ). Berani a kozli se do počtu VDJ nezahrnují, dále se mezi přežvýkavce nepočítají koně, osli ani jejich kříženci. Samozřejmostí je, že platba například na kozu není stejně velká jako na krávu. Platby se přepočítávají koeficientem VDJ, který ukazuje následující tabulka. Tabulka 3: Přepočtové koeficienty pro stanovení VDJ pro platbu na přežvýkavce Věková kategorie Přepočítávací koeficienty na VDJ Skot nad 24 měsíců 1,0 Skot nad 6 měsíců do 24 měsíců včetně 0,6 Skot nad 1 měsíc do 6 měsíců včetně 0,2 Ovce a kozy nad 12 měsíců 0,2 Zdroj: Szif Příručka pro žadatele Aktuální sazba na přežvýkavce je 495,78 Kč. 22

Pro určení stáří a tím i výše platby u přežvýkavců je rozhodující jejich věk ke dni 31. března 2007. U plateb na chov ovcí a koz je rozhodující věk ke dni 31. července 2011. Samozřejmé je, že se platba u skotu vztahuje i na nově narozené kusy, rok 2007 zde slouží zejména pro evidenci starších kusů narozených před rokem 2007, dále se od něho odvíjejí výpočty pro platby na nově narozený skot. Nejvyšší platba se v rámci Top-Up poskytuje na pěstování brambor za účelem získání škrobu. Sazba na rok 2012 byla stanovena na 13 433,10 Kč/ha. Hlavní podmínkou poskytnutí je, že žadatel musí mít uzavřenou smlouvu o odkupu brambor s jejich zpracovatelem a tuto smlouvu s podanou žádostí předložit. (Výše zmíněné informace byly čerpány z internetové brožury vydané SZIF s názvem Příručka pro žadatele 2011.) 4.1.2 Program rozvoje venkova ČR Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( EAFRD) 7 je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který nepatří mezi strukturální fondy EU a nespadá tak do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, nýbrž spadá do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. Tento fond je důležitý hlavně proto, že v České republice jsou z něj hrazeny projekty, které byly předloženy do programu rozvoje venkova (PRV). EAFRD je tedy jakousi pokladnou pro PRV, díky které může PRV existovat a dobře fungovat. Program rozvoje venkova má na starosti ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova vznikl proto, aby přispíval ke zlepšení stavu venkova České republiky. Cíl je trvale udržitelný rozvoj zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Důležitým aspektem je také to, že program umožňuje vytváření vhodných podmínek pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách jako jsou maso, pšenice, ječmen a brambory. Program podporuje ekonomické aktivity venkova spojené s rozvojem podnikání v zemědělství tím, že se snaží vytvářet nová pracovní místa. 7 European Agricultural Fund for Rural Development 23

Finanční prostředky uvolněné na celé sedmileté období 2006-2013 dosahují 3,6 mld. Euro a jsou rozděleny v následujícím poměru: I. OSA 840,5 miliónů EUR, II. OSA - 1946 mil. EUR, III. OSA 635,5 mil. EUR, IV. OSA 176 mil. EUR 4.1.2.1 OSA I Opatření financovaná z Osy I jsou zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Objem alokovaných finančních prostředků na Osu I činí 22,39 % celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Prioritní oblastí Osy I je potom modernizace zemědělských podniků, kde je opatření zaměřeno na podporu investic, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. V živočišné oblasti se jedná zejména o podpory na rekonstrukce stájí, kravínů a jímek. V rostlinné výrobě jsou podporovány například stavby závlahových zařízení. Mezi další oblasti podpory patří například opatření na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, které se týká zejména podpory výkonnosti zpracovatelských podniků a jejich inovací. Opatření pozemkové úpravy je zaměřeno zejména na řešení problematiky vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečné zemědělské infrastruktury či absence prvků ekologické stability v krajině. Programy Osy I také podporují zahajování činnosti mladých zemědělců a nabízejí poradenskou činnost. 4.1.2.2 OSA II Osa II se zaměřuje na zlepšování životního prostředí a ochranu krajiny. Její hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti rostlin, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Mezi další podpory programu patří ochrana vody a půdy. V rámci programu Osa II jsou také poskytovány následující dotační podpory, které jsou díky poloze Havlíčkobrodska hojně využívány. 24

LFA Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců, kteří hospodaří v méně příznivých oblastech, jakými jsou například hory nebo vrchoviny. Opatření má za cíl zachovat ráz venkovské krajiny (obhospodařovat i louky ve svazích), podporuje systémy šetrné k životnímu prostředí (například nehnojení některých luk v okolí řek), snaží se přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a zajistit zemědělcům stabilní výši jejich příjmů. Pokud chce farmář žádat o podporu na louku, která spadá do oblasti LFA musí se zavázat k obhospodařování na dobu 5 kalendářních let. Výše plateb se později odvíjí od stanovených kritérií pro oblasti LFA, mezi které patří například rozdělení na horské oblasti, méně příznivé oblasti (vrchoviny) a dále pak oblasti se specifickým omezením. Výše plateb byla v minulém roce poté v rozmezí 2860-3938 Kč/ha. Natura 2000 Toto opatření se týká zejména hospodaření v CHKO, kde není z důvodu minimalizace zásahu do okolních přírodních ekosystémů umožněno hnojení. Vzhledem k tomu, že tyto louky zpravidla nenabízí takovou výtěžnost biomasy, hrozilo by, že by je zemědělci mohli přestat obdělávat. Ovšem i tyto louky je potřeba posekat a trávu sklidit, aby mohlo dojít k jejich opětovné obnově, proto je na ně poskytována právě platba Natura 2000. Zemědělci se i zde stejně jako v případě platby LFA zavazují, že budou louku, na kterou byla poskytnuta tato platba obhospodařovat nejméně 5 let. Agroenviromentální opatření AEO - Dnešní vysoké výnosy jsou z velké části způsobeny hnojením, které musí být určitým způsobem redukováno, protože kdyby se hnojiva dostaly například do spodních vod, nastal by opravdu velký problém. A bohužel nejde jenom o postřiky a jiná hnojiva. Je nutné redukovat i aplikaci močky a kejdy do polí. Ač jsou to přírodní hnojiva, jejich používání ve velkém množství je nebezpečnější než postřik a to málo kdo ví. Proto vznikl balíček opatření AEO jehož cílem je podpora takového hospodaření, které je v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny. Samozřejmě je důležité zmínit, že pokud zemědělci závažně poruší nařízení o ochraně přírody, mohou přijít i o dotace. Takže si samozřejmě všichni dávají velký pozor, aby dodržovali agrotechnické lhůty, které jsou velmi hlídané. 25

4.1.2.3 OSA III Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Mezi hlavní cíle Osy III patří tvorba pracovních míst, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (v zemědělství se jedná zejména o využívání bioplynových stanic), zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, včetně vzdělávání a informování hospodářských subjektů a v neposlední řadě ochrana kulturních památek. (Informace zmíněné v kapitole 4.1.2 byly čerpány z internetových portálů eagri.cz, online; szif.cz, online.) 4.1.3 Společná organizace trhu Společná organizace trhu (SOT) se dělí na rostlinnou a živočišnou výrobu. V rámci rostlinné výroby se jedná především o dělení na obilniny a olejniny. U živočišné výroby zejména o dělení na hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso a na mléko a mléčné výrobky. Hlavním smyslem společné organizace trhu je regulovat nabídku zemědělských produktů tak, aby nedocházelo k jejímu kolísání, což by mohlo mít později za následek skokové zvyšování popř. snižování cen a neprospívalo by to celkové stabilitě trhu. K zamezení kolísání trhu se využívají nástroje jako produkční kvóty, intervenční nákupy a podpora soukromého skladování, kvóty pro dovoz či vývoz, exportní subvence nebo záruky. Jistě stojí za zmínku, že zavedení produkčních kvót znamenalo pro Českou Republiku takřka zničení cukrovarnického průmyslu. Konkrétně Havlíčkobrodska se produkční kvóty nijak významně nedotkly. V určitých podnicích docházelo k omezení živočišné výroby, ovšem to lze přisuzovat spíše snaze o větší efektivnost a ziskovost, protože z dlouhodobého hlediska je ŽV většinou ztrátová. (Společná organizace trhu - businessinfo.cz, online) 4.1.4 Národní dotace Národní dotace jsou poskytované výhradně ze zdrojů České Republiky, kde prostřednictvím cílených programů přispívá stát k udržení výrobního potencionálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současnosti se velký důraz klade zejména na prvky agroenviromentálního charakteru, jako je například biologická ochrana rostlin, která nahrazuje ochranu chemickou. Dalšími dotovanými programy jsou podpora ozdravování polních a speciální plodin, programy zaměřené 26

proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat a také programy, jejichž výsledky a zisky nelze přímo kvantifikovat a přesto je jejich existence nezbytná. Jedná se například podporu včelařství nebo udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat. (Národní dotace - eagri.cz, online) 5 Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost Předchozí blok textu se věnoval teoretickému představení dotací poskytovaných zemědělcům a to zejména v oblasti Vysočiny. Následující praktická část, se bude věnovat konkrétní zemědělské společnosti hospodařící v oblasti Vysočiny a všem aspektům, které souvisejí s touto problematikou. 5.1 Základní údaje o společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová společnost IČO: 60917962 DIČ: CZ60917962 Koželužská 385 582 66 Krucemburk vedená u Krajského soudu v Hradci Králové zapsaná 27. března 1995 Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Společnost řídí volený ředitel z řad představenstva. Předsedou představenstva je Ing. Milan Stránský, místopředsedou představenstva a zároveň ředitelem společnosti je Ing. Jiří Uchytil. Základní kapitál společnosti, který je od jeho navýšení v roce 1996 neměnný, má hodnotu 114 482 000 Kč. Největšími akcionáři jsou Zemědělské družstvo Křížová s podílem ve výši 92 394 000 Kč a Zemědělské družstvo Vojnův Městec s podílem 20 682 000 Kč. Základní kapitál je rozvržen na akcie na jméno ve jmenovitých hodnotách 1 000 Kč, 10 000 Kč a 100 000 Kč. Akcie jsou volně převoditelné mezi akcionáři navzájem a mezi osobami blízkými. 27

Předmět podnikání Hlavním předmětem podnikání je zemědělská výroba, dále pak: Opravy silničních vozidel Řeznictví a uzenářství Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona K datu 31. 12. 2012 společnost hospodařila na výměře 3284 ha zemědělské půdy. Osev byl na výměře 1914 ha zemědělské půdy. Zbytek tj. 1370 ha půdy připadal na trvalé travní porosty typu louky a pastviny. Největší část obhospodařované půdy se nachází v CHKO Ždárské vrchy a Železné hory. Vzhledem k méně příznivým podmínkám k hospodaření a velké svažitosti terénu dosahuje zornění půdy pouze 58%. Společnost se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. 5.2 Údaje o zaměstnancích Zas Krucemburk je jednou z největších zemědělských společností na Vysočině a jako taková zaměstnává i nemalé počty pracovníků. V posledních letech vlivem ekonomické krize a zejména pak díky modernizacím, které podnik provedl, došlo k zeštíhlení pracovního kolektivu a jeho ustálení přibližně na 100 pracovnících. Tabulka 4: Vývoj počtu pracovníků, včetně řídících a nákladů na ně vynaložených Rok Počet pracovníků Mzdy organizací v tis. Kč Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Osobní náklady celkem 2005 143 24 235 8 357 932 33 524 2006 147 25 117 8 645 916 34 678 2007 130 26 007 8 941 888 35 836 2008 133 27 529 9 503 1 372 38 404 2009 121 24 544 7 722 1 328 33 594 2010 103 22 818 7 610 825 31 253 2011 101 25 112 8 393 867 34 372 2012 97 23 826 8 151 861 32 838 Zdroj: Účetní uzávěrky Zas Krucemburk 2005-2012, vlastní úprava 28

5.3 Trh Zas Krucemburk je podnik zemědělské prvovýroby. Jako takový prodává většinu své produkce velkoodběratelům a pouze zanedbatelnou část svých výrobků nabízí v přímém prodeji. V přímém prodeji společnost prodává zejména pytlované brambory, obilí a maso, které nabízí ve vlastních masnách. Společnost provozovala i mléčné automaty, které byly v důsledku velkých nákladů a nezájmu spotřebitelů zrušeny. Ve středisku Ždírec nad Doubravou společnost provozuje vlastní pneuservis s opravárenskou dílnou, který se zaměřuje zejména na služby zemědělským podnikům a ostatním právnickým osobám. 5.3.1 Odběratelé společnosti K hlavním odběratelům společnosti se řadí následující společnosti: Morava Mlékárenské a odbytové družstvo Zde je zajímavé, že společnost neprodává své výrobky např. do mlékárny v Hlinsku, která je vzdálená pouze 10 kilometrů od střediska živočišné výroby. Je to zejména kvůli výkupní ceně nastavené mlékárnou v Hlinsku a také díky tomu, že mlékárna spadá pod holding Agrofert, který preferuje výkup od společností, které též vlastní. RABBIT Trhový Štěpánov, a.s. Této firmě prodává Zas Krucemburk veškerou produkci kuřat. Jatky Český Dvůr, spol. s.r.o. Do této firmy míří většina masné produkce společnosti Zas Krucemburk. Cerea, a.s. Tato společnost vykupuje od Zas Krucemburk obilnou produkci. Jedná se o bývalé ZZN. 5.3.2 Dodavatelé organizace Mezi nejdůležitější dodavatele se řadí následující společnosti: PC petrol, spol. s.r.o. Tato firma dodává společnosti Zas Krucemburk veškeré PHM, oleje, maziva, AdBlue. FIDES AGRO, spol. s.r.o. Od této firmy nakupuje Zas Krucemburk šrotovaná krmiva pro hospodářská zvířata, doplňky stravy, ale i konzervanty na senáž a siláž. 29