1. Analýza očekávaných efektů realizace

Transkript

1 1

2 OBSAH 1. Analýza očekávaných efektů realizace Vymezení území Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby Systém finálního zhodnocení realizace KIPR Indikátory pro měření ekonomických, environmentálních a sociálních efektů Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava Všeobecné shrnutí období Předvstupní nástroje: a) Phare a) SAPARD a) ISPA Strukturální fondy a Fond soudržnosti Programovací období Společný regionální operační program SROP Interreg IIIA ČR - Bavorsko Programovací období Operační program životní prostředí (OPŽP) OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko Analýza relevantních zdrojů podpory Analýza relevantních tematických operačních programů, regionálních operačních programů a dalších dotačních možností pro SOB Šumava Operační programy financované z fondů EU v období a) Regionální operační programy b) Programy evropské územní spolupráce c) Tematické operační programy Prioritní osa 5 - Technická pomoc Ostatní dotační programy a) Finanční mechanismus EHP/Norska b) Program švýcarsko české spolupráce Národní a regionální dotační tituly a) Program rozvoje venkova (PRV) b) Národní program podpory cestovního ruchu Návrh mechanismů podpory, možnosti financování projektů pilotního KIPR SOB Šumava Diverzifikovaná místní ekonomika Dostupnost a infrastruktura Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Udržitelný cestovní ruch v regionu Kvalitní život v obcích Partnerství pro rozvoj regionu

3 1. Analýza očekávaných efektů realizace 1.1. Vymezení území Řešené území, tj. území Regionu Národní park Šumava, se nachází ve Specifické oblasti Šumava (SOB 1) vymezené Politikou územního rozvoje České republiky Jedná se o periferní, příhraniční část republiky (na hranici s Německem a Rakouskem), která je z administrativního hlediska rozdělena mezi správní obvod Jihočeského a Plzeňského kraje. Řešenou oblast konkrétně vymezují katastrální území 22 obcí z okresu Český Krumlov, Prachatice a Klatovy. Přehled dotčených obcí, jejichž katastru se dotýká alespoň část Národního parku Šumava, je uveden v následující tabulce. Název obce Okres ORP Výměra (v ha) Výměra v NP (v ha) Podíl výměry v NP (v %) Počet obyvatel k Počet obyvatel k Horská Kvilda Klatovy Sušice Srní Klatovy Sušice Kvilda Prachatice Vimperk Modrava Klatovy Sušice Stožec Prachatice Prachatice Prášily Klatovy Sušice Strážný Prachatice Vimperk Rejštejn Klatovy Sušice Nová Pec Prachatice Prachatice Želnava Prachatice Prachatice Nové Hutě Prachatice Vimperk Borová Lada Prachatice Vimperk Kašperské Klatovy Sušice Hory Hartmanice Klatovy Sušice Čachrov Klatovy Klatovy Železná Ruda Klatovy Klatovy Horní Planá Český Český Krumlov Krumlov Volary Prachatice Prachatice Nicov Prachatice Vimperk Horní Vltavice Prachatice Vimperk Stachy Prachatice Vimperk Lenora Prachatice Prachatice Celkem

4 V území dochází k aktivnímu sdružování obcí v mikroregiony, ať už je jejich účelem spolupráce na dlouhodobé koncepci rozvoje části regionu, posílení absorpční kapacity území přípravou společných žádostí o dotační financování nebo jen realizace jednorázových rozvojových akcí. Na území Regionu Národní park Šumava (nebo alespoň na jeho části) jsou v současné době registrována tato sdružení obcí (informace Ústavu územního rozvoje z roku 2008): Mikroregion Šumava západ (členem 10 obcí z Regionu Národní park Šumava), Mikroregion HORNÍ VLTAVA BOUBÍNSKO (9 obcí), Sdružení obcí Střední Pošumaví (1 obec), Svazek lipenských obcí (5 obcí). Všechny uvedené svazky obcí vykazují aktivní činnost. Z aktuálních informací Národní sítě MAS ČR vyplývá, že řešené obce jsou sdružovány také v místních akčních skupinách, mezi které patří Místní akční skupina LAG Centrální Šumava (10 obcí) není v současné době aktivní, Místní akční skupina Pošumaví, zájmové sdružení PO (1 obec), MAS Ekoregion Úhlava (1 obec). Z tohoto přehledu vyplývá, že v současné době je působení místních akčních skupin v Regionu Národní park Šumava na rozdíl od okolních regionů pozastaveno Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby Účelem, pro který je Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava (dále jen KIPR) zpracováván, je společná koordinace a podpora realizace regionálně významných projektů regionu Šumava. Taková činnost povede k dosažení následujících dlouhodobých cílů rozvoje území. Všeobecný cíl: Vzájemná spolupráce subjektů působících na území Regionu Národní park Šumava za účelem stabilizace hospodářské základny regionu a zlepšování podmínek pro kvalitní život místních obyvatel za předpokladu zachování přírodního bohatství a kulturního dědictví regionu. Specifické cíle: Zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti. Zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ. Využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ. Udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit. Navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry. Společné sdílení vize a cílů strategie. Společný postup při její realizaci. 4

5 Výše uvedené specifické cíle jsou naplněním prioritních oblastí rozvoje území, které jsou dále rozpracovány do dílčích opatření. Definice priorit a opatření vychází z podpůrného dokumentu KIPR, kterým je Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava. Prioritní osy a opatření byly stanoveny na základě výstupů analytické části dokumentu, tedy Analýzy socio-ekonomického rozvoje obcí ležících v regionu NP Šumava a Komplexní SWOT analýzy udržitelného rozvoje území. Přehled prioritních oblastí rozvoje a jejich opatření, včetně konkrétních přínosů jednotlivých opatření, uvádí následující tabulky. Priorita / Opatření Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Opatření 1.1 Příznivé podnikatelské prostředí Priorita / Opatření Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Opatření 2.1 Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Opatření 2.2 Dopravní obslužnost Opatření 2.3 Zlepšení síťových služeb Přínosy vymezených opatření - podnikatelské prostředí otevřené pro investice místních podnikatelů i vnějších investorů - zázemí pro vznik nových pracovních příležitostí - podpora projektů zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a projektů zaměřených na využívání místních zdrojů - podpora existence rozličných oborů podnikání vedoucí ke stabilizaci ekonomické základny regionu Přínosy vymezených opatření - dovybavení území dopravní infrastrukturou (zlepšení dostupnosti spádových center ze sídel v území) - zlepšení stavu a údržba stávající dopravní infrastruktury - podpora forem dopravy šetrných k životnímu prostředí - zajištění dopravní obslužnosti v území (dostupnost spádových center veřejnou dopravou, napojení na nadregionální veřejnou dopravu, napojení veřejné dopravy na ostatní formy dopravy) - zvýšení kvality veřejné dopravy (modernizace vozového parku, budování a modernizace doprovodné infrastruktury zastávky, záchytná parkoviště,...) - dostupnost čištění odpadních vod ve všech obcích - udržitelné zásobování pitnou vodou ve všech obcích - odpovídající energetická infrastruktura v obcích - dostupná telekomunikační infrastruktura u všech obcí 5

6 Priorita / Opatření Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Opatření 3.1 Udržitelné zemědělství Opatření 3.2 Udržitelná péče o lesy v regionu NPŠ Opatření 3.3 Ochrana krajiny a životního prostředí Přínosy vymezených opatření - rozvoj ekologického a přírodě blízkého zemědělství - podpora lokálních zemědělských a potravinářských produktů - modernizace zemědělské techniky - podpora obnovitelných zdrojů energie - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství (tvorba a údržba krajiny) - koordinovaná péče o lesy všech vlastníků s důrazem na zachování přírodních procesů v nejcennějších územích a zvyšování biodiverzity lesních porostů v ostatních částech regionu - stanovení rovnováhy mezi mimoprodukční a produkční funkcí lesa s ohledem na stupeň ochrany v jednotlivých územích - návaznost produkce v lesích na regionální dřevozpracující průmysl - ochrana biodiverzity a ekologické stability přírody a krajiny - zamezení nevhodné urbanizace volné i osídlené krajiny (koordinované územní plánování) - ochrana ovzduší (omezení emisí z nevhodného vytápění a nepřiměřené individuální dopravy) - optimalizace odpadového hospodářství Priorita / Opatření Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ Opatření 4.1 Zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Opatření 4.2 Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu Přínosy vymezených opatření - spolupráce subjektů v území při budování, údržbě a zvyšování kvality základní infrastruktury cestovního ruchu (turistické stezky cyklo, hipo, pěší, vodní; parkoviště; ubytovací a stravovací kapacity) - budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu prodlužující pobyt návštěvníků v území a prodlužující turistickou sezónu (sportovněrekreační zařízení, kulturní zařízení apod.) - spolupráce subjektů v území při rozšiřování nabídky produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu za účelem prodloužení pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - dostupné služby pro různé cílové skupiny návštěvníků (dle tematického zaměření pobytu, fyzické zdatnosti, požadavků na standardy služeb, jazykové vybavenosti, životního stylu apod.) - profesionální přístup podnikatelů a zaměstnanců v cestovním ruchu 6

7 Opatření 4.3 Marketing cestovního ruchu Priorita / Opatření Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Opatření 5.1 Dostupnost veřejných služeb Opatření 5.2 Podpora volnočasových aktivit, rozvoj místní kultury - orientace na produkty a služby založené na využití místních specifik - podpora zážitkové turistiky - dostupnost ucelené nabídky cestovního ruchu (koordinované, snadno dostupné a moderní zdroje informací o regionu Šumava) - prezentace území jako celku, která podpoří jeho přírodní a kulturní jedinečnost a povede k rovnoměrnému rozmístění návštěvníků po celém regionu - prezentace produktů a služeb cestovního ruchu za účelem prodloužení doby pobytu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny - prezentace lokálně specifických produktů a značek využitelných v cestovním ruchu Přínosy vymezených opatření - dostupnost základní občanské vybavenosti v regionu odpovídající velikosti sídel mimo chráněná a příhraniční území (vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb a terénní sociální služby, základní maloobchodní provozovny) - zvyšování kvality služeb občanské vybavenosti - nabídka zázemí pro zajištění a rozvoj trvalého bydlení (pozemky pro výstavbu, domy k trvalému bydlení, byty) - podpora volnočasových aktivit v obcích (kultura, sport a další volnočasové aktivity) - podpora spolkového života a místních iniciativ - podpora zachování nebo oživení místních specifik, zvyků a tradic Priorita / Opatření Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Opatření 6.1 Posílení spolupráce při správě území regionu NPŠ Opatření 6.2 Podpora rozvoje efektivní místní správy Přínosy vymezených opatření - spolupráce při plánování v regionu, sdílení společné vize rozvoje regionu - koordinace postupu při naplňování vize, vymezených priorit rozvoje a opatření - vzájemná pravidelná komunikace mezi subjekty a obyvateli v regionu, zapojení obyvatel do místního dění a rozhodování - koordinace postojů při komunikaci se subjekty mimo region - spolupráce mezi NPŠ a obcemi při zajištění kvalifikované, efektivní a moderní správy území - spolupráce při zvyšování absorpční kapacity území 7

8 Opatření 6.3 Rozvojový marketing a propagace území - koordinovaná propagace území jako místa, kde žijí lidé v souladu s nezbytnými podmínkami ochrany jedinečného přírodního bohatství - využití informačních technologií Vzhledem k charakteru území s nejvyšším stupněm ochrany přírody, překážkám jeho dalšího rozvoje a tendencím k jeho pomalému vysidlování je důležité udržovat v rovnováze tři základní pilíře rozvoje: ekonomický, environmentální, sociální. Vymezení prioritních oblastí rozvoje z pohledu náležitosti k jednotlivým pilířům rozvoje je následující: Prioritní oblast rozvoje Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika Priorita 2 - Dostupnost a infrastruktura Priorita 3 - Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí Priorita 4 - Udržitelný cestovní ruch v Regionu NPŠ Priorita 5 - Kvalitní život v obcích Priorita 6 - Partnerství pro rozvoj regionu Pilíře rozvoje (řazeny dle významu pro danou prioritu) ekonomický, environmentální sociální, ekonomický, environmentální environmentální, ekonomický ekonomický, environmentální sociální ekonomický, environmentální, sociální Z uvedeného přehledu je patrné, že jednotlivé oblasti rozvoje jsou zpravidla postaveny na více pilířích rozvoje, je tedy nutné na ně pohlížet komplexně, se všemi předpoklady a dopady jejich realizace. Environmentální pilíř se vzhledem k charakteru území prolíná všemi prioritními oblastmi rozvoje, neboť se v souvislosti s všudypřítomnou ochranou přírody stává specifikem veškeré činnosti v území, životním stylem jeho obyvatel a žádaným přístupem jeho návštěvníků. Spolupráce v území je pak nezbytná na všech třech pilířích rozvoje území. Je tedy zřejmé, že jedině systematické provázání všech pilířů / hledisek rozvoje se stane základem pro kompletní a efektivní naplnění jednotlivých prioritních oblastí rozvoje a dosažení vytyčených specifických cílů. Realizace KIPR tak zajistí koncepční podporu konkrétních, tematicky a územně provázaných aktivit uskutečňovaných v rámci jednotlivých priorit / opatření, které budou navzájem posilovat a zkvalitňovat svoje přínosy / efekty v porovnání s tím, kdyby byly realizovány nekoncepčně, samostatně Systém finálního zhodnocení realizace KIPR Schvalovacím a poradním orgánem KIPR je na národní úrovni Centrální řídící výbor (CŘV) KIPR. Na regionální úrovni tuto pozici zastává Regionální řídící výbor (RŘV) KIPR. Předkladatel KIPR bude v pravidelných ročních intervalech zajišťovat monitorování 8

9 naplňování jednotlivých prioritních oblastí, opatření a cílů plánu, stejně jako naplňování hodnot monitorovacích indikátorů plánem stanovených. Výsledky tohoto hodnocení a návrhy na případné změny nebo aktualizace KIPR zpracuje do průběžné monitorovací zprávy. K monitorovací zprávě bude přiložen přehled schválených, neschválených a realizovaných projektů s informacemi o průběhu jejich realizace, plnění harmonogramu, finančního plánu projektu a plnění monitorovacích indikátorů. Kompletní průběžná monitorovací zpráva bude projednána a odsouhlasena na úrovni Regionálního řídícího výboru KIPR, výsledek bude uveden v zápise z příslušného jednání RŘV. Poté bude kompletní monitorovací zpráva předložena ke schválení Centrálnímu řídícímu výboru KIPR. Centrální výbor provede hodnocení naplňování KIPR ve spolupráci s řídícím orgánem Operačního programu Životní prostředí, popř. řídícími orgány dalších relevantních operačních nebo národních programů. V případě, že tyto složky vyhodnotí v průběhu realizace KIPR jeho plnění jako neuspokojivé, mohou dočasně zastavit příjem dalších projektů předkládaných v rámci KIPR nebo financování projektů, u nichž již byla zahájena samotná realizace, a to až do sjednání nápravy neuspokojivého stavu nebo předložení návrhu jeho řešení. Veškeré změny v realizaci KIPR musí být předem schváleny Centrálním řídícím výborem KIPR. Za předkládání pravidelných průběžných monitorovacích zpráv všem schvalovacím orgánům zodpovídá manažer KIPR. Po ukončení realizace KIPR bude zpracováno závěrečné hodnocení realizace plánu jako celku. Bude připraven přehled všech projektů realizovaných v rámci KIPR a přehled dosažených hodnot všech monitorovacích indikátorů, který bude přiřazen k přehledu čerpání finančních prostředků. Dále bude zpracováno zhodnocení naplnění prioritních oblastí / opatření KIPR a dosažení všeobecného a specifických cílů. Závěrečné hodnocení bude obsahovat hodnocení celkového kontextu KIPR v rámci daného území. Závěrečné hodnocení může v případě potřeby obsahovat také návrhy na změnu metodiky Ministerstva životního prostředí k přípravě a realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR), návrhy na plošnou bonifikaci rozvojových projektů, návrhy na speciální výzvy z operačních programů, národních a krajských dotačních titulů, návrhy další podpory regionálně významných projektů, popř. návrhy legislativních změn přispívajících k dalšímu rozvoji území. Závěrečné hodnocení bude vypracováno do 1 měsíce od ukončení realizace KIPR, a to prostřednictvím závěrečné zprávy KIPR. Za její zpracování odpovídá manažer projektu, schvalování závěrečné zprávy na regionální úrovni opět zajistí Regionální řídící výbor KIPR, poté bude závěrečná zpráva předložena ke schválení Centrálnímu řídícímu výboru KIPR, který rovněž zajistí stanovisko řídících orgánů všech relevantních programů. Výsledky závěrečného hodnocení KIPR budou prezentovány veřejnosti (zejména dotčeným obcím, dalším subjektům v území a široké veřejnosti). 9

10 1.4. Indikátory pro měření ekonomických, environmentálních a sociálních efektů Soustava monitorovacích indikátorů bude sloužit k hodnocení úspěšnosti realizace KIPR v kvantifikovatelných ukazatelích. Přehled všech monitorovacích indikátorů bude zpracován ve fázi přípravy analytické části KIPR, kdy bude ke každému indikátoru přiřazena jeho přesná definice, popis způsobu měření a zdroj informací. Po uzavření zásobníku projektů, které mohou být předkládány v rámci KIPR, bude přehled monitorovacích indikátorů doplněn o výchozí a cílové hodnoty monitorovacích indikátorů. Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů budou vyhodnocovány minimálně 1 x ročně (hodnocení bude součástí pravidelných průběžných monitorovacích zpráv), závěrečné hodnocení dosažených monitorovacích indikátorů bude provedeno po ukončení realizace KIPR (jako součást závěrečné monitorovací zprávy). Monitorovací indikátory stanovené v rámci KIPR odpovídají jednotlivým prioritním oblastem rozvoje a opatřením, na něž navazují aktivity stanovené v podpůrných dokumentech KIPR (zejména Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava). Výčet monitorovacích indikátorů KIPR uvádí následující tabulka: Název indikátoru Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Zdroj informací Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika indikátory pro měření ekonomických efektů Podnikatelské subjekty Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí ČSÚ, obce Registrovaná míra nezaměstnanosti Regionu NP Šumava Podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích regionu NP Šumava (v %) Priorita 1 - Diversifikovaná místní ekonomika indikátory pro měření environmentálních efektů Podnikatelské subjekty Počet podnikatelských subjektů (právnické i fyzické osoby) s místem podnikání na katastrálním území obcí Regionu NP Šumava zaměřených na technologie a služby šetrné k životnímu prostředí a využívání místních zdrojů 10 ČSÚ ČSÚ, obce, podnikatelské subjekty Priorita 2 Dostupnost a infrastruktura indikátory pro měření sociálních efektů Integrovaný dopravní systém Doprovodná infrastruktura Počet obcí v Regionu NPŠ, zapojených do Integrovaného dopravního systému Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných Monitoring ROP JZ Obce, monitoring

11 infrastruktura veřejné dopravy Nové regionální komunikace Zrekonstruované regionální komunikace Zásobování pitnou vodou Technická infrastruktura v obcích zrekonstruovaných autobusových a železničních zastávek v Regionu NPŠ Délka nově vybudovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka zrekonstruovaných komunikací na území obcí Regionu NPŠ (v km) Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejný vodovod v obcích regionu NPŠ (v %) Počet zrealizovaných projektů zaměřených na rozvoj technické infrastruktury v obcích (mimo vodohospodářské infrastruktury) monitoring grantových programů krajů Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring OPŽP Obce, monitoring PRV Priorita 2 Dostupnost a infrastruktura indikátory pro měření environmentálních efektů Čištění odpadních vod Cyklostezky, cyklotrasy Veřejná doprava Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV v obcích Regionu NPŠ (v %) Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras na území obcí Regionu NPŠ (v km) Počet zrealizovaných projektů na podporu veřejné dopravy Obce, monitoring OPŽP Priorita 3 Udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí indikátory pro měření environmentálních efektů Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí Podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z rozpočtu obcí v Regionu NPŠ (v %) ČSÚ Obnova smíšeného horského lesa Zastavěné území Podíl ostatních dřevin ZPF Regionu NPŠ : Plocha víceetážových porostů (v %) Podíl zastavěného území na celkové rozloze obcí Regionu NPŠ (v %) Priorita 4 Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ indikátory pro měření environmentálních efektů Cyklistické trasy a stezky Délka nově vybudovaných cyklistických tras a stezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, Správa NP a CHKO Šumava, monitoringy ROP JZ a grantových programů krajů Správa NP a CHKO Šumava Ministerstvo pro místní rozvoj Obce, monitoring ROP JZ a PRV 11

12 Hipostezky Stezky pro pěší, naučné stezky Vodní trasy Název indikátoru Délka nově vybudovaných hipostezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nově vybudovaných stezek pro pěší a naučných stezek na území obcí Regionu NPŠ (v km) Délka nových vodních tras na území obcí Regionu NPŠ (v km) Definice indikátoru, popis způsobu měření Výchozí hodnota Cílová hodnota Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Obce, monitoring ROP JZ a PRV Zdroj informací Priorita 4 Udržitelný cestovní ruch v regionu NPŠ indikátory pro měření ekonomických efektů Počet návštěvníků Počet návštěvníků Regionu NPŠ monitoring návštěvnosti, Správa NP a CHKO Šumava, RRA Sezónnost cestovního ruchu Počet návštěvníků informačních zařízení Počet nových ubytovacích kapacit Počet nových zařízení Počet návštěvníků Regionu NPŠ v jednotlivých měsících roku Počet návštěvníků informačních zařízení Správy NP a CHKO Šumava a obcí Počet nově vybudovaných lůžek v ubytovacích zařízeních Počet nově vybudovaných stravovacích, sportovních, rekreačních a kulturních zařízení Priorita 5 Kvalitní život v obcích indikátory pro měření sociálních efektů Podíl mladých obyvatel Saldo obyvatel Počet žádostí o dávky státní sociální podpory Zařízení občanské Podíl populace obcí Regionu NPŠ ve věku 0-14 let z celkového počtu obyvatel obcí (v %) Rozdíl mezi počtem obyvatel roku stávajícího a předchozího, vydělený počtem obyvatel roku předchozího (v %) Počet nových žádostí o dávky státní sociální podpory v daném období vztažený na 1000 obyvatel regionu Počet zařízení občanské vybavenosti podpořených 12 Šumava monitoring návštěvnosti, Správa NP a CHKO Šumava, RRA Šumava monitoring návštěvnosti, Správa NP a CHKO Šumava, obce Obce, monitoring ROP JZ Obce, monitoring ROP JZ ČSÚ, obce ČSÚ, obce Ministerstvo práce a sociálních věcí Obce, monitoring

13 občanské vybavenosti vybavenosti podpořených z veřejných zdrojů monitoring ROP JZ, popř. jiných dot. zdrojů Obce, ČSÚ Bytový fond Nárůst počtu bytů v obcích Regionu NPŠ Priorita 6 Partnerství pro rozvoj regionu indikátory pro měření ekonomických efektů Mimorozpočtové finanční prostředky Název indikátoru Partnerské projekty Plány rozvoje Celkové množství finančních prostředků, které obec získala na základě projektů, grantů, darů apod. na rozvoj ekonomické oblasti Definice indikátoru, popis způsobu měření Počet společných projektů obcí, Správy NP a CHKO Šumava, popř. jiných subjektů v regionu zaměřených na rozvoj ekonomické oblasti Počet nově vzniklých dokumentů pro plánování rozvoje v ekonomické oblasti Výchozí hodnota Cílová hodnota Ministerstvo financí, obce, monitoringy dotačních titulů Zdroj informací Správa NP a CHKO Šumava, obce, podnikatelské subjekty Správa NP a CHKO Šumava, obce Priorita 6 Partnerství pro rozvoj regionu indikátory pro měření environmentálních efektů Mimorozpočtové finanční prostředky Partnerské projekty Plány rozvoje Celkové množství finančních prostředků, které obec získala na základě projektů, grantů, darů apod. v environmentální oblasti Počet společných projektů obcí, Správy NP a CHKO Šumava, popř. jiných subjektů v regionu zaměřených na environmentální oblast Počet nově vzniklých dokumentů pro plánování rozvoje v environmentální oblasti Ministerstvo financí, obce, monitoringy dotačních titulů Správa NP a CHKO Šumava, obce, vědecké instituce Správa NP a CHKO Šumava, obce Priorita 6 Partnerství pro rozvoj regionu indikátory pro měření sociálních efektů Mimorozpočtové finanční prostředky Partnerské projekty Plány rozvoje Celkové množství finančních prostředků, které obec získala na základě projektů, grantů, darů apod. v sociální oblasti Počet společných projektů obcí, Správy NP a CHKO Šumava, popř. jiných subjektů v regionu zaměřených na rozvoj sociální oblasti Počet nově vzniklých dokumentů pro plánování rozvoje v sociální oblasti Ministerstvo financí, obce, monitoringy dotačních titulů Správa NP a CHKO Šumava, obce, veřejné instituce Správa NP a CHKO Šumava, obce 13

14 2. Analýza úspěšnosti žadatelů Regionu NP Šumava Cílem 2. části Analýzy mělo být zjištění úspěšnosti Regionu NP Šumava při získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Hlavním předpokladem pro dosažení cíle bylo získání relevantních dat od obcí SOB Šumava (celkem 22 obcí) a Správy Národního parku a CHKO Šumava (dále NP). Proto byla sestavena tabulka, které byla rozeslána jak zástupcům NP, tak zástupcům jednotlivých obcí. Potřebná data byla získána od NP a byla zahrnuta do analýzy. Data od všech obcí se nepodařilo získat. Do konce termínu zpracování této části analýzy byla získána data od následujících obcí SOB Šumava: Borová Lada, Lenora, Horní Planá, Nová Pec, Prášily, Rejštejn, Nicov a Kašperské Hory. Celkem tedy byla získána data od 8 obcí z celkového počtu 22. Žádná z obcí však neuvedla údaje o úspěšnosti svých projektových žádostí. 2 obce zaslaly vyplněné odlišné formuláře (zřejmě již z dřívější doby), ostatní obce vyplnily pouze názvy projektů, zdroj financování, rok realizace a některé i výši financování. Důvodem nízké návratnosti tabulek může být jednak zahlcenost obcí šetřeními, která v rámci regionu Šumava probíhají, nebo nedostatečná motivace zástupců k vyplňování těchto tabulek. Za většinu obcí byla tedy použita data vyhledaná na internetu (na závěr této části je uveden stručný přehled použitých zdrojů). Základním problémem této části analýzy se stal fakt, že data o úspěšnosti žadatelů v jednotlivých operačních programech nejsou veřejně k dispozici. Řídící orgány operačních programů tato data buď vůbec nesledují (ROP, OP VK) nebo nejsou veřejně dostupná. Součástí analýzy není tedy vyhodnocení úspěšnosti žadatelů v jednotlivých programovacích obdobích. Analýza úspěšnosti byla rozdělena na 4 části. V první fázi byla obecně vyhodnocena obě programovací období s vazbou na SOB Šumava. Další dvě části se zabývají jednotlivými programovacími obdobími a v poslední části jsou souhrnné tabulky za jednotlivé obce. 14

15 2.1. Všeobecné shrnutí období Samotnému programovacímu období předcházely tzv. Předvstupní nástroje. Předvstupní nástroje: Programovému období předcházely tzv. Předvstupní nástroje Evropské unie. Ty byly určené pro kandidátské země, jak bylo navrženo Evropskou komisí, s cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communitaire. Jednalo se o následující programy: Phare SAPARD ISPA a) Phare Z prostředků fondu Phare byly spolufinancovány projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí. a) SAPARD Program Sapard byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. Po vstupu jej nahradil OP ROZVOJ VENKOVA A MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ. a) ISPA Nástroj předvstupních strukturálních politik ISPA byl zaměřen na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Po vstupu do EU jej nahradil Fond soudržnosti. Předvstupní nástroje, především program PHARE využili téměř všechny obce SOB Šumava. Strukturální fondy a Fond soudržnosti Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Existují dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava 15

16 infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod. Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Z dostupných dat jednotlivých operačních programů, které jsme měly k dispozici, bylo v období od roku 2004 do roku 2011 podáno za území SOB Šumava celkem 218 projektů. Z toho více jak polovina projektových žádostí byla předložena v aktuálním programovém období tj Poměr mezi oběma programovými obdobími shrnuje graf č. 1: V letech bylo podáno a schváleno celkem 56 projektů, v letech jich bylo předloženo zatím 162 projektů (stav k ). Následující graf vyjadřuje zastoupení jednotlivých žadatelů v obou obdobích. Jak je patrné, předkladatelem většiny projektů byli obce. Celkem předložili 145 projektů od roku 2004 do

17 Graf č. 3 vyjadřuje počet projektových žádostí připadající na jednotlivé obce SOB Šumava od roku 2004 do Jak je patrné z grafu, nejvyšší počet žádostí předložilo město Kašperské Hory. Důvodem je především velké množství projektů předložených do Dispozičního fondu (OPPS ČR Bavorsko) v aktuálním programovém období. 17

18 2.2. Programovací období Pro programové období byly Evropskou komisí vytyčeny tři cíle. Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů Regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU se mohou těšit podpoře udržitelného rozvoje zejména prostřednictvím investic do výroby. Cíl 1 je dosahován za podpory prostředků ze všech čtyř strukturálních fondů - ERDF, ESF, EAGGF a FIFG. Cíl 2 - Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Všechny oblasti, které nespadají pod Cíl 1 a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 2 je naplňován z prostředků ERDF, ESF, FIFG. Cíl 3 - Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. Jediný fond, který jehož finanční prostředky jsou použity na dosažení Cíle 3 je ESF. Strukturální fondy Existují čtyři strukturální fondy a každý z nich pokrývá specifickou tematickou oblast. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) - byl založen v roce 1975 a dodnes je objemem finančních prostředků největším fondem. Ze zdrojů ERDF jsou financovány projekty v regionech spadajících do cílů 1 a 2. Evropský sociální fond (ESF) - založen v roce 1960 je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Pomoc ESF je zaměřena na mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy v rámci všech 3 cílů regionální politiky EU. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) - funguje od roku 1962 a z jeho zdrojů je financován rozvoj venkovských oblastí. EAGGF je rozdělen do dvou sekcí. Orientační sekce podporuje rozvoj venkova v souladu s Cílem 1, což se promítá do modernizace a racionalizace zemědělské výroby. Záruční sekce působí v oblastech vývozních kompenzací, stabilizací cen atp. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) - založen 1994 za účelem zajištění financování rozvoje přímořských regionů i rybářského odvětví. Celkem byly v tomto programovacím období 4 sektorové operační programy a jeden regionální. 18

19 Tabulka č. 1: Možnosti čerpání financí ze strukturálních fondů Název programu Stručný popis SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP) OP INFRASTRUKTURA OP ROZVOJ VENKOVA A MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ SROP je komplementární s operačními programy jednotlivých sektorů a s Fondem soudržnosti, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň a orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů podporoval modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí. Dále podporoval ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu přírody a krajiny a odstraňování starých zátěží. podporoval rozvoj venkovských částí regionů, adaptaci českého zemědělství na evropský model, rozvoj multifunkčního zemědělství, zefektivnění multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství. OP ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ podporoval vysokou a kvalitní úroveň zaměstnanosti založenou na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, včetně integrace ohrožených skupin sociální exkluzí, rovné příležitosti pro muže a ženy, rozvoj celoživotního učení a adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek OP PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ podporoval rozvoj podnikatelského prostředí, podnikání v průmyslu a v průmyslových službách, zvyšování konkurenceschopnosti české průmyslové produkce, výzkum a vývoj v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky. V tomto období bylo za území SOB Šumava předloženo, schváleno a úspěšně ukončeno celkem 51 projektových žádostí. Následující graf shrnuje počet ukončených projektů v jednotlivých letech. 19

20 V roce 2005 byly ukončeny 2 projekty, v roce 2006 už bylo ukončeno celkem 17 projektů. Jednalo se převážně o projekty na podporu infrastruktury cestovního ruchu a příhraniční spolupráce. V roce 2007 byla ukončena realizace 23 projektů. V roce 2008 už bylo zahájeno nové programovací období, přesto ještě dobíhala realizace projektů financovaných z předchozího období. Na území SOB Šumava bylo ukončeno v tomto roce 23 projektů. Z dostupných dat byla zjištěna i struktura žadatelů. Největší podíl mají obce daného území. Ty v daném období předložily a zrealizovali celkem 36 projektů. Na druhém místě s počtem 11 projektů je Správa Národního parku a CHKO Šumava. Posledním významnějším žadatelem jsou školy. Typ žadatele Tabulka č. 2: Přehled žadatelů Počet realizovaných projektů Fyzická osoba 1 NP 11 obec 36 Podnikatelský subjekt 2 Sdružení 1 Škola 5 20

21 Nejvíce projektů bylo předkládáno v rámci Společného regionálního programu (SROP) a Interreg IIIA ČR Bavorsko. Tyto dva programy jsou podrobněji shrnuty na konci této části. Tabulka č. 3: Přehled programů a podaných projektů Název programu Počet projektů Získané fin. prostředky INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko OP RLZ 1 nezjištěno SROP

22 Společný regionální operační program SROP Přesto, že v rámci tohoto programu bylo realizováno pouze 5 projektů, jedná se o program, ve kterém žadatelé získali nejvíce finančních prostředků. Projekty byly realizovány v Prioritní ose 4 v rámci dvou oblastí Rozvoj služeb pro cestovní ruch (opatření 4.1) a Podpora místní infrastruktury cestovního ruchu (opatření 4.2). 22

23 3 projekty byly realizovány podnikatelskými subjekty (vč. fyzických osob podnikajících), pouze 2 projekty realizovaly samotné obce (Modrava a Horní Planá). Celkovou situaci pro území NUTS II Jihozápad shrnuje mapa č. 1. V tomto programu bylo celkem získáno Kč. Zatímco u obcí činila poskytnutá dotace 100 %, u podnikatelů byla výše spolufinancování Kč. Následující graf představuje získané finanční prostředky v jednotlivých oblastech podpory Pokud provedeme srovnání s konečnými výsledky Společného regionálního programu, získáme následující data. V rámci opatření 4.1 bylo získáno na území NUTS II Jihozápad Kč, z toho Kč na území Sob Šumava. Pro opatření 4.2 celkové prostředky činily Kč, z toho Kč na území SOB Šumava. Tabulka č. 4: Finanční podíl projektů SOB Šumava na SROP Název opatření Území Vyčerpané prostředky (v Kč) Počet realizovaných projektů Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Jihočeský Plzeňský Celkem SOB Šumava Opatření 4.2 Rozvoj Jihočeský infrastruktury cestovního ruchu Plzeňský

24 cestovního ruchu Celkem SOB Šumava

25 Mapa č. 1: Projekty reliazované v rámci SROP (NUTS II Jihozápad) 25

26 Interreg IIIA ČR - Bavorsko Z hlediska získaných finačních prostředků se program Interreg IIIA ČR Bavorsko řadí na 2. místo, pokud však vyhodnotíme počet podaných a realizovaných projektů, zařadí se tento program na 1. místo. Důvodem je blízkost hranic s Bavorskem a možnost snadněji navázat spolupráci. Projekty byly realizovány v rámci 3 oblastí: Lidské zdroje a sítě, Cestovní ruch, volný čas a rekreace a Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru. Následující tabulka shrnuje počet podaných projektů a získaných finančních prostředků v jednotlivých oblastech: Tabulka č. 5: Finanční podíl oblastí Interreg IIIA ČR Bavorsko Název oblasti Získané finanční prostředky Počet podpořených projektů Lidské zdroje a sítě Cestovní ruch, volný čas a rekreace Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru Celkem Kč 46 26

27 Mapa č. 2: Projekty realizované v rámci Interreg IIIA 27

28 2.3. Programovací období Popis dostupných operačních programů shrnuje část 3 Analýzy. K bylo podáno celkem 162 projektů. Z toho 67 % projektů předložili obce SOB Šumava, cca 3 % podnikatelské subjekty a Správa Národního parku a CHKO Šumava a necelá 2 % školy. Celkově byly podány projekty ve výši Kč 1. Z dostupných dat je patrné, že největší podíl má Operační program životní prostředí, celkem 58 % finančních prostředků je žádáno právě v tomto operačním programu. Na druhém místě je ROP NUTS II Jihozápad (32 %). Přesto tento údaj nemá příliš velký význam. Jak již bylo uvedeno, výše poskytnutých finančních prostředků nebyla u všech programů zjištěna. Největší podíl, co do počtu podaných žádostí, představuje Operační program příhraniční spolupráce ČR Bavorsko. Jedná se o projekty realizované v rámci Dispozičního fondu. 1 částka odpovídá zjištěných datům od obcí nebo internetu. S ohledem na fakt, že u některých projektů nebyla finanční výše zjištěna (neuveřejněno, obce neposkytla data), nejedná se o koncovou částku. 28

29 Z hlediska finančního čerpání je důležitý stav jednotlivých projektů. Z celkového počtu 162 podaných projektů je jich k ukončeno 99 projektů, tedy více jak 50 %, celkem 61 projektů je ještě ve fázi realizace a 2 projekty čekají na schválení. 29

30 Doposud byla úspěšným žadatelům vyplacena částka ve výši Kč, tedy 32 % z celkových požadovaných finančních prostředků. 30

31 Operační program životní prostředí (OPŽP) OPŽP patří aktuálně mezi nejvíce využívané Operační programy aktuálního programovacího období. K bylo v rámci tohoto programu podáno celkem 36 projektových záměrů ve finanční výši Kč. Nejvíce projektů bylo předkládáno v opatření 1.1 Snížení znečištění vod (celkem 8 projektů) a opatření 6.2 Podpora biodiverzity (9 projektů). Celkem 23 projektů podaly obce SOB Šumava, 9 projektů Správa Národního parku a CHKO Šumava, zbytek připadá na sdružení a fyzické osoby (4 projekty). 31

32 K aktuálnímu datu (tj ) bylo ukončeno celkem 12 projektů, ve fázi realizace je nyní 24 projektů. OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko Nejvíce projektů bylo doposud podáno do Operačního programu příhraniční spolupráce ČR Bavorsko Celkem bylo předloženo a schváleno 47 projektů. Jedná se o finančně malé projekty podpořené v rámci Dispozičního fondu. Nejvíce projektů bylo podáno a schváleno obci Kašperské hory celkem 10 projektů. Na 2. místě s 8 projekty je město Železná Ruda. Z 22 obcí nacházejících v SOB Šumava jich do OPPS ČR Bavorsko podalo projekt 9 obcí. 32

33 Pokud vyhodnotíme výsledky doposud schválených výzev (7. uzavřených výzev Dispozičního fondu) zjistíme, že z celkového počtu schválených projektů 365, připadá necelých 13% na obce SOB Šumava. 33

34 Tabulka č. 6: Přehled projektů obcí SOB Šumava Název žadatele Název projektu Operační program/program podpory Datum zahájení Datum ukončení Rozpočet projektu Volary Modernizace Základní školy Volary ROP NUTS II Jihozápad Volary Nová Škola OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Volary Oprava Chlumského rybníka OP Životní prostředí Volary Přes Volary přešla smrt INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Volary Rekonstrukce místních komunikací v ulici Česká a Příčná - Volary ROP NUTS II Jihozápad Volary Rekonstrukce sběrného dvora ve Volarech OP Životní prostředí Volary Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Upgrade) Integrovaný operační program Volary Volarské slavnosti dřeva 2006 INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Volary Volarské slavnosti dřeva 2006 Volarské slavnosti dřeva 2006 INTERREG IIIA Česká republika - Rakousko Volary ZŠ U nádraží 512, Volary - Snížení energetické náročnosti OP Životní prostředí Modrava Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě Společný regionální operační program Modrava Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Plná verze) Integrovaný operační program Nicov Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Plná verze) Integrovaný operační program Kvilda Kvilda - dostavba vodovodu OP Životní prostředí Kvilda Strojová údržba lyžařských stop Kvilda INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko

35 Bavorsko Kvilda Strojová údržba lyžařských stop Kvilda 07_08 INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Kvilda Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Plná verze) Integrovaný operační program Kvilda Realizace MK a parkové úpravy v obci Kvilda PRV Kvilda Strojová údržba lyžařských běžeckých stop a jejich letní příprava OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kvilda Obnova Stálé expozice historie Kvildy a Bučiny OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kvilda Kvilda v proměnách času OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kvilda Strojová údržba lyžařských tras a jejich letní příprava OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kvilda Paměť krajiny v řeči fotografie OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Horská Kvilda Strojová údržba lyžařských stop Horská Kvida INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Horská Kvilda Strojová údržba lyžařských stop Horská Kvida, Modrava, Srní INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Horská Kvilda Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Plná verze) Integrovaný operační program Horská Kvilda Strojová údržba lyžařských stop OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Horská Kvilda Strojová údržba lyžařských běžeckých stop OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Horská Kvilda Strojová údržba lyžařských stop OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše 35

36 Kašperské Hory Kašperské Hory Kašperské Hory Kašperské hory - dostavba kanalizace OP Životní prostředí Revitalizace náměstí Kašperské Hory ROP NUTS II Jihozápad Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Upgrade) Integrovaný operační program Kašperské Hory Zkvalitnění služeb cestovního ruchu INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Kašperské Hory Kašperské Hory Zlepšení kvality ovzduší a zvýšení energetické soběstačnosti rozšířením stávajících rozvodů CZT v Kašperských Horách Hrad Kašperk, Revitalizace prostoru přístupové cesty hradního areálu OP Životní prostředí OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kašperské Hory Obnova části turistické stezky na hrad Kašperk OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kašperské Hory Turistické místopisné tabule, prospekty a panoramatické obrazy Kašperské Hory a okolí OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kašperské Hory Kašperské Hory Publikace Kašperské Hory, okolí a Grafenau OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Rekonstrukce okolí památníků OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kašperské Hory Kašperské Hory Turistické místopisné tabule a panoramatické obrazy Kašperské Hory a okol Informační materiály hradu Kašperk, hřbitovního areálu v K. Horách a záložky OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše 36

37 Kašperské Hory Kašperské Hory Revitalizace bývalého předsunutého opevnění Pustého hrádku OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Turistické informační značení Kašperské Hory a hrad Kašperk OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Kašperské Hory Trojjazyčné turistické informační prospekty Kašperské Hory a hrad Kašperk OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda První mezinárodní česko-bavorský Nordic Walking den INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Železná Ruda Údržba zimních turistických tras - Město Železná Ruda 2011 OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Studie vhodného využití objektu bývalé celnice v Alžbětíně OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Strojová údržba lyžařských turistických tras - Město Železná Ruda 2009 OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Strojová údržba lyžařských turistických tras - Město Železná Ruda OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Strojová údržba lyžařských turistických tras - Město Železná Ruda INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Železná Ruda Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Upgrade) Integrovaný operační program Železná Ruda Změna č. 5 Územního plánu sídelního útvaru Železná Ruda a zhotovení Regulačního plánu Železná Ruda, část Špičák INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Železná Ruda 20. výročí znovuotevření železniční trati OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Orientační systém značení Železnorudska OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše 37

38 Železná Ruda Železnorudsko a bavorské příhraničí OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Železná Ruda Čachrov Obnova a oprava pomníků a drobných sakrálních památek Železnorudska Stavebně a tepelně technická opatření pro snížení energetické náročnosti stávajícího objektu č.p. 10 Základní škola Městyse Čachrov OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše OP Životní prostředí Čachrov Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Plná verze) Integrovaný operační program Čachrov Zpracování Územního plánu městyse Čachrov Integrovaný operační program Hartmanice ČOV Hartmanice OP Životní prostředí Hartmanice Hipostezky v Českém lese INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Hartmanice Hipostezky v Pošumaví INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Hartmanice Střední Pošumaví - propagační materiál INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Hartmanice Typový projekt - CzechPOINT - Kontaktní místo (Upgrade) Integrovaný operační program Hartmanice Územní plán města Hartmanice Integrovaný operační program Hartmanice Účast na Slavnostním průvodu svatého Vintíře a oslavách 1000 let Rinchnachu OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Hartmanice Oslavy 650. výročí první písemné zmínky o obci Kundratice OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše Hartmanice Publikace "Malá Muzea" OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko - DF Přesná výše 38