Co se jinam nevešlo. a co se nám v přehledu témat modralo...

Podobné dokumenty
Tvorba WWW stránek. Mojmír Volf

JavaScript v jazyku HTML

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

Mgr. Vlastislav Kučera přednáška č. 1

Vývoj Internetových Aplikací

HTML - Úvod. Zpracoval: Petr Lasák

Vývoj Internetových Aplikací

Základy WWW publikování

(X)HTML, CSS a jquery

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web

Vývoj Internetových Aplikací

Nový Node Monitor. 13. prosince Lukáš Turek Praha12.Net

4. Rozdíly v interpretaci CSS moderními prohlížeči. Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, FJFI, KFE, PINF 2008)

Tvorba webu. Úvod a základní principy. Martin Urza

ŠKODA Portal Platform

Nová struktura souborů a složek

Základy webových aplikací ZWA Přednáška č. 2 HTML. Martin Klíma

Webová stránka. Matěj Klenka

Úvod do tvorby internetových aplikací

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu

HTML 5 Historie HTML5 Co je HTML5 Přehled novinek

13. Vytváření webových stránek

HLEDEJCENY.mobi. Obsah. Mobilní verze e-shopu. Důvody instalace

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Registrační číslo projektu: Škola adresa:

Úvodem Seznámení s HTML Rozhraní Canvas... 47

(X)HTML. Internetové publikování

KIV/PIA 2012 Ing. Jan Tichava

APLIKACE XML PRO INTERNET

TVORBA WEBOVÝCH STRÁNEK

Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal. Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni

HTML Hypertext Markup Language

NSWI096 - INTERNET. Úvod do HTML

Metodiky pro automatické testování webové aplikace. Ondřej Melkes, Martin Komenda

1. Struktura stránky, zásady při psaní kódu, MVC pattern. Web pro kodéry (Petr Kosnar, ČVUT, FJFI, KFE, PINF 2008)

Mgr. Vlastislav Kučera Header, footer, navv, article, section, boxy, margin, padding, border

Tomáš Herout

(X)HTML. Internetové publikování

3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY

Front-end responzivního webu v HTML5 a CSS3.

MODERNÍ WEB SNADNO A RYCHLE

Testování webových aplikací Seznam.cz

HTML stránka vložení obrázku

Základy informatiky. HTML, tvorba WWW stránek. Daniela Szturcová Část převzata z přednášky P. Děrgela

Content Security Policy

CSS Stylování stránek. Zpracoval: Petr Lasák

PHP framework Nette. Kapitola Úvod. 1.2 Architektura Nette

Kapitola 1 První kroky v tvorbě miniaplikací 11

OCHRANA SOUKROMÍ CRON SYSTEMS, S.R.O. PRO WEBOVOU STRÁNKU 1. Obecné informace.

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13

Podpora nových webových technologií HTML5 a CSS3 v aktuálních verzích prohlížečů

Uživatelská příručka 6.A6. (obr.1.)

CZ.1.07/1.5.00/

INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU

Tvorba webu v HTML. Redakční systém. CMS Joomla! Co je Joomla

Připravil: Ing. Jiří Lýsek, Ph.D. Verze: Webové technologie

Přesunutí poštovní schránky ze stávajícího serveru do systému MS Exchange si vyžádá na straně uživatele změnu nastavení poštovního klienta.

OBALKYKNIH.CZ API 3.0, IMPLEMENTACE PRO ALEPH OPAC

Základní pojmy spojené s webovým publikováním ~ malý slovníček pojmů~ C3231 Základy WWW publikování Radka Svobodová, Stanislav Geidl

Začínáme s vývojem her a DOM

Základy (X)HTML. WWW stránka WWW stránka dokument (soubor) s informacemi a pokyny pro jejich zobrazení

Jak udělat webový projekt

Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky

Moderní webové technologie. Jakub ŽÁK

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka

HTML. PIA 2012/2013 Téma 1. P. Brada, O. Rohlík, J. Tichava, Západočeská univerzita

Tvorba webových stránek

Hitparáda webhackingu nestárnoucí hity. Roman Kümmel

DOKUMENTACE REDAKČNÍHO SYSTÉMU PINYA

programátor vs. vývojář

Fiktivní firma. Žáci získají základní informace o přípravě a tvorbě webových stránek. Na konci prezentace je úkol, se kterým žáci samostatně pracují.

DATA ARTICLE. AiP Beroun s.r.o.

AJAX. Dynamické změny obsahu stránek

NSWI096 - INTERNET. CSS kaskádové styly. Mgr. Petr Lasák

Jak postavit webovou stránku pro mobilní zařízení. Lukáš Kokoška

XHTML 1. Značkovací jazyky (mark-up): Součastí prostředků je systém m značek

Tvorba jednoduchých WWW stránek. VŠB - Technická univerzita Ostrava Katedra informatiky

NSWI142 Webové aplikace Zkouškový test

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch.

Základy HTML (2. přednáška)

Elektronické publikování. doc. RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB TU Ostrava

Název: VY_32_INOVACE_PG4113 Relativní pozicovaní a jeho využití

Cross-Site Scripting (XSS)

Minebot manuál (v 1.2)

HTML. HyperText Markup Language Josef Steinberger

WiFi4EU Komponent sloužící k prosazování politiky. Prováděcí příručka verze 1.0

Pedagogická fakulta. Programování her v HTML5 pomocí knihoven jquery a Box2D Programming HTML5 games using libraries jquery and Box2D

Obrázky. Tag Význam Párový Výskyt. img obrázek ne. img video ne. map klikací mapa. area oblast v klikací mapě ne

Richtext editory. Filip Dvořák

VYHLEDÁVACÍ BANNER PRO WEBOVÉ STRÁNKY

Neprogramuj, pokud to není nezbytně nutné. Michal Lupečka

================================================================================ =====

Pryč jsou ty doby, kdy bylo nutné kvůli každé malé úpravě webových stránek shánět odborníka, který

Úvod do CSS. Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm. Modernizace výuky s využitím ICT, CZ.1.07/1.5.00/34.

INTERNET. Vypracoval: Mgr. Marek Nývlt

Uživatelský manuál Radekce-Online.cz

Tvorba WWW stránek. přehled technologií používaných na webu principy jednotlivých technologií a možnosti jejich vzájemného kombinování

XSLT pomocí JavaScriptu v Mozille (... Opeře a Safari)

Transkript:

Co se jinam nevešlo a co se nám v přehledu témat modralo...

Validita, XHTML/HTML Dokument by měl začínat definicí typu, aby bylo jasno, co v něm je. <!DOCTYPE html> - zavedeno od verze HTML5 Předtím...

Validita, XHTML/HTML HTML4 3 standardy: Strict Transitional Frameset <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3.org/tr/html4/strict.dtd"> <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN" "http://www.w3.org/tr/html4/loose.dtd"> <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Frameset//EN" "http://www.w3.org/tr/html4/frameset.dtd">

Validita, XHTML/HTML XHTML1.0 3 standardy: Strict Transitional Frameset <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1-strict.dtd"> <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Transitional//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1- transitional.dtd"> <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Frameset//EN" "http://www.w3.org/tr/xhtml1/dtd/xhtml1- frameset.dtd">

Validita, XHTML/HTML Strict - trvá na určitých pravidlech, zejména toho, jaké prvky mohou být v jakých zanořené -neobsahuje "zavržené" elementy Transitional - obsahuje zavržené elementy Frameset - obsahuje rámce (a jen rámce!)

Validita, XHTML/HTML Vykreslovací režimy: "Režim platných standardů" Quirks Postupem času je jich, kvůli kompatibilitě, víc a víc, IE9 má rovné 4: Quirks, Strict (IE 7 Standards), Hybrid (IE8 Standards) a Standards (IE9 Standards)

Validita, XHTML/HTML Hlavní rozdíly: + různá tolerance k chybám - odlišné vykreslování (Box model apod.) Důsledek: Web vypadá v jednom prohlížeči jinak, když je v Quirks, jinak když je ve Standards.

Validita, XHTML/HTML Jak "přepnout"? Obecně pomocí DTD: -HTML bez doctype: Quirks -HTML s chybami: Quirks -HTML Transitional: Quirks -HTML Strict: Standard

Validita, XHTML/HTML Snažte se nepřepínat, zůstat ve standardech, protože standardní vykreslovací mód přináší alespoň nějakou naději, že web bude vypadat "všude plus mínus stejně".

... ovšem validní dokument zajistí, že nebude potřeba nic domýšlet! Validita, XHTML/HTML Validita: syntaktická správnost dokumentu podle daného DTD Význam: Přeceňovaný. Prohlížeče si nemohou dovolit nezobrazit nevalidní HTML dokument, takže se snaží chyby ignorovat, "domýšlet"...

Validita, XHTML/HTML... což neplatí pro XHTML! XHTML přímo ve specifikaci říká, že syntaktická chyba, např. použití "&" v URL místo "&", má ukončit zpracování dokumentu a vrátit chybu.

Stav implementace CSS Vendor prefixy: CSS se neustále vyvíjí a nové možnosti jsou častěji implementovány v prohlížečích dřív než ve standardech. Aby z toho nevznikl zmatek, jsou používány tzv. "vendor prefixy"...

Stav implementace CSS Názorný příklad: zakulacené rohy CSS vlastnost border-radius border-radius: 10px; Tvůrce prohlížeče pracuje s nestabilní specifikací. Měl by správně počkat, až to bude vydáno jako standard, ale on čekat nechce, protože je to pro něj konkurenční výhoda a designéři to chtějí.

Stav implementace CSS Řešení: Využijeme toho, že CSS co nezná, to inoruje, a přidáme si specifickou předponu (prefix). Mozilla (Firefox): -moz-border-radius WebKit (Chrome, Safari): -webkit-border-radius IE: -ms-border-radius Opera: -o-border-radius

Stav implementace CSS Výhoda prefixů: výrobci je mohou používat dřív než je standard hotový. Nevýhoda: jsou proprietární a prodlužují zápis Nakonec bývají nahrazeny jednotným zápisem bez prefixu-

Stav implementace CSS div.cooleffect { -webkit-transition-property: opacity; -webkit-transition-duration: 2s; -o-transition-property: opacity; -o-transition-duration: 2s; -moz-transition-property: opacity; -moz-transition-duration: 2s; -ms-transition-property: opacity; -ms-transition-duration: 2s; transition-property: opacity; transition-duration: 2s; }

Snazší CSS CSS má několik kodérských nevýhod: nemá proměnné ani konstanty, vše je řešeno literálem nemá "makra" (hodily by se pro zápis podobných metod, využívajících vendor prefixy) Řešení v podobě preprocesorů nejznámější jsou LESS a Sass

Snazší CSS Praxe: #header { -moz-border-radius: 5px; -webkit-border-radius: 5px; border-radius: 5px; } #footer { -moz-border-radius: 10px; -webkit-border-radius: 10px; border-radius: 10px; }

Řešení v LESS makra: Snazší CSS.rounded_corners (@radius: 5px) { -moz-border-radius: @radius; -webkit-border-radius: @radius; border-radius: @radius; } #header {.rounded_corners;} #footer {.rounded_corners(10px);}

Snazší CSS Praxe: #container { width: 960px; } #aside { width:123px; margin-right:6px; } #content { margin-left: 831px; /*MAGIE!!!*/ }

Snazší CSS LESS a proměnné: @width: 960px; @aside: 123px; @span: 6px; #container { width: @width; } #aside { width: @aside; margin-right: @span; } #content { margin-left: @width - @aside - @span; }

Bezpečnost JavaScriptu JavaScript může být velmi nebezpečný, protože manipuluje s obsahem stránky. Může číst vaše hesla, když je zadáváte. Může provádět operace, o kterých ani nevíte. Může vám ukrást přihlašovací údaje, může za vás převést peníze, změnit vám fotku v profilu a ještě vám přepsat heslo...

Bezpečnost JavaScriptu... a ne, nemusíte kvůli tomu lézt na "pochybné" stránky! Webdesignéři a programátoři na bezpečnost kašlou, a to není dobře. Jiní si myslí, že jí rozumí, a to je ještě hůř. Škodlivý JS kód se tak může objevit na jakýchkoli stránkách. Jediná ochrana je zakázat JS (a povolit jen někde...)

Bezpečnost JavaScriptu Základní bezpečnostní mechanismus JS: Same-Origin Policy, tedy "politika stejného původu" Zhruba: Do obsahu HTML stránky z domény http://xyz.cz/ smí zasahovat jen skripty, které pocházejí ze stejné domény.

Bezpečnost JavaScriptu Do stránky http://xyz.cz/index.html vložíme pomocí iframe třeba http://www.seznam.cz Skript z vnitřního okna nemá právo volat mateřské okno, skript z mateřského okna nemá právo volat vložené okno, měnit ho atd.

Bezpečnost JavaScriptu AJAX (metoda, jak může prohlížeč požádat server o data, aniž by znovunačítal stránky) Bezpečnost: Skript, načtený z xyz.cz, smí položit AJAX požadavek pouze na adresu z téže domény.

Bezpečnost JavaScriptu Kuriozní důsledek: pokud načtete obrázek/video do canvasu, můžete do něj kreslit. Pokud je obrázek / video z jiné domény, zahlásí prohlížeč bezpečnostní chybu a nedovolí to. Existují způsoby, jak toto pravidlo obejít, a to jak legální techniky (CORS, komunikace mezi okny), tak ne-zrovna-čistá řešení.

Bezpečnost JavaScriptu XSS Cross-Site Scripting Do "normálního" webu je vložen škodlivý kód (např. do vyhledávacího formuláře). Ten pak může provádět nekalosti, včetně např. krádeže přihlašovacích údajů.

Agilní metodiky Pro vývoj webu jsou velmi vhodné, protože u webu víc než kde jinde platí: - Zákazník nemá přesnou představu o tom, co chce - Vývojář dělá spoustu práce, která "není vidět" - Když už je něco vidět, tak je většinou pozdě něco měnit

Klasický model "Vodopád" Na počátku je zadání Ze zadání je zpracována analýza Z analýzy jsou vytvořeny odhady nákladů Analýza je rozpracovaná pro vývojáře, designéry, grafiky, kodéry,... Postupně je vytvořen web Až v betaverzi je vůbec možné ukázat něco zákazníkovi. Práce předána, následuje dohadování o tom, zda splňuje zadání, co by mělo být jinak a kdo to zaplatí.

Model "Vodopád"

Agilní metodiky Na počátku je zadání, které nemusí být zcela přesné Analýza především hledá "minimální funkční model" Vývoj probíhá v krátkých iteracích (třeba týden) Na konci každé iterace ("běhu") je jasné, co je hotové a co se bude dělat dál Vývoj po malých funkčních celcích pomáhá motivovat vývojáře Zákazník má možnost vidět, jak dílo vzniká

Agilní metodiky U klasických metodik zákazník říká, že chce informační portál, ale když ho dostane, zjistí, že vlastně potřeboval e-shop. U agilních metodik se zákazník podílí na vývoji, takže sice chce informační portál, ale díky neustálé zpětné vazbě nakonec mnohem pravděpodobněji dostane to, co potřebuje.

Release early, release often! Snažte se co nejrychleji udělat funkční kostru se základní sadou funkcí. Neřešte detaily, neřešte "co by se ještě mohlo". Udělejte základ a spusťte ho co nejdřív! KISS Keep it Small and Stupid DRY Don't Repeat Yourself