Folia venatoria, 38 39, 2009 Analýza medailových trofejí daňka evropského (Dama dama L.) v oborním chovu Obora Volský žlab Analysis of medal-awarded trophies of fallow deer (Dama dama L.) reared in game preserve Volsky žlab Ondřej Zhorný František Havránek 1. Úvod Výsledkem myslivecké činnosti a hospodaření u všech druhů spárkaté zvěře je v jejím finále vždy trofej a zvěřina. Trofej je představována typickou architekturou pro daný druh zvěře, kterou lze hodnotit dle uznaných mezinárodních metod (CIC, B.C.C.), nebo trofejí atypickou, která tyto aspekty nesplňuje. V České republice je evidováno přes 140 oborních chovů pro spárkatou zvěř, v nich se převážně chová zvěř daňčí jako hlavní či doplňkový druh. Ministerstvo zemědělství České republiky podle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti uvedlo v činnost Zřizovací listinou č. 26 910/2004 16000 ze dne 16. 7. 2004 Ústřední hodnotitelskou komisi (ÚHK ČR) a stanovilo trofejové zvěři limity pro význačnou trofej. Zároveň pověřilo Českomoravskou mysliveckou jednotu evidencí těchto význačných trofejí. Od této chvíle, tedy od roku 2004, bylo jako význačných zaevidováno celkem 48 trofejí daňka evropského. Obora Volský žlab se na tomto výsledku podílela celkově 10,26 %. 2. Cíl práce Cílem práce bylo zjistit, jak významně se projeví faktor různého genetického původu na kvalitu trofeje, respektive vybraných parožních znaků, které byly k danému účelu použity. Daňci v oboře Volský žlab totiž pocházejí ze dvou různých linií, maďarské (import 1992, 1993) a z obory Březka (1992), patřící do správy VÚLHM v Jílovištích-Strnadech. Obě ustálené genetické linie jsou tedy, i za účelem vzájemného porovnání, chovány odděleně a jsou aplikovány shodné chovatelské zásady a postupy, včetně výživy. 3. Materiál a metodika Celkem bylo vyhodnoceno 27 daňčích trofejí ulovených v letech 2001 2006. Výsledky pochází z katalogu Hodnocení trofejí Natura viva 2005, dále z Evidence význačných trofejí vedené Českomoravskou mysliveckou jednotou z pověření Ministerstva zemědělství České republiky (stav k 31. 12. 2006) a z vlastní evidence obory (hodnocení členů ÚHK ČR Hromas, Feureisel, Klusák, Vach, Horák). Trofeje byly hodnoceny po minimálně tří měsíční době od ulovení v souladu s kritérii pro hodnocení trofejí CIC (K lusák 2002). Z hodnotitelských tabulek byl sestaven přehled ulovených daňků uspořádaný podle bodové hodnoty jejich trofeje a doplněn údaji o lovci, roce ulovení, genetickém původu, hmotnosti trofeje, 35
o místě hodnocení a hodnotiteli (tab.. K trofejím byly vypsány vybrané parožní znaky délka lodyhy, délka lopaty a šířka lopaty jenž nejvíce vypovídají o kvalitě trofeje (tab. 2) Tabulka 1 Přehled trofejí ulovených daňků v letech 2001 2006 Table 1 Overview of trophies of hunted fallow deer in the year 2001 2006 Rok Váha Pořadí Lovec 2) Body CIC ulovení 4) Medaile 5) Linie 6) Věk 7) 3) paroží 8) (kg) Hodnotitel 9) 1. Čámský, CZ 2004 210,74 I. M 6 4,55 Klusák 2. Kosík, SK 2006 209,04 I. M 7 4,59 Vach 3. Hanzal, CZ 2004 204,49 I. B 7 3,92 Horák 4. Hanzal, CZ 2002 200,29 I. M 6 4,17 MHK 5. Révay, SK 2006 197,51 I. M 5 3,9 Vach 6. Kosík, SK 2006 195,29 I. M 6 3,52 Vach 7. Šťastný, CZ 2003 192,84 I. B 8 3,2 Klusák 8. Janů, CZ 2004 190,6 I. B 9 4,4 Klusák 9. Mančík, CZ 2003 190,59 I. M 8 3,3 Klusák 10. Kamyňski, R 2005 189,5 I. B 8 3,84 Klusák 11. Mach, CZ 2006 184,95 I. B 6 3,43 Vach 12. Dopita, CZ 2005 184,7 I. M 7 3,55 Klusák 13. Klusáček, CZ 2002 182,57 I. M 7 2,69 Klusák 14. Schwarz, A 2005 181,6 I. M 7 3,53 Klusák 15. Mančík, CZ 2002 180,08 I. B 6 2,6 MHK 16. Stern, A 2005 177,4 II. M 5 2,98 Klusák 17. Bukovjan, CZ 2006 170,61 II. B 4 2,6 Hromas 18. Kostka, CZ 2006 170,5 II. M 4 2,75 Hromas 19. Klusáček, CZ 2003 170,23 II. B 6 2,78 MHK 20. Hanych, CZ 2006 170,18 II. B 5 3,32 Vach 21. Janů, CZ 2003 166,42 III. M 5 2,82 MHK 22. Vykoukal, CZ 2002 163,46 III. B 5 2,6 MHK 23. Kasal, CZ 2004 162,85 III. M 4 2,55 MHK 24. Vykoukal, CZ 2001 162,07 III. B 6 2,4 MHK 25. Kruntorát, CZ 2005 161,4 III. B 5 2,71 Klusák 26. Ruman, SK 2001 161,08 III. B 5 2,75 MHK 27. Votava, CZ 2001 160,66 III. M 4 3,03 MHK Poznámka Note: M označuje maďarskou linii Hungarian line, B označuje linii z obory Březka line from the game preserve Březka ; MHK znamená mezinárodní hodnotitelská komise international commission performing assessment No., 2) Hunter, 3) Year of hunting, 4) CIC points, 5) Medal, 6) Line, 7) Age, 8) Weight of antlers (kg), 9) Persons performing assessment Nashromážděné hodnoty byly matematicky zpracovány s ohledem na linii původu i jako celkový soubor. Výsledné hodnoty byly porovnány s obdobnými hodnotami standardu daňka (Husák et al. 1986). 4. Výsledky Ve sledovaném období 2001 2006 bylo v oboře Volský žlab uloveno 27 daňků, jejichž bodová hodnota trofeje dosahovala na medailovou pozici. Z těchto 27 jedinců jich 14 pocházelo z maďarské linie, což představuje 51,85 %. Zbylých 13 kusů pocházelo z linie z obory Březka, tedy 48,15 % %. Lze tedy konstatovat, že z celkového počtu sledovaných trofejí byly obě linie zastoupeny téměř stejným dílem a není tedy mezi nimi významný rozdíl. 36
Tabulka 2 Přehled vybraných parožních znaků (měřeno v cm) Table Some characteristics of antlers (measured in cm) Lovec Rok ulovení 2) Body Délka lodyhy 4) Délka lopaty 5) Šířka lopaty 6) CIC 3) Levá 7) Pravá 8) Levá 7) Pravá 8) Levá 7) Pravá 8) Čámský 2004 217,44 82,60 79,30 56,70 54,50 19,70 16,60 Kosik 2006 209,04 78,30 71,90 48,60 43,40 17,95 17,40 Hanzal 2004 204,49 77,40 76,60 50,80 47,10 17,00 18,35 Hanzal 2002 200,29 74,90 72,30 48,20 53,80 16,30 16,80 Revay 2006 197,51 73,70 74,30 47,40 45,00 17,00 17,70 Kosik 2006 195,29 77,50 76,90 47,60 49,80 16,30 17,50 Šťastný 2003 192,84 72,20 74,40 44,00 46,50 15,60 19,90 Janů 2004 190,60 70,40 69,90 41,00 41,50 14,70 17,50 Mančík 2003 190,59 71,90 74,10 40,80 45,80 12,80 15,20 Mach 2006 184,95 70,40 70,70 40,70 40,30 18,20 11,90 Klusáček 2002 182,57 67,60 78,20 45,00 52,30 14,95 17,35 Mančík 2002 180,08 68,00 64,60 44,00 41,50 16,40 14,50 Bukovjan 2006 170,61 68,00 66,50 39,00 41,80 13,30 15,30 Kostka 2006 170,50 66,10 67,40 40,40 40,30 15,10 14,70 Klusáček 2003 170,23 63,00 69,00 37,80 44,00 14,45 17,30 Hanych 2006 170,18 64,60 63,40 32,40 35,70 15,40 15,80 Janů 2003 166,42 62,90 64,10 35,90 34,50 13,60 13,90 Vykoukal 2002 163,46 70,60 63,80 39,10 31,90 14,30 13,60 Kasal 2004 162,85 68,50 67,80 36,90 40,00 13,00 12,35 Vykoukal 2001 162,07 62,10 58,60 34,40 33,80 15,70 14,50 Ruman 2001 161,08 59,10 65,10 33,30 35,10 17,20 14,00 Votava 2001 160,66 61,30 66,00 36,60 41,00 15,30 14,40 Hunter, 2) Year of hunting, 3) CIC points, 4) Length of beam, 5) Length of palm, 6) Width of palm, 7) Left, 8) Right Základním znakem určujícím kvalitu trofeje, potažmo celého kusu, je bodová hodnota, obvykle vyjadřovaná v bodech CIC. Doposud nejsilnější ulovený daněk z obory Volský žlab dosáhl na hodnotu 217,44 bodu CIC, tato hodnota je zároveň evidována Ministerstvem zemědělství mezi význačnými trofejemi. Na mezinárodní výstavě trofejí v Lysé nad Labem pořádané v květnu roku 2005 ovšem mezinárodní hodnotitelská komise tuto trofej přehodnotila na 210,74 bodu CIC, ale i přes toto výrazné snížení její hodnoty patří tato trofej k nejlepším v rámci celé naší země. Celkové rozložení všech trofejí do intervalů odstupňovaných po deseti bodech CIC uvádí obrázek 1. Ze všech sledovaných trofejí jich na zlatou medaili dosáhlo celkem 15, to odpovídá 55,56 %. Stříbrnou medaili získalo 5 trofejí, tedy 18,52 % a na bronzovou jich dosáhlo 7, což představuje 25,92 %. Pokud se medailové kriterium vztáhne na jednotlivé linie, tak z maďarské linie dosáhlo na zlatou medaili 9 trofejí, čili 64,29 %. Stříbrnou medaili obdržely 2 trofeje, tedy 14,29 % a bronzovou trofeje, což je 21,42 %. Oproti tomu z březkovské linie bylo zlatou medailí ohodnoceno 6 trofejí, které představují 46,15 %. Stříbrná medaile byla udělena 3 trofejím, tj. 23,08 % a bronzová pak 4 trofejím, tedy 30,77 %. Lze tedy konstatovat, že mezi liniemi není výrazný rozdíl v počtu trofejí u jednotlivých medailí. Větší procentická odlišnost je pak dána malým rozsahem výběru. Celou situaci je možno nejlépe posoudit z obrázku 2, který zobrazuje rozložení trofejí do bodových intervalů podle příslušnosti ke genetické linii. 37
Obr. 1 Rozdělení trofejí do bodových intervalů Fig. 1 Classification of trophies into point intervals. number of trophies, 2) CIC points Obr. 2. Rozdělení trofejí do bodových intervalů podle genetických linií Fig. 2. Classification of trophies into point intervals according to genetic lines. number of trophies, 2) CIC points, 3) Hungarian line, 4) Line from game preserve in Březka Dalším kritériem, na kterém se do značné míry podílí výživa, je hmotnost trofeje, respektive hmotnost paroží, neboť do bodového hodnocení se započítává čistá hmotnost paroží bez lebky, na kterou se podle pravidel CIC odečítá koeficient 0,25 kg. Ve sledovaném souboru činí maximální hmotnost paroží 4,59 kg, naopak minimální byla 2,40 kg. Průměrná hmotnost paroží pak činí 3,28 kg. V tomto kriteriu dosahuje vyšší průměrné hodnoty maďarská linie, a sice 3,43 kg, zatímco linie z obory Březka dosáhla průměrné hmotnosti paroží 3,12 kg. Hmotnost trofeje se také mění s ohledem na věk jedince (obr. 3). 38
Obr. 3 Závislost hmotnosti trofeje na věku Fig. 3 Dependence of the weight of trophy on age. Weight of trophy, 2) Age Hmotnost trofeje se odráží v celkovém bodovém hodnocení trofeje, obrázek 4 ukazuje závislost bodové hodnoty na hmotnosti trofeje. Obr. 4 Závislost bodové hodnoty na hmotnosti trofeje Fig. 4 Dependence of point value on the weight of trophy. Point value CIC, 2) Weight of trophy K základním charakteristickým znakům daňčí trofeje patří délka lodyhy, délka lopaty a šířka lopaty. Tyto znaky z velké části určují výslednou bodovou hodnotu trofeje. Podle Wolfa et al. (2000) se u medailových trofejí na výsledné bodové hodnotě podílí délky lopat 22,40 %, délky lodyh 18,60 % a šířky lopat 13,60 %. Dohromady jejich podíl přesahuje polovinu celkové bodové hodnoty. Tabulka 3 uvádí průměrné hodnoty těchto znaků zjištěné u sledovaného souboru trofejí, opět s přihlédnutím na linii původu. 39
Tabulka 3. Průměrné hodnoty vybraných parožních znaků (udáváno v cm) Table 3. Mean values of some antlers characteristics (given in cm). Linie Průměrná délka lodyhy 2) Průměrná délka lopaty 3) Průměrná šířka lopaty 4) levá 5) pravá 6) levá 5) pravá 6) levá 5) pravá 6) Maďarská 7) 71,39 72,03 44,01 45,49 15,64 15,81 Březkovská 8) 67,80 67,51 39,68 39,93 15,66 15,70 Celkem 9) 69,90 69,77 41,85 42,85 15,65 15,75 Line, 2) Mean length of beam, 3) Mean length of palm, 4) Mean width of palm, 5) Left, 6) Right, 7) Hungarian, 8) Game preserve Březka, 9) Total Z naměřených hodnot je patrno, že ve sledovaných znacích se nevyskytují přílišné rozdíly mezi pravým a levým parohem. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že paroží je souměrné. Dále lze vysledovat vyšší hodnoty délky lodyh a délky lopat u maďarské linie. Ovšem šířka lopat je u obou linií téměř stejná. Tyto rozdíly jsou dány odlišným tvarem lopat. Daňci maďarské linie se vyznačují dlouhou a širokou lopatou ve tvaru čtyřúhelníku, zatímco daňci březkovské linie mají širokou lopatu spíše trojúhelníkovitého tvaru. Posledním aspektem při hodnocení kvality populace daňků v oboře Volský žlab byl věk ulovených jedinců. Všechny sledované trofeje pocházely od daňků buď II. věkové třídy (4 6 let) nebo III. věkové třídy (7 let a více). Z 27 trofejí jich bylo ve II. věkové třídě 18, jejich průměrná bodová hodnota dosáhla 176,25 bodů CIC a průměrná hmotnost trofeje 3,08 kg. Nejsilnější ulovený daněk (210,74 bodu CIC) svým věkem (6 let) připadá rovněž do II. věkové třídy. Zbylí ulovení daňci svým věkem spadali do III. věkové třídy. Průměrná bodová hodnota těchto daňků činila 191,77 bodu CIC a průměrná hmotnost trofeje 3,67 kg. 40 5. Diskuze Obora Volský žlab patří k těm oborám, kde je pravidelně a pečlivě monitorována kvalita populací chované zvěře. V jistém slova smyslu se dá tvrdit, že obora navazuje na práci Franze Vogta, který se snažil o stejný cíl, tedy co nejlepší trofeje, s jelení a srnčí zvěří v první polovině dvacátého století na Děčínském Sněžníku. Rozdíl mezi Vogtem a oborou Volský žlab je především časový. Zatímco Vogt vycházel z předpokladu o potřebnosti jednotlivých živin víceméně ničím nepodloženého, tak obora Volský žlab vychází ze závěrů podrobných výzkumů výživy a zdravotního stavu zvěře. Na základě dřívějších výzkumů VÚLHM Jíloviště Strnady byla po otestování upravena doplňková krmná směs (Institut ekologie a chovu zvěře Praha, s. r. o., Veterinární ošetřovna pro drobná zvířata a zvěř laboratoře, biomonitoring a Míchárna krmiv, s. r. o.) pro daňky s označením DAZ I IV gran. konc. 1 : 2. Jedná se o vitaminózně bílkovinný koncentrát, který se ředí v poměru 1 : 2 s mačkaným či celým ovsem. Současně s tím byla navržena a odzkoušena doplňková krmná směs s hepatoprotektivy sloužící k ochranné léčbě jater spárkaté zvěře zpravidla při intoxikacích (DSZV dieta I II.). Parožení je poměrně složitý proces (Chapman a Chapman 1975, Jaczewsk i 1983, Bar toš 1996, Hromas 2008), který je ovlivňovaný celou řadou různých faktorů. Obora Volský žlab se navíc nachází relativně vysoko (510 m nad mořem), což není zcela optimální pro chov daňčí zvěře. Při předkládání jednotlivých dávek DAZ gran. konc. 1 : 2 dochází k posunu doby parožení ve III. věkové třídě v porovnání s ostatními chovy. Např. v roce 2007 započalo vytloukání 30. 8. a bylo dokončeno 4. 9., o rok později to bylo 2. 9. a 8. 9. Vysvětlení lze hledat pravděpodobně v dlouhodobém konstantním působení bílkovin obsažených ve směsi (DAZ II. gran. konc. 1 : 2). V období konec července srpen dochází v přírodě ke stárnutí porostů a zvýšení vlákniny, poklesu živin mezi tím i minerálií a bílkovin. To je po předkládání směsí eliminováno. Předpokládá se, že v době plného růstu parohu přibude u jedince ve III. věkové třídě denně cca 0,60 bodu CIC. Takto vzni-
ká následně ekonomicky nezanedbatelný efekt při následném zhodnocování trofejí (Bukov jan 2008 ústní sdělení). Pravidelně se v chovu sledují a evidují všichni jedinci, zaznamenává se jejich porodní váha, datum porodu, váha při ulovení, růst parohů v jednotlivých letech, u samců kvalita trofeje a průběžně se kontroluje zdravotní stav zvěře v návaznosti na předchozí odbornou činnost u jiných druhů spárkaté zvěře (Bukov jan et al. 1991, 1999, Kar penko a Bukov jan 1993, 1995). Koeficient dědivosti pro tvorbu trofeje u jelenovitých se pohybuje v rozmezí 0,15 0,30, v praxi to znamená 15 % 30 %. Genetika většinou udává tvar paroží, zatímco jeho délka, síla a váha pak výživou a zdravotním stavem (Bukov jan 2007 ústní sdělení). V oboře Volský žlab je chována daňčí zvěř, která je maďarského původu a z obory Březka. Tyto dvě genetické linie se odlišují tvarem lopat. Pokud se porovnají průměrné bodové hodnoty trofejí, kterých obě linie dosahují, dojde se k závěru, že se tyto hodnoty odlišují o 8,45 bodu CIC ve prospěch maďarské linie. Průměrná hmotnost trofejí se opět přiklání k maďarské linii o 0,31 kg a to při stejné skladbě krmné dávky, způsobu krmení a veterinární péči. V průběhu vývinu daňčího paroží se mění také vzájemné proporce znaků, jejichž velikost se udává v délkových mírách. Z hlediska posuzování chovné kvality daňků je důležité, že od 5. paroží by měla délka lopat u daňků průměrně založených pro parožení zaujímat více než polovinu délky lodyh (Husák et al. 1986). Při uplatnění tohoto kritéria na sledovaný soubor daňků vyjde najevo, že ho všichni splňují. Zde tedy není mezi liniemi žádný rozdíl. Při porovnání jednotlivých sledovaných parožních znaků se dojde k poznatku, že obě linie se nepatrně odlišují v délce lodyh, v průměru o 4,06 cm ve prospěch maďarské linie, a v délce lopat, průměrně o 4,95 cm opět ve prospěch maďarské linie. Poslední znak, šířka lopat, je u obou linií téměř stejný. Tyto rozdíly jsou patrně dány právě odlišným tvarem lopat. Vlivem výživy na kvalitu a zdravotní stav zvěře se v oboře Volský žlab zabýval Bednář (2005), který dospěl k závěru, že kvalita výživy se kladně projeví na hmotnosti zvěře, její kondici a bodové hodnotě trofeje, obdobně jako na snížení škod na lesních porostech (Bukov jan et al. 2006). Buř ičová (2005) prováděla vyhodnocení porodních vah daňčat ve sledované oboře. Prokázala, že správně vykompenzovaná krmná dávka s minerálními látkami se pozitivně projeví i na porodních váhách daňčat bez rozdílu pohlaví. Věk nejstaršího uloveného daňka ze sledované skupiny byl devět let. Průměrný věk ulovení pak byl šest let. Podle literatury je optimální lovit daňky s 8. nebo s 9. parožím, kdy dochází ke kulminaci vývoje bodového ocenění a růstu lodyh. Například Husák et al. (1986) udává, že pro získání nejkvalitnější špičkové trofeje se jeví jako nejvýhodnější ulovit daňka již s 8. parožím, tedy v 9. roce života. Hromas et al. (2008) tvrdí, že trofej u daňků kulminuje obvykle v 8 letech. Daňčí zvěř v oboře Volský žlab je tedy lovena dva, respektive tři roky před kulminací vývoje bodové hodnoty trofeje. Otázkou zůstává, zda by např. čtyřletí daňci (170,61 a 170,50 bodů CIC), kteří se ve sledovaném souboru nacházejí, nedosáhli v následujících letech ještě větší kvality trofeje. Husák et al. (1986) stanovil již v 80tých letech minulého století chovný standard paroží daňka evropského pro podmínky České republiky. Ve standardu vychází z prací pracovníků VÚLHM Jíloviště Strnady (Velek 1975). Tento standard stanovil na základě matematicko statisticky zpracovaných údajů od 108 trofejí a 378 párů shozů získaných v letech 1960 1978 v oboře Březka. Porovnáme li hodnoty některých parožních znaků citovaného chovného standardu šestiletých daňků se stejnou věkovou skupinou z obory Volský žlab, dojdeme k markantně odlišným výsledkům. Délka lodyhy šestiletých daňků z obory Volský žlab byla 69,93 cm, ovšem podle Husákova standardu by tento rozměr měl být 58,5 cm, liší se od sebe o 19,54 %. Délka lopat sledovaných daňků činila 44,14 cm, Husák et al. (1986) udává 30,8 cm. Zde je rozdíl 43,31 %. Šířka lopaty podle Husáka má být 13,3 cm, sledovaní šestiletí jedinci dosáhli 16,03 cm, vzájemně se odlišují o 20,53 %. Největší rozdíl se však vyskytl u hmotnosti trofeje. Sledovaní daňci dosáhli hmotnosti 41
paroží 3,35 kg, zatímco Husák udává ve svém standardu hmotnost paroží 1,87 kg. Rozdíl mezi těmito hodnotami činí dokonce 79,14 %. Z těchto údajů je patrné, že populace daňka evropského v oboře Volský žlab se jeví jako vysoce nadstandardní.kvalita daňčích trofejí za posledních patnáct let výrazně posílila, zejména pak v oborních chovech. Na výstavě trofejí v Českých Budějovicích v roce 1976 bylo zúčastněno osm obor a rekordní trofej měla 203,73 bodu CIC. O čtrnáct let později na výstavě v Nitře roku 1990 bylo zúčastněno 20 obor a nejsilnější trofej byla ohodnocena 195,80 body CIC. Zatím poslední mezinárodní výstavou v České republice byla Natura viva pořádaná v roce 2005 v Lysé nad Labem. Zde se zúčastnilo již 56 obor a nejsilnější daňčí trofej měla 214,43 bodu CIC. Na této výstavě měla své zastoupení i obora Volský žlab. Její nejsilnější trofej daňka zde byla ohodnocena na 210, 74 bodu CIC. Navíc byla doplněna deseti dalšími trofejemi z této obory. V současnosti patří obora Volský žlab k nejlepším oborám v chovu daňčí zvěře v České republice. Klusák (2006) sestavil tabulku deseti nejlepších obor u nás k roku 2005. Jejich pořadí stanovil podle rekordní trofeje. Ovšem zaznamenal i počty medailových trofejí. Obora Volský žlab se umístila na desátém místě (použil hodnotu 210,74 bodu CIC), pokud by ale vzal v úvahu i počty medailových trofejí (zlatá 7, stříbrná 1 a bronzová 6), mohlo by toto pořadí vypadat úplně jinak. Je tedy patrné, že populace daňka evropského v oboře Volský žlab vykazuje pravidelnou produkci špičkových trofejí, a že se nejedná pouze o několik spíše náhodných úspěchů, jako je tomu u jiných obor. Evidence význačných trofejí, fungující v České republice od roku 2004, evidovala k 31. 12. 2006 celkem 39 trofejí daňka evropského s bodovou hodnotou 190 bodů CIC a vyšší. Obora Volský žlab se na tomto počtu podílela 4 trofejemi, což představuje 10, 26 %. Ke 31. 8. 2008 pak je evidováno celkem 48 význačných daňčích trofejí a počet trofejí z obory Volský žlab pak vzrostl o další 2 na celkových 6, což představuje nárůst na 12, 5 %. Ve skutečnosti to znamená, že každá osmá význačná daňčí trofej z České republiky pochází z obory Volský žlab. 6. Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat populaci daňka evropského v oboře Volský žlab, porovnat obě geneticky ustálené linie, jež jsou v oboře chovány a posoudit celkovou kvalitu této populace v porovnání s chovným standardem v České republice. Z výsledků vyplývá, že obě genetické linie, tedy maďarská a březkovská, se od sebe výrazným způsobem neodlišují. V hlavním sledovaném kritériu, kterým byla bodová hodnota trofeje, tyto dvě linie dosahovaly obdobných hodnot. Poněkud větší rozdíl nastal pouze u dvou parožních znaků délky lodyhy a délky lopaty. Oba tyto znaky vyzněly lépe pro maďarskou linii daňků. Celkem vzato však genetický původ zvěře nehraje výraznou roli při utváření trofeje. Opět se potvrdilo, že při utváření trofeje má největší význam výživa zvěře a její zdravotní stav. Celková kvalita chované daňčí zvěře v porovnání s ostatními oborními chovy na našem území se jeví jako výborná. Obora Volský žlab má své zastoupení mezi deseti nejsilnějšími trofejemi České republiky a trvale vykazuje vysoký počet medailových trofejí. Zatímco K lusák (2006) udával ve svém příspěvku k oboře Volský žlab 7 zlatých, 1 stříbrnou a 6 bronzových medailí k roku 2005, k poslednímu dni roku 2006 to bylo už 15 zlatých, 5 stříbrných a 7 bronzových. Ač nejsilnější česká trofej daňka nepochází z této obory, je svými výsledky v chovu daňčí zvěře právem řazena mezi nejlepší v České republice. Při porovnání současné úrovně oborních chovů daňka evropského lze obecně uvažovat o změně dosud používaného chovného standardu v České republice v praxi, neboť v něm uváděná kritéria již neodpovídají realitě. Došlo 18. 9. 2008 Lektoroval doc. Ing. P. Hell, CSc. 42
Literatura Bar t oš L. et al., 1996: Farmové chovy jelenovitých. Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha ve spolupráci s MZe ČR. Bar toš L., 2008: Faktory ovlivňující růst paroží a význam experimentů Franze Vogta pro naše poznání. In Sborník referátů 80 let od založení Vogtovy obory na Děčínském Sněžníku a vliv výživy na kvalitu jelení zvěře. Bukov jan K. et al., 1991: Informativní výsledky hematologických a biochemických hodnot ulovené srnčí zvěře. Folia venatoria, 21. Bukov jan K. et al., 1999: Koncentrace methemoglobinu v krvi srnčí zvěře. Folia venatoria, 28 29. Bukov jan K. et al., 2006: Odborný seminář Předcházení škod zvěří. SLŠ Hranice na Moravě, VLS Potštát, MZe ČR 2006. Hromas J., 1998: Nejsilnější světové trofeje. Matice lesnická, Písek. Hromas J., 2008: Myslivost. Matice lesnická, Písek. Husák F. et al., 1986: Daněk, sika, jelenec. SZN, Praha. Chapman, Chapman, 1975: Fallow deer, their history, distribution and biology. Suffolk 1975. Jac z e wsk i Z., 1983: Paroží jelenovitých. SZN Praha. Kar p enko A., Bukov jan K., 1993: Nález skupiny hematogenních pigmentů zvěře a jejich vztah ke graviditě. Folia venatoria, 23. Kar p enko A., Bukov jan K., 1995: Nález maligních nádorů u lišky obecné a srnce obecného. Folia venatoria, 25. K lusák K., 2002: Hodnocení loveckých trofejí zvěře. Suczess Velké Meziříčí. K lusák K., 2006: O daňčí zvěři. Svět myslivosti, č. 10. Wolf R. et al., 2000: Rukověť chovu a lovu daňčí zvěře. Matice lesnická. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Summary An analysis of 27 medal-awarded trophies of fallow deer (Dama dama L.) hunted in the years 2001 2006 was carried out. Two original genetic lines, particularly Hungarian line and the line from game preserve in Březka, were compared as rearing had started with these lines in the 90s of the past century. Both genetic lines do not differ significantly regarding the points. Greater difference was recorded in the length of palm, length of beam and the shape of palm. The mentioned characteristics were better for Hungarian line. In the conditions of the studied rearing in game preserve we can state that genetic origin does not play a significant role in forming total point value of the trophy but it is related with the architecture of antlers. A presupposition that the quality and point assessment of the trophy is affected mostly by nutrition and health condition of game was confirmed. Key words: fallow deer, genetic lines, game preserve Volský žlab Adresa / Address Bc. Ondřej Zhorný Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 1, CZ 613 00 Brno, e-mail: xzhorny@node.mendelu.cz Ing. František Havránek, CSc. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Jíloviště Strnady 156, CZ 156 04 Praha 5, e-mail: fhavranek@quick.cz 43