ZPRÁVA O ČINNOSTI A VÝSLEDCÍCH NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO, příspěvková organizace ZA ROK 2009

ZPRÁVA O ČINNOSTI A VÝSLEDCÍCH NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO, příspěvková organizace ZA ROK 2009 únor 2010 zprávu předkládá: ak. arch. Daniel Dvořák, ředitel Statutární město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci 1

Obsah: 0. ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE, PODĚKOVÁNÍ SPONZORŮM A PARTNERŮM NDB... 3 RESUMÉ... 5 1. PLNĚNÍ ÚKOLŮ V OBLASTI HLAVNÍ ČINNOSTI ORGANIZACE... 6 1.1. UMĚLECKÁ ČINNOST... 6 1.2. MARKETING... 69 2. PLNĚNÍ ÚKOLŮ V PERSONÁLNÍ OBLASTI... 78 3. PLNĚNÍ ÚKOLŮ V OBLASTI HOSPODAŘENÍ... 79 3.1. TABULKY VÝNOSŮ A NÁKLADŮ... 82 4. INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ... 85 5. TABULKOVÉ PŘÍLOHY... 86 2

0. Úvodní slovo ředitele, poděkování sponzorům a partnerům NDB Vážení a milý přátelé a příznivci Národního divadla Brno, kalendářní rok 2009 byl druhým rokem realizace programu uměleckého vedení NDB, které nastoupilo v sezóně 2007/08. Toto období se vyznačovalo konsolidovaným provozem, kontinuálním uplatňováním všech důležitých programových bodů, tj. široce zaměřená dramaturgie jejíž základem jsou velkoformátové produkce klasických titulů, autonomní produkční model Reduty, Off program, přenosy z MET, komunikativní propagace a aktivní vztah k publiku. Jedinou zásadnější změnou v oblasti propagace a komunikace je přetvoření časopisu DIVA do půlročníku (dříve měsíčník) a nahrazení části nákladu bulletinu ON STAGE jeho umístěním ve špičkovém společenském měsíčníku Top Life. Cílem je úspora nákladů a adresnější působení našich médií. V personální oblasti došlo ke změně na místě technicko-provozního náměstka nahrazením pana Arnošta Janěka MgA. Janem Petrem, mladým, energickým odborníkem s odpovídajícím vzděláním. Z významných uměleckých posil uvedu alespoň Evu Urbanovou a Michala Slaného, který přešel do NDB z činohry ND. Nejdůležitější změnou je zisk nového šéfa opery slovinského režiséra Rocca a šéfdirigenta Caspara Richtera, renomovaného německého umělce. Oba na základě výběrového řízení z listopadu 2009 s nástupem od 1. 1. 2010. Díky úspěšnému působení jednotlivých uměleckých složek a rozpočtové kázni všech, jsme i přes nelehký průběh finančního roku (nárůst platových tarifů, cen energií, atd.) uzavřeli rok se zlepšeným hospodářským výsledkem při zachování rezervního fondu z minulého období. ak. arch. Daniel Dvořák, ředitel Národního divadla Brno Jmenovité poděkování ředitele Národního divadla Brno, zřizovateli Národního divadla Brno statutárnímu městku Brnu primátorovi statutárního města Brna Bc. Romanu Onderkovi, MBA 1. náměstkovi primátora MUDr. Danielovi Rychnovskému předešlému vedoucímu Odboru kultury MMB PhDr. Mgr. Martinu Reissnerovi pověřené vedením Odboru kultury MMB PhDr. Vieře Rusinkové členům Dozorčí rady Národního divadla Brno PhDr. Jiřině Belcredi Ing. Josefu Burdovi doc. PhDr. Mikuláši Bekovi, PhD. Prof. Ing. Ivu Medkovi, PhD. PhDr. Mgr. Martinu Reissnerovi doc. PhDr. Vladimíru Justovi, CSc. Egbertu Zündorfovi Jihomoravskému kraji hejtmanovi Mgr. Michalu Haškovi náměstkovi hejtmana Mgr. Václavu Božkovi, CSc. 3

Ministerstvu kultury ministrovi kultury prof. Václavu Riedlbauchovi Společnostem: AGRO Brno - Tuřany, a.s. Austria Hotels Betriebs CZ, s.r.o. Grand Hotel Brno AZ SERVIS, a.s. BM Media Production, s.r.o. Bohemia Sekt, a.s. Brixton gastro, s.r.o. C&K, a.s., LEXUS BRNO Cafe Water Service, s.r.o. Carmen Team, s.r.o. Comsa Brno Palace Hotel CROY Concept, s.r.o. ČEBUS, cestovní kancelář Brno, s.r.o. e-finance, a.s. Hotel Continental Hotel International Brno, a.s. Karlovarské minerální vody, a.s. Kika Nábytek, s.r.o. Královský pivovar Krušovice, a.s. OHL ŽS, a.s. OREA HOTELS, s.r.o., Hotel Voroněž Premiera Sweet Progio, a.s., Hotel Avanti SEMPER CORPORATION, s.r.o. SNIP & CO, reklamní společnost, spol. s.r.o. STUDENT AGENCY, s.r.o. Synot W, a.s. TSB, a.s. ŽSD, a.s. Mediálním partnerům: A Agent, s.r.o. AIDEM, a.s. CCB, spol. s.r.o. Colosseum Český rozhlas Brno Economia, a.s. MAFRA, a.s. Media Agency, s.r.o. MEDIA HILL, s.r.o. Ponrepo, s.r.o. Profashion Proglas PROMÉDEA, spol. s.r.o. Rave Media Group, s.r.o. Toplife TopTep Institucím: Česko-německý fond budoucnosti Goethe-Institut Nadace Bohuslava Martinů 4

Resumé Shrnutí roku 2009 NDB uskutečnilo celkem 24 premiérových představení (6 oper, 3 balety, 7 činoher, 8 v Redutě). Hostující pěvkyně Janáčkovy opery získala v roce 2009 Cenu Thálie 2008. Inscenace Kostěj Nesmrtelný získala Cenu rady festivalu Dítě v Dlouhé, Praha. Operní pěvkyně Janáčkovy opery obdržela nominaci na Cenu Thálie 2009. Dva umělci NDB obdrželi nominace na Cenu Alfréda Radoka 2009. Tři umělci NDB získali širší nominaci na Cenu Thálie 2009. Baletní inscenace Barocco získala nominaci na Cenu Sazky a Divadelních novin. Česká televize Brno zaznamenala inscenaci Mahenovy činohry Gazdina roba. Česká televize Brno natočila s brněnskými tanečníky dokumentární film Mistr (o legendě českého baletu I. V. Psotovi). Obchodní výsledky (vlastní produkce na domácích scénách): Opera 128 představení, 75.914 diváků, tržba 14.438.680 Kč, návštěvnost 70,19 %. Oproti roku 2008 +9 představení, -159 diváků, tržba + 301.900 Kč, návštěvnost -2,05 %. Balet 75 představení, 43.682 diváků, tržba 7.531.174 Kč, návštěvnost 78,58 %. Oproti roku 2008 +13 představení, +5.889 diváků, tržba +1.727.450 Kč, návštěvnost -1,85 %. Činohra 248 představení, 92.229 diváků, tržba 13.604.161 Kč, návštěvnost 80,04 %. Oproti roku 2008-11 představení, +3.699 diváků, tržba +2.668.418 Kč, návštěvnost +5,05 %. Reduta 124 představení, 16.537 diváků, tržba 2.280.658 Kč, návštěvnost 73,76 %. Oproti roku 2008 +47 představení, +4.341 diváků, tržba +735.511 Kč, návštěvnost -6,90 %. NDB roste celkový prodej předplatného. Plán celkového počtu zaměstnanců je 646 přepočtených pracovních úvazků. K 31. 12. 2009 mělo NDB 641,05 přepočtených pracovních úvazků. Průměrná platová třída 8,73, průměrný počet zaměstnanců 628,14, průměrný plat 18.213 Kč. Hospodářský výsledek NDB +19.595,90 Kč. Celkové výnosy 349.355.833,47 Kč, plán výnosů 348.743 tis. Kč, plnění celkových výnosů 100,18 %. Vlastní výnosy 61.838.427,47 Kč, plán 61.225 tis. Kč, plnění vlastních výnosů 101,00 %. Provozní dotace 287.517.406,00 Kč, plán 287.518 tis. Kč, plnění 100,00 %. Náklady jsou ve výši 349.336.237,57 Kč, plán 348.743 tis. Kč, čerpání 100,17 %. Průměrné ceny vstupenek (za vlastní výkony na domácích scénách) opera 190,20 Kč, balet 172,41 Kč, činohra 173,10 Kč, Reduta 138,11 Kč, celkem 176,12 Kč. Soběstačnost (počítaná s vyloučením odpisů) 22,11 %. 5

1. Plnění úkolů v oblasti hlavní činnosti organizace 1.1. Umělecká činnost Národní divadlo Brno realizovalo v průběhu roku 2009 24 premiérových představení (6 operních, 3 baletní, 7 činoherních, 8 v Redutě). JANÁČKOVA OPERA Umělecký šéf Rocc Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893) Eugen Onegin premiéra: 23. ledna 2009, Janáčkovo divadlo (nastudováno v ruském originále) dirigent: Jaroslav Kyzlink režie: Zdeněk Kaloč scéna: Jana Zbořilová kostýmy: Jana Zbořilová Opera na téma jednoho z nejslavnějších milostných románů všech dob. Mladý petrohradský švihák Evžen Oněgin znuděn společenským životem ve městě utíká na venkov, kde se setká s naivní mladičkou Tatianou. Chladně odmítá lásku, kterou k němu Tatiana vzplane, aby o několik let později pochopil, jaké chyby se dopustil, a že ji již nelze napravit. Jedno z nejslavnějších děl operní literatury vzniklo podle stejnojmenného románu A.S.Puškina a dlužno říci, že Čajkovského hudba ještě umocnila opravdovost a hloubku příběhu. Záštitu nad inscenací převzal Generální konzul Ruské federace v Brně. Z ohlasů v médiích: Režisér Zdeněk Kaloč se oprostil od jakékoliv snahy příběh aktualizovat či modernizovat a naopak jej zasadil do autentického prostředí ruského statku a Salónu 19. století. Výhodou Kaločovy koncepce je čistě činoherní přístup k realizaci. Z opery se tak stává jakýsi kompaktní celek, který není rozrušován typickým zpíváním do publika či statickými figurami doprovázejícími árie. Opera Eugen Onegin je jedním z nejzajímavějších počinů operního souboru Janáčkova divadla. Oproštěna od zavedených operních konvencí, které většinou kladou důraz pouze na zpěv a hudbu, vytváří dojem přirozeného a realistického celku.rozrazil, 21. 3. 2009, Lucie Hřebíčková 6

Dirigent Jaroslav Kyzlink řídil představení s přehledem, jeho Oněgin je dobře vystavěný, romantický, Orchestr zněl vyrovnaně a lahodně. Až sladkobolně, už dlouho jsme Oněgina neslyšeli. Svou stálou kvalitu potvrdil sbor pod vedením Josefa Pančíka. Harmonie, 3/2009, Olga Janáčková 7

Bohuslav Martinů (1890-1959) Kuchyňská revue, Slzy nože, Podivuhodný let (koprodukce s Bohemia Balet soubor Tančení konzervatoře hl. m. Prahy) premiéra: 22. února 2009, Divadlo Reduta dirigent: Jakub Klecker režie: Jiří Srnec choreografie: Adéla Aster Srncová scéna: Miloslav Heřmánek kostýmy: Josef Jelínek Bohuslav Martinů patří schopností spojovat experimenty se svou specifickou hudební řečí k nejzajímavějším a nejinovativnějším skladatelům 20. století. Ve 20.-40. letech 20. století nenajdeme žádný hudební trend, na jehož vývoji by se významně nepodílel. Mezi díla, v nichž Martinů hledal nové kompoziční cesty, patří i tři opusy nastudované u příležitosti 50. výročí úmrtí skladatele. Prvním je komorní opera jazzového charakteru Slzy nože líčící komickým způsobem příběh o svatbě s oběšencem, sebevraždě a zmrtvýchvstání zamilované dívky. V další části večera zazněly dva balety, které vznikly ve stejném období: Kuchyňská revue, humorná hříčka o tom co se stane, když se kvedlačka zamiluje do hrnce, a Podivuhodný let, podobenství lidské touhy po ovládnutí nebe. Režisérem inscenace, která na jeviště NDB přinesla nepříliš často uváděné opusy, je Jiří Srnec, zakladatel tradice černého divadla a jedna z nejvýznamnějších osobností českého divadla 2. pol. 20. století. Inscenace je součástí mezinárodního projektu Martinů Revisited. Z ohlasů v médiích: Kuchyňskou revue, minutovou operu Slzy nože a další kratičký balet Podivuhodný let režíroval divadelní mág Jiří Srnec. Sázka na jeho um a renomé předem slibovala výhru. A ta vyšla. Své umělecké krédo aby herec s rekvizitou tvořil jedno tělo a jednu duši Srnec nejdůsledněji naplnil v Podivuhodném letu, jemuž vládne bílá barva. Srncův umělecký rukopis je výsostně stejně poetický, jako je nabit fantaskností a imaginací. Hospodářské noviny, 26. 2. 2009, Vladimír Čech Každé dílo má jiné instrumentální obsazení. Mladý dirigent Jakub Klecker prokázal i tentokrát své jedinečné schopnosti při vedení orchestru. Režie vytvořená Jiřím Srncem je plná fantasie a Adéle Aster Srncové se podařil vynalézavá choreografie. Der Neue Merker, 3/2009 8

Zpráva o činnosti a výsledcích Národního divadla Brno, příspěvková organizace za rok 2009 Bohuslav Martinů (1890-1959) Juliette premiéra: 27. března 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Tomáš Hanus režie: Jiří Nekvasil scéna: Daniel Dvořák kostýmy: Simona Rybáková Mimořádným příspěvkem k oslavám 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů bylo uvedení jednoho z vrcholných děl jeho operní tvorby - surrealistická opera Juliette - příběh obchodníka s knihami Michela, který na svých cestách zavítá do malého městečka. Z okna jednoho domku slyší dívčí píseň o lásce. Vzpomínka na píseň se mu stále vrací a on se vydává zpět do městečka vyhledat onu dívku. Městečko se zdá stejné jako dřív, jen obyvatelé se chovají podivně... Surrealistický námět nabízí inscenátorům nesčetné možnosti výkladů - vždyť hranice mezi snem a skutečností může být tak tenká. Tvůrci nové inscenace patří mezi vynikající umělce, jejichž věhlas již dávno překročil hranice České republiky. Hudebního nastudování se ujal mezinárodně uznávaný dirigent Tomáš Hanus, který s velkým úspěchem působí v operních domech, jako jsou např. National Opéra de Paris či Finská národní opera. Režie a scéna jsou dílem Jiřího Nekvasila a Daniela Dvořáka umělců, jejichž spolupráce dala vzniknout řadě osobitých inscenací, s nimiž se mohli seznámit diváci v řadě zemí (Německo, Argentina, Francie, Norsko ad.). Juliette je jejich prvním dílem vytvořeným pro Janáčkovu operu NDB. Inscenace je součástí mezinárodního projektu Martinů Revisited. Za scénografii k této inscenaci obdržel nominaci na Cenu Afréda Radoka 2009 ak. arch. Daniel Dvořák. Záštitu nad inscenací převzal francouzský velvyslanec v ČR, Jeho Excelence Charles Fries. Z ohlasů v médiích: Nová inscenace této opery je totiž světová. Je vytvořena v duchu současných světových režijních trendů a úspěšně udržuje standardy vysoké úrovně. Režie Jiřího Nekvasila a scéna Daniela Dvořáka prostě baví. Scéna je sice nesmírně komplikovaná (zejména poslední dějství), ale velmi působivá. Vtipně je vyřešen náznak snového světa v podobě prostupných zdí, do kterých vplouvají a ze kterých vyplouvají lidé či představy. Hudební nastudování za režií rozhodně nezaostávalo. Dirigent Tomáš Hanus předvedl výborný výkon. Nová 9

inscenace Juliette v Janáčkově divadle je velkolepou podívanou, která nepostrádá logiku a přitom je srovnatelná s inscenacemi světových operních domů. Boleslavský deník, 3/2009, Veronika Vejvodová Osvědčený inscenační tandem Jiří Nekvasil (režie) a Daniel Dvořák (scéna), posílený o kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou, se předvedl ve své největší síle a potvrdil svou pověst specialistů na Martinů. Jedná se o jednu z nejoriginálnějších operních inscenací v podání domácích tvůrců v poslední době. MF Dnes, 29. 5. 2009, Jan Špaček 10

Giuseppe Verdi (1813-1901) Macbeth premiéra: 1. května 2009, Janáčkovo divadlo (nastudováno v italském originále) dirigent: Damian Iorio režie: Bruno Berger-Gorski scéna: Daniel Dvořák kostýmy: Josef Jelínek Shakespearovo strhující drama o nekontrolované touze po moci a slávě, jenž je nakonec utopeno v krvi Verdi naplnil dramatickou hudbou a propracovanou psychologií postav, která výrazně překročila tradice italské opery v době vzniku díla. Atmosféra opery naplněná hrozbou nadpřirozených sil, touhou po vraždě a moci, není nikde narušena milostným vztahem opera je prosta lyrických árií a duet a v celém díle je zachován pochmurný severský kolorit děje. Verdiho Macbeth v režii, která nabídla neotřelý pohled oprošťující dílo od historizujících elementů, významné rozšířil repertoár o dílo, které je považováno za jeden z vrcholů ve skladatelově tvorbě. K největším kladům inscenace bezpochyby patří hudební nastudování mezinárodně proslulého dirigenta D. Ioria a brilantní výkony hlavních představitelů Cs. Boross a V. Chmela. Záštitu nad inscenací převzal italský velvyslanec v ČR, Jeho Excelence Fabio Pigliapoco. Z ohlasů v médiích: Vladimír Chmelo působil v roli neschopného, nerozhodného a zbabělého Macbetha velmi dobře a podobně si v roli Banca vedl Zdeněk Plech. Opera nabídla množství krásných a dobře odvedených sborových výstupů. Jako vždy nezklamala vtipná a neokoukaná scéna (Daniel Dvořák). Efektní byla především kombinace barev červené, černé, bílé, žluté, variace růžové a lila a světel jedovatých UV zářičů, oboje skvěle sladěné s atmosférou vražedného příběhu. Kult.cz, 6. 5. 2009, Eva Laudová Kvalitní byly o premiéře výkony sólistů. Ten největší podala Maďarka Csilla Boross, jejíž Lady Macbeth v hlase nepostrádala náležitou razanci i zlověstnost. Orchestr pod vedením britského dirigenta Damiana Ioria rozprostřel úctyhodnou dynamickou škálu. Hospodářské noviny, 5/2009, Vladimír Čech 11

Bohuslav Martinů (1890-1959) Ženitba (The Marriage) (koprodukce s Mezinárodním hudebním festivalem Brno Moravský podzim) premiéra: 4. října 2009, Divadlo Reduta dirigent: Jakub Klecker režie: Pamela Howard scéna: Pamela Howard kostýmy: Pamela Howard Inscenace, která vznikla v koprodukci s Mezinárodním hudebním festivalem Brno Moravský podzim, byla zařazena do projektu Martinů Revisited. Jednalo se o první jevištní uvedení tohoto díla v anglickém originále. Půvabnou operu o třech nápadnících Agafyi, kterou Martinů zkomponoval na text hry N. V. Gogola, Pamela Howard přenesla z Ruska 19. století do společnosti ruských emigrantů v New Yorku roku 1953. Martinů Ženitbu původně komponoval na objednávku televizního kanálu NBC. Z toho vychází i inscenace, pro kterou Britská scénografka a režisérka Pamela Howard zvolila pro inscenaci netradiční prostor Mozartova sálu Divadla Reduta, což umožnilo jedinečný kontakt s publikem, které se stalo takřka součástí scény. Detailní a výborně vypointovanou režii podpořili svými mimořádnými výkony sólisté opery NDB Z ohlasů v médiích: Ženitba se stala výjimečnou příležitostí pro několik brněnských sólistů mladší generace, kteří ukázali, že jsou schopni být skutečnými zpívajícími herci. Nesmělý a pohodlný Podkoljosin - Jakub Tolaš, jeho protřelý kumpán - Petr Levíček i povedená trojice směšných figurek v podání Tomáše Krejčiříka, Zoltána Kordy a Ladislava Mlejnka, to je společně s neodolatelnými kulisami, rekvizitami a kostýmy skutečný "koncert" Český rozhlas 8. 10. 2009, Petr Veber Operu charakterizovala citlivě odstíněná tektonika, která posluchače odkazovala ke komické provázanosti kompozice a libreta. Nastudování nechyběl nutný humor ani veselost. Harmonie 11/2009, Markéta Jůzová 12

Giacomo Puccini (1858-1924) Madama Butterfly premiéra: 13. listopadu 2009, Janáčkovo divadlo (nastudováno v italském originále) dirigent: Jaroslav Kyzlink režie: Jiří Nekvasil scéna: Daniel Dvořák kostýmy: Marie Blažková Inspiraci pro jednu ze svých nejslavnějších oper nalezl Puccini v malém londýnském divadle, kde viděl hru amerického dramatika D. Belasca. Příběh nešťastné lásky mladičké japonské gejši Cio-Cio-San k americkému námořnímu důstojníkovi Pinkertonovi poskytl skladateli námět s velkou dávkou sentimentu a exotickým prostředím japonské kultury, který Puccini naplnil jímavými melodiemi. Díla italského skladatele G. Pucciniho patří ke stálicím na repertoáru operních domů celého světa a nová inscenace opery Madama Butterfly významně rozšířila a umělecky obohatila repertoár operního souboru. Osvědčený tým Jiří Nekvasil (režie) a Daniel Dvořák (scéna) vytvořili minimalistickou inscenaci inspirovanou japonskou kulturou, která respektuje moderní tendence současného evropského divadla. Za ztvárnění role Cio-Cio-San v této inscenaci obdržela sopranistka Csilla Boross nominaci na Cenu Thálie 2009. Záštitu nad inscenací převzal velvyslanec Italské republiky v ČR, Jeho Excelence Fabio Pigliapoco. Z ohlasů v médiích: Celému představení dominoval bravurní výkon maďarské sopranistky Csilly Boross, která je od loňské sezony sólistkou Janáčkovy opery. Svým hereckým, ale zejména pěveckým uměním dokázala vyjádřit širokou škálu pocitů a nálad, jimiž Madama Butterfly procházela. bolg.idnes.cz, 16. 11. 2009, bez uvedení autora 13

Nominace na ceny: Sopranistka Csilla Boross obdržela nominaci na Cenu Thálie 2009 za ztvárnění role Cio-Cio-San v inscenaci opery Giacomo Pucciniho Madama Butterfly. Ak. arch. Daniel Dvořák obdržel nominaci na Cenu Afréda Radoka 2009 za scénografii k inscenaci opery B. Martinů Juliette. OFF PROGRAM JANÁČKOVY OPERY Antonín Dvořák: SVATEBNÍ KOŠILE koncert 4. a 18. dubna 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Jaroslav Kyzlink sólisté: Pavla Vykopalová, Peter Berger, Roman Janál Uvedení jednoho z vrcholných děl A. Dvořáka patřilo k uměleckým počinům sezóny a bylo jedinečnou příležitostí prezentace sboru Janáčkovy opery, jenž patří k nejlepším v ČR. EVROPSKÝ DEN OPERY 9. května 2009, Janáčkovo divadlo NDB je členem organizace Opera Europa, která každým rokem pořádá Evropský den opery (EDO). Tématem EDO v roce 2009 bylo Inovace a kreativita. Soubor opery nabídl svým příznivcům při té příležitosti řadu akcí (netradiční instalace z různých oper, live graffiti show Vem si sprej do divadla, odborná diskuse na téma Inovace a kreativita, program pro děti). 14

Johannes Brahms: NĚMECKÉ REQUIEM koncert 23. května 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Jos Vermunt sólisté: Daniela Straková-Šedrlová, Pavel Kamas Velkolepý koncert spojil Toonkunstkoor Utrecht, Brněnský filharmonický sbor Besedu brněnskou a orchestr Janáčkovy opery. Akce se konala v rámci kulturních akcí pořádaných k předsednictví ČR v Radě EU a v rámci setkání partnerských měst Brna a Utrechtu. KONCET SLAVNÝCH FILMOVÝCH A MUZIKÁLOVÝCH MELODIÍ 29. května 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Caspar Richter sólisté: Csilla Boross, Tereza Merklová, Carin Filipčić, Jana Wallingerová, David Nykl, Jakub Tolaš, Zoltán Korda V podání předních sólistů opery zazněly melodie ze světoznámých děl jako jsou Fantom opery A.L.Webbera, West Side Story, Wonderful Town a Candide L.Bernsteina a další. Specialním hostem večera byla Carin Filipčić, muzikalová hvězda z Vidně. SLAVNOSTNÍ ZAHAJOVACÍ KONCERT SEZONY 2009/2010 NDB 9. září 2009, Mahenovo divadlo dirigent: Jan Zbavitel sólisté: Csilla Boross, Pavla Vykolapová, Jana Wallingerová, Peter Berger, Roman Janál Novou sezonu 2009/2010 zahájil soubor Janáčkovy opery slavnostním koncertem, na kterém zazněly v provedení předních sólistů opery ukázky ze světoznámých operních děl českých i zahraničních autorů. VIRTUOS V OPEŘE 3. října 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Tomáš Hanus sólista: Jan Vogler Koncert, na kterém zazněla díla A. Dvořáka (Koncert pro violoncello h-moll) a B. Martinů (4. symfonie), patřil především díky účasti vynikajících umělců dirigenta Tomáše Hanuse a jednoho z nejlepších současných violoncellistů Jana Voglera k jedinečným uměleckým počinům a byl výbornou příležitostí k prezentaci orchestru Janáčkovy opery NDB. EVA URBANOVÁ MEZI OPERNÍMI HVĚZDAMI NDB 18. října 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Jan Zbavitel sólisté: Csilla Boross, Eva Urbanová, Pavla Vykopalová, Jana Wallingerová, Peter Berger, Roman Janál Koncert byl pro brněnské publikum jedinečnou příležitostí setkat se s uměním proslulé sopranistky Evy Urbanové, nového stálého hosta NDB od sezony 2009/2010. 15

J. J. Ryba: ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ 29. listopadu, 6., 13., a 20. prosince 2009, Mahenovo divadlo dirigent: Jakub Klecker, Ondrej Olos sólisté: Tereza Merklová, Andrea Priechodská, Adriana Hlavsová, Jitka Zerhauová, Zoltán Korda, Petr Levíček, Jan Hladík, David Nykl Scénické ztvárnění nejznámější české vánoční mše. OPERNÍ RECITÁL K ŽIVOTNÍMU JUBILEU DRAHOMÍRY RITZOVÉ 6. prosince 2009, Mozartův sál Divadla Reduta dirigent: Jaroslav Kyzlink sólisté: Drahomíra Ritzová, Pavel Černoch, Ivan Kusnjer, Richard Novák Ženský sbor K009 Koncert u příležitosti významného jubilea vynikající klavíristky a dlouholeté členky souboru opery Drahomíry Ritzové. KOMORNÍ KONCERT K VÝROČÍ SKLADATELŮ BOHUSLAVA MARTINŮ A PETRA EBENA 13. prosince 2009, Divadlo Reduta Mozartův sál dirigent: Jaroslav Kyzlink sólisté: Martina Králíková, Zoltán Korda Brněnský akademický sbor členové sboru Janáčkovy opery Při příležitosti výročí dvou významných českých skladatelů B. Martinů a P. Ebena zazněl výběr z jejich děl. SILVESTR V OPEŘE KONCERT SLAVNÝCH FILMOVÝCH A MUZIKÁLOVÝCH MELODIÍ 31. prosince 2009, Janáčkovo divadlo dirigent: Caspar Richter sólisté: Tereza Merklová, Carin Filipčić, Jana Wallingerová, David Nykl, Zoltán Korda Na závěr roku připravil soubor Janáčkovy opery NDB pro své diváky mimořádný koncert ze světa slavných muzikálů a filmových melodií. 16

PŘEHLED HOSTOVÁNÍ A ZÁJEZDŮ JANÁČKOVY OPERY NDB 29. 8. 2009 Hrad Špilberk - Antonín Dvořák: Rusalka 7. 6. 2009 SND Bratislava - Bohuslav Martinů: Juliette 10. 13. 6. 2009 orchestr opery Mezinárodní pěvecká soutěž v rámci 72. ročníku mez. hudebního festivalu ve Strasbourgu, koncert laureátů 16. 18. 7. 2009 orchestr opery hudební doprovod opery G.Verdiho Nabucco v rámci mez. letního festivalu v Gut Immling, Německo 6. 8. 8. 2009 soubor opery a baletu koncert Open Air, již počtvrté účast našeho divadla na tomto projektu 17

BALET Umělecký šéf Lenka Dřímalová BALET 21. STOLETÍ večer tří evropských choreografů premiéra 20. 02. 2009, JD, choreografie Jacek Przybyłowicz, Mario Schröder, Petr Zuska, dirigent: Ondrej Olos (D.M.J. 1953 1977 ) Antonín Dvořák (1841-1904), Bohuslav Martinů (1890-1959), Leoš Janáček (1854-1928) : D.M.J. 1953 1977 (Obnovená premiéra) Choreografie: Petr Zuska Johann Sebastian Bach (1685-1750) : BAROCCO Choreografie: Jacek Przybyłowicz, Sólové violoncello: Josef Klíč von Magnet, Phil von, Zap Mama, L. Anderson (1947) : OKAMŽIK PRO JAHODOVÁ ÚSTA Choreografie: Mario Schröder Tři současné choreografie jsou dílem progresivních osobností tanečního světa a navazují na tematické baletní večery uvedené souborem baletu v minulosti Odkaz Les Ballets Russes, Zahraniční choreografové, Česká hudba a Skladatelé 20. století. Večer otevírá skvělý opus Petra Zusky D.M.J. 1953 1977, který je ověnčen první cenou soutěžní inscenační přehlídky českých divadel. Následuje Barocco polského choreografa Jacka Przybyłowicze, složené z dynamicky kontrastních obrazů rozdělených do šesti částí výrazně podtržených živou interpretací Bachovy hudby sólovým violoncellistou Josefem Klíčem a Okamžik pro jahodová ústa uměleckého šéfa baletu v německém Kielu Maria Schrödera, choreografie inspirovaná myšlenkou o roli okamžiku v lidském životě a villonovskými verši německého básníka Paula Zecha. Měřítko, v jakém v poslední době rozvíjí Balet ND Brno mezinárodní uměleckou spolupráci, je bezesporu přínosem pro kulturní veřejnost, baletní publikum i pro umělce samotné. Velký úspěch představení Balet 21. století byl již pečetěn třemi uměleckými zájezdy s touto inscenací hostování v ND Praha 29. března, 26. června 2009 na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl a 10. října v SND Bratislava. Baletní soubor NDB v posledním období zvýšil svou aktivitu na poli uvádění současných choreografických trendů, a to nejen v rámci svých představení a zpestřením repertoáru, ale především snahou o zviditelnění, podporou 18

a organizací projektů a představení, které souvisí s rozvojem tance u nás a jejich přiblížením dnešnímu divákovi. Inscenace Barocco získala nominaci na Cenu Sazky a Divadelních novin v kategorii tanec a balet. Širší nominaci na Cenu Thálie 2009 získali Markéta Habalová a Petr Kondler za sólo v choreografii Okamžik pro jahodová ústa. Z ohlasů v médiích: Choreografie Petra Zusky D. M. J. 1953 1977 opět potvrzuje své kvality pohyb je rozvrstven do působivých, citlivě nasvícených tanečních kompozic. Zuskovi se daří zachytit prchavé okamžiky bytí úvodní scéna, kdy tanečnice stojí na podstavci otočeny zády k divákům, jejich partneři je drží za ruce a ony pomalu kráčejí na místě, vyvolává dojem neúprosného běhu času ten nelze zastavit, pouze ho intenzivně vnímat Až nezřízeně kyliánovské a krásné je pak Barocco Jacka Przybylowicze. V jeho choreografii jsou zřetelné odkazy na Kyliána, avšak Przybylowicz vytváří vlastní variace jsou měkké jako hudba Johanna Sebastiana Bacha, kdy v kanonicky vystavěné hudební formě je skryta obrovská živočišná energie. A právě zvláštní síla Bachovy hudby je zachycena v senzitivně reagující taneční struktuře plné vlnění a náhlých výpadů výrazné je intenzivní vnímaní vnitřního fyzického prostoru, kdy paže reagují na nejjemnější záchvěvy tělesných impulsů Chvílemi se Bachova partitura mísí s konkrétními zvuky a rytmy, které podtrhují sytý pohybový a hudební kánon. Tanečnice ve tmavě vínových korzetech a tanečníci v krátkých volných kalhotách téže barvy zapadají do emočně silného obrazu, kde hudba je zachycena v ojediněle výstižné scénické podobě. Freneticky agresivní je pak ve svém úvodu choreografie Maria Schrödera Okamžik pro jahodová ústa. Sborový výstup tanečníků zaujme ostrým pohybem, razancí výpadů a skoků. Když po scéně projde žena, v červených šatech a v lodičkách na vysokých podpatcích, do mužského tance se následně vkrádá touha a chtíč. Následuje duet, ve kterém se odráží peripetie partnerského vztahu vášeň se mísí s nenávistí, chvílemi jde spíše o vzájemné dobývání těl než o lásku. V závěrečném obraze ženské rituální koupele tanečnice smáčí vlasy v červených umyvadlech a rozstřikují vodu po scéně. Jejich obřad je náruživý i hravý. Schröder staví svou kompozici na dynamickém, rozevlátém gestu podtrženém stejně sugestivní hudební předlohou Psáno z představení v Národním divadle Praha 29. března 2009 Autor: Lucie Dercsényiová 19

(1836 1891) Léo Delibes COPPÉLIE Z MONTMARTRU (COPPÉLIA AM MONTMARTRE, premiéra 8. 12. 2003 v Deutsche Oper am Rhein) premiéra 22. 05. 2009, MD, libreto, choreografie a režie: Youri Vàmos, dirigent: Jakub Klecker, Ondrej Olos Baletní klasika je i nadále páteří dramaturgie velkých baletních souborů. Zvláště pak těch, které si mohou dovolit hrát klasické tituly z důvodu dostatečného počtu tanečníků, vysoké profesionální úrovně, technicky a umělecky schopných sólistů a v neposlední řadě dostatečných finančních zdrojů. Tyto předpoklady Balet NDB splňuje a za přispění grantů a podpory zřizovatele si může dovolit uvádět taková baletní díla, jako je například Coppélie z Montmartru, evropsky proslulého choreografa Youriho Vàmose. Způsob uchopení klasického baletního díla je možný mnoha způsoby, nejčastěji to bývá klasicky tradovaný kánon nebo adaptace. Vámos zvolil adaptaci změnou libreta, v níž zasadil děj do Paříže přelomu 19. a 20. století. Rozehrál příběh stárnoucího umělce malíře v atraktivním prostředí města i jeho nočního života v lokálu Moulin Rouge. Odlehčený děj pak doplnil množstvím drobných postaviček a rolí. Dal vyniknout technické kvalitě souboru a prostor Mahenova divadla doslova zahltil pohybem a akcí. Zvláště v sólových partech pak nechal vyniknout výrazné umělecké osobnosti Baletu NDB. Baletní inscenace Coppélie zaznamenala velmi kladný ohlas u laické i odborné veřejnost a patří v současnosti k nejúspěšnějším titulům na repertoáru Baletu NDB. Za roli Gigola v této inscenaci získal širší nominaci na Cenu Thálie 2009 Marek Svobodník. Z ohlasů v médiích: Brněnský baletní soubor v této sezoně směřuje ve své dramaturgii více k současnosti, a to nejen uváděním kvalitních novinek. Nyní v Mahelově divadle představil nové pojetí klasického baletu Coppélie z roku 1870. Svou verzi Coppélie přenesl do Brna Youri Vàmos, maďarský choreograf, jemuž se daří dodat klasickým baletům nový obsah i originální variace. Vàmos dodal námětu přesvědčivost je nejen nápaditý choreograf, ale i dobrý režisér a vypravěč. Jeho Coppélie 20

z Montmartru šumí jako šampaňské. Vàmos ve svých kompozicích vychází z klasické techniky, ale záměrně ji narušuje novými prvky Zdařile je vystižena humorná nadsázka, například scéna u soudu, výtečné jsou sborové, zvláště pánské výjevy. Z Vàmosovy inscenace vyzařuje šarm pařížského kabaretu Coppélii to na pařížském Montmartru prostě svědčí. tanecniaktuality.cz, Lucie Dercsényiová, Lidové noviny 6. 6. 2009 Špičkové výkony, jiskřivá hudba, vtipná režie i choreografie. To vše představuje pantomimický balet maďarského choreografa Youriho Vàmose, který měl premiéru v pátek 22. května v Mahenově divadle Nové libreto je dílem dnes již světového choreografa Youriho Vàmose. Příběh lokalizoval na pařížský Montmartre v době Toulouse Lautreca, kdy byl kankán zakázaný. Stvořil prostý, dojemný příběh na vtipném podkladu. Scéna i kostýmy vytváří obrázek pařížské ulice 19. století, kde každá i epizodní postavička je technicky i stylově čistě ztvárněná. Vzniká tu skvělá noblesní komedie, ze které mají účinkující radost, a publikum tleská do hudby a válí se smíchy. Něco takového v Brně snad ještě nebylo!... Uvedení baletu po létech v Mahenově divadle představuje novinku díky rekonstrukci Janáčkova divadla. Mahenovo divadlo, které bylo akusticky i interiérově stavěno jako hudební, v tomto případě konečně zase naplnilo své poslání. A že zde přibudou i další baletní inscenace, napovídá fakt, že na jeviště byla instalována nová kazetová podlaha, na které to prý tanečníkům jde samo. Karla Hofmannová, Brněnský týdeník, 25. 05. 2009 21

DEBUT - Choreografický ateliér II. premiéra 25. 09. 2009, R, choreografie: Gianvito Attimonelli, Markéta Habalová, Zdeňka Kerlesová, Nelka Lazović, Aki Nishio, Karolina Polášková, Michaela Schusterová, Marek Svobodník, Eriko Wakizono, Hana Turečková, Tom Rychetský, Mário Radačovský. Choreografické kreace mladých tanečníků souboru, kteří v sobě našli odvahu a ctižádost předvést svůj tvůrčí potenciál v krátkých choreografiích, našly svou platformu na jevišti Reduty již podruhé. Vedle začínajících choreografů se představili někteří tvůrci úspěšných choreografií z minulého ročníku a také noví členové souboru. Poprvé byla navázána spolupráce s tvůrci z obdobného projektu baletu ND v Praze, kteří prezentovali choreografie z jejich letošní dílny Hana Turečková a Tomáš Rychetský. Významným hostem večera byl umělecký šéf a choreograf Baletu SND v Bratislavě Mário Radačovský, který specielně pro tento večer vytvořil choreografii pro naše tanečníky. Tím byla navázána spolupráce také s dalším obdobným projektem, který letos vznikl na půdě bratislavského SND. Z ohlasů v médiích: Pestrý večer v Redutě je dobrým počinem, který umožňuje tanečníkům zkusit si jinou úlohu v divadelní tvorbě, než je interpretace rolí na jevišti. Nebylo by asi spravedlivé dívat se na jejich práce stejně jako na díla etablovaných choreografů, všem také patří blahopřání k odvaze vystoupit v této úloze před publikum. Myšlenka choreografických ateliérů je ve světě obvyklá a je skvělou příležitostí k vyzkoušení nových možností a objevování talentů. tanecniaktuality.cz, Autor: Lucie Kocourková 22

Nominace na ceny: Inscenace Barocco (součást večera Balet 21. století) choreografa Jacka Przybyłowicze získala nominaci na Cenu Sazky a Divadelních novin v kategorii tanec a balet. Širší nominaci na Cenu Thálie 2009 získali Markéta Habalová a Petr Kondler za sólo v choreografii Okamžik pro jahodová ústa a Marek Svobodník za roli Gigola v Coppélii z Montmartru. Gianvitto Attimonelli získal II. cenu na III. Mezinárodní baletní soutěži Brno 2009. OFF PROGRAM BALETU BURZA MLADÝCH TANEČNÍKŮ 18. ledna. 2009 spolupořadatelství Burzy mladých tanečníků ve spolupráci s Tanečním sdružením České republiky. Významná akce představující mladé absolventy tanečních konzervatoří z Čech i ze zahraničí uměleckým šéfům baletních souborů z České republiky. DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 27. 3. 2009 Den otevřených dveří - baletní sál Dvořákova BALET - GALA 31. 3. 2009 Balet Gala s přispěním projektu Ruská kultura v ČR 2009 v JD v Brně. Hvězdy večera byli sólisté Velkého divadla v Moskvě Andrej Merkuriev a Anastasia Gorjačeva. SLAVNOSTNÍ PŘEDSTAVENÍ COPPÉLIE Z MONTMARTRU 23. 9. 2009 Slavnostní představení Coppélie z Montmartru věnované legendě brněnského baletu Miře Figarové - křest její knihy Révérence ve foyeru Mahenova divadla. SLAVNOSTNÍ PŘEDPREMIÉRA DOKUMENTU ČT MISTR 21. 11. 2009 Slavnostní předpremiéra dokumentu ČT Mistr o legendě českého baletu I. V. Psotovi projekce v hledišti Janáčkova divadla. III. MEZINÁRODNÍ BALETNÍ SOUTĚŽ BRNO 2009 10. 13. 12. 2009 spolupořadatelství III. Mezinárodní baletní soutěže Brno 2009 v Mahenově a Janáčkově divadle 23

FESTIVAL ProART Spolupráce při pořádání Festivalu ProART 17. 24. 07. 2009 v NDB. NĚMECKÝ TANEC V BRNĚ 19. 24. 10. 2009 Německý tanec v Brně projekt workshopů, přednášek a besed s německým choreografem Mariem Schröderem. HOSTÉ BALETU 420 PEOPLE 26. 4. 2009 hostování souboru 420 People ve večeru současného tance PROJEKT 08 Small Hour, On An Even Keel, Golden Crock a Bolero v choreografii Václava Kuneše a Ohada Naharina. KY-TIME POCTA JIŘÍMU KYLIÁNOVI 11. 5. 2009 byl hostem souboru po dlouhých sedmnácti letech Balet Slovenského národného divadla v Bratislavě s představením KY-TIME pocta Jiřímu Kyliánovi. V rámci představení viděli diváci choreografie světově proslulého choreografa českého původu Jiřího Kyliána a dalších tvůrců Un Ballo, Šest tanců, Inspirace, 68, a Real Time. FESTIVAL TANEC PRAHA / TANEC BRNO 09 2. 6. 2009 Festival Tanec Praha / Tanec Brno 09 vystoupení souboru DOT 504 s představením 100 Wounded Tears Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney v Redutě 27. 06. 2009 Festival Tanec Praha / Tanec Brno 09 vystoupení souboru Grupo Tápias v rámci představení Brazilsko-Evropská taneční laboratoř v Redutě 5. 9. 2009 Festival Tanec Praha / Tanec Brno 09 vystoupení Baletu ND Praha s představením Camoufl AGE Jana Kodeta a Janka Růžičky v Redutě. 24

TANEČNÍ MOST / TANZBRÜCKE MEZINÁRODNÍ BALETNÍ GALAVEČER 8. 11. 2009 pořádal balet NDB ve spolupráci s projektem Taneční most / Tanzbrücke Mezinárodní baletní galavečer, ve kterém vystoupili sólisté předních německých scén Staatsballett Berli, Semperoper Dresden, Hamburg Ballett, Aalto Ballett Theater Essen, Ballett Dortmund. Vystoupili také sólisté Baletu NDB. Hlavními hvězdami večera byli bratři Jiří a Otto Bubeníčkovi. Akce se uskutečnila pod záštitou primátora statutárního města Brna Romana Onderky. 25

PŘEHLED HOSTOVÁNÍ A ZÁJEZDŮ BALETU NDB 16. 3. 2009 představení baletu Tango v kulturním domě Trisia v Třinci. 29. 3. 2009 představení baletu Balet 21. století v historické budově ND Praha. 26. 6. 2009 představení baletu Balet 21. století v rámci festivalu Smetanova Litomyšl. Z ohlasů v médiích: Tři různé tváře baletu 21. století ukázaly, že některá témata zůstávají věčná. I když choreografie neměly jasný děj a příběh, nebylo obtížné promítnout si do nich lidské touhy, štěstí i trápení. Dva ze tří choreografů navíc vsadili na osvědčené hudební klasiky, Petr Zuska na Dvořáka, Martinů a Janáčka - a Jacek Przybylowicz na Johanna Sebastiana Bacha. Třetí baletní vystoupení mělo svérázný hudebnězvukový doprovod, ale velmi bezprostřední citovou výpověď, příběhy lásky naplněné a nenaplněné. Zejména tato třetí choreografie Mario Schrödera Okamžik pro jahodová ústa strhla publikum k nadšenému potlesku. Festival Smetanova Litomyšl, Jindřich Bálek 6. 8. 2009 Koncert Open-air spolu se souborem opery NDB ve Villachu. 10. 10. 2009 představení baletu Balet 21. století v nové budově Slovenského národného divadla v Bratislavě. 26

MAHENOVA ČINOHRA Umělecký šéf Zdenek Plachý (1854 1900) Oscar Wilde IDEÁLNÍ MANŽEL premiéra v Mahenově divadle 18. 1. 2009 překlad: J. Z. Novák úprava:martin Kubran,Jakub Maceček režie: Jakub Maceček dramaturgie: Martin Kubran scéna: Miloslav Fekar kostýmy: Eva Jiřikovská hudba: Mario Buzzi Slavná konverzační komedie proslulého anglického dramatika. Hlavní postavou je lord Robert Chiltern, příkladný a vlivný politik a úspěšný manžel, jehož minulost ukrývá podvod, který na světlo Boží přichází za přispění ženy pochybné pověsti. Hra je ohňostrojem brilantních dialogů, jiskřivých slovních hříček a skvělé situační komiky plné zvratů. Vše vede k poznání, že v pokrytecké společnosti, ve které hlavní měřítkem hodnot je úspěšnost, ztrácí slova jako pravda a upřímnost svůj obsah. Stylově vyhraněná a postmoderně ozvláštněná inscenace Jakuba Macečka oslovuje především mladé publikum. Z ohlasů v médiích: Oscar Wilde, proslulý anglický dramatik, napsal hru Ideální manžel v roce 1895. Hlavní postava lord Robert Chitem je příkladný a vlivný politik, úspěšný manžel. Ovšem jeho minulost není tak jednoznačná. Může kdykoliv vyjít na světlo boží. Hraje nedostižným ohňostrojem brilantních dialogů, jiskřivých slovních hříček a paradoxů. Skvělá situační komika, tak vlastní právě Wildovi, má plno zvratů. KAM 12/2008 27

Gabriela Preissová (1862-1946) GAZDINA ROBA premiéra v Mahenově divadle 30. 1. 2009 režie: Břetislav Rychlík scéna: Martin Černý kostýmy: Markéta Sládečková-Oslzlá hudba: Petr Hromádka odborná spolupráce a živá hudba: Petr Mička pohybová spolupráce: Ladislava Košíková Nenaplněné vášně a lásky, sny a touha v barvitém prostředí slovácké vesnice. Lidské osudy se střetávají i osudově míjejí v této vynikající a nadčasové hře. Činohra Národního divadla Brno tak po Našich furiantech přináší další z nejznámějších titulů české a moravské divadelní klasiky. Zpracování tohoto příběhu se ujme známý český divadelní režisér a televizní dokumentarista Břetislav Rychlík, který má ke Slovácku, kde se děj odehrává, hluboký niterný vztah. V podání toho režiséra a souboru činohry NDB se tato hra stane atraktivním a divácky vděčným divadelním zážitkem. Mimořádně úspěšná inscenace v režii Břetislava Rychlíka. V Divadelních novinách označená jako sukces měsíce. Za ztvárnění Evy v této inscenaci obdržela nominaci na Cenu Alfréda Radoka 2009 Eva Novotná. Z ohlasů v médiích: Málokdo by dnes čekal Gazdinu robu Gabriely Preissové v ryze folklorním a tradičním balení. Brněnská inscenace Břetislava Rychlíka proto nepřekvapí volbou střední cesty mezi folklorem a univerzalitou příběhu. Strhne ale schopností rozkrýt známou hru jako velké drama. Příběh švadleny Evy, která od milovaného, ale sociálně nerovného muže utíká do manželství s jiným a z manželství zpět k první lásce, začíná na jevišti Mahenova divadla prologem předznamenávajícím inscenaci. Tetky zaříkávají ležícího Samka od lišaje. Rytmický dupot, prázdný prostor, ohně a syrovost dávají tušit, že v inscenaci nepůjde jen o společenská témata realistického dramatu, ale o síly a vášně místy temné. Evu zde nezničí jen velká láska a nespravedlnost okolí, ale i vlastní pýcha a zaslepenost. Podařené kostýmy podtrhují emoce postav. Slovácko se v inscenaci objevuje v kultivované podobě. Bez povrchního folklorizování, přesto ale s citem pro místo děje. Břetislav Rychlík, celoživotně spjatý s Horňáckem, upravil nářečí použité ve hře Preissovou (kromě 28

toho text proškrtal a vyšel i z autorčiny stejnojmenné povídky o dva roky starší než hra). V hudebním doprovodu zkombinoval reprodukovanou hudbu Petra Hromádky s Horňáckou muzikou Petra Mičky, která živě hraje z jeviště. Vzájemně se doplňují, lidové písně se účinně vztahují k ději. Eva je hrdinkou v dramatu, kde vlastní rozhodnutí nasměrují postavy k tragickému konci. Vrcholem inscenace je napětím nabitá scéna na okamžik odkládající katastrofu: Eva utekla a je s Mánkem v Rakousích na sezonních pracích. On gazda, ona přede všemi pouze milenka, gazdina roba. Přichází baron s baronkou a Eva na chvíli dojde ještě pocty Mánkovy právoplatné ženy. Baronova otázka Gazdo, kde je vaša žena? má najednou váhu evangelijního setkání Krista se Samařankou, kde podobná věta roztíná nečekaně a hluboce skrytou bolest. Kateřina Bartošová, 23. 2. 2009, Lidové noviny 29

Moliére (1622-1673) LAKOMEC premiéra v Mahenově divadle 20. 3. 2009 režie: Viktorie Čermáková scéna: Jan Štěpánek kostýmy: Andrea Králová hudba: Petr Kofroň Skrblík Harpagon by pro peníze obětoval všechno, dokonce i štěstí vlastní dcery. Jde snad o nejslavnější francouzskou komedii se skvělými hereckými příležitostmi. Harpagon omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, když je nutí do výhodných sňatků. Pro syna vybral bohatou vdovu, i přestože miluje krásnou, mladou Marianu, na kterou si ale zároveň myslí i Harpagon sám. Pro dceru naopak našel zámožného starce. K šílenství jej přivádí ztráta zlatých dukátů, které mu vezme sluha, aby tak pomohl Kleantovi, jeho synovi. Harpagon zběsile pátrá a podezřívá každého ve svém okolí. Po odhalení lsti se výměnou za peníze vzdává Mariany. Nakonec svolí ke sňatkům svých dětí s partnery, které si samy zvolily, ale až poté, co se dozvídá o jejich majetném rodinném zázemí. Zvláště ho přesvědčí fakt, že ho vdavky nebudou nic stát. Nejslavnější herecká zpracování Moliérova Lakomce známe od takových herců, jako je byli František Filipovský nebo Luis de Funes. Z ohlasů v médiích: Říká se, že Molièrovu komedii Lakomec může nasadit jen divadlo, které má ve svém souboru špičkového komika. I tehdy, budeme-li se řídit pouze tímto pravidlem, brněnské nastudování obstálo. Režisérka oživuje patetické herectví či prvky lidového divadla, ale v okamžicích, kdy aktéři zamíří směrem k divákům, nechává také herce vystoupit z rolí, případně civilně glosovat právě probíhající akci. V hyperbole tento princip zafunguje v samotném finále. V okamžiku, kdy lakotný Harpagon odhaluje, že synova vyvolená Mariana a dceřin nápadník Valér jsou dětmi movitého Anselma, paroduje režisérka nejen Molièra, ale rozuzlení tradičních komedií obecně. Titulní hrdina nad nečekanou pointou jen nevěřícně kroutí hlavou: ostatně stejně tak, jako mnohý divák nad zvolenou nadsázkou. Když konečně svolí ke sňatku svých potomků s vytouženými partnery, vrací se k němu i ztracené peníze a hrdina se jimi nechá doslova zasypat. Zdeněk Dvořák hraje Harpagona s velkou energií, ale také s citem pro zvolenou režijní poetiku. Nechce své kolegy přehrávat, nýbrž pouze důsledně pointuje stylizované výstupy komicky 30

nahastrošeného šviháka, který se zvráceně kochá vlastními slabostmi. Jeden z jeho životních výkonů mu pomáhají budovat zvláště představitelé obou Harpagonových dětí: Eva Novotná v roli rozevláté a živelně milující Elišky a Jakub Šafránek v úloze Kleanta. Český rozhlas 3 Vltava Molière: Lakomec. Národní divadlo Brno, Mahenova činohra, premiéra 20. 3. 2009, AUTOR: David Kroča 31

William Shakespeare (1564-1616) ANTONIUS A KLEOPATRA premiéra v Mahenově divadle 17. 4. 2009 režie: Zdenek Plachý scéna: Daniel Dvořák kostýmy: Martina Zwyrtek hudba: David Šubík Nejslavnější starověký příběh lásky, čelící nepřátelskému okolí, stejně jako příběh vládce, který musí osobní city podřizovat zájmům země. Shakespeare vytvořil drama vášnivé lásky v kulisách starověkého Říma a Egypta. Řím, reprezentovaný mladým dobyvatelem Octavianem Caesarem a jeho vojáky, představuje civilizaci, které patří budoucnost. Egypt s jeho stárnoucí vládkyní Kleopatrou, v jejích tenatech uvázl před Antoniem nejeden římský potentát, je místem radostného prožívání přítomnosti a současně i místem odsouzeným k zániku. Uprostřed stojí Antonius, jehož k Západu vážou povinnosti římského velitele a k Východu láska ke Kleopatře. Strhující inscenace režiséra Zdenka Plachého vyniká přesvědčivými výkony Petra Halberstadta a Dity Kaplanové, hypnotickou scénou Daniela Dvořáka se zvláštním svícením zářivek, magickou atmosférou a úchvatnou hudbou. Z ohlasů v médiích: Od přesvědčení, že v Shakespearových dramatech neexistuje žádná plastičtější, robustnější a v mnoha odstínech živější ženská postava - takto byla mimo jiné zdůvodněna i dramaturgická volba - je třeba k úspěšnému scénickému ztvárnění obtížného klasického díla ještě ujít dlouhý kus cesty. Divadlo má naštěstí ve svém souboru herečku, která dokázala postavě Kleopatry vtisknout neoslabenou a nekrácenou podobu. Už v roli královny matky Kateřiny Medicejské dokázala Dita Kaplanová uměřeně propojit královskou urozenost postavy nejen se shazujícím intrikánstvím, ale i s typicky dumasovským odérem travičství. Kleopatra je pochopitelně postava odlišná, ale základ, to královské", je podobný, pouze se s ním pojí urozenější, nepoměrně čistší divadelní kvality. Antonius a Kleopatra je drama o lásce a zradě, přičemž Kleopatra představuje především vábivý a nebezpečný vír ženství. Antonius, kterého ztvárnil Petr Halberstadt, sice je blinded by love", ale není vášní zmítaný manipulovatelný slaboch; o to je jeho osud tragičtější. Scéna Daniela Dvořáka představuje jako vždy efektivní směs výpravnosti a úspornosti až účelovosti, avšak ne samoúčelu - barevné sirky" zářivek nejen 32

rozčleňují spolu se svislými plochami z průsvitné barevné látky prostor, ale vytvářejí silný dojem jeho naplněnosti. Navíc vytváří pohyb několika svislých zářivek sugestivní pocit kolébání. Světle modrý královnin egyptský trůn při římských scénách střídají široké schody - vzadu nahoře vidíme miniaturní pyramidy a římský chrám jako geopolitické atributy. Josef Mlejnek, časopis SANQUIS červen 2009 33

Jan Karafiát (1846 1929) BROUČCI premiéra v Mahenově divadle19. 6. 2009 režie: Roman Groszmann j.h. dramatizace: Roman Groszmann j.h. jazyková a ideová úprava:martin Dohnal dramaturgie: Martin Dohnal scéna a kostýmy:sylva Marková j.h. hudba:richard Mlynář j.h. pohybová spolupráce:hana Charvátová j.h. korepetice: Richard Mlynář j.h., Martin Dohnal Největší česká klasika ze všech knih pro děti. Režisér Roman Groszmann inscenoval Broučky jako lidovou hru s folklórními ohlasy, jako velkou parafrázi, v níž jsou zabudované odkazy k lidovým zvykům a obyčejům prostřednictvím řeči dialogické, narativní a zpívané. Vynikající scéna a kostýmy Sylvy Markové vyjadřují nádherný svět, který je silný v kramflecích, svět nenarušený, zdravý, životem kypící. Roman Groszmann také napsal texty písní a přiměl znamenitého hudebníka Richarda Mlynáře, aby je zhudebnil. Jeho písničky pozoruhodně korespondují s živelností a kouzlem české a moravské lidové kultury. V hlavní roli Broučka exceluje Petr Panzenberger, jedna z největších nadějí nastupující herecké generace. Z ohlasů v médiích: Groszmannova dramatizace je živá, řečeno přímo, vyvarovala se nudnosti, která obestírá už i malé děti, když jim Broučky čteme. A protože se v Mahenově divadle opravdu nelétá, obešel se příběh i bez všudečíhající žluvy. I bez ní je napínavosti dost. Broučka (Petr Panzenberger) si podávají třeba lumpové Verunci (Vratislav Běčák, Karel Růžička). Však také zamilovávat se do jiného brouččího druhu je proti přírodě. Naštěstí ale Brouček od vyzývavě kořistné Verunky (Sandra Riedlová) zase k Berušce (Henrieta Hornáčková) cestu najde. Na jevišti si na broučky dobře hrají Bedřich Výtisk a Tereza Groszmannova (Tatínek, Maminka), Drahomíra Hofmanová a Jaroslav Kuneš (Kmotřička, Kmotřiček) Právo- Jižní Morava - Vysočina, 6. 1. 2010 Autor: Jiří P. Kříž 34

Josef Daněk (1961) EZOPOVY BAJKY premiéra na Malé scéně Mahenova divadla 26. 9. 2009 scénář a režie: Josef Daněk scéna a kostýmy: Josef Daněk Hravé komunikativní představení určené nejmladším divákům přináší výběr těch nejznámějších ale i méně známých bajek starověkého řeckého autora, jehož dílo náleží k nejdůležitějším literárním odkazům minulosti. Představení kombinuje dva světy svět divadelní a svět výtvarný. Na jevišti se tak setkávají herec (coby moudrý vypravěč Ezop, v našem případě skvěle zahraný Janem Grygarem) a kreslíř/malíř (Josef Daněk), který přímo před očima dětských diváků vytváří bravurním způsobem jednou hlavní hrdiny samotného vypravování, jindy kulisy, ve kterých se Ezop pohybuje. K tomu jim napomáhá digitální technika, která obrázky zvětšuje a oživuje. V necelé hodince se malý divák seznámí s moudrým odkazem dávného vypravěče a přitom prožije cestu plnou zábavy, napětí i poučení. 35

Neil Simon (1927) ZLATÍ CHLAPCI (...VSTUPTE!) premiéra v Mahenově divadle 6. 11. 2009 překlad: Ivo T. Havlů režie: Emil Horváth ml. dramaturgie: Martin Kubran scéna a kostýmy: Peter Čanecký hudba: Peter Mankovecký Jedna z nejúspěšnějších soudobých komedií proslulého amerického dramatika. Dva zestárlé komiky svede po jedenácti letech dohromady nabídka natočit pro televizi jejich nejslavnější číslo. Dva zatrpklí tvrdohlavci tak začnou na jevišti rozehrávat množství komických situací, které nenechají bránice diváků chvíli v klidu. Režie této hry se ujme vynikající herec a v poslední době i velmi úspěšný režisér Emil Horváth ml., který je přímo expertem na konverzační komedie! Záštitu nad představením převzal Jeho Excelence velvyslanec SR v ČR pan Peter Brňo. Z ohlasů v médiích: Dvořák s Výtiskem rozjeli etudy předepsané autorem a přesně domyšlené režisérem ve velkém stylu. Moc dobře vystihli, co je pod slupkou světácké blahosklonnosti: zranitelnost, beznaděj, opuštěnost dávných hvězd vtahovaných stále větší rychlostí do černé díry zapomnění. Takže konec skoro nostalgický, ale k té náramné komedii patří. Zdeněk Dvořák má nátisk už z Lakomce. Jeho Clark je tak trochu šantala a obtloustlý nemotora. Výtiskův Lewis je nedbale nonšalantní, nebo ošuntěle noblesní, chceme-li, a snad ještě dojemnější než jeho herecký druh. Své na jevišti odvedou také Drahomíra Hofmanová (Ošetřovatelka), která od chvíle, kdy je na odpočinku, hraje pořád lip, a Henrieta Hornáčková (Sestřička) zastupující na jevišti rozpuk. Jiří P. Kříž, PRÁVO 21. 12. 2009 36