MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2013 RADKA KOTYZOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Stanovení složek domovního odpadu Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D. Vypracovala: Bc. Radka Kotyzová Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stanovení složek domovního odpadu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat své rodině za pomoc při zpracování praktické části diplomové práce. Také děkuji mému vedoucímu diplomové práce Ing. Bohdanu Stejskalovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.

ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o množství a jednotlivých složkách domovního odpadu. V první části jsou vymezeny základní pojmy a popsány rozdíly v metodikách sběru dat podle informačního systému odpadového hospodářství a českého statistického úřadu. Následně je zjištěno množství a složení komunálních a domovních odpadů v České republice. V práci jsou uvedeny možnosti obcí využívat různé způsoby sběru komunálních a tříděných složek a také spolupráce obcí se systémy zpětného sběru. V části materiál a metodika se nejprve popisuje obec a systémy sběru odpadů. Následně je navrhnuta metodika pro vlastní sledování složek domovních odpadů. V poslední části jsou uvedeny výsledky ročního sledování odpadů a jejich porovnání s daty za obec Drnovice a celou Českou republiku. Důležitým bodem v závěru je zjištění potenciálu materiálového využívání komunálních odpadů podle plánu odpadového hospodářství. Klíčová slova: domovní odpad, komunální odpad, složky odpadu, plán odpadového hospodářství The diploma work deals with the quantity of individual components and household waste. The first part defines the basic terms and explains the differences in the methodologies of data collection by Waste Management Information System and the Czech Statistical Office. Subsequently, the quantity and composition of municipal and household waste in the Czech Republic. This work presents possibilities for municipalities to use different ways of collecting municipal and classified components and cooperation between municipalitiesback collection. In the materials and methodology first describes the community and waste collection schemes. Subsequently, the methodology is designed for self-monitoring of components of household waste. In the last section it presents the results of the annual monitoring of waste and their comparison with the data for the entire village Drnovice and the Czech Republic. At the end, the important point is to determine the potential use of municipal waste material in accordance with Waste Management Plan. Keywords: household waste, municipal waste, waste components, waste management plan

OBSAH 1 ÚVOD... 10 2 CÍL PRÁCE... 11 3 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE... 12 3.1 Základní pojmy... 12 3.2 Sběr dat podle ISOH a ČSÚ... 14 3.2.1 Metodika ČSÚ... 16 3.2.2 Metodika ISOH - Soustava indikátorů odpadového hospodářství... 17 3.3 Množství a složení komunálních/domovních odpadů v České republice... 19 3.4 Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem... 27 3.5 Možnosti občanů odkládat KO a vytříděné složky... 29 3.5.1 Způsoby sběru... 29 3.5.2 Systémy nakládání s komunálními odpady a obalovými odpady... 32 3.6 Spolupráce obcí se systémy zpětného odběru... 34 4 MATERIÁL A METODIKA... 38 4.1 Charakteristika obce Drnovice... 38 4.1.1 Popis obce... 38 4.1.2 Způsob nakládání s odpady v obci... 39 4.1.3 Sběr a svoz odpadů... 42 4.1.4 Sběrný dvůr... 43 4.2 Návrh metodiky sledování hmotnostních složek domovního odpadu spolu se zařazením jednotlivých složek podle Katalogu odpadů... 44

4.3 Charakteristiky množství... 45 5 VÝSLEDKY A DISKUZE... 47 5.1 Produkce a složení odpadů za rok... 47 5.2 Podrobnější produkce a vývoj druhů odpadů tříděných v domácnosti. 51 5.3 Produkce odpadů obce Drnovice... 56 5.4 Porovnání produkce za rok s obcí a ČR... 61 6 ZÁVĚR... 65 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ... 69 PŘÍLOHY... 71

1 ÚVOD Každý den, ať chceme, či nechceme, produkuje každý z nás odpady. Člověka provází odpady již od doby kamenné. V té době ještě nebyly takový problém, jako je tomu dnes. Odpady již nejsou tak lehce odbouratelné z životního prostředí jako kdysi. Proto problematika odpadů je stále aktuální a neustále se vyvíjí. Ve světě, především v rozvojových zemích rychle narůstá množství odpadů a to především těch, které jsou nebezpečné. V Československu se problematice odpadů nevěnovala téměř velká pozornost, a až teprve v roce 1991 byly odpady a odpadové hospodářství legislativně upraveny. Do té doby byly hojně rozšířeny sběrny a výkupny tzv. druhotných surovin např. kovů a papíru. V České republice dochází každým rokem k mírnému nárůstu komunálních odpadů. Mezi roky 2007 2011 došlo k nárůstu produkce komunálních odpadů o 25 kg na obyvatele. Je to způsobeno tím, že se zvyšuje životní úroveň obyvatelstva a také dostupností různého sortimentu na trhu. Důležitým krokem v řešení problematiky odpadů bylo vytvoření plánu odpadového hospodářství České republiky, který nabyl účinnosti nařízením vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tímto způsobem se podpořil proces vedoucí k udržitelnému odpadovému hospodářství. Platnost tohoto plánu je 10 let a během této doby je snahou splnit stanovené cíle. Z hlediska této diplomové práce patří k významnému cíli zjistit, zdali lze splnit jeden z cílů plánu odpadového hospodářství a to ten, zdali lze zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Proto je nezbytně nutné znát jeho složení, aby bylo možné správně nastavit systém odděleného sběru vybraných složek domovního odpadu. 10

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je provedení dlouhodobého sledování domovních odpadů ve vybrané domácnosti. Jedná se o třídění a vážení jednotlivých odpadů a dále zařazování podle katalogu odpadů. Následně je třeba provést statistické vyhodnocení naměřených dat a porovnání s dostupnými daty v České republice. Nezbytnou součástí této práce je návrh metodiky. Posledním bodem je zjištění potenciálu materiálového využívání komunálních odpadů podle plánu odpadového hospodářství. 11

3 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Základní pojmy Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č.185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů [28] Komunální odpad veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání [28] Odpad podobný komunálnímu odpadu veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů [28] Biologicky rozložitelný odpad jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu [28] Biologický odpad biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu [28] Nebezpečný odpad odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č.185/2001 Sb. o dopadech ve znění pozdějších předpisů [28] Domovní odpad je odpad vznikající v domácnostech jako spotřební odpad jejich obyvatel (domovní odpad vzniká na území obce a má původ v činnosti nepodnikajících fyzických osob). Domovní odpad je součástí komunálního odpadu. Pojem domovní odpad není.[25] [27] legislativou definovaný Využitelné složky Využitelné složky komunálního odpadu jsou druhy odpadů získané odděleným sběrem, a které lze po úpravě nebo přímo využít většinou jako druhotnou surovinu. Využitelnou složkou komunálního odpadu jsou zejména: odděleně sebraný papír, sklo, plasty, železné 12

a neželezné kovy a jejich slitiny, textil, biologický odpad. Odděleně sebrané využitelné složky jsou podle Katalogu odpadů vedeny v podskupinách 20 01 a 15 01. [27] Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Někdy je také nazýván zbytkovým odpadem. Směsný odpad je v Katalogu odpadů veden pod označením 20 03 01 jako směsný komunální odpad. [27] Ostatní odpady z obcí Ostatními odpady z obcí jsou komunální odpady, které vznikají při užívání pozemních komunikací a veřejných prostranství převážně na území obcí fyzickými osobami (nepodnikatelskými subjekty). Patří sem uliční smetky, odpady z odpadkových košů, odpady z městských tržišť, ale i volně odhozené odpadky. Pojem není legislativně vymezen. [27] Obal je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň: 1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen "prodejní obal"), 2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen "skupinový obal"), nebo 3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen "přepravní obal"). [29] 13

3.2 Sběr dat podle ISOH a ČSÚ V České republice se provádí šetření o produkci a nakládání s odpady ve dvou liniích: 1. ohlašováním údajů na základě zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které celostátně shromažďuje Ministerstvo životního prostředí, respektive z jeho pověření Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), dříve Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO). CENIA všechny informace obdržené z obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů verifikuje a nahrává do Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), 2. statistickým šetřením prováděným Českým statistickým úřadem (ČSÚ); je to duplicitní zjišťování údajů o produkci a nakládání s odpady, a to na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Data v těchto dvou systémech jsou zjišťována rozdílnou metodikou (viz. kap.3.2.1 a 3.2.2.), čímž jsou výsledky samozřejmě rozdílné, ale neměly by být odlišné diametrálně. [23] Nejprve si musíme říct, kdo vlastně do těchto dvou systémů posílá data. Jsou to původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady. Jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení průběžné evidence odpadů je uvedeno ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů a také oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. [28] Toto roční hlášení o produkci a nakládání s odpady se zasílá v elektronické podobě prostřednictvím systému Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností zkráceně ISPOP na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu Hlavního města Prahy, a to podle místa provozovny, za kterou je hlášení podáváno. 14

Údaje z ročních hlášení se na výše uvedených úřadech ověřují, doplňují a opravují na základě metodik stanovených Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do 30. dubna se zasílají na: - Ministerstvo životního prostředí, - krajské úřady, - Český statistický úřad (ČSÚ) a to v elektronické podobě v Přenosovém datovém standardu MŽP. [10] [11] [23] Tento způsob ohlašování zajišťuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, správním obvodům hlavního města Prahy, ale i krajským úřadům přesný přehled o produkci a nakládání s odpady na jejich území a také pro sledování plnění plánu odpadového hospodářství pomocí tzv. indikátorů. ISOH slouží především k vytváření přehledů a statistických výkazů. Data v centrálním Informačním systému odpadového hospodářství dále slouží a využívá Ministerstvo životního prostředí, ČSÚ, jednotlivé krajské úřady, Česká inspekce životního prostředí a také Státní fond životního prostředí (SFŽP). V centrální databázi ISOH lze např. porovnávat křížovými kontrolami produkce jednotlivých ohlašovatelů, předávání odpadů mezi nimi a tím sledovat toky odpadů napříč Českou republikou. V rámci kontrolní činnosti jsou sledovány i převody zůstatků odpadů do nového roku. Dále lze například zjistit, kdo přesáhl při nakládání s odpady zákonem stanovené limity a přitom nesplnil ohlašovací povinnost aj. Krajské úřady mohou jednoduše porovnávat povolené a ohlášené nakládání s odpady u původců i oprávněných osob. Sdružená data z Informačního systému odpadového hospodářství za léta 2002-2011 lze získat na internetových stránkách http://isoh.cenia.cz/. Starší data od roku 1994 jsou také přístupná on-line veřejnosti na stránkách http://ceho.vuv.cz. ČSÚ provádí sběr dat o odpadech a to prostřednictvím vlastního šetření pomocí výkazu ODP 5-01. Tento výkaz zároveň vychází ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a opírá se o data z průběžné evidence odpadů. Pokud by neexistovala povinnost vedení průběžné evidence odpadů, pak by původci neměli pro vyplňování tohoto výkazu podklady. ČSÚ oslovuje každoročně jiný okruh respondentů a jejich počet není tak velký jako je ohlašovatelů Ročního hlášení o odpadech. Přesto společnostem a obcím toto duplicitní zjišťování zbytečně zvyšuje jejich administrativní zátěž, neboť MŽP již data o odpadech má. ČSÚ jak již bylo uvedeno výše, získává podrobná data, strojově zpracovatelná a verifikovaná podle metodiky MŽP. Oslovení respondenti však stále musí duplicitně vytvářet výkazy ODP 5-01, které se od Ročních hlášení o produkci a nakládání 15

s odpady výrazně liší ve způsobu vyplňování. Výkaz ODP 5-01 se vyplňuje za celou firmu (za IČ) a nikoliv za jednotlivé provozovny, tak jak se vede průběžná evidence odpadů. Proto dotazovaný musí sčítat všechny průběžné evidence za všechny své provozovny. Tím však nelze určit produkci odpadů v jednotlivých regionech. Takové výkazy jsou pro sledování toků dat v odpadovém hospodářství nepoužitelné. Veškerá množství odpadů, která se v průběžné evidenci zapisují v tunách, musí převádět na kilogramy. V ročním hlášení o odpadech se dovoz a vývoz řeší jiným způsobem než ve výkazu ODP 5-01. [10] [11] [23] [24] 3.2.1 Metodika ČSÚ Zjišťování údajů od podniků je realizováno tzv. rotačním modelem. Princip modelu se zakládá na tom, že každoročně jsou výkazem ODP 5-01 obesílány pouze nejvýznamnější ekonomické subjekty. Tyto podniky jsou vybírány z hlediska množství vyprodukovaných nebo nakládaných odpadů; produkcí druhotných surovin; odvětví, v němž podnikají či na základě počtu zaměstnanců. Zbývající tzv. rotační část respondentů je dotazována jednou za 3 roky. Pro neobesílané podniky jsou hodnoty ve sledovaném roce matematicky dopočítány. Produkce komunálního odpadu je stanovena matematicko-statistickými metodami z údajů vykázaných vzorkem obcí, které byly vybrány. Statistická data o odpadech umožňují dvojí hledisko. Buď může vycházet z odvětvového členění podniků, z těchto dat lze získat informaci o všech odpadech vzniklých v daném odvětví, anebo z druhého hlediska je možné se zaměřit na druh odpadu či skupinu odpadů dle Katalogu odpadů, a pak určit produkci skupiny odpadů napříč všemi sledovanými odvětvími. Podniky spadající do statistického zjišťování jsou členěny do odvětví podle převažující ekonomické činnosti, která je uvedena v Registru ekonomických subjektů. ČSÚ z důvodu ochrany individuálních dat publikuje v podrobných tabulkách pouze druhy odpadů a druhotných surovin, které byly vykázány třemi a více respondenty. Důležitá je také vlastní definice komunálního odpadu, která je rozdílná od ISOH, ale splňuje právní požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. Komunálním odpadem se podle ČSÚ rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je zařazen do skupiny 20 Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Dále je navíc za komunální odpad považován i odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, ale jenom v případě, že jsou tyto osoby zapojeny do systému obce k nakládání s komunálním odpadem. Mohou to být např. školy, úřady, ale také drobní živnostníci apod. [3] 16

Do komunálního odpadu podle ČSÚ se také zařazuje odděleně sbírané komunální obalové odpady, které se kvůli své nejednoznačnosti právní úpravy řadí jak do podskupiny 20 01, tak do podskupiny 15 01. [9] ČSÚ také definuje význam pro běžný svoz, což je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích. Tyto odpady z běžného svozu můžeme tedy považovat za odpady domovní. Dále definuje svoz objemného odpadu, což je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů. [3] 3.2.2 Metodika ISOH - Soustava indikátorů odpadového hospodářství Metodika ISOH vychází z dokumentu Matematické vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Tyto indikátory napomáhají při informování veřejnosti o vývoji v odpadovém hospodářství. Indikátory popisují vývojové změny, ke kterým dochází ve sledované oblasti s nakládáním s odpady. Indikátory, které jsou součástí Plánu odpadového hospodářství České republiky (POH ČR), byly sestaveny na základě analýzy požadavků platné legislativy a strategických dokumentů a politik. Pro komunální odpady je určeno několik indikátorů. Data, která se zasílají do ISOH se dále upravují. Například odpad s katalogovým číslem 20 03 04 kal ze septiků a žump se od roku 2006 vyřazuje z produkce komunálních odpadů. Definice komunálního odpadu podle ISOH (indikátorů) je, že komunální odpad je veškerý odpad zařazený do skupiny 20 Katalogu odpadů vyprodukovaných obcemi, včetně komunálních odpadů, vyprodukovaných podnikajícími subjekty (právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání), od které je odečtena celková produkce komunálních odpadů podnikajících subjektů zapojených do systému nakládání s komunálními odpady stanoveného obcí (mají s obcí uzavřenou písemnou smlouvu o využití systému zavedeného obcí), tj. součet produkce všech odpadů z Katalogu odpadů, které jsou zařazeny pod druhy odpadů skupiny 20 snížená o produkci komunálních odpadů všech původců, kteří jsou zapojeni do systému nakládání s odpady stanoveného obcí. Z této definice KO vyplývá, kde se bere tak velký rozdíl mezi ČSÚ a ISOH. Do komunálního odpadu se kromě odpadů z domácností a od drobných živnostníků dostane i odpad z celé výrobní sféry (tj. běžný směsný odpad i od velkých podniků). [12] [21] [24] ISOH stejně jako ČSÚ do produkce komunálních odpadů započítává produkce druhů odpadů podskupiny 15 01 (obalové odpady) odděleně sesbírané obcemi a odpady skupiny 20 Katalogu odpadů, které odděleně odevzdali občané. 17

Množství [kg] Pro přepočet množství odpadů na jednoho obyvatele se používá střední stav obyvatelstva z Českého statistického úřadu (www.czso.cz). [12] [21] [24] Pro Českou republiku by bylo lepší, kdyby disponovala jednou sadou kvalitních dat, než dvojím zdrojem rozdílných údajů, které se značně liší. Na následujícím obrázku č. 1 je názorně vidět, jaké markantní rozdíly jsou mezi jednotlivými metodikami. Ale z pohledu dostupnosti dat má jasně navrch ISOH. Člověk si může sám dohledat jednotlivé odpady, způsoby nakládání a určovat si, pro které kraje chce odpady vyhledat. Získávání dat z ČSÚ je mnohem složitější, do rukou se nám dostanou grafy a tabulky sice s komentářem, ale už si člověk nemůže vybrat konkrétní data, která potřebuje. [11] 7 000 000 000 Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH 6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000 3 000 000 000 2 000 000 000 1 000 000 000 Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ Celkové množství odpadů podle ISOH 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roky Obr. č. 1 Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH (zdroj ČSÚ a ISOH, data uvedená v příloze č. 1 a č. 2) 18

3.3 Množství a složení komunálních/domovních odpadů v České republice Na obrázku č. 2 je znázorněn vývoj a produkce odpadů (podnikových i komunálních) v letech 2002 2011. Při srovnání je patrné, že komunální odpady tvoří jen malou část odpadů vznikajících v ČR. I tak je to významná a hodně diskutovaná problematika - komunální odpady. Produkce komunálního odpadu (KO) se dlouhodobě pohybuje okolo tří miliard kilogramů a nezaznamenává nápadné výkyvy a i přesto stále mírně roste. Nejlépe je tato situace vystižena při pozorování produkce komunálních odpadů přepočtené na 1 obyvatele. Avšak v posledních 3 letech není nárůst oproti předešlým letem tak markantní. [3] Obr. č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR (zdroj: ČSÚ) Vývoj celkové produkce komunálních odpadů podle ISOH lze rozdělit do dvou období projevujících se odlišnými směry. Mezi roky 2004 2008 docházelo k postupnému snižování celkové produkce KO, a to o 18 % v celém období. Od roku 2009 dochází k mírnému nárůstu celkové produkce komunálních odpadů, nicméně lze konstatovat, že v konečném meziročním srovnání dochází ke stagnaci produkce komunálních odpadů (nárůst o pouhé 0,5 %), viz obrázek č. 3. V porovnání se statistikou podle ČSÚ, za posledních pět let je vývoj obou grafů podobný (viz obr. č. 4). Odlišnosti jsou patrné v množství odpadů. Zatím co, ČSÚ uvádí tři miliardy kg KO, ISOH uvádí o dvě miliardy více. [3] [12] [13] 19

Množstv [v tis. kg] Obr. č. 3 Celková produkce komunálních odpadů, ČR [10 6 kg] (Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH) Poznámka: Data byla stanovena podle platné metodiky pro daný rok podle Matematického vyjádření výpočtu "soustavy indikátorů OH". Pro rok 2011 byla data stanovena dle metodiky pro rok 2010). Produkce komunálních odpadů celkem 3 400 000 3 350 000 3 300 000 3 250 000 3 200 000 3 150 000 3 100 000 3 050 000 3 000 000 2 950 000 2 900 000 2 850 000 2007 2008 2009 2010 2011 Roky Produkce komunálních odpadů celkem Obr. č. 4 Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) 20

V souvislosti s vývojem celkové produkce KO dochází k nápadné změně v trendu produkce komunálních odpadů v přepočtu na jednoho obyvatele ČR. Na obrázku č. 5 podle ISOH je zřejmé, že od roku 2009 připadlo na jednoho obyvatele více než 500 kg komunálních odpadů V roce 2011 to bylo 513 kg. Zatímco ČSÚ produkce komunálního odpadu činila v roce 2008 necelých 310 kg na obyvatele, v roce 2011 byla již 320 kg na obyvatele (viz obr. č. 6). Nicméně ani v nejmenším se hodnoty ČSÚ a ISOH k sobě nepřibližují. Na obr. č. 3 a č. 5 jsou definované dva termíny komunálního odpadu. Z čerpaných zdrojů byl zjištěn pouze význam kategorie směsných komunálních odpadů. Ta je tvořena zejména zbytkovým, nevytříděným odpadem, pocházejícím nejčastěji z domácností a malých firem, produkujících odpad hlavně při nevýrobní činnosti. Mezi roky 2003 a 2011 docházelo u této kategorie k téměř stejnému vývoji jako u kategorie celkové produkce komunálních odpadů. Pozitivní je především skutečnost, že dochází ke snižování podílu směsného komunálního odpadu na celkové produkci komunálních odpadů. Podle ISOH připadá v roce 2011 na jednoho obyvatele ČR 292 kg směsných komunálních odpadů (viz obr. č. 6). Tato hodnota se nejvíce přibližuje 320 kg, které uvádí ČSÚ. [3] [12] [13] Obr. č. 5 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] (Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. CeHO, CENIA (ISOH); Poznámka: Data byla stanovena podle platné metodiky pro daný rok podle Matematického vyjádření výpočtu "soustavy indikátorů OH". Pro rok 2011 byla data stanovena dle metodiky pro rok 2010). 21

Množství [kg/obyv] Měrná produkce odpadů 320 315 310 305 300 295 290 285 280 275 2007 2008 2009 2010 2011 Roky KO/obyv Obr. č. 6 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) Podle statistického šetření ČSÚ vykázaly obce ve sledovaném roce 2011 produkci 3,7 miliard kg odpadů. Oproti roku 2010 se produkce odpadů v obcích výrazně nezměnila. Z pohledu zařazení těchto odpadů do Katalogu odpadů se jednalo téměř výhradně o skupinu 20 komunální odpady, které tvořily 91 % (v roce 2010 to bylo 90 %). Dále byly obcemi vykázány stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení - skupina 16. V roce 2011 bylo vyprodukováno téměř 3,4 miliardy kg komunálního odpadu. (viz obr. č. 4). Největší část (viz obr. č. 7) tvořil běžný svoz, a to 73 % z celkové produkce komunálních odpadů. Tříděný odpad (tj. odděleně sbírané složky: sklo, papír, plasty, kovy) činil 14 %. Nejmenší část zaujímal s 11 % objemný odpad. Odpad z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť a parků, apod.) tvořil z celkového množství zanedbatelnou část s 2 %. [3] 22

Produkce komunálních odpadů celkem 2% 14% 11% Běžný svoz Svoz objemného odpadu 73% Odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Odděleně sbírané složky Obr. č. 7 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) Odděleně sbírané složky podle obrázku č. 8, tvořil papír 33 %, což je největší podíl odděleně sbíraných složek. Následuje sklo s 25 % a plasty s 21 %. Produkce odděleně sbíraných kovů dosáhla 11 % všech odděleně sbíraných složek. Ostatní složky zaujímaly 10 %. [3] Odděleně sbírané složky 11% 10% 33% 21% 25% Papír Sklo Plasty Kovy Otatní Obr. č. 8 Odděleně sbírané složky za rok 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) 23

Obr. č. 9 Vývoj produkce komunálních odpadů v letech 2002 2011 (zdroj: ČSÚ) Téměř trojnásobný nárůst mezi roky 2002 a 2011 zaznamenala produkce odděleně sbíraných složek odpadů. Zatímco v roce 2002 tvořily odděleně sbírané složky necelých 6 % z celkové produkce komunálních odpadů, v roce 2011 již 14 % (viz obr. č. 7). Podíl odděleně sbíraných složek na celkové produkci komunálního odpadu od roku 2002 neustále roste. Zatímco v roce 2002 bylo odděleně sebráno (vytříděno) dohromady 16 kg plastů, papíru, skla a kovů na obyvatele. V roce 2011 to bylo 46 kg na obyvatele, jak je patrné z obrázku č. 9. Odděleně sbírané složky, jichž bylo konkrétně v přepočtu na jednoho obyvatele 15 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 5 kg kovů a 5 kg ostatních odpadů. [3] Jelikož z dat od ČSÚ, které jsou uvedeny výše, jsou zaznamenány všechny odděleně sbírané složky a to ze skupiny 15 a i 20. Naproti tomu CENIA uvádí, že v roce 2011 bylo vyprodukováno více než 945 000 tis. kg odpadů z obalů, jedná se o vzniklé obalové odpady, které odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů. Mezi roky 2003 a 2011 došlo k nárůstu objemu vyprodukovaných odpadů z obalů o 31,3 % (viz obr. č 10). Mezi roky 2003 a 2007 24

se meziroční trend růstu pohyboval na úrovni 8 %. V roce 2008 bylo zatím dosaženo nejvyšší maximum, jak je patrné z obrázku č. 10. Výjimkou byl rok 2009, kdy došlo v meziročním srovnání k poklesu produkce, avšak od tohoto roku opět dochází, pravděpodobně v souvislosti s mírným oživením ekonomiky, k růstu produkce odpadů z obalů na úrovni 2 3 % ročně. [3] [12] [13] Obr. č. 10 Vzniklé obalové odpady a struktura jejich složení, ČR [10 6 kg] (Zdroj: MŽP, CENIA; Poznámka: Vzniklé obalové odpady odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů). Mezi nejvíce zastoupené kategorie obalových odpadů patří papírové nebo lepenkové obaly, které měli téměř 40 %, následované plasty (22 %) a sklem (cca 20 %) a dalšími druhy viz obr. č 11. Z hlediska časového vývoje nedochází k výrazným změnám v zastoupení, podíl jednotlivých kategorií kolísá v meziročním sledování maximálně na úrovni 5 %. K nejdynamičtější meziroční změně došlo u kategorie dřevo, kde byl zaznamenán pokles o 10 %, naopak u kategorie sklo došlo k nárůstu o 6,1 %, k podobnému vývoji došlo u kategorie papír/lepenka (nárůst o 6,0 %). [3] [12] [13] 25

Množství [%] Obr. č. 11 Struktura nevratných obalů ve sledovaném roce 2011 ČR [%] (Zdroj: MŽP; Poznámka: Vzniklé obalové odpady odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů). Z legislativy vyplývá, že je sledováno pouze množství komunálních odpadů. Monitoring přímého množství domovních odpadů se neprovádí. Avšak existuje způsob, kdy můžeme považovat podle ČSÚ odpady běžného svozu za domovní odpady. Na následujícím obrázku č. 12 je uveden procentuální podíl DO na množství KO v letech 2007-2011. Z obrázku č.12 je patrné, že procentuální zastoupení DO je přibližně 70 %. Procentuální zastoupení odděleně sbíraných složek (papír, plasty, sklo, atd.) se pohybuje kolem 15 %. Nejmenší procentuální podíl připadá na odpady z komunálních služeb a to do 5 %. Objemný odpad se pohybuje v rozmezí 10 15 %. Podíl DO na množství KO 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007 2008 2009 2010 2011 Roky Odděleně sbírané složky Odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Svoz objemného odpadu Běžný svoz Obr. č. 12 Podíl DO na množství KO (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) 26

3.4 Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem Prvotním původcem odpadů je každý, při jehož činnosti vzniká odpad. Když tuto definici vztáhneme na nakládání s odpady v obci, tak jsou to občané (tj. nepodnikající fyzické osoby), kteří mají podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů povinnost při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Nepodnikající fyzická osoba je povinna vzniklý odpad odkládat na místě k tomu určeném obcí a současně se obec stane vlastníkem odpadu i jeho původcem. Obec jako původce odpadů je povinna pro účely nakládání s odpadem odpady zařadit podle druhů a kategorií podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí vydalo ve vyhlášce č. 381/2001Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu. Směsný komunální odpad obec a oprávněná osoba nezařazují do kategorie nebezpečný odpad a nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky stanovené zákonem pro nebezpečný odpad. Odpady, které obec nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy je povinna převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. Převzít odpady mohou pouze právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou provozovateli zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu. A také osoba, která je provozovatelem zařízení, které není podle tohoto zákona určeno k nakládání s odpady, je možné využívat odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny. A dále provozovatel zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 000 kg těchto odpadů za rok, tzv. malé zařízení. Obec je povinna vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Tuto evidenci musí archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem. Obec musí umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. [26] [28] 27

Povinnost obce je shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Dále zabezpečit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev, zářivky, rozpouštědla, atp.). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. [28] Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a to ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Komunální odpad musí fyzické osoby odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí. [28] Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být v písemné podobě a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. [28] Poplatek za komunální odpad Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy a musí v ní být uvedena výše úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle obecně závazné vyhlášky a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. [28] Obec může místo výběru úhrady ustanovit obecně závaznou vyhlášku a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, 28

kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství a poplatek se rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Tento poplatek se stává příjmem obce. Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce. Tyto náklady vyplývají z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky, a to podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob přidělených k odkládání odpadu. [28] 3.5 Možnosti občanů odkládat KO a vytříděné složky 3.5.1 Způsoby sběru Obce jak bylo uvedeno výše, mají povinnost shromažďovat odpady od fyzických osob na místa k tomu určená. Obce pak musí odpady jak komunální tak tříděné nechat odvézt. Komunální odpady se v ČR nejběžněji sváží odvozným způsobem, pro tříděné odpady se využívá nejčastěji donáškový způsob. Tyto způsoby a další, které se také využívají, jsou popsány níže. [8] 3.5.1.1 Odvozný sběr (Hol systém, kerbside collection) Tento způsob se nejvíce používá pro domovní odpady, ale lze použít i pro tříděné složky. Podmínkou pro tříděný odpad je nutnost ho separovat již v domácnostech. Shromažďuje se do jednotlivých nádob na sběrném místě v blízkosti domovních vstupů nebo i uvnitř stavebních objektů. Donášková vzdálenost je malá pouze 30 50 m. Tento systém sice vyžaduje vyšší počet sběrných nádob, ale má vyšší preference u obyvatelstva. Je zde vysoká účinnost tříděného sběru a dobrá kvalita sbíraných surovin. Nižší provozní náklady než v případě donáškového systému a také menší pravděpodobnost poškození sběrových nádob. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému. Je zde nutná vyšší frekvence svozu tříděného odpadu. Rovněž jsou kladeny vyšší nároky na organizaci tříděného sběru obyvatel. [8] 29

3.5.1.2 Donáškový sběr (Bring - systém) Tento způsob sběru je charakterizován sběrným místem tzv. hnízdem vybaveným více sběrnými nádobami pro tříděný odpad. Donášková vzdálenost je 100 150 m, ale i větší. Tyto hnízda se zřizují na veřejných prostranstvích většinou u obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy a také u škol a zdravotních středisek. Toto umístění je zcela záměrné pro dostupnost mobilního odvozu a také, aby nebyli občané příliš rušeni hlukem například při vysypávání skla. Pro dosažení vysokého stupně čistoty je nutné, aby k odvozu došlo dřív, než se sběrné nádoby přeplní. Občané pak odpad odkládají kolem nádob, což zvyšuje znečištění prostranství kolem sběrného hnízda. V našich podmínkách se takto sbírají plasty, sklo, papír, nápojové kartony, textil, apod. Každá sběrná nádoba je označena druhem sbírané komodity a většinou i barevně odlišena. Kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad bývá znečištěn různými příměsemi nejčastěji netříděným KO. Sběrné nádoby jsou využívány často jen omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti hnízda. Sběrové kontejnery jsou také často poškozovány. [8] 3.5.1.3 Sběrný a recyklační dvůr Sběrný dvůr je přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny různé speciální nádoby umožňující organizovaný příjem určených druhů odpadů. O Recyklační dvůr se jedná, pokud se kromě sběru odpadu, i dále zpracovává (např. dotřiďuje, demontuje elektroodpad, drtí, lisuje, štěpkuje dřevo) či prodávají využitelné složky odpadu (autosoučásti, použitelný nábytek). Tyto dvory se zřizují v místech s vyšší hustotou obyvatelstva s ohledem na systém sběru komunálního odpadu. Sběrné dvory by měly být snadno dostupné a dojezdová vzdálenost by neměla přesáhnout 5 10 km. Nejlepší vzdálenost je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km u řidší zástavby. Obce se také mohou domluvit a společně zřídit a využívat také sběrný dvůr. [8] 3.5.1.4 Síť sběren Jak už bylo uvedeno v úvodu, sběrny mají u nás dlouholetou tradici. Jedná se o donáškový způsob do sběrny, ve které se zpravidla vykupuje jeden nebo více druhů odpadu, např. starý papír, lepenka, kovy apod. Do sítě sběren patří také obchody, ve kterých lze odkládat drobný nebezpečný odpad (např. v lékárnách, drogeriích, zlatnictvích a elektru apod.). Také ve školách a úřadech se sbírají různé druhy baterií a drobných elektroodpadů do speciálních nádob. [8] 30

3.5.1.5 Pytlový sběr Pytle, většinou plastové, nahrazují sběrné nádoby a mají objem 40 120 l. Využívá se především pro sběr starého papíru a plastů. Pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob. Provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem veřejných prostranství. Odvozný systém pytlového sběru je vhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domků. Systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku. Také se může využít i donáškového způsobu, je ale nutné určit místo jejich shromažďování pomocí obecní vyhlášky. Při odvozném způsobu od jednotlivých domů může docházet ke znečišťování ulic a komunikací díky lehkosti a možnosti protržení pytlů a vysypání a odvátí odpadů. Pytle na nákladním automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky. Jednotlivě sbírané suroviny je nutné před odvozem ke zpracovateli vysypat z pytlů, a popřípadě ještě dotřídit. [8] 3.5.1.6 Zastávkový odvozný způsob Je to vlastně odvoz mobilní sběrnou drobného nebezpečného odpadu z domácností. Mobilní sběrna je speciálně upravený nákladní automobil vybavený kontejnery na nebezpečný odpad (NO). Společnost, která tento mobilní sběr provozuje, musí mít povolení k nakládání s NO. Mobilní sběrna přijíždí v určitých intervalech a na určitá místa, které jsou vyhlašovány obecními úřady nebo městskými částmi. [8] 3.5.1.7 Sběr dům od domu Tento způsob patří také mezi zastávkový odvozný způsob. Tímto způsobem se například sbírá bezplatně papír z jednotlivých domácností, obvykle školní mládeží. Ve venkovských oblastech ještě převládá sběr kožek, peří a starého nábytku. Tento typ sběru je ovšem náročný na organizaci. Výhodou je vysoká účinnost a kvalita sebraných složek. [8] 3.5.1.8 Balíkový sběr V hustě zastavěných městských částech, kde je nedostatek místa pro další nádoby na třídění, svazují občané do balíku starý papír, který pak odloží u stanoviště sběrných nádob. Nejedná se tedy o samostatný způsob, ale pouze o doplněk. [8] 31

3.5.2 Systémy nakládání s komunálními odpady a obalovými odpady Dělení: a) paralelní (duální) systém (oddělený sběr komunálního a obalového odpadu); b) integrovaný systém (společný sběr komunálního, obalového, popř. jiného odpadu); c) zálohový systém ad a) Paralelní (duální) systém Vychází z legislativy požadující po výrobcích a distributorech obalů jejich zpětný odběr a zhodnocení v předepsaných kvótách je založen na samostatném sběru obalů odděleně od komunálního odpadu. V praxi je občanům k dispozici jeden systém svozu odpadu řízený obcí a zároveň druhý systém zaměřený na sběr obalových odpadů, plně hrazený výrobci a dovozci. V tomto systému tedy dochází ke zdvojení investičních i provozních nákladů ( duales ). Povinnost zpětného odběru obalových odpadů mohou plnit buď jednotlivé podnikatelské subjekty, anebo může být převzata jinou za tímto účelem zřízenou společností. Zařazené obaly mají značku Zelený bod. Tato značka potvrzuje držiteli, že systém sběru odpovídá požadavkům Směrnice 94/62/ES, a že za obal byl uhrazen finanční příspěvek do národního systému, zajišťujícího využití obalů v jednotlivých státech Evropské unie. Výrobci obalů pak mají právo takto označené obaly uvádět na trh. Autorizaci k používání ochranné značky uděluje organizace PRO EUROPE se sídlem v Bruselu. Efektivita systému je kolem 70 90 %. Nevýhodou je zdvojení investic a provozních nákladů včetně komplikovaného způsobu výpočtu poplatků. Nositelem licence na Zelený bod je v každé zemi pouze jediná organizace, v České republice je to EKO-KOM, a.s. [8] ad b) Zálohový systém Používá se zálohování vybraných druhů obalů, což vede k maximálnímu stupni recyklace. Nevýhodou ale bývá jeho vysoká cena, jež se nepřímo odráží do cen výrobků. Míra zhodnocení je ve srovnání s ostatními systémy nejvyšší. Dosahuje hodnoty až 90 %, neboť občan je finančně motivován. Vytříděné obaly jsou i ekonomicky nejcennější a mají vysoký podíl zpracovatelnosti. Tvoří v komunálním odpadu asi 5 % hm. (v ČR do 2 % hm.). [8] ad c) Integrovaný systém: Je založen na chápání obalového odpadu jako integrované součásti toku komunálního odpadu. Za rozhodující je považováno materiálové složení odpadu a smyslem je vytřídit všechen 32

shromážděný odpad bez zřetele na jeho původ. Protože obalový odpad je součástí domovního odpadu, zpětný odběr obalů tak probíhá v rámci již existujícího způsobu sběru a svozu odpadu zabezpečovaných obcí za finanční podpory výrobců a dovozců. Míra využití odpadů je až 75 %. Zakládá se nezisková společnost, která na sebe přebírá odpovědnost zpětného odběru a recyklace požadovaných množství jednotlivých druhů obalů za výrobce, dovozce, distributory a prodejce obalů tzv. povinné osoby. U nás touto neziskovou autorizovanou společností je EKO-KOM, a. s. Integrovaný systém splňuje požadavky evropské směrnice 94/62 ES, a proto mohou používat značku Zelený bod. Povinné osoby jsou povinny hradit EKO-KOMU, a. s. poplatek za obaly uvedené na český trh. Z financí získaných od výrobců a distributorů obalů se částečně hradí náklady na třídění veškerého komunálního odpadu, za což jsou odpovědny obce. Úhrada je úměrná skutečným nákladům spojeným se sběrem a s vytříděním jednotlivých druhů obalových odpadů. [8] [29] Povinné osoby, které uvádějí obaly na trh či do oběhu mají povinnost bezplatného zpětného odběru obalů a odpadů z obalů. Mají tři možnosti jak tuto povinnost splnit: - samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, - přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu, - uzavření smlouvy o zajištění povinnosti zpětného odběru a využívání odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností tzv. smlouvu o sdruženém plnění. [8] [29] U nás se nejvíce využívá třetí možnosti, tj. sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti, kterou je v ČR společnost EKO-KOM, a. s. Autorizaci má již od roku 2002. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění pozdějších předpisů upravuje postavení autorizované společnosti a její hospodaření, aby bylo průhledné a dobře kontrolovatelné. Autorizovaná společnost hospodaří s velkými částkami, proto jsou v zákoně uvedeny kontrolní mechanismy, které upravují nakládání s těmito finančními prostředky. Vrchní dozor nad autorizovanou společností má Ministerstvo životního prostředí. V zákoně jsou přesně určené povinnosti akcionářů, střet zájmů, omezení a podmínky plnění atd. EKO-KOM, a. s. musí vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí evidenci o uzavřených smlouvách, o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a dále také o množství odpadů z obalů zpětně odebraných i o způsobu, jakým bylo se zpětně odebranými obaly naloženo. Autorizovaná společnost je povinna nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit hospodářské výsledky za uplynulý kalendářní rok ve zkrácené verzi v Obchodním věstníku. [8] [29] 33

3.6 Spolupráce obcí se systémy zpětného odběru Obce mohou využívat systémy zpětného odběru pro obaly, elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, zářivky a výbojky. Pro obaly funguje již výše zmíněný integrovaný systém, provozovaný v České republice společností EKO-KOM, a. s. Obec, která provozuje oddělený sběr tříděných složek, se může připojit do tohoto systému na základě Smlouvy o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů (dále jen Smlouva ). Na základě této smlouvy pak obec má nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Z vybraných poplatků od povinných osob pak EKO-KOM, a. s. poskytuje obcím odměnu na třídění komunálního odpadu. Obce a města ČR jsou stěžejními partnery při zajišťování zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Odměna se vypočítává na základě pravidelného čtvrtletního hlášení o množství druzích a způsobech nakládání s využitelnými složkami KO. Výše odměny závisí především na množství vytříděných odpadů. Výše odměny roste spolu s účinností systému sběru a pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů. Obce, které se zapojí do systému EKO-KOM, a. s. získávají právo účastnit se rozvojových projektů, získávat informační materiály atd. [5] V tabulce č. 1 je uvedeno kolik povinných osob a obcí je zapojeno do systému EKO-KOM, a. s. od roku 2003 do roku 2011. Jak je patrné z této tabulky, je do kolektivního systému zapojeno 5 993 obcí, ve kterých žije 98 % obyvatelstva. V současnosti je v České republice zatím cca 250 obcí, které řeší problematiku odpadů z obalů mimo autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, a.s. Podle údajů z Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR) se v roce 2011 využilo 72 % všech odpadů z obalů (viz obr. č. 13), které jsou řešeny v rámci autorizované obalové společnosti, což bylo téměř 68 % ze všech odpadů z obalů vzniklých v ČR (viz obr. č. 14). [2] [13] [14] 34

Tabulka č. 1 Povinné osoby, které jsou nositeli povinnosti využití odpadů z obalů nebo povinnosti zpětného odběru a obce zapojené do systému EKO-KOM v ČR [počet] Rok Povinné osoby zapojení do systému EKO-KOM Obce zapojené do systému EKO-KOM 2003 20 754 4 358 2004 21 164 4 932 2005 21 502 5 337 2006 20 946 5 481 2007 20 798 5 668 2008 20 822 5 791 2009 20 573 5 861 2010 20 591 5 904 2011 20 482 5 993 Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA Obr. č. 13 Vzniklé obalové odpady v rámci systému EKO-KOM a ostatní, ČR [10 6 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA) 35

Obr. č. 14 Využití odpadů z obalů z celkového množství vzniklých obalových odpadů v rámci systému EKO-KOM, ČR [10 6 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA) Pro elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, zářivky a výbojky fungují podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů také tři možnosti jak povinné osoby, které uvádějí obaly na trh či do oběhu bezplatně zpětný odběr obalů a odpadů z obalů provádět: - samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, - přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu (solidární systém), - uzavření smlouvy o zajištění povinnosti zpětného odběru a využívání odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností tzv. smlouvu o sdruženém plnění (kolektivní systém). Pro baterie a akumulátory a elektrická a elektronická zařízení mají trochu odlišnou definici v povinnosti zpětného odběru, výše uvedené možnosti jsou zjednodušeny. [14] [28] Obce a města také mohou spolupracovat s kolektivními systémy a to podle 38 na základě písemné smlouvy využít pro zajištění zpětného odběru vyřazených elektrozařízení systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený danou obcí nebo městem. Kolektivní systémy jsou přitom povinni odebírat vyřazená elektrozařízení, baterie, zářivky a výbojky, která pocházejí ze zpětného odběru (při využití systému sběru a třídění komunálních odpadů obce/města) bezplatně. Tyto systémy zajišťují dodání sběrných boxů na místa zpětného odběru podle potřeb obce nebo města, např. na obecní úřad, do škol, apod., odvoz a zpracování, propagaci sběru např. informační letáky apod. V České republice působí 36

více kolektivních systémů a každý z nich má nastavena jiná pravidla a každý kolektivní systém má svůj osobitý styl, proto záleží na každé obci nebo městu, se kterým bude spolupracovat. [1] [4] [6] [7] [14] Seznam nejvýznamnějších provozovatelů kolektivních systémů se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními: ASEKOL, s.r.o. [1] EKOLAMP s.r.o. [6] ELEKTROWIN a.s. [7] REMA Systém, a.s RETELA, s.r.o. Pro baterie a akumulátory: ECOBAT s.r.o. [4] 37

4 MATERIÁL A METODIKA Produkce komunálních odpadů a domovních odpadů byly řešeny ve třech rovinách. V první rovině se zabývám komunálními odpady za celou Českou republiku. Data jsou čerpána z Českého statistického úřadu a Informačního systému odpadového hospodářství. Tato statistika je uvedena v teoretické části. V druhé rovině jsem zpracovala informace o odpadech vzniklých na území obce, kde je ještě zjistitelné přesné množství domovních odpadů. Ze zjištění na místním obecním úřadě Drnovice jsem udělala statistiku vývoje odpadů za pět let a to od roku 2008 po rok 2012. Hlavní a poslední rovinu tvoří vlastní sledování hmotnostních složek domovních odpadů v průběhu jednoho roku. Tyto hodnoty jsem porovnala, pokud to bylo možné s údaji zjištěnými z obce i s údaji za celou ČR. Z důvodu rozlehlosti tabulek a vstupních dat jsou tyto informace uvedeny v přílohách. Data jsou uvedena v kilogramech pro ČR a obec, pro vlastní výzkum jsou odpady uvedeny v gramech. Pro srovnávání jsou hodnoty převedeny na kilogramy. 4.1 Charakteristika obce Drnovice 4.1.1 Popis obce Obec Drnovice (viz obr. č. 15) leží necelé 4 km západně od Vyškova na předělu jihovýchodních svahů Drahanské vrchoviny a úrodné nížiny Vyškovské brány, v nadmořské výšce 270-290 m. n. m. Obec Drnovice patří k nejstarším a největším v regionu, k 31.12.2012 měla obec 2390 obyvatel. Krajinou dominantou okolí je kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366,5 m. n. m., na jejímž vrcholu je rozhledna. Vesnicí protéká potok Drnůvka, v katastru se nachází prameniště kvalitní pitné vody. Typ zástavby je převážně vesnického typu s převahou řadových domů a samostatně stojících. V obci se taktéž nachází 9 bytových domů. [16] 38

Obr. č. 15 Mapa obce Drnovice (Zdroj: www.mapy.cz) 4.1.2 Způsob nakládání s odpady v obci Obec Drnovice má uzavřenou smlouvu s odpadovou společností RESPONO, a. s., která zajišťuje kompletní nakládání s odpady od komunálního odpadu až po biologicky rozložitelný. Obec v roce 2010 novelizovala vyhlášku č. 1/2010 o místních poplatcích, jejíž součástí je i poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. [17] Poplatník je a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. [17] Ohlašovací povinnost Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla. Stejným způsobem jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku 39

změny trvalého pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci. [17] Sazba poplatku Sazba poplatku pro poplatníka podle této vyhlášky činí 450 Kč a je tvořena: a) z částky 200 Kč za kalendářní rok a b) z částky 250 Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok. Skutečné náklady roku 2009 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily 810 468,05 Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady 810 468,05 Kč děleno 2 281 = 355,31 Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku ve výši 250 Kč. [17] V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. [17] Splatnost poplatku Poplatek je splatný jednorázově, a to nejpozději do 30. 04. příslušného kalendářního roku. Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla (nejpozději do konce příslušného kalendářního roku). [17] Osvobození a úlevy Od poplatku jsou osvobozeni děti do konce kalendářního roku, v němž se narodily; občané od roku, v němž dosáhnou 80-ti let věku a dále občané, kteří jsou dlouhodobě v cizině (nejméně 9 měsíců). [17] 40

V loňském roce (2012) zavedla obec systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce Drnovice. Za tímto účelem vznikla obecně závazná vyhláška obce Drnovice č. 2/2012. Tato vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby, které mají na území obce Drnovice trvalý pobyt a pro další osoby, které se na území obce zdržují. [18] Stanoviště sběrných nádob Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale umístěny za účelem shromažďování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu tj. trvalé stanoviště. [18] Místa určená pro odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu Pro odkládání a shromažďování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu jsou fyzickým osobám určeny compostainery o objemu 240 l. Jsou to speciální hnědé nádoby označené samolepkou BIOODPAD. Nádoby jsou umístěné na trvalých stanovištích na území obce s frekvencí svozu jedenkrát za dva týdny. [18] Do těchto kontejnerů mohou občané odkládat: - běžný kuchyňský odpad slupky a zbytky ovoce a zeleniny, květiny, zbytky pečiva a obilnin, kávový odpad včetně filtrů a ubrousků, čajový odpad, čajové sáčky, zbytky jídel rostlinného původu; - odpad ze zahrad tráva, plevel, košťály a celé rostliny, listí, seno, sláma. [18] Fyzické osoby jsou povinny: - odkládat biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu pouze na místa k tomu určeným, - naplňovat sběrné nádoby určené k odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu tak, aby je bylo možno řádně uzavřít a aby při manipulaci s nimi z nich odpad nevypadával, - nepřemísťovat sběrné nádoby - compostainery o objemu 240 l z jejich trvalých stanovišť. A dále užívat sběrných nádob určených k odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu je pro jiné složky odpadu a k jinému účelu je zakázáno. [18] 41

Kontrolní činnost a sankce Dohled nad dodržováním stanovených povinností vykonává komise životního prostředí Obce Drnovice. Porušení stanovených povinností bude postihováno podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. [18] Povinnosti fyzických osob při nakládání s odpady Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou povinni prvotní původci odpadů (fyzické osoby) při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem. [18] [28] 4.1.3 Sběr a svoz odpadů Pro sběr komunálních odpadů slouží každému občanovi vlastní sběrná nádoba, ta může být plastová nebo kovová. Svoz komunálního odpadu probíhá odvozným způsobem jednou za 14 dní. Pro sběr tříděných odpadů slouží 1100 l sběrné přesypné nádoby. Třídí se plasty a nápojové kartony, papír, sklo bílé i barevné. Systém na tříděný odpad funguje donáškovým způsobem. Pro plasty je určeno 11 žlutých kontejnerů. Vyváží se jedenkrát týdně v létě a v zimě jedenkrát za čtrnáct dní. Do těchto kontejnerů se mohou odkládat i nápojové kartony. Pro sklo je pět kontejnerů na barevné a pět kontejnerů na bílé sklo. Tyto kontejnery se sváží jedenkrát za 14 dní. Pro papír jsou určeny čtyři modré kontejnery, které se vyváží jedenkrát za 14 dní. Pro papír navíc funguje systém sběru dům od domu, kdy každoročně školní mládež sbírá starý papír. Dále v obci na obecním úřadě je jeden e-box na drobné elektrospotřebiče od společnosti ASEKOL, s. r. o. (viz obr. č. 16). Tato společnost se stará o vyprazdňování tohoto e-boxu, a jeden na výbojky a zářivky od kolektivního systému EKOLAMP s. r. o. (viz obr. č. 16). 42

Obr. č. 16 E-box na výbojky a zářivky (zdroj: EKOLAMP) a na drobné elektrospotřebiče (zdroj: ASEKOL) Kromě kontejnerů, které jsou stále k dispozici, se v obci provádí mobilní sběr a odvoz železného šrotu a nebezpečného odpadu. Železný šrot sbírají zastávkovým odvzozným způsobem dobrovolní hasiči dvakrát do roka. O tomto svozu informuje obecní úřad hlášením v místním rozhlase. Odvoz nebezpečného odpadu zajišťuje firma Respono a. s., který tento mobilní svoz oznamuje letáky a také hlášením v místním rozhlase. 4.1.4 Sběrný dvůr Společnost RESPONO, a. s. provozuje v současné době 7 sběrných dvorů, a to ve Vyškově, Ivanovicích na Hané, Slavkově u Brna, Bučovicích, Kozlanech a Rousínově. Jak už bylo uvedeno výše, obec Drnovice má uzavřenou smlouvu se společností RESPONO, a. s., a proto všichni občané mohou po předložení občanského průkazu zdarma odevzdat: - biologicky rozložitelný odpad (odpady ze zahrad, odpady ze zeleně atd.), - elektrozařízení (televize, rádia, DVD přehrávače, počítače, tiskárny, pračky, ledničky, mrazničky, mikrovlnné trouby, fritézy, zářivky, výbojky, úsporky, monočlánky atd.), - nebezpečné odpady (plechovky od barev, barvy, lepidla, rozpouštědla, motorové a fritovací oleje, olejové filtry, mastné hadry, pesticidy, léky, fotochemikálie), - velkoobjemové odpady (koberce, matrace, nábytek, apod.), 43

- ostatní odpady (železo, sběrový papír, hliníkové plechovky, PET láhve, polystyren, folie, sklo, textil, apod.). [19] Občané mohou za úplatu na sběrných dvorech odevzdat: - pneumatiky, - stavební a demoliční odpady (cihly, keramika, izolační a stavební materiály s obsahem azbestu, sanitární zařízení, dveře, zárubně, okna, bytová jádra apod.). [19] 4.2 Návrh metodiky sledování hmotnostních složek domovního odpadu spolu se zařazením jednotlivých složek podle Katalogu odpadů V současné době, není stanovena žádná metodika pro sledování hmotnostních složek domovního odpadu. První analýzy skladby komunálního odpadů probíhaly koncem 80. let a to pomocí sítových metod. V dnešní době probíhají jen namátkové analýzy skladby odpadů. Pro potřeby této práce byla vytvořena tato metodika: - vážení odpadů v průběhu 1 roku ve vybrané domácnosti, - důsledné roztřídění odpadů podle katalogu odpadů podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., a další složky, které již v katalogu odpadů nejsou definovány (seznam odpadů podle katalogových čísel viz tabulka č. 2; seznam dalších složek viz tabulka č. 3), - rozdělení odpadů na obalové a neobalové odpady, - po ročním vážení, vyhodnocení množství jednotlivých složek a celkového množství odpadu, - interval vážení jedenkrát týdně, - u biologicky rozložitelných odpadů interval jedenkrát za dva dny, - váha s přesností na gramy (Sencor Kitchen Scele, model: SKS 5305, 1x CR2032 power supply, Made in P.R.C. date 3.2011.). Parametry vybrané domácnosti: - počet členů: 3, - typ zástavby: venkovská - řadový rodinný dům se zahradou, - zvířata: 2 kočky, africké oblovky (cca 100 ks) achatina reticulata. 44

Specifikace Zahrada, i když na ní vznikaly různé druhy již nepotřebných materiálů, z důvodu využívání kompostu se tyto odpady nedostanou do žádné statistiky a nejsou proto v tomto měření zohledněny. Jedná se o odpady, které neopustí zahradu. Odděleně sbírané obalové odpady (plasty, kovy) se z důvodu nízkého množství v týdenním intervalu, vážily až po naplnění sběrných nádob. U plastů alespoň jedenkrát měsíčně. Některé druhy odpadů se v daném roce vyskytovaly jen zřídka. Proto byly zváženy ihned po jejich vzniku. 4.3 Charakteristiky množství Množství odpadu je hmotnost nebo objem odpadu vyjádřené v příslušných jednotkách. a) celkové množství odpadu úhrnné množství odpadu vzniklé za uvažovaný interval (udává se obvykle v kg, případně v m 3 ), b) měrné množství odpadu množství odpadu vzniklé za uvažovanou časovou jednotku, připadající na zvolenou sledovanou jednotku. (obvykle se udává v kg/obyv./rok) [2] Tabulka č. 2 Druhy odpadů tříděných v domácnosti podle katalogu odpadů Katalogové číslo Název odpadu 15 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ 15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) 15 01 02 Plastové obaly 15 01 04 Kovové obaly 15 01 05 Kompozitní obaly 15 01 07 Skleněné obaly 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU 20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 01 01 Papírové a lepenkové obaly 45

Katalogové číslo Název odpadu 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 Oděvy 20 01 11 Textilní materiály 20 01 34 Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01 Směsný komunální odpad Zdroj: Katalog odpadů [26] Tab. č. 3 Seznam druhů odpadů tříděných v domácnosti, které již nejsou uvedeny v katalogu odpadů s přiřazeným katalogovým číslem Katalogové číslo Název odpadu 20 03 01 komunální odpad - znečištěný papír a obaly od salámů 20 03 01 komunální odpad - plasty (7) 20 03 01 komunální odpad - C/alu, C/LDP 20 03 01 zbytkový komunální odpad 20 03 01 pytlík z vysavače 20 03 01 hyg. potřeby a smetky 20 03 01 výkaly - kočka 15 01 02 oddělený sběr - plasty (2,4,5,6) 15 01 02 oddělený sběr - plasty PET 15 01 04 železo (83) 15 01 04 železo (FE a 40) 15 01 04 hliník 15 01 04 uzávěry od piva 46

listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec sprpen září říjen Množství v [g] 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Produkce a složení odpadů za rok Z ročního měření vyplývá, že tříčlenná rodina vyprodukuje za rok 301 kg odpadů. Což na jednu osobu připadá 100 kg. V porovnání s Českou republikou je tato tříčlenná rodina hluboko pod průměrem, který v loňském roce byl cca 320 kg na osobu a rok podle ČSÚ. Je to dáno tím, že velké množství odpadů se vyprodukuje mimo domácnost a také že při měření nebyla zaznamenávána produkce biologicky rozložitelného odpadu ze zahrady (kompostování), proto se snížila produkce odpadů na toto číslo. Veškerá vstupní data jsou uvedena v příloze č. 7 a výstupní tabulky v příloze č. 4 a 5. Na obrázku č. 17 je zobrazen vývoj produkce veškerých odpadů vzniklých v domácnosti v jednotlivých měsících. Odpady mírně kolísají. Jen dva větší výkyvy se zaznamenaly a to v listopadu a březnu. V měsíci listopadu dochází ke vzrůstu vyprodukovaných odpadů, jelikož se v této době začalo v domácnosti s velkým předvánočním úklidem a pečením cukroví. V měsíci březnu bylo důvodem zvýšené produkce odpadů pořádáním velké rodinné oslavy 50. narozenin. Celková produkce odpadů 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Celková produkce odpadů Měsíce Obr. č. 17 Celková produkce odpadů v jednotlivých měsících 47

Na obrázku č. 18 je zobrazeno procentuální zastoupení jednotlivých skupin odpadů za rok. Odpady jsou rozděleny na tři skupiny. Skupina označená červenou barvou představuje směsný komunální odpad s katalogovými čísly 20 03 01, 20 01 11, 20 01 34 a 20 01 10 bez biologicky rozložitelných odpadů 20 01 08 a také bez papíru 20 01 01, který nebyl rozdělen na obalový a neobalový a z tohoto důvodu je zařazen ve skupině 20 a je veden spolu s tříděnými složkami, které jsou zobrazeny zelenou barvou. Je patrné, že každá složka zabírá skoro jednu třetinu grafu. Největší zastoupení má SKO s 36 %, druhou největší část tvoří BRKO s 35 %, který je označen modrou barvou. Zbylou část tvoří tříděné složky a papír s 29 %. Procentuální poměr SKO/BRKO/tříděné složky za celý rok 29% 36% 35% BRKO (20 01 08 a 20 01 08/kompost) SKO (20 03 01 a 20 01 11 a 20 01 34 a 20 01 10) Tříděné složky a 20 01 01 Obr. č. 18 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok Jelikož se BRKO vážily na dvě skupiny a to 20 01 08, do které byly zařazeny kosti, zbytky jídel apod. Do druhé skupiny 20 02 08 s označením kompostovatelná složka nebo v některých případech jen zkráceně kompost. Jak už název značí, jednalo se také o zbytky z kuchyně, ale které lze kompostovat a v rámci svozu bioodpadů svážet. Jednalo se například o odřezky zeleniny a ovoce, pečivo, sáčky od čaje atp. Na obr. č. 19 je vidět procentuální zastoupení těchto dvou složek. Z obrázku je patrno vidět, že větší část odpadů, které se nacházejí v domácích odpadech, lze z 59 % kompostovat. Zbylá část (41 %) je také biologicky odbouratelná, ale jinou technologií nežli kompostováním, například v komunální bioplynové stanici. 48

Poměr biologických odpadů 41% 20 01 08 59% 20 01 08 / kompostovatelná složka Obr. č. 19 Procentuální poměr biologicky rozložitelných odpadů za rok Tříděné složky měly nejnižší zastoupení v domácích odpadech. Ukázka jednotlivých složek tříděného odpadu jsou uvedeny na obrázku č. 20. Poměr využitelných složek z odpadu 1% 1% 16% 56% 26% 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 05 15 01 07 Obr. č. 20 Poměr využitelných složek odpadu I když plasty (15 01 02) v dnešní době vidíme všude, nezaujaly ani polovinu množství, ale pouhých 26 %. Je to dáno tím, že plastů je sice velké množství, ale jsou lehké. Překvapivě nejvíce je papíru (20 01 01). Jelikož v této domácnosti odebíráme spousty letáků, tak odpad z tříděné složky tvoří z 56 % právě papíry. Malou, ale jistě významnou skupinu tvoří kovové obaly (15 01 04), kterých bylo 16 %. V průběhu vážení se jednalo v největší míře o obaly 49

od konzerv pro kočky. Úplně zanedbatelné procento měly kompozitní obaly (15 01 05) a skleněné obaly (15 01 07) a to po 1 %. Složení zbylého směsného komunálního odpadu (SKO) je vidět na obr. č. 21 a je následující. Největší část a to 97 % přestavuje 20 03 01 Směsný komunální odpad. Poté zanedbatelná část patří zbylým druhům odpadů 20 01 11 Textilním materiálům, které měly 2 %, 20 01 34 Bateriím a akumulátorům neuvedených pod číslem 20 01 33 a 20 01 10 oděvům. Složení SKO podle katalogových čísel 2% 0% 1% 20 01 11 20 01 34 20 01 10 97% 20 03 01 Obr. č. 21Složení zbylého směsného odpadu Jak už bylo uvedeno v metodice, některé druhy odpadů především patřící do podskupiny 20 01 se ve sledované domácnosti vyskytovaly vzácně, a proto byly zváženy ihned po jejich vzniku a zapsány. Na obrázku č. 22 jsou tyto odpady zobrazeny v jednotlivých měsících spolu se směsným komunálním odpadem 20 03 01. Odpad s katalogovým číslem 20 01 11 textilní materiály se vyskytly 5krát do roka. 20 01 10 oděvy se vyskytly pouze jednou a to v dubnu, kdy bylo vyřazeno staré oblečení. Zajímavostí je odpad 20 01 34 baterie a akumulátory. Za celou dobu měření se vyskytl pouze jednou a to jen díky tomu, že ve váze na které se odpady vážily, právě baterie došla. Kdyby se neprovádělo toto měření, vůbec by během roku nedošlo ke vzniku tohoto odpadu. Ostatní baterie, které využíváme např. v ovladačích, svítilně vydržely celé měření bez potřeby vyměnit. 50

Název osy 14000 12000 10000 Množství odpadů kategorie 20, bez 20 01 01 a 20 01 08 8000 6000 4000 2000 0 20 01 34 20 01 11 20 01 10 20 03 01 Název osy Obr. č. 22 Množství odpadů vzácně se vyskytujících spolu s 20 03 01 5.2 Podrobnější produkce a vývoj druhů odpadů tříděných v domácnosti Plasty (15 01 02), které tvořily 26 %, se dále při vážení rozdělily na PET láhve (polyetylentereftalát) číselné označení 1, a ostatní obalové odpady jako směs, které mají materiálové označení 2 (vysokohustotní polyetylen), 4 (nízkohustotní polyetylen), 5 (polypropylen), 6 (polystyren). Toto číselné označení není v zákoně č. 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů povinné, pouze dobrovolné. Pokud na obalech je toto číselné materiálové označení, musí být v souladu s rozhodnutím Komise 97/129/ES o obalech a obalových odpadech. [20] Na následujícím obrázku č. 23 je vidět procentuální podíl těchto dvou tříděných složek. 51

listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec sprpen září říjen Množství [g] Plasty 22% 78% 150102/PET 150102/plasty 2, 4, 5, 6 Obr. č. 23 Produkce plastů Z obrázku jasně vyplývá, že větší zastoupení měly PET láhve a to 76 %. Průměrná váha jedné PET láhve je 38 g. I když se u plastů nezjišťoval jejich objem, podle zaplněnosti košů měly směsné obaly větší objem než PET láhve a to pouhých 22 %. Na následujícím obrázku č. 24 je zobrazen vývoj plastů v jednotlivých měsících. I když pro plasty bylo také určeno vážení v týdenních intervalech, tento interval se nepovedlo dodržet. Jelikož se v průběhu vážení plastů nacházelo poměrně málo, v průměru 1493 g PET a pouhých 428 g směsných plastů. Z tohoto důvodu se odpady vážily v měsíčních intervalech. Plasty - vývoj 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 150102/PET 150102/plasty 2, 4, 5, 6 Měsíce Obr. č. 24 Vývoj produkce plastů 52

Na obrázku č. 24 je zaznamenáno kolísání hmotnosti vyprodukovaných odpadů. V měsíci prosinci došlo k nárůstu produkce odpadů z důvodu Vánočních svátků, když všichni členové domácnosti v této době setrvávali v domě. V březnu se konala již zmíněná oslava narozenin. V měsíci říjnu přibyl jeden člen do domácnosti. Je patrné, že při větším počtu členů se produkce odpadů úměrně zvyšuje v oblasti plastů. Celkově bylo vyprodukováno 17911 g PET láhví a 5136 g směsných plastů. Je potřeba podotknout, že v převážné většině se téměř PET láhve nekupují, pije se voda a čaj. Když to přepočítáme, tak se vyprodukovalo 471 ks těchto PET láhví. Po přepočtu na rok to vychází 1,2 PET láhve na den, což neodpovídá dennímu příjmu vody ani pro jednoho člověka. Je tedy patrné, že v domácnostech kde se pije pouze balená voda, musí být toto číslo mnohokrát vyšší. Další již zmíněné kovové obaly (15 01 04), které zaujímaly 16 %, se také rozdělily na železo s označením FE číselně 40, hliník s označením ALU číselně 41. Mezi tyto kovové obaly byl také zařazen kompozitní obal papír/pocínovaný plech s číselným označením 83. Další byť s nejmenším zastoupením se vážily i uzávěry od pivních lahví. [20] Největší část tvořil kompozitní obal papír/pocínovaný plech, na obrázku č. 25 je označen jako železo 83 a zaujímá 70 % celkového množství vzniklých kovových obalů. Jednalo se o obaly konzer pro zvířata. 27 % získalo železo FE. Zanedbatelné hodnoty získaly uzávěry od piva a hliník. Ten vznikal od obalů od sýrů, víček od jogurtů a také plechovek od nápojů. Kovové odpady 1% 2% 70% 27% 150104/ železo FE 150104/ železo 83 150104/ hliník 150104/ uzávěry od piva Obr. č. 25 Produkce kovových odpadů 53

listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec sprpen září říjen Množství v [g] listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec sprpen září říjen Množství [g] Kovové obaly byly váženy až po naplnění sběrných nádob. Na následujícím obrázku č. 26 jsou díky tomu vidět velké výkyvy v jejich produkci. Celkově bylo nasbíráno kompozitního obalu (železo 83) 9564 g a 3728 g železa (FE). 2500 2000 Kovy - vývoj 1500 1000 500 0 150104/ železo FE 150104/ železo 83 150104/ hliník 150104/ uzávěry od piva Měsíce Obr. č 26 Kovové odpady v jednotlivých měsících Ačkoliv produkce biologicky rozložitelných odpadů je uvedena výše na obr. č. 19, je důležité si ukázat, jaký byl vývoj v jednotlivých měsících. Na následujícím obrázku č. 27 je tento vývoj uveden. Množství biologických odpadů 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 20 01 08 20 02 08/kompostovatelná složka Měsíce Obr. č. 27 Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých měsících 54

Je vidět, že produkce je značně kolísavá u obou složek. Maxima obě složky dosahují v měsíci listopadu, březnu a srpnu. V letních obdobích je vidět, že kompostovatelná složka má převládající a rostoucí charakter. Je to dáno tím, že je k dispozici sezonní ovoce a zelenina, ze které vzniká nejvíc odpadů např. při zavařování. Množství kompostovatelné složky je také navýšeno o odpady z chovu oblovek. Jednalo se o zbytky potravy, výkalů, lignocelu a zbytky sépiových kostí. V listopadu došlo k rozmnožení těchto živočichů a tím také následoval rapidní nárůst odpadů. Narodilo se cca 250 kusů, v průběhu následujících tří měsíců došlo k úhynu většího počtu a také určité procento se prodalo. Počet klesl až na cca 100 kusů a tím došlo k postupnému snižování odpadů Jelikož se třídily i ty odpady, které se poté shromáždily společně do sběrné nádoby, označily se souhrnně číslem 20 03 01 směsný komunální odpad. Ve sledované domácnosti se i tyto odpady třídily na jednotlivé složky. Nejvýznamnějším odpadem byl odpad z chovu kočky. Jednalo se o výkaly spojené s podestýlkou z přírodního jílu a tvořily 60 %, jak je uvedeno na obrázku č. 28. Další odpad, který stojí za zmínku je znečištěný papír od salámů, který zaujímal 13 %. Ostatní odpady měly malé procento, jak je patrné z obrázku. Jelikož vývoj těchto odpadů v jednotlivých měsících je rozsáhlý, je uveden v příloze č. 6. Komunální odpad - složení 20 03 01/ znečištěný papír 60% 13% 8% 8% 7% 20 03 01/ plasty (7) 20 03 01/ C/alu, C/LDP 20 03 01/ zbytkový komunální odpad 20 03 01/ pytlík z vysavače 3% 1% 20 03 01/ hyg. potřeby a smetky 20 03 01/kočka Obr. č. 28 Komunální odpad - složení 55

Množství [kg] 5.3 Produkce odpadů obce Drnovice V Obci Drnovice můžeme sledovat vývoj produkce za posledních 5 let. Z následujícího obrázku č. 29 jsou patrné dvě období a to od roku 2008 2010, kde je produkce bez patrných výkyvů průměrně 466 761 kg odpadů. V roce 2011 byl velký nárůst množství odpadů, což bylo způsobeno nárůstem o 70 obyvatel a tím pádem i odpadů. Odpady sice v roce 2012 mírně klesly, ale díky zavedení sběru biologicky rozložitelných odpadů se už nedostávají na hodnoty z roku 2010. Celkové množství odpadu 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Roky Celkové množství odpadu Obr. č. 29 Celkové množství odpadů Obce Drnovice za roky 2008 2012 (zdroj: OÚ Drnovice, data uvedená v příloze č. 3) Na obrázku č. 30 je zobrazena vyvíjející se měrná produkce odpadů, která se pohybuje mezi roky 2008 2010 kolem 205 kg na obyvatele a rok. Nárůst je opět v roce 2011 kde se dostává na hodnotu 256 kg na obyvatele a rok. V roce 2012 ale opět klesá a to na 234 kg obyvatele a rok. 56

Množství [kg/obyv.] Měrná produkce odpadů 300 250 200 150 100 Měrná produkce odpadů 50 0 2008 2009 2010 2011 2012 Roky Obr. č. 30 Měrná produkce odpadů Obce Drnovice za roky 2008 2012 Na následujícím obrázku č. 31 je ukázán vývoj tříděných odpadů. Jedná se odpady, které se třídí do místních kontejnerů (popis a počet kontejnerů viz kap. 4.1.3 Sběr a svoz odpadů). Zařazení podle katalogu odpadů je následující: 15 01 02 Plastové obaly, 15 01 05 Kompozitní obaly, 15 01 07 Skleněné obaly a poslední ačkoliv má označení 20 01 01, což označuje podskupinu komunálních odpadů, je tam ale smíchán jak obalový papír a lepenka patřící do podskupiny 15 01, tak i časopisy a letáky, které patří do podskupiny 20 01, proto je tento druh odpadu, také řazen mezi tříděné složky. Z obrázku č. 31 je patrný neustálý mírný nárůst těchto tříděných složek. Dále je zřejmé, jen mírné kolísání jednotlivých druhů odpadů v letech. Plasty, sklo i papír se drží skoro ve stejných hodnotách v průměru kolem 14 000 kg. Nejmenší zastoupení tvoří kompozitní obaly s průměrnou hodnotou za posledních 5 let 408 kg. 57

Procentuální zastoupení [%] Množsvt v [kg] Tříděné složky 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Roky 15 01 02 15 01 05 15 01 07 20 01 01 Obr. č. 31 Vývoj tříděných složek z komunálního odpadu v obci Drnovice I když v naší domácnosti se nevyprodukovaly žádné nebezpečné odpady, obec za posledních pět let ano. Na následujícím obrázku č. 32 je vyobrazeno procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 2012. Nebezpečné odpady tvoří v průměru za pět let 0,6 %. Na obrázku č. 32 zobrazen vývoj nebezpečných odpadů, je patrný parabolický průběh. Nejnižší zastoupení NO bylo v roce 2010 s 0,5 %. Od tohoto roku už NO opět stoupají až na hodnotu 0,83 %. Nebezpečné odpady 1 0,8 0,6 0,4 Nebezpečné odpady 0,2 0 2008 2009 2010 2011 2012 Roky Obr. č. 32 Procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 2012 58

Detailněji se zaměříme na rok 2012, který bude použit pro srovnávání s ročním měřením, a také se pokusíme tyto údaje porovnat s údaji za Českou republiku. Skupina 20 Komunální odpady podle Katalogu odpadů tvoří v obci Drnovice nejvyšší podíl na produkci odpadů a to 69 % (viz obr. č. 33). V tomto roce také došlo k začátku třídění biologicky rozložitelných odpadů patřících do podskupiny 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu), který tvořil 17 %. Poměrně malou část zaujímá skupina 15, do které se řadí odpadní obaly (plasty, sklo). K této skupině je přiřazen i odpad s katalogovým číslem 20 01 01 Papír a lepenka. Tyto odpady mají souhrnný název tříděné složky a zaujímají 8 %. Dále byly obcí vykázány i stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení skupina 16. V zanedbatelném množství vznikly také odpady podskupiny 13 02 odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Tyto tři skupiny 13, 16, 17 jsou označeny jako ostatní složky a tvořily 6 %. NO, jak už bylo uvedeno výše, dosahovaly necelé procento, proto na následujícím obrázku č. 33 nejsou již zobrazeny. Procentuální poměr SKO/BRKO/tříděné složky za rok 2012 8% 6% 17% BRKO (20 02) SKO (bez 20 01 01 a skupiny 20 02) Tříděné složky a 20 01 01 69% Ostatní složky (skupiny 13,16,17) Obr. č. 33 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok Obec Drnovice také vykázala dva druhy biologicky rozložitelných odpadů a to 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad a 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad. Z obrázku č. 34 je patrné, že větší zastoupení měl 20 02 01 a to 85 %, tyto složky lze kompostovat. 15 % měl zbylý jiný biologicky nerozložitelný odpad. 59

BRKO (podskupina 20 02) 15% 85% 20 02 01 20 02 03 Obr. č. 34 Složení biologicky rozložitelného odpadu Plastové obaly (15 01 02), Skleněné obaly (15 01 07), Papír a lepenka (20 01 01) měly skoro stejné zastoupení a to přes 30 %, jak je patrné z obrázku č. 35. Pouhé 1 % měly kompozitní obaly (15 01 05). Tříděné složky a 20 01 01 32% 34% 33% 1% 15 01 02 15 01 05 15 01 07 20 01 01 Obr. č. 35 Procentuální zastoupení tříděných odpadů 60

Když odpady pocházející z obce rozdělím stejně jako ČSÚ, zjistíme následující zastoupení, které je na obrázku č. 36. Směsný komunální odpad 20 03 01 tvořil 88 %. Obec také vykázala uliční smetky 20 03 03 a to 3 %. Občané také vyprodukovali objemný odpad 9 %. SKO (bez 20 01 01 a podskupiny 20 02) 3% 9% 88% 20 03 01 20 03 03 20 03 07 Obr. č. 36 Složení komunálního odpadu za rok 2012 5.4 Porovnání produkce za rok s obcí a ČR Ze získaných údajů lze porovnat produkci ve sledované domácnosti s produkcí obce Drnovice a jen velmi orientačně s celou ČR. Z důvodu lepší vypovídací hodnoty jsou údaje převedeny na kila a obyvatele a rok. Jelikož se nepodařilo získat údaje za ČR pro rok 2012, jsou data porovnána s posledním dostupným rokem 2011. Údaje jsou porovnány s ČSÚ, ale v případě BRKO byly použity údaje s ISOH, z důvodu nejasností hodnot uvedených na ČSÚ. Také pro porovnání nebezpečných odpadů byly použity hodnoty z ISOH, protože ČSÚ nebezpečné odpady vůbec neuvádí. 61

Množtsví [kg/obyv.] Srovnání produkcí 300 270 240 210 180 150 120 90 60 30 0 Vlastní produkce Obec Drnovice Česká republika BRKO SKO Tříděné složky Obr. č. 37 Srovnání produkcí odpadů Z následujícího obrázku č. 37 jasně vyplývá, že sledovaná domácnost ve srovnání s obcí či republikou, má hodnoty zcela podprůměrné pro SKO. Zajímavé jsou hodnoty pro BRKO, které se k sobě nejvíce přibližují a dosahují hodnot přes 30 kg. Podle ČSÚ byla produkce tříděných odpadů 46 kg, obec Drnovice je zcela pod touto hodnotou, nedosahuje ani 20 kg, ale pouhých 18 kg. Ve sledované domácnosti byla produkce 29 kg tříděných složek, což je víc než vyprodukuje průměrně občan za obec. Tento rozdíl je způsoben tím, že všichni občané netřídí všechny odpady, jako ve sledované domácnosti. Někteří občané třídí jen určité druhy odpadů a určitá skupina lidí netřídí vůbec. SKO obce dosahuje hodnot 160 kg, v porovnání s republikou je to o 110 kg méně než vykazované hodnoty pro ČR. Je to dáno tím, že se jedná o vesnickou zástavbu, ve které v převážné většině využívá vytápění pevnými palivy a určité množství odpadů tak občané spálí. Podle RNDr. Jany Suzové ze společnosti SAKO Brno, a.s. se v městské zástavbě pohybuje množství odpadů kolem 250 kg na obyvatele a rok. [22] Dále tento rozdíl hodnot mezi obcí a Českou republikou poukazuje na nepřesnost statistiky ČSÚ, která využívá tzv. rotační model sběru dat a pomocí matematicko-statistickými metodami z údajů vykázaných vzorkem obcí, které byly vybrány, tyto hodnoty dopočítává (viz kap. 3.2.1 Metodika ČSÚ). 62

Ačkoliv se třídily všechny odpady, které by potom měly jít materiálově využít (tříděné složky), z celkového množství odpadů dosahovaly pouze 29 %. V porovnání s obcí, která měla pouhých 8 %, a v porovnání s celou ČR dosahovaly hodnoty 14 % podle ČSÚ. Z tohoto důvodu není plněn jeden z cílů plánu odpadového hospodářství a to zvýšit materiálové využití na 50 % do roku 2010. Kdyby měl každý stejné složení odpadů jako ve sledované domácnosti, dalo by se vytřídit maximálně 29 % tříděných složek. Zvýšit třídění a poté materiálové využití odpadů na 50 % je tedy zcela nemožné. Pro splnění tohoto cíle, musíme k těmto odpadům přičíst i biologicky rozložitelné odpady, které se materiálově využívají kompostováním. BRKO tvořily 35 % z celkového množství ve sledované domácnosti. Když sečteme tříděné složky a BRKO dostáváme se na hodnotu 64 % a tím lze splnit daný cíl POH ČR za sledovanou domácnost. Bohužel za obec Drnovice je to i tak nesplnitelné, dosahuje pouze poloviny stanoveného cíle. Jelikož se kombinovaly obě statistiky jak ISOH tak ČSÚ nelze tedy s jistotou říci, zdali lze tento cíl splnit v rámci celé České republiky. Ve sledované domácnosti nevznikaly žádné nebezpečné odpady, bylo by dobré si ukázat alespoň srovnání hodnot získaných z obce Drnovice a ISOH. Z následujícího obrázku č. 38 vyplývá, že produkce NO obce je nižší než produkce uváděná ISOHem. Je však patrné, že klesání a stoupání má podobný charakter. Jelikož z ISOH nebyl také dostupný rok 2012 a u obce bohužel rok 2007, porovnání je tedy pouze za roky 2008 2011. Průměrná hodnota NO za pět let je podle ISOH 1 % z celkového množství odpadů. Obec průměrně za 5 let vyprodukuje pouze 0,5 % NO z celkového množství odpadů. Z tohoto vyplývá, že NO odpady vznikají u občanů pouze v malé míře. Také je důležité zmínit, že tyto nebezpečné odpady pocházejí pouze od občanů. Obec Drnovice nemá totiž žádnou smlouvu s živnostníky, kteří by využívali systém svozu v rámci obce. 63

Procentuální zastoupení [%] Porovnání NO 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roky % zastoupení NO Obec % zastoupení NO ISOH Obr. č. 38 Porovnání nebezpečných odpadů 64

6 ZÁVĚR Tato diplomová práce byla zaměřena na provedení ročního sledování domovních odpadů ve vybrané domácnosti. Z výsledků jasně vyplývá, že množství a druhy odpadů závisí na životním stylu lidí a také na stáří populace. V průběhu života se složení odpadů u každého z nás značně mění. Množství odpadů závisí také na tom, zdali má člověk doma zvíře, v našem případě kočka zvyšovala produkci odpadů o 5 kg měsíčně. Z tohoto ročního měření odpadů tedy zjistíme velmi detailně, co se v domácnosti odehrávalo. Skladba komunálních odpadů byla skoro stejná až na některé výjimky např. oslava narozenin, Vánoce, apod., kdy narůstá množství odpadů několika násobně. Odpady vznikající ve sledované domácnosti byly zařazovány podle katalogu odpadů. Proto je můžeme rozdělit do tří významných skupin a to na tříděné složky, biologicky rozložitelné odpady a směsné komunální odpady. Největší zastoupení má SKO s 36 %, druhou největší část tvořily biologicky rozložitelné odpady, které měly z celkového množství odpadů 35 %. Z těchto 35 % lze 59 % kompostovat a 41 % lze využít jinou technologií. Z tohoto důvodu je v dnešní době snaha tyto kompostovatelné bioodpady třídit. V naší obci se již provádí od roku 2012 sběr a svoz těchto odpadů. Z hlediska plánu odpadového hospodářství jsou také snahy tyto odpady odklonit od skládek a využívat je například kompostováním a vracet je zpět např. na rekultivace, úpravy zelených ploch, ale také využít tento kompost v zemědělství. Zatím největším problémem jsou nečistoty v BRKO. Třetí skupina tříděné složky měla nejmenší zastoupení 29 % a skládala se z 56 % papíru, 26 % plastů a 16 % kovových obalů. Úplně zanedbatelné procento měly kompozitní obaly a sklo, každý po 1 %. Obec vykázala pouhých 8 % těchto tříděných složek. Papír, plasty i sklo měly přes 30 %. Kompozitní obaly měly stejně 1 %, jako ve sledované domácnosti. Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv ve sledované domácnosti skleněné obaly měly nejnižší zastoupení, obec vykázala u skla přes 30 %. Tento rozdíl je způsoben tím, že občané produkují rozdílné druhy odpadů, než ty které byly vyprodukovány ve sledované domácnosti. Vykazované množství tříděných odpadů je však stále malé a finanční podpora o kolektivního systému EKO-KOM, a.s. také. Z tohoto důvodu by bylo dobré podporovat třídění ve zdejší obci. Největší problém v obci jsou donáškové vzdálenosti sběrových nádob, které překračují doporučených 150 m. 65

Z hlediska čistoty a lepší zpracovatelnosti tříděných odpadů je třídění již v domácnosti nenahraditelné. Celorepublikovým problémem v dnešní době je neochota třídit odpady kvůli neustále se zvyšujícím poplatkům a dále také systémy sběru mají vliv na třídění nebo netřídění odpadů občany. Jelikož je v České republice třídění povinné, je poté důležité i materiálové využití těchto vytříděných odpadů. Z tohoto důvodu je tento požadavek stanoven i legislativně a to v plánu odpadového hospodářství. V plánu je stanoven cíl zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Ze zjištěných výsledků vyplývá, jak už bylo uvedeno výše, že ve sledované domácnosti se vytřídilo 29 %, v obci 8 % a 14 % v ČR podle ČSÚ. Kdyby měl každý stejné složení odpadů jako ve sledované domácnosti, dalo by se vytřídit již zmíněných 29 %. Zvýšit tedy materiálové využití odpadů na 50 % je tedy zcela nemožné. Pro splnění tohoto cíle musíme k těmto odpadům přičíst i biologicky rozložitelné odpady, které se materiálově využívají kompostováním. BRKO tvořily 35 % z celkového množství ve sledované domácnosti. Když sečteme tříděné složky a BRKO dostáváme se na hodnotu 64 % a tím lze splnit daný cíl POH ČR za sledovanou domácnost. Bohužel za obec Drnovice je to i tak nesplnitelné, dosahuje pouze poloviny stanoveného cíle. Jelikož se kombinovaly obě statistiky jak ISOH tak ČSÚ nelze tedy s jistotou říci, zdali lze tento cíl splnit v rámci celé České republiky. 66

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [1] ASEKOL, s.r.o. 2008: Možnosti spolupráce. Databáze online [cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.asekol.cz/ [2] CENIA. 2012: Odpadové hospodářství. Databáze online [cit. 2013-03-05]. Dostupné na: http://www1.cenia.cz/www/odpadove-hospodarstvi-menu [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2012: Produkce, využití a odstranění odpadů 2011. Databáze online [cit. 2013-03-04]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2001-12 [4] ECOBAT s.r.o. Obce / Základní informace. Databáze online [cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.ecobat.cz/ [5] EKO-KOM, a.s. 2011: Zapojení obcí do systému. Databáze online [cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.ekokom.cz/cz/obce-a-mesta/obce-funkce [6] EKOLAMP s.r.o. 2012: Sběr. Databáze online [cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.ekolamp.cz/ [7] ELEKTROVIN a. s. 2011: Zpětný odběr ve spolupráci s obcemi. Databáze online [cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.elektrowin.cz/ [8] FILIP J. a kol., 2005: Komunální odpad a skládkování, dotisk Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 128 s. ISBN 80-7157-712-X [9] FRÁNEK M., 2012: Právní úprava nakládání s komunálním odpadem. Diplomová práce. Dostupná na: http://is.muni.cz/th/210822/pravf_m/dp.txt, Masarykova univerzita Brno, 82 s. [10] GRUSMAN P., 2009: Data o odpadech a jejich tok. Databáze online [cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.tretiruka.cz/news/data-o-odpadech-a-jejich-tok/ [11] GRUSMAN P., 2011: Proč nestačí pouze jeden zdroj dat? Databáze online [cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.eurochem.cz/index.php?la=cs&mn=pro%e8+nesta%e8%ed+pouze+jeden+z droj+dat%3f&prodid=00028f0667f064860002e8c6&dt=4097&txtid=2589&phpses SID=fa... [12] ISOH - Informační systém odpadového hospodářství. Databáze online [cit. 2012-12-05]. Dostupné na: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/index.php [13] ISSAR, Produkce, využití a odstranění odpadů 2004-2011. Databáze online [cit. 2013-03-05]. Dostupné na: http://issar.cenia.cz/issar/ [14] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Odpadové hospodářství Databáze online [cit. 2013-02-12]. Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/index 67

[15] NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 197/2003 Sb. o plánu odpadového hospodářství České republiky ve znění pozdějších předpisů [16] OBEC DRNOVICE, 2012: Základní informace. Databáze online [cit. 2012-09-15]. Dostupné na: http://www.oudrnovice.cz/ [17] OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE DRNOVICE č. 1/2010, o místních poplatcích [18] OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE DRNOVICE č. 2/2012, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce Drnovice [19] RESPONO a. s. 2012: Sběrné dvory. Databáze online [cit. 2012-09-15]. Dostupné na: http://www.respono.cz/ [20] ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech [21] STEJSKAL B., 2008: Komunální odpady a skládkování 1, Studijní materiál [22] SUZOVÁ J., 2013: Množství odpadů, Ústní sdělení [23] VEJNAR P. a MLNAŘÍKOVÁ J., 2004: Informační systém odpadového hospodářství, Odpadové fórum, 7-8 2004, 50 str. [24] VEJNAR P. a kol., 2011: Soustava indikátorů OH. Databáze online [cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/matematicke_vyjadreni/$file/oodp- %20matematicke_vyjadreni_soustavy_indikatoru_OH_k_30.6.2011-20121010.pdf [25] VOŠTOVÁ, V. a kol. Logistika odpadového hospodářství. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. 349 s. ISBN 978-80-01-04426-1. [26] VYHLÁŠKA 381/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů. [27] ZÁKLADNÍ POJMY. Databáze online [cit. 2013-03-05]. Dostupné na: http://komunalniodpad.eu/index.php?str=pojmy [28] ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ze dne 15. května 2001 [29] ZÁKON č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění pozdějších předpisů ze dne 4. prosince 2001 68

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH (zdroj ČSÚ a ISOH, data uvedená v příloze č. 1 a č. 2).. 18 Obr. č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR (zdroj: ČSÚ)... 19 Obr. č. 3 Celková produkce komunálních odpadů, ČR [10 6 kg]... 20 Obr. č. 4 Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)... 20 Obr. č. 5 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.]... 21 Obr. č. 6 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.]... 22 Obr. č. 7 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011... 23 Obr. č. 8 Odděleně sbírané složky za rok 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)... 23 Obr. č. 9 Vývoj produkce komunálních odpadů v letech 2002 2011 (zdroj: ČSÚ)... 24 Obr. č. 10 Vzniklé obalové odpady a struktura jejich složení, ČR [10 6 kg]... 25 Obr. č. 11 Struktura nevratných obalů ve sledovaném roce 2011 ČR [%]... 26 Obr. č. 12 Podíl DO na množství KO (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)... 26 Obr. č. 13 Vzniklé obalové odpady v rámci systému EKO-KOM a ostatní, ČR [10 6 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA)... 35 Obr. č. 14 Využití odpadů z obalů z celkového množství vzniklých obalových odpadů v rámci systému EKO-KOM, ČR [10 6 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA)... 36 Obr. č. 15 Mapa obce Drnovice (Zdroj: www.mapy.cz)... 39 Obr. č. 16 E-box na výbojky a zářivky (zdroj: EKOLAMP) a na drobné elektrospotřebiče (zdroj: ASEKOL)... 43 Obr. č. 17 Celková produkce odpadů v jednotlivých měsících... 47 Obr. č. 18 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok... 48 Obr. č. 19 Procentuální poměr biologicky rozložitelných odpadů za rok... 49 Obr. č. 20 Poměr využitelných složek odpadu... 49 Obr. č. 21Složení zbylého směsného odpadu... 50 Obr. č. 22 Množství odpadů vzácně se vyskytujících spolu s 20 03 01... 51 Obr. č. 23 Produkce plastů... 52 Obr. č. 24 Vývoj produkce plastů... 52 Obr. č. 25 Produkce kovových odpadů... 53 Obr. č 26 Kovové odpady v jednotlivých měsících... 54 Obr. č. 27 Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých měsících... 54 Obr. č. 28 Komunální odpad - složení... 55 69

Obr. č. 29 Celkové množství odpadů Obce Drnovice za roky 2008 2012... 56 Obr. č. 30 Měrná produkce odpadů Obce Drnovice za roky 2008 2012... 57 Obr. č. 31 Vývoj tříděných složek z komunálního odpadu v obci Drnovice... 58 Obr. č. 32 Procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 2012... 58 Obr. č. 33 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok... 59 Obr. č. 34 Složení biologicky rozložitelného odpadu... 60 Obr. č. 35 Procentuální zastoupení tříděných odpadů... 60 Obr. č. 36 Složení komunálního odpadu za rok 2012... 61 Obr. č. 37 Srovnání produkcí odpadů... 62 Obr. č. 38 Porovnání nebezpečných odpadů... 64 70

PŘÍLOHY 71

Příloha č. 1 Produkce odpadů, [v tis. kg] 2007 2008 2009 2010 2011 Počet obyvatelů 10322 689 10429 692 10491 492 10517247 10496672 Produkce komunálních odpadů 3 024 781 3 175 934 3 309 667 3 334 240 3 357 877 celkem V tom: Běžný svoz 2 273 836 2 282 866 2 374 027 2 390 421 2 446 597 Svoz objemného odpadu 303 014 362 054 402 899 352 339 361 592 Odpady z komunálních 61 451 76 804 72 438 62 578 66 204 služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Odděleně sbírané složky 386 479 454 210 460 302 528 893 483 483 Z toho: Papír - - - - 158 348 Sklo - - - - 120 358 Plasty - - - - 102 772 Kovy - - - - 53 164 Z toho 1 645 704 Biologicky rozložitelný odpad Zdroj: ČSÚ Vysvětlivky - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval v tom: jedná se o úplný výčet (součet položek se rovná položce celkem) z toho: nejedná se o vyčerpávající výčet (součet položek se nerovná položce celkem) 72

Příloha č. 2 Celková produkce odpadů za ČR podle ISOH za období 2007-2011 Roky 2007 2008 2009 2010 2011 Počet obyvatelů 10322689 10429692 10491492 10517247 10496672 Kód Název odpadu Kat. Celkové množství odpadu v Kg odpadu odpadu 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 427174456 489086144 477313193 546046930 566267519 15 01 02 Plastové obaly O 120212641 170239209 140927289 127869035 148108681 15 01 03 Dřevěné obaly O 27896241 29942572 23471972 35200006 31614891 15 01 04 Kovové obaly O 11985087 8152289 6920243 5726206 6966948 15 01 05 Kompozitní obaly O 6024269 7307645 6490207 7293463 7817438 15 01 06 Směsné obaly O 168865007 148519226 148721898 135736997 129752996 15 01 07 Skleněné obaly O 54707775 133290438 128494686 143676055 97178189 15 01 09 Textilní obaly O 438410 389298 1288071 1994106 1388450 15 01 10 Obaly obsahující zbytky N 18661122 20573396 19439965 18684833 19698012 nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 01 11 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob N 314126 633965 614207 815360 1499767 73

15 02 02 Absorpční činidla, filtrační N 26624100 26230697 21532944 23039345 24454821 materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 15 02 03 Absorpční činidla, filtrační O 8455711 1916275 2100282 2014135 3494324 materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 20 01 01 Papír a lepenka O 259063359 310277966 254571386 240423196 266958720 20 01 02 Sklo O 77921092 79945911 77925836 79508816 83636368 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z O 14419928 14557439 18861053 19138232 20193658 kuchyní a stravoven 20 01 10 Oděvy O 948101 980457 1580585 1009021 1613160 20 01 11 Textilní materiály O 5248537 3277040 5901683 3659491 4677389 20 01 13 Rozpouštědla N 136561 260236 221256 156950 172143 20 01 14 Kyseliny N 28661 33993 35759 36374 32285 20 01 15 Zásady N 331065 203243 245570 148955 205288 20 01 17 Fotochemikálie N 15039 23309 32548 11616 5593 20 01 19 Pesticidy N 59614 67448 72748 45605 58525 74

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující N 837959 381924 179865 135449 127496 rtuť 20 01 23 Vyřazená zařízení obsahující N 3154122 2497344 1849687 867712 796486 chlorofluorouhlovodíky 20 01 25 Jedlý olej a tuk O 2780419 2978973 4498486 4461710 14972705 20 01 26 Olej a tuk neuvedený pod číslem N 368683 444967 420765 418459 356903 20 01 25 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a N 3499340 3555572 3278287 3286664 3445554 pryskyřice obsahující nebezpečné látky 20 01 28 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a O 16822 8817 54249 1269 3864 pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 20 01 29 Detergenty obsahující nebezpečné N 121151 140118 68618 77806 93855 látky 20 01 30 Detergenty neuvedené pod číslem O 8853 44097 19479 12806 95933 20 01 29 20 01 31 Nepoužitelná cytostatika N 167457 5726 17288 13656 11796 20 01 32 Jiná nepoužitelná léčiva N 376585 158260 211603 230208 224804 neuvedená pod číslem 20 01 31 20 01 33 Baterie a akumulátory, zařazené N 1130639 461322 485868 254224 150150 75

pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 34 Baterie a akumulátory neuvedené O 120338+70 26649 24589 14141 3686 pod číslem 20 01 33 20 01 35 Vyřazené elektrické a N 5386706 4082450 3076137 2054500 1318616 elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 236) 20 01 36 Vyřazené elektrické a O 4753927 5640927 5117172 3865527 3840492 elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 20 01 37 Dřevo obsahující nebezpečné N 455976 256413 208806 47902 50377 látky 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 O 12139742 13458893 20347769 25785349 31098524 01 37 20 01 39 Plasty O 68954747 59930996 67803778 98774616 73937299 20 01 40 Kovy O 97515805 84908511 59969264 72306690 60620930 20 01 41 Odpady z čištění komínů O 8328 3214 31848 1055 266 76

20 01 99 Další frakce jinak blíže neurčené O 1058702 262223 212649 133737 164428 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 130354350 161816904 198080583 219159454 249195734 20 02 02 Zemina a kameny O 155323586 82053127 143920466 120319543 105587362 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný O 37236872 36611546 31454732 28012377 32303139 odpad 20 03 01 Směsný komunální odpad O 2812356056 2954101540 3236161202 3090805676 3015468879 20 03 02 Odpad z tržišť O 14676842 14294536 11229161 37113457 10317324 20 03 03 Uliční smetky O 93119796 104252953 110137861 101730408 101355823 20 03 06 Odpad z čištění kanalizace O 10850036 15089731 13427753 9711914 10058290 20 03 07 Objemný odpad O 383717691 434608733 506482150 486444042 478607249 20 03 99 Komunální odpady jinak blíže O 35696211 27739736 12932549 34373594 13337813 neurčené Celkové množství odpadů 5105598305 5455724398 5768466045 5732648672 5623340942 OO 5043929399 5395370654 5716474124 5682323054 5570638471 NO 61668906 60353744 51991921 50325618 52702471 Měrná produkce (kg/obyv.) 494,599644 523,0954469 549,8232325 545,0712218 535,7260798 % zastoupení NO v odpadech 1,20786835 1,106246203 0,901312768 0,877877241 0,937209242 77

Příloha č. 3 Celková produkce odpadů obce Drnovice v období let 2008 2012 [v kg] Roky 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvatel 2245 2287 2315 2385 2390 Kód odpadu Název odpadu Kat. Celkové množství odpadu v kg odpadu 13 02 05 Nechlorované minerální N 272 374,5 206 176 154 motorové, převodové a mazací oleje 15 01 02 Plastové obaly O 13262,3 13583,3 14602 15015 14928 15 01 05 Kompozitní obaly O 338,2 525,2 525 491 525 15 01 07 Skleněné obaly O 13926,2 14023 14670 15028 14284 15 01 10 Obaly obsahující zbytky N 1247 874,5 1271 1084 429 nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační N 8,5 12 56 35 49 materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 01 03 Pneumatiky O 1280 1010 460 1003 527 16 06 01 Olověné akumulátory N 460 240 0 0 0 17 01 01 Beton O 3050 0 0 6330 0 17 01 02 Cihly O 55965 55740 44510 105812 29318 17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet N 0 0 0 7 40 17 06 05 Stavební materiály obsahující N 0 0 0 1500 2210 azbest 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O 670 1130 2880 0 3900 78

20 01 01 Papír a lepenka O 11370,9 15272,9 13445 14323 13958 20 01 19 Pesticidy N 90 67 1 19 36 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující N 0,5 0 0 0 5 rtuť 20 01 25 Jedlý olej a tuk O 14 0 0 0 0 20 01 27 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a N 1617,5 897 544 831 1759 pryskyřice obsahující nebezpečné látky 20 01 31 Nepoužitelná cytostatika N 22 15 14 2 13 20 01 33 Baterie a akumulátory, zařazené pod N 7 484,5 220 0 0 čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 40 Kovy O 421,5 1615 934 927 531 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad O 4140 6858 4968 4776 81496 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný O 16870 10770 12530 21470 14120 odpad 20 03 01 Směsný komunální odpad O 298041 305704,4 306709 383555 334122 20 03 03 Uliční smetky O 0 0 0 7110 13340 20 03 07 Objemný odpad O 46318 38099 45051 30697 33173 Celkové množství odpadů 469391,6 467295,3 463596 610191 558917 NO 3724,5 2964,5 2312 3654 4659 OO 465667,1 464330,8 461284 606537 554258 Měrná produkce (kg/obyv.) 132,7 133,7 132,5 160,8 139,8 % zastoupení NO v odpadech 0,79 0,6 0,5 0,6 0,83 Zdroj: OÚ Drnovice 79

Příloha č. 4 Celková produkce odpadů podle katalogových čísel Katalogové číslo listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen 20 01 08 8253 3548 5687 2849 7481 2038 1246 1735 1027 3639 2229 2588 20 01 08/kompost 6585 5425 3836 2714 6490 4730 4679 5056 6073 8384 4964 2881 15 01 02 1293 3028 1901 1487 2799 1120 1562 1301 1543 1724 1763 3526 20 01 01 7369 1712 3802 2281 3816 4235 5608 3208 4982 4803 3639 3067 15 01 04 0 2717 0 2102 2451 0 2233 0 0 1739 0 2429 15 01 05 0 255 0 0 0 0 174 0 0 39 0 195 15 01 07 0 0 0 1002 331 0 0 0 0 0 0 0 20 01 11 0 0 260 0 985 0 0 0 0 20 338 230 20 01 34 0 0 0 0 0 0 262 0 0 0 0 0 20 01 10 0 0 0 0 0 970 31 0 0 0 0 0 20 03 01 9380 7796 4959 9130 9408 10468 5456 7988 12932 6760 11364 11007 Celkem 32880 24481 20445 21565 33761 23561 21251 19288 26557 27108 24297 25923 Katalogové číslo Celkové množství 20 01 08 42320 20 01 08/kompost 61817 15 01 02 23047 20 01 01 48522 15 01 04 13671 15 01 05 663 15 01 07 1333 20 01 11 1833 20 01 34 262 20 01 10 1001 20 03 01 106648 Celkem 301117 80

Příloha č. 5 Produkce druhů odpadů tříděných v domácnosti, které již nejsou uvedeny v katalogu odpadů s přiřazeným katalogovým číslem listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen 200301/ KO znečištěný papír 213 361 569 921 1429 1657 1033 1666 1723 713 2680 1102 200301/ KO plasty (7) 175 106 468 368 706 968 642 625 1467 555 1239 770 200301/ KOC/alu, C/LDP 39 90 125 420 505 864 741 1541 1454 756 1379 853 200301/ zbytkový KO 110 195 169 212 495 2905 411 609 954 542 710 731 200301/ pytlík z vysavače 0 558 0 581 0 387 0 792 0 0 626 0 200301/ hyg. a smetky 47 0 0 0 960 0 49 0 0 132 0 383 20 03 01/ kočka 8796 6486 3628 6628 5313 3687 2580 2755 7334 4062 4730 7168 150102/ PET 1034 2079 1434 1102 1990 633 1407 1081 1320 1130 1567 3134 150102/ plasty 2, 4, 5, 6 259 949 467 385 809 487 155 220 223 594 196 392 150104/ železo FE 0 258 0 911 890 0 219 0 0 525 0 925 150104/ železo 83 0 2459 0 1191 1284 0 2014 0 0 1214 0 1384 150104/ hliník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 120 150104/ uzávěry od piva 0 0 0 0 277 0 0 0 0 0 0 0 81

Pokračování přílohy č. 5 Celkové množství druhů odpadů 200301/ KO znečištěný papír 14067 200301/ KO plasty (7) 8089 200301/ KO C/alu, C/LDP 8519 200301/ zbytkový KO 7491 200301/ pytlík z vysavače 2944 200301/ hyg. a smetky 1571 20 03 01/ kočka 63167 150102/ PET 17911 150102/ plasty 2,4,5,6 5136 150104/ železo FE 3728 150104/ železo 83 9546 150104/ hliník 120 150104/ uzávěry od piva 277 82

Název osy Příloha č. 6 Vývoj produkce komunálních odpadů 20 03 01v jednotlivých měsících 3000 Komunální odpad - vývoj 2500 2000 1500 1000 500 20 03 01/ znečištěný papír 20 03 01/ plasty (7) 20 03 01/ C/alu, C/LDP 20 03 01/ zbytkový komunální odpad 20 03 01/ pytlík z vysavače 20 03 01/ hyg. potřeby a smetky 0 Název osy 83