Rozhodnost, férovost, zkušenost www.kareljarusek.cz Karel Jarůšek kandidát do Senátu
Slovo předsedy Vážení spoluobčané, Váš hlas v jarních volbách dal České republice historickou šanci přejít od nezodpovědného života na dluh k poctivé a rozumné správě veřejných financí. Neuspěli stoupenci masivního zadlužování státu a vysokých daní, tedy starých a neúčinných receptů, které dnes prohrávají v celé Evropě. ODS nabízí rozpočtově odpovědnou politiku, která umožní naší zemi vyhnout se dluhové pasti, do které se dostává řada evropských zemí. Dnes už ji naplňuje na úrovni vlády, kde prosadila většinu svého programu. Odpovědná politika však musí dostat šanci i v Senátu. Nechceme připustit, aby se případná socialistická většina v Senátu stala brzdou, která bude populisticky blokovat cestu k reformám a tím hazardovat s životní úrovní nejen současné, ale i budoucích generací. ODS jde do podzimních voleb jako strana stabilní, čitelná, programově ukotvená a na rozdíl od ostatních schopná sebereflexe. Klademe důraz na poctivé a pracovité lidi. Našimi klíčovými tématy jsou nejen nezbytné reformy penzí nebo zdravotnictví, ale i nekompromisní boj proti korupci a byrokracii na všech úrovních. I v těchto volbách rozhodujete o odpovědných reformách. Proto dobře zvažujte, komu dáte svůj hlas. Karel Jarůšek je kvalitní kandidát, který dobře zná svůj volební obvod a je připravený pro něj tvrdě pracovat. Je zárukou, že odpovědná politika bude mít v Senátu zelenou. Volte kandidáty ODS! Petr Nečas 2 SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010
Kandidát se představuje Sport a rodina jsou pro mne vším Narodil jsem se 2. prosince 1952 v Brně. Spolu s rodiči a bratrem jsme bydleli v Blansku a Rudici, kde jsem chodil i do mateřské školky. Po skončení základní školy v Blansku jsem se v blanenském učilišti vyučil strojním zámečníkem. V průběhu své hráčské kariéry jsem vystudoval a maturoval na SEŠ v Brně. Už na začátku učení jsem začal dojíždět do Brna, kde jsem od roku 1968 začal hrát fotbal za tehdejší Zbrojovku. Po dvouleté základní vojenské službě v Dukle Tábor jsem se vrátil do Brna a pokračoval ve vrcholovém fotbalu, který jsem po zahraničních angažmá v Řecku a Rakousku ukončil v roce 1995. Po skončení aktivní fotbalové kariéry jsem působil jako fotbalový trenér, v Brně jsem se postupně propracoval až do vedení klubu nejdříve jsem pracoval jako sportovní ředitel, poslední roky působím jako předseda představenstva fotbalového klubu Zbrojovka Brno. S manželkou Janou jsme spolu od roku 1974 a máme syny Karla (34 let) a Ondřeje (17 let) a dcery Gabrielu (35 let) a Jolanu (26 let). Sport a rodina jsou pro mne vším. Kromě profesionálního působení ve fotbalu jsem sportu věnoval i volný čas s našimi dětmi. S mladší dcerou Jolanou, která hraje a trénuje tenis, jsem objel mnoho tenisových turnajů, nejmladší syn trénuje box, thajský box a fotbal a i s ním, pokud mi to čas dovolil, jsem na zápasy jezdil. Mám rád dobrou knížku, ale největším koníčkem je pro mne kromě sportu rodina. Jako člověk beru život takový, jaký je. Co jsem udělal špatně, toho nelituji, ale snažím se z toho poučit. Jednou jsem se rozhodl a důsledky svých rozhodnutí člověk musí vždy nést. Při práci s hráči vždy myslím na to, jak jsem vnímal svět já v době své kariéry, pamatuji i na zkušenosti s výchovou svých čtyř dětí. Při vedení klubu musím dělat i nepopulární rozhodnutí, ale i ta se snažím dělat přímo a férově. Politika je pro mne veřejná služba. Mám zdravé ruce a trochu rozumu, takže podle Tomáše Bati jsem zámožný, navíc mám to štěstí, že si prostředky k obživě svých blízkých nemusím vydělávat v politických funkcích. Tak tomu bylo i v letech 2003 2004, kdy jsem byl senátorem za Brno-město. Za své názory se nestydím, politiky nedělím na pravicové a levicové, ale na poctivé k lidem i sobě a ty další. Jsem věřící člověk se silným vztahem k rodině, obci, kraji a státu, v němž žiji, a slova jako solidarita, podpora, věrnost či sounáležitost nepovažuji ani dnes za přežitek. SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010 3
Dvojrozhovor s Karlem Jarůškem a jeho manželkou Janou V životě mám štěstí na kuchařky Manželé Jarůškovi se seznámili velmi mladí. Oba sice bydleli v Blansku a navíc kousek od sebe, ale k seznámení došlo až díky vyhlášené hospodě rodičů slečny Jany v Blansku říkalo se jí U šesti, kde se scházeli fotbalisté (byla tam klubovna Spartaku ČKD Blansko). A Jana jednou nechala mladé fotbalisty, mezi kterými byl i Karel, vyhodit s tím, že se nemůže učit. Za tři dny poté ale šli spolu do kina Brali se poměrně mladí v jedovnickém kostele, Karlovi bylo tenkrát 22 let, Janě 18 let. Kromě čtyř dětí mají dnes už i tři vnoučata a i po 36 letech jsou spolu rádi. Ze začátku bydleli v Blansku, do Brna se stěhovali v době, kdy měli dceru Gabrielu a syna Karla. Nejdříve bydleli v Kohoutovicích, pak v Králově Poli. Od roku 1984, kdy postavili rodinný dům v Brně-Soběšicích, bydlí v této městské části. Jsou tady spokojeni a dům je i dnes místem setkávání celé početné rodiny. Tady také vznikl jedno nedělní odpoledne společný rozhovor. Co máte společného a v čem se lišíte? Karel J.: Společné máme děti, lišíme se v osobních zájmech. To však neznamená, že by manželka někdy nepřišla na fotbal. Ale funguje to k oboustranné spokojenosti a jsme tomu tak, jak to je, oba rádi. Jana J.: Společný máme zájem o rodinu a děti, lišíme se hlavně ve způsobu využití volného času. Manžel je od rána do večera pryč a já od rána do večera s dětmi. V čem si jdete nejvíce na nervy? Jana J.: V ničem, opravdu nevím. Karel J.: Ani mne nic nenapadá, možná to může někomu připadat zvláštní, ale my si na nervy nejdeme. Manželka vycítí, když jsem naštvaný z fotbalu a počká, až to přejde, jinak u nás doma panuje klid. Kdo koho víc napomíná? Jana J.: Spíš bych použila slovo připomíná manžel ráno odejde pryč a já zjišťuji, co si doma zapomněl mobil, léky, klíče apod. Takže mu to raději už preventivně připomínám. A když mu to neřeknu, za chvíli se mohu spolehnout, že bude volat, jestli si doma nezapomněl telefon 4 SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010
Dvojrozhovor Karel J.: Napomínání u nás opravdu neprobíhá, to zapomínání asi patří k věku a musím se s tím smířit. Čeho si na svém partnerovi a partnerce nejvíce ceníte? Karel J.: Jak dokázala vychovat naše děti. Já jsem byl pořád hodně mimo a z 95% vychovávala naše děti manželka. A máme je čtyři a vím, že všechny jsou dobře vychované a je to hlavně manželčina zásluha. Jana J.: Já nevím, nemyslím, že jen moje, na výchově jsme se podíleli oba. U Karla si nejvíce cením, že je spolehlivý a zodpovědný. Kdo z Vás si více prosazuje své? Jana J.: Asi nikdo. Manžel řekne, že jde na fotbal a jde na fotbal. Já v tom žádné prosazování nevidím. Já o ničem nevím. (Se smíchem se obrací na dceru Jolanu: Řekni, je to pravda? Já o nějakém prosazování fakt nevím! Dcera to, také se smíchem, potvrzuje.) Každý máme své jasné povinnosti, navíc známe program toho druhého, takže to bereme jako fakt. Karel J.: U nás je to trochu specifické tím, že máme už 34 let Káju (starší z obou synů se narodil se zdravotním postižením a vyžaduje trvalou péči), takže manželka je s ním 24 hodin denně. Na souboj kdo s koho u nás není prostor. Jak řešíte případné spory? Jana J.: My žádné nemáme. A žádný ani nemůžeme mít, protože Kája nesnáší jen to, že někdo zvýší hlas. Naučili jsme se nehádat a opravdu se také nikdy nehádáme. Karel J.: Káju by to velmi rozrušilo, on je nervózní už z toho, že zvednu hlas na psa nebo něco křičím z okna na ulici. Takže se spolu s manželkou domluvíme v klidu a zásadní spory naštěstí nemáme. Kdo z Vás lépe vaří? (ozývá se velký smích paní Jany) Karel J.: To je podobné, jako kdybyste se zeptal, kdo z nás dvou hraje lépe fotbal. Manželka je vyučená kuchařka, navíc denně vaří, takže tady je mezi námi rozdíl obrovský. I když s tím fotbalem by to už bylo mezi námi dnes možná vyrovnanější Jana J.: Ale i Karel něco z kuchařského umění ovládá jeho specialitou je pomazánka. Karel J.: To musím vysvětlit Kája má velmi rád vlašský salát, ale my mu jej neradi dáváme, tak jsem se naučil to nějak obejít a dělám pomazánku se sýrem a zeleninou. Ale i cibuli mi musí nakrájet Jana, to jsem se ještě nenaučil. Na kuchařky mám ale v životě štěstí moje maminka byla kuchařka, tchýně byla kuchařka, a výborná kuchařka je i manželka. SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010 5
Obrázky z mého života Do Rudice se rád vracím Dětství je pro mne spojeno s Rudicí, kde jsem vyrůstal a prožíval jsem tam u babičky, dědy a strejdy každé prázdniny. Volno jsem trávil na hřištích, v zimě na rybníku, blízké skály mám prolezlé křížem krážem. Každou volnou chvíli jsem věnoval sportu, v Rudici jsme vyzkoušeli všechno, co se dalo. V Rudici trávím hodně času i dnes, mám tady strejdu, do Blanska jezdím pravidelně za svou maminkou a bratrem. Rudice je místem, které má ráda celá naše rodina. Fotbal jsem začínal hrát v ČKD Blansko, už v sedmnácti letech se mi podařilo nakouknout do A-týmu tehdejší Zbrojovky. V roce 1978 jsem se jako hráč slavné generace tehdejší Zbrojovky Brno podílel na zisku titulu Mistra 1. fotbalové ligy Československa, zahrál jsem si na slavném stadionu Maracaná i ve Wembley. A coby střední záložník jsem se později probojoval i do národního týmu. Ve zbrojováckém dresu jsem hrál deset prvoligových sezon, po sestupu v roce 1983 jsem ještě dva roky pomáhal s návratem z druhé ligy. Pak jsem využil možnosti zahraničního angažmá závěr vrcholové kariéry jsem strávil v řeckém Panseraikosu Serres a po návratu z Řecka jsem působil ještě v nižších rakouských soutěžích. Po skončení aktivní fotbalové kariéry jsem získal nejvyšší trenérskou licenci UEFA a pracoval jsem jako trenér v Drnovicích, Opavě a v Brně. Věrnost mám asi v krvi fotbal a Brno je mým osudem i v současnosti. V Brně jsem začal jako správce hřiště a po funkcích vedoucího družstva, asistenta trenéra, hlavního trenéra, sportovního ředitele jsem dnes předsedou představenstva fotbalového klubu Zbrojovka Brno. Dotazník francouzského prozaika Marcela Prousta má údajně odhalit pravou povahu člověka, který na otázky, které právě Proust proslavil, odpovídá. Osobně si myslím, že o povaze člověka nejlépe vypovídají jeho skutky, přesto jsem se pokusil odpovědět na některé z nich. Tady jsou moje odpovědi: Jaká vůně Vám připomene dětství? Dětství je pro mne spojeno s vesnicí, takže vůně hřiště, ale i rybníka, sena či hnoje. Které své chyby byste se rád zbavil? Chyby jsou součástí každého člověka a je lepší se s nimi naučit žít než se zbavovat něčeho, co k nám neodmyslitelně patří. Jakou písničku jste si naposledy zpíval celý den a nemohl se jí zbavit? Většinou si zpívám nějaké trampské písničky, hlavně když jedu autem. Nejsilnější vzpomínku spojenou s hudbou mám na letošní prázdniny, kdy jsem jel se synem Kájou autem do Řecka. On má velmi rád Wabiho Daňka, takže jeho Rosu na kolejích jsme přezpívali 6 SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010
Obrázky z mého života cestou tam i zpátky mnohokrát. Jaký film Vás naposledy rozplakal? Když slzy, tak spíš od smíchu, mojí oblíbenou komedií je Dědictví aneb s nezapomenutelným Bolkem Polívkou. Mohu jej vidět opakovaně a bude se mi líbit pořád. Jak si představujete dokonalý okamžik? Narození dítěte. Já jsem jej v životě zažil čtyřikrát u svých dětí a třikrát u vnoučat a věřím, že se takového dokonalého okamžiku dočkám i v dalších letech u dalšího z vnoučat. Co se Vám nejvíc nelíbí na Vašem vzhledu? Nemůže se mi líbit, že jsem od doby, kdy jsem přestal hrávat, přibral nějaké to kilo navíc. Ale beru to s nadhledem. Kde na zemi či mimo ni byste rád žil? Jsem rád tady u nás, ale při té otázce si vzpomenu na rok 1989, když jsem byl s naší reprezentací v Austrálii, tam se mi moc líbilo. A velmi silný vztah mám k Řecku, kde jsem několik let hrával. Našli jsme tam druhý domov Řeky, jejich mentalitu, vstřícnost, upřímnost, kulturu, jídlo a krajinu mám hodně rád a s řeckou komunitou v Brně jsem i dnes v kontaktu. Do Řecka se pravidelně s rodinou vracíme a vždy nás čeká otevřená náruč. Koho z historie obdivujete? Vždy jsem obdivoval pana Masopusta, znal jsem jej z televize, rádia a novin a měl jsem velké štěstí, že jsem pod ním jako trenérem mohl nakonec hrávat. Vážil jsem jej i jako člověka, byl pro mne v řadě věcí vzorem. Kdo na Vás měl doposud největší vliv? Vzpomínám na paní učitelku češtiny a tělocviku Janovcovou na základní škole v Blansku, ona sice na tělocvik měla jen holky, ale vedla nás hodně ke sportu. A jednou v 8. třídě mi řekla, že ze mne bude reprezentant, což mne tenkrát dost dostalo. Všichni se tomu samozřejmě smáli, ale ono se to vyplnilo. Bohužel jsem se s ní od té doby už nepotkal. Velký vliv na mne měla i vojenská služba, určitě pomohla tomu, že jsem u sportu zůstal. Za mnohé vděčím také Josefu Masopustovi, který mi našel v mužstvu Zbrojovky místo, které mi vyhovovalo a kde jsem se mohl uplatnit. A nesmím zapomenout na rodiče a manželku, ale to je samozřejmé. Bez ní bych se své kariéře nemohl věnovat. Jaká je Vaše oblíbená cesta? Velmi rád jezdím do Rudice. To je oblíbené místo naší rodiny, můžeme tam jít do lesa, k rybníkům, rád tam zajdu i na fotbal. Ostatně i dnes dopoledne (rozhovor jsme dělali v neděli odpoledne) jsem po mši zajel na chvíli do Rudice. SENÁTNÍ MAGAZÍN PRO VOLBY DO SENÁTU 15. 16. ŘÍIJNA 2010 7
S čím jdu do voleb Musíme více myslet na mladé a sociálně slabší V ODS jsem od roku 1998, klíčový pro mne byl sarajevský atentát, kdy jsem se rozhodl aktivně vstoupit do politiky. Jako senátor za Brno-město jsem pracoval už v letech 2003 2004 ve Výboru pro evropskou integraci. V případě úspěchu v letošních volbách bych se chtěl v Senátu kromě běžné agendy intenzivně věnovat sportující mládeži a sportu a podpoře lidí se zdravotním postižením. Jako dlouholetý živnostník nezapomenu ani na podporu malého a středního podnikání. Děti by měly vědět, že sport existuje a že sport dělají samy pro sebe a mohou v něm najít jak uplatnění, tak i cestu ke zdraví a vlastní osobnosti. Chci navštěvovat školy a povídat si s žáky a vést je ke sportu. Zásadní roli v podpoře mládežnického sportu by měly hrát obce a města. Jejich starostové a zastupitelé v posledních letech dokázali, že umí dobře provozovat základní školy a jsem přesvědčen, že by uměli efektivně nakládat i s prostředky na podporu sportu. Zdravotně postiženým bych chtěl pomáhat při začlenění do společnosti jsem přesvědčen, že i přes velký pokrok, kterým naše společnost prošla, je mnoho v této oblasti ještě před námi. Proč si vážím a doporučuji volit Karla Jarůška Miroslav Donutil, herec, Praha Karla Jarůška jsem si vždy vážil jako člověka a sportovce za to, co dělal pro region jako úspěšný hráč mistrovské Zbrojovky. Pevně věřím, že tak bude bojovat i jako člen Senátu ČR. Josef Masopust, fotbalista a trenér, Praha K a r l a z n á m j i ž řadu let a vím, že nejen talent, ale zejména jeho trpělivost a oddanost práci, kterou dělal, stála za jeho úspěchy na hřišti i mimo něj. Velmi jsem si vážil i toho, že Zbrojovku neopustil v dobách, kdy musela sestoupit z I. ligy a pomohl jí k návratu mezi nejlepší týmy republiky. Jsem přesvědčen, že díky jeho životním zkušenostem jej nezmění ani svět vrcholné politiky. Prokázal to ostatně již v letech 2003 2004, kdy v Senátu působil. Aneta Musilová, studentka VŠ Pana Jarůška znám jako sportovce tělem i duší a fandím mu v jeho myšlenkách podpory mládežnického sportu. František Fagulec, pracovník grafického studia, Letovice Karel Jarůšek je člověk, který nikdy nezradil principy a svět, ve kterém žije. A kter ý vyznává podobné hodnoty jako já rodinu, svobodu, zodpovědnost za své činy, ale také solidaritu a soucit s těmi slabšími. Oceňuji, že není představitelem světa špičatých bot a jsem přesvědčen, že i když je členem ODS a vyznává pravicovou politiku, bude mít důvěru a podporu i u lidí, kteří se o politiku nezajímají nebo vyznávají jiné ideové principy. Jeho hodnoty a chování jsou totiž univerzální a mohou být vzorem pro každého z nás. Zdeněk Lindovský, keramik, Kunštát Karla si vážím a mám jej rád. Kdo jej zná, potvrdí, že s ním totiž vždy přichází úsměv, laskavost a poctivý přístup k práci i lidem kolem něj. Má můj respekt, že to nejlepší ze sebe neztratil ani ve funkci šéfa představenstva brněnské Zbrojovky a že se i dnes často a rád vrací z Brna tam, kde se jeho kariéra rodila a kde se jako člověk formoval do Blanska, jeho milované Rudice či do dalších obcí a měst na Blanensku. web: www.kareljarusek.cz profil na Facebooku: facebook.com/jarusek e-mail: karel.jarusek@seznam.cz telefon: 516 415 932 Volební magazín ODS výtisk je zdarma, vychází jako příloha Listů ODS.