Metodika pro identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem či předčasným odchodem ze systému vzdělávání

Metodika pro identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem či předčasným odchodem ze systému vzdělávání Pavel Svoboda, Miluše Hutyrová, Kateřina Vitásková, Michal Růžička Ústav speciálněpedagogických studií pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, pavel.svoboda@upol.cz, miluse.hutyrova@upol.cz, katerina.vitaskova@upol.cz, michal.ruzicka@upol.cz Terminologické vymezení pojmů Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami upravuje Školský zákon č. 561/2004 Sb. v 16 (novela školského zákona č. 472/2011 Sb.), Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných a novela této vyhlášky Vyhláška č. 147/2011 Sb. Dle 16 Školského zákona je dítětem, žákem, studentem se speciálními vzdělávacími potřebami osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Za zdravotní postižení se považuje postižení tělesné, zrakové, sluchové, mentální, autismus, vady řeči, souběžné postižení více vadami, specifické poruchy učení nebo chování. Za zdravotní znevýhodnění se považuje zdravotní oslabení, dlouhodobé onemocnění a lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení, sociálně kulturní postavení, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, žáci v postavení azylantů a účastníků o řízení azylu. Patří sem i okruh žáků mimořádně nadaných. Cílem současného školství je vytvořit takové školní prostředí a klima školy, které by 1

poskytovalo všem žákům stejné podmínky a šance na dosažení odpovídajícího stupně vzdělání a zajistí jim právo na rozvoj jejich individuálních předpokladů (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání školský zákon). V posledních dvou desetiletích dochází v České republice k významným změnám ve vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Projevuje se to snahou integrovat co největší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných typů škol a školských zařízení. Zároveň jsou však respektovány potřeby žáků s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. Pro ně jsou vytvořeny vzdělávací programy ve speciálních školách a školských zařízeních, ve kterých pracují speciální pedagogové. Poměrně složitější je však situace u žáků, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem a předčasným odchodem ze systému vzdělávání. Identifikace těchto žáků je často velmi složitá a klade vysoké nároky na pedagogy. Velmi často je tento typ žáků velmi úzce spjat s kategorií označovanou jako sociální znevýhodnění, které je dáno zejména rodinným prostředím s nízkým sociálně-kulturním postavením, kde je vzdělávaný ohrožen sociálně patologickými jevy. Za sociálně znevýhodněné jsou považovány i děti a žáci s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. V neposlední řadě se jedná o osoby s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a o účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zákona o azylu (zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právě pro identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem a předčasným odchodem ze systému vzdělávání byla vytvořena tato metodika. Za Žáka ohroženého školním neúspěchem je považováno dítě, které se ocitlo v situaci ovlivňující negativně jeho sebepojetí, sebepřijetí, 2

sebevědomí. Opakovaně selhává ve výuce, nezažívá ve škole pocit úspěchu, je vnímáno okolím jako outsider a vyskytují se u něj často sekundárně projevy problémového chování. Předčasným odchodem ze systému vzdělávání je v tomto kontextu myšleno přemístění žáka do jiného typu školského zařízení, mnohdy z důvodu opakovaného školního selhávání a trvalejších studijních neúspěchů. Mnohdy se jedná o žáka staršího, než jsou jeho spolužáci. Výchozí podmínky Kompetenci ke zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb mají výhradně školská poradenská zařízení, která v souladu s ustanovením 116 školského zákona zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálně pedagogické a pedagogickopsychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a při přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, s poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Od 1. listopadu roku 2012 je školským poradenským zařízením pro účely vzdělávání i středisko výchovné péče, a to v rozsahu jeho činností stanovených zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Podmínkou poskytování školských poradenských služeb je zařazení poskytovatele těchto služeb do rejstříku škol a školských zařízení, vedeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Obecně mají děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody 3

odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem. Mají právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a v neposlední řadě mají právo na poradenskou pomoc školy a školského poradenské- ho zařízení. Jejich vzdělávání probíhá s dopomocí tzv. podpůrných a vyrovnávacích opatření, která blíže upravuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyrovnávací opatření se uplatní především u dětí, žáků a studentů se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Podpůrná opatření mají své místo u zdravotního postižení. Základní charakteristika metodiky Zpracovaná metodika je výstupem KA1 a KA2 řešeného projektu. Vznikla jako originální výstup s cílem usnadnit pedagogům identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem či předčasným odchodem ze systému vzdělávání. Metodika byla vytvořena na základě zkušeností řešitelského týmu a pracovníku Pedagogické fakulty UP v Olomouci (Ústavu speciálněpedagogických studií). Metodika je primárně zaměřena na identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem, případně předčasným odchodem ze systému vzdělávání a měla by být základním diagnostickým nástrojem učitele. Není standardizována obvyklým psychometrickým způsobem, protože vychází z kvalitativních dynamických principů a tím je její využitelnost ve vlastním diagnostickém procesu pedagogů vyšší. Zpracovaná metodika nevyžaduje od pedagogů žádné specializované školení a pedagogové tedy vychází především ze své vlastní zkušenosti zahrnující zejména pozorování, obsahové 4

analýzy textů a žákovských produktů. Tato metodika se vyznačuje upřednostňováním a akcentováním oblastí, které bývají v tradičních diagnostických přístupech nedoceňovány. Zejména se zaměřením se na odkrytí vnitřního potenciálu žáka. Součástí těchto přístupů je sledování následujících dvou základních faktorů. Prvním faktorem jsou způsoby, jakými se žák učí a myšlenkové postupy, které používá a druhým způsoby, jakými řeší problémové situace. Pro identifikaci žáků byl navržen soubor otázek v podobě dotazníku, kdy pedagog odpovídá na klíčové otázky týkající se žáka ohroženého školním neúspěchem či předčasným ochodem ze systému vzdělávání. Na základě jeho vyhodnocení bylo navrženo zpracování individuálního plánu a doporučena forma práce s problémovými žáky. V okruhu (oblasti) otázek týkajících se způsobů, jakými se žák učí a myšlenkových pochodů, které používá, je navrženo celkem 15 klíčových otázek, na které pedagog odpovídá ve škále: nesouhlasím, souhlasím a rozhodně nesouhlasím. Jeho odpověď vychází ze znalostí projevů žáka. Druhým okruhem je způsob, jakým žák řeší problémové situace. V tomto okruhu je navrženo celkem pět variant možných způsobů a u každé škála 4 5 možností odpovědí. Jako možné způsoby (předpokládané, nejčetnější) je navrženo: lhaní, krádeže, projevy agrese (strukturované jako verbální agrese, fyzická agrese, šikana), záškoláctví, vandalismus, návykové látky a závislosti (herní automaty, PC počítačové hry). 5

Soubor otázek pro identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem a předčasným odchodem ze systému vzdělávání I. Způsoby, jakými se žák učí a myšlenkové postupy, které používá A. Schopnost systematické práce žáka 1. Žák je schopen systematicky a samostatně pracovat B. Vztah ke školnímu neúspěchu 2. Žák se setkává každodenně se svým školním neúspěchem C. Míra odolnosti vůči školnímu neúspěchu 3. Školní neúspěch se výrazně promítá do jeho prožívání 6

D. Rozpoznání chyb 4. Žák je schopen identifikovat svoje v procesu učení E. Schopnost být připraven na vyučující hodinu 5. Žák se pravidelně připravuje na vyučování F. Soustředěnost 6. Žák je schopen (vzhledem k svému věku) přiměřené koncentrace pozornosti G. Uvědomění si významu daného učiva 7. Žák dovede nové poznatky využívat ve svém životě 7

H. Vnitřní motivace (aspirace na vyšší úroveň bez perspektivy odměny) 8. Žák je snadno motivován I. Vnější motivace (aspirace na vyšší úroveň s perspektivou odměny) 9. Žák je snadno motivován J. Vlastní proces učení jak přijímá žák nové poznatky 10. Žák si snadno osvojuje nové učivo K. Vštěpování nových poznatků 11. Proces vštěpování nových poznatků je plynulý 8

L. Udržení nových poznatků 12. Žák si pamatuje nové poznatky M. Použití, aplikovatelnost nových poznatků 13. Žák nové poznatky bezproblémově využívá N. Externalizace řečových funkcí 14. Žák je schopen verbálně komentovat své myšlení O. Míra kreativity 15. Žák je schopen kreativně vymyslet jiné řešení 9

II. Způsoby, jakými řeší žák problémové situace a) Lhaní - Lže s cílem poškodit druhého nebo získat vlastní výhodu - Zapírá, protože má obavu z trestu - Lže nevědomě (nerozlišuje realitu a fantazii) - Nelže - Lže z jiných důvodů. b) Krádež - Nekrade - Nerozlišuje pojem osobního vlastnictví - Krade z důvodu nedostatku - Krade z důvodu zvýšení osobní prestiže v rámci sociální skupiny - Krade z důvodu zvýšení excitovanosti c) Projevy agrese ca) Verbální agrese - Je verbálně agresivní vůči svým vrstevníkům - Je verbálně agresivní k učitelům a dalším dospělým - Je verbálně agresivní vůči všem žákům bez rozdílu pohlaví a věku - Není verbálně agresivní 10

cb) Fyzická agrese - Je fyzicky agresivní vůči svým vrstevníkům - Je fyzicky agresivní k učitelům a dalším dospělým - Je fyzicky agresivní vůči všem žákům bez rozdílu pohlaví a věku - Není fyzicky agresivní cc) Šikana Byl účastníkem šikany v roli: - Oběti - Agresora - Účastníka (svědka, informátora) d) Záškoláctví - Je záškolákem s vědomím rodičů - Není záškolákem - Je záškolákem bez vědomí rodičů e) Vandalismus - Opakovaně ničí a poškozuje školní majetek a osobní věci - Je neopatrný ke školnímu majetku a osobním věcem - Je opatrný ke školnímu majetku a osobním věcem 11

f) Návykové látky - Je pravidelným uživatelem..(alkohol, tabák, marihuana, a jiné) - Je příležitostným uživatelem (alkohol, tabák, marihuana, a jiné) - Je náhodným uživatelem. (alkohol, tabák, marihuana, a jiné) - Není uživatelem návykových látek g) Závislosti ga) Herní automaty - Je pravidelným uživatelem herních automatů (gamblerem) - Je příležitostným uživatelem herních automatů - Je náhodným uživatelem herních automatů gb) PC - Hraje pravidelně počítačové hry - Hraje příležitostně počítačové hry - Hraje občasně počítačové hry - Téměř nehraje počítačové hry - Nehraje vůbec nikdy počítačové hry 12

Metody zpracování a vyhodnocení Metodika je primárně zaměřena na identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem, případně předčasným odchodem ze systému vzdělávání a není standardizována obvyklým psychometrickým způsobem, protože vychází z kvalitativních dynamických principů a tím je její využitelnost ve vlastním diagnostickém procesu pedagogů vyšší. Pedagogové při identifikaci žáků vychází z vlastních pozorování žáků. Menší problém je u žáků nižšího stupně, kdy má pedagog možnost sledovat žáka v průběhu celého vyučování. Složitější je situace v případě druhého stupně, kdy třídní učitel má ve třídě pouze několik hodin týdně, proto je velmi vhodné, aby na zpracování dotazníku spolupracovalo více pedagogů a případně bylo konzultováno i s rodiči. Zpracovaná metodika nevyžaduje od pedagogů žádné specializované školení a pedagogové tedy vychází především ze své vlastní zkušenosti zahrnující zejména pozorování, obsahové analýzy textů a žákovských produktů. Pro potřeby identifikace žáků ohrožených odchodem ze školní docházky je vhodné realizovat systém sběru dat v elektronické podobě tak, aby vyhovovalo požadavkům anonymity a ochrany osobních údajů, což je nezbytné pro splnění podmínek pro provádění diagnostiky ve školním prostředí. Diagnostický nástroj v podobě dotazníku (či jeho elektronické verze) poskytuje základní data umožňující identifikaci žáků. Dotazník pro identifikaci žáků 13

14

15

16

Vzor individuálního edukačního plánu s příklady Jméno žáka/ kód žáka dle dotazníku Škola Třída Chronol. věk Integrace Obtíže (pedagogická diagnostika) - hodnocení v návaznosti na vstupní dotazníkovou analýzu Problémy v jazykových předmětech, dysgrafické obtíže v náznacích, snížená kvalita čtení, snížené sebevědomí Speciálně pedagogická a psychologická péče Dopor. kompenzační a učební pomůcky Není veden v PPP ani v podobném školském zařízení Čtecí okénko, bzučák, speciální sada psacích potřeb pro dysgrafiky, reedukační cvičení (Cvičení pro rozvoj jemné motoriky a psaní, Cvičení pro rozvoj čtení, Cvičení pro dyslektiky I. V.), Obecná opatření - Ve všech vyučovacích předmětech přihlížet ke zjištěným obtížím - Využívat kombinace tradiční klasifikace a slovního hodnocení v jazykových předmětech - Poskytovat více časového prostoru pro vypracování písemných úkolů - Častěji využívat pochval a pozitivního hodnocení - Preferovat formu ústního ověřování znalostí - Zaměřit se na větší vzájemnou spolupráci s rodiči kontrola zápisu zadání a vypracování domácích úkolů - Individuální přístup v prohlubování znalostí učiva - Zvýšit povzbuzování při práci 17

- Pravidelně kontrolovat pracovní výsledky žáka -.. Jazyk český - Diktáty s větší chybovostí hodnotit slovně - Upřednostňování doplňovacích cvičení - Shovívavější hodnocení dysgrafických a dyslektických chyb - Vést žáka k samostatné kontrole písemností - Využívání sešitů s většími mezerami mezi linkami - Preference obsahu před formou - Tolerance horší kvality čtení - Zaměřit se na rozšiřování slovní zásoby - Reprodukovat přečtený text pomocí návodných otázek - Procvičovat analýzu a syntézu hlásek - Procvičovat diferenciaci jednotlivých fonémů - U obtížných diktátů nácvik dopředu - U delších diktátů psát každou druhou větu - Procvičovat psaní obtížnějších grafémů - Anglický jazyk - Shovívavější hodnocení chyb spellingu - Upřednostňování konverzace před písemným projevem - Důraz na motivační aspekty výuky angličtiny - Obtížné učivo docvičit individuálně - Matematika - Větší časový prostor při vypracování slovních úloh - Geometrie respektovat horší úroveň rýsování - Menší množství zadávaných písemných příkladů - Vlastivěda a přírodověda - Stručnější zápisy do sešitu - Více názorového učiva - Upřednostňování ústní formy zkoušení - Výtvarná výchova a pracovní činnosti - Respektovat pomalejší tempo - Při delší zátěži zohledňovat horší kvalitu práce - 18

Reedukace - V rozsahu 1 hodiny týdně - Zaměření čtení a psaní - Procvičovat čtení s čtecím okénkem - Metoda obtahování G. Fernaldové - Využívat společného polohlasitého čtení - Další důležité informace Žák poměrně těžce podpis přijímá neúspěch, je snaživý, domácí příprava na vyučování je poctivá podpis Další doporučení Realizovat 2 x ročně sociometrické šetření ve třídě žáka Individuální edukační Jméno a podpis program vytvořil: Doporučené kroužky, semináře Datum: Ředitel /ka školy: Třídní učitel: Zákonný zástupce: Vyučující učitelé: Supervizor: Sebeovládání, relaxace, přírodovědný kroužek zaměřený na zoologii Jméno a podpis Jméno a podpis Jméno a podpis Jména a podpisy Jméno a podpis 19