PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

Transkript

1 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední škole 2 2. Kdo má právo studovat ve střední škole v ČR? 3 3. Přihlašování ke studiu 7 4. Kritéria přijímacího řízení Vlastní konání přijímacího řízení Potvrzení úmyslu uchazeče stát se žákem střední školy MŠMT dotazy a odpovědi k přijímacímu řízení 2015/ Informace MŠMT 44 Zpracováno k

2 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke vzdělávání ve střední škole Výčet právních předpisů Přijímací řízení ke vzdělávání ve střední škole je upravováno zejména těmito právními předpisy: - zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, - nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění, - vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění, - vyhláška č.12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, v platném znění, - vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Rozsah působnosti, některé výjimky U některých středních škol mohou být specifika přijímacího řízení značně odlišná od výše uvedené právní úpravy (např. u škol zřizovaných v rámci působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva vnitra). Školský zákon - Školský zákon upravuje přijímání ke vzdělávání ve středních školách v 59 až Tato ustanovení školského zákona se vztahují na všechny střední školy, tj. i na školy soukromé a církevní - Ustanovení 7 odst. 3 školského zákona, který vymezuje druhy škol, hovoří již pouze o střední škole (gymnázium, SOŠ, SOU). - Zákon již nevymezuje samostatně druhy speciálních škol (speciální střední školy, odborná učiliště, praktické školy) a učiliště jako druhy škol. Tyto školy jsou v souladu s 185 odst. 3 školského zákona středními školami a vztahuje se na ně vše, co se týká středních škol, a to v plném rozsahu. 185 odst. 3 Střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola, učiliště, střední speciální škola, odborné učiliště a praktická škola podle dosavadních právních předpisů jsou střední školou podle tohoto předpisu. školský zákon Správní řád - V souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, se postupuje proto, že při přijímacím řízení právnická osoba vykonávající činnost střední školy autoritativně rozhoduje o právech a právem chráněných zájmech žadatelů o přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 2

3 - Přijímacího řízení se týká 165 odst. 2 písm. e) [přijetí žáka k základnímu vzdělávání] a písm. f) [přijetí žáka ke vzdělávání ve střední škole]. Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění, vyčleňuje podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. To mimo jiné znamená, že ve vztahu k některým oborům vzdělání ve střední škole stanoví podmínku zdravotní způsobilosti, kterou musí uchazeč o daný obor vzdělání splňovat. Onemocnění a zdravotní obtíže, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče ke vzdělávání, se pro jednotlivé obory vzdělání stanoví v příloze č. 1 k uvedenému nařízení vlády. Onemocnění nebo zdravotní obtíže pro účely stanovení podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání se stanoví v příloze č. 2 uvedeného nařízení vlády. Podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů k základnímu vzdělávání se nestanoví. Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách - Vztahuje se na všechny střední školy, tj. i na školy soukromé a církevní. 2. Kdo má právo se vzdělávat ve střední škole v ČR? Právo vzdělávat se ve střední škole bez ohledu na státní příslušnost Ve středních školách v ČR se může vzdělávat každý bez ohledu na státní příslušnost, tj. jak občan ČR, tak i cizinec (čl. 33 Listiny základních práv a svobod). Občan ČR má právo studovat ve veřejné střední škole bezplatně. V soukromých a církevních středních školách se může vzdělávat za úplatu. Cizinci (osoby, které nejsou občany ČR) mají ve vztahu k přijímacímu řízení a vlastnímu vzdělávání ve střední škole tato práva a povinnosti: a) při přijímacím řízení se znalost českého jazyka ověřuje jinak než přijímací zkouškou, pokud cizinec (který není občanem ČR) získal předchozí vzdělání v zahraniční škole a požádá o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka (pokud je součástí přijímací zkoušky), se přijímací zkouška z českého jazyka promíjí (viz 20 odst. 4 školského zákona), b) pokud cizinec není občanem EU, může být odlišně upravena případná úhrada za vzdělání, Právo vzdělávat se ve střední škole omezené splněním určitých podmínek 59 odst. 1 školského zákona Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Pro označení žáka základní školy i pro jiného uchazeče, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole, byl zvolen jednotný termín uchazeč. 3

4 Právo vzdělávat se ve střední škole je tak právem pro všechny osoby, je však současně pro všechny omezeno splněním určitých podmínek. Právo vzdělávat se ve střední škole se proto pro střední školu současně stává povinností stanovení podmínek přijímání ke vzdělávání. Podmínky, které musí být splněny, aby mohl být uchazeč přijat, lze rozdělit do čtyř skupin: a) splnění povinné školní docházky, b) úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) prokázání určité míry schopností, vědomostí, zájmů, d) prokázání zdravotní způsobilosti. a) splnění povinné školní docházky Splnění povinné školní docházky nelze zaměňovat s podmínkou úspěšného ukončení základní školy a získání stupně základního vzdělání. Školský zákon umožňuje přístup ke střednímu vzdělání všem uchazečům, kteří splnili povinnou školní docházku bez ohledu na to, zda úspěšně ukončili základní vzdělávání a získali stupeň základního vzdělání, či nikoli. Povinná školní docházka je definována školským zákonem v 36 jako prosté plynutí času. 36 Plnění povinnosti školní docházky (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka"). (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. Povinná školní docházka je tedy doba od prvního dne započetí povinné školní docházky do dne, který je posledním dnem školního vyučování toho školního roku, který nastal devátým rokem po započetí povinné školní docházky žáka, a to nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Například, žák nastoupil plnění povinné školní docházky dne Nezávisle na tom, zda vůbec bude školu navštěvovat a v jakém ročníku ji úspěšně ukončí, po devíti letech plynutí času, tj , ukončí povinnou školní docházku. Teoreticky tedy osoba, která úspěšně ukončila pouze první ročník základní školy, ale v čase se posunula do té doby, kdy splnila povinnou školní docházku, již splnila jednu z podmínek pro přijetí ke studiu ve střední škole. Ze stejného důvodu mohou být ke studiu ve střední škole přijímání uchazeči, kteří v období povinné školní docházky - absolvovali základní školu speciální, 4

5 - jinou než základní školu (střední nebo vysokou), - ukončili povinnou školní docházku v zahraničí. Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a vlastní vzdělávání ve střední škole tak není omezeno. - ani věkem, - ani dosaženou úrovní předchozího vzdělání. Teoreticky se může hlásit k dennímu studiu ve střední škole i vysokoškolsky vzdělaný důchodce. Výjimkou ohledně dosažené úrovně předchozího vzdělání je však přijímání ke vzdělávání, které navazuje na předcházející studium ve střední škole (nástavbové studium). V tomto případě je podmínkou přijetí dosažení středoškolského vzdělání. b) úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky Rozlišuje se ukončení povinné školní docházky a ukončení základního vzdělávání získáním stupně základního vzdělání. 45 odst. 1 Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole ( 55 odst. 3). školský zákon Toto ustanovení školského zákona výslovně reaguje na možnost přeřazení do vyššího ročníku základní školy bez absolvování předchozího ročníku v případě žáků mimořádně nadaných ( 17 odst. 3 školského zákona). To znamená, že školský zákon výslovně počítá s tím, že mimořádně nadaní žáci mohou dosáhnout základního vzdělání před splněním povinné školní docházky. Např. mimořádně nadaný žák zahájil povinnou školní docházku v roce Dosáhl však základního vzdělání během pěti let, tj. před splněním povinné školní docházky. c) prokázání vhodných schopností, vědomostí a zájmů Prokázání vhodných schopností, vědomostí a zájmů se uskutečňuje v rámci přijímacího řízení, a poměřuje se: - schopnostmi, vědomostmi a zájmy, které vyžaduje příprava pro zvolený obor vzdělání, - při přijímání do prvého ročníku střední školy vzhledem k učebním dokumentům, které jsou platné pro výuku v období povinné školní docházky (viz rámcový vzdělávací program základního vzdělávání), - při přijímání do vyššího ročníku než prvého nebo do nástavbového studia vzhledem k učebním dokumentům pro daný obor středoškolského vzdělání. d) prokázání zdravotní způsobilosti 5

6 Prokázání zdravotní způsobilosti není požadováno u všech oborů vzdělání, ale pouze u některých. Nezbytnost zdravotní způsobilosti uchazeče vyplývá z nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění. Dále je požadavek zdravotní způsobilosti stanoven rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání a školním vzdělávacím programem daného oboru vzdělání v příslušné střední škole. Jedná se většinou o obory odborného charakteru (např. práce s chemikáliemi předpokládající riziko alergií apod.). Posudek o zdravotní způsobilosti žáka nebo uchazeče vydává příslušný lékař. Vystavení posudku se nehradí ze zdravotního pojištění. Posudek zdravotní způsobilosti se přikládá k přihlášce ke vzdělávání ve střední škole [ 1 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění]. O nutnosti prokázání zdravotní způsobilosti je uchazeč informován typicky při vyhlášení určitého kola přijímacího řízení (často je tato informace spojena s uvedením kritérií přijetí ke vzdělávání ve střední škole viz 60 odst. 15 školského zákona, 88 odst. 1 školského zákona). Nejpozději je uchazeč informován o požadavku zdravotní způsobilosti v pozvánce k vykonání přijímacího zkoušky ( 3a odst. 4vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizace přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách) Odlišnosti při přijímání ke vzdělávání ve středních školách, ve kterých se plní povinná školní docházka (víceletá gymnázia, konzervatoř) Víceletá gymnázia V souladu s ustanovením 61 odst. 1 dochází k rozdělení víceletého vzdělávacího programu (osmiletá a šestiletá gymnázia) na dva stupně, a to stupeň nižší a stupeň vyšší. Na nižším stupni víceletých gymnázií žák plní povinnou školní docházku. 61 (1) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy nebo druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy školský zákon Uvedené opatření posiluje výlučnost tohoto vzdělávání a odstraňuje případnou nerovnost při přijímacích zkouškách, kdy žáci vyšších ročníků by byli k přijímacímu řízení lépe připraveni. Konzervatoř 88 Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři (1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před spl- 6

7 něním povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. školský zákon Na rozdíl od víceletých gymnázií přijímání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře není omezeno pouze přijímáním žáků, kteří v daném školním roce ukončí určitý ročník základní školy. To znamená, že do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči: - kteří splnili povinnou školní docházku (viz všechny varianty splnění povinné školní docházky uvedené výše), - úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky (mimořádně nadaní žáci). Tito žáci budou na konzervatoři plnit povinnou školní docházku. Do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy. To znamená: - žáci pátého ročníku tito žáci budou na konzervatoři plnit povinnou školní docházku, - žáci vyšších ročníků základní školy než ročníku pátého tito žáci budou na konzervatoři plnit povinnou školní docházku, - uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku. 3. Přihlašování ke vzdělávání Přihláška ke vzdělávání a její součásti Vlastní přihláška Uchazeč, který žádá o přijetí ke vzdělávání ve střední škole, musí vyjádřit svou vůli ohledně výběru střední školy zcela určitým způsobem vyplněním formuláře přihlášky. Přihláška ke vzdělávání ve střední škole je součástí povinné školní dokumentace školy ( 28 odst. 1 písm. c) školského zákona). Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu, který je pro daný školní rok zveřejněn na webových stránkách Přihláška nemusí být podána na tiskopisu SEVT, může být použita přihláška vydaná podle uvedeného vzoru jiným vydavatelem nebo vytištěna z webových stránek MŠMT. Součásti přihlášky Výčet dokladů (nebo jejich ověřených kopií, pokud není stanoveno jinak), které jsou součástí přihlášky, obsahuje 1 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění. Kdy jsou nutné ověřené kopie vysvědčení? Ověřené kopie nemusí být součástí přihlášky, pokud je klasifikace z příslušných ročníku na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku ( 1 odst. 3 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění). V opačném případě je nutno k přihlášce přiložit ověřené kopie vysvědčení. 7

8 Jednotlivé součásti přihlášky Součástí přihlášky ke vzdělávání (dále jen přihláška ) jsou tyto doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak: a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky ( 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 671/2004 Sb.) Jedná se o případy: - Uchazeč již splnil povinnou školní docházku, tj. předloží vysvědčení z ročníku, kdy splnil povinnou školní docházku, a z ročníku předcházejícího. Pokud např. uchazeč dvakrát opakoval ročník, splnil povinnou školní v 7. ročníku a nepokračoval ve vzdělávání na základní škole, předloží vysvědčení ze 7. a 6. ročníku. - Uchazeč stále standardně plní povinnou školní docházku a předloží vysvědčení z 8. ročníku a prvního pololetí 9. ročníku základní školy. - Pokud uchazeč splnil povinnou školní docházku a pokračoval ve vzdělávání v základní škole (tj. chodí do základní školy více než 9 let), předloží vysvědčení z posledních dvou ročníků základní školy. Jedná se i o uchazeče ze škol a tříd s upraveným vzdělávacím programem, kdy základní vzdělávání trvá 10 let ( 46 odst. 3 školského zákona). - Upozorňujeme, že ze smyslu vyhlášky vyplývá, že pokud uchazeč splnil povinnou školní docházku a pokračoval ve vzdělávání v základní škole, předloží vysvědčení z posledních dvou ročníků, které absolvoval nebo posledního ročníku, který absolvoval a prvního pololetí ročníku, který absolvuje. Uchazeč si tedy nemůže vybrat, zda předloží vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých splnil povinnou školní docházku, nebo posledních dvou ročníků, které absolvoval na základní škole. Teoreticky by si totiž mohla vzniknout situace, kdy uchazeč splnil povinnou školní docházku v 7. ročníku základní školy. Dále pokračoval ve vzdělávání na základní škole a absolvoval 8. až 9. ročník. Jako součást přihlášky by si však vybral vysvědčení z 6. a 7 třídy, protože toto vysvědčení bylo lepší než vysvědčení z 8. a 9. třídy. b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky ( 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 671/2004 Sb.) Jedná se o případy mimořádně nadaných uchazečů, kteří ukončili nebo ukončí základní vzdělání před splněním povinné školní docházky. Tito uchazeči byli přeřazeni do vyššího ročníku základní školy bez absolvování předchozího ročníku ( 17 odst. 3 školského zákona). Proto předloží vysvědčení ze dvou posledních ročníků, které absolvovali, nebo posledního ročníku, který absolvovali a prvního pololetí ročníku, který aktuálně absolvují. Například: uchazeč absolvoval 9 ročníků základní školy během šesti po sobě jsoucích let. Po absolvování 2. ročníku byl přeřazen do 4. ročníku, po absolvování 4. ročníku byl přeřazen do 6. ročníku a po absolvování 6. ročníku byl přeřazen do 8. ročníku. Tehdy je součástí přihlášky vysvědčení z 8. a 9. třídy, pokud uchazeč již získal základní vzdělání. Nebo je součástí přihlášky vysvědčení z 8. třídy a prvního pololetí 9. třídy, pokud uchazeč teprve získá základní vzdělání. c) vysvědčení z šestého a sedmého ročníku základní školy, popřípadě ze čtvrtého a pátého ročníku základní školy, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia, popřípadě osmiletého gymnázia 1 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 671/2004 Sb. 8

9 Text vyhlášky stále hovoří pouze o uchazečích ze základní školy, i když lze podle zákona dovodit, že: - uchazeč, který v daném školním roce úspěšně ukončí druhý ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia, předloží vysvědčení z prvního a druhého ročníku osmiletého gymnázia, - uchazeč, který v daném školním roce úspěšně ukončí druhý ročník osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, předloží vysvědčení z prvního a druhého ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Jestliže se uchazeč hlásí do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia, je součástí přihlášky vysvědčení ze 4. třídy a prvního pololetí 5. třídy. Tyto případy jsou jednoznačně dány, neboť je školským zákonem ( 61 odst. 2) výslovně stanoveno, že do prvního ročníku nižšího stupně může být přijat pouze uchazeč, který úspěšně ukončil příslušný ročník základní školy, osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře v tom roce, ve kterém se ke vzdělávání hlásí. Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia se tedy nemůže hlásit uchazeč, který je v daném školním roce žákem 8. nebo 9. ročníku. Stejně tak se do prvního ročníku osmiletého gymnázia nemůže hlásit uchazeč, který je v daném školním roce žákem 6. až 9. ročníku základní školy. d) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč plní nebo splnil povinnou školní docházku, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře 1 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb. V případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře ustanovení školského zákona nejsou tak přísná jako v případě víceletých gymnázií. Do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se tedy mohou hlásit všichni uchazeči, kteří plní nebo splnili povinnou školní docházku. Pokud uchazeč teprve plní povinnou školní docházku, je součástí přihlášky vysvědčení z posledních dvou ročníků např. vysvědčení ze 4. třídy a prvního pololetí 5. třídy nebo vysvědčení z 6. třídy a prvního pololetí 7. třídy apod. Pokud již uchazeč splnil povinnou školní docházku, je součástí přihlášky vysvědčení z posledních dvou ročníku např. vysvědčení z 8. a 9. třídy. e) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia f) doklad o získání příslušného stupně středního vzdělání, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou 1 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb. Součástí přihlášky je tedy výuční list nebo maturitní vysvědčení. g) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, pokud je v souladu se zvláštním právním předpisem předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání 9

10 h) rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění podle zvláštního právního předpisu, je-li uchazeč osobou zdravotně znevýhodněnou; i) posudek školského poradenského zařízení o zdravotním postižení nebo zdravotním znevýhodnění uchazeče, který je zdravotně znevýhodněn, obsahující vyjádření o doporučení vhodného postupu při konání přijímací nebo talentové zkoušky; s účinností od : doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření pro nezbytné úpravy přijímacího řízení v případě, že jde o uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami 1 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb. Potvrzení o zdravotní způsobilosti není podmínkou pro přijetí ke studiu ve všech oborech vzdělání. Ředitel střední školy vychází při určení potřebnosti posudku lékaře o zdravotní způsobilosti z učebních dokumentů příslušného oboru vzdělání (v souladu s 60 odst. 15 školského zákona). Obecně lze usoudit, že posudek lékaře o zdravotní způsobilosti je nutný zejména u učebních oborů a u studijních oborů SOŠ a SOU. O nutnosti prokázání zdravotní způsobilosti je žák nebo uchazeč informován nejpozději v pozvánce k vykonání přijímacího zkoušky ( 3a odst. 4 vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizace přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách). Dle Zpravidla stačí, pokud je potvrzení zdravotní způsobilosti zaznamenáno (vyplněno) jen na přihlášce. Pokud je posudkový závěr obsáhlejší, přikládá se lékařský posudek jako příloha přihlášky. Jestliže se uchazeč hlásí v rámci jedné přihlášky k přijetí ve dvou různých oborech vzdělání, může lékařský posudek (posudkový závěr) obsahovat hodnocení zdravotní způsobilosti uchazeče, které zohlední jeho předpoklady pro každý z obou oborů vzdělání. Jestliže uchazeč podává přihlášku i do dalších kol přijímacího řízení, nemusí žádat lékaře o vystavení nového posudku. K přihlášce pro daný obor vzdělání lze přiložit ověřenou kopii dříve vystaveného posudku, který vyjadřuje způsobilost vzdělávat se v daném oboru vzdělání. Rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění podle zvláštního právního předpisu, je-li uchazeč osobou zdravotně znevýhodněnou, které je uvedeno v 1 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění, je rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění podle 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Posudek školského poradenského zařízení o zdravotním postižení nebo zdravotním znevýhodnění uchazeče, který je zdravotně znevýhodněn, obsahující vyjádření o doporučení vhodného postupu při konání přijímací nebo talentové zkoušky (s účinností od : doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření pro nezbytné úpravy přijímacího řízení v případě, že jde o uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami) je dokumentem, na základě kterého je škola povinna zajistit takový průběh přijímacího řízení (typicky přijímací zkoušky), který odpovídá doporučením školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra). Ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. jsou tato doporučení školského poradenského zařízení vyjádřena jako podpůrná opatření spočívající v úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a jsou zařazena do podpůrných opatření druhého až pátého stupně. j) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou 10

11 k) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání 1 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb. V případě předkládání dokumentů v cizím jazyce je nutný jejich úřední překlad. Výjimkou jsou doklady vyhotovené ve slovenském jazyce, kdy se překlad do českého jazyka nevyžaduje ( 1 odst. 6 vyhlášky č. 671/2004 Sb.). Pro případ uznání rovnocennosti a nostrifikace je zvláštním předpisem je vyhláška č.12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, v platném znění. Vyhláška č. 671/2004 Sb., v platném znění, uvádí pouze některé možné další součásti přihlášky: - doklady o výsledcích v odborných soutěžích, - doklady o publikační činnosti, - doklady o získaných dílčích kvalifikacích, - doklady o dosaženém dalším vzdělání ve škole. Součástí přihlášky však mohou být i jiné doklady, které souvisejí s kritérii přijímacího řízení. Jaké dokumenty je nutno přeložit nejpozději do dne, kdy se uchazeč stane žákem školy? Vyhláška stanovuje termín, ke kterému uchazeč musí doložit doklad o úspěšném ukončení předchozího vzdělávání (zejména vysvědčení z 5. ročníku, 7. ročníku, 9. ročníku, závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání) nejpozději do dne, kdy se uchazeč stane žákem školy. 1 (4) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující ukončení pátého ročníku základní školy, sedmého ročníku základní školy, ukončení základní školy před splněním povinné školní docházky, popřípadě řádného splnění povinné školní docházky, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy vyhláška č. 671/2004 Sb. Uvedená ustanovení vyhlášky č. 671/2004 Sb. upravují situaci, kdy uchazeči v době podání přihlášky není vydáno vysvědčení o ukončení pátého ročníku základní školy, sedmého ročníku základní školy, ukončení základní školy před splněním povinné školní docházky, popřípadě řádného splnění povinné školní docházky. Prokazatelné předložení tohoto vysvědčení uchazeče znamená předání škole ověřené kopie vysvědčení. Povinnost předložit uvedená vysvědčení plyne nikoli ze zákona, ale pouze z vyhlášky. Proto v případě nepředložení daného vysvědčení nejpozději do dne, kdy uchazeč se stane žákem 11

12 školy, má správní orgán (škola) sám zjišťovat, zda přijatému uchazeči bylo uvedené vysvědčení vydáno (tj. obrátit se na příslušnou školu) Přihlašování ke vzdělávání v jednotlivých kolech přijímacího řízení, počet přihlášek Přihlašování k denní formě vzdělávání ve střední škole se liší v návaznosti na přihlášení k prvnímu, druhému nebo dalšímu kolu přijímacího řízení. Kolik kol přijímacího řízení je povinen ředitel střední školy vyhlásit? Kolik přihlášek může uchazeč podat a komu? První kolo přijímacího řízení V souladu s 60 odst. 1 školského zákona je ředitel školy povinen vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení pro přijímání do prvního ročníku, počet kol není omezen. 60 odst. 1 školského zákona Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. 2 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení (1) Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou nejpozději do 31. října, do ostatních oborů vzdělání do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V případě zápisu školy nebo oboru vzdělání do školského rejstříku po 31. lednu příslušného roku může ředitel školy vyhlásit první kolo přijímacího řízení v jiném termínu, nejpozději však do 31. srpna. Z tohoto ustanovení školského zákona je zřejmé, že ředitel střední školy může, ale nemusí vyhlásit druhé a následující kola přijímacího řízení. Je logické, že pokud již v prvním kole škola naplní předpokládaný počet žáků, ředitel druhé kolo přijímacího řízení nevyhlásí. Další kola přijímacího řízení 60 (10) Ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků může vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení se přijímací zkouška koná v termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání přijímací zkoušky. školský zákon 12

13 Z uvedených ustanovení školského zákona vyplývá, že případná další kola přijímacího řízení (např. pokud škola nenaplnila předpokládané počty žáků v prvním kole) jsou v kompetenci ředitele školy. Ustanovení školského zákona (tehdy ustanovení 60 odst. 8), podle kterého bylo nutné v dalších kolech přijímacího řízení ke vzdělávání v 1. ročníku přijímací řízení ukončit do konce srpna, již bylo zrušeno, a to zákonem č. 179/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, vyplývá z toho informační povinnost ve vztahu ke krajskému úřadu. 60 odst. 22 školského zákona Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Počet podaných přihlášek a termíny podání přihlášek 60 odst. 5 až odst. 7 školského zákona (5) Přihlášky ke vzdělávání na střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v 60b. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. O této skutečnosti musí ředitel školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy neodkladně informovat zákonného zástupce tohoto žáka. (6) Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním předpisem a v případě nezletilého uchazeče také jeho souhlasné vyjádření. (7) Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná. Z uvedeného ustanovení školského zákona vyplývá mnoho důležitých informací: - Uchazeč může podat pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání dvě přihlášky. Uchazeč může podat pro první kolo přijímacího řízení do jiné než denní formy vzdělávání neomezený počet přihlášek. Ustanovení 60 odst. 21 školského zákona sice stanoví, že při přijímání do jiné než denní formy vzdělávání se postupuje obdobně jako při přijímání do denní formy vzdělávání. Avšak z tohoto pravidla nelze vyvodit, že i do jiné než denní formy vzdělávání lze v rámci prvního kola podat nejvýše dvě přihlášky. Tato skutečnost by musela být v 60 odst. 7 školského zákona výslovně uvedena. - Uchazeči podávající přihlášky na obory vzdělání s talentovou zkouškou mají v procesu přijímacího řízení výsadní postavení. Mohou podat v prvním kole přijímacího řízení cel- 13

14 kem 4 přihlášky 2 přihlášky na obory s talentovou zkouškou a 2 přihlášky na ostatní obory vzdělání (viz 62 odst. 3 školského zákona). - V dalších kolech přijímacího řízení není počet podaných přihlášek omezen. - Součástí přihlášky nezletilého uchazeče je jeho souhlasné vyjádření (jeho podpis na přihlášce). - Uchazeč i zákonný zástupce nezletilého uchazeče podává přihlášku řediteli střední školy v předepsaném termínu ( 60b školského zákona). Termíny pro podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení jsou stanoveny školským zákonem. Termín podání přihlášek pro další kola přijímacího řízení již není výslovně školským zákonem stanoven. Vyhláška č. 671/2004 Sb., v platném znění, stanoví souvislost s vyhlášením dalšího kola přijímacího řízení a informováním o termínu podání přihlášky do daného dalšího kola přijímacího řízení. 60b školského zákona č. 561/2004 Sb. Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení (1) Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu. (2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, odevzdá přihlášku řediteli střední školy do 20. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu. 3a odst. 2 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání. Na počítání času při podání přihlášky v přijímacím řízení se vztahuje 40 správního řádu. To znamená, že přihláška je podána včas, pokud je podána poslední pracovní den lhůty, a pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je jím následující pracovní den. Přitom je lhůta zachována, a) je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo b) je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z výše uvedeného mimo jiné plyne, že přihláška je včas podána, je-li poslední den lhůty na podání přihlášky odeslána škole poštou (na obálce je poštovní razítko s datem posledního dne lhůty pro podání přihlášky). Na zmeškání lhůty při podání přihlášky se vztahuje 41 správního řádu. Přitom o prominutí zmeškání podání přihlášky může zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče 14

15 požádat do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, tj. podat přihlášku, jinak se jím správní orgán (škola) nezabývá. Zmeškání podání přihlášky nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měla být přihláška podána, uplynul jeden rok. Škola může žádosti o prominutí zmeškání podání přihlášky přiznat odkladný účinek, pokud podateli (uchazeči) hrozí vážná újma a nevznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu převyšující újmu hrozící podateli. Přitom škola promine zmeškání podání přihlášky, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění, a nepromine zmeškání podání přihlášky, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli Přijímací zkouška a talentová zkouška Jednou ze skutečností, podle kterých se hodnotí uchazeč v rámci přijímacího řízení, jsou výsledky hodnocení dosažené při přijímací zkoušce [ 60 odst. 13 písm. c) školského zákona]. Jednou ze skutečností, podle kterých se hodnotí uchazeč v rámci přijímacího řízení, jsou výsledky hodnocení dosažené při talentové zkoušce [ 60 odst. 13 písm. b) školského zákona]. Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy rozhodl a o termínech konání přijímací zkoušky, zveřejní ředitel školy a) pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna, b) pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Novelou vyhlášky č. 671/2004 Sb. je s účinností od stanoveno, že přijímací zkouška se může uskutečnit prostřednictvím trojí formy : 3 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění (1) Přijímací zkoušku, pokud o jejím konání rozhodl ředitel školy, lze konat prostřednictvím a) zkoušek zadávaných ředitelem školy, b) centrálně zadávaných a vyhodnocovaných testů, nebo c) kombinací způsobů podle písmen a) a b). V rámci přijímacího řízení konaného v roce 2016 se přijímací zkouška (pokud o jejím konání rozhodl ředitel školy) konaná prostřednictvím centrálně zadávaných a vyhodnocovaných testů koná v podobě pokusného ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím povinné přijímací zkoušky2015/2016. Ověřování talentu předchází termínu přijímací zkoušky, proto i podání přihlášky předchází podání přihlášky na střední školy, které v rámci přijímacího řízení neorganizují talentovou zkoušku. 15

16 60b školského zákona Termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení (1) Uchazeč odevzdá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu. (2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, odevzdá přihlášku řediteli střední školy do 20. března, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu. Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou je upraveno ustanovením 62 školského zákona. Jedná se zejména o obory vzdělání uměleckých škol. 62 odst. 2 školského zákona Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení. Ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 15. února. V případě konání zkoušky v náhradním termínu, neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle věty třetí. Termín konáni talentové zkoušky a přijímací zkoušky stanoví vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění. 3 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění (1) Přijímací zkoušku, pokud o jejím konání rozhodl ředitel školy, lze konat prostřednictvím a) zkoušek zadávaných ředitelem školy, b) centrálně zadávaných a vyhodnocovaných testů, nebo c) kombinací způsobů podle písmen a) a b). (2) Přijímací zkouška podle odstavce 1 písm. a) se v prvním kole přijímacího řízení koná v pracovních dnech v termínech od 22. do 30. dubna. (3) Konání přijímací zkoušky podle odstavce 1 písm. b) může ředitel školy předřadit až o 5 pracovních dnů dříve, než je termín stanovený pro přijímací zkoušku podle odstavce 1 písm. a). (4) Talentová zkouška do oboru vzdělání s talentovou zkouškou v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 2. do 15. ledna. (5) Talentová zkouška v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 15. do 31. ledna. (6) Dny konání zkoušky podle odstavců 1 až 5 stanoví ředitel školy. Pokud ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky a tato zkouška proběhne prostřednictvím zkoušek zadávaných ředitelem školy, pak platí, že pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy nejméně dva termíny pro konání přijímací zkoušky. 16

17 Pokud se střední škola přihlásila do pokusného ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím povinné přijímací zkoušky 2015/2016, pak se předřazení až o 5 pracovních dnů dříve, než je termín pro přijímací zkoušku zadávanou ředitelem školy projeví v tom, že se centrálně zadávané a vyhodnocované testy konají dne pro čtyřleté studium a pro šestileté a osmileté studium. V rámci přijímacího řízení 2015/2016 uvedené centrální testování proběhne pouze v jednom termínu. Speciální právní úprava je stanovena v případě přijímacího řízení ke vzdělávání v konzervatoři. V tomto případě se přijímací řízení ke vzdělávání koná pouze formou talentové zkoušky ( 88 odst. 2 školského zákona) Souvislost se správním řízením Rozhodování o přijetí, nebo nepřijetí ke vzdělávání ve střední škole (resp. konzervatoři) je rozhodováním o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby. Proto je případem rozhodování školy v oblasti státní (veřejné) správy, kdy škola postupuje v souladu s pravidly stanovenými správním řádem. Povinnost postupovat v souladu se právním řádem (a vydávat rozhodnutí o přijetí, nebo nepřijetí ve správním řízení) od návětím 165 odst. 2 školského zákona výslovně vztažena nejen na školy veřejné (zřizované státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), ale i na školy neveřejné (soukromé a církevní). Přihlašování ke vzdělávání ve střední škole se v řadě případů řídí ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Přihláška ke vzdělávání ve střední škole je podání ( 37 správního řádu), které zahajuje správní řízení jako žádost [ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, 44 správního řádu]. Účastníkem správního řízení je uchazeč ( 27 správního řádu). Je-li uchazeč nezletilý, jeho zákonný zástupce se nestává účastníkem správního řízení. V tomto případě se zákonný zástupce stává pouze zástupcem účastníka řízení ( 29 správního řádu). Správním orgánem je právnická osoba vykonávající činnost střední školy. Oprávněnou úřední osobou a úřední osobou je ředitel příslušné střední školy. Ředitel střední školy je povinen účastníku řízení (uchazeči) pomoci odstranit případné nedostatky podání (tj. přihlášky) nebo jej vyzvat, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Zároveň jej musí poučit o důsledcích neodstranění těchto nedostatků pro přijímací řízení ( 37 správního řádu). V případě podání přihlášky na střední školu je správního řízení zahájeno dnem, kdy byla přihláška doručena na střední školu ( 44 odst. 1). Správní řízení tedy nemůže být zahájeno u všech uchazečů současně, u každého uchazeče je zahájeno dnem doručení dané konkrétní přihlášky daného konkrétního uchazeče na střední školu. Přerušení řízení se pak provádí v souladu s 64 správního řádu. 17

18 Teprve v případě, kdy nehledě na poskytnutou pomoc a poučení nedojde k odstranění nedostatků podání (přihlášky), se správním orgánem (ředitelem střední školy) vyvozují závěry. Pokud žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti (přihlášky), které brání pokračování v řízení, pak správní orgán řízení usnesením zastaví [viz 66 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Pokud byla přihláška omylem zaslána na nesprávnou školu, správní orgán ji usnesením postoupí věcně a místně příslušnému orgánu (viz 12 správního řádu). Ustanovení 67 až 78 správního řádu upravují otázky spojené s rozhodnutím. Odvolání upravují 81 až 93 správního řádu. 4. Kritéria přijímacího řízení Pro každého uchazeče je přijímání ke vzdělávání ve střední škole podstoupením jistého výběru. V 60 odst. 3 školského zákona je zafixován obecný fakt, že ředitel stanoví kritéria přijímacího řízení. V 60 odst. 13 školského zákona se podrobněji hovoří o tom, co kritérii může být. V rámci těchto povinných kritérií však ředitel školy samostatně stanoví, jakou jim přikládá váhu (míru významu hodnocených skutečností). Skutečnosti uvedené 60 odst. 13 písmenem d) školského zákona jako další skutečnosti osvědčující vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče, jsou zřejmě inspirativně konkretizovány ustanovením 1 odst. 2 vyhlášky č. 671/2004 Sb., v platném znění (zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole). Ředitel střední školy je povinen stanovit jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělání. Nelze pro různá kola přijímacího řízení stanovit odlišná kritéria. Kompetenci stanovení kritérií přijímacího řízení svěřuje školského zákona pouze řediteli střední školy. Krajskému úřadu tedy v rámci odvolacího řízení nepřísluší kritéria stanovená ředitelem střední školy žádným způsobem měnit či doplňovat, ale pouze posuzovat jejich zákonnost a respektování při samotném rozhodování. Tím, že ředitel střední školy určí kritéria hodnocení při přijímací zkoušce, se mimořádně zvyšuje jeho odpovědnost za správný průběh přijímacího řízení. Na kritéria jsou kladeny tyto požadavky: - Smyslem kritérií je zaručit jednotnost při posuzování schopností, vědomostí a zájmů žadatele o studium. Nesmí dojít k žádné diskriminaci některé skupiny žadatelů nebo jednotlivce. Diskriminace by mohla např. nabýt formy přijímacího řízení, ve které nejsou zohled- 18

19 něny požadavky na průběh přijímacího řízení vyplývající ze specifické poruchy učení, zdravotního postižení nebo stanovení odlišných indexů pro přijetí žáků s odlišným typem vzdělání (např. speciální škola). - Kritéria musí být jednoznačná. Nesmí umožňovat dvojí interpretaci. - Kritéria musí být dostatečná. To mimo jiné znamená, že je nutné uchazeče hodnotit podle všech skutečností uvedených v 60 odst. 13 školského zákona. Nelze např. vynechat hodnocení podle tzv. dalších skutečností [viz 60 odst. 13 písm. d) školského zákona]. - Kritéria stanovují určení pořadí úspěšnosti v přijímacím řízení. Splnění těchto podmínek musí žadatelé o přijetí prokazovat. Prokázání je důležité z hlediska průběhu správního řízení, protože je součástí odůvodnění rozhodnutí ředitele o přijetí nebo nepřijetí do střední školy. Zákonným předpokladem pro přijetí uchazeče ke vzdělávání i nadále v souladu s 60 odst. 15 školského zákona zůstává splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání. Posouzení zdravotní způsobilosti žadatele není v kompetenci ředitele, ale příslušného lékaře. Výsledek tohoto posouzení (žadatel je nebo není zdravotně způsobilý být připravován v příslušném oboru vzdělání) je pro ředitele střední školy závazný. Pokud je žadatel zdravotně způsobilý být připravován v příslušném oboru vzdělání, posuzuje se dále podle ostatních kritérií kladených na žadatele. Pokud žadatel není zdravotně způsobilý, je to důvod jeho nepřijetí ke vzdělávání (důvodem je ohrožení zdravého vývoje žadatele nebo možné zhoršení jeho zdravotního stavu v podmínkách vzdělávání a výkonu daného povolání). V případě uchazečů, kteří nejsou státními občany ČR, získali předchozí vzdělání v zahraniční škole a požádali ředitele školy o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka, pokud se koná, je podmínkou přijetí ke vzdělávání také znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro vzdělávání v daném oboru vzdělávání. Tuto znalost ověří škola rozhovorem s uchazečem ( 20 odst. 4 školského zákona). V kompetenci ředitele střední školy je určení toho, jak bude uvedený rozhovor veden. Rozhodujícím je zjistit, zda žadatel bude výuce v českém jazyce rozumět a zda toto porozumění bude dostatečné pro úspěšné studium. Jiné požadavky budou jistě na konzervatoři oboru tanec a na klasickém gymnáziu. Podrobnosti přijímání cizinců jsou vyjádřeny v 20 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 5. Vlastní konání přijímacího řízení Přijímací řízení do prvních ročníků může probíhat Konání a průběh přijímacího řízení se odvíjí od skutečností, které se v jednotlivých kolech přijímacího řízení hodnotí. Odsud plyne, že přijímací řízení může probíhat: a) formou přijímací zkoušky, b) jinou formou než formou přijímací zkoušky (viz 60 odst. 2 školského zákona). 19

20 Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu. V případě nekonání přijímacích zkoušek je nutno zvolit vhodná kritéria přijímacího řízení řízený pohovor, posouzení prospěchu apod. tak, aby po vyhodnocení podkladů pro vydání správního rozhodnutí byli uchazeči jednoznačně rozřazeni podle úspěšnosti. V případě, že se v rámci prvního kola přijímacího řízení přijímací zkouška nekoná, pak nelze vydat rozhodnutí a oznámit je uchazečům hned poté, co jsou shromážděny přihlášky a případně další podklady pro vydání rozhodnutí (tj. nelze vydat rozhodnutí a oznámit je bezprostředně po dni ). 60 odst. 17 školského zákona Pokud se přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem pro přijímací zkoušky do oborů vzdělání v denní formě vzdělávání bez talentové zkoušky. Daným prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 671/2004 Sb., v platném znění. V praxi to znamená, že nelze oznámit rozhodnutí (zveřejnit seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých nepřijatých uchazečů odeslat rozhodnutí o nepřijetí) dříve než v den Stanovení a zveřejnění počtu přijímaných uchazečů 60 odst. 3 školského zákona Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání 60 odst. 4 školského zákona Rozhodnutí o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy a) pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory do 31. ledna, b) pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup Termíny přijímacího řízení Zahájení přijímacího řízení je dáno momentem doručení přihlášky řediteli střední školy (viz 44 správního řádu). Z tohoto důvodu nelze univerzálně stanovit zahájení přijímacího řízení konkrétním datem. Právní předpisy nestanoví konkrétní termíny konání jednotlivých kol přijímacího řízení jako takového. Stanoví pouze termíny konání přijímacích zkoušek. Proto školy, které v rámci při- 20