magazín BEKSA MAGAZÍNU VE 13. ČÍSLE NALEZNETE

13 / 2011 magazín BEKSA MAGAZÍNU VE 13. ČÍSLE NALEZNETE IM Cheer Pardubice: Kdo je kdo? Derek Wright: Vadí mi války Martin Marek: S ženou na stejné palubě Východočeský basketbal: Opět zlatí kadeti Mládež: David Škranc

IM Cheer KDO JE KDO U NAŠICH CHEERLEADERS? K basketbalovým utkáním hraným v ČEZ Aréně patří stejně neodmyslitelně jako hráči, trenéři, rozhodčí nebo fanoušci. Kdo? Cheerleaders. Přesně cheerleaders z Impact Mix cheerleaders Pardubice. V tomto čísle Beksa magazínu vám je podrobněji představíme pomocí fotografií a pěti následujících otázek. 1. Co tě nejvíce baví na cheerleadingu? 2. Jaký nejúžasnější zážitek jsi prožil/a s IM Cheers? 3. Jaký je tvůj vztah k basketbalu, potažmo přímo k BK JIP Pardubice? 4. Stíháš prožívat zápasy BK JIP - a pokud ano, tak jak moc emotivně? - nebo na to není prostor, protože se musíš koncentrovat na svá vystoupení? 5. Jaký je tvůj nejoblíbenější hráč současného týmu BK JIP a proč?

IM Cheer Michal Tilgner (18 let, v IM Cheer od r. 2009, pozice: zadní, base) 1. Akrobacie, stunty 2. Mistrovství České Republiky 2009 3. Basketbal mě baví. Nejen hraní, ale i dívání se na zápasy. 4. Snažím se zápasy neprožívat (občas to ale nejde), protože to nemá cenu, když je rozhodčí takový, jaký je 5. Nemám jen jednoho. Jsou to dva stálí hráči. Jeden z nich je DJ (Derek Wright) kvůli tomu, jak hraje, jeho styl hry se mi líbí. Tím druhým je Squeaky (Maurice Hampton) i jeho styl se mi líbí. Nebojí se jít do soubojů, umí vystřelit, a to přesně. Jiří Horáček (17 let, v IM Cheer od r. 2010, pozice: base) 1. Super lidi a to, že se přiučím něčemu novému. 2. Rozlučky na konci sezony 3. Moc se o basket nezajímám, ale když tam jsem, tak se rád podívám. 4. Zápasy ani moc neprožívám, moc tomu nerozumím. 5. Derek Wright. Líbí se mi jeho mrštnost. Petra Kudláčková (19 let, v IM Cheer od r. 2008, pozice: base) 1. Nejspíš soutěže, kde se ukáže, jak dokážeme (jako tým) spolupracovat a radovat se z výher. 2. Určitě moje první medaile ze Spirit Cheer Cupu u 3. Čirá závist, že někdo je tak vysoký a já tak malá! Vztah k BK JIP Pardubice bych nevztahovala pouze na sebe, jelikož nebýt cheerleadingu, tak ani nevím že se v Pardubicích hraje basket. Ale můžu říct, že jsem nadšená a ráda je povzbuzuju. 4. Důležité zápasy určitě ráda plně vnímám, ale je pravda, že když si nejsem jistá v některých vystoupeních, tak mě to nutí přemýšlet spíš nad nimi. 5. Péťa Bohačík. To je náš týmový oblíbenec Kateřina Šťastná (20 let, v IM Cheer od r. 2008, pozice: base) 1. Nejvíce mě baví stunty a zkoušet něco nového 2. Dalo by se říct, že každá akce je dobrá, ale úplně nejúžasnější zážitek je vždy mistrovství ČR v cheerleadingu. 3. Na výsledky basketbalových zápasů Mattoni NBL se pravidelně dívám. Myslím si, že vztah je vcelku dobrý. Zdravím se s hráči a občas s některými prohodím i pár slov. 4. Pokud se na hřišti setká BK JIP s vyrovnaným soupeřem, tak zápas prožívám intenzivně. Na svá vystoupení jsem se koncentrovala první půl rok v týmu, teď už ne. 5. Já mám dva nejoblíbenější hráče. Je to Maurice Hampton a DJ Wright. Jsou to tahouni týmu a mají krásný úsměv

IM Cheer Martin Tilgner (16 let, v IM Cheer od r. 2011, pozice: base) 1. Akrobacie. 2. Vystoupení na maturitních plesech. 3. Basketbal moc nesleduji, ale BK JIP Pardubice fandím. 4. Není na to prostor, raději se koncentruji na naše vystoupení. 5. Jsem u IM Cheer krátce, takže zatím nemohu říct žádné konkrétní jméno. Markéta Markovicsová (21 let, v IM Cheer od r. 2008, pozice: base) 1. Nejvíc mě baví stavění, učení se novým věcem. Jsem ráda za přátele, kterými jsme se s ostatními v týmu stali. 2. Mé nejúžasnější zážitky jsou určitě soutěže. Mistrovství ČR v cheerleadingu 2009, 2010 a Spirit cheer cup 2009, 2010. 3. Vztah k basketbalu mám určitě kladný a musím říct, že nebýt IM Cheerleaders, o BK JIP Pardubice bych ani nevěděla. Začala jsem chodit na zápasy až jako cheerka. 4. Když jsem prvním rokem v týmu začala chodit roztleskávat na baskety, byla jsem tak nervózní, že jsem se soustředila jen na ta vystoupení. Teď se tím tak nestresuju, jde o zvyk, takže vnímám i basket. Samozřejmě prožití zápasů je více emotivní, když jsem hned u toho, než kdybych seděla na tribuně. 5. Nemůžu říct, že bych měla nejoblíbenějšího hráče. V cheeru také není nejoblíbenější člověk. Jsme tým. Na BK JIP Pardubice pohlížím jako na tým, ne na jednotlivce. Takže jsou nejspíše mí oblíbenci všichni Jakub Kvaček (27 let, v IM Cheer od r. 2010, pozice: base) 1. Kooperace při stuntech a pyramidách. 2. Mistrovství ČR v cheerleadingu 2010, Spirit 2010. 3. Kladný, BK JIP Pardubice fandím. 4. Všeobecně, když nejsem součástí daného zápasu, vystoupení (nehraju či nevystupuji), tak mě to nechává chladným. 5. Petr Bohačík. Je to skromný a všestranný hráč, který, když chce, dokáže i velmi efektně zasmečovat. Tereza Kovárníková (19 let, v IM Cheer od r. 2006, pozice: top, base) 1. Stunty, práce v týmu, adrenalin Je toho moc 2. Každá akce je originál a všechny jsou nezapomenutelné. 3. Domácí zápasy mě baví a samozřejmě našemu týmu fandím. 4. Jak kdy. Já osobně většinou stíhám prožívat posledních pár minut 5. Petr Bohačík. Povinně, říkala Mari

IM Cheer Šárka Křehlová (22 let, v IM Cheer od r. 2004, pozice: top, base) 1. Stunty a pyramidy. Jsou neobvyklé, myslím, že to je to, čím je tento sport tak zajímavý. A stále je kam se v tomto směru posouvat a zlepšovat!!! 2. Většina akcí stojí zato, už jen kvůli tomu, že jsem tam s lidmi, se kterými si to vždy užijeme. Ale nejlepší akce jsou plesy, firemní večírky apod. Vždy je to originál a jedinečné, není to pro nás tak všední. A samozřejmě atmosféra soutěží, ta se nedá ničím nahradit. A vždy nás to posune o kus dál 3. Myslím, že výborný. Se všemi se znám a k basketbalu jsem si vybudovala kladný vztah. 4. Zápasy samozřejmě prožívám, pokud zrovna není třeba řešit honem něco jiného. Hlavně napínavé závěry - ideálně v náš prospěch 5. To je těžké. Nerada bych někomu ukřivdila Ale asi jsou to naši černoušci Jsou na hřišti výrazní a je s nimi zábava. Ovšem nejen s nimi Hana Doležalová (18 let, v IM Cheer od r. 2007, pozice: base) 1. Nejvíce mě baví skvělá parta lidí, protože s nimi nikdy není nuda. 2. Všechny zážitky jsou skvělé. Nejde vytyčit, který je ten nej. 3. Můj vztah k basketbalu? Nooooo něco málo tam je Někdy jsou zápasy zajímavé více, někdy zase méně. 4. Že bych brečela po každé prohře, to se říci nedá. Ale samozřejmě mě vždy mrzí, když o pár bodů prohrajeme. O to větší mám ale radost, když o pár bodů vyhrajeme e 5. Petr Bohačík. A proč? Protože povinně Tereza Maierová (17 let, v IM Cheer od r. 2009, pozice: base) 1. U mě určitě převažuje originalita tohoto sportu. Když na tréninku sleduji, jak topové dívky,,lítají, tak mě to přímo fascinuje. Každopádně je každý trénink něčím jiný a vždy zajímavý. 2. Mistrovství v cheerleadingu ČR 2010, ve kterém jsme vyhráli 2. místo. 3. Můj vztah k BK JIP Pardubice je určitě kladný. Na basketu se mi líbí, jaká je tam úžasná atmosféra. Někdy ho ale bohužel nestíhám sledovat. 4. No popravdě, někdy moc ne. Musím být soustředěná na naši sestavu. Před každým vystoupením si musím zopakovat choreografii. 5. Myslím, že Derek Wright. Přestože není tak vysoký, je to jeden z nejlepších hráčů v našem týmu. Petra Müllerová (16 let, v IM Cheer od r. 2009, pozice: top) 1. Adrenalin, zábava. 2. Účast na mistrovství ČR. 3. Dobrý. 4. Některé zápasy prožívám opravdu emotivně, ale samozřejmě se musím koncentrovat na naše vystoupení. 5. Petr Bohačík

IM Cheer Marie Mückeová (24 let, v IM Cheer od r. 2005, pozice: base v důchodu) 1. Možnost nejlepšího výhledu na zápasy! Co se týče pěti částí cheeru, tzn. skoků, pokřiků, akrobacie, tance a stuntů, tak to nyní vyhrává rozhodně tanec. Jako správná cheerka bych samozřejmě měla zvládnout vše perfektně, ale moje zápěstí a ramena už tomu stuntování opravdu moc nepřejí. 2. Je to sice klišé, ale bylo jich opravdu mnoho a mnoho! Vypíchnu bronzové a stříbrné mistrovství republiky v cheerleadingu 2006 a 2009, loučení se sezonou 2007, kdy jsme si vyhodili pár vyhazovaček před zraky nic netušícího Pernštýňáku. Za velmi podařenou akci lze považovat i oslavu vicemistrovského titulu v Road Café, kde jsme si na baru zahráli na divoké kočky (a kocoury). 3. Jaký je tvůj vztah k basketbalu, potažmo přímo k BK JIP Pardubice? Od úplného začátku, kdy jsem neměla ponětí, že se basketbal v Pardubicích vůbec hraje, přes pletení technické chyby, střídání a time-outu, dále ke čtení pravidel, přes učení dvojtaktu až k fanatickému fandění, bych řekla, že velmi velmi velmi osobní. Stačila jsem k basketu přitáhnout i celou moji rodinu a spoustu přátel. Ráda vzpomínám např. na zápas 7.1.2007 (Beksa x Nymburk), kdy dorazila rekordní návštěva hodně přes 4 tisíce diváků. A všichni neuvěřitelně fandili!!! Určitě si vybavím i zápasy české reprezentace vidět v akci hvězdu Bulls Luola Denga, Mensaha-Bonsu, Halperina, Casspiho, Eliyahu nebo Teletoviče! 4. Správná cheerka by měla zvládat skvěle obojí. Snažím se jí být, ale většinou se mi to nedaří. Když jsme na straně, tak jsem basketem pohlcená, fandím, křičím, občas slovně komentuji (a mám oranžovo před očima). V momentě, kdy se pískne time-out, musím přepnout do jiného režimu a začít se naplno soustředit na to, co dělám. 5. Petr Bohačík, protože: a) mě umí rozesmát, b) navíc sní, co mu uvařím, c) a k tomu si neustále prozpěvuje Iva Hájková (20 let, v IM Cheer od r. 2007, pozice: base) 1. Baví mě asi všechno. 2. Všechny zážitky s IM Cheer jsou úžasné. 3. Basketbal je jediný sport, kterému alespoň minimálně rozumím a může za to právě BK JIP Pardubice. 4. Zápasy prožívám hlavně v koncovkách. 5. Samozřejmě Petr Bohačík. Patří skoro k nám Jakub Tilgner (20 let, v IM Cheer od r. 2010, pozice: base, zadní) 1. Nejvíce mě baví různorodost - akrobacie, stavění. 2. Moc jich zatím nebylo, kromě Spirit Cheer cupu, jsem nováčkem. 3. Basketball je můj oblíbený sport, rád ho hraju a rád se na něj dívám. K BK JIP Pardubice mám kladný vztah, prožívám při zápasech z hráčů odhodlání a touhu po vítězství. 4. Někdy soucítím s týmem, a občas ne, protože se koncentruji na vystoupení. 5. Jsou dva: Derek Wright (pro jeho šikovnost, spolupráci s ostatníma, jeho dokonalé myšlení, jak zrychlit nebo zklidnit tým v útoku i v obraně) a Petr Bohačík (pro jeho bojovnost o míč pod oběma koši, klid při střelbě).

zpověď Desetkrát odpověz Derek Wright» o sobě S jakou historickou osobností bys chtěl jít na večeři a o čem byste si povídali? Byl by to asi americký prezident Barack Obama. Povídali bychom si o všech těch věcech, které on musí řešit. Myslím si, že všichni Američani, nebo většina z nich, k němu vzhlíží s velkým respektem. Je to člověk, který denně řeší spousty obrovských problémů, které si normální lidi ani nedovedou představit. Zajímalo by mě, jak se vyrovnává se ohromným stresem, jak dokáže unést tíhu všech těch velkých problémů, které se na něj valí a které musí denodenně řešit.. Co ti nejvíce vadí na současném světě? Nejvíce mi vadí války a bezpráví, které se na našem světě děje. Nikdo nemá právo někomu brát jeho svobodu, říkat mu, co má a nemá dělat, a už vůbec ne někomu vzít život! Je na světě spousta válek, které nemají žádný důvod a jsou naprosto zbytečné, spousta lidí kvůli nim umírá. Měli bychom žít v míru a každý by měl mít možnost dělat si co chce, co si přeje, a ne co mu někdo dovolí. Který moderní vynález nutně potřebuješ ke svému životu? (pousmál se) Počítač a můj mobilní telefon. Počítač je pro mě způsob, jak zjistit, co se děje ve světě, a mobilní telefon, protože vždycky, když se nacházím v problémech, tak můžu někoho zavolat, aby mi z nich pomohl třeba tým manažera Martina Šorfa, když si zabouchnu dveře, nebo když mi teče pračka (rozesmál se). Existuje naopak něco, bez čeho by ses rád obešel? Je to playstation. Možná to zní divně, protože mnoho amerických hráčů hraje playstation hrajeme ho ale tak často proto, že se nacházíme v jiné zemi, v úplně jiné kultuře, kde nemáme takové možnosti co dělat ve volném čase, jako doma v USA. Když jsem v Americe, nehraji playstation prakticky vůbec, protože tam je můj denní plán mnohem nabitější než tady. V Česku nemám mezi tréninky moc věcí, které mohu dělat, a proto hraji playstation.

zpověď Desetkrát odpověz Kdo, nebo co ti dodává životní optimismus? Hodně optimismu mi dodává moje rodina. Je hodně početná. Já jsem vlastně nejstarší z dětí a mám pět nejbližších příbuzných (sourozenců, bratranců a sestřenic), kteří jsou mladší než já a ke mně tak nějak vzhlížejí. Já proto cítím určitou zodpovědnost, protože když něco dělám, tak oni na mě koukají, jestli je to správně nebo ne. To mi přidává vůli dělat věci správně. Jaká byla tvá nejoblíbenější hračka v dětství? Basketbalový míč a koš, který jsem dostal, když jsem byl úplně maličký, byl mi jeden nebo dva roky. Později jsem měl také velkou radost ze hry Nintendo. S těmito věcmi jsem si ve svém dětství dokázal vyhrát docela dlouho. Co je tvou nejoblíbenější hračkou v současnosti? Teď je pro mě největší hračkou stále basketbalový míč. A taky moje auto, která mám v Americe. Je to BMW, samozřejmě v automatu, a je to velice, ale opravdu velice rychlé auto. A mě opravdu baví jezdit rychle. Měl jsi už nějaký problém s policií kvůli rychlosti? Ano, mnohokrát jsem už platil pokuty za rychlost. Třeba jenom minulé léto tři (rozesmál se). Ale nikdy jsem neboural. Jezdím velmi rychle, ale velmi bezpečně. Jaké jídlo či pití nikdy nesmí chybět v tvé ledničce? Co se týče pití, tak v mojí lednici určitě musí být kool-aid (rozpustný drink, jako je v ČR například tang) a limonáda. Z jídla to je ananas a nakládané okurky (pousmál se). Na posezení jich sním třeba pět, prostě malou skleničku, ale když jsme byli v Americe a šli jsme jednou na večeři se Squeakym (Mauricem Hamptonem), tak on jich dokázal spořádat asi třicet (rozesmál se). Co by sis určitě dopřál, kdybys vyhrál jackpot 100 miliónů? V první řadě bych otevřel nějaký dětský domov, ve kterém by děti z chudých rodin nebo sirotci mohli vyrůstat v co nejlepší lidi. Potom bych určitě peníze rozdělil mezi svoji rodinu: sestře bych dal 10 miliónů, mamce 10 miliónů, taťkovi 10 miliónů a možná i Squeakymu, ale tomu bych dal jenom pět miliónů (rozesmál se). Pak bych si koupil nějaké auta, dům a hodně bych cestoval. To, co by zbylo, bych si asi uložil na horší časy. Čeho se bojíš? Bojím se, že se něco stane mojí rodině v době, kdy jsem tady a nemohu být s nimi. Se vším se člověk dokáže nějak vypořádat, ale nejdůležitější pro mě je, aby všichni lidé v mém okolí byli v pořádku.

dotazník Já a ženy Martin Marek S manželkou jsme na stejné palubě V naší nové, snad zajímavé rubrice se z hráčů Beksy pokusíme vytáhnout něco z jejich vztahu k ženám. Každý nejprve odpovídá na pět všeobecných otázek a poté na závěrečnou šestou bonusovou, která je aktuální, tedy ze současnosti. Co všechno na sebe prozradil kapitán Beksa-týmu Martin Marek? Kde a kdy jsem prožil svou první lásku... Svoji první lásku jsem prožil ve školce. Líbila se mi jedna holka, která se současně líbila i mému kamarádovi a jednou, na záchodě, jsme se spolu dohadovali, jestli se bude jmenovat Marková nebo Králová (smál se). Ale první holka, kterou jsem požádal o ruku, se jmenovala Eva. Bylo to v době, kdy jsem chodil do první třídy a po škole jsem jí ve školní družině dal prstýnek z kinder vajíčka. Takže jsem byl vlastně zasnoubený, ale ta svatba pak nějak vyšuměla (znovu se pousmál).

dotazník Já a ženy Oslovuji ženy já, nebo spíše ony mě... Spíš já. Už jsem ale 8 let ve vztahu, takže jsem je už dlouho neoslovoval a ani nevím, jestli bych to teďka ještě uměl. Za svých studentských let jsme ale rádi navštěvovali candrbály (s šibalským mrknutím). Čeho si na ženách nejvíce všímám To je těžký Tohle je věc, která se podle mě nedá identifikovat t nebo popsat jednou věcí. To je prostě celkově jak se nese, krasavica (parafrázuje větu z komedie Dědictví aneb Kurvahošigutentag). Z ženy musí něco vyzařovat. Musí tě něčím uchvátit, až pak si jí všímáš, začneš si jí prohlížet víc a zjišťovat, co se ti na ní líbí. Ale alfa a omega je to NĚCO, co tě strhne. Co od žen vyžaduji Ve vztahu je důležité tak nějak vědět, že jsi s tím druhým člověkem vždycky na stejné palubě. Uvědomovat si, že na věci v životě nejsi sám. Je dobré, když funguje nějaké souznění, když ti ten druhý dá psychickou podporu, když jde s tebou. Pro mě je tohle důležité. Také je dobré, když mě žena nějakým způsobem strhává, když se s ní nikdy nenudíš, prostě aby jí v žilách koloval život. To je super. A pak si myslím, že je fajn, když tě partner, se kterým trávíš většinu času, nějakým způsobem posouvá dál v rovině osobnostního rozvoje.

dotazník Já a ženy Kterou ženu nejvíce obdivuji Osm let jsem s Janou a máme spolu krásný vztah. Takže určitě uvedu manželku. Obdivuju ji za všechno: za zázemí, které mi vytváří, za to, co pro mě během našeho vztahu obětovala Bonusová otázka: S kterou ženou jsem nyní šťastný Myslím, že vzhledem k tomu, co všechno jsem popsal výše, je to jasné. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem potkal ženu se všemi těmi vlastnostmi, které jsem si přál, aby měla. Dokonce to předčilo mé očekávání. Jak už jsem říkal, jsme spolu osm let, z toho jeden rok v manželství, ale jenom rok a půl jsme žili pohromadě v době, kdy jsem hrál ve Španělsku. Není to jednoduché. Třeba teď žiju v Pardubicích a Jana v Praze, takže většinu dní jsme sami. I když se ale delší dobu nevidíme, pořád o sobě víme a dokážeme být na stejné palubě.

klub Východočeský basketbal Osmé zlato v 21. století! Zní to jako pohádka pro naivní snílky, ale je to skutečnost! Pardubičtí kadeti (hráči do 16 let) vybojovali během posledních 11 šampionátů ČR své věkové kategorie 8 mistrovských titulů. To je v mládežnických soutěžích zcela výjimečná bilance, a to v rámci všech sportovních odvětví. Je to výsledek tvrdé každodenní práce všech trenérů celé mládežnické základny pardubického klubu, včetně těch, kteří se na výchově hráčů podílejí v projektu Golden talents, a také kondičních trenérů Martina Skřivánka a Miroslava Noska. Ti v letošní sezóně posílili realizační týmy kadetů a juniorů a výrazně svojí odbornou činností pomohli zvýšit kondiční připravenost jednotlivých hráčů. Výraznou měrou se to projevilo zejména v závěrečném turnaji o titul mistra ČR v Pardubicích, v němž klíčoví hráči M. Peterka, Šoukal, Šoula a Vlček téměř neslezli ze hřiště a přesto předpokládané koncovky zápasů s Ostravou a Zlínem po vyrovnaném průběhu těchto duelů dovedli k jasnému konci. Právě tato skutečnost společně s vynikajícími basketbalovými dovednostmi všech hráčů vytvořila rozdíl mezi českou špičkou a Pardubicemi a přinesla kýžené ovoce v podobě dalších zlatých medailí a mistrovského hattricku. Dosud poslední triumf si pardubičtí kadeti připsali v letošním Final-4, který se uskutečnil od 20. do 22. 4. v hale Dukla, když porazili Brno, Ostravu i Zlín. Pardubice vyhrály během celé sezony všech 28 zápasů (!!!) a zcela po zásluze se jim na krku blyští zlaté medaile. Projekty Východočeský basketbal a Golden talents tak potvrdily svoji kvalitu. Na zisku zlatých medailí na mistrovství ČR U16 se podíleli odchovanci Martin Peterka, Jakub Vlček, Jakub Hanuš, Josef Potoček, Petr Havránek a Jiří Tkáč, a dále produkty projektu Východočeský basketbal: Jiří Šoula, Vojtěch a Matěj Kudrnovi, Tomáš Šoukal, Karel Formánek, Přemysl Richtr, Viktor Půlpán, Lukáš Rovenský, David Škranc a Vojtěch Nalevanko. Trenéry U16 jsou Jan Procházka a Jiří Šoula.

portrét Pardubická mládež Chtěl bych si zkusit Evropskou ligu David Škranc Výška: Družstvo: Pozice: 196 cm U16 (kadeti) křídlo Proč jsi zvolil právě basketbal? Začal ho hrát můj bratr, a tak jsem taky chtěl být jako on. Co se ti na basketbalu libí? Že je to kolektivní hra. Jak vidíš svojí basketbalovou budoucnost, čeho bys chtěl v basketbalu dosáhnout? Chtěl bych hrát v Mattoni NBL, ale taky bych chtěl zkusit Evropskou ligu. Jaký je tvůj největší basketbalový zážitek a úspěch? Za můj největší zážitek považuji letošní mistrovství ČR U16, které se hrálo v Pardubicích a my jsme ho dokázali vyhrát. Pověz nám svůj nejhorší trénink, co nemáš rád? Výhrady vůči tréninkům nemám, všechny do sebe něco mají. A naopak, co máš na tréninku nejraději? Střelbu obecně. Jak podle tebe dopadne letos Beksa v Mattoni NBL? Myslím, že mají i na první místo v play-off, ale budou to mít těžké. Který tým bys rád viděl hrát v ČEZ Aréně? Líbil by se mi zápas Beksa vs Partizan Bělehrad. Co ještě stíháš kromě basketbalu? Chození ven s kamarády a taky počítač. Jsi novopečený mistr ČR, je to tvůj třetí titul v Pardubickém dresu. Který byl nejtěžší a nejhezčí? Nejtěžší bylo mistrovství ČR U16 v Pardubicích a nejhezčí bylo mistrovství ČR U13 v Lovosicích.

Generální partner Hlavní partneři Mediální partneři Partneři