MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2012 Bc. VĚRA HLAVÁČKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Minimalizace ukládání využitelných odpadů na skládku Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc. Vypracoval: Bc. Věra Hlaváčková BRNO 2012

Zadání Diplomová práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Minimalizace ukládání využitelných odpadů na skládku vypracovala samostatně a použila pouze těch pramenů, které cituji v seznamu použité literatury. Tímto souhlasím, aby tato diplomová práce byla zpřístupněna ke studijním účelům v knihovně Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne Podpis diplomanta..

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Rudolfu Rybářovi, CSc. za jeho odborné vedení a cenné připomínky v rámci konzultací, které mi pomohly v realizaci této práce. Dále velké díky patří i panu Karlu Markovi, ze společnosti.a.s.a. Dačice s.r.o., který byl velmi ochotný při poskytování informací.

ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na minimalizaci ukládání využitelných odpadů na skládku ve vybraném regionu. Část literárního přehledu je věnována zhodnocení legislativního prostředí, povinnostem při nakládání s komunálním odpadem a dále jsou vymezeny základní pojmy z oblasti odpadového hospodářství. V této části se i zabývám tříděním komunálního odpadu, tříděnému sběru využitelných složek z komunálního odpadu a v poslední řadě úpravou odpadů. Kapitola materiál a metodika zahrnuje charakteristiku vybraného území a popis systému nakládání s odpady, který je na území využíván. V části výsledky a diskuze jsou zpracována data týkající se komunálního odpadu a využitelných složek z komunálního odpadu ve vybraném regionu. Na základě výsledků jsou navržena možná opatření pro minimalizaci ukládání na skládku. Klíčová slova: komunální odpad, druhotná surovina, třídění odpadů, sběrné hnízdo ABSTRACT This diploma thesis is focused on the topic of minimizing the amount of reusable waste disposal in landfills in the selected region. The section of Literature Sources addresses legislative terms, obligations in the waste management, and further, the basic concepts of waste management are defined. This section goes into details about waste separation, the salvage of the reusable sorted waste and finally the waste treatment. The Material and Methods section includes the description of the selected district and the waste treatment system used in the area. The section Results and Discussion includes the data referring to amounts of waste and recyclable components of waste collected in the district. Based on the results, possible measures are suggested to minimize the amount of recyclable waste disposal in landfill sites. Key words: household waste, scrap materials, waste separation, waste collecting point

Obsah 1. ÚVOD... 8 2. CÍL PRÁCE... 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 Zhodnocení v rámci legislativy... 10 3.1 Platné právní předpisy z oblasti odpadového hospodářství v ČR... 10 3.1.1 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem... 11 3.1.2 Poplatek za komunální odpad... 12 3.2 Plán odpadového hospodářství... 12 3.2.1 Cíle odpadového hospodářství ČR... 14 3.3 Výkon veřejné správy...14 3.4 Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkování... 15 3.4.1 Základní požadavky směrnice... 16 3.5 Pojmy ze zákona o odpadech... 16 3.6 Třídění komunálního odpadu... 17 3.6.1 Množství a skladba komunálního odpadu... 18 3.6.2 Organizace sběru komunálního odpadu... 20 3.7 Tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu... 22 3.7.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu... 22 3.7.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů... 26 3.8 Úprava vytříděných odpadů... 31 4. MATERIÁL A METODIKA... 32 4.1 Základní charakteristika vybraného území... 32 4.2 Sběrná místa na využitelné složky odpadů v Dačicích... 35 4.3 Třídící linka ASMJ s.r.o. Jihlava... 38 4.4 Postup při sběru dat... 39 5. VÝSLEDKY A DISKUZE... 40 5.1 Produkce komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011... 40 5.2 Produkce využitelných složek odpadů v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011... 43 5.3 Výtěžnost tříděného sběru (v kg/obyvatel/rok) v mikroregionu Dačicko v letech 2007-2011... 53 5.4 Vyhodnocení dotazníku... 55 5.5 Diskuze... 63 6. ZÁVĚR... 65 7. POUŽITÁ LITERATURA... 67

1. ÚVOD Odpady představují nejčastější a nejsledovanější vedlejší produkt lidské společnosti. Je důležité podotknout, že aktivní a rozumný přístup občanů a fundované vysvětlení odborníků může vést k všeobecně prospěšným cílům. Řešení problematiky odpadového hospodářství je odrazem úrovně společnosti a schopnosti se s touto problematikou vypořádat. Odsud se vyvíjí výběr různých činností zneškodňování odpadů a použití příslušných technologií. Cílem třídění je vytřídit jednotlivé druhy odpadů (papír, sklo, plasty) a v maximální možné míře je využít jako druhotné suroviny. Navrhnout univerzální zařízení pro třídění odpadů je obtížné, protože vlastnosti odpadů se mohou měnit nejen podle ročního období, ale i ze dne na den. Jak vyplývá z Plánu odpadového hospodářství i posledních současných trendů, důležitým cílem v této oblasti je maximální šetrnost k přírodě, tedy ekologická recyklace odpadů. Ideální způsob představuje materiálové využití odpadu, které je dnes perspektivní zejména v oblasti plastových odpadů, jež mohou být recyklovány a využity k výrobě řady produktů. Ve své práci jsem se zaměřila na vývoj komunálního odpadu a využitelných složek z komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko. Cílem je zjistit, s jakou efektivitou funguje systém sběru a nakládání s těmito komoditami a popřípadě navrhnout zlepšení. 8

2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zhodnotit současný stav nakládání s využitelnou složkou komunálního odpadu v mikroregionu Dačicko a především se zaměřit na její minimalizaci při ukládání na skládku. V rámci poskytnutých dat zpracovat vývoj komunálního odpadu a vytříděných složek v mikroregionu za rok 2007-2011. Pro lepší orientaci sběrných hnízd ve městě Dačice vytvořit mapový podklad znázornění separačních stanovišť v jednotlivých ulicích. Součástí diplomové práce je navržen dotazníkový průzkum mezi obyvateli zaměřen na oblast třídění odpadů. 9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Zhodnocení v rámci legislativy 3.1 Platné právní předpisy z oblasti odpadového hospodářství v ČR Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. [11] Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. [12] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [13] Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění. [14] Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění. [15] Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [16] Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění. [17] Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2005 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. [18] Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. [19] 10

3.1.1 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem a) Na obce se vztahují povinnosti původců podle 16, pokud dále zákon nestanoví jinak. b) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. c) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. d) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužívají v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. e) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle 17 a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona. f) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. [11,20] 11

3.1.2 Poplatek za komunální odpad a) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit ( 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona. b) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. c) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. d) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. e) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce. f) Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu. [11,20] 3.2 Plán odpadového hospodářství Plánem odpadového hospodářství se rozumí Plán odpadového hospodářství České republiky, Plán odpadového hospodářství kraje a Plán odpadového hospodářství původce odpadů. Závazná část plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a jeho platnost byla určena na 10 let, tudíž na roky 2003-2013. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvářet podmínky pro předcházení vzniku odpadů a podporovat materiálové využití před energetickým. Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR. POH ČR je zpracován na dobu 10 let a to od 2003 do 2013. POH ČR je členěn na 4 základní části: o I. úvodní část o II. vyhodnocení stavu odpadového hospodářství v ČR 12

o III. závazná část o IV. směrná část Úvodní část poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH ČR. Také uvádí demografii a geografii ČR, stav hospodářství a vývoj plánování odpadového hospodářství na území ČR. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství podává přehled o současném způsobu nakládání s odpady na území ČR a dalších činnostech, které mají na oblast hospodaření s odpady vliv. Dále porovnává stav odpadového hospodářství ČR s členskými státy EU. V neposlední řádě uvádí problémy odpadového hospodářství v ČR. Závazná část stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů hodnocení pro: a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s vybranými odpady podle části IV zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, c) nakládání s dalšími odpady, především nebezpečnými, d) nakládání s odpady z obalů, e) využívání odpadů, f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady, h) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle příl. č. 13 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Směrná část definuje podmínky a nástroje pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, systém kontroly plnění POH ČR, právní podklad pro cíle a opatření stanovená v závazné části, soustavu indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství, návrhy na rozpracování POH ČR a předpoklad vývoje odpadového hospodářství po vstupu ČR do EU. [22] 13

3.2.1 Cíle odpadového hospodářství ČR o opatření k předcházení vzniku odpadů, omezováním jejich množství a nebezpečných vlastností, o zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady, o zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, o zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady, o zásady pro rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů, o podíl recyklovaných odpadů, o podíl odpadů ukládaných na skládky, o maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek (snížit max. množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995). [22] 3.3 Výkon veřejné správy Základem pro fungování veřejné správy v našem případě v oblasti životního prostředí, je správní řád. Správní právo zahrnuje soubor právních norem o výkonné státní moci a o veřejné správě, tzn. o organizaci a činnosti: a) státního administrativního aparátu b) územní samosprávy (kraje a obce) Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnosti určené osoby, nebo která v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. 14

Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají: a) ministerstvo, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ministerstvo zemědělství, d) inspekce, e) Česká obchodní inspekce, f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, g) celní úřady, h) Policie České republiky, i) orgány ochrany veřejného zdraví, j) krajské úřady, k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, l) obecní úřady a újezdní úřady. [24] 3.4 Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkování Nové přístupy ke skládkování odpadů jsou Směrnicí konkretizovány zejména na výrazné omezení skládkování biodegradabilních odpadů, jehož cílem je prevence tvorby skládkového plynu a tím i omezení vlivu skládek na životní prostředí. Další ustanovení směrnice je povinnost přijímat na skládky odpady pouze po předchozí úpravě a kontrole zaměstnanců skládek. Směrnice klade za cíl omezit negativní vlivy na životní prostředí, způsobované skládkováním odpadů po celou dobu životnosti skládky, se zvláštním zřetelem na znečištění povrchových a podzemních vod, půdy, vzduchu a v neposlední řadě ohrožení lidského zdraví. Směrnice stanovuje požadavky na zavedení jednotného postupu pro přijímání odpadu na skládky v souladu s klasifikačním postupem dělícím odpady podle kritérií přijatelnosti stanovenými pro různé kategorie skládek, zavedení specifických povolovacích postupů pro všechny kategorie skládek, přijetí opatření pro omezení skládkování biologicky rozložitelného odpadu, zabránění skládkování odpadů, které lze využít. [25] 15

3.4.1 Základní požadavky směrnice Požadavky směrnice se týkají omezení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu: o snížit tvorbu metanu ze skládek pro zmírnění globálního oteplování v důsledku tzv. skleníkového plynu, o podporovat oddělený sběr, třídění a recyklaci organických odpadů, o členské státy jsou povinny vypracovat národní strategii pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu na skládky. Tato strategie bude k dosažení plánovaných cílů obsahovat opatření jako je recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové či energetické využití, o zajistit, aby specifické druhy odpadů nebyly přijímány na skládky a aby přijaté odpady vyhovovaly stanoveným kritériím, o vyžadovat na provozovateli skládky alespoň jedenkrát ročně oznamovat druhy a množství uložených odpadů a zpřístupnit informace příslušným úřadům. [25] 3.5 Pojmy ze zákona o odpadech Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Nebezpečný odpad odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Komunální odpad veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Domovní odpad odpad vznikající v domácnostech jako spotřební odpad jejich obyvatel. Domovní odpad je součástí komunálního odpadu. Využitelné složky jsou to druhy odpadů získané odděleným sběrem, které lze po úpravě nebo přímo využít většinou jako druhotnou surovinu. Využitelnou složkou komunálního odpadu jsou zejména: odděleně sebraný papír, sklo, plast, železné a neželez- 16

né kovy a jejich slitiny, textil, biologický odpad. Odděleně sebrané využitelné složky jsou podle Katalogu odpadů vedeny v podskupinách 20 01 a 15 01. Druhotná surovina materiály, které jsou bezprostředně využívány ve výrobním procesu, tj. bez jakékoli úpravy či zpracování jsou určeny k materiálovému využití/recyklaci. Nakládání s odpady shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Shromažďování odpadů krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Sběr odpadů soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Úprava odpadů každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Materiálové využití způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálů k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Energetické využití odpadů použití odpadů způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu, nebo jiným způsobem k výrobě energie. Recyklace odpadů jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů. [11] 3.6 Třídění komunálního odpadu Cílem třídění je odpad rozdělit podle určitých charakteristik do homogenních skupin. Nejčastěji se jedná o třídění podle druhu nebo účelu využití. Při třídění komunálního odpadu je nejefektivnějším řešením z hlediska ochrany životního prostředí, ale i dalšího využití odpadu, jeho separovaný sběr, který provádí přímo obyvatelé městských aglomerací. Další dotřídění je možno provádět na třídících linkách, které již nedosahují ta- 17

kové čistoty vytříděných produktů a v porovnání se separovaných sběrem jsou dost nákladné. Mnohdy záleží na zneškodňování odpadů (skládka, sběrný dvůr, kompostárna). Třídící linky separovaného sběru se v současné době jeví jako jedna z možností, které mají budoucnost. Separovaný sběr není znehodnocovaný v takové míře ostatními složkami sběru odpadu, protože se jedná o jednodruhový sběr. Dalším předtříděním na třídící lince se získá velmi kvalitní druhotná surovina s využitím v některých případech jako recyklovatelný odpad. Příkladem je obalové sklo a využití skleněných střepů zpět ve výrobě obalového skla. Dalším příkladem je třídění papíru a plastů. Zbytky po separaci, které tvoří podstatu, tzn. ekopaliva pro využití ve spalovnách se peletizují, protože takto vyrobené palivo lze lépe dopravovat a skladovat. Jelikož odpady obsahují v průměru 20-30 % vlhkosti, je potřeba surovinu před peletizací sušit. [3,7] 3.6.1 Množství a skladba komunálního odpadu Původci odpadů, obce a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Ti, kteří produkují nebo nakládají ročně s více než 10 Mg nebezpečných odpadů nebo s více než 1000 Mg ostatních odpadů mají také ohlašovací povinnost příslušnému správnímu úřadu (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Produkce komunálního odpadu v ČR se v současnosti pohybuje okolo 3,3 mil. Mg za rok, což v přepočtu na jednoho obyvatele činí 317 kg. Většinou se jedná o odpady kategorie ostatní, nebezpečný odpad činil pouze 5 tis. Mg. Z celkově vyprodukovaného množství komunálního odpadu pocházela většina odpadů (71%) z běžného svozu (tzn. odpad z kontejnerů a sběrných nádob na směsný komunální odpad), 16% tvořily odděleně sbírané složky (separovaný sběr plastů, papíru a skla) a 11% svoz objemného odpadu (odpad přesahující svými rozměry kontejnery a sběrné nádoby). [7] 18

Obr. 1 Skladba komunálního odpadu podle způsobu svozu [27] Tab. 1 Produkce komunálního odpadu v ČR [27] 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 KO celkem z toho: v (t) běžný svoz svoz objemného odpadu odděleně sbírané složky 2 845 077 2 856 690 2 841 428 2 953 679 3 038 702 3 024 781 3 175 934 3 309 667 3 334 240 2 121 953 2 201 828 2 206 214 2 260 222 2 305 070 2 273 836 2 282 866 2 374 027 2 390 421 290 186 247 709 245 273 282 158 283 971 303 014 362 054 402 899 352 339 166 456 277 820 268 414 300 435 327 023 386 479 454 210 460 302 528 893 Legislativa odpadového hospodářství rozlišuje tři skupiny způsobů nakládání s odpady využívání (R kódy), odstraňování (D kódy) a ostatní způsoby nakládání (N kódy). V roce 2010 bylo v ČR nakládáno celkem s 28 mil. Mg odpadu. Z tohoto množství bylo 10 mil. Mg (36%) materiálově či energeticky využito, 5,4 mil Mg (19%) odstraněno a s 12,6 mil. Mg (45%) bylo nakládáno ostatními způsoby. Poměrně málo jsou dostupné údaje o množství komunálního odpadu v určitých typech zástavby a o jeho materiálové skladbě. Tyto charakteristiky odpadů jsou potřebné při projekci každého nového systému nakládání s komunálním odpadem nebo jeho zdokonalení. Přímé zjišťování množství a skladby KO je ovlivněno typem zástavby, která rozhoduje o počtu obyvatel, systémem sběru KO, druhem a počtem sběrných nádob a v neposlední řadě intervalem svozu. V zemích EU se používá metodika ERRA (European Recovery and Recykling Association), jejímž cílem je analýza domovního odpadu s ohledem na druhy obalových materiálů. [4] 19

Tab. 2 Skladba domovního odpadu [7] Látková skupina Sídlištní zástavba velkých měst Podíl látkových skupin v odpadu (% hmotnostní), průměrné hodnoty Sídlištní Smíšená zástavba zástavba měst menších měst Vesnická zástavba Papír, lepenka 22,7 22,2 25,6 7,6 Plasty 13,8 16,8 18,0 9,0 Sklo 8,7 6,7 7,6 8,9 Kovy 3,4 3,0 3,1 4,5 Bioodpad 18,2 19,6 17,3 6,3 Textil 5,6 6,6 5,1 2,2 Minerální odpad 1,9 0,8 2,3 4,0 Nebezpečný odpad 0,5 1,1 0,4 0,5 Spalitelný odpad 12,4 6,7 7,0 6,2 Zbytek 20-40 mm 3,1 8,4 5,4 5,0 Frakce 8-20 mm 6,6 5,1 3,8 8,9 Frakce menší 8 mm 3,1 3,0 4,4 36,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 3.6.2 Organizace sběru komunálního odpadu Obecně lze systémy sběru a třídění komunálních odpadů charakterizovat podle dostupnosti sběrného místa, stupně třídění odpadů, používané technologie sběru či způsobu sběru. Podle dostupnosti sběrného místa se rozlišují způsoby sběru: o odvozový (nádoby jsou umístěny před domy nebo je odpad z jednotlivých domácností dáván v den svozu před dům), o donáškový (občan nosí vytříděné složky na určená místa a překonává přitom vzdálenost v desítkách až stovkách metrů), o sběrný dvůr (místo určené obcí ke sběru více složek, slouží pro větší spádovou oblast). Systémy podle stupně třídění se rozlišují na sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícedruhového odpadu (spalitelný odpad, duté a ploché obaly) a sběr jednodruhového odpadu (oddělený sběr jednotlivých komodit papír, plast, sklo). Způsob sběru může být stacionární (donáška odpadů na stabilní sběrná místa) nebo mobilní (př. sběr nebezpečných složek). [4] 20

1. Odvozový způsob (Hol systém) Při odvozovém způsobu sběru jsou sběrná místa zřizována v blízkosti domovních vstupů nebo uvnitř obytných objektů. Donášková vzdálenost ke sběrným nádobám by neměla přesáhnout 30-50 m. Tento způsob je vhodný zejména ve starší zástavbě bytových domů, kde sběrné nádoby jsou umístěny buď přímo v domě, nebo na dvorech. Způsob se také uplatňuje v zástavbě rodinných domů nebo sídlištní zástavbě. S ohledem na krátkou donáškovou vzdálenost je odvozový způsob sběru pro občany velmi pohodlný. Jsou zde vyšší požadavky na maximalizaci počtu odděleně shromažďovaných druhů, což vyvolává problémy spojené s odděleným skladováním sbíraných složek v domácnostech. Odvozový sběr je běžně používán pro sběr směsného komunálního odpadu. V porovnání s donáškovým způsobem je investičně náročnější. Sbírané složky jsou shromažďovány do nádob menších objemů 80-240 litrů, ale i 1100 litrů v sídlištní zástavbě. U odvozového způsobu sběru je svoz obvykle prováděn u papíru a plastů jednou za 2-3 týdny u skla jednou za 7-9 týdnů. Směsný odpad s ohledem na vyšší výtěžnost odděleně sbíraných druhů je možné svážet jednou týdně nebo jednou z 14 dní. [4] 2. Donáškový způsob (Bring-systém) Donáškový způsob odděleného sběru je méně pohodlný pro občany a vyžaduje jejich větší aktivitu. Jeho použití je možné ve všech typech zástavby. S ohledem na velikost užívaných nádob je méně přijatelný pro starší zástavbu bytových domů v centru města. Způsob je také vhodný pro všechny druhy využitelných složek (sklo, papír, plast) s výjimkou odděleného sběru bioodpadu. Při tomto způsobu sběru jsou používány nádoby větších objemů (kontejnery), obvykle od 1,1-3,5 m 3. Nádoby jsou umístěny v tzv. hnízdech nebo jsou instalovány jako vícekomorové o objemu 7,7-22 m 3, tj. do jedné nádoby se odděleně ukládá více druhů odpadů. [4] 3. Sběrné dvory Sběrné dvory jsou doplňkem celoplošných systémů odděleného sběru komunálního odpadu. Vedle sběru je zde prováděna úprava (dotřiďování, lisování, drcení), zpracování (demontáž elektroodpadu, štěpkování odpadu z dřevin) a prodej využitelných složek odpadu (použitelný nábytek, autosoučástky). 21

Sběrné dvory, jako centrální místa pro zachycování využitelných a nebezpečných složek komunálního odpadu se zřizují pro větší sběrné oblasti. Umístění sběrných dvorů předpokládá počet obyvatel 2000-20 000 podle druhu zástavby a funkce, kterou mají plnit v systému separace. Dojezdová vzdálenost do dvorů by se měla pohybovat od 5-10 km. Ideální je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km pro řidší zástavbu. Sběrné dvory musí být pro uživatele dopravně snadno přístupné, plocha by měla být dostatečná pro manipulaci s kontejnery. Dvory slouží k odebírání objemného odpadu, elektroodpadu, kovového odpadu, upotřebených pneumatik, elektrických akumulátorů, chladniček a mrazniček, drobného nebezpečného odpadu, malých množství stavební suti (do 200 kg), menšího množství zahradního odpadu, ale i papíru, plastů a skla. Sběr objemného odpadu ve sběrných dvorech je vhodné kombinovat se sběrem objemného odpadu do velkoobjemových kontejnerů, pravidelně umisťovaných (min. 2 krát ročně) na vytipovaných sběrných územích města. [4] 3.7 Tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu 3.7.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu Papír Papírový odpad tvoří 8-25 % z celkového množství domovního odpadu. Podíl papíru se neustále zvyšuje zejména v souvislosti s rozvojem obalové techniky a obalů. Podíl obalů se pohybuje kolem 39-65 %, zbytek tvoří noviny a ostatní tiskoviny. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 15-40 kg papírových odpadů. Současně se zaváděním systému separace odpadů v obcích byly instalovány také kontejnery na papír. S poklesem zájmu o surovinu část obcí přestala v polovině 90. let papír sbírat. V současné době je sběr papíru rozšířen ve 44 % obcí ČR. Separovaný sběr od obyvatelstva zahrnuje papíry a lepenky všeho druhu (př. časopisy, noviny, obaly a balicí materiály, knihy, sešity), které se v organizovaném nebo individuálním sběru vracejí přes organizaci pověřenou sběrem do papíren a lepenkáren k regeneraci vláken, a tím k sekundárnímu využití papíru. Tento druh odpadu vzniká také v rámci jednotlivých obchodních sítí supermarketů a drobných živnostníků. Veškerý získaný papír je nutno roztřídit na jednotlivé skupiny. To se provádí na třídících linkách, kde se papír z komunálního sběru roztřiďuje do kvalitativních skupin 22

podle požadavků zpracovatelů. Takto vytříděný papír se dodává v lisovaných balících o hmotnosti až 800 kg. Zpracovatelé jsou smluvně vázáni na síť svých dodavatelů, kteří nakupují papír od svozových firem. Komunální papír je méně kvalitní směs papíru, lepenky a kartonů. Kvalita suroviny je většinou malá, což je často způsobeno i příměsemi se zbytky potravin. Množství příměsí se v systémech komunálního sběru pohybuje mezi 10-30 %. [2,6] Plasty Komunální plastový odpad tvoří v ČR podle výsledků analýz odpadů 9-18 % z celkové hmotnosti domovního odpadu. Tento podíl stále stoupá s rozvojem životní úrovně a konzumního stylu života. Asi 80 % všech plastových odpadů tvoří spotřebitelské obaly. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 18-28 kg plastových odpadů. [2] Tab. 3 Složení komunálních plastů v separovaném sběru [2] PET 50-65 % PP+PS 10% PET 20-25 % PVC do 1 % Polyuretany do 1 % Ostatní plasty do 5 % Význam plastů jako materiálu, který nahrazuje tradiční materiály, je trvanlivější a odolnější, neustále roste. Spotřeba plastů narůstá ve všech odvětvích průmyslu, nejrychlejší rozvoj je však ve výrobě obalů. Na počátku 90. let se na českém trhu objevily PET lahve, které rychle vystřídaly sklo jako hlavní materiál na výrobu nápojových obalů. Obdobně vzrůstá použití různých druhů fólií jako obalových materiálů a kompozitních obalů, které jsou částečně tvořeny plasty. Vzhledem k narůstajícímu obsahu plastů v komunálním odpadu přistoupila řada obcí na počátku 90. let k zavedení tříděného sběru této komodity. Na území ČR začalo působit několik recyklačních kapacit na zpracování směsných plastů. Rozvoj těchto zařízení byl umožněn masivními dovozy plastů do ČR, získaných v rámci odděleného sběru plastových obalů v německém DSD duální systém, který zabezpečuje využití a zpětný odběr obalových odpadů v Německu. Importované suroviny, u kterých byla zajištěna platba za 23

zpracování, byly výhodným artiklem. Směsný plast získaný v obcích ČR byl zpracováván společně s německými plasty. Jako dalším faktorem, který ovlivnil vývoj nakládání s plastovými odpady, byl nárůst PET lahví v komunálním odpadu. V roce 1996 byl zahájen provoz zpracovatelské linky na výrobu vláken z použitých PET. To podnítilo obce k třídění PET lahví. Díky poptávce z asijských trhů je PET jako materiál dobře prodejný. PET je jednou z komodit s nejvyšší návratností asi třetina všech vyrobených PET lahví je v ČR vysbírána a recyklována. V současné době je sběr plastů rozšířen v 97 % obcí zapojených do systému EKO-KOM. Komunální plasty se sbírají většinou jako směsný plast bez rozlišení materiálů. Jedná se o směs s vysokým obsahem PET a nižšími podíly PE, PP, PS a dalších materiálů. Kvalita vytříděné složky směsných plastů je velmi nízká, plast obsahuje velké množství znečišťujících příměsí (30 %). Před dalším zpracováním je nutné jejich dotřídění, resp. nejčastěji rozdělení na PET, fólie, tvrdé a měkké plasty. Jednodruhové plasty jsou lisovány a odváženy ke zpracovatelům nebo obchodním firmám. Méně kvalitní plasty nebo zbytek po vytřídění PET často končí na skládkách bez dalšího využití. [2] Sklo Sklo je materiálem, který se nejvýznamnější měrou podílí na vratných obalech. V ČR jsou ze skla vyrobeny vratné spotřebitelské obaly v podobě nápojových lahví. U výrobků, u nichž je zajištěn velký objem prodeje (např. pivo), jsou vratné obaly sbírány v zálohových vratných systémech v obchodní síti. Zálohy jsou stanoveny vyhláškou pro sedm typů obalů. Ostatní skleněné nápojové obaly (víno, destiláty, likéry) jsou nevratné. K nevratným obalům patří i konzervační sklo, používané k uchování potravin. Podíl tohoto druhu skla neustále klesá. Konzervační sklo je v Evropě nahrazováno plastovými nebo kompozitními obaly. Skleněný odpad tvoří 7-9 % z celkového množství domovního odpadu. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 9-18 kg skleněných odpadů. Skleněné odpady se sbírají v 88 % obcí zapojených do systému EKO-KOM. Skleněné odpady jsou sbírány v rámci komunálních sběrných systémů. Na počátku 90. let se sbíralo sklo podle barev (bílé, barevné). Vzhledem k provozním nákladům bylo v polovině 90. let od tohoto způsobu ve většině obcí upuštěno a v obcích se sbírá směsné sklo. Tento druh skla je obtížně prodejný na trhu. Prodejnost je také otázkou kvality 24

sebraného střepu. Zpracovatelé odpadního skla značně v roce 1999 zpřísnili kvalitativní podmínky výkupu, což vedlo k částečnému ukládání sběrového skla na skládky. Sklo je 100 % recyklovatelným materiálem. Do vsádky ve sklárně se dá použít podle technologie až 80 % střepu. Sklo je vykupováno od obcí obdobným způsobem jako papír- tzn. přes síť obchodních organizací. [2] Kovy Podíl kovů v komunálním odpadu je nízký. Podle analýz domovních odpadů tvořily kovy 3-4,5 % z celkového množství odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 4-9 kg kovových odpadů. V domovním odpadu se vyskytuje kov v podobě obalových odpadů- plechovky, konzervy. Další kovový odpad je tvořen úlomky železných a barevných kovů v podobě různých součástek přístrojů nebo odpadů z domácích dílen. Kovový odpad se vyskytuje ve větší míře při sběru objemného odpadu jako vyřazená elektrotechnika, kamna, sanitární vybavení, kovové části automobilů. Sběr kovů má v ČR dlouhou historii. Kovy byly sbírány v rámci sítě výkupen Sběrných surovin nebo prostřednictvím státních kovošrotů. V 90. letech byla síť výkupen privatizována. S nárůstem výkupních cen u barevných kovů docházelo, za účelem získat co největší množství, ke krádežím kabelů, poškozování památek. V současné době zpracovávají kovošroty zejména průmyslové kovové odpady, autovraky atd. Kovy železné i neželezné včetně jejich slitin jsou téměř 100 % využitelnou druhotnou surovinou. Používají se zpět v hutích. [2] Nápojové kartony Nápojové kartony jsou kombinované obaly, které obsahují nejméně 70 % papíru a zbytek je tvořen plastovou a kovovou fólií. Obaly jsou určeny pro plnění tekutých potravin: čerstvého a trvanlivého mléka, mléčných výrobků, ovocných šťáv, vína apod. Nápojové kartony tvoří 0,6-2,4 hmotnostních % z domovních odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 1-3 kg odpadů použitých nápojových kartonů. V ČR byl v roce 1999 zahájen společný pilotní projekt firem Tetra Pak a SIG Combibloc na ověření možnosti materiálové recyklace použitých nápojových kartonů. Později se k nim připojil i třetí výrobce Elopak. Lisováním za tepla z rozdrcených obalů se vy- 25

ráběly desky, které se dají využít ve stavebnictví např. na izolace nebo na výrobu palet. Plánovaná kapacita linky byla 500 Mg/rok. Ze strany systému EKO-KOM byly stanoveny odměny pro obce za sběr těchto odpadů postupně ve výši 1300-1800 Kč/Mg. V srpnu 2002 se dohodli výrobci nápojových kartonů se společností EKO-KOM na zahájení celoplošného systému sběru a recyklace použitých nápojových kartonů. Jde o dobrovolnou aktivitu výrobců, kteří mají zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí. [2] 3.7.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů Donáškový způsob Donáškový systém tříděného odpadu je založen na aktivní roli obyvatelstva. Sběrné nádoby na vybrané komodity odpadu jsou umisťovány do hnízd s více kontejnery. Donáškový systém je vhodný především v zástavbě rodinných domů. Pro zachování efektivity systému by donášková vzdálenost neměla přesáhnout 100-200 m a počet obyvatel na jedno hnízdo by podle hustoty osídlení neměl přesáhnout 300-500 obyvatel (u obcí je vhodnější spíše 200 obyvatel na 1 hnízdo). Hnízda jsou tvořena kontejnery na sběr plastů, papíru, skla (bílé i barevné). Jedná se především o nádoby větších objemů (660-1100 l) s horním nebo spodním výsypem, které jsou umístěny v různých donáškových vzdálenostech na místech určených obcí. Pokud jsou použity kontejnery se spodním výsypem, největší objem by měl být použit na sběr plastů. Menší na papír. Objem nádoby na sběr skla může být až 4 krát menší, aby byla zachována přibližně stejná frekvence svozu vytříděných složek. [2,5] Obvykla četnost svozu Kontejnery na plasty se svážejí 1 krát za týden i častěji, papír 1 krát za 1-3 týdny, sklo je sváženo 1 krát za 4-7 týdnů. Četnost svozu se upravuje podle potřeb systému. Přednosti: o celkové nižší pořizovací náklady na zakoupení dostatečného počtu sběrových kontejnerů, o nižší frekvence svozu vytříděných odpadů, o menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel. 26

Nedostatky: o v celkovém finančním ohodnocení (v Kč/Mg) je provozování tohoto sytému náročnější, o při používání kontejnerů se spodním výsypem v případě plastů a papíru je přeprava nestlačitelného odpadu neekonomická, o kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad je znečištěn různými příměsemi (nejčastěji netříděným komunálním odpadem), o větší donášková vzdálenost, o výtěžnost odpadů ze systému v přepočtu na ekvivalentního obyvatele obce je malá, neboť kontejnery jsou využívány často omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti hnízda, o sběrové kontejnery jsou často poškozovány obyvatelstvem, o při svozu a přepravě odpadů může dojít ke znečištění okolí. [2] Odvozový způsob Tento systém je jednoznačně preferován obyvateli. Sběrové nádoby jsou umístěny v domě nebo jeho těsné blízkosti. Vzdálenost sběrových nádob od domu by neměla přesáhnout 30 m. Odvozový systém sběru lze použít především v zástavbě s bytovými domy, které mají vnitrobloky nebo dvory. Sběr se provádí do nádob menšího objemu (80-360 l, na sídlištích i 1100 l) s horním výsypem, stanoviště nádob mohou být totožná se stanovišti nádob na směsný domovní odpad. V zástavbě rodinných domů lze instalovat vzhledem k nízké výtěžnosti surovin sběrové nádoby větších objemů do hnízd pro 2-5 rodinných domů společně. [2,5] Přednosti: o malá donášková vzdálenost, o preference obyvatelstvem, o vysoká účinnost tříděného sběru, o dobrá kvalita sbíraných surovin, o při svozu lineárním presem úspora přepravních nákladů, o při nakládání sebraného odpadu nedochází k výraznému znečišťování okolí, o nižší provozní náklady než v donáškovém systému, o menší pravděpodobnost poškození sběrových nádob, o jednodušší manipulace se sběrnými nádobami (lehké, mobilní). 27

Nedostatky: o vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému, o vyšší frekvence svozu tříděného odpadu, o vyšší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel. [2] Pytlový sběr Modifikací výše popsaných systémů je tříděný sběr domovního odpadu pomocí plastových pytlů. Plastové pytle je nutné umísit v dostatečném množství do jednotlivých domácností. Naplněné pytle jsou sbírány odvozovým způsobem, nelze-li v obci vymezit místo ke shromažďování naplněných pytlů a zorganizovat jejich odvoz. Odvozový systém pytlového sběru je vhodný pro obyvatele rodinných domů, kteří mají dostatek prostoru ke skladování pytlů před odvozem. [2,5] Způsob sběru Pro sběr jednotlivých surovin je vhodné použít barevně rozlišené pytle např. modré na papír, žluté na plast, oranžové na nápojové kartony apod. Pro sběr skla je pytlový sběr nevhodný, pokud jej však zavedeme, je nutné použít pytle s větší tloušťkou-alespoň 100 mikronů. Trh nám nabízí k dispozici pytle různých objemů, ke sběru odpadů v domácnostech lze používat pytle o objemu 40 l a více. Jako optimální se jeví používání pytlů o objemu 70 l. Před svozem musí občané pytle zabezpečit proti vysypání. [2] Způsob svozu Ke svozu vytříděného odpadu v pytlích lze přistupovat několikerým způsobem. Jedním ze způsobů je pravidelný svoz 1 krát za 14 dní v určený svozový den. Občané připraví naplněné pytle na ulici a nákladní automobil s osádkou sveze pytle na určené překladiště či meziskládku nebo třídící linku. Odpady se mohou svážet podle jednotlivých druhů nebo pytle s různými komoditami společně. Z časových důvodů je v praxi těžko realizovatelné vysypání pytlů podle sbíraných surovin do svozového auta. [2] 28

Frekvence svozu Frekvence svozu je rozdílná a to v případě odvozu naplněných pytlů přímo od jednotlivých domů. Svoz se provádí 1 krát týdně až 1 krát za 14 dní. Při donáškovém způsobu do meziskladu ve městě závisí odvoz odpadů na velikosti skladovací plochy. Při mobilním způsobu sběru je frekvence svozu alespoň 1 krát měsíčně. [2] Přednosti: o pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob, o provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem z veřejných prostranství, o odvozový systém pytlového sběru je výhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domů, o systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku. Nedostatky: o provozní náklady na pořizování dostatečného množství plastových pytlů do jednotlivých domácností jsou příliš vysoké, o v případě donáškového systému vznikají obcím náklady na pronájem, údržbu a provozování skladovací plochy, o při odvozovém způsobu od jednotlivých domů dochází ke znečišťování ulic a komunikací, o pytle na nákladním automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky, o mobilní způsob svozu pytlů je náročný na organizaci a propagaci a předpokládá dobrou spolupráci s občany, o pytlový sběr u občanů lze provozovat spíše v rodinných domech, kde jsou dostatečné prostory ke skladování pytlů, o jednotlivé sbírané suroviny je nutné před odvozem ke zpracovateli vysypat z pytlů, popř. dotřídit. [2] 29

Tab. 4 Porovnání nejčastějších způsobů sběru využitelných složek [2] Počet obyvatel na 1 hnízdo Donáškový systém Odvozový systém Pytlový systém 200-500 4-15 (objem 80-120l) 200 (objemy 1100l) 1 domácnost (3x 70 l) Donášková vzdálenost 100-200 m 0-30 m 50 m 0 m Sběrné nádoby kontejnery se spodním výsypem (0,5-3,5m 3 ) kontejnery s horním výsypem 1100 l plast. popelnice 80-360 l kontejnery s horním výsypem 1100 l plastové barevné pytle 70-120 l Životnost nádob 6-8 let 6-8 let 1-4 týdny Svozová technika nákladní auto s hydraulickou rukou svozové auto s lineárním lisem svozové auto s lineárním lisem nákladní auto Četnost svozu 1-6 týdnů 2-3 týdny 1-6 týdnů Umístění nádob určená místa v obci před domy v obytné zástavbě v jednotlivých domácnostech Kvalita sběru Účinnost sběru nízká kvalita vytříděných surovin nízká úč. sběru vysoká kvalita vytříděných surovin vysoká úč. sběru vysoká kvalita vytříděných surovin vysoká úč. sběru Využití systému vhodné pro rodinné domy, popř. panelové sídliště vhodné pro bytové domy a zástavbu s rodinnými domy vhodné pro rodinné domy ve městech Akceptovatelnost obyvatelstvem méně akceptován, závisí na hustotě sítě velmi akceptován velmi akceptován (více v rodinných domech) Tab. 5 Preferované způsoby sběru jednotlivých komodit [2] Komodita sběr Svoz Vysvětlení Papír Plast Sklo bílé kontejnery s horním výsypem pytle sběrný dvůr kontejnery s horním výsypem pytle kontejnery se spodním výsypem vozidlo s lineárních lisem vozidlo s lineárním lisem hydraulická ruka vyšší efektivita přepravy vyšší efektivita přepravy vyšší kvalita lepší prodejnost suroviny 30

Sklo barevné kontejnery se spodním výsypem hydraulická ruka vyšší kvalita lepší prodejnost suroviny Kovy sběrný dvůr Nápojový karton pytle nejvyšší výtěžnost sběru 3.8 Úprava vytříděných odpadů Cílem odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů je vytvořit z vytříděného odpadu druhotnou surovinu, která je posléze použitelná při materiálové recyklaci. Odpad získaný z obcí se odváží na dotřiďovací linky tzv. třídičky. Zde je roztříděn podle potřeb provozovatele linky. Papír se třídí do několika tříd (nejčastěji se z komunálního odpadu odděluje karton a lepenka, noviny a časopisy, nejméně kvalitní směsný papír) a odstraňují se z něj příměsi ostatních odpadů, které podle kvality sběru mohou činit až 30 % hmotnostních sebraných odpadů. Plasty se dotřiďují nejčastěji na PET podle barev, fólie, měkké a tvrdé plasty. Suroviny jsou potom lisovány do standardních balíků, aby mohly být expedovány ke zpracovatelům. Mezi specifickou komoditu patří sklo. Dotřídění skla lze zajistit pouze na speciálních zařízeních, která splní požadavky sklářů. V ČR jsou taková zařízení pouze dvě (Příbram, Kyjov) a na ně je směřována většina sesbíraných skleněných odpadů. Mnohé obce provozují ruční přetřídění nebo drobné provozy s kapacitou několika stovek Mg ročně. Tyto provozy však nejsou schopny zajistit, aby výstupní surovina měla potřebné parametry, a je nutno je převézt na velká zařízení. Vhodnější je napojit obce na velkokapacitní zařízení. Kvalitu vytříděných odpadů ovlivňuje přístup občanů a sběrný systém, především technika používaná při svozu. [1,8,9] 31

4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Základní charakteristika vybraného území Město Dačice se nachází v blízkosti hranic Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Horopisně je území Dačicka součástí Českomoravské vrchoviny. Město spadá do Jihočeského kraje pod okres Jindřichův Hradec. Katastrální výměra je 6 700 ha. Město Dačice má 16 částí, do kterých spadají obce: Bílkov, Borek, Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V, Toužín, Dolní Němčice, Hostkovice, Hradišťko, Chlumec, Lipolec, Malý Pěčín, Velký Pěčín a Prostřední Vydří. Stav počtu obyvatel ke dni 31. 12. 2011 je 7 778. Město se nachází v nadmořské výšce 477 m. V roce 2004 vznikl mikroregion Dačicko, pod který spadají 2 města a 21 obcí. Území mikroregionu je charakterizováno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou s menším podílem lesů. Krajina je mírně zvlněná, většinu území tvoří plochá pahorkatina s výškovým rozmezím od 400 do 700 m. n. m. Z hlediska krajinného a přírodního jde o cenné území na přechodu mezi Javořickou pahorkatinou (Českomoravská vrchovina) a Novobystřickou vrchovinou (Česká Kanada) a úrodnými nížinami Jihomoravského kraje. Krajina zde přechází ve značně rozčleněnou pahorkatinu Dačickou, protékanou po celé délce Moravskou Dyjí. [26] Obr. 2 Mapa mikroregionu [26] 32

Současná ekonomická základna Vzhledem k sídelní struktuře mikroregionu je současná ekonomická základna analyzovaná dle tohoto složení. Města Dačice a Slavonice jsou spádová pro celý mikroregion a jsou posuzována odděleně od zbývajících obcí. Obr. 3 Podnikatelská základna z pohledu odvětví [26] V roce 1994 se město Dačice rozhodovalo o další koncepci způsobu nakládání s komunálními odpady. Vypsalo se výběrové řízení, které bylo v březnu 1995 ukončeno. Jako vítězná firma se představila Společnost.A.S.A. International Environment Services GmbH. Firma 1. 7. 1995 zahájila činnost komplexního nakládání s odpady. Součástí tohoto systému je svoz a odstranění komunálních odpadů, separovaný sběr využitelných druhů odpadů, sběr a odstranění nebezpečných odpadů, sběr a odstranění velkoobjemového odpadu, svoz odpadů z odpadkových košů a provoz skládky Borek. 33

Separace využitelných druhů odpadů je v Dačicích zavedena od roku 1995. Firma provedla optimalizaci celého systému, nahradila plechové sběrné nádoby za plastové o větším objemu. Za přispění Sdružení obcí byla vybudována skládka odpadů. Ke konci roku 1994 byla zkolaudována a od ledna 1995 zahájila skládka svůj provoz. Skládka S-OO se nachází na katastrálním území obcí Borek a Bílkov. Celý areál včetně infrastruktury má výměru 34 500 m 2. Skládka je projektovaná do 4 etap. V současné době se nacházíme ve III. etapě, která byla zahájena v roce 2010 a tvoří 125 000 m 3 plochy. Předešlé dvě etapy jsou řádně zrekultivovány a zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím vlivům na životní prostředí. III. etapa je rozdělena na 2 sektory, které jsou podle provozního řádu zaplňovány odpadem. Vyhláškou je stanoven přesný postup pro zařazování a hodnocení odpadů podle katalogu, odpad, který je možno materiálově využít, je pokládán za druhotnou surovinu. [21] Od 1. 7. 1997 je v Dačicích uveden do provozu sběrný dvůr odpadů. Sběrný dvůr a celé zázemí kanceláře.a.s.a. Dačice se nachází v areálu Technických služeb U Stadionu 50/V. Díky velmi kvalitním službám, které firma poskytuje, se postupem času rozrůstá svozová oblast. V posledních letech se ke společnosti.a.s.a. Dačice přidalo dalších pár firem, které přispívají k podpoře systému nakládání s odpady. Jsou to TS Moravské Budějovice, Technické služby Telč, AVE odpadové hospodářství Jindřichův Hradec, Čech-odpady. Na základě všech informací lze říci, že mikroregion je v oblasti odpadového hospodářství zabezpečen na velmi dobré úrovni. Obr. 4 Letecký snímek na skládku S-OO Borek [29] 34