Islandsko-český studijní slovník Æ æ Autor: Aleš Chejn Spoluautoři: Jón Gíslason - fonetický zápis Ján Zaťko - korektury Poděkování: Dorotě Nierychlewské-Chejn, Jiřině Chejnové, Simoně Petrásové, Petru Mikešovi, MA. Renatě Peškové Emilsson, Amiru Mulahumici, Kristýně Antonové, Katce Hannelové Licence: GPL v. 3. Sazba:L A TEX Datum vydání: 3. září 2012
æ æ Æ æ 1 æ [ai:] adv stále; sí og æ neustále, v jednom kuse. 2 æ [ai:] inter 1. ach, och (vyjadřuje nudu); 2. au (vyjadřuje bolest). æð [ai:t] f (-ar, -ar) 1. biol. žíla; 2. geol. žíla (v nerostu ap.) gullæð zlatá žíla; 3. (dopravní) tepna. æ ða [ai:da] v (-ddi, -tt) 1. ( geisa) zuřit, běsnit; 2. ( þjóta) řítit se, chvátat æða burt chvátat pryč. æða hnút ur [ai:danudyr] m (-s, -ar) med. křečová žíla. æða kölk un [ai:dak h œlgyn] f (-unar) med. kornatění tepen, ateroskleróza. æðar dún n [ai:dardudn] m (-s) kajčí peří æðardúnsæng peřina z prachového peří. æðar fugl [ai:darfygl] m (-s, -ar) zool. kajka mořská (l. Somateria mollissima). Æðarfugl æðar koll a [ai:dark h Odla] f (-u, -ur) zool. samička kajky. æðar kóng ur [ai:dark h oungyr] m (-s, -ar) zool. kajka královská (l. Somateria spectabilis). Æðarkóngur 1 æði [ai:di] n (-s) 1. ( eðli) povaha, charakter; 2. ( hegðun) (za)chování, činění; til orðs og æðis ve slovech a činech; 3. ( asi) (po)spěch. 2 æði [ai:di] n (-s) ( vitfirring) šílenství, záchvat zuřivosti; algert æði neform. fakt nářez. æði margur [ai:dimargyr] adj (allmargur) velmi mnoho. 1 ærandi æðis genginn [ai:disíeiñíin] adj 1. ( ofsafenginn) prudký, šílený; 2. neform. ( stórkostlegur) super, príma. æðis kast, æðiskippur [ai:disk h asd] n (-kasts, -köst) záchvat vzteku. æðis kipp ur [ai:disc h IhbYr] m (-s) æðiskast. æðis lega [ai:disdleèa] adv ( ofsalega) strašně, šíleně moc. æðis legur [ai:disldeèyr] adj ( bandóður) rozzuřený. æðri [aidri] adj comp významnější, vznešenější, vyšší æðri stétt vyšší třída. æðru laus [aidrylœis] adj ( óttalaus) nebojácný, neohrožený. æðru leysi [aidryleisi] n (-s) (óttaleysi) nebojácnost, neohroženost. æðru orð, æðrutal [aidryort] n (-s, -) stěžování, naříkání Hann mælti ekki æðruorð. Ani slůvkem si nepostěžoval. æðru tal [aidryt h al] n (-s) æðruorð. æðru tón n [aidryt h oudn] m (-s, -ar) kňučení, naříkání. æðstur [aidsdyr] adj m sg nom sup æðri. æð ur [ai:dyr] f (-ar, -ar) zool. ( æðarfugl) kajka. æf a [ai:va] v (-ði, -t) acc (stunda æfingar) (pro)cvičit, procvičovat, nacvičovat, trénovat æfa nýtt hlutverk cvičit novou roli; æfa sig cvičit (se) æfa sig í lestri cvičit se v čtení. æfing [ai:ving] f (-ar, -ar) cvičení, procvičování, nacvičování, trénink Þetta eru langar æfingar. To jsou dlouhá cvičení.; Æfing skapar meistara. přís. Opakování matka moudrosti. æfur [ai:vyr] adj 1. ( ákafur) zanícený, zapálený (do čeho ap.); 2. (ofsareiður) rozzlobený, rozhněvaný æfur út í (við) e-n rozezlený na (koho). ægi legur [aij:ileèyr] adj ( hræðilegur) děsivý, hrozivý. æg ir [aij:ir] m (-is) básn. ( sjór) moře, oceán. æg ja [aij:a] v (-ði, -t) (hræða) (vy)děsit, (vy)strašit ægja e-n vyděsit (koho); e-m ægir e-ð impers (kdo) se (čeho) bojí, (kdo) má z (čeho) strach; e-u ægir impers (co) se mísí/ míchá. æja [aij:a] v (áði, áð) ( stansa) zastavit se, udělat si zastávku. æki [ai:íi] v con pf sg 1 pers aka. 1 æl a [ai:la] f (-u, -ur) 1. ( gubba) zvratky, vydávenina; 2. (uppköst) zvracení, dávení. 2 æl a [ai:la] v (-di, -t) (kasta upp) zvracet, dávit. æli [aili] v con pf sg 1 pers ala. æmt a [aimda] v (-i, -) (tala lágt) mluvit potichu, mumlat; æmta hvorki (ekki) né skræmta ani neceknout, ani nepípnout. æp a [ai:ba] v (-ti, -t) ( hrópa) (za)křičet, (vy)křiknout, řvát, zařvat æpa af gleði zakřičet radostí. 1 ær [ai:r] f (ær, ær) ovce (samice), bahnice; ær og kýr přen. první a poslední. 2 ær [ai:r] adj (f ær) 1. ( óður) šílený; 2. (öskuvondur) zuřící, rozzuřený. 1 ær a [ai:ra] f (-u, -ur) ( sómi) čest, pocta. 2 ær a [ai:ra] v (-ði, -t) acc dohánět k šílenství, dělat šíleným, vytáčet; ærast ærast refl zbláznit se, zešílet. ærandi [ai:randi] adj indecl ohlušující ærandi hávaði ohlušující hluk.
2 ærinn ætt æ ærinn [ai:rin] adj 1. ( yfrinn) značný. ærinn kostnaður značné náklady; 2. ( nógur) dostatečný. ær legur [airleèyr] adj 1. ( heiðarlegur) čestný, poctivý čestný člověk; 2. ( almennilegur). ærlegur maður náležitý, řádný. ærleg ofanígjöf náležité pokárání. ærsl, ærsli [airsdl] n pl (brellur) rozpustilost, dovádění, legrace. ærsla fenginn, ærslafullur [airsdlafeiñí In] adj rozdová- děný, dovádivý, skotačivý. ærsla fullur [airsdlafydlyr] adj ærslafenginn. ærsla gang ur [airsdlag aung Yr] m (-s) ( ólæti) randál, rá- mus. ærsli [airsdli] n pl ærsl. æru laus [ai:rylœis] adj ( óheiðarlegur) nečestný, nepo- ctivý. æru meiðandi [ai:rymeidandi] adj urážlivý, pomlou- vačný. ærumeiðandi ummæli urážlivá připomínka. Ætihvönn æti legur [ai:dileèyr] adj ( ætur) jedlý. f (-ar,-ar) leptání. æting [ai:ding ] æti svepp ur [ai:disvehbyr] m (-s, -ir / -ar) bot. žampion, pe- čárka (l. Agaricus). æru meiðing [ai:rymeiding ] f (-ar, -ar) urážka na cti. æru verður [ai:ryverdyr] adj zast. ( virðulegur) ctihodný. æs a [ai:sa] v (-ti, -t) 1. (gera æstan) podráždit, rozrušit; 2. ( espa) dopálit, vytočit; æsa e-n til reiði dopálit (koho), rozčílit (koho); 3. ( upptendra) rozdmýchat, zapálit (člověka do čeho ap.). æsandi [ai:sandi] adj indecl 1. (sem hvetur) dráždivý, dráž- dící; 2. ( spennandi) vzrušující, napínavý. æsandi saga vzrušující příběh. æsi fregn [ai:sifreg n] f (-ar, -ir) (rosafrétt) senzace, senzační zpráva. æsi legur [ai:sileèyr] adj rušný, horečný. Ætisveppur æsing [ai:sing ] f (-ar, -ar) 1. ( uppnám) zmatek, popletení; 2. ( 2 reiði) vztek, zlost. æsinga maður [ai:sing amadyr] m (-manns, -menn) podně- covatel, strůjce. æsing ur [ai:sing Yr] m (-s) ( æsing) vzrušení, rozruch. æsir [ai:sir] m pl nom 2 ás. æsi spennandi [ai:sisbenandi] adj napínavý, vzrušující. æsk a [aisg a] f (-u) 1. (lágur aldur) mládí (x elli); 2. (ungt fólk) mládež. æski legur [aisí IlEÈYr] adj ( ákjósanlegur) žádoucí, ký- žený. æskilegt ástand kýžený stav. æsk ja [aisí a] v (-ti, -t) ( óska) přát; æskja sér e-s přát si (co); æskja eftir e-u toužit po (čem). æsku lýð ur [aisg YliDYr] m (-s, -ir) (ungt fólk) mladí, mladí lidé. æsku stöðvar [aisg YsdœDvar] f pl rodná místa, místa mládí. æstur [aisdyr] adj 1. ( reiður) rozzlobený, rozhněvaný, 2. ( svæsinn) zarytý, úporný. æstur rozezlený; andstæðingur e-rs zarytý protivník (koho). 1 æti [ai:di] n (-s, -) ( matur) jídlo, krmivo. 2 æti [ai:di] v con pf sg 1 pers éta. æti hvönn [ai:dikh vœn] f (-hvannar, -hvannir) bot. andělika lékařská (l.angelica archangelica). æ tíð [ai:th it] adv vždy. ætl a [aihdla] v (-aði) acc 1. chtít, zamýšlet, mít v plánu,. Ætlar þú á safnið? Chceš jít do muzea?; 2. hodlat ( álíta) myslet si, domnívat se. Ég ætla það. Myslím si to.; ætla + sér ætla sér chtít (usilovně), zamýšlet, mít v plánu, zamanout si. Hann ætlar sér að hætta að reykja. Má v plánu přestat kouřit.; ætli ætli con (pomocné sloveso, vyjadřuje nejistotu, pochybnost). Ætli hún sé ein af þessum bókum sem alltaf seljast? Není to ten typ knížky, co se vždycky prodávají?; ætli það con (vyjadřuje shovívavé, mírné odmítnutí). Eitthvað að drekka? Nei, ætli það. Něco k pití? Ne, díky.; ætli það ekki con (vyjadřuje shovívavý, mírný souhlas). Kemur Lára? Jú, ætli það ekki. Přijde Laura? Jo, snad jo.; ætlast + fyrir ætlast e-ð fyrir refl plánovat (co), zamýšlet (co); ætlast + til ætlast til e-s af e-m refl očekávat (co) od (koho); ætlast til þess að refl očekávat, že. ætl un [aihdlyn] f (-unar, -anir) záměr, úmysl. [aihdlynarverg ] n (-s, -) ( tilætlun) záměr, ætlunar verk cíl. zamýšlený čin, ætt [aihd] f (-ar, -ir) 1. rod, kmen; eiga ættir að rekja til e-sspojovat svůj původ s (čím); vera í ætt við e-n být s (kým) příbuzný; 2. biol. čeleď; 3. jaz. (jazyková) rodina.
æ ættaður ætt aður [aihdadyr] adj (f -uð) pocházející (z), mající původ (kde); vera vel ættaður pocházet z dobré rodiny. ættar mót [aihdarmoud] n (-s, -) 1. (skyldleikasvipur) rodový / rodinný rys; 2. ( fundur) rodinná sešlost / setkání. ættar nafn [aihdarnabn] n (-nafns, -nöfn) příjmení, rodové jméno. ættar saga [aihdarsaèa] f (-sögu, -sögur) lit. rodový příběh, rodová sága. ættar tala [aihdart h ala] f (-tölu, -tölur) (ættarskrá) rodokmen. ætta sam fé lag [aihdasamfjelax] n (-lags, -lög) hist. kmenová společnost. ætt bálk ur [aihdbaulgyr] m (-s, -ar) biol. řád. ætterni [aihderdni] n (-s) ( ætt) původ, rodová linie. ætt fólk [aihdfoulg] n (-s) ( skyldfólk) příbuzní, příbuzenstvo. ætt fróður [aihdfroudyr] adj vyznající se v genealogii. ætt fræði [aihdfraidi] f indecl rodopis, genealogie. ætt gengur [aihdíeingyr] adj 1. (sem gengur í erfðir) dědičný; 2. ( arfgengur) zděděný. ætti [aihdi] v con pf sg 1 pers 2 eiga. ætting i [aihdiñíi] m (-ja, -jar) ( skyldmenni) příbuzný. ætt jarðar ást [aihdjardarausd] f (-ar) láska k rodné zemi, vlastenectví. ætt jarðar kvæði, ættjarðarljóð [aihdjardark h vaidi] n (-s, -) vlastenecká báseň, báseň oslavující krásy rodné země. ætt jarðar ljóð [aihdjardarljout] n (-s, -) ættjarðarkvæði. ætt jarðar vin ur [aihdjardarvinyr] m (-ar, -ir) vlastenec, patriot. ætt jörð [aihdjœrt] f (-jarðar, -jarðir) ( fósturjörð) rodná země. ætt kvísl [aihdk h visdl] f (-ar, -ir) 1. biol. rod; 2. ( ættbálkur) rodová větev. ætt lei ða [aihdleida] v (-ddi, -tt) acc 1. práv. adoptovat, přijmout za vlastní; 2. (rekja uppruna) vyhledat původ (slova ap.). ætt leiðing [aihdleiding] f (-ar, -ar) práv. (það að ættleiða) adopce, adoptování. ætt lið ur [aihdlidyr] m (-ar / -s, -ir) generace, pokolení. ætt menni [aihdmeni] n (-s, -) ( frændi) příbuzný, blízký. ætur [ai:dyr] adj (borðandi) jedlý, poživatelný Eru þessi ber étin? Já, þau eru vel æt. Dají se tyhle bobulky jíst? Ano, jsou jedlé. æ varandi [ai:varandi] adj indecl ( stöðugur) věčný, nehynoucí. ævi [ai:vi] f (-, -r) ( líf ) život, žití eiga góða ævi mít dobrý život. ævi dagar [ai:vidaèar] m pl ( líf ) život, dny života; eyða síðustu ævidögum sínum strávit své poslední dny. ævi feril l [ai:viferidl] m (-s) ( ævi) životní dráha, životní cesta. ævi kvöld [ai:vik h vœld] n (-s, -) stáří, sklonek života. ævi langur [ai:vilaungyr] adj (f -löng) 1. celoživotní; 2. doživotní ævilangt fangelsi doživotní vězení. ævi lok [ai:vilog] n pl ( andlát) konec života. ævi minning [ai:vimining] f (-ar, -ar) 1. ( minningargrein) nekrolog; 2. æviminningar pl ( ævisaga) paměti, memoáry. ævin lega [ai:vinleèa] adv ( ávallt) vždy, stále. ævin týr [ai:vint h ir] n (-s, -) ævintýri. 3 æxlunarfæri ævin týra legur [ai:vint h iraleèyr] adj dobrodružný, pohádkový. ævin týra maður [ai:vint h iramadyr] m (-manns, -menn) dobrodruh. ævin týri, ævintýr [ai:vint h iri] n (-s, -) 1. (æsandi atburður) dobrodružství; 2. lit. ( 1 saga) pohádka. ævi saga [ai:visaèa] f (-sögu, -sögur) životopis, biografie. ævi skeið [ai:visíeit] n (-s, -) životní období, období života. ævi skrá [ai:visgrau] f (-r, -r) soupis životních událostí, (heslový) životopis. ævi starf [ai:visdarf] n (-starfs, -störf) (celo)životní práce / dílo. ævi sögu ritar i [ai:visœèyridari] m (-a, -ar) lit. životopisec. æxli [aixsdli] n (-s, -) med. nádor, novotvar. æxl un [aixsdlyn] f (-unar, -anir) biol. rozmnožování, reprodukce. æxlunar færi [aixsdlynarfairi] n pl biol. rozmnožovací orgány.
Seznam autorů fotografií Æðarfugl - Whitehouse, Laura L., PD, 1 Æðarkóngur - Whitehouse, Laura L., PD, 1 Ætihvönn - Kesl Michael, COPYRIGHT/CC-BY-NC, 2 Ætisveppur - Von.grzanka, CC BY-SA 3.0, 2 1